1.podporuje dlouhodobý cíl, kterým je celosystémový, na činnostech založený a technologicky neutrální přístup k regulačnímu rámci EU pro finanční služby;

2.zdůrazňuje, že technologie DLT a tokenizace aktiv mají potenciál podpořit cíle Unie úspor a investic tím, že usnadní přeshraniční investice, sníží roztříštěnost trhu a umožní vznik efektivnější a inkluzivnější infrastruktury kapitálového trhu v celé Unii; zdůrazňuje zásadní úlohu interoperability;

3.zdůrazňuje, že rozmach nových technologií na poli financí představuje pro regulační a dohledový rámec nové výzvy; bere na vědomí rozmanitost digitálních aktiv a uznává, že související rizika a podnikatelský potenciál se v jednotlivých kategoriích liší; potvrzuje svůj závazek cíleně revidovat regulační rámce EU za účelem vytvoření robustních kapitálových trhů a unijní platební infrastruktury s digitálními aktivy; naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila nezbytnost a proveditelnost regulace půjček a výpůjček kryptoaktiv, včetně tzv. stakingu, nezaměnitelných tokenů a decentralizovaného financování, a to v rámci nařízení MiCAR;

4.zdůrazňuje potenciál kryptograficky zabezpečených distribuovaných registrů a podobných technologií v oblasti inovací a konektivity pro infrastrukturu finančních služeb, a to jak v rámci EU, tak pro její globální úlohu; zdůrazňuje, že předvídatelné regulační prostředí příznivé pro inovace bude mít zásadní význam pro zajištění toho, aby investice a technologický rozvoj zůstaly v EU, a pro podporu konkurenceschopnosti a důvěry ve finanční infrastrukturu denominovanou v eurech;

5.bere na vědomí, že EU byla jednou z prvních jurisdikcí, které vedle nařízení MiCAR přijaly a zavedly zvláštní režim pro kryptoaktiva a uplatňují technologii DLT ve finančním sektoru; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s orgány EBA a ESMA a Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA), jakož i s příslušnými vnitrostátními orgány zajistila účinné prosazování nařízení MiCAR; vyzývá členské státy, aby se zdržely zavádění dalších požadavků a závazků nad rámec nařízení MiCA nebo nařízení o převodu peněžních prostředků5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1113/oj).;

6.zdůrazňuje, že je důležité posílit datové kapacity, zejména pokud jde o vliv v odvětví kryptoměn a propojení se sektorem nebankovních finančních institucí; vyzývá Komisi, aby dále sledovala propojení kryptoaktiv s finančním systémem; konstatuje, že nezajištěná kryptoaktiva mohou být náchylná k dalším rizikům a volatilitě;

7.vyzývá orgány EBA, ESMA, AMLA, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, příslušné vnitrostátní orgány a dále ECB a ESRB, aby posílily dialog o dohledu nad významnými multifunkčními skupinami; zdůrazňuje, že je třeba sladit politický rámec nařízení MiCA s významnými nebankovními nástroji peněžního trhu;

8.bere na vědomí, že technologie distribuovaného registru představují pro orgány finančního dohledu nové technologické a provozní prvky, včetně otázek souvisejících se zabezpečením tzv. inteligentních smluv, správou decentralizovaných sítí, kybernetickou odolností a řízením operačních rizik; vyzývá orgány dohledu, aby si osvojily dostatečnou technickou odbornost, aby tak těmto nově vznikajícím tržním infrastrukturám porozuměly a účinně je sledovaly;

9.je znepokojen tím, jakou úlohu hrají kryptoaktiva při obcházení předpisů a sankcí v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT); zdůrazňuje, že je důležité posílit nástroje dohledu, vymáhání pravidel a standardy pro dodržování předpisů s cílem řešit rizika v oblasti AML/CFT, včetně účinných norem přístupu „poznej svého klienta“ a sledování plateb; zdůrazňuje, že je důležité, aby vyšetřovací orgány využívaly technologii, která stojí za kryptoaktivy, k odrazování od trestných činů, jež jsou s kryptoaktivy spojeny, a aby tyto orgány spolupracovaly při blokování odhalených nebo oznámených protiprávních transakcí;

