P10_TA(2026)0259Zpráva Komise o Ukrajině za rok 2025Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2026 o zprávě Komise o Ukrajině za rok 2025 (2025/2259(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině,

–s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 24. června 2022, v nichž udělila Ukrajině status kandidátské země, na její závěry ze dne 15. prosince 2023, v nichž podpořila zahájení přístupových jednání, a na její závěry ze dne 20. března 2025,

–s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2026 o strategii rozšiřování EU Přijaté texty, P10_TA(2026)0077.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2026 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva za rok 2025 Přijaté texty, P10_TA(2026)0013. a na své usnesení ze dne 11. března 2026 o strategii rozšiřování EU Přijaté texty, P10_TA(2026)0077.,

–s ohledem na Nástroj pro Ukrajinu a Plán pro Ukrajinu,

–s ohledem na společné prohlášení komisařky Marty Kosové a místopředsedy ukrajinské vlády Tarase Kačky ze dne 11. prosince 2025,

–s ohledem na plány Ukrajiny týkající se právního státu, reformy veřejné správy a fungování demokratických institucí a na její akční plán na ochranu práv příslušníků národnostních menšin (komunit), které byly schváleny v květnu 2025,

–s ohledem na Národní program pro přijetí acquis, který přijala ukrajinská vláda dne 1. dubna 2026,

–s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 4. listopadu 2025 nazvaný „Zpráva o Ukrajině 2025“ (SWD(2025)0759) a na doprovodné sdělení Komise nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2025“ (COM(2025)0690),

–s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A10-0172/2026),

A.vzhledem k tomu, že Parlament co nejdůrazněji odsuzuje ruskou útočnou válku proti Ukrajině, která je zjevným porušením Charty OSN a základních principů mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva, o čemž svědčí rozsáhlé a systematické válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a nucené deportace tisíců Ukrajinců na ruské území, zejména dětí, což jsou činy, které vyžadují vyvození plné odpovědnosti a zajištění spravedlnosti; vzhledem k tomu, že Parlament podporuje právo Ukrajiny na svrchovanost, nezávislost a územní celistvost v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; vzhledem k tomu, že Rusko napadlo Ukrajinu a mohlo by brutální válku, kterou vede proti svému sousedovi, kdykoli ukončit;

B.vzhledem k tomu, že Rusko vede od 24. února 2022 na základě politické, materiální a vojenské podpory, kterou mu poskytují jeho spojenci, zejména Bělorusko, Írán a Severní Korea, a rovněž za podpory Číny proti Ukrajině protiprávní, nevyprovokovanou a neodůvodněnou plošnou útočnou válku; vzhledem k tomu, že válka Ruska proti Ukrajině začala už v roce 2014 nezákonnou okupací a anexí Krymu a následnou okupací částí Doněcké a Luhanské oblasti;

C.vzhledem k tomu, že nedávné a přetrvávající případy narušování svrchovanosti evropských států ze strany Ruska svědčí o tom, že jeho cíle dalece přesahují hranice Ukrajiny a představují existenční hrozbu pro svobodu a demokracii v Evropě;

D.vzhledem k tomu, že Rusko navzdory širokému mezinárodnímu odsouzení a bezprecedentním sankcím stupňuje své válečné úsilí cílenými útoky na kritickou energetickou infrastrukturu, obytné budovy a civilní infrastrukturu, jakož i na kulturní dědictví a církevní památky, jako je Kyjevskopečerská lávra; vzhledem k tomu, že miliony lidí na Ukrajině přečkaly nedávné mrazivé zimní teploty s omezenými dodávkami elektřiny, tepla a tekoucí vody; vzhledem k tomu, že škody na životním prostředí, které Rusko v posledních čtyřech letech způsobilo, mají rovněž ničivé důsledky pro ukrajinské přírodní zdroje a kritické ekosystémy a pro zdraví, živobytí a bezpečnost obyvatel Ukrajiny;

E.vzhledem k tomu, že v důsledku ruské invaze žijí v současné době v rámci mechanismu dočasné ochrany více než 4 miliony Ukrajinců v členských státech EU, kde využívají právo na pobyt, přístup na trh práce, bydlení, lékařskou péči, sociální pomoc a možnost vzdělávání svých dětí;

F.vzhledem k tomu, že Ukrajina tím, že se brání Rusku, významně přispívá k bezpečnosti Evropské unie; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy poskytují Ukrajině od začátku této plošné invaze největší finanční, hospodářskou, vojenskou a humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že od začátku ruské útočné války proti Ukrajině poskytly EU a její členské státy Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přibližně 75 miliard EUR; vzhledem k tomu, že podpora Ukrajiny by měla rovněž pomoci posílit technologickou a průmyslovou základnu obrany EU (EDTIB) a strategickou autonomii Unie a neměla by vést k větší závislosti na vnějších subjektech;

G.vzhledem k tomu, že Ruská federace se od začátku protiprávní a pokračující okupace částí ukrajinského území v únoru 2014 dopouští na těchto dočasně okupovaných územích soustavného a rozsáhlého porušování lidských práv a základních svobod;

H.vzhledem k tomu, že Ukrajina a mezinárodní orgány zdokumentovaly stovky poprav ukrajinských válečných zajatců ruskými silami; vzhledem k tomu, že tyto popravy představují závažné porušení mezinárodního práva a lidských práv a podle Ženevských úmluv a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu jsou výslovně uznány za válečné zločiny;

I.vzhledem k tomu, že nejméně 20 000, a možná až 35 000 ukrajinských dětí bylo násilně deportováno do Ruska a Běloruska nebo je zadržováno na dočasně okupovaných ukrajinských územích;

J.vzhledem k tomu, že v reakci na ruskou útočnou válku bylo v Haagu zřízeno Mezinárodní středisko pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině a Registr škod způsobených agresí Ruské federace proti Ukrajině a v současnosti je zřizován Zvláštní tribunál pro zločin agrese vůči Ukrajině; vzhledem k tomu, že Komise přijala návrh, kterým se zahajuje proces vedoucí k tomu, aby se Evropská unie stala zakládajícím členem tohoto zvláštního tribunálu; vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud obvinil Vladimira Putina a Mariju Lvovovou-Bělovovou z válečných zločinů; vzhledem k tomu, že v rámci 135. zasedání Výboru ministrů Rady Evropy v Kišiněvě dne 14. května 2026 byla zahájena činnost Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny; vzhledem k tomu, že tato komise posílí schopnost zajistit, aby pachatelé mezinárodních zločinů spáchaných na Ukrajině a proti ní byli pohnáni k odpovědnosti, a prosazovat právo Ukrajiny na plnou náhradu škod vyplývajících z protiprávních kroků Ruska;

K.vzhledem k tomu, že navzdory probíhající ruské útočné válce, která si vyžádala tisíce mrtvých, způsobila hluboké trauma přeživším, rodinám obětí, veteránům a jejich rodinám a občanské společnosti, zanechala mnoho měst a důležitou občanskou infrastrukturu v troskách a vedla ke stále trvající okupaci části jejího území ruskými silami, prokázala Ukrajina pozoruhodnou odolnost a odhodlání pokračovat na své cestě k členství v EU, což je volba, která svědčí o neochvějné vůli ukrajinského lidu;

L.vzhledem k tomu, že Ukrajina nebojuje pouze za právo na svobodný život a svobodnou volbu spojenců a za svou svrchovanost, mír, stabilitu a bezpečnost, ale také za zachování demokratické podstaty pod existenčním tlakem; vzhledem k tomu, že odolnost ukrajinské demokracie bude v konečném důsledku posuzována nejen podle její schopnosti odolávat vnější agresi, ale také podle její ochoty chránit pluralismus, inkluzivnost, otevřenost a politickou rozmanitost ve své zemi;

M.vzhledem k tomu, že evropská integrace Ukrajiny je strategickou investicí do míru, bezpečnosti, demokracie a prosperity pro celý kontinent; vzhledem k tomu, že neochvějná podpora svrchovanosti, územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny ze strany EU není závislá na rychlosti evropské integrace země;

N.vzhledem k tomu, že stávající kodaňská kritéria vyžadují nejen formální sladění s právem EU, ale také účinné provádění a záruky základních práv, demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že cesta každé země k integraci do EU musí být posuzována samostatně a že žádná země by při tom neměla být spojována s jinou nebo považována za součást balíčku;

O.vzhledem k tomu, že Ukrajina je i nadále odhodlána sladit své právní předpisy s acquis EU a navzdory ruské útočné válce pokračuje v přijímání opatření k provádění reforem; vzhledem k tomu, že v roce 2025 dosáhla míra provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou ze strany Ukrajiny 84 % Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, (ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2014/295/oj).;

P.vzhledem k tomu, že Komise potvrdila, že Ukrajina dokončila dvoustranný proces prověřování legislativy ve všech kapitolách jednání a je připravena otevřít všechny tematické okruhy kapitol jednání, počínaje tematickým okruhem základních zásad;

Q.vzhledem k tomu, že sice bylo dosaženo pokroku, avšak je třeba vyvinout další úsilí zaměřené mimo jiné na posílení právního státu na Ukrajině a boj proti korupci;

R.vzhledem k tomu, že zajištění transparentního a odpovědného využívání mezinárodní a unijní finanční podpory a budoucích fondů na obnovu vyžaduje spolehlivé, nezávislé a dobře fungující protikorupční instituce a také účinný demokratický dohled zahrnující občanskou společnost a sociální partnery;

S.vzhledem k tomu, že ke zvýšení nezávislosti soudnictví přispěla pomoc mezinárodních odborníků v komisích pro výběr soudců, což vedlo také k posílení důvěry veřejnosti v soudní systém; vzhledem k tomu, že zapojení mezinárodních odborníků do výběru Nejvyšší komise pro kvalifikaci soudců skončilo dne 1. června 2025;

T.vzhledem k tomu, že ukrajinské demokratické instituce prokázaly svou schopnost přizpůsobit se, neboť i během probíhající ruské útočné války a za stanného práva nadále slouží zájmům občanů a provádějí reformy související s přistoupením k EU; vzhledem k tomu, že Parlament vítá náznaky toho, že k zahájení příprav na volby by mohlo dojít, jakmile skončí stanné právo a bezpečnostní situace umožní uspořádat volby v souladu s mezinárodními normami; vzhledem k tomu, že Ukrajina by měla i nadále usilovat o ochranu své demokracie a zajistit transparentnost a rovnováhu moci;

U.vzhledem k tomu, že občanská společnost je i nadále pilířem odolnosti a demokracie na Ukrajině, ačkoli případy nátlaku na aktivisty a odbory vzbuzují obavy a vyžadují vládní opatření;

V.vzhledem k tomu, že integrace do EU je široce podporována napříč ukrajinskou společností a institucemi a zůstává základní hnací silou demokratického rozvoje Ukrajiny; vzhledem k tomu, že členství Ukrajiny v EU také posílí samotnou Unii tím, že přispěje k její větší geopolitické odolnosti, posílí její hospodářský potenciál a upevní její závazek k dodržování společných hodnot demokracie, právního státu a svobody;

W.vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy Eurobarometru o rozšíření podporuje 56 % občanů EU další rozšiřování Evropské unie, přičemž nejpreferovanějším kandidátem na vstup je Ukrajina, jakmile budou splněna všechna kritéria členství v EU;

