PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:KAPITOLA IOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1Předmět1.Toto nařízení stanoví pravidla, která mají přispět k:a)biologicky rozmanité, odolné a produktivní ekosystémy v pevninských i mořských oblastech členských států obnovou degradovaných ekosystémů; [pozm. návrh 113/rev1]b)dosažení zastřešujících cílů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, včetně potravinového zabezpečení, transformace energetiky a sociálního bydlení, a neutrality z hlediska degradace půdy; [Am. 114]c)plnění mezinárodních závazků Unie.2.Toto nařízení stanoví rámec, na jehož základě členské státy ▌ zavedou účinná opatření na obnovu podle jednotlivých oblastí s cílem společně pokrýt jakožto cíl Unie v rámci oblastí a ekosystémů spadajících do oblasti působnosti podle článku 2 do roku 2030 alespoň 20 % pevninských a 20 % mořských oblastí ▌a do roku 2050 všechny ekosystémy, které potřebují obnovu.2a. Toto nařízení musí vytvořit synergie a být v souladu se stávajícími a připravovanými právními předpisy a současně zohledňovat pravomoci členských států a zajišťovat soulad s legislativou Unie mimo jiné v oblasti obnovitelných energií, přípravků na ochranu rostlin, kritických surovin, zemědělství a lesnictví. [pozm. návrh 116]

Článek 2Územní působnostToto nařízení se vztahuje na ekosystémy uvedené v článcích 4 až 10:a)na území členských států;aa)v pobřežních vodách členských států, jak jsou definovány ve směrnici 2000/60/ES, na jejich mořském dně a jejich podloží;b)ve vodách, na mořském dně a v podloží na straně směřující k moři od základní linie, od níž se měří šíře teritoriálních vod, až po nejvzdálenější hranici oblasti, ve které členský stát má nebo vykonává svrchovaná práva nebo pravomoc v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982.Toto nařízení se vztahuje pouze na ekosystémy na evropském území členských států, na něž se vztahují Smlouvy.

Článek 3DefinicePro účely tohoto nařízení se rozumí:(1)„ekosystémem“ dynamický celek společenství rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů a jejich neživého prostředí, tvořící dohromady funkční jednotku, který zahrnuje typy stanovišť, stanoviště druhů a populace druhů;(2)„stanovištěm druhu“ stanoviště druhu definované v čl. 1 písm. f) směrnice 92/43/EHS;(3)„obnovou“ proces aktivní nebo pasivní podpory obnovy ekosystému za účelem zlepšení jeho struktury a funkcí s cílem zachovat nebo zvýšit biologickou rozmanitost a odolnost ekosystému; obnova ekosystémů pro účely tohoto nařízení se provádí prostřednictvím zlepšování stavu typu určitého stanoviště za účelem dosažení dobrého stavu, jeho znovuvytvoření jakožto příznivého referenčního areálu a zlepšování stavu stanoviště druhu za účelem dosažení jeho dostatečné kvality a kvantity v souladu s čl. 4 odst. 1, 2 a 3 a čl. 5 odst. 1, 2 a 3 a splnění cílů a povinností podle článků 6 až 10, včetně dosažení uspokojivých úrovní ukazatelů uvedených v čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 2 a čl. 10 odst. 2, a to jako prostředek k zachování nebo zvýšení biologické rozmanitosti a odolnosti ekosystémů;(4)„dobrým stavem“ typu stanoviště stav, kdy jeho klíčové vlastnosti ▌, zejména jeho struktura a funkce a jeho typické druhy nebo typické složení druhů, odrážejí vysokou úroveň ekologické integrity, stability a odolnosti nezbytnou k zajištění dlouhodobého zachování daného ekosystému, a tak přispívají k dosažení nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany podle čl. 1 písm. e) směrnice 92/43/EHS, kdy je dotčený typ stanoviště uveden v příloze I uvedené směrnice, a v případě mořských ekosystémů přispívají k dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí podle čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES;(5)„příznivým referenčním areálem“ celková rozloha typu stanoviště v dané biogeografické oblasti nebo mořské oblasti na vnitrostátní úrovni, která je považována za minimální rozlohu nezbytnou k zajištění dlouhodobé životaschopnosti daného typu stanoviště a jeho typických druhů nebo typického složení druhů, a všech jeho významných ekologických variant v jeho přirozeném areálu rozšíření, kterou tvoří rozloha daného typu stanoviště, a pokud tato