1.znovu potvrzuje své pevné a neochvějné odhodlání zajistit plné a rychlé provádění a plnění všech cílů udržitelného rozvoje; domnívá se, že EU by měla být i nadále plně odhodlána začleňovat tyto cíle do všech politik a legislativních iniciativ EU a zajišťovat soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje, přičemž uznává, že členské státy hrají klíčovou úlohu při podpoře udržitelného rozvoje na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; vyzývá EU, aby nadále stála v čele úsilí o provádění cílů udržitelného rozvoje v EU a na celém světě tím, že bude poskytovat politickou a finanční podporu; znovu potvrzuje, že rozhodně podporuje Pakt pro budoucnost; vyzývá k posílení úlohy a schopnosti multilaterálních institucí s cílem zlepšit plnění cílů udržitelného rozvoje;

2.bere na vědomí kroky, které byly od roku 2015 učiněny na úrovni EU a na celém světě za účelem provádění cílů udržitelného rozvoje; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory významným úspěchům v uplynulém desetiletí světové společenství při provádění Agendy 2030 výrazně zaostává; uznává, že 17 cílů udržitelného rozvoje je navzájem provázáno a že naplnění Agendy 2030 bude vyžadovat zrychlení opatření v rámci všech cílů udržitelného rozvoje; poukazuje na to, že negativní dopady stupňujících se konfliktů, geopolitického napětí, zdravotních a humanitárních krizí a trojí planetární krize, kterou představuje změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a znečištění, představují významné překážky pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje proto naléhavou potřebu mezinárodní spolupráce a systémové transformace prováděcího rámce za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje s přihlédnutím k hospodářským omezením a rozdílům v rozvoji mezi zeměmi; vyjadřuje politování nad tím, že většina členských států nebude mít příležitost předložit během politického fóra na vysoké úrovni v roce 2026 své dobrovolné vnitrostátní přezkumy cílů udržitelného rozvoje; vybízí však všechny členské státy, aby prováděly dobrovolné vnitrostátní přezkumy s cílem objasnit, jak provádějí cíle udržitelného rozvoje;

3.je znepokojen tím, že současná geopolitická a bezpečnostní situace spolu s naléhavou výzvou dosáhnout klimatické neutrality vytváří další obtíže pro společnost a pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; domnívá se, že stabilita, bezpečnost, předcházení konfliktům a hospodářská odolnost, stejně jako odolnost vůči změně klimatu, zejména v nestabilních situacích, budou nezbytné pro plnění cílů udržitelného rozvoje, a to i s ohledem na lidský rozvoj a rovnost, a nelze jich dosáhnout izolovaně od geopolitiky, energetické bezpečnosti a zabezpečení potravin a vody; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby všichni aktéři vyvinuli větší úsilí, a vyzdvihuje nepostradatelnou úlohu multilateralismu, obrany a posílení demokratického mnohostranného systému založeného na pravidlech pod záštitou OSN a trvalých investic do řešení problémů, na nichž jsou založeny cíle udržitelného rozvoje;

4.poukazuje na to, že závazek EU k celosvětovému a evropskému provádění cílů udržitelného rozvoje a Agendy 2030 má i nadále zásadní význam a měl by být jasným signálem pro partnery na celém světě; připomíná závazek EU respektovat meze naší planety a dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a v této souvislosti vyzývá k účinnějšímu využívání zdrojů; žádá EU a její členské státy, aby posílily svou vedoucí úlohu vytvářením globálních aliancí a konstruktivně zvýšily své závazky vůči partnerským zemím s cílem dosáhnout cílů udržitelného rozvoje a zajistit přiměřené a trvalé financování jejich realizace díky překlenutí obrovské mezery ve financování, včetně té, která vznikla pozastavením větší části financování USAID;

5.zdůrazňuje skutečnost, že současný celosvětový trend úpadku demokracie, který se vyznačuje oslabováním právního státu, oslabováním institucí, zmenšováním občanského prostoru a nárůstem hnutí proti genderové rovnosti a lidským právům, zejména pokud jde o práva žen a práva LGBTQI+, hrozí zpomalením a zvrácením pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a podkopává dosažení Agendy 2030;

6.zdůrazňuje, že urychlení provádění cílů udržitelného rozvoje vyžaduje pragmatický přístup zaměřený na výsledky, který upřednostňuje vědecky a fakticky podložená, transformační, inovativní a koordinovaná řešení, která přinášejí měřitelné výsledky, a vyžaduje větší soudržnost v rámci propojování humanitární, rozvojové a mírotvorné činnosti; zdůrazňuje, že účinné provádění cílů udržitelného rozvoje je závislé na řádné správě věcí veřejných, dodržování zásad právního státu, protikorupčních opatřeních a řádném řízení veřejných financí; znovu potvrzuje význam přístupu založeného na lidských právech; vyzývá k účinnějšímu monitorování, odpovědnosti a podávání zpráv o plnění cílů udržitelného rozvoje na základě výsledků na úrovni EU i na celosvětové úrovni;

7.zdůrazňuje důležitou roli soukromého sektoru, inovací a udržitelného financování při odstraňování nedostatku finančních prostředků potřebných k dosažení cílů udržitelného rozvoje a vyzývá k posílení partnerství veřejného a soukromého sektoru a k veřejné správě a zlepšení podnikatelského prostředí v partnerských zemích; zdůrazňuje význam podpory místního podnikání, malých a středních podniků, rozvoje dovedností a vhodných regulačních rámců při současném dodržování environmentálních a sociálních norem;

