1.vítá legislativní návrh Komise týkající se 28. režimu (‘EU Inc’) pro podniky; uznává jeho potenciální systémový dopad na fungování jednotného trhu a celkovou konkurenceschopnost hospodářství EU; zdůrazňuje však, že návrh 28. režimu nesmí nahrazovat žádné další legislativní úsilí o snížení roztříštěnosti a rozdílů mezi regulačními rámci členských států;

2.zdůrazňuje, že přijal usnesení s doporučeními Komisi k 28. režimu: nový právní rámec pro inovativní společnosti;

3.vítá přijetí programu „Jedna Evropa, jeden trh“, který má uvolnit potenciál jednotného trhu; bere na vědomí výzvu Evropské rady k přijetí 28. režimu práva obchodních společností; konstatuje, že Evropská rada v této agendě neodkazuje na cílenou harmonizaci daňové politiky, zejména s ohledem na to, že malé a střední podniky označily roztříštěnost daní a DPH za nejčastější překážku rozšiřování podniků;

4.zdůrazňuje skutečnost, že zdanění je ve většině případů ve výlučné pravomoci členských států, avšak zejména pokud jde o příslušné postupy, existuje prostor pro další zjednodušení nebo cílenou harmonizaci, která by řešila různé režimy dodržování předpisů, složité a roztříštěné zacházení s daní z příjmů právnických osob, oznamovací povinnosti a administrativní překážky při zacházení s přeshraničními investicemi; zdůrazňuje pozitivní přínos předchozích legislativních iniciativ EU v oblasti zdanění, zejména v boji proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a podvodům, které doplňují vnitrostátní právní rámce;

5.vyzývá k tomu, aby iniciativa k zavedení 28. režimu byla ve své podstatě ambiciózní, a to i pokud jde o daňové aspekty, a zároveň plně respektovala Smlouvy, aby se malé a střední podniky, malé společnosti se střední tržní kapitalizací a inovativní společnosti mohly bez problémů rozšiřovat a fungovat bez nadnárodních překážek na celém jednotném trhu EU;

6.zdůrazňuje, že 28. režim nesmí v žádném případě umožnit obcházení povinné vnitrostátní ochrany pracovníků, jejich sociálních práv, zástupců a odborů, ani se nesmí stát prostředkem k podkopávání, snižování nebo oslabování stávající úrovně ochrany na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že 28. režim by měl podporovat inovace, transparentnost podnikových politik a rozměrový růst a škálovatelnost společností tím, že bude podporovat odstraňování právních a daňových překážek, které omezují přeshraniční rozvoj a expanzi, jakož i daňovou spravedlnost, a zároveň účinně předcházet daňovým, sociálním a regulačním rozdílům;

7.zdůrazňuje, že výhody digitalizace a zjednodušení požadavků na dodržování předpisů, které budou zavedeny v rámci daňového modulu 28. režimu (dále jen „daňový modul“), by měly být zpřístupněny všem společnostem v rámci „EU Inc“;

8.domnívá se, že 28. režim je strategickým krokem k dalšímu prohloubení jednotného trhu, jímž se podpoří evropská integrace a zlepší fungování jednotného trhu a jeho konkurenceschopnost;

9.zdůrazňuje, že 28. režim by měl být zaveden za použití modulárního přístupu; chápe, že navrhované nařízení, kterým se zavádí právní rámec pro společnosti („EU Inc.“), je prvním krokem, k němuž lze přidat další moduly, včetně modulů týkajících se zdanění (daňový modul); domnívá se, že tyto budoucí moduly by měly pokrývat příslušné aspekty celého životního cyklu společností a měly by být průběžně hodnoceny na základě mezinárodních referenčních hodnot;

