Ochrana – dodržování mezinárodního humanitárního práva a humanitárních zásad, ochrana civilistů a humanitárních pracovníků a vypracování společné strategie humanitární diplomacie1.vítá závazky obsažené ve společném sdělení o humanitární pomoci, pokud jde o mezinárodní humanitární právo a humanitární zásady lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti; připomíná, že obyčejové mezinárodní humanitární právo je závazné pro všechny strany ozbrojeného konfliktu; důrazně odsuzuje bránění poskytování humanitární pomoci; zásadně odmítá a odsuzuje poskytování humanitární pomoci za účelem prosazování vojenských cílů a politizaci humanitární pomoci prostřednictvím závažného omezování přístupu k pomoci zachraňující životy, které narušují základní humanitární zásady;
2.vyzývá Komisi, aby odsoudila nerespektování mezinárodního humanitárního práva a ve svých vnějších vztazích důsledně vyvozovala odpovědnost aktérů za porušování mezinárodního humanitárního práva;
3.vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby posílily opatření na ochranu humanitárního prostoru, zajistily dodržování mezinárodního humanitárního práva a humanitárních zásad, posílily mechanismy vyvozování odpovědnosti, řešily nedostatky v monitorování porušování předpisů, mimo jiné prostřednictvím shromažďování údajů a projektů, jako je „IHL in Focus“, a zdržely se partnerství, která by tyto zásady narušovala;
4.vyzývá Radu, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby i nadále zajišťovaly, že omezující opatření a postupy bank spočívající v omezování rizik umožňují humanitární činnost založenou na zásadách, mimo jiné systematickým začleňováním a uplatňováním účinných, jasných a funkčních trvalých humanitárních výjimek a záruk ve všech příslušných omezujících opatřeních, a to na základě trvalé výjimky zavedené rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2664 (2022);
5.zdůrazňuje, že pokud EU financuje a poskytuje humanitární pomoc, která má zachraňovat životy a předcházet hladomoru, a třetí země jejímu poskytování brání nebo jej blokuje, musí EU využít veškerého politického, diplomatického, právního a hospodářského vlivu, který má k dispozici, k zajištění okamžitého a neomezeného předání této pomoci a k zajištění toho, aby se dostala k obyvatelstvu v nouzi; vyzývá Komisi a ESVČ, aby na takovouto blokádu systematicky upozorňovaly na nejvyšší politické úrovni a aby přijaly veškerá potřebná opatření proti státům, subjektům nebo jednotlivcům, kteří za ni odpovídají, s cílem dosáhnout okamžitého a neomezeného poskytnutí humanitární pomoci;
6.vyzývá Komisi, aby zvýšila svou podporu opatřením pro zajištění bezpečnosti a ochrany humanitárních pracovníků, mimo jiné prostřednictvím programů odborné přípravy, zejména pro místní zaměstnance, a vypracováním společných minimálních bezpečnostních standardů pro humanitární komunitu, posílením koordinace v oblasti bezpečnosti a dostupnosti kritických bezpečnostních údajů, sdružováním bezpečnostních zdrojů a rozvíjením společných iniciativ s humanitárními partnery, mimo jiné v souvislosti s nově se objevujícími hrozbami, jako jsou dezinformace; naléhavě vyzývá Komisi, aby z programu „Protect Aid Workers“ učinila trvalý globální program s odpovídajícím financováním;
7.vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu služeb v oblasti duševního zdraví a psychosociální podpory pro humanitární pracovníky, zejména místní pracovníky, s ohledem na vysokou míru stresu a traumat spojených s humanitárními operacemi;
8.co nejdůrazněji odsuzuje nárůst útoků na humanitární pracovníky a jejich zabíjení v oblastech zasažených konfliktem; připomíná státům jejich povinnost respektovat a chránit personál poskytující humanitární pomoc a připomíná, že úmyslné útoky proti personálu zapojenému do mise humanitární pomoci představují válečné zločiny; důrazně odsuzuje používání takzvané taktiky dvojího úderu, která byla zdokumentována v konfliktech, jako je konflikt na Ukrajině, v Gaze a v Libanonu, kdy na počáteční útok navazuje jeden nebo více následných útoků, jejichž terčem jsou často civilisté a záchranáři, zejména humanitární pracovníci, a které mohou představovat válečný zločin; vyzývá Komisi a členské státy, aby jednoznačně odsoudily zabíjení humanitárních pracovníků a investovaly do vyšetřování a stíhání pachatelů;