X.vzhledem k tomu, že společné prohlášení, které dne 11. prosince 2025 podepsala komisařka Marta Kosová společně s ukrajinským místopředsedou vlády Tarasem Kačkou (známé jako plán Kos-Kačka), je desetibodový reformní prioritní plán, který se má do konce roku 2026 začít uplatňovat; vzhledem k tomu, že tyto reformy se týkají posílení právního státu, soudních řízení a nezávislosti ukrajinských protikorupčních institucí; vzhledem k tomu, že úplné a jednoznačné provedení těchto kroků bude důležitým hmatatelným důkazem odhodlání Ukrajiny; vzhledem k tomu, že příslušná analytická střediska soudí, že přibližně 15 % plánu bylo do poloviny roku 2026 již provedeno;

Y.vzhledem k tomu, že Rusko nadále vyvíjí a zintenzivňuje úsilí o ospravedlnění své agrese vůči Ukrajině záměrným falšováním historie, manipulací s historickými narativy a strategickým využíváním náboženských, kulturních a hodnotových narativů, jejichž cílem je narušit veřejný diskurz, popřít a delegitimizovat národní identitu, státnost a svrchovanost Ukrajiny a zabránit přistoupení Ukrajiny k Evropské unii; vzhledem k tomu, že tyto praktiky jsou v souladu s ruskou vojenskou doktrínou schválenou dne 25. prosince 2014 a následnými strategickými dokumenty, včetně národní bezpečnostní strategie Ruské federace schválené prezidentem Vladimirem Putinem dne 31. prosince 2015, které kladou důraz na ochranu tzv. „tradičních ruských duchovních a morálních hodnot“ před údajným západním vlivem; vzhledem k tomu, že tento přístup byl dále posílen v národní bezpečnostní strategii z roku 2021, která povýšila ochranu „tradičních hodnot“, prosazování koncepce „ruského světa“ („Russkij mir“) a ochranu tzv. „spoluobčanů v zahraničí“ na hlavní priority národní bezpečnosti, čímž prokázala, že v Rusku jsou setrvale a systematicky využívány kulturní, náboženské a civilizační narativy jako nástroje geopolitického vlivu a ospravedlnění agrese vůči Ukrajině;

Z.vzhledem k tomu, že podle ukrajinského ministerstva sociální politiky dosahuje počet registrovaných ukrajinských občanů s jedním nebo více druhy zdravotního postižení více než 3 miliony osob a očekává se, že tento počet se každý měsíc zvýší o 17 000 osob, a to především v důsledku probíhající války;

AA.vzhledem k tomu, že Ruskem způsobené škody na životním prostředí mají ničivé důsledky pro přírodní zdroje Ukrajiny a její kritické ekosystémy i pro zdraví, živobytí a bezpečnost jejích obyvatel; vzhledem k tomu, že napravit tyto škody by měla ekologická obnova, která Ukrajině umožní, aby nastoupila novou cestu environmentální a sociální udržitelnosti v souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí;

AB.vzhledem k tomu, že průzkum, který v roce 2024 provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut, potvrdil, že postoj ukrajinské společnosti vůči LGBTIQ+ osobám je i nadále převážně neutrální nebo pozitivní, přičemž více než 70 % dotázaných Ukrajinců podporuje rovná práva LGBTIQ+ osob;

AC.vzhledem k tomu, že válečná agrese Ruska vůči Ukrajině způsobuje obrovské lidské utrpení a zmar a že s ohledem na rozsah zkázy, kterou válka lidem přináší, je nezbytné usilovat o spravedlivý, udržitelný a trvalý mír;

AD.vzhledem k tomu, že nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který Nejvyšší rada Ukrajiny schválila dne 27. května 2026 a který vstoupil dne 24. června 2026 v platnost, je obecně považován za skutečnou reformu, která je v souladu s právními předpisy EU a zavádí záruky transparentnosti a boje proti korupci pro velká nabídková řízení; vzhledem k tomu, že po přijetí tohoto právního předpisu uvolnila Světová banka přímou rozpočtovou podporu určenou Ukrajině ve výši 3,4 miliardy USD;

AE.vzhledem k tomu, že dne 15. června 2026 zahájila EU přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem o tematickém okruhu 1: „Základní zásady“, který tvoří: kapitola 23: soudnictví a základní práva, kapitola 24: právo, svoboda a bezpečnost, kapitola 5: veřejné zakázky, kapitola 18: statistika a kapitola 32: finanční kontrola; vzhledem k tomu, že jednání o tematickém okruhu týkajícím se základních zásad se v rámci procesu přistoupení zahajují jako první a uzavírají jako poslední a že pokrok v tomto tematickém okruhu je určující pro celkové tempo jednání;

AF.vzhledem k tomu, že různé členské státy nechaly kolovat neoficiální dokumenty ohledně dynamiky přistoupení Ukrajiny k EU a návrhy na posílení budoucích smluv o přistoupení k EU;

AG.vzhledem k tomu, že společná analýza Evropské služby pro vnější činnost a ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím identifikovala ruské strategie a operace manipulací s informacemi a vměšování ze zahraničí, jejichž cílem je oslabit a narušit veřejnou podporu pro přistoupení Ukrajiny k EU, a to jak na Ukrajině, tak v EU;

I.Aktuální stav ruské útočné války a sankcí EU

1.co nejdůrazněji odsuzuje pokračující protiprávní válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině a opětovně zdůrazňuje svou neochvějnou solidaritu s lidem Ukrajiny a podporu její nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; znovu potvrzuje, že i nadále zastává politiku neuznání všech území Ukrajiny protiprávně a dočasně okupovaných Ruskem, včetně Krymu;

2.požaduje, aby Ruská federace okamžitě a bezpodmínečně ukončila veškeré vojenské aktivity na Ukrajině a proti Ukrajině a stáhla veškeré své síly a vojenské vybavení z celého území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, včetně jejích teritoriálních vod; zdůrazňuje, že statečné ukrajinské obyvatelstvo platí za ochranu Ukrajiny, a tím i za bezpečnost Evropy nejvyšší cenu;

3.vyjadřuje nejhlubší soustrast a plnou solidaritu se všemi, kteří byli zasaženi útočnou válkou Ruské federace proti Ukrajině, včetně příslušníků ozbrojených sil, veteránů, rodin zabitých nebo zraněných osob, vnitřně vysídlených osob, uprchlíků a všech civilistů, kteří trpí závažnými humanitárními, zdravotními, psychologickými, sociálními a hospodářskými důsledky této války;

4.odsuzuje rozsáhlé a systematické útoky Ruské federace, jejichž terčem je ukrajinské civilní obyvatelstvo, neboť se zaměřují zejména na kritickou energetickou a vodohospodářskou infrastrukturu, což představuje očividné porušování mezinárodního humanitárního práva;

5.důrazně odsuzuje závažné porušování práv ukrajinských dětí, včetně vražd, špatného zacházení, nuceného předávání a deportace, jakož i nezákonné adopce, změny jejich osobních údajů a omezení kontaktu s jejich rodinami; dále odsuzuje, že jsou vystavovány nucené rusifikaci, vojensko-vlasteneckému výcviku, válečné propagandě a militarizaci; požaduje okamžité, bezpečné a bezpodmínečné navrácení unesených dětí a vyzývá EU, aby jednou z prioritních součástí podpory, kterou bude v této souvislosti poskytovat, byla zvláštní složka zaměřená na duševní zdraví dětí; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily podporu ukrajinských orgánů a mezinárodních a nevládních organizací při dokumentaci těchto trestných činů a identifikaci, repatriaci, opětovném začleňování, rehabilitaci a podpoře dotčených dětí; vítá rozvíjející se spolupráci v rámci Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí jako klíčové platformy pro koordinované mezinárodní úsilí zaměřené na návrat protiprávně deportovaných a násilně přemístěných ukrajinských dětí;

6.vyjadřuje politování nad výrazným zhoršením situace v oblasti lidských práv na územích dočasně okupovaných Ruskem, kde dochází mimo jiné k případům svévolného zadržování a zmizení, mučení, nucené „pasportizace“ a mobilizace ukrajinských občanů, poprav válečných zajatců a nezákonných deportací; znovu důrazně připomíná, že všichni Ukrajinci, kteří byli v důsledku ruské agrese násilně vysídleni, mají nezcizitelné právo na to, aby se po úplném zrušení okupace a obnovení územní celistvosti Ukrajiny mohli bezpečně, dobrovolně a bezpodmínečně vrátit do svých domovů;

7.důrazně odsuzuje skutečnost, že Ruská federace protiprávně zavedla na dočasně okupovaných územích Ukrajiny okupační správu a dopouští se tam systematického a nezákonného přivlastňování veřejného i soukromého majetku, rabování a nezákonného vyvážení ukrajinského kulturního bohatství a dědictví, ničení hospodářské činnosti a využívání těchto území k vlastním politickým a hospodářským zájmům;

8.důrazně odsuzuje skutečnost, že Ruská federace zapojuje do své útočné války proti Ukrajině cizí státní příslušníky, a to i ze třetích zemí, přičemž se při náboru často uchyluje ke klamavým praktikám a zneužívání nepříznivých sociálně-ekonomických podmínek; zdůrazňuje, že tyto praktiky představují obchodování s lidmi a závažné porušování lidských práv; vyzývá EU a její členské státy, aby společně s mezinárodními partnery proti těmto praktikám bojovaly, a to i prostřednictvím sankcí, zvyšování povědomí a podpory obětí, a naléhavě vyzývá třetí země, aby takovému náboru předcházely;

9.odsuzuje nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci, včetně mučení a poprav, jehož se v rozporu s mezinárodním humanitárním právem dopouští Ruská federace, a vyzývá k jejich okamžitému a bezpodmínečnému propuštění; vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby zvýšily své úsilí, a to i diplomatickými a právními prostředky, s cílem zajistit dodržování mezinárodního práva a usnadnit další výměny vězňů; vyzývá Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby plně vykonával svůj mandát podle mezinárodního humanitárního práva tím, že zajistí neomezený a pravidelný přístup do všech míst, kde jsou drženi ukrajinští váleční zajatci a civilisté, včetně zadržovaných osob; konstatuje, že Ukrajina své závazky podle mezinárodního práva, pokud jde o zacházení s válečnými zajatci, i nadále dodržuje;

10.vyzývá Komisi a členské státy, aby výrazně zvýšily pomoc v oblasti zdravotní péče a zajistily, aby se potřeby rehabilitace plně odrážely v podpůrných rámcích EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly a případně rozšířily podporu určenou ukrajinským uprchlíkům, kteří v současné době pobývají v různých členských státech, a také podporu určenou vnitřně vysídleným osobám na Ukrajině;

11.vyzývá EU a členské státy, aby bojovaly proti ruským dezinformacím týkajícím se ruské válečné agrese a procesu přistoupení Ukrajiny k EU tím, že ve všech členských státech EU zcela omezí činnosti spojené s ruskými státem kontrolovanými mediálními organizacemi a jejich přispěvateli, rozšíří příslušné individuální sankční seznamy, budou prosazovat, aby osoby, které se podílejí na státem řízené propagandě, nesly právní odpovědnost, budou posilovat digitální gramotnost, podporovat informování založené na faktech se zvláštním zřetelem na země mimo Evropu, na které se ruská propaganda obzvláště zaměřuje, a důsledně prosazovat akt o digitálních službách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj)., a tedy hnát platformy sociálních médií k odpovědnosti za šíření škodlivého obsahu;