8.zdůrazňuje, že je třeba upřednostnit zranitelné skupiny, zejména děti, a to především v nestabilních a konflikty zasažených oblastech, a vyzývá k posíleným, koordinovaným a dlouhodobým investicím do kvalitního vzdělávání, zdravotní péče a systémů ochrany dětí v souladu s Agendou 2030 a zásadou nikoho neopomíjet, přičemž uznává, že tyto investice mají zásadní význam pro lidský rozvoj, odolnost a udržitelnou dlouhodobou stabilitu;

9.Konstatuje, že cíl udržitelného rozvoje č. 6 patří k cílům udržitelného rozvoje, jichž se daří dosahovat nejméně, neboť žádný z jeho dílčích cílů není splněn ani není na dobré cestě ke splnění a u poloviny těchto dílčích cílů dochází ke stagnaci nebo ke zhoršení; připomíná, že přístup k nezávadné a čisté pitné vodě a sanitačním zařízením jsou základními právy souvisejícími s veřejným zájmem a veřejnými a celosvětovými statky a jsou zásadní pro zlepšení celosvětové zdravotní péče, přístupu ke vzdělání, pro dosažení zmírnění chudoby, potravinového zabezpečení a pro ochranu ekosystémů; dále zdůrazňuje, že posilování odolnosti vodních zdrojů je zásadní při rostoucím tlaku způsobeném změnou klimatu, suchem, povodněmi a znečištěním, a to v kontextu zvýšené poptávky po vodě a konkurenčního využívání vody; trvá na tom, že přístup k vodě a odolnost vodních zdrojů jsou klíčové pro dosažení několika dalších cílů udržitelného rozvoje; připomíná evropskou občanskou iniciativu Right2Water a usnesení Parlamentu k této iniciativě Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. září 2015 o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“) (Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 99)., a vyzývá proto k přijetí opatření v ní navržených za účelem dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 6;

10.zdůrazňuje skutečnost, že Mezivládní panel pro změnu klimatu označil služby v oblasti vody, sanitárních zařízení a hygieny za jedno z nejúčinnějších adaptačních opatření na krátkodobé klimatické šoky a za adaptační investici s nízkými náklady, a zdůrazňuje, že pokrok v dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 6 je úzce spojen s posílením účinných a odolných systémů a odvětví v oblasti vody, sanitárních zařízení a hygieny; uznává, že služby v oblasti vody, sanitárních zařízení a hygieny mají zásadní význam pro důstojnost a zdraví žen a dívek – včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv – a rovnost žen a mužů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly genderově citlivé intervence v oblasti vody, sanitárních zařízení a hygieny a upřednostňovaly intervence s cílem zajistit přístup žen ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a podpořit plnou, rovnou a smysluplnou účast žen na rozhodování souvisejícím s přístupem k vodě, sanitárním zařízením a hygieně; zdůrazňuje, že při navrhování programů v oblasti vody, sanitárních zařízení a hygieny je třeba zajistit přístup zahrnující osoby se zdravotním postižením;

11.uznává ústřední úlohu zdravých ekosystémů při zajišťování dodávek vody; zdůrazňuje, že obnova a ochrana koloběhu vody je klíčem k budování odolnosti vůči povodním, suchu a nedostatku vody; zdůrazňuje význam ochrany a obnovy sladkovodních ekosystémů, které mají zásadní význam pro zabezpečení vody, biologickou rozmanitost, odolnost vůči změně klimatu, zdraví oceánů a poskytování ekosystémových služeb; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby plně provedly všechny právní předpisy EU týkající se vody;

12.je znepokojen nezvratnými ztrátami přírodního vodního kapitálu, kdy mnoho kritických vodních systémů již čelí nevratnému vyčerpání vodních zásob, což má dopad na spolehlivé poskytování vodohospodářských služeb; připomíná, že přístup k vodě je základem globální stability, a vyzývá mezinárodní společenství, aby využilo nadcházející konference OSN o vodě k tomu, aby se otázky související s vodou dostaly na přední místo mezinárodní agendy; zdůrazňuje, že politiky v oblasti vody musí podporovat udržitelné hospodaření s vodními zdroji a integrovat postupy pro efektivní využívání vody ve všech odvětvích, včetně řešení inteligentně využívajících vodu a inovativních digitálních řešení; vyzývá k důraznějším mezinárodním opatřením, která by zabránila nedostatku vody a nadměrnému využívání vodních zdrojů a zmírnila jej, obnovila znehodnocené vodní ekosystémy a zlepšila správu vodních zdrojů;

13.vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že podle OSN přibližně 3,5 miliardy lidí stále nemají k dispozici bezpečně spravované sanitární služby, zatímco 1,7 miliardy lidí nemá přístup ani k základním službám; zdůrazňuje skutečnost, že zabezpečení dodávek vody a zejména přístupu k čisté vodě a sanitárním zařízením může mít významný dopad na hospodářskou stabilitu, odolnost vůči změně klimatu a mír; v této souvislosti poznamenává, že zabezpečení dodávek vody je nedílnou součástí procesů budování míru; vyzývá EU, aby posílila své vnější investice do přístupu k vodě a sanitárním zařízením a aby posílila své vedoucí postavení v oblasti kooperativního hospodaření s vodou v nestabilních a konflikty zasažených situacích jako prostředku na podporu stability, budování míru, odolnosti a přizpůsobení se změně klimatu; vyzývá strany konfliktu, aby se v souladu se svými závazky podle mezinárodního práva nezaměřovaly na vodohospodářskou a energetickou infrastrukturu;