9.vyzývá Komisi, ESVČ, delegace EU, zvláštní zástupce EU a členské státy, aby s využitím přístupu „Tým Evropa“ pracovaly na společné strategii EU pro humanitární diplomacii, a to v úzké konzultaci s humanitárními aktéry, včetně partnerských mezinárodních nevládních organizací; zdůrazňuje, že účinná humanitární diplomacie by měla být přizpůsobena konkrétní situaci, založena na údajích a postavena na advokační činnosti a odborných znalostech zakotvených v místních podmínkách, jakož i na systematickém dialogu s místními a vnitrostátními humanitárními partnery a aktéry v první linii v terénu, včetně místních organizací občanské společnosti a organizací na ochranu práv žen, které často působí v první linii humanitárních reakcí;
10.zdůrazňuje, že účinná a efektivní humanitární diplomacie vyžaduje posílení koordinace mezi všemi relevantními humanitárními a politickými aktéry a využívání všech možných diplomatických nástrojů, mimo jiné prostřednictvím kontaktních míst pro humanitární diplomacii a cílených komunikačních strategií, s cílem posílit schopnost EU chránit humanitární prostor v ozbrojených konfliktech a vystupovat proti porušování mezinárodního humanitárního práva;
11.zdůrazňuje, že je třeba posílit schopnost EU monitorovat a dokumentovat porušování mezinárodního humanitárního práva, mimo jiné prostřednictvím podpory nezávislých mechanismů vyvozování odpovědnosti a spolupráce s mezinárodními vyšetřovacími orgány;
12.vítá závazek EU posílit advokační činnost a podporu v oblasti ochrany jakožto jádra humanitární činnosti, jakož i v oblasti rovnosti žen a mužů; je znepokojen prudkým nárůstem útoků na humanitární pracovníky, zdravotnický personál a humanitární infrastrukturu a nárůstem genderově podmíněného násilí, včetně sexuálního násilí souvisejícího s konfliktem, v humanitárních kontextech Generální tajemník OSN, „Conflict-related sexual violence: report of the Secretary-General“ („Sexuální násilí související s konfliktem – zpráva generálního tajemníka“), 21. dubna 2026.; vyzývá Komisi, ESVČ, delegace EU a členské státy, aby ženy a dívky postavily do středu úsilí v oblasti humanitární připravenosti a reakce, přijaly inkluzivní přístup a posílily plné provádění agendy týkající se žen, míru a bezpečnosti, včetně opatření na ochranu žen a dívek před genderově podmíněným násilím, a aby posílily plnou, rovnou a smysluplnou účast žen ve všech fázích mírových procesů, včetně humanitárních reakcí a úsilí o obnovu; vyzývá Komisi a členské státy, aby 5 % své oficiální rozvojové pomoci v nestabilních oblastech poskytovaly organizacím vedeným ženami a organizacím na ochranu práv žen, a to prostřednictvím flexibilního a dlouhodobého financování, vzhledem k důležité úloze v rámci propojení humanitární, rozvojové a mírové činnosti, kterou ženy působící v oblasti budování míru a organizace vedené ženami sehrávají jako subjekty poskytující okamžitou pomoc přímo na místě při humanitárních krizích a zároveň jako aktéři v oblasti budování míru, mediace a rozvoje ve svých komunitách; vítá skutečnost, že Komise posílí své působení v oblasti zdravotní péče v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a reprodukčních práv v humanitárních prostředích, mimo jiné prostřednictvím programu SHIELD (Sexuální a reprodukční zdraví v mimořádných situacích a důstojný život), a vyzývá Komisi, aby na tento program vyčlenila dostatečné finanční prostředky;
Provádění – prosazování humanitární reformy zaměřené na lidi a dosahování účinnějších a efektivnějších humanitárních reakcí13.hluboce lituje globální krize financování humanitární pomoci a rozvoje a rozhodnutí několika klíčových dárců, včetně několika členských států EU, snížit své rozpočty na pomoc; vyzývá členské státy, aby podnikly důvěryhodné kroky ke splnění kolektivního závazku EU poskytovat 0,7 % hrubého národního důchodu na oficiální rozvojovou pomoc, přičemž 10 % má být vyčleněno na humanitární činnost;
14.vyjadřuje znepokojení nad tím, že rostoucí geopolitická soutěž a měnící se priority dárců mohou odvádět pozornost a prostředky od nejméně rozvinutých a nejnestabilnějších zemí světa; vyzývá Komisi a členské státy, aby při přidělování humanitární pomoci uplatňovaly transparentní kritéria založená na potřebách a zajistily dostatečné a udržitelné financování krizí, které jsou do značné míry opomíjené a nedostatečně financované;