12.důrazně poukazuje na to, že Ukrajina má v souladu s článkem 51 Charty OSN přirozené právo na sebeobranu a že coby bránící se země má rovněž právo útočit na legitimní cíle na území agresora, tedy Ruska; s hlubokým znepokojením bere na vědomí, že Spojené státy snížily v roce 2025 svou vojenskou pomoc o 99 %; oceňuje proto iniciativu NATO týkající se seznamu prioritních požadavků Ukrajiny i misi NATO nazvanou Bezpečnostní pomoc a výcvik pro Ukrajinu; vítá, že se EU a její členské státy postavily do čela tohoto úsilí a staly se hlavním poskytovatelem finanční a vojenské podpory Ukrajině, mimo jiné prostřednictvím výcvikových iniciativ vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny a financování a poskytování vojenské podpory, například v souvislosti se systémy protivzdušné obrany a schopností provádět přesné údery na velkou vzdálenost; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily pomoc na podporu práva Ukrajiny na sebeobranu; zdůrazňuje, že dostatečná a předvídatelná vojenská pomoc, včetně přístupu k financování výroby zbraní, podpory této výroby mimo ukrajinské území a spolupráce mezi EDTIB a ukrajinským obranným průmyslem, má s ohledem na drasticky sníženou vojenskou pomoc USA zásadní význam pro účinný odpor Ukrajiny vůči ruské agresi;

13.konstatuje, že tempo obsazování ukrajinského území ze strany Ruska se v roce 2026 zpomalilo a že v dubnu 2026 se Ukrajině ve stejné době, kdy Rusko utrpělo poměrně velké ztráty, podařilo část území dobýt zpět; je přesvědčen o tom, že Ukrajina může zvítězit a že to určitě dokáže a že výsledek konfliktu není předem určen; domnívá se proto, že trvalá a zvýšená vojenská podpora EU může situaci na bojišti rozhodujícím způsobem ovlivnit; vyzývá členské státy, aby jednaly s větším odhodláním a naléhavostí, mimo jiné tak, že výrazně posílí a urychlí dodávky a financování zbraní a střeliva na Ukrajinu;

14.naléhá zejména na Německo, aby na Ukrajinu poslalo rakety dlouhého doletu Taurus, a vyzývá další členské státy, aby Ukrajině urychleně poskytly další prostředky protivzdušné obrany, včetně systémů Patriot a raket pro systémy Patriot, SAMP/T, NASAMS, IRIS-T a HAWK;

15.vítá mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení války a oceňuje konstruktivní přístup Ukrajiny; zdůrazňuje však, že jednáním musí předcházet udržitelné příměří; zdůrazňuje, že mír musí být v každém případě spravedlivý a udržitelný a musí být založen na plném respektování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny; zdůrazňuje, že žádná mírová dohoda by neměla poškozovat ukrajinské a evropské strategické zájmy ani omezovat schopnost Ukrajiny bránit se a její právo svobodně si volit si svá bezpečnostní a politická spojenectví, aniž by Rusko mělo v této věci jakékoli právo veta; zdůrazňuje, že musí být založena na plném dodržování zásad mezinárodního práva, odpovědnosti za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a zločin agrese a na ruských reparacích za masivní škody způsobené na Ukrajině; zdůrazňuje, že součástí dohody by měl být závazek Ruska k okamžitému ukončení hybridní války proti EU a jejím partnerům, včetně Ukrajiny, a že by měla rovněž pojednávat o návratu všech unesených ukrajinských dětí a uvězněných ukrajinských civilistů a úplné výměně válečných zajatců, včetně ostatků mrtvých vojáků; zdůrazňuje, že v každé takové dohodě musí být stanoveny spolehlivé a věrohodné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které budou odpovídat úrovni článku 5 Washingtonské smlouvy a čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii a začnou platit ihned po oficiálním ukončení válečného stavu; je si vědom toho, že Ukrajina považuje za jednu z důležitých bezpečnostních záruk přistoupení k EU, zejména s ohledem na čl. 42 odst. 7 SEU;

16.opakuje, že pouze Ukrajina může stanovit podmínky mírové dohody přijatelné pro její obyvatele; trvá na tom, že o ničem, co se týká Ukrajiny, by se nemělo rozhodovat bez Ukrajiny a že o ničem, co se týká Evropy, by se nemělo rozhodovat bez Evropy; zdůrazňuje, že každá dohoda, jejímž cílem je ukončení ruské útočné války proti Ukrajině, se zdaleka netýká jen Ruska a Ukrajiny, neboť má zásadní důsledky pro evropský bezpečnostní řád jako celek; zdůrazňuje, že takové dohody lze dosáhnout pouze za účasti EU a jejích členských států; vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly možnost jmenování evropského vyjednavače na vysoké úrovni, který by zastupoval EU a její členské státy v diplomatických jednáních, přičemž by měl přesně vymezený mandát a potřebné pravomoci; vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a Radu, aby v koordinované spolupráci s Ukrajinou a po konzultaci s členskými státy vypracovaly dokument strategického scénáře pro poválečnou strukturu bezpečnosti a spolupráce na evropském kontinentu, který by odrážel zkušenosti získané z minulosti a obsahoval potenciální parametry budoucích vztahů s Ruskem po skončení války, včetně otázek bezpečnosti, energetiky, hranic, odpovědnosti a reparací;

17.vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rusko doposud neprojevilo žádnou ochotu k jednání o udržitelném míru a své diplomatické kontakty se Spojenými státy využívá pouze jako součást psychologické válečné kampaně s cílem oslabit mezinárodní podporu Ukrajiny; v této souvislosti opakuje, že je třeba zvýšit tlak na Rusko, kritizuje částečné uvolnění sankcí vůči Rusku, o němž rozhodly Spojené státy, a odsuzuje postoj Spojených států, které podmiňují své bezpečnostní záruky pro Ukrajinu stažením ukrajinských sil z Donbasu; připomíná, že vstupování do přímých jednání s Ruskem, jimž nepředchází žádný smysluplný nátlak, ale naopak veřejná prohlášení svědčící o tom, že nebudou použity hlavní páky k jednání, snížení vojenské podpory, odmítnutí dalších sankcí a rušení těch, které již byly uvaleny, vydírání, které nutí Ukrajinu k poskytnutí preferenčního přístupu společnostem z USA k obnově a přístupu k přírodním zdrojům, a snaha donutit Ukrajinu, aby učinila územní ústupky a vzdala se svého legitimního práva na sebeobranu, to vše jsou prvky diplomatického úsilí, které je odsouzeno k neúspěchu;

18.vítá prohlášení vedoucích představitelů skupiny G7 z června 2026 o Ukrajině, které zahrnuje závazek a) podpory nové dynamiky na bojišti a jejího urychlení, včetně možnosti zahrnout Ukrajinu do využívání licencí s cílem umožnit zvýšení vojenské výroby v zemi, a b) zvýšení tlaku na ruskou válečnou ekonomiku; vyzývá EU a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k zajištění praktického provádění;

19.trvá na tom, že v zájmu zabránění další agrese ze strany Ruska musí EU a její členské státy spolu se svými partnery a spojenci přispět ke spolehlivým a právně závazným bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, které by měly být posíleny závaznými mechanismy, jež umožní sledování dodržování stanovených podmínek, systematickou koordinaci pomoci a zaručení trvalé a dlouhodobé podpory svrchovanosti, územní celistvosti a obnovy Ukrajiny; vítá závěry ze zasedání „koalice ochotných“ konaného v Paříži dne 6. ledna 2026; velmi oceňuje návrh na vytvoření mnohonárodní „zajišťovací síly“ pro Ukrajinu a vybízí všechny členské státy EU, aby důkladně zvážily, jak mohou takovou iniciativu nejlépe podpořit; oceňuje fakt, že na základě společné dohody má být formulován politicky a právně vymahatelný závazek, pokud jde o obnovení míru a bezpečnosti v případě budoucího ozbrojeného útoku Ruska, a jasný rámec pro podporu Ukrajiny; znovu vyzývá koalici ochotných členských států EU, aby prozkoumala, jak vytvořit obranné integrované pásmo vzdušné ochrany pod evropským vedením, v jehož rámci by v oblastech Ukrajiny, o které se nevedou boje, mohly být používány bojové letecké hlídky, což by pomohlo ochránit ukrajinské civilní obyvatelstvo před nerozlišujícími útoky, poskytlo proaktivní obranu před ruskými vpády do vzdušného prostoru EU a změnilo rovnováhu sil s cílem přinutit Rusko zasednout k jednacímu stolu;

20.s ohledem na potřebu většího nátlaku na Rusko vyzývá k přísnějším a komplexnějším strukturálním sankcím vůči Rusku a jeho spojencům, které ho připraví o zdroje nezbytné k financování jeho vojenské mašinérie a k pokračování jeho agrese vůči Ukrajině, včetně cílených individuálních sankcí v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (tzv. unijní Magnitského zákon) vůči osobám odpovědným za závažné porušování lidských práv; vyzývá k většímu sladění sankčních seznamů se seznamy podobně smýšlejících partnerů; důrazně vyzývá ke zvýšení správní kapacity a finančních zdrojů s cílem zlepšit navrhování, provádění a prosazování sankcí EU; trvá na tom, že dokud nebude vyjednána a udržitelným způsobem uplatňována mírová dohoda, neměly by být žádné sankce rušeny; vyzývá Radu a její členské státy, aby se systematicky zabývaly otázkou obcházení sankcí; zdůrazňuje, že sankce mají zřetelný dopad na ruskou ekonomiku, ale opakuje, že režim sankcí musí být širší a jeho provádění přísnější, pokud má mít požadovaný účinek spočívající v omezení finančních prostředků, které má Rusko k dispozici k vedení útočné války; dále vyzývá k posílení a rozšíření sankcí zaměřených na primární zdroje příjmů Ruska, mimo jiné na odvětví energetiky, surovin, financí a dopravy; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby koordinovaným způsobem zavedly zákaz obchodních a podnikatelských aktivit s Ruskem a Běloruskem, zejména pokud se týkají zboží a technologií, které by mohly mít dvojí užití, a také zákaz tranzitu zboží do EU a z EU přes jejich území; vyzývá k úplnému zákazu ruských výrobků z oceli a vývozu oxidu hlinitého do Ruska;

21.vyzývá k intenzivnějšímu úsilí o zastavení operací ruské stínové flotily, které představují značné a rostoucí riziko pro námořní bezpečnost a životní prostředí, zejména ve strategicky důležitém Baltském moři; vyzývá v této souvislosti k užší spolupráci mezi orgány členských států v oblasti Baltského moře s cílem zajistit účinné skoncování s operacemi stínové flotily; naléhavě vyzývá členské státy, aby přísně dodržovaly právní předpisy EU a zastavily veškerý dovoz ruského zemního plynu a zkapalněného zemního plynu, neboť příjmy z nich neustále podporují ruskou válečnou mašinérii a oslabují účinnost sankcí EU a podporu EU pro Ukrajinu;

22.vyjadřuje politování nad tvrdými rozhodnutími Mezinárodního olympijského výboru a Mezinárodního paralympijského výboru ohledně svobody projevu ukrajinských sportovců během zimních olympijských a paralympijských her v Miláně a Cortině v roce 2026, jakož i nad rozhodnutím Mezinárodní plavecké federace zrušit sankce vůči ruským a běloruským sportovcům a nad rozhodnutím Benátského bienále znovu přijmout ruské umělce; upozorňuje na skutečnost, že ruský a běloruský režim aktivně využívají sport a kulturu ke státní propagandě a ke změně narativu o pachatelích hrubého porušování lidských práv a válečných zločinů; vyjadřuje solidaritu s ukrajinskými sportovci, kteří byli diskriminováni, a vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily plné uplatňování a prosazování evropských právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže; vyzývá k tomu, aby se zabránilo vydávání víz EU ruským sportovcům a umělcům, kteří se nedistancují od ruské útočné války proti Ukrajině;