14.vyzývá ke zlepšení údajů a monitorování, zejména v neformálních osadách a regionech s nedostatkem vody, a k cíleným investicím odolným vůči změně klimatu, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost a odolnost;

15.zdůrazňuje, že znečištění vody by mělo být řešeno jak u zdroje, tak zajištěním přístupu k účinnému čištění odpadních vod; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit shromažďování údajů o kvalitě a množství sladké vody a posílit jejich monitorování; vybízí partnerství veřejného a soukromého sektoru k rozšíření infrastruktury pro pitnou vodu a odpadní vody, včetně projektů v oblasti vodohospodářství a sanitace; vybízí k zavedení systémů včasného varování a plánování vodohospodářských rizik, aby se zabránilo nevratným ztrátám; zdůrazňuje význam čištění odpadních vod pro zdraví obyvatel a komunit; dále zdůrazňuje, že odpadní vody slouží jako důležitý zdroj dat, který nabízí klíčové ukazatele pro sledování šíření pandemií; zdůrazňuje klíčovou úlohu monitorování a shromažďování údajů, které by měly být navrženy proveditelným a realistickým způsobem;

16.připomíná, že nejúčinnějšími řešeními při dosahování sociální a komunitní odolnosti vůči otřesům souvisejícím s vodou jsou řešení, která jsou spojena s účastí a znalostmi místních komunit; zdůrazňuje, že je důležité podporovat budování kapacit místních komunit, orgánů a veřejných služeb, zejména v nestabilních a rozvíjejících se kontextech, mimo jiné prosazováním trvalých řešení, která jsou přizpůsobena místním kontextům a která nikoho neopomíjejí; zdůrazňuje nutnost věnovat zvláštní pozornost ženám, dětem a nejzranitelnějším komunitám, pokud jde o přístup k vodě a sanitárním zařízením;

17.vyzývá k postupnému ukončení používání chemických látek (PFAS) – počínaje spotřebním zbožím – spojených se škodlivými účinky na lidské zdraví a životní prostředí, a to na základě vědeckých důkazů, a aby se umožnilo jejich používání v oblastech, kde neexistují bezpečné alternativy; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit investice a urychlit výzkum a vývoj rovnocenných a bezpečných alternativ;

18.vyzývá EU, aby převzala vedoucí úlohu v diplomacii v oblasti vody a v podpoře přeshraniční spolupráce v oblasti vody, zejména prostřednictvím integrovaného hospodaření s vodou, s cílem využít její globální potenciál pro udržitelný rozvoj, lidská práva, odolnost vůči změně klimatu, potravinovou bezpečnost, ochranu biologické rozmanitosti, budování udržitelného míru a genderovou rovnost, mimo jiné tím, že do agendy EU v oblasti klimatu zařadí nástroje a infrastrukturu v oblasti vodního hospodářství a sanitárních podmínek, které jsou odolné vůči změně klimatu; vyzývá EU, aby začlenila přeshraniční hospodaření s vodou a zabezpečení dodávek vody do rozvojové spolupráce a humanitární činnosti EU; dále vyzývá EU, aby zajistila, že iniciativy EU v oblasti přeshraničního zásobování vodou, včetně infrastrukturních projektů financovaných z programu Global Gateway, budou řešit potřeby lidí, včetně lidí žijících v chudobě a zranitelných a marginalizovaných skupin; vyzývá k zapojení žen, mládeže a komunit původních obyvatel do správy vodních zdrojů; doporučuje, aby byla posílena mnohostranná spolupráce v oblasti vodních zdrojů, mimo jiné prostřednictvím ratifikace Úmluvy OSN o ochraně a využívání vodních toků přesahujících hranice státu a mezinárodních jezer a Úmluvy OSN o právu neplavebního využívání mezinárodních vodních toků;

19.vyzývá EU a její členské státy, aby začlenily provádění cílů vodní politiky do dalších příslušných oblastí politiky s cílem zajistit soudržnost politik v celé řadě oblastí, včetně zemědělské, obchodní a environmentální politiky, a také do svých vnějších politik v souladu se zásadou soudržnosti politik v oblasti mezinárodního rozvoje;

20.vítá vůbec první strategii Komise pro vodohospodářskou odolnost, která se zavazuje podporovat přístup k čisté pitné vodě a sanitárním zařízením pro nejméně 70 milionů lidí; vyzývá EU a její členské státy, aby v tomto ohledu zvýšily své úsilí a odstranily nedostatky při dosahování cílů udržitelného rozvoje č. 6 účinným a plným prováděním této strategie;

21.vyzývá členské státy, aby zajistily lepší koordinaci svých programů v oblasti vodohospodářské odolnosti a zaměřily se na vodohospodářské a sanitární služby a infrastrukturu, které jsou odolné vůči změně klimatu; vyzývá EU, aby prostřednictvím iniciativ Týmu Evropa podpořila budování kapacit, posílení institucí a integrované přístupy k řízení vodních zdrojů v partnerských zemích s cílem zlepšit plánování, správu a údržbu vodohospodářských a sanitárních služeb, a to i prostřednictvím partnerství s místními orgány, poskytovateli veřejných služeb a občanskou společností; vyzývá k přijetí velmi ambiciózního přístupu k posílení globální správy vodních zdrojů a k zapojení se v tomto ohledu do mnohostranných fór, jako jsou summity skupiny G7, summity skupiny G20, dialog z Baku o vodě pro opatření v oblasti klimatu a konference OSN o vodě;