rozloha není dostatečná, rozloha území nezbytného pro znovuvytvoření daného typu stanoviště; je-li dotčený typ stanoviště uveden v příloze I směrnice 92/43/EHS, přispívá toto znovuvytvoření k dosažení příznivého stavu z hlediska ochrany podle čl. 1 písm. e) uvedené směrnice a v případě mořských ekosystémů toto znovuvytvoření přispívá k dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí podle čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES;(6)„dostatečnou kvalitou stanoviště“ kvalita stanoviště druhu, která umožňuje splnění ekologických požadavků druhu v kterékoli fázi jeho biologického cyklu tak, aby se dlouhodobě udržoval jako životaschopná složka svého stanoviště ve svém přirozeném areálu rozšíření, čímž se přispívá k dosažení nebo zachování příznivého stavu druhů z hlediska jejich ochrany podle čl. 1 písm. i) směrnice 92/43/EHS, pokud jde o druhy uvedené v příloze II, IV nebo V uvedené směrnice, a k zajištění populací druhů volně žijících ptáků, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, a v mořských ekosystémech to navíc přispívá k dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí podle čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES;(7)„dostatečnou kvantitou stanoviště“ kvantita stanoviště druhu, která umožňuje splnění ekologických požadavků druhu v kterékoli fázi jeho biologického cyklu tak, aby se dlouhodobě udržoval jako životaschopná složka svého stanoviště ve svém přirozeném areálu rozšíření, čímž se přispívá k dosažení nebo zachování příznivého stavu druhů z hlediska jejich ochrany podle čl. 1 písm. i) směrnice 92/43/EHS, pokud jde o druhy uvedené v příloze II, IV nebo V uvedené směrnice, a k zajištění populací druhů volně žijících ptáků, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, a v mořských ekosystémech to navíc přispívá k dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí podle čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES;7a) „zhoršováním“ čistý nepříznivý vliv na typy stanovišť a stanovišť druhů, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6 a 7 a čl. 5 odst. 6 a 7, přičemž tento vliv může vážně ohrožovat zastřešující cíl podle článku 4 a 5, tj. zachování těchto typů stanovišť a stanovišť druhů v příznivém stavu z hlediska ochrany na vnitrostátní a – podle typu dotčeného stanoviště nebo stanoviště druhů – na biogeografické úrovni nebo jejich obnovu; [pozm. návrh 117/rev1](8)„opylovačem“ volně žijící hmyz, který přepravuje pyl z prašníku jedné rostliny na bliznu jiné rostliny, což umožňuje oplodnění a tvorbu semen;(9)„poklesem populací opylovačů“ snížení četnosti nebo rozmanitosti opylovačů nebo snížení obojího;(9a)„původním druhem stromu“ druh stromu vyskytující se v jeho přirozeném areálu rozšíření (minulém nebo přítomném) a potenciál rozšíření (tj. v areálu, kde se přirozeně vyskytuje nebo by se mohl vyskytovat bez přímého nebo nepřímého vysazení člověkem nebo jeho péče); (10)„místní správní jednotkou“ neboli „LAU“ správní jednotka členského státu na nižší úrovni, než je správní jednotka provincie, regionu nebo státu, stanovená v souladu s článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).;(10a)„městskými centry“ a „městskými klastry“ územní jednotky ve městech, v menších městech a na předměstích, které jsou označovány za městská centra a městské klastry podle statistické sítě (gridu) vypracované v souladu s čl. 4b odst. 2nařízení (ES) č. 1059/2003;(11)„městy“ LAU, kde alespoň 50 % obyvatelstva žije v jednom nebo více městských centrech, měřeno podle stupně urbanizace stanoveného v souladu s čl. 4b odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1059/2003;(12)„menšími městy a předměstími“ LAU, kde v městském centru žije méně než 50 % obyvatelstva, ale alespoň 50 % obyvatel žije v městském klastru, měřeno na základě stupně urbanizace stanoveného v souladu s čl. 4b odst. 3 písm. a)nařízení (ES) č. 1059/2003;(12a)„příměstskými oblastmi“ oblasti přiléhající k městským centrům nebo městským klastrům, které zahrnují alespoň všechny oblasti do vzdálenosti 1 km měřené od vnějších hranic těchto městských center nebo městských klastrů a které se nacházejí ve stejném městě nebo ve stejném menším městě a na předměstí jako tato městská