15.vítá úsilí Komise o zlepšení efektivity pomoci a kvality humanitárního financování v kontextu iniciativy OSN „Humanitarian Reset“ a o upřednostňování osob, které pomoc nejvíce potřebují; zdůrazňuje, že kromě objemu pomoci má klíčový význam kvalita a odpovědnost v oblasti humanitární pomoci EU a že humanitární reformy musí být založeny na potřebách, zaměřeny na výsledky a soustředit se na účinnost a skutečný dopad; zdůrazňuje však, že toto úsilí se nesmí změnit v čistě úsporný přístup, který by ohrozil poskytování pomoci založené na humanitárních zásadách a na potřebách; vyzývá Komisi, aby prosazovala, aby byly úspory zvyšující efektivitu dosažené v rámci iniciativy „Humanitarian Reset“ reinvestovány do humanitárních reakcí v první linii, a nikoli aby vedly ke snížení celkové úrovně pomoci; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že veškeré humanitární reformy, které provádějí, budou zaměřené na lidi a budou reagovat na genderové aspekty, a to sladěním procesů v oblasti financování, dodržování předpisů a reforem s cíli v oblasti kvality, lokalizace a odpovědnosti vůči postiženému obyvatelstvu;
16.vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o zvýšení účinnosti, efektivity, environmentální udržitelnosti a odolnosti humanitárních dodavatelských řetězců; vyzývá Komisi, aby tyto reformy spoluvytvářela s aktéry podílejícími se na jejich provádění a podpořila je odpovídajícím financováním;
17.bere na vědomí závazek Komise rozšířit využívání transformativních postupů, které zvyšují flexibilitu a efektivitu a snižují administrativní zátěž partnerů, tak, aby představovaly nejméně dvě třetiny jejího financování humanitární pomoci; vybízí Komisi, aby případně dále rozšířila využívání peněžní pomoci jako účinného, důstojného a na lidi zaměřeného způsobu poskytování humanitární pomoci;
18.důrazně podporuje agendu a plán lokalizace; žádá Komisi, aby do konce roku 2026 podala zprávu o pokroku, jehož dosáhla při plnění svého cíle poskytnout do roku 2027 25 % humanitárního financování co nejpřímějším způsobem místním aktérům prostřednictvím mezinárodních agentur a organizací, specializovaných agentur členských států a partnerských nevládních organizací, a zároveň zdůrazňuje ústřední úlohu OSN při koordinaci mezinárodní humanitární reakce na katastrofy a ozbrojené konflikty; žádá Komisi, aby zvážila, jak může v oblasti lokalizace dosáhnout dalšího pokroku po roce 2027;
19.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily smysluplnou lokalizaci a rovnocenná partnerství s místními aktéry zapojenými do reakce, mimo jiné tím, že zajistí, aby místní aktéři hráli aktivní úlohu při rozhodování, plánování, monitorování a hodnocení humanitárních reakcí; důrazně vítá závazek EU investovat do zapojení místních aktérů do humanitární diplomacie; vyzývá Komisi, aby místním aktérům zjednodušila přístup k humanitárnímu financování EU, mimo jiné snížením administrativních překážek, přizpůsobením požadavků na dodržování předpisů a podávání zpráv a zvýšením míry využívání předvídatelných a zprostředkujících mechanismů financování;
Partnerství – směrem k integrovanému přístupu k nestabilitě20.zdůrazňuje, že celkový přístup EU k nestabilním situacím musí zajistit soudržnost jejích nástrojů humanitární pomoci a rozvojových a bezpečnostních nástrojů, být v souladu s propojováním humanitární, rozvojové a mírotvorné činnosti a smysluplně začleňovat environmentální a klimatická hlediska; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily podporu vysídleného obyvatelstva i komunit, které je hostí, investovaly do trvalých řešení a soběstačnosti a zajistily, aby reakce na dlouhodobé vysídlení propojovaly humanitární, rozvojovou a mírotvornou činnost;
21.uznává význam koordinovaných přístupů mezi aktéry v oblasti humanitární pomoci, rozvoje a míru v nestabilních prostředích a prostředích zasažených konfliktem; zdůrazňuje, že tato koordinace musí plně respektovat odlišné mandáty a operační zásady humanitární činnosti; varuje před podřizováním humanitární pomoci jakýmkoli cílům, které se neřídí humanitárními zásadami, neboť takové podřízení může ohrozit bezpečný humanitární přístup a přijetí ze strany postižených komunit a stran konfliktu a vystavit příjemce pomoci a humanitární personál dalším rizikům;