10.domnívá se, že daňový modul by mohl být doplněn do legislativního návrhu nařízení, kterým se zřizuje právní rámec pro společnosti („EU Inc.“), jenž by se měl cíleně, ambiciózně a přiměřeně rozšířit do oblasti daní; domnívá se, že mezi potenciální přínosy daňového modulu patří nižší náklady na dodržování předpisů, zjednodušené regulační postupy, větší právní jistota, předvídatelnost a hladší přístup na přeshraniční trhy, čímž se zlepší a prohloubí evropský jednotný trh;

11.konstatuje, že má-li být daňový modul dosažitelný podle stávajícího rámce Smlouvy a nepřináší-li platný legislativní postup výsledky, měla by být v zájmu řešení nedostatků v daňové politice zvážena buď volitelná struktura příslušných právních předpisů, nebo posílená spolupráce jako poslední možnost; konstatuje, že daňová politika je i nadále předmětem jednomyslnosti v Radě EU; je toho názoru, že přechod k používání hlasování kvalifikovanou většinou je nezbytný v některých aspektech daňové politiky, jako je provádění mezinárodních dohod podepsaných všemi členskými státy, některé správní postupy nebo právní definice, aby se zabránilo tomu, že jednomyslnost omezí harmonizaci právních předpisů a zabrání občanům a podnikům plně využívat výhod jednotného trhu; konstatuje, že tento modul by měl být navržen jako volitelný, jasný a právně bezpečný systém, který bude kdykoli otevřen přistoupení dalších členských států, zabrání další roztříštěnosti a zajistí soudržnost jednotného trhu;

12.trvá na tom, že 28. režim musí účinně snížit složitost dodržování předpisů pro zúčastněné společnosti a nesmí vytvářet paralelní soubor pravidel vrstvený nad rámec vnitrostátních právních systémů, což by vedlo k nárůstu právních narušení, překrývání nebo nesrovnalostí nebo k další administrativní zátěži; připomíná, že hlavním cílem nového režimu je zjednodušení a konkurenceschopnost a že je třeba je vždy zajistit a zároveň usilovat o vzestupnou sociální konvergenci;

13.zdůrazňuje, že cílem 28. režimu i jeho daňového modulu není vytvořit nespravedlivou daňovou výhodu pro společnosti nebo jejich zaměstnance, ale podstatně snížit složitost a administrativní zátěž vyplývající z různých povinností a zároveň respektovat specifické vlastnosti těchto společností;

14.zdůrazňuje, že aby se zabránilo další složitosti, měla by být ustanovení 28. režimu v souladu s veškerými dalšími významnými návrhy Komise a příslušnými pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkajícími se větší integrace v rámci jednotného trhu, zejména v oblasti daní a platných daňových právních předpisů, zejména v rámcích EU proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům, včetně směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem12 Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/1164/oj). (ATAD);

15.Vyzývá k modulárnímu a pilotnímu přístupu k 28. režimu, v němž bude v popředí právo obchodních společností; zdůrazňuje, že tyto moduly musí účinně snížit složitost dodržování předpisů pro zúčastněné společnosti, trvá však na přijetí plánu, pokud jde o to, co by mělo být doplněno a kdy, který by měl být znám na začátku a průběžně upravován v rámci pravidelného demokratického procesu přezkumu;

16.v této souvislosti zdůrazňuje, že s cílem zajistit (politickou) proveditelnost a zachovat kontrolu členských států nad podstatnou částí jejich daňové politiky, jak je stanoveno ve stávajících právních rámcích, by oblast působnosti daňového modulu měla být jako výchozí bod omezena na podskupinu společností, jako jsou přeshraniční prorůstově orientované začínající a rychle se rozvíjející podniky, které pro členské státy obvykle vytvářejí pouze omezené příjmy z daně z příjmu právnických osob; bere na vědomí doporučení Komise ze dne 18. března 2026, kterým se stanoví definice těchto společností pomocí kritérií, jako jsou jejich výdaje na výzkum a vývoj a jejich velikost, které bylo připojeno k návrhu „EU Inc.“;

17.zdůrazňuje, že všechny daňové pobídky v rámci 28. režimu musí být plně slučitelné s pravidly státní podpory a navrženy tak, aby se zabránilo škodlivé daňové soutěži a zároveň byly zajištěny rovné podmínky na jednotném trhu;