II.Dlouhodobá finanční podpora Ukrajiny a válečné reparace

23.oceňuje oznámení Komise z ledna 2026, že poskytne 90 miliard EUR na kritickou podporu rozpočtových a vojenských potřeb Ukrajiny v průběhu dvouletého období 2026–2027, a vítá nezbytnou flexibilitu, která je součástí balíčku v rámci režimu výjimek stanoveného v čl. 13 odst. 5 navrhovaného nařízení, kterým se zřizuje půjčka na podporu Ukrajiny na období 2026–2027 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení půjčky na podporu Ukrajiny na období 2026–2027 a který dne 14. ledna 2026 předložila Komise (COM(2026)0020).; vítá skutečnost, že Rada vyřešila patovou situaci, která bránila uvolnění půjčky na podporu Ukrajiny, a že došlo k odblokování Fondu pomoci Ukrajině v rámci Evropského mírového nástroje; vyzývá vlády Maďarska, Slovenska a České republiky, aby přehodnotily svá rozhodnutí o neúčasti a podílely se na zárukách za půjčku; vítá první splátku ve výši 3,2 miliardy EUR v rámci půjčky na podporu Ukrajiny, která byla Ukrajině vyplacena dne 25. června 2026;

24.vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly komplexnější, dlouhodobější a strategičtější přístup k podpoře Ukrajiny, který půjde nad rámec opatření pomoci ad hoc; zdůrazňuje potřebu strukturované a vícerozměrné strategie EU kombinující trvalou vojenskou, hospodářskou a průmyslovou podporu; vyzývá v této souvislosti k výraznému navýšení evropských kapacit pro výrobu obranného materiálu a k zavedení koordinovaných celoevropských mechanismů pro zadávání veřejných zakázek s cílem zajistit včasné a dostatečné dodávky munice a vybavení na Ukrajinu;

25.opakuje své pevné přesvědčení, že Rusko musí zaplatit za obrovské škody způsobené na Ukrajině; zdůrazňuje potřebu předvídatelného víceletého finančního rámce pro Ukrajinu, který jí pomůže pokrýt výdaje na obnovu a obranu během ruské agrese bez každoroční nejistoty; vyjadřuje politování nad tím, že se Komise a Rada neshodly na návrhu Komise na reparační půjčku Návrh Komise ze dne 3. prosince 2025 na nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení reparační půjčky Ukrajině a změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Nástroj pro Ukrajinu (COM(2025)3502). s využitím peněžních zůstatků spojených s ruskými státními aktivy, a vítá výzvy Rady, aby Komise pokračovala v práci na technických a právních aspektech nástrojů zřizujících reparační půjčku na základě peněžních zůstatků spojených s imobilizovanými ruskými aktivy s cílem uhradit obranu, obnovu a odškodnění Ukrajiny; znovu potvrzuje potřebu převést tato imobilizovaná aktiva do specializovaného účelového subjektu;

26.vítá dohodu o Úmluvě o zřízení Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny a naléhavě vyzývá k její rychlé ratifikaci; vítá návrh Komise zahájit proces, v jehož rámci by se EU stala zakládajícím členem Zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině zřízeného v rámci Rady Evropy, jako krok k zajištění vyvození odpovědnosti za zločin agrese a k podpoře úsilí o mezinárodní spravedlnost; požaduje větší podporu EU při shromažďování a uchovávání důkazů o válečných zločinech Ruska na Ukrajině, včetně výrazného navýšení finanční, technické a forenzní pomoci ukrajinským státním zástupcům a vyšetřovacím orgánům, které se zabývají válečnými zločiny;

III.Odhodlání přistoupit k EU a přístupová jednání

27.velmi vítá pokračující odhodlání Ukrajiny plnit požadavky na členství v EU a její schopnost dosáhnout pokroku na cestě k přistoupení k EU; zdůrazňuje, že výsledky Ukrajiny musí být vždy posuzovány v kontextu pokračující útočné války Ruska a jejího negativního dopadu na demokratické procesy a veřejnou správu na Ukrajině;

28.znovu potvrzuje, že ačkoli proces rozšíření EU musí zůstat striktně založený na zásluhách, být objektivní a vycházet z kodaňských kritérií a podmínek rámce pro rozšíření, představuje rozšíření vzájemně prospěšnou geostrategickou investici do míru, stability a bezpečnosti na evropském kontinentu a také morální povinnost; zdůrazňuje proto, že budoucnost Ukrajiny je v EU, a uznává evropskou integraci Ukrajiny jako strategickou prioritu Unie;

29.oceňuje přijetí ukrajinského národního programu pro přizpůsobení ukrajinských právních předpisů právu Evropské unie jako klíčového nástroje pro strukturované a transparentní plánování procesu sbližování právních předpisů, včetně ambiciózního harmonogramu pro dokončení všech nezbytných kroků ke splnění kritérií do konce roku 2027;

30.vítá dokončení procesu prověřování všech tematických okruhů a bere na vědomí hodnocení Komise a Rady, že Ukrajina dosáhla značného pokroku při otvírání dalších tematických okruhů jednání; vítá výzvu Evropské rady z března 2026, aby Rada neprodleně otevřela všechny tematické okruhy jednání a vyzývá Radu, aby v návaznosti na toto rozhodnutí neprodleně jednala, počínaje tematickým okruhem základních zásad; vítá mezitím rozhodnutí Komise a kyperského předsednictví Rady pokračovat v jednáních na technické úrovni, dokud nezačnou budoucí jednání;

31.důrazně naléhavě vyzývá všechny členské státy, a zejména novou maďarskou vládu, aby přestaly vetovat otevírání tematických okruhů jednání a přestaly zneužívat vyhlídku Ukrajiny na členství v EU jako téma v domácí politice a politických kampaních; vítá otevření prvního základního tematického okruhu přístupových jednání a očekává, že brzy budou otevřeny i následné tematické okruhy;

32.je si vědom toho, že případné přistoupení Ukrajiny k Unii bude mít značné rozpočtové důsledky; zdůrazňuje však, že se očekává, že většina nákladů na rekonstrukci bude pokryta z jiných zdrojů než z rozpočtu EU a kromě obrovského domácího úsilí bude vyžadovat i příspěvek mezinárodních finančních institucí, soukromých investic a partnerských zemí; zdůrazňuje, že je důležité, aby se v členských státech a na Ukrajině zachovala a dále posilovala veřejná podpora procesu rozšíření a přistoupení Ukrajiny, což vyžaduje individuální a fakty podloženou komunikaci na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, včetně toho, jak řešit oprávněné obavy ohledně dopadu na určitá hospodářská odvětví a politiky EU, jako je společná zemědělská politika;

33.vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby se maximálně inovativně usilovaly zajistit, aby se diskuse o členství Ukrajiny v EU nestaly negativním faktorem v mírových rozhovorech, pro další přistupující země ani pro domácí politiku Ukrajiny; vyzývá členské státy, aby se aktivně a konstruktivně zapojily do diskuse o návrzích, jejichž cílem je pokročit v evropské integraci Ukrajiny, a zohlednily při tom strategické zájmy EU, s přihlédnutím k dynamice v přistupujících zemích, včetně pokusů Ruska oslabit veřejnou podporu rozšíření a přistoupení k EU, a podpořily budoucí bezpečnost Ukrajiny a evropského kontinentu; opětovně vyzývá k posílení akceschopnosti EU prostřednictvím zjednodušení rozhodovacích procesů, jako je zavedení hlasování kvalifikovanou většinou pro mezikroky v procesu rozšíření při rozhodování o otevírání a uzavírání jednotlivých tematických okruhů jednání a kapitol, a to plně v souladu se Smlouvami;

34.připomíná svůj dříve přijatý postoj k masakru ve Volyni, vyjadřuje politování nad nedávnou zbytečnou a nevyprovokovanou eskalací, kterou vyvolal prezident Volodymyr Zelenskyj tím, že pojmenoval elitní vojenskou jednotku ukrajinských ozbrojených sil po hrdinech Ukrajinské povstalecké armády (UPA); vyjadřuje politování nad tím, že při tom nebyl brán ohled na citlivé otázky a zármutek Poláků v souvislosti s obětmi UPA, kterých bylo podle odhadů mnoho desítek tisíc, a jejich rodinami, zejména s ohledem na neochvějnou podporu, kterou Polsko poskytuje Ukrajině v boji proti ruské agresi; domnívá se, že toto rozhodnutí narušuje sousedské vztahy a maří předchozí úsilí o řešení nevyjasněných a bolestivých aspektů dvoustranných historických vztahů v duchu skutečného a upřímného usmíření a není v souladu s evropskými hodnotami; vyzývá ke zmírnění napětí a k obnovení úsilí o usmíření vedeného v dobré víře;

35.domnívá se, že politika Ukrajiny zaměřená na spolupráci se sousedními zeměmi a na budoucnost, včetně řešení dvoustranných sporů a historického dialogu, přispívá k pokroku v procesu přistoupení, a zdůrazňuje, že proces přistoupení by neměl být zneužíván k bránění pokroku na evropské cestě založenému na zásluhách ani k převažování širších strategických zájmů Unie, a že tyto záležitosti je třeba řešit spíše prostřednictvím otevřeného dialogu a skutečné spolupráce;

IV.Demokracie a demokratické instituce

36.oceňuje mimořádné úsilí Ukrajiny o posílení demokratických institucí během války; je však znepokojen nedávným zhoršením vztahů mezi zákonodárnou a výkonnou mocí; důrazně vyzývá všechny zúčastněné strany, aby obnovily produktivní vztahy mezi vládou a Nejvyšší radou Ukrajiny, a vyzývá všechny politické aktéry na Ukrajině, zejména ty, kteří jsou v současné době u moci, aby podporovali politickou jednotu a soudržnou a inkluzivní tvorbu politik, a naléhavě vyzývá ukrajinské politické síly, aby zůstaly jednotné v otázce obrany země a její cesty k integraci do EU; konkrétně vyzývá ukrajinské orgány, aby dodržovaly zásadu dělby moci, pluralismu více stran a začlenění a aby zajistily náležitý respekt k pravomocím a právům místních orgánů a místních samospráv, dodržování zásad právního státu a základních svobod, včetně plurality médií, v souladu s demokratickými zásadami a hodnotami, které Ukrajinci tak rozhodně a statečně brání; vyzývá orgány EU, aby prohloubily svou spolupráci s Nejvyšší radou Ukrajiny;

37.znovu zdůrazňuje zásadní význam vnitřní politické jednoty jako základního pilíře dlouhodobé odolnosti Ukrajiny tváří v tvář pokračující agresi Ruské federace; dále opakuje, že je důležité zachovat parlamentní pluralitu jako základní kámen demokratické správy věcí veřejných; zdůrazňuje potřebu konstruktivní a smysluplné spolupráce mezi všemi parlamentními politickými silami zastoupenými v Nejvyšší radě s cílem posílit politickou, vojenskou, hospodářskou a sociální odolnost a plnění přístupových kritérií EU;