centra nebo městské klastry;(13)„sídelní zelení“ celková plocha stromů, keřů, křovin, trvalé bylinné vegetace, lišejníků a mechů, rybníků a vodních toků, které se nacházejí ve městech a v menších městech a na předměstích, vypočtená na základě údajů poskytnutých službou monitorování území programu Copernicus, jak je stanoveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69)., a dalších vhodných doplňujících údajů poskytnutých dotčeným členským státem, jsou-li pro daný členský stát k dispozici;(14)„korunovým zápojem sídelní zeleně“ celková rozloha stromového porostu ve městech a menších městech a na předměstích vypočtená na základě údajů o hustotě stromového porostu poskytnutých službou monitorování území programu Copernicus, jak je stanoveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696, a dalších vhodných doplňujících údajů poskytnutých dotčeným členským státem, jsou-li pro daný členský stát k dispozici;(14a)„volně tekoucí řekou“ řeka nebo úsek řeky, jejímuž podélnému, příčnému a vertikálnímu propojení nebrání umělé stavby tvořící překážku a jejíž přirozené funkce jsou do značné míry neovlivněny;(14b) „zavodňováním rašelinišť“ proces přeměny odvodněné rašelinné půdy na vlhkou půdu;(15)„oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie“ vhodná oblast pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie ve smyslu čl. 2 bodu 9a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001/EUNávrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (COM(2022)222 final)..

KAPITOLA IICÍLE PRO OBNOVU A SOUVISEJÍCÍ POVINNOSTI

Článek 4Obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů1.Členské státy v lokalitách sítě Natura 2000 usilují o zavedení opatření na obnovu, která jsou nezbytná k tomu, aby se stanoviště uvedená v příloze I, která nejsou v dobrém stavu, přiblížila k příznivému stavu z hlediska ochrany. Tato opatření se zavedou v oblastech sítě Natura 2000 u stanovišť uvedených v příloze I, která nejsou v dobrém stavu, podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 12. [pozm. návrh 21]2.Členské státy zavedou opatření na obnovu, která jsou nezbytná pro znovuvytvoření typů stanovišť uvedených v příloze I v oblastech, kde se tyto typy stanovišť nevyskytují. Tato opatření se zavedou v oblastech nezbytných k zajištění plnění cílů stanovených v odstavci 1 tohoto článku. [pozm. návrh 99]3.Členské státy zavedou opatření na obnovu pro suchozemská, pobřežní a sladkovodní stanoviště druhů uvedených v přílohách II, IV a V směrnice 92/43/EHS a pro suchozemská, pobřežní a sladkovodní stanoviště volně žijících ptáků, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, která jsou, kromě opatření na obnovu v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku, nezbytná ke zlepšení kvality a kvantity těchto stanovišť, včetně jejich znovuvytvoření, a ke zvýšení propojenosti, dokud nebude dosaženo dostatečné kvality a kvantity těchto stanovišť.4.Určení nejvhodnějších oblastí pro opatření na obnovu v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku se zakládá na nejlepších dostupných poznatcích a nejnovějších vědeckých důkazech o stavu typů stanovišť uvedených v příloze I, měřeno podle struktury a funkcí, které jsou nezbytné pro jejich dlouhodobé zachování, včetně jejich typických druhů, jak je uvedeno v čl. 1 písm. e) směrnice 92/43/EHS, a o kvalitě a kvantitě stanovišť druhů uvedených v odstavci 3 tohoto článku,, s využitím informací poskytnutých podle článku 17 směrnice 92/43/EHS a článku 12 směrnice 2009/147/ES a případně s přihlédnutím k rozdílné situaci v různých regionech, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 9a.4a.Členské státy nejpozději do roku 2030 zajistí, aby byl alespoň u 90 % oblastí v rámci všech typů stanovišť uvedených v příloze I znám jejich stav. Stav všech oblastí typů stanovišť uvedených v příloze I musí být znám do roku 2040.5.Opatření na obnovu uvedená v odstavcích 1 a 2 zohlední potřebu lepšího propojení mezi typy stanovišť uvedenými v příloze I a ekologické požadavky druhů uvedených v odstavci 3, které se na těchto typech stanovišť vyskytují.6.