22.žádá Komisi, aby poskytla další pokyny k začleňování humanitárních, rozvojových a mírotvorných činností prostřednictvím postupného, doplňkového nebo společného financování s členskými státy; vybízí Komisi, aby využívala dostupnou flexibilitu nástrojů financování k odpovídající reakci na krize v nestabilních prostředích;
23.zdůrazňuje význam trvalého zapojení v nestabilních prostředích a prostředích zasažených konfliktem, a to prostřednictvím přístupu zaměřeného na lidi, který je plně v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a se zásadou nikoho neopomíjet; zdůrazňuje, že zásahy v nestabilních prostředích a prostředích zasažených konfliktem by se měly zabývat strukturálními příčinami chudoby a nerovnosti, podporovat lidský rozvoj a nejprve oslovit nejzranitelnější osoby bez diskriminace z jakéhokoli důvodu a zároveň posilovat správu věcí veřejných, institucionální kapacitu a přístup k základním službám;
24.podporuje úsilí o posílení koordinace v rámci „Týmu Evropa“ v nestabilních prostředích a o posílení partnerství se zeměmi mimo EU, regionálními a mnohostrannými organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami, soukromým sektorem a filantropickými organizacemi; vyzývá Komisi, aby v nestabilních prostředích úzce spolupracovala s místními aktéry a organizacemi občanské společnosti a s místními komunitami s cílem posílit udržitelnost, odolnost založenou na komunitách a odpovědnost;
25.vítá oznámení Komise, že vytvoří nový globální program pro víceodvětvové posuzování potřeb a investice do kvality údajů, interoperability, bezpečného sdílení údajů a posílených analytických nástrojů a nástrojů pro podávání zpráv, včetně nástrojů pro pozorování Země a modelovacích nástrojů, s cílem posílit rozhodování založené na důkazech a umožnit rychlejší, koordinovanější a účinnější humanitární reakce;
26.zdůrazňuje význam programování zohledňujícího konflikty a vyzývá Komisi a partnery, aby do humanitárních a rozvojových zásahů v nestabilních prostředích systematicky začleňovali analýzu konfliktů;
27.požaduje, aby byla delegacím EU poskytnuta dostatečná operační flexibilita k přizpůsobování programů rychle se vyvíjejícím nestabilním prostředím a k účinné koordinaci politického dialogu a provádění v rámci propojování humanitární, rozvojové a mírotvorné činnosti;
28.bere na vědomí záměr Komise navýšit financování projektů, které podporují zapojení soukromého sektoru a inovativní investice se sdílením rizik v dlouhodobých humanitárních kontextech; vybízí Komisi, aby určila nejvhodnější nástroje pro každý kontext, zajistila přístup k investicím zohledňující konflikty a posoudila využití strategie Global Gateway jako nástroje EU pro budování odolnosti a udržitelný rozvoj v nestabilních prostředích, a to i pro nejnaléhavější a bezprostřední potřeby;
29.vyzývá Komisi, aby podporovala odpovědné zapojení soukromého sektoru v humanitárních kontextech, v souladu s humanitárními zásadami a požadavky na transparentnost a odpovědnost, a zároveň přispívala k udržitelnému a inkluzivnímu rozvoji, mimo jiné prostřednictvím vytváření důstojných pracovních míst a snižování chudoby;
30.zdůrazňuje, že oficiální rozvojová pomoc by měla být přidělována tam, kde je jí nejvíce zapotřebí, a musí zůstat zásadním nástrojem pro řešení humanitárních potřeb a poskytování služeb zachraňujících životy obyvatelstvu zasaženému krizí, což jsou předpoklady pro stabilní, inkluzivní a prosperující společnosti; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou doplňovat oficiální rozvojovou pomoc, nesmí ji však nahradit při poskytování humanitární pomoci a podpory odolnosti;
31.vyzývá Komisi, aby pravidelně monitorovala plnění závazků v oblasti nestability a každé dva roky podávala Parlamentu zprávu o jejich plnění; zdůrazňuje význam úzké koordinace mezi útvary Komise, ESVČ a delegacemi EU, mimo jiné prostřednictvím specializovaných rámců pro nestabilitu; žádá Komisi o další objasnění úlohy útvarů zapojených do integrovaného přístupu k nestabilitě; vyzývá Komisi a ESVČ, aby se při řešení nestability aktivně zapojily do spolupráce s OSN a dalšími mezinárodními partnery;