22.vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným pokrokem, pokud jde o udržitelné využívání oceánů, moří a mořských zdrojů; vyzývá EU a členské státy, aby navázaly na závazky přijaté na konferenci OSN o oceánech v roce 2025 s cílem naléhavě chránit oceány a aby zvýšily svůj finanční příspěvek na ochranu a obnovu mořských ekosystémů; vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucí mírou znečištění moří; vyzývá k přijetí důraznějších opatření a jejich urychlenému provádění s cílem ukončit znečištění moří jak na úrovni EU, tak na mezinárodní úrovni; vyjadřuje politování nad tím, že celosvětová jednání o vůbec první mezivládní smlouvě o plastech selhala; vyzývá k přijetí ambiciózní celosvětové smlouvy o znečištění plasty, až bude v roce 2026 mezivládní jednání obnoveno;

23.zdůrazňuje, že dosažení všeobecného přístupu k čisté a cenově dostupné energii je klíčovým průřezovým faktorem pro celou Agendu 2030; zdůrazňuje, že dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 7 pomůže dosáhnout pokroku v mnoha cílech udržitelného rozvoje, včetně cílů týkajících se vymýcení chudoby, životní úrovně a socioekonomického rozvoje, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu, genderové rovnosti, změny klimatu, potravinového zabezpečení, zdraví, udržitelných měst a komunit, čisté vody a sanitárního zařízení;

24.vyzývá EU, aby i nadále podporovala celosvětový přechod na energetický systém založený na obnovitelných zdrojích, který je klíčovou hnací silou hospodářského rozvoje, odolnosti a dlouhodobé energetické bezpečnosti; připomíná ústřední úlohu energie z obnovitelných zdrojů při plnění cíle udržitelného rozvoje č. 7;

25.zdůrazňuje, že dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 7 vyžaduje modernizovanou a propojenou evropskou síť; oceňuje potenciál balíčku opatření pro evropské sítě s ohledem na zajištění přeshraničního toku cenově dostupné energie;

26.zdůrazňuje klíčovou roli cenově dostupné, udržitelné a bezpečné energie při podpoře udržitelného hospodářského růstu, posilování průmyslové základny EU a zachování kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje, že je důležité posílit dlouhodobou odolnost evropského energetického systému zajištěním udržitelných dodavatelských řetězců, podporou inovací a udržením konkurenceschopných, přijatelných a spravedlivých nákladů na energii, a tím umožnit spolehlivý a perspektivní energetický systém pro občany a průmysl;

27.zdůrazňuje, že je třeba diverzifikovat zdroje energie, zejména posílením výroby energie z obnovitelných zdrojů, a také potřebu podpořit energetickou účinnost, snížit emise skleníkových plynů a urychlit udržitelné a odpovědné investice do čistých technologií jakožto klíčových prvků pro dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 7; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby si udržely náskok v zavádění obnovitelných zdrojů energie a snížily závislost na třetích zemích;

28.vítá skutečnost, že cíl udržitelného rozvoje č. 7 je jedním z cílů, u nichž byl doposud zaznamenán největší pokrok, a to zejména díky rychlému rozvoji výroby energie z obnovitelných zdrojů; vybízí Komisi, aby upřednostňovala zavádění nákladově efektivních obnovitelných a energeticky účinných řešení pro domácnosti a průmysl spolu s partnerskými zeměmi tím, že v tomto ohledu zajistí nezbytné financování, a zejména tím, že pomůže uvolnit soukromé financování; vyzývá zejména k rozšíření obnovitelných a nezávislých energetických systémů v nestabilních a konflikty zasažených oblastech s využitím přístupu citlivého ke konfliktům, který bude přínosný jak pro vysídlené obyvatelstvo, tak pro hostitelské komunity, a k posílení odolnosti a místního hospodářského a lidského rozvoje;

29.zdůrazňuje, že je důležité co nejdříve postupně ukončit využívání fosilních paliv v souladu s cíli Pařížské dohody a konsensu Spojených arabských emirátů a postupně ukončit veškeré dotace na fosilní paliva a dotace škodlivé pro životní prostředí v souladu s 8. akčním programem EU pro životní prostředí; vítá v tomto ohledu první konferenci o odklonu od fosilních paliv, která se konala v kolumbijské Santa Martě ve dnech 24. až 29. dubna 2026;

30.zdůrazňuje, že je důležité podporovat investice EU do decentralizovaných, udržitelných a obnovitelných energetických systémů, včetně solárních systémů pro domácnosti, malých elektrických sítí, systémů mimo rozvodnou síť a komunitních iniciativ, s cílem posílit úsilí o odstranění rozdílů v přístupu k energii, zejména v partnerských zemích a v nestabilních prostředích, a uznat jejich zásadní dopad na vzdělávání, zdravotní péči a ochranu, zejména pro ženy a děti;