38.znovu zdůrazňuje klíčovou úlohu Nejvyšší rady při rychlém přijímání reforem; zdůrazňuje, že je důležité respektovat a posilovat institucionální úlohu Nejvyšší rady, a podporuje pokračující reformní úsilí o posílení její legislativní kapacity, dohledu nad výkonnou mocí a odpovědnosti vůči veřejnosti; je znepokojen zpožděním při přijímání příslušných zákonů a vyzývá Nejvyšší radu a její poslance, aby zavedli zrychlený postup pro jejich rychlé přijetí a zároveň si plně zachovali parlamentní kontrolu nad legislativními návrhy;

39.naléhavě vyzývá ukrajinskou vládu a opozici, aby aktivně hledaly způsoby a praktické možnosti, včetně zkoumání nových přístupů k široké politické spolupráci, a aby spolupracovaly na prosazování evropských reforem na cestě Ukrajiny k členství v EU; připomíná své znepokojení ohledně omezení cestování do zahraničí pro poslance Nejvyšší rady Ukrajiny a opakuje své doporučení zrušit omezení zahraničních cest poslanců souvisejících jejich mandátem a politickými záležitostmi; doporučuje posílit legislativní kapacitu Nejvyšší rady s cílem vytvářet kvalitnější právní předpisy a bojovat proti „legislativnímu spamu“, kdy se na stejné téma objevuje více paralelních návrhů zákonů nízké kvality;

40.vítá pokračující účast Ukrajiny ve Východním partnerství a v Parlamentním shromáždění Euronest; vítá účast opozičních poslanců Nejvyšší rady radě na jejich zasedáních;

41.zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet konstruktivní politickou kulturu a podporovat spolupráci mezi politickými stranami na Ukrajině, která bude založena na důvěře; bere na vědomí aktivní účast ukrajinských poslanců na dialogu Jeana Monneta pro mír a demokracii s Nejvyšší radou Ukrajiny, což je dialog, který byl zahájen v říjnu 2016 a jehož 10. výročí si letos připomínáme; oceňuje tento formát jako trvalý a konstruktivní nástroj dialogu mezi stranami, který napomohl vedení a všem parlamentním frakcím a skupinám Nejvyšší rady dosáhnout konsensu o institucionálních reformách; vybízí Nejvyšší radu, aby svolala další kolo s cílem konsolidovat reformy potřebné pro proces přistoupení Ukrajiny k EU;

42.oceňuje mimořádné úsilí Ukrajiny vynaložené v rámci přípravy na demokratické volby, které se budou konat po zrušení stanného práva, a trvá na tom, aby byl poskytnut přiměřený čas na splnění nezbytných norem a podmínek pro svobodné a spravedlivé volby; připomíná, že v souladu s obecně uznávanými demokratickými zásadami a ukrajinskou ústavou se volby nemohou konat během války a za stanného práva a že vyžadují celkově bezpečnou situaci a dostatečný čas na přípravu a přístup k informacím, aby splňovaly mezinárodní normy; považuje proto tlak vlády USA na Ukrajinu, aby uspořádala volby v době, kdy pokračuje ruská útočná válka a v zemi platí stanné právo, za nepatřičný a domnívá se, že to neslouží účelu demokratické legitimity;

43.uznává důležitou práci pracovních skupin, které vytvořila Nejvyšší rada za účelem vypracování volebních právních předpisů pro první poválečné volby; vyzývá EU a její členské státy, aby poskytly pomoc při reformě ukrajinských volebních právních předpisů, včetně odstranění překážek, které násilně vysídleným osobám brání v účasti v parlamentních a prezidentských volbách, a aby poskytly finanční pomoc, zejména na organizaci hlasování mimo Ukrajinu; doporučuje, aby Evropská unie plně podporovala a připravila dlouhodobou mezinárodní volební pozorovatelskou misi;

44.připomíná, že ruská útočná válka probíhá také v informační sféře, a důrazně odsuzuje pokusy Ruska o delegitimizaci ukrajinských institucí; zdůrazňuje, že ruská kognitivní válka se zaměřuje na veřejnou podporu Ukrajiny v evropských demokraciích, a to i prostřednictvím podpory různých politických stran; trvá proto na tom, aby se Ukrajině dostalo pomoci EU v boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování během jejích poválečných voleb, která bude podobná pomoci poskytnuté Moldavské republice, a naléhavě vyzývá Ukrajinu a EU, aby za tímto účelem spojily své síly;

45.vítá obnovení vysílání zasedání Nejvyšší rady, čímž se posílila demokratická legitimita Ukrajiny; bere na vědomí problémy spojené se zachováním pluralitních sdělovacích prostředků ve válečných podmínkách; zdůrazňuje, že veškerá omezení zavedená za těchto mimořádných okolností nejsou trvalé povahy a měla by být pravidelně přezkoumávána a upravována, je-li to vhodné a proveditelné, v souladu s vyvíjející se situací; zdůrazňuje, že prodlužování války samo o sobě neospravedlňuje pokračování omezení na dobu neurčitou a že s rostoucí odolností Ukrajiny by tato opatření měla být postupně uvolňována, přičemž by měla zůstat v platnosti pouze ta opatření, která jsou nezbytně nutná a přiměřená z hlediska národní bezpečnosti;

V.Právní stát a reformy soudnictví

46.oceňuje přijetí desetibodového plánu prioritních reforem (tzv. plán Kosová-Kačka), na němž se EU a Ukrajina dohodly v prosinci 2025, jako důležitý krok k posílení právního státu, pokroku v reformě soudnictví a posílení úsilí v boji proti korupci; vítá probíhající práci na provádění plánu a vybízí Ukrajinu, aby co nejdříve dosáhla konkrétních výsledků a přešla v klíčových reformách od diskusí nebo pracovních skupin k jejich provádění; zdůrazňuje, že úroveň provádění plánu v polovině roku 2026 dosahující přibližně 15 %, jak vyčíslily ukrajinské think tanky, by měla být pro Ukrajinu považována za neuspokojivou;

47.zdůrazňuje význam včasného a úplného provedení plánu, mimo jiné prostřednictvím jasně definovaných milníků, měřitelných ukazatelů a účinných monitorovacích mechanismů; vyjadřuje znepokojení nad omezeným pokrokem v některých prioritních oblastech a naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby urychlily provádění na základě jasných kritérií a trvalého politického závazku, neboť včasné, důvěryhodné a účinné provádění bude mít zásadní význam pro posílení demokratické odolnosti Ukrajiny a pokrok v jejím procesu přistoupení k EU;

48.vítá vytvoření stěžejní iniciativy Ukraine2EU, kterou iniciovaly EU, Litva a Dánsko a k níž se později připojily Švédsko, Irsko a Polsko, a která poskytuje cílenou pomoc ukrajinským státním institucím při provádění kroků k dokončení procesu přistoupení k EU a přípravě na členství v EU; zdůrazňuje význam projektů technické pomoci, jako je tento, a požaduje jejich trvalou podporu a zapojení většího počtu členských států; rovněž oceňuje úsilí organizací občanské společnosti při monitorování provádění a podpoře dalšího pokroku v reformách;

49.vítá pokrok Ukrajiny v reformě soudnictví a v boji proti korupci a uznává, že tohoto pokroku je dosahováno pod mimořádným tlakem války; vyzývá k trvalému a urychlenému pokroku v těchto kritických oblastech, neboť silný právní stát umožňuje transparentnost a odpovědnost v procesech obnova a hospodářského oživení a zlepšuje investiční prostředí a důvěru mezinárodních partnerů; vítá provádění plánu pro právní stát přijatého v květnu 2025 a zdůrazňuje, že tento pokrok přímo souvisí s rostoucí důvěrou veřejnosti ve státní instituce;

50.je nadále znepokojen tím, že do Ústavního soudu Ukrajiny nebyli jmenováni mezinárodně prověření soudci; vyzývá Nejvyšší radu, aby přijala zákon o Ústavním soudu v souladu se stanovisky Benátské komise a zajistila transparentní výběrové řízení s účastí mezinárodních odborníků a dvoutřetinovou parlamentní většinu pro jmenování; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby při transformaci soudnictví využila dostupné mezinárodní odborné znalosti a pomoc, a uznává, že pro institucionální zlepšení jsou zapotřebí širší opatření k posílení výkonnosti a nezávislosti; vyzývá k tomu, aby se v roce 2026 prioritně pokročilo s komplexní reformou Národní advokátní komory Ukrajiny;

51.naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby vynaložila další úsilí na zajištění profesionality a integrity osob zastávajících soudní funkce; zdůrazňuje potřebu transparentního jmenování v soudnictví a účinného vyšetřování a postihování trestných činů korupce na všech úrovních; vybízí Ukrajinu, aby reformovala proces výběru a odvolávání nejvyššího státního zástupce a omezila nepatřičný vliv na jednotlivé případy, mimo jiné prostřednictvím automatického přidělování případů a omezeného přístupu ke spisům; vybízí soudnictví k dalším investicím do nových technologií s cílem pomoci překonat nedostatek zaměstnanců a vysokou pracovní zátěž; oceňuje soudnictví za to, že pokračuje ve své práci za náročných podmínek, a ukrajinskou občanskou společnost za monitorování provádění reforem v oblasti právního státu;

52.vyzývá k reformě bezpečnostní služby (SBU) a Státního úřadu pro vyšetřování (SBI), která by vycházela z iniciativy prezidenta Zelenského oznámené dne 2. ledna 2026, zejména se zaměřením na kontrašpionáž, boj proti terorismu a další zdroje bezpečnostních hrozeb, jakož i na potenciál zneužití pravomocí a dodržování lidských práv; oceňuje úsilí vynaložené na reformu těchto institucí během války; vyjadřuje však politování nad tím, že návrh zákona o reformě SBI nebyl přijat na plenárním zasedání Nejvyšší rady do konce dubna 2026; oceňuje přínos poradní mise EU na Ukrajině za její důležitou práci v oblasti evropské integrace, včetně reformy bezpečnostního sektoru, právního státu a odpovědnosti;

53.vyzývá k přezkumu trestního řádu a souvisejících právních předpisů s cílem zajistit rychlou a kvalitní spravedlnost, zejména prostřednictvím přezkumu ustanovení, která stanoví automatické ukončení vyšetřování z důvodu uplynutí lhůt pro vyšetřování před zahájením soudního řízení a zkrácení lhůt pro vyšetřování, což ohrožuje účinné vyšetřování složitých trestních případů, včetně případů korupce na vysoké úrovni; rovněž naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby se zabývaly praktikami vyšetřovací vazby a porušováním procesních práv; podporuje větší transparentnost v přístupu k veřejným záznamům a zároveň uznává potřeby bezpečnosti v době válečného stavu; vítá zavedení nového zákona o lobbingu;

54.naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby se zdržely jakýchkoli politicky motivovaných soudních řízení a zavádění osobních sankcí proti představitelům opozice a vůdcům organizací občanské společnosti; zdůrazňuje, že tyto praktiky mohou ohrozit demokratické normy a důvěru veřejnosti;

55.vyzývá ukrajinské orgány, aby z vnitrostátních právních předpisů odstranily ustanovení, která porušují obecně uznávané evropské a mezinárodní normy parlamentní nezávislosti, jako je volný mandát, dělba moci a zásada právní jistoty, neboť nesprávně ztotožňují status poslance ukrajinského parlamentu se statusem státního zaměstnance; zdůrazňuje, že poslanec ukrajinského parlamentu vykonává zastupitelský mandát a není součástí žádné správní hierarchie, není do funkce jmenován, nevykonává služební povinnosti, a proto nemůže být ve vnitrostátních právních předpisech zahrnut do definice státního zaměstnance;