18.opakuje, že společnosti, které se dobrovolně rozhodnou pro 28. režim a jeho daňový modul, by měly být vázány jeho pravidly a že jejich volba musí být automaticky uznána právními rámci všech členských států, což jim umožní působit jako jakákoli jiná společnost registrovaná v daném členském státě na trhu kteréhokoli členského státu; připomíná, že vstup do 28. režimu by měl být dobrovolný, avšak jeho ukončení by mělo být povinné po splnění jasně definovaných kritérií, včetně počáteční veřejné nabídky; v této souvislosti zdůrazňuje, že by se měla uplatňovat zásada zákazu diskriminace vůči vnitrostátním právním formám společností;

19.konstatuje, že pro společnosti, které se rozhodnou neúčastnit se z vlastního podnětu, musí být stanoveny podmínky vystoupení, včetně požadavků na oznámení, možných minimálních dob účasti a vstupu vystoupení v platnost, a že jakmile budou splněna příslušná kritéria pro vystoupení, musí být poskytnut dostatek času, aby bylo možné provést nezbytnou transformaci společností, zajistit předvídatelný a postupný přechod a zároveň minimalizovat příležitosti pro regulatorní arbitráž;

20.uznává, že neutralita právní formy a zákaz diskriminace v daňové oblasti jsou zásadní pro zajištění dostatečné poptávky po tomto režimu; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby změnila acquis EU týkající se zdanění, ať už přímo, či nepřímo, s cílem zajistit, aby společnosti působící v rámci 28. režimu mohly spadat do jejich vlastní oblasti působnosti, a aby zjednodušila a dále harmonizovala postupy pro přístup k výhodám těchto směrnic;

21.je toho názoru, že v raných fázích životního cyklu podniku je pro přeměnu inovativního konceptu na životaschopný subjekt rozhodující rychlost a jednoduchost bez nutnosti zakládat samostatné právní formy v každém členském státě; zdůrazňuje, že pro 28. režim musí být standardně nastavena jednotná, plně digitální registrace na jednom správním místě, poskytnutí jednotného daňového čísla, včetně plně standardizované dokumentace, šablon a jednotného rozhraní pro podávání daňových přiznání, a dodržování zásady upřednostňování anglického jazyka pro komunikaci, aniž by byly ohroženy ostatní úřední jazyky EU; připomíná, že 28. režim musí kombinovat jasnou právní strukturu, smysluplný a ex ante vyčíslitelný přínos pro podniky a silnou institucionální podporu; zdůrazňuje synergie s návrhem na zřízení evropských podnikatelských peněženek (COM(2025)0838), jehož cílem je vytvořit bezproblémové a bezpečné prostředí pro digitální interakci mezi hospodářskými subjekty a subjekty veřejného sektoru;

22.konstatuje, že jednotné kontaktní místo, případně jiné centrální centrum, by mělo rovněž fungovat jako digitální platforma podporující společnosti během celého jejich životního cyklu v rámci 28. režimu a jeho různých modulů; zdůrazňuje, že by měl zajistit zjednodušený přístup k příslušným regulačním, daňovým a administrativním informacím ve všech členských státech, zajistit transparentnost a právní jistotu, jakož i možnost začlenit, řídit a rozpouštět činnosti;

23.aniž jsou dotčena další ochranná opatření, zdůrazňuje, že je třeba důsledně uplatňovat opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem stanovená stávajícími právními předpisy EU; zdůrazňuje, že přístup k daňovému modulu by měly mít pouze společnosti se skutečnou hospodářskou činností v EU a že tento modul by neměl vést k vytváření krycích společností nebo společností s fiktivním sídlem typu „poštovní schránky“, neboť tyto praktiky narušují integritu právních předpisů, narušují spravedlivou hospodářskou soutěž a narušují skutečnou hospodářskou činnost v EU; zdůrazňuje, že daňový modul by se neměl stát nástrojem „tax shopping“ a za žádných okolností se nesmí stát nástrojem k nepřiměřenému snížení nebo obcházení stávajících úrovní zdanění na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni;