31.zdůrazňuje, že rozšíření přístupu k energii lze urychlit partnerstvím mezi veřejnými institucemi a soukromým sektorem; zdůrazňuje, že energetické intervence a projekty by měly vycházet z analýzy citlivé ke konfliktům a reagovat na místní realitu a potřeby, aby se maximalizoval jejich transformační dopad, zejména v nedostatečně obsluhovaných a nestabilních oblastech; zdůrazňuje zásadní roli, kterou v tomto ohledu hrají organizace občanské společnosti, a potřebu smysluplného zapojení místních zúčastněných stran;

32.vyzývá Komisi, aby posílila investice EU, a to jak v rámci iniciativy Global Gateway, tak v rámci navrhovaného nástroje Globální Evropa, a zajistila tak rovné přínosy pro partnerské země, zejména pokud jde o sdílení znalostí a přenos technologií, odbornou přípravu a rekvalifikaci místního obyvatelstva, vytváření pracovních míst, dekarbonizaci průmyslových činností, u nichž je obtížné snížit emise, a přístup k čistší mobilitě a energii;

33.zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet globální spolupráci a udržitelné hodnotové řetězce s cílem zajistit, aby kritické suroviny, které jsou nezbytné pro globální energetickou bezpečnost, jakož i digitální a ekologickou transformaci, byly získávány na základě přístupu založeného na právech; zdůrazňuje, že tento přístup musí zohledňovat potřeby na straně poptávky i nabídky způsobem, který zmírní nepříznivé sociální, environmentální a hospodářské dopady, důsledky pro lidská práva, jako je dětská práce, a dopady na místní komunity, a přispívat k průmyslovému a socioekonomickému rozvoji zdrojových zemí, včetně jejich úlohy v celém hodnotovém řetězci kritických surovin, a zajistit smysluplné zapojení místních komunit a občanské společnosti do tohoto procesu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vycházet z cílů a zásad panelu OSN pro kritické nerostné suroviny potřebné pro energetickou transformaci, jemuž spolupředsedá EU, a podporovat udržitelnou produkci nerostných surovin a rozvoj místních hodnotových řetězců;

34.zdůrazňuje význam plného a účinného zapojení původních obyvatel a místních komunit do celého hodnotového řetězce kritických surovin v souladu s Deklarací OSN o právech původních obyvatel;

35.uznává, že bez řádného řízení hrozí, že rostoucí poptávka po kritických surovinách posílí strategickou závislost, zvýší geopolitickou zranitelnost a napětí a porušování lidských práv a povede k environmentálním a sociálním problémům; zdůrazňuje proto, že je důležité posílit konkurenceschopné a odolné oběhové hospodářství, zejména zvýšením účinného využívání zdrojů, posílením recyklačních kapacit a podporou inovací v oblasti druhotných surovin, s cílem snížit využívání přírodních zdrojů a závislost na kritických surovinách; za tímto účelem vyzývá k přijetí opatření k posílení celosvětové spolupráce v oblasti udržitelného řízení zdrojů;

36.zdůrazňuje, že je třeba rozšířit opatření proti energetické chudobě, zejména v nestabilních situacích, které zahrnují vysídlení obyvatelstva; poukazuje na to, že energetická chudoba snižuje životní úroveň a ohrožuje živobytí a zdraví lidí, ovlivňuje poskytování základních služeb a vyžaduje zvláštní opatření pro zranitelné skupiny, zejména ženy a děti, včetně sociálních energetických sazeb a dotací na energie;

37.zdůrazňuje, že energetická chudoba v nestabilních oblastech a v oblastech postižených vysídlováním obyvatelstva ohrožuje živobytí, poskytování základních služeb a sociální stabilitu, což se týká zejména zranitelných skupin;

38.oceňuje celkový pokrok, jehož se podařilo dosáhnout u cíle udržitelného rozvoje č. 9, zejména významný pokrok v oblasti rozvoje infrastruktury, inkluzivního a udržitelného průmyslového růstu a inovací; konstatuje však, že pokrok je nerovnoměrný mezi zeměmi a regiony; je přesvědčen, že k překlenutí těchto rozdílů a k zajištění rovnoměrného pokroku při plnění 9. cíle udržitelného rozvoje je třeba přijmout cílená opatření;

39.poukazuje na strategický význam bezpečné, udržitelné a odolné infrastruktury, včetně digitální, dopravní, energetické a vodohospodářské infrastruktury, pro podporu hospodářského rozvoje, posílení konektivity, zmírňování změny klimatu a adaptace na ni a zlepšení lidského rozvoje, zejména ve venkovských a okrajových oblastech; vyzývá k holistickému přístupu k začlenění odolnosti vůči změně klimatu do všech fází životního cyklu infrastruktury;

40.zdůrazňuje, že je třeba odstranit rozdíly v infrastruktuře a socioekonomické nerovnosti, včetně těch, které se týkají digitální dostupnosti a energetické chudoby; trvá na tom, že projekty v oblasti infrastruktury a konektivity musí přispívat k vytváření místních hodnot a dodržovat zásady všeobecné dostupnosti, aby se zajistilo, že projekty v oblasti infrastruktury nebudou vytvářet nové překážky, a podporovat plné začlenění nejzranitelnějších skupin; zdůrazňuje, že je třeba zajistit genderově citlivé přístupy k digitálním investicím s cílem odstranit digitální propast mezi ženami a muži, neboť přetrvávající překážky omezují vyhlídky žen a dívek na to, že budou mít prospěch z nově vznikajících technologií;