VI.Boj proti korupci

56.vítá pokrok, jehož dosáhly specializované protikorupční agentury při odhalování a stíhání závažných případů, a chválí zavedení mechanismů pro oznamovatele; zdůrazňuje, že nedávné odhalení korupce na vysoké úrovni je důkazem jak potřeby pokračovat v boji proti korupci, tak úspěchu úsilí v tomto směru; uznává, že Ukrajina dosáhla pozoruhodného úspěchu ve vyšetřování a stíhání korupce; zdůrazňuje, že solidní a nezvratné výsledky v oblasti vyšetřování, stíhání a konečných odsouzení v případech korupce na vysoké úrovni jsou i nadále zásadní; varuje, že jakékoli zhoršení protikorupčních reforem by vážně ohrozilo důvěru veřejnosti a cestu Ukrajiny k evropské integraci;

57.vítá rozsáhlý nábor nových zaměstnanců do Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) a Specializovaného protikorupčního státního zastupitelství (SAPO); dále vítá schválení rozvojové strategie NABU a zahájení práce na strategii institucionálního rozvoje SAPO;

58.zdůrazňuje zásadní práci, kterou vykonávají klíčové protikorupční instituce, jako je NABU, a také úsilí občanské společnosti o zachování nezávislosti protikorupčních správ a zvýšení jejich efektivity; vítá jmenování mezinárodních členů výběrové komise pro SAPO a zároveň vyjadřuje znepokojení nad etickými otázkami, které se vyskytly v souvislosti s jedním z ukrajinských členů; vítá významný pokrok, jehož bylo dosaženo při pohovorech s kandidáty pro Vrchní protikorupční soud prostřednictvím přísného, nezávislého, inkluzivního a transparentního procesu vedeného Veřejnou radou mezinárodních odborníků a Nejvyšší komisí pro kvalifikaci soudců;

59.trvá na tom, aby ukrajinské orgány zaručily institucionální a operační nezávislost NABU a SAPO; odsuzuje jakékoli politické vměšování, účelové využívání nebo zastrašování namířené proti protikorupčním institucím, včetně neodůvodněných inspekcí, stíhání nebo operačních omezení, a požaduje okamžité ukončení nepřiměřeného tlaku ze strany bezpečnostních a zpravodajských služeb, včetně ukrajinské bezpečnostní služby (SBU); zdůrazňuje, že ochrana NABU a SAPO je základním předpokladem právního státu, procesu přistoupení Ukrajiny k EU a důvěryhodného využívání mezinárodní podpory;

60.znovu zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Národní agentura pro prevenci korupce zlepšila své postupy ověřování majetkových přiznání a zaměřila své úsilí na vysoké úředníky v určených vysoce rizikových oblastech; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby plně provedla reformu Agentury pro vymáhání a správu majetku, včetně jejích nezbytných prováděcích předpisů; vyjadřuje politování nad tím, že donucovací orgány, kromě specializovaných protikorupčních orgánů, dosáhly jen omezeného pokroku ve zlepšování svých výsledků v případech boje proti korupci;

61.vítá členství Ukrajiny v pracovní skupině zabývající se problematikou úplatkářství zřízené v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jako pozitivní krok na cestě k plnému členství a jako další potvrzení závazku Ukrajiny dodržovat mezinárodní normy transparentnosti a řádné správy věcí veřejných; oceňuje pokrok Ukrajiny při provádění právních předpisů proti úplatkářství při mezinárodních transakcích jako známku toho, že se země začlenila do globálního společenství odpovědných hospodářských subjektů, a vyzývá Ukrajinu, aby pokračovala ve svém úsilí o udržení tohoto pokroku;

62.znovu zdůrazňuje důležitost trvalého boje proti organizované trestné činnosti; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby vynaložila další úsilí o zintenzivnění boje proti podvodům a on-line podvodům;

VII.Základní svobody a lidská práva

63.oceňuje závazek Ukrajiny dodržovat základní práva navzdory pokračující ruské agresi a zejména akční plán pro národnostní menšiny; vybízí Ukrajinu, aby udržovala strukturovaný a konstruktivní dialog se sousedními členskými státy, pokud jde o práva příslušníků národnostních menšin, v souladu s evropskými normami a doporučeními Benátské komise; oceňuje úsilí ukrajinských orgánů o reformu vzdělávacího systému a vyjadřuje naději, že ustanovení zákona o vzdělávání, která vstoupí v platnost v roce 2027, neohrozí právo menšin na vzdělání v jejich rodném jazyce;

64.vyzývá Ukrajinu, aby zajistila trvalou podporu svobody projevu a nezávislosti médií; vyzývá Ukrajinu, aby zajistila, že omezení v rámci stanného práva budou nezbytně nutná a přiměřená; vyzývá k rychlému, nezávislému a účinnému vyšetření případů zastrašování a přímého obtěžování, jakož i nepřímých forem nátlaku na novináře a mediální instituce; připomíná klíčovou úlohu odpovídajícího financování pro zajištění nezávislosti veřejnoprávního vysílání, které mu umožňuje plnit jeho úlohu zakotvenou v ukrajinských právních předpisech, a vyzývá ukrajinské orgány, aby zajistily, že obsah vytvářený veřejně financovanými sdělovacími prostředky bude odrážet politický a společenský pluralismus Ukrajiny;

65.vybízí k přijetí návrhu zákona č. 13597 o posílení právní ochrany proti diskriminaci, trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům na základě rasy, barvy pleti, politického, náboženského a jiného přesvědčení, pohlaví, sexuální orientace, genderové identity, státní příslušnosti, etnického, sociálního nebo zahraničního původu, věku, zdravotního stavu, zdravotního postižení, rodinného a majetkového stavu, rodinných práv a povinností, místa bydliště, jazyka, povolání nebo z jiných důvodů v souladu se závazky Ukrajiny v rámci dohody o přidružení a procesu přistoupení k EU;

66.vítá pokračující úsilí Ukrajiny o modernizaci jejích občanskoprávních předpisů; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby všechny tyto reformy byly plně v souladu s normami EU v oblasti rovnosti a nediskriminace, včetně ochrany práv žen a LGBTIQ+ osob; vítá nedávné rozhodnutí ukrajinského Nejvyššího soudu uznat pár stejného pohlaví za faktickou rodinu; vyzývá k přijetí návrhu zákona č. 9103 o právním uznávání registrovaných partnerství na Ukrajině;

67.oceňuje kontrolu a prosazování ze strany ukrajinské občanské společnosti, které vedly k příslibu ukrajinských zákonodárců stáhnout návrhy změn zákona o rodině, které by soudům ve výjimečných případech umožňovaly schvalovat dětské sňatky dívek ve věku 14 let; naléhavě žádá Nejvyšší radu, aby zajistila, že tato ustanovení budou skutečně trvale zrušena;

68.vyzývá Ukrajinu, aby přistoupila k přijetí pozastavených právních předpisů o ochraně osobních údajů;

69.vítá přijetí strategie deinstitucionalizace a práci na reformě služeb v oblasti přístupnosti a rehabilitace; zdůrazňuje však, že je třeba urychleně přijmout právní předpisy o rehabilitaci osob se zdravotním postižením a zajistit, aby se tyto inkluzivní reformy dostaly na místní a komunitní úroveň;

70. bere na vědomí přijetí zákona, který pravoslavným farnostem z Ukrajiny umožní vystoupit z jurisdikce moskevského patriarchátu a svobodně se rozhodnout o své nové hierarchické příslušnosti; konstatuje, že v srpnu 2024 podaly rumunské pravoslavné farnosti na Ukrajině žádost o uznání náboženského sdružení „Rumunská pravoslavná církev na Ukrajině“, k němuž se mohou připojit rumunské pravoslavné farnosti, které se odloučí od jurisdikce moskevského patriarchátu; vyzývá ukrajinské úřady, aby neprodleně zaregistrovaly náboženské sdružení „Rumunská pravoslavná církev na Ukrajině“;

VIII. Úloha občanské společnosti

71.chválí ukrajinskou občanskou společnost za to, že zůstává aktivní navzdory strádání, kterému čelí v době války; naléhavě vyzývá všechny ukrajinské orgány, aby zajistily systematické a smysluplné konzultace s občanskou společností a sociálními partnery, aby zajistily, že podněty, které od nich obdrží, budou řádně zohledněny, a aby bojovaly proti všem formám politického nátlaku vyvíjeného na nezávislé organizace občanské společnosti; vyzývá Ukrajinu, aby přijala zákon o odvoláních podaných občany s cílem zajistit řádnou správu věcí veřejných a účast občanů; uznává význam občanské společnosti v souvislosti se zvyšováním odolnosti ukrajinského lidu během války a zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou má občanská společnost hrát při udržitelné poválečné obnově Ukrajiny;

72.vítá využívání nástrojů digitální demokracie, včetně elektronických petic a otevřených dopisů, a podporuje strukturovanější a institucionalizovanější formy občanské angažovanosti, a to i pro diaspory;

73.vyzývá Komisi, aby systematicky zapojovala občanskou společnost a další relevantní společenské organizace a instituce na Ukrajině do navrhování a monitorování finanční podpory EU a reforem;

74.vítá přínos evropských a mezinárodních nevládních organizací k výměně zkušeností s ukrajinskou občanskou společností a k podpoře této občanské společnosti, zejména vítá jejich zapojení do boje proti ruským dezinformačním kampaním v EU namířeným proti Ukrajině a Ukrajincům; vyzývá k dalšímu posílení spolupráce s těmito organizacemi s cílem chránit základní práva, posílit informační odolnost a podpořit věrohodný veřejný diskurz;

IX.Integrace jednotného trhu

75.zdůrazňuje, že je důležité urychlit postupné začleňování Ukrajiny do jednotného trhu EU, což přinese hospodářské výhody oběma stranám, Ukrajině i členským státům; poukazuje na to, že jde o klíčový prvek hospodářské podpory EU v rámci boje proti ruské agresi a přípravy ukrajinského průmyslu na fungování v podmínkách jednotného trhu EU; doporučuje, aby se Ukrajina řídila deseti prioritami uvedenými v prioritním akčním plánu prohloubené a komplexní zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou;

76.vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily těsnou spojitost mezi obnovou a případnou budoucí integrací Ukrajiny do jednotného trhu EU; zdůrazňuje, že plán obnovy by měl zahrnovat opatření na podporu sbližování právních předpisů a investic do kritické infrastruktury, dopravních sítí a železničních spojení, a usnadnit tak dosažení souladu s normami jednotného trhu a posílit obchodní a hospodářskou spolupráci s členskými státy;

77.vítá skutečnost, že Ukrajina v lednu 2026 přistoupila k roamingu za domácích podmínek, který ukrajinským obyvatelům přinese jednu z nejkonkrétnějších a bezprostředně pociťovaných výhod vyplývajících z přistoupení jejich země k EU;

78.vítá zvýšené úsilí Ukrajiny o sladění jejích postojů s EU a Světovou obchodní organizací; podporuje úzkou koordinaci mezinárodních obchodních jednání s EU, zejména s ohledem na postupnou integraci Ukrajiny do jednotného trhu EU a posílení její účasti v globálních hodnotových řetězcích;

X.Spolupráce v oblasti obrany

79.uznává, že ukrajinský obranný průmysl se stal klíčovou a doplňkovou složkou evropské bezpečnosti, zejména pokud jde o výrobní kapacitu dronů, v boji otestované inovace bezpilotních systémů, elektronický boj a software pro bojiště;