10.bere na vědomí rozmach hybridních produktů kombinujících vlastnosti kryptoaktiv a tradičních finančních nástrojů, což může vést k právní nejistotě;

11.konstatuje, že 3. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/858 definuje „tokenizaci“ finančních nástrojů jako digitální zastoupení finančních nástrojů v distribuovaném registru nebo emise tradičních tříd aktiv v tokenizované podobě, která umožní jejich emisi, uchovávání a převod v distribuovaném registru;

12.zdůrazňuje, že tokenizace finančních aktiv sama o sobě nemění jejich právní povahu ani základní ekonomické charakteristiky; zdůrazňuje, že tokenizované finanční nástroje musí poskytovat práva, která budou rovnocenná právům spojeným s tradičními cennými papíry, aby se zabránilo regulatorní arbitráži a zajistila se ochrana investorů;

13.vítá potenciální přínosy tokenizace pro obchodování s finančními aktivy, jako je zvýšená účinnost a transparentnost, nižší riziko spojené s protistranou a provozními náklady, inteligentní uzavírání smluv a lepší likvidita díky částečnému vlastnictví, přičemž konstatuje, že zranitelnost tohoto nástroje by měla být sledována;

14.naléhavě vyzývá Komisi, aby usnadnila a podpořila tokenizaci napříč finančními službami, trvala na interoperabilitě a zabránila roztříštěnosti dodržováním norem na celém jednotném trhu a zajištěním odpovídající infrastruktury;

15.bere na vědomí úsilí ECB o nalezení řešení, včetně infrastruktury nabízející možnost velkoobchodního nákupu digitální měny centrální banky (CBDC), která umožňuje vypořádání hotovosti a aktiv v distribuovaném registru a doplňuje tokenizované vklady komerčních bank a stablecoiny;

16.zdůrazňuje potenciál evropského tokenizovaného trhu pro globální propojenost; zdůrazňuje význam mezinárodní spolupráce pro harmonizaci kritérií, zásad a norem kategorizace; podporuje činnost Banky pro mezinárodní platby (BIS) v rámci iniciativ přeshraniční spolupráce v oblasti plateb;

17.vítá probíhající diskuzi o pilotním režimu DLT jako součásti balíčku opatření pro integraci trhu a dohled nad ním;

18.konstatuje, že stablecoiny mohou podle právního rámce nařízení MiCA spadat do dvou kategorií: tokeny vázané na aktiva a elektronické peněžní tokeny;

19.konstatuje, že stablecoiny jsou formou tvorby soukromých peněz a že jejich ekonomická funkce vykazuje podobnosti s pevnými směnnými kurzy, fondy peněžního trhu a úzkými bankami; zdůrazňuje však, že nařízení MiCAR zakazuje vydavatelům elektronických peněžních tokenů a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy přímo či nepřímo poskytovat úroky v souvislosti s elektronickými peněžními tokeny a že stablecoiny nemají přímý přístup k centrálním bankám a jejich držitelé nejsou kryti systémy pojištění vkladů; bere na vědomí rizika uvolnění kurzu nebo devalvace stablecoinů a vynechání zprostředkovatelů v souvislosti se stablecoiny;

20.se znepokojením bere na vědomí pokračující rychlou expanzi a dominantní postavení stablecoinů denominovaných v amerických dolarech, které by mohly oslabit měnovou suverenitu EU, zvýšit rizika pro finanční stabilitu, narušit transmisi měnové politiky a posílit vnější závislost v oblasti plateb;