24.domnívá se, že společnost, u níž bylo oficiálně zjištěno porušení závazných pravidel týkajících se podvodů, daňových úniků, úniků v oblasti sociálního zabezpečení nebo účasti zaměstnanců, by neměla být způsobilá k účasti v daňovém modulu;

25.zdůrazňuje, že je nezbytný transparentní, odpovědný a účinný rámec účetního výkaznictví a že jednotné účetní standardy by měly být standardně uplatňovány na všechny společnosti působící v rámci 28. režimu ve všech zúčastněných členských státech, případně na základě mezinárodně uznávaných standardů, jako jsou mezinárodní standardy účetního výkaznictví;

26.je toho názoru, že nedostatečná harmonizace politiky v oblasti daně z příjmů právnických osob představuje významnou překážku pro přeshraniční hospodářskou činnost v rámci EU a zároveň zvyšuje riziko agresivního daňového plánování; navrhuje proto, aby v zájmu zajištění jasného, účinného a transparentního daňového režimu byl cílem budoucího daňového modulu jednotný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob pro zúčastněné společnosti v celé EU; připomíná dřívější iniciativy, jako je společný základ daně z příjmů právnických osob, CCCTB, BEFIT a model daňového systému sídla pro malé a střední podniky, a navrhuje, aby daňový modul poskytoval jednotnou metodu pro stanovení zdanitelného příjmu v souladu s pokyny OECD, čímž by se odstranila roztříštěnost výpočtu základu daně a snížila přeshraniční nejistota; zdůrazňuje, že daňový modul nesmí dále omezovat diskreční pravomoc členských států stanovit sazby daně z příjmů právnických osob; zdůrazňuje, že 28. režim by měl naopak upřednostňovat skutečnou konsolidaci, aby se zajistila účinná přeshraniční kompenzace ztrát, a tím se podpořily přeshraniční investice;

27.konstatuje, že s ohledem na návrh úlevy ke snížení zvýhodnění dluhu oproti vlastnímu kapitálu by modul měl podporovat neutralitu mezi dluhovým a kapitálovým financováním, aby se odstranila strukturální daňová zvýhodnění a posílily kapitálové investice, což je obzvláště důležité pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, které jsou v raných fázích svého rozvoje závislé především na kapitálovém financování;

28.navrhuje, aby 28. režim usiloval o zjednodušení správy daní a snížení přeshraniční nejistoty, mimo jiné pokud možno standardizací daňových přiznání, zamezením duplicitních podání, zlepšením komunikace mezi daňovými orgány a uplatňováním zásady „digital first“;

29.navrhuje, aby se konsolidovaný základ daně rozděloval mezi členské státy podle předem dohodnutého vzorce, který by odrážel skutečnou hospodářskou činnost, jako jsou tržby, práce a hmotná aktiva, a aby se složité spory z vnitropodnikového oceňování v rámci režimu nahradily transparentní metodou přidělování v souladu s pokyny OECD; zdůrazňuje, že by se jednalo jak o zjednodušení, tak o nástroj boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem;

30.připomíná, že daňové sazby musí zůstat v pravomoci členských států; konstatuje však, že by mohly být podávány prostřednictvím jednotného rozhraní pro podávání přihlášek;

31.zdůrazňuje, že je třeba účinně předcházet dvojímu zdanění, například prostřednictvím jednotné definice a klasifikace kapitálových zisků, plateb v rámci režimu nebo automatického vzájemného uznávání daňového statusu;

32.navrhuje, aby členské státy zvážily zavedení zvláštních senátů v rámci svých vnitrostátních soudů, které by se zabývaly spory týkajícími se daňového modulu, a že by tyto senáty měly mít možnost řešit spory v angličtině;