80.vítá proto posílenou spolupráci mezi Ukrajinou a EU a jejími členskými státy v bezpečnostních a obranných otázkách, zejména prostřednictvím Evropského mírového nástroje, a vyzývá k posílené spolupráci v rámci nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) a Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP), aby bylo možné uspokojit kritické obranné potřeby Ukrajiny a usnadnit integraci ukrajinského obranného průmyslu do průmyslového ekosystému EU; zdůrazňuje význam přistoupení Ukrajiny k Evropskému obrannému fondu jako přidružené země a vyzývá k rychlému vedení nezbytných jednání; vítá zřízení pracovní skupiny EU-Ukrajina pro spolupráci v oblasti obranného průmyslu a zahájení iniciativy BraveTechEU; vyzývá EU, aby podporovala integraci ukrajinské technologické a průmyslové základny do EDTIB, a to i prostřednictvím programu EDIP a budoucího Evropského fondu pro konkurenceschopnost; uznává, že při obraně států Perského zálivu na Blízkém východě se znovu prokázaly špičkové ukrajinské znalosti a schopnosti na bojišti; opakuje, že Ukrajina má nejzkušenější armádu v Evropě;

81.zdůrazňuje strategický význam pravidelných společných vojenských cvičení a postupné integrace Ukrajiny do výcvikových a operačních rámců vedených EU jako prostředku ke zvýšení připravenosti a interoperability a souladu se standardy NATO; dále vyzývá k posílení společných investičních iniciativ Unie a Ukrajiny v odvětví obranného průmyslu, včetně společného vývoje a společné výroby vojenského vybavení, které by posílily schopnosti Ukrajiny v oblasti sebeobrany; vyzývá k přijetí trvalých opatření, která by posílila vazbu mezi ukrajinskou a evropskou technologickou a průmyslovou základnou obrany, snížila strategické závislosti a přispěla k dlouhodobé bezpečnosti a stabilitě na evropském kontinentu;

82.zdůrazňuje strategický význam posílení vojenské mobility na podporu obrany a odolnosti Ukrajiny a zajištění rychlého nasazení vybavení a poskytnutí humanitární pomoci ukrajinským silám; zdůrazňuje zásadní úlohu států na pobřeží Černého moře a na východní hranici z hlediska snazšího použití bezpečných tranzitních tras, předběžného umisťování materiálu a společné operativní koordinace s Ukrajinou; vyzývá Komisi a členské státy, aby v těchto regionech posílily infrastrukturu, interoperabilitu a logistické rámce, mimo jiné prostřednictvím společných cvičení a cílených investic, s cílem zvýšit operační schopnosti Ukrajiny, posílit její územní celistvost a odradit od další agrese;

83.vítá přijetí ukrajinské politické strategie týkající se veteránů do roku 2030; zdůrazňuje, že je důležité účinně začleňovat ukrajinské válečné veterány zpět do civilního života, což je důležitým prvkem dlouhodobé obnovy a sociální soudržnosti Ukrajiny; poukazuje na rostoucí počet veteránů se zdravotním postižením a zdůrazňuje, že je třeba podpořit provádění politik přístupnosti a posílit práva osob se zdravotním postižením; vyzývá EU a její členské státy, aby Ukrajinu v tomto ohledu nadále podporovaly; uznává strategickou hodnotu zkušeností ukrajinských veteránů pro evropskou bezpečnost a obranu, včetně jejich jedinečného know-how, pokud jde o moderní způsoby vedení války, jako je boj proti bezpilotním systémům, lékařská péče na bojišti a evakuace obětí v konfliktech vysoké intenzity; zdůrazňuje, že je třeba zabránit jejich zranitelnosti vůči sociální marginalizaci a nepřátelské manipulaci, a to i ze strany Ruské federace;

84.vyzývá Komisi, aby vypracovala vhodné rámce, na jejichž základě by mohly být jedinečné válečné zkušenosti Ukrajiny s civilní ochranou, odolností kritické infrastruktury, bojem proti dezinformacím a správou věcí veřejných v rámci rozsáhlé vojenské agrese začleněny do politik Unie v oblasti připravenosti, odolnosti a bezpečnosti;

85.bere na vědomí významnou politickou, finanční, humanitární a vojenskou pomoc, kterou Ukrajině od začátku plošné invaze Ruské federace v roce 2022 poskytly země mimo EU a mezinárodní partneři; zdůrazňuje, že tato široká koalice na podporu Ukrajiny odráží společný závazek dodržovat mezinárodní právo a zásady zakotvené v Chartě Organizace spojených národů; v této souvislosti poukazuje na významný přínos Spojených států, které poskytly vojenskou pomoc ve výši více než 66,9 miliardy USD; dále poukazuje na důležitou úlohu Spojeného království, Kanady, Japonska, Norska, Nového Zélandu a Austrálie, které se připojily k mezinárodním sankcím vůči Ruské federaci a přispěly k podpoře ukrajinské armády, výcviku personálu a k humanitární a makrofinanční pomoci Ukrajině; oceňuje důležitou pomoc, kterou poskytuje Turecko, včetně vojenské a humanitární podpory a diplomatické činnosti; dále bere na vědomí humanitární pomoc, kterou poskytuje Moldavská republika, jež tváří v tvář pokračující ruské agresi prokazuje regionální solidaritu;

XI.Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy

86.vítá vyřešení sporu mezi Ukrajinou a Maďarskem (a Slovenskem) o přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba; zdůrazňuje, že spor nezpůsobil v Maďarsku ani na Slovensku nedostatky v zásobování vzhledem ke snadno dostupným alternativním možnostem přepravy plynovodem Adria, které jsou navíc přínosné v tom, že nefinancují ruskou ekonomiku; konstatuje, že maďarské společnosti od začátku ruské agrese na Ukrajině zvýšily dovoz ruské energie, což je v rozporu s politikami EU; konstatuje, že ceny pohonných hmot v Maďarsku jsou nad evropským průměrem a že argumenty o zvýšených nákladech na používání plynovodu Adria byly smyšlené;

87.poukazuje na povinnost všech členských států, nejen maďarské a slovenské vlády, postupně ukončovat závislost na ruských energetických dodávkách a na ruské energetické infrastruktuře;

88.odsuzuje předchozí kroky maďarských donucovacích orgánů při zadržování zaměstnanců ukrajinské banky Oschadbank a zabavení hotovosti a zlata, což bylo předem řádně schváleno maďarskými celními orgány; vítá nedávné vyřešení sporu;

XII.Sociální a hospodářské reformy

89.vítá skutečnost, že Ukrajina schválila reformu veřejné správy, a vítá také probíhající praktické začleňování Ukrajiny do správních struktur a hospodářských, regulačních a bezpečnostních rámců EU; vybízí ukrajinskou vládu, aby přijala systémový přístup k reformě veřejné správy a řízení veřejných financí, zajistila soulad se stávajícím plánem a zlepšila účinnost; vítá přijetí strategie pro reformu systému řízení veřejných financí na období 2026–2030 a vybízí k urychlenému dokončení a přijetí strategie pro reformu veřejné správy na období 2026–2030; oceňuje úspěch programu Create Ukraine, který na základě litevských zkušeností pomáhá mladým Ukrajincům s cennými mezinárodními zkušenostmi se vstupem do ukrajinského veřejného sektoru; vybízí k rozšíření této a podobných iniciativ s cílem přilákat odborníky zpět na Ukrajinu a přispět k jejímu přistoupení k EU a poválečné obnově;

90.vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při reformě ukrajinského Úřadu pro hospodářskou bezpečnost a jeho Agentury pro vymáhání a správu majetku; dále vítá jmenování vedoucího ukrajinské státní celní správy a zdůrazňuje, že je důležité pokročit v celní reformě;

91.bere na vědomí pozitivní informace uvedené v posledních zprávách Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, které poukazují na hospodářskou odolnost Ukrajiny a pokrok v makroekonomické stabilizaci navzdory probíhající válce; vítá nedávné přijetí programu Mezinárodního měnového fondu v hodnotě 1,8 miliardy USD a související reformy; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby urychleně přistoupila k provádění reforem;

92.znovu vyzývá Ukrajinu a členské státy, aby úzce spolupracovaly s cílem maximalizovat potenciální ekonomickou účast ukrajinských uprchlíků a diaspory a zajistit tak odolnost a inkluzivitu probíhající i budoucí hospodářské obnovy a rekonstrukce Ukrajiny; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila konkrétní návrhy; konstatuje, že platnost směrnice o dočasné ochraně Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/55/oj)., která poskytla právní status více než čtyřem milionům Ukrajinců v EU, vyprší v březnu 2027; naléhavě vyzývá EU, její členské státy a Ukrajinu, aby usilovaly o koordinovanou, harmonizovanou a dobře komunikovanou politiku, která by poskytla jistotu Ukrajincům, jež se připravují na návrat nebo zvažují legální cesty k setrvání v hostitelských zemích;

93.zdůrazňuje, že obnova Ukrajiny a související přípravné plány musí být úzce propojeny s reformami prováděnými v rámci procesu přistoupení Ukrajiny k EU a musí se řídit zásadami sociální spravedlnosti, udržitelnosti, transparentnosti a inkluzivní odpovědnosti na místní úrovni; dále zdůrazňuje, že obnova Ukrajiny musí být založena na robustním právním státu, transparentní správě věcí veřejných a demokratické inkluzi; zdůrazňuje, že reforma soudnictví, protikorupční opatření a zlepšení veřejné správy jsou nejen podmínkami pro přistoupení k EU, ale také zásadními předpoklady pro přilákání investic a obnovení důvěry mezi partnery a občany Ukrajiny; žádá, aby v zájmu co největšího účinku a dlouhodobé udržitelnosti byly při činnostech v oblasti obnovy uplatňovány genderově citlivé přístupy, včetně většího zastoupení žen a menšin v rozhodovacích procesech;

94.zdůrazňuje, že politika soudržnosti EU jako hlavní nástroj podpory hospodářské, sociální a územní jednoty má zásadní význam pro dosažení cílů regionální politiky EU a pro prohloubení spolupráce mezi regiony EU a Ukrajiny; vyzývá k plnému zohlednění této politiky v regionální a sousedské spolupráci;

95.zdůrazňuje rostoucí význam Ukrajiny jako strategického partnera Evropské unie, pokud jde o dodávky klíčových komodit a kritických surovin, včetně zemědělských produktů, jako jsou obiloviny, olejniny a rostlinné oleje, jakož i lithia, titanu a dalších nerostných zdrojů nezbytných pro ekologickou a digitální transformaci; naléhavě požaduje záruky transparentnosti, veřejné odpovědnosti a národního zájmu ve všech privatizačních a investičních procesech; konstatuje, že významná část kritických zdrojů se nachází na územích dočasně okupovaných Ruskou federací; zdůrazňuje proto, že je třeba posílit solidaritu EU s Ukrajinou při ochraně jejích přírodních zdrojů, zemědělských kapacit a územní celistvosti;