41.zdůrazňuje, že je třeba podporovat udržitelná řešení ke snížení ekologické stopy podniků ve všech odvětvích, jako je odpovědná spotřeba zdrojů, účinné využívání zdrojů a posílená opatření k dosažení oběhového hospodářství; připomíná důležitost zásady „znečišťovatel platí“;

42.zdůrazňuje, že při podpoře konkurenceschopnosti, inovací a investic musí být inkluzivní a udržitelná industrializace pro účely Agendy 2030 a dalších cílů sladěna s cíli klimatické neutrality, ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti a spravedlivé transformace, která nikoho neopomíjí; v této souvislosti zdůrazňuje, že k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 9 jsou zapotřebí další investice, zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a dalších nástrojů ke snižování rizik, mimo jiné prostřednictvím strategie Global Gateway, a dalších evropských rozvojových finančních institucí; vyzývá ke navýšení veřejných investic do zelené, digitální a sociální infrastruktury, včetně veřejné dopravy, energetických sítí a digitální konektivity s využitím pokroku napříč regiony, zejména v nejméně rozvinutých zemích; dále vyzývá EU, aby ve větší míře mobilizovala soukromý kapitál s cílem zatraktivnit investice pro soukromé investory; zdůrazňuje, že mají-li být tyto investice vzájemně prospěšné, měly by podporovat místní přidanou hodnotu, řádnou správu věcí veřejných, fiskální přínosy a přísné normy v oblasti životního prostředí;

43.vyzdvihuje úlohu inovací, výzkumu a technologického rozvoje při zvyšování produktivity, konkurenceschopnosti a udržitelnosti, a to i prostřednictvím zvýšených investic do výzkumu a vývoje a zavádění čistých a účinných technologií; vyzývá k větší podpoře podnikání, odborného vzdělávání a přípravy a rozvoje dovedností jako klíčových faktorů podporujících inovace, produktivitu a průmyslový růst podporující začlenění, zejména v zemích s nízkými příjmy;

44.vyzývá k posílení spolupráce v oblasti přenosu technologií, výzkumných partnerství a inovačních ekosystémů mezi EU a partnerskými zeměmi, která podpoří spolupráci v oblasti výzkumu a umožní nejméně rozvinutým zemím a zemím s nízkými příjmy posunout se v globálních hodnotových řetězcích výše;

45.bere na vědomí rizika spojená s rychlou urbanizací v kombinaci se změnou klimatu, znečištěním a úbytkem biologické rozmanitosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba začlenit přizpůsobení se změně klimatu a biologickou rozmanitost do městského plánování a posílit opatření v oblasti odolnosti měst, mimo jiné podporou energeticky účinného bydlení odolného vůči změně klimatu, rozšířením zelených ploch pro obnovu ekosystémů, posílením připravenosti na katastrofy, prevence a reakce na ně a zlepšením hospodaření s vodou a ochrany před povodněmi; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinné využívání půdy a omezit negativní dopady rozrůstání měst s cílem chránit ekosystémy a dosáhnout udržitelného rozvoje měst;

46.zdůrazňuje, že dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 11 vyžaduje, aby bylo věnováno zvláštní úsilí odstraňování nerovností v městských oblastech; dále zdůrazňuje, že změna klimatu, a to i v městském prostředí, disproporčně postihuje ženy a dívky, zvlášť pokud se nacházejí v nestabilním nebo zranitelném situaci; vyzývá vlády a místní orgány, aby zajistily spravedlivé rozdělení investic a řešily problém marginalizace, zejména v oblastech, které v současné době trpí systémovým nedostatkem přístupné a cenově dostupné dopravy, veřejných služeb, místních a udržitelných potravinových řetězců a bydlení, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost zranitelným a sociálně a ekonomicky znevýhodněným skupinám;

47.lituje, že velká část městského obyvatelstva stále nemá přístup k cenově dostupným, účinným a udržitelným systémům dopravy; konstatuje, že zvýšení dostupnosti, přístupnosti a využívání veřejné dopravy spolu s infrastrukturou měkké mobility a dalšími inovativními a čistými řešeními v oblasti mobility je klíčovým nástrojem pro snížení znečištění ovzduší; zdůrazňuje, že je důležité zajistit odpovídající infrastrukturu a služby pro osoby s omezenou schopností pohybu, včetně osob se zdravotním postižením;

48.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné dále zdokonalovat a zavádět systémy sběru odpadu a nakládání s ním v souladu se zásadami hierarchie způsobů nakládání s odpady, případně prostřednictvím využívání digitálních technologií a umělé inteligence a investic do systémů opětovného použití a recyklace a snižování množství odpadu; poukazuje na úlohu připravovaného aktu o oběhovém hospodářství při využívání potenciálu oběhového hospodářství; vyzývá k přijetí opatření, která by pomohla vytvořit v Unii skutečný trh s druhotnými surovinami;

49.připomíná, že je naléhavě nutné implementovat energetická a klimatická řešení na místní a obecní úrovni, a to i prostřednictvím řešení inspirovaných přírodou, s cílem řešit dopady změny klimatu, včetně vystavení extrémnímu teplu;

50.připomíná, že je třeba podnikat kroky v oblasti modernizace, cenové dostupnosti a udržitelnosti bydlení cestou rozšiřování energeticky účinných modelů bydlení a stavebních strategií odolných vůči změně klimatu; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu důležité zvýšit investice, které mohou zahrnovat soukromé investice a partnerství veřejného a soukromého sektoru, a vyzývá EU, aby podporovala města při získávání kapitálu prostřednictvím inovativních finančních nástrojů;