33.zdůrazňuje, že přeshraniční rozšiřování může zahrnovat časté akce v oblasti mobility podniků a reorganizace a že s cílem využít stávajícího rámce pro daňově neutrální operace by daňový modul měl zahrnovat rozšíření stávajících právních předpisů EU a řešit daňové třenice související s mobilitou prostřednictvím posílené administrativní koordinace a větší věcné jistoty a zároveň zajistit, aby veškerá zjednodušující opatření i nadále podléhala vhodným zárukám proti zneužívání13 Evropský parlament, politické oddělení pro hospodářství a růst; Filip Debelva, Joris Luts, Anne Mieke Vandekerkhove, Niels Bammens studie „Feasibility of a 28th Tax Regime and Its Potential to Support EU Competitiveness“, 2026;

34.zdůrazňuje, že v zájmu snížení zátěže spojené s dodržováním předpisů musí účastníci režimu fungovat v centralizovaném rámci DPH, kde musí být pro přiznávání a vracení daně ve všech členských státech k dispozici jednotné DIČ EU a digitální portál jednoho správního místa14 Balíček týkající se DPH v digitálním věku., včetně včasných a efektivních postupů pro vracení daně a snížené potřeby vícenásobné registrace; zdůrazňuje, že je důležité podporovat používání interoperabilních digitálních řešení, včetně elektronické fakturace, aby se zjednodušilo dodržování předpisů, zvýšila transparentnost a snížily administrativní náklady; připomíná, že cílem v rámci 28. daňového režimu by mělo být spíše procesní zjednodušení než harmonizace sazeb DPH, což by umožnilo podnikům expandovat bez násobného nárůstu administrativních rozhraní;

35.zdůrazňuje, že přeshraniční kapitálové toky v rámci tohoto modulu by měly těžit z koordinovanějšího a účinnějšího zacházení, přičemž dividendy, úroky a licenční poplatky mezi zúčastněnými subjekty a jejich přidruženými investičními nástroji by měly mít prospěch ze společného zjednodušeného postupu srážkové daně a minimálního účinného zdanění a ty by se na ně měly vztahovat; navrhuje, aby bylo dosaženo okamžitého uznání daňového domicilu prostřednictvím centralizovaného digitálního registru EU, který by umožnil zjednodušené postupy pro digitální vyřízení a odstranil manuální prodlevy při vracení daní označené jako klíčová překážka rozšiřování podniků v EU15 Směrnice Rady (EU) 2025/50 ze dne 10. prosince 2024 o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní (Úř. věst. L, 2025/50, 10.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2025/50/oj).;

36.vyzývá k vypracování jasné a transparentní definice skutečného vlastnictví pro daňové účely, která by identifikovala skutečné vlastníky podniků, nebo alespoň srozumitelného a široce přijímaného souboru kritérií, na jejichž základě by měly být úlevy ze srážkové daně nabízeny u zdroje, a je třeba se vyhnout zdlouhavým postupům vracení daní, které by však měly být zachovány v situacích, kdy není splněno žádné z daných kritérií;

37.vítá návrh Komise na dobrovolné využívání zaměstnaneckých opcí na akcie v EU v rámci širšího návrhu „EU Inc.“, a zejména jeho zásadu, že zdanění by mělo probíhat k dispozici a mělo by se na ně vztahovat stejné daňové zacházení jako na jiné zaměstnanecké opce na akcie nebo podobné nástroje podle vnitrostátního práva; domnívá se však, že zavedení systému zaměstnaneckých opcí na akcie v EU by mělo být v rámci daňového modulu povinné; konstatuje, že zisky by měly být považovány spíše za kapitálový příjem než za příjem ze zaměstnání, čímž se sladí pobídky pro zaměstnance s dlouhodobým růstem společností a odstraní se rušivý účinek zdanění předem; podporuje řešení otázky směnitelnosti pomocí systémů akciových opcí v celé Evropě s cílem usnadnit přeměnu stávajících společností na 28. režim;