96.vítá úsilí o zlepšení trojstranného sociálního dialogu na Ukrajině, a to i s podporou nedávno podepsané dohody o partnerství s EU a Mezinárodní organizací práce (MOP); trvá na tom, že zásady evropského pilíře sociálních práv a všech příslušných úmluv MOP musí být dodržovány v průběhu celého předvstupního procesu; vybízí Ukrajinu, aby pokračovala ve sbližování pracovních norem, zejména pokud jde o svobodu shromažďování a sociální dialog; zdůrazňuje, že je třeba vést rozsáhlé konzultace s odbory a občanskou společností, a doporučuje vzít v tomto ohledu v potaz odborné znalosti Mezinárodní organizace práce; naléhavě vyzývá Ukrajinu a Komisi, aby spolupracovaly s klíčovými sociálními partnery, včetně nezávislých odborů, na návrzích, realizaci a monitorování socioekonomických reforem, přičemž uznává, že jsou nutná reformní opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí a fungování tržní ekonomiky; požaduje větší důraz na opatření k nápravě narušení trhu a opatření sociální ochrany;

97.bere na vědomí zprávy o tom, že došlo k zásahům státu do záležitostí odborů, dokonce i k zabavení majetku odborů; vyzývá k navrácení zabaveného majetku odborů; vyzývá ukrajinské orgány, aby odborářům zajistily možnost svobodného vykonávání jejich mandátu, a vyzývá k plné právní ochraně před postupy namířenými proti odborům; naléhavě vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby v úzké spolupráci s Evropskou konfederací odborových svazů a s organizací MOP aktivně monitorovaly stav pracovních práv na Ukrajině;

98.vyzývá k trvalému úsilí o liberalizaci pohybu kapitálu, mimo jiné prostřednictvím sladění s nařízením o jednotné oblasti pro platby v eurech Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/260/oj)., a k posílení boje proti praní peněz a financování terorismu;

99.chválí účinnou víceúrovňovou správu věcí veřejných na Ukrajině; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při prosazování decentralizace v souladu s požadavky na přistoupení k EU; vyzývá k dalším reformám, které by posílily místní samosprávu v souladu se zásadami Evropské charty místní samosprávy;

100.chválí Ukrajinu za splnění 63 z 68 reformních podmínek uvedených v Plánu pro Ukrajinu, jehož realizace byla původně zamýšlena až po skončení války, ale je uplatňován ještě v době války, což v roce 2025 umožnilo vyplatit 26,8 miliardy EUR; vyzývá k trvalému úsilí o jeho realizaci v souladu s nařízením (EU) č. 2024/792 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu (Úř. věst. L, 2024/792, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj), zejména s cílem podpořit Ukrajinu v tom, aby sladila své předpisy s právními předpisy EU v oblasti zadávání veřejných zakázek;

101. oceňuje mimořádně důležitou práci, kterou v průběhu války každodenně vykonávají ukrajinské zdravotnické služby, zejména zdravotní sestry; konstatuje, že velká část pracovníků ve veřejném odvětví péče pobírá minimální mzdu, která v současné době činí 6 658 UAH čistého; připomíná, že skutečné existenční minimum pro jednu osobu, vypočtené ministerstvem pro sociální politiku v prosinci 2025, činilo 10 979 UAH; dále zdůrazňuje, že je třeba zavést zvláštní a přiměřenou regulaci pracovní zátěže zdravotních sester;

XIII. Energetika, doprava a udržitelný rozvoj

102.vítá výrazný pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění reforem energetiky, i fakt, že se Ukrajina řídí cíli Zelené dohody pro Evropu a Dohody o čistém průmyslu, a chválí Ukrajinu za to, že navzdory rozsáhlému ničení ukrajinské energetické infrastruktury Ruskem dosáhla značného pokroku v realizaci svého vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu;; zdůrazňuje, že soulad s iniciativami EU, včetně Zelené dohody pro Evropu a Dohody o čistém průmyslu, by měl zohledňovat bezprostřední potřeby Ukrajiny v oblasti obnovy, hospodářskou konkurenceschopnost a dlouhodobou energetickou bezpečnost;

103.vyzývá EU a její členské státy, aby intenzivněji podporovaly ukrajinský energetický systém, a zdůrazňuje, že větší odolnost na Ukrajině přímo přispívá k širší energetické bezpečnosti Evropy; zdůrazňuje, že nepřetržitá a předvídatelná podpora Ukrajiny na poli energetiky má zásadní význam pro zajištění civilní odolnosti, hospodářské stability a kontinuity poskytování kritických služeb uprostřed pokračujících útoků a před příští zimou; vyzývá Komisi, aby označila obnovu energetiky za prioritu a přešla od mimořádné pomoci ad hoc k dlouhodobým mechanismům obnovy, ochrany a modernizace odvětví energetiky;

104.zdůrazňuje, že Ukrajina má značný potenciál jako dodavatel energie a energeticky náročných výrobků do zbytku Evropy; vyzývá k rychlejšímu začlenění Ukrajiny do unijního trhu s energií, což by měl být jeden z prvků přispívajících k bezpečnosti Unie, a to mj. prostřednictvím regulační synchronizace a investic do obnovitelných zdrojů energie; vyzývá k další práci na propojování energetických soustav se sousedními členskými státy EU a regionálními partnery, jako je Moldavská republika, za účelem větší integrace Ukrajiny do trhu EU s energií; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily investice do rozšiřování a modernizace přeshraničních propojení energetických soustav s Ukrajinou a aby dále integrovaly a harmonizovaly přenosové sítě jako klíčový přípravný krok k začlenění Ukrajiny do vnitřního trhu EU s energií;

105.bere na vědomí strategický význam budoucí dohody o prodeji dvou jaderných reaktorů VVER-1000 z Bulharska na Ukrajinu jako příklad prohloubení energetické spolupráce a konstatuje, že to navíc přispěje k energetické bezpečnosti Ukrajiny; zdůrazňuje, že tento projekt má potenciál posílit regionální energetické propojení a integraci ukrajinského energetického systému do energetického systému EU; vybízí k dalšímu rozvoji společných iniciativ v oblastech, jako je energetická infrastruktura, včetně elektrických přenosových soustav a skladování energie, jakož i ke zlepšení intermodálních dopravních spojení, s cílem usnadnit fungování dodavatelských řetězců, logistiku a obchod mezi oběma zeměmi a v širším černomořském regionu;

106.bere na vědomí žádosti Ukrajiny o dočasnou výjimku z důvodu vyšší moci ze zavádění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích nebo souvisejících opatření, čímž by se zohlednil dopad ruské útočné války na schopnost Ukrajiny snižovat uhlíkovou stopu svých průmyslových odvětví; vybízí Komisi, aby zahájila konzultace s cílem nalézt v tomto ohledu dočasná řešení, která budou vzájemně přijatelná;

107.naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby využila období rekonstrukce k obnově k lepšímu a používala technologie, které budou co nejšetrnější ke klimatu a nákladově co nejefektivnější, aby vždy, kdy to bude možné, uplatňovala řešení, jež budou pro ukrajinskou energetiku spolehlivá, aby investovala do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a v rámci celého výrobního řetězce minimalizovala dopady na životní prostředí; vítá skutečnost, že Komise se v této oblasti i nadále angažuje a podporuje reformy ukrajinského energetického sektoru; vyzývá Komisi a ukrajinské orgány, aby strategicky využívaly finanční prostředky v rámci Nástroje pro Ukrajinu k upřednostnění investic do obnovitelných zdrojů energie; vyzývá k urychlenému plnění stávajících závazků v rámci Plánu pro Ukrajinu a balíčků energetického společenství, včetně oddělení regionálních energetických distribučních společností;

108.vítá úsilí Ukrajiny o sladění její dopravní politiky s acquis EU a o posílení dopravního propojení s Unií; zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat vnitrostátní dopravní strategii a strategii rozvoje a rozšiřování pohraniční infrastruktury s členskými státy EU a Moldavskem; vyzývá k urychlení udržitelné modernizace železniční, silniční a přístavní infrastruktury a infrastruktury hraničních přechodů v souladu s prioritami TEN-T; vyzývá Ukrajinu, aby urychlila reformu železnic, včetně dosažení souladu s acquis EU v oblasti bezpečnosti a interoperability železnic;

109.zároveň zdůrazňuje, že dodržování environmentálních norem při realizaci energetických a dopravních projektů má zásadní význam pro pokrok v programu reforem, které jsou nezbytné pro směřování Ukrajiny k členství v EU; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU podporovala Ukrajinu při obnově k lepšímu na základě environmentální a sociální udržitelnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily podporu Ukrajině, a to jak finanční, tak poradenskou, s cílem urychlit její harmonizaci s acquis EU v oblasti životního prostředí;

110.zdůrazňuje, že Ukrajina se i nadále potýká se značnými problémy v oblasti životního prostředí, které se v důsledku probíhající války ještě zhoršily; konstatuje, že prodlužování konfliktu má i nadále závažné negativní dopady na životní prostředí, včetně znečištění půdy a vody, degradace ekosystémů a zvýšeného tlaku na přírodní zdroje; vyjadřuje znepokojení nad výsledným úbytkem biologické rozmanitosti, včetně škod na lesních, stepních a mokřadních ekosystémech; zdůrazňuje, že je důležité začlenit do úsilí o obnovu a rekonstrukci také ochranu životního prostředí a udržitelnost; vyzývá k posílení správy záležitostí týkajících se životního prostředí, zlepšení monitorovacích systémů a účinnému provádění postupů posuzování vlivů na životní prostředí a strategického posuzování vlivů na životní prostředí v souladu s acquis EU v rámci kapitoly 27;

111.vyjadřuje znepokojení nad budováním parků větrných turbín v chráněných vysokohorských oblastech Karpat na západě Ukrajiny, zejména nad plánovanou instalací 30 turbín na hoře Runa; zdůrazňuje, že větrná energie poskytuje bezpečnější a udržitelnější alternativu k fosilním palivům, a vyzývá Ukrajinu, aby pokračovala v rozvoji větrné energetiky, která má vysoký potenciál, mimo chráněné oblasti; zdůrazňuje, že výroba zelené energie a ochrana přírody na Ukrajině se nemusí vzájemně vylučovat, protože existují jiné oblasti bez jedinečných stanovišť a pralesů, které jsou již vyčleněny pro rozvoj energetické infrastruktury a kde již existují přístupové cesty;

112.vyjadřuje hluboké znepokojení nad stávající situací v Záporožské jaderné elektrárně, která je i nadále pod nezákonnou ruskou kontrolou a stále představuje značné riziko pro jadernou bezpečnost a jaderné zabezpečení z důvodu probíhajících vojenských aktivit v jejím okolí; zdůrazňuje, že zapojení Mezinárodní agentury pro atomovou energii, které má zásadní význam pro zajištění jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení, by přesto mělo zůstat čistě technické povahy; v této souvislosti zdůrazňuje, že takové zapojení by mělo plně respektovat svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a nemělo by být vykládáno tak, že ovlivňuje status elektrárny; opakuje, že je důležité zajistit bezpečný a zabezpečený provoz elektrárny v souladu s mezinárodními normami jaderné bezpečnosti a v rámci legitimních pravomocí Ukrajiny;

113.v této souvislosti připomíná, že v roce 2026 si připomínáme 40. výročí jaderné katastrofy v Černobylu, která je dosud jednou z nejzávažnějších jaderných havárií v historii; důrazně odsuzuje cílené útoky Ruska na černobylskou jadernou elektrárnu a katastrofické poškození jejího ochranného pláště, který byl vybudován, aby bránil šíření radioaktivního materiálu, a který již nemůže plnit svou hlavní bezpečnostní funkci, což představuje vážná rizika z hlediska jaderné bezpečnosti; poznamenává, že náklady na opravu se odhadují na 500 milionů EUR;

° °

114.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Ukrajiny.