51.uznává, že každý má základní lidské právo na místo, kde může žít v míru, bezpečí a důstojnosti, a konstatuje, že krize dostupnosti bydlení postihuje až tři miliardy lidí na celém světě; zdůrazňuje, že do roku 2030 je třeba zajistit všem lidem přístup k důstojnému, vhodnému, bezpečnému, přístupnému, udržitelnému, energeticky účinnému a cenově dostupnému bydlení a základním službám, mimo jiné podporou politik veřejného bydlení; vyzývá EU, aby podporovala partnerské země při vytváření politik sociálního bydlení;

52.vybízí k užší spolupráci mezi městy, podniky, výzkumnými institucemi a občanskou společností s cílem podpořit inovace, sdílet osvědčené postupy a rozšiřovat úspěšná městská řešení, a to i prostřednictvím partnerství mezi evropskými městy a městy v partnerských zemích, platforem EU a iniciativ v oblasti výměny znalostí;

53.vyzývá EU, aby se i nadále zasazovala o multilateralismus, mezinárodní řád založený na pravidlech a podporu systému OSN s cílem zajistit celosvětové vedoucí postavení při provádění Agendy 2030 a zaplnit mezery, které zanechali jiní, a to budováním nových aliancí a posilováním těch stávajících a spoluprací s globálními partnery na mobilizaci finančních prostředků; zdůrazňuje, že je třeba posílit mezinárodní smlouvy a dohody, jako je Pařížská dohoda, Úmluva o biologické rozmanitosti a regionální iniciativy v oblasti ochrany přírody;

54.znovu opakuje, že se plně hlásí k trvalým hodnotám multilateralismu, a zdůrazňuje, že pro řízení obchodu je nepostradatelný modernizovaný mnohostranný systém; připomíná, že EU podporuje mandát WTO a probíhající jednání o Smlouvě OSN o podnikání a lidských právech;

55.vyjadřuje znepokojení nad každoročním nedostatkem investic ve výši přibližně 4 bilionů USD, které jsou zapotřebí k dosažení cílů udržitelného rozvoje, přičemž tento problém se dále prohlubuje v důsledku klesající výše oficiální rozvojové pomoci; naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby usilovaly o zajištění dostatečné výše finančních prostředků na splnění závazku vynaložit 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc a poskytnout 0,2 % HND jako oficiální rozvojovou pomoc nejméně rozvinutým zemím;

56.důrazně vybízí k prozkoumání možností, jak mobilizovat soukromé financování, a to i prostřednictvím unie kapitálových trhů; vítá v tomto ohledu platformu pro investory do cílů udržitelného rozvoje v rámci rozvojového programu OSN, která soukromým společnostem umožňuje určit „oblasti investičních příležitostí“ s cílem přispět k udržitelnému rozvoji, a vybízí k dalším investicím, mimo jiné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, aby se zacelila mezera ve financování cílů udržitelného rozvoje při dodržení kritérií Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; dále vybízí k boji proti nezákonným finančním tokům, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;

57.vyjadřuje hluboké znepokojení nad hrozbou dluhové krize u rozvojových zemí, zejména zemí s nízkými příjmy a nejméně rozvinutých zemí, a vyzývá k odpuštění a restrukturalizaci dluhů těchto zemí, přičemž jako první krok je třeba zohlednit zásady Konference OSN o obchodu a rozvoji týkající se podpory odpovědného poskytování a přijímání státních úvěrů a zásady OECD pro udržitelnost dluhu, jakož i svrchovanost v oblasti zdrojů; poukazuje na to, že je třeba účinně a odpovědně využívat dostupné zdroje; uznává význam grantového nebo vysoce zvýhodněného financování a nástrojů, které nevytvářejí dluh, pro postižené země; poukazuje na meze globální finanční architektury a nedostatečnou mezinárodní podporu v tomto ohledu; zdůrazňuje, že tyto země naléhavě potřebují více finančních zdrojů a fiskálního prostoru, aby do cílů udržitelného rozvoje mohlo směřovat mnohem více investic; v této souvislosti bere na vědomí probíhající jednání o vytvoření a provádění Rámcové úmluvy OSN o mezinárodní daňové spolupráci;

58.zdůrazňuje, že účinná globální partnerství by měla být založena na vzájemné spolupráci a měla by plnit společné cíle partnerů; poukazuje na význam transparentnosti, řádné správy věcí veřejných a měřitelného dopadu veškerého úsilí v oblasti rozvojové spolupráce;

59.zdůrazňuje strategický význam a potenciál strategie EU Global Gateway jako stěžejního nástroje pro posílení udržitelných partnerství a zajištění vysoce kvalitní infrastruktury při současné podpoře mezinárodních norem a dlouhodobého hospodářského a sociálního rozvoje v partnerských zemích;

60.vybízí k užší spolupráci s partnerskými zeměmi, mezinárodními finančními institucemi, regionálními rozvojovými bankami a místními zúčastněnými stranami s cílem koordinovat rozvojové úsilí, zamezit zdvojování činností a maximalizovat dopad na podporu Agendy 2030, zejména v nestabilních situacích a situacích postižených konflikty a vysídlováním; zdůrazňuje, že programy rozvojové spolupráce by měly zahrnovat jasné mechanismy hodnocení dopadu a participativní monitorování se zapojením místních zúčastněných stran;