38.zdůrazňuje úlohu systémů zaměstnaneckých akcií a podobných mechanismů při vytváření pobídek pro přilákání talentů a klíčových zaměstnanců v těchto společnostech; zdůrazňuje, že mezi klíčové zaměstnance patří zakladatelé a další klíčoví zaměstnanci, jejichž dovednosti a odborné znalosti mají zásadní význam pro rozvoj společnosti; zdůrazňuje, že transparentní, ekonomicky zdravý a předvídatelný daňový režim pro tyto nástroje má zásadní význam pro udržení těchto společností v EU a pro přilákání a udržení talentů za podmínek srovnatelných s podmínkami dostupnými v jiných konkurenčních jurisdikcích;

39.požaduje standardizovanou metodu oceňování v EU, která by stanovila pravidla „bezpečného přístavu“ pro určení hodnoty akcií a akciových opcí nekótovaných společností, zabránila zpětnému přehodnocení a snížila právní nejistotu; domnívá se, že takové ocenění by mělo být zúčastněnými daňovými správami uznáno, pokud se neprokáže zneužití, podvod nebo zjevná chyba;

40.připomíná, že příspěvky na sociální zabezpečení a daně z důchodových příjmů vztahující se na pracovníky, kteří vykonávají svou činnost ve více než jednom členském státě, jsou stanoveny rámcem pro vícestátní pracovníky podle článku 13 nařízení (ES) č. 883/200416 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/883/oj)., podle něhož se použitelné právní předpisy určují na základě řady faktorů, čímž se zvyšuje právní jistota a snižuje přeshraniční administrativní zátěž;

41.požaduje cílená pravidla zajišťující daňovou jistotu pro zaměstnance, kteří se pohybují mezi členskými státy mezi poskytnutím zaměstnaneckého kapitálu a prodejem podkladových akcií, včetně zjednodušeného jednotného digitálního hlášení zaměstnavatele a zamezení dvojímu nebo vícenásobnému zdanění v okamžiku prodeje zaměstnaneckého kapitálu; zdůrazňuje, že jakékoli rozdělení daňových práv by mělo zůstat přiměřené, jednoduché a předvídatelné;

42.Vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli všechny členské státy mají vnitrostátní právní předpisy v souladu s pokyny OECD pro stanovování převodních cen, uplatňování těchto pokynů se stále liší, neboť neexistuje směrnice EU o stanovování převodních cen; zdůrazňuje, že aby se náklady na dodržování předpisů nestaly strukturální překážkou expanze, měla by se podstatně snížit složitost převodních cen; domnívá se, že je třeba vycházet z prvků společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob s cílem poskytnout soudržný základ pro jednotný evropský daňový rámec; navrhuje, aby Komise v rámci daňového modulu jasně upřesnila pravidla pro stanovování převodních cen platná pro společnosti, které se rozhodnou pro 28. režim, a zahrnula koordinované „bezpečné přístavy“, které by se měly vztahovat na běžné vnitroskupinové služby a transakce s nízkým rizikem, a harmonizované přístupy, které by se měly vztahovat na udělování licencí k duševnímu vlastnictví a rozdělování nákladů s cílem omezit spory, přičemž požadavky na dokumentaci by měly být přiměřené velikosti společnosti a fázi růstu;

43.Vyzývá k harmonizaci definic kapitálových zisků a zacházení s nimi, jakož i k účinným mechanismům pro předcházení dvojímu zdanění a ke snížení přeshraniční nejistoty; navrhuje posoudit možnost zavedení jednotného digitálně ověřeného statusu investorů na základě souboru společných norem, aby se zajistilo, že jejich způsobilost bude automaticky uznávána ve všech členských státech s cílem usnadnit přeshraniční investice; je toho názoru, že je třeba zavést standardizované investiční nástroje, včetně harmonizovaných konvertibilních šablon financování a vzorových akcionářských smluv, aby se snížily transakční náklady a právní nejistota, přičemž zároveň posílí ochranu investorů a transparentnost trhu;