21.vítá vznik elektronických peněžních tokenů denominovaných v eurech v rámci nařízení MiCAR a vybízí k jejich rozvoji na podporu inovací v oblasti plateb v Unii, konkurenceschopnosti finančních trhů EU a mezinárodní úlohy eura, a to i prostřednictvím rychlejších a levnějších přeshraničních plateb, které doplní tokenizované vklady a velkoobchodní digitální měny centrálních bank; zdůrazňuje význam harmonizovaných rámců pro řízení rizika likvidity a pro krizové řízení, včetně kaskádovitého vypořádání zpětných odkupů (redemption waterfalls) a požadavků na segregaci rezerv; konstatuje, že ECB trvá na tom, že stabilní kryptoměny denominované v jiné měně než v euru mohou představovat riziko pro měnovou politiku, pokud se jejich používání rozšíří; vyjadřuje obezřetnost vůči zneužívání doložky o poskytování služeb z výlučného podnětu zákazníka (reverse solicitation);

22.bere na vědomí potřebu právní jistoty v unijním právu, pokud jde o možnost vícenásobného vydávání stablecoinů subjektem z EU a subjektem ze země mimo EU, kdy by byly digitální stablecoiny vydávané oběma subjekty plně zastupitelné a nerozlišitelné; připomíná, že rada ESRB varovala před vícečetnými emisemi, které by mohly vytvořit cestu pro růst rizik; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby fungování těchto systémů v EU bylo založeno na právní jistotě a pevném regulačním rámci, který poskytne silné obezřetnostní záruky, spolehlivé dohody o spolupráci a odolné protokoly pro řešení krizí; zdůrazňuje, že je důležité podporovat mezinárodní koordinaci v oblasti regulace globálních stabilních kryptoměn a dohledu nad nimi s cílem vypracovat mezinárodní normy;

23.vítá předběžnou dohodu o návrzích směrnice6 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o platebních službách a službách elektronických peněz na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 98/26/ES a zrušují směrnice (EU) 2015/2366 a 2009/110/ES, který předložila Komise dne 28. června 2023 (COM(2023)0366). a nařízení7 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o platebních službách na vnitřním trhu a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, který předložila Komise dne 28. června 2023 (COM(2023)0367). o platebních službách a zjednodušené povolovací řešení pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří již mají povolení podle nařízení MiCAR, aby se zabránilo zbytečnému překrývání právních předpisů, s tím, že toto řešení by podléhalo zjednodušenému postupu, přičemž by byla zachována žádoucí kontrola rizik a poskytovány by byly pouze služby uvedené v žádosti;

24.zdůrazňuje, že interoperabilita má zásadní význam v oblasti digitálních financí a vyžaduje například přenosnou identitu a ověřitelné certifikáty jako základní složky infrastruktury trhu napříč sítěmi; zdůrazňuje, že přístupy založené na identifikátoru právnické osoby/ověřitelném identifikátoru právnické osoby by měly být posuzovány jako nástroje na úrovni infrastruktury; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi na vypracování společných technických norem a protokolů pro digitální aktiva, inteligentní smlouvy a digitální identity;

25.vítá probíhající diskuzi o digitálním euru, včetně příprav na jeho maloobchodní i velkoobchodní použití, a podporuje probíhající krátkodobé (Pontes) a dlouhodobé (Appia) projekty DLT pro velkoobchodní vypořádání peněžních prostředků centrální banky; vyzývá Komisi a ECB, aby zajistily, že budoucí řešení digitálního eura budou navržena tak, aby usnadňovala interoperabilitu s infrastrukturami DLT a zajišťovala doplňkovost s hotovostí;

26.vyjadřuje politování nad závislostí EU na poskytovatelích služeb z mimounijních zemí, pokud jde o infrastrukturu DLT; zdůrazňuje, že nakládání administrativy USA s digitálními aktivy by mělo být obezřetně sledováno;

27.bere na vědomí probíhající diskuze o dohledu nad poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud jde o úlohu orgánu ESMA v rámci balíčku opatření pro integraci trhu a dohled nad ním;

28.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.