61.opakuje, že cíle udržitelného rozvoje jsou jediným komplexním souborem cílů, týká se závažných problémů, jimž čelí rozvinuté i rozvojové země, který je výsledkem dohody na globální úrovni a představuje v současnosti nejlepší dostupný nástroj k řešení jejich základních příčin; znovu potvrzuje, že nejméně rozvinuté země a země s nízkými příjmy jakožto nejzranitelnější skupiny zemí potřebují k dosažení cílů udržitelného rozvoje větší globální podporu; vyzývá EU, aby posilovala svou úlohu při jednáních na politickém fóru na vysoké úrovni v roce 2026 s cílem připravit půdu pro urychlená opatření s ohledem na lhůtu pro Agendu 2030 a podporovat agendu pro globální udržitelný rozvoj zaměřenou na budoucnost, která bude přesahovat rok 2030;

62.vyzývá EU a členské státy, aby vypracovaly prováděcí plány s konkrétními harmonogramy pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, které stanoví ambiciózní cíle na období po roce 2030; žádá v tomto ohledu Komisi, aby šla příkladem a vypracovala komplexní strategii doplněnou strukturovaným prováděcím plánem pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; vítá první dobrovolný přezkum EU týkající se provádění cílů udržitelného rozvoje z roku 2023 a domnívá se, že tyto přezkumy by se měly uskutečňovat pravidelně;

63.poukazuje na to, že cíle udržitelného rozvoje představují také ekonomickou příležitost k vybudování skutečně dobrých životních podmínek a udržitelné a inkluzivní ekonomiky posilující konkurenceschopnost, inovace a odolnost, což umožní žít důstojný život při plném respektování planetárních zemí včetně biologické rozmanitosti a životního prostředí, a to s využitím nových technologií a vytvářením nových hospodářských odvětví a pracovních míst; zdůrazňuje, že přechod k udržitelné a odolné ekonomice by měl zahrnovat zajištění důstojné práce, sociální ochrany a silných pracovních práv na celém světě;

64.zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit soudržnost politik ve prospěch rozvoje podle článku 208 SFEU s cílem začlenit hospodářské, sociální a environmentální aspekty udržitelného rozvoje do všech fází cyklu tvorby politik, a podpořit tak součinnost napříč oblastmi politiky, určit a sladit možné kompromisy a řešit mezinárodní vedlejší účinky politik EU;

65.zdůrazňuje, že klíčovými partnery při prosazování Agendy 2030 jsou jednak nezávislá a náležitě financovaná občanská společnost a jednak místní orgány a komunity; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit, podporovat a chránit občanský prostor a zajistit, aby se organizace občanské společnosti, včetně místních nevládních organizací, smysluplně podílely na dosahování cílů udržitelného rozvoje a dostávaly odpovídající dlouhodobé a flexibilní financování, zejména v zemích, kde se občanský prostor zmenšuje;

66.připomíná, že hospodářskými krizemi, omezenou zdravotní péčí, změnou klimatu, genderově podmíněným násilím a konflikty jsou disproporčně postiženy ženy a děti, zejména dívky, a že přetrvávající nerovnosti nadále omezují jejich plné zapojení do společnosti; poukazuje na potřebu přiměřeného a flexibilního financování, a to i pro místní organizace a organizace hájící práva žen, z nichž mnohé čelí vážným finančním omezením;

67.zdůrazňuje, že udržitelný a inkluzivní hospodářský růst, který respektuje planetární meze, a stejně tak i konkurenceschopnost a inovace a silný soukromý sektor jsou nepostradatelnými faktory umožňujícími udržitelný rozvoj a dobré podmínky společností, a zdůrazňuje, že digitalizace, umělá inteligence a čisté technologie mají potenciál přispět k dosažení globálních cílů udržitelnosti, a měly by proto hrát roli ve vizi rozvoje, k nímž se EU hlásí; vybízí EU, aby využila svého vlivu k prosazování Agendy 2030 s cílem dosáhnout hmatatelného zlepšení životní úrovně, snížení chudoby a rozšíření příležitostí pro budoucí generace, mimo jiné prostřednictvím větší odolnosti a více inovací;

68.vyzývá k tomu, aby závazky přijaté na summitu o budoucnosti v roce 2024, v Paktu pro budoucnost a na 4. mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Seville v roce 2025 byly převedeny do konkrétních opatření a aby byly navýšeny investice s cílem překlenout mezeru ve financování udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že globální rámec pro rozvoj po roce 2030 musí být v každém případě ambiciózní a měřitelný a musí se soustředit na dosahování výsledků;

69.poukazuje na význam mnohostranných dohod, zejména v oblasti životního prostředí, jako účinných rámců pro podporu mezinárodní spolupráce a prosazování cílů udržitelného rozvoje a vybízí EU, aby dále posílila jejich provádění a dopad;

70.vyzývá k tomu, aby byl víceletý finanční rámec EU na období 2028–2034 plně v souladu s Agendou 2030 a přispíval k dosažení cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že snaha EU přispět ke splnění cílů udržitelného rozvoje by měla být ve VFR na období 2028–2034 podpořena ambiciózními finančními závazky; vyzývá EU a její členské státy, aby poskytovaly dodatečné finanční prostředky na zmírňování změny klimatu a adaptace na ni, jakož i na ztráty a škody v souladu s plánem „z Baku do Belému“, který byl dohodnut na 29. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 29);

71.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.