44.Zdůrazňuje, že jedním z cílů nového režimu je přispět k rozvoji skutečného kapitálového trhu EU, který podnikům spadajícím do jeho působnosti umožní získat nezbytné finanční prostředky a zároveň zachovat svou přítomnost v EU; zdůrazňuje proto, že je třeba mobilizovat vysoký objem úspor v EU na výše uvedené investice, zejména vytvořením atraktivních a dostupných investičních produktů pro retailové investory, a zároveň zabránit riziku, že tyto úspory budou směrovány do jurisdikcí mimo EU; zdůrazňuje, že daňový modul musí usnadnit překlenutí současné mezery ve financování v EU;

45.zdůrazňuje, že 28. režim se musí přímo zabývat strukturálními překážkami, které omezují mobilizaci kapitálu v Evropě; připomíná, že z hlediska investorů je třeba zajistit soulad mezi regulací a obezřetností; domnívá se, že legislativní návrh by měl obsahovat harmonizovaná pravidla pro dluhové nástroje podobné kapitálovým nástrojům, včetně pravidel pro platební neschopnost spojených s těmito nástroji, která by investorům umožnila investovat do společnosti, aniž by v ní získali rozhodující vliv;

46.Zdůrazňuje, že daňový modul by měl zavést vhodné koordinované a přísně podmíněné daňové pobídky zaměřené na výzkum, vývoj a reinvestice; konstatuje, že harmonizovaný základ pro pobídky v oblasti výzkumu a vývoje by měl stanovit společné definice způsobilosti a minimální normy ve všech členských státech, mimo jiné včetně sociální podmíněnosti, nástrojů pravidelného monitorování a hodnocení daňových výdajů, aby se zajistilo, že: i) jsou vhodné pro daný účel; II) představují nákladově efektivní způsob podpory inovací; a iii) nemají žádné neočekávané ani negativní důsledky; zdůrazňuje, že podniky, které se rozhodnou pro nové režimy, by neměly být znevýhodněny v přístupu k programům nebo pobídkám členských států na základě své právní formy;

47.Dále zdůrazňuje, že koncepce pobídek pro výzkum a vývoj v rámci daňového modulu musí být výslovně nastavena tak, aby byla v souladu s globálním minimálním daňovým rámcem druhého pilíře OECD, a zejména že je třeba se zabývat interakcí s pravidly pro kvalifikované vratné daňové úlevy, aby se zajistilo, že podniky spadající do oblasti působnosti daňového modulu – které nemusí mít žádné současné zisky – mohou přesto plně využívat pobídek bez nepřiměřené administrativní zátěže;

48.Připomíná, že je třeba výrazně stimulovat činnosti zaměřené na rozšiřování; domnívá se, že pokud jsou reinvestované zisky použity na výzkum a vývoj, měla by být digitalizace nebo ekologické inovace způsobilá pro dočasné dodatečné odpočty nebo odklady daně, což by motivovalo k přesměrování nerozdělených zisků na investice zvyšující produktivitu, a nikoli na krátkodobé rozdělení, s cílem posílit technologickou kapacitu a konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že všechny pobídky musí být navrženy tak, aby byly transparentní, jednoduché a v souladu s pravidly státní podpory;

49.Vyzývá Komisi, aby zajistila komplexní přezkum a v případě potřeby pravidelné revize daňových aspektů 28. režimu, včetně možnosti přidat do režimu nové právní předpisy týkající se modulů, posouzení míry jejich přijetí společnostmi, zejména malými a středními podniky, začínajícími a rychle se rozvíjejícími podniky, a jejich rozvoje a hospodářského růstu, jeho souladu s vyvíjejícími se obchodními a společenskými potřebami, jeho celkové vhodnosti pro daný účel a jeho dopadu na konkurenceschopnost EU (mezinárodní referenční srovnávání); domnívá se, že cyklus přezkumu by měl být prováděn každé čtyři roky, aby byla zajištěna schopnost přizpůsobení se novým výzvám;

50.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.