Členské státy usilují o zajištění toho, aby se celková vnitrostátní plocha v dobrém stavu a celkové množství plochy s dostatečnou kvalitou stanovišť druhů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 v průběhu času významně nesnižovaly. [pozm. návrh 100][pozm. návrhy 25, 101 a 121]8.Mimo lokality sítě Natura 2000 je nesplnění povinností stanovených v odstavci 6 ▌odůvodněné, pokud je způsobeno:a)zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof;b)nevyhnutelnými změnami stanoviště, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu; ▌c)v důsledku plánu nebo projektu převažujícího veřejného zájmu, u něhož nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení, což se posoudí případ od případu;ca) za výjimečných okolností, které souvisejí s prováděním činností veřejného zájmu nebo pokračováním v nich, je nesplnění povinností stanovených v odstavci 6 odůvodněné, pokud neohrozí dosažení cílů obnovy stanovených v odstavcích 1, 2 a 3. Členské státy o těchto výjimečných okolnostech neprodleně informují Komisi a řádně je odůvodní; nebo [pozm. návrh 6]d)opatřeními nebo nečinností třetích zemí, za něž dotyčný členský stát nenese odpovědnost.8a.Mimo lokality sítě Natura 2000 se povinnost zavést nezbytná opatření stanovená v odstavci 7 nevztahuje na zhoršení stavu způsobené: a)zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof;b)nevyhnutelnými změnami stanoviště, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu; c)v důsledku plánů nebo projektů převažujícího veřejného zájmu, u nichž nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení; nebod)opatřeními nebo nečinností třetích zemí, za něž dotyčný členský stát nenese odpovědnost.9.U lokalit sítě Natura 2000 je nesplnění povinností stanovených v odstavcích 6 a 7 odůvodněné, pokud je způsobeno:a)zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof;b)nevyhnutelnými změnami stanoviště, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu neboc)v důsledku plánu nebo projektu schváleného v souladu s čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS.10.Členské státy zajistí:a)zvětšování rozlohy stanovišť v dobrém stavu u typů stanovišť uvedených v příloze II, dokud nebude alespoň 90 % v dobrém stavu a dokud nebude dosaženo příznivého referenčního areálu pro každý typ stanoviště v každé biogeografické oblasti dotčeného členského státu;b)rostoucí trend směrem k dostatečné kvalitě a kvantitě suchozemských, pobřežních a sladkovodních stanovišť druhů uvedených v přílohách II, IV a V směrnice 92/43/EHS a druhů, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES.10a. V opatřeních, která mají být přijata podle tohoto článku, členské státy zohlední hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní zvláštnosti v souladu s čl. 2 odst. 3 směrnice 92/43/EHS. [pozm. návrh 27]

Článek 5Obnova mořských ekosystémů1.Členské státy zavedou opatření na obnovu, která jsou nezbytná ke zlepšení do dobrého stavu u oblastí typů stanovišť uvedených v příloze II, které v dobrém stavu nejsou. Tato opatření se zavedou:a)do roku 2030 na nejméně 30 % celkové rozlohy skupin 1 až 6 typů stanovišť uvedených v příloze II, která není v dobrém stavu, podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 12;b)do roku 2040 na nejméně 60 % a do roku 2050 na nejméně 90 % rozlohy každé ze skupin 1 až 6 typů stanovišť uvedených v příloze II, která není v dobrém stavu, podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 12;c)do roku 2040 na dvě třetiny procentního podílu uvedeného v písmeni d) rozlohy skupiny 7 typů stanovišť uvedených v příloze II, která není v dobrém stavu, podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 12 ad)do roku 2050 na procentní podíl stanovený v souladu s čl. 11 odst. 2a rozlohy skupiny 7 typů stanovišť uvedených v příloze II, která není v dobrém stavu, podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 12. Procentní podíl uvedený v písmenu d) tohoto odstavce se stanoví tak, aby nebránil dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí určeného podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES.[pozm. návrh 29]3.Členské státy zavedou opatření na obnovu pro mořská stanoviště druhů uvedených v příloze III a v přílohách II, IV a V směrnice 92/43/EHS a pro mořská stanoviště volně žijících ptáků, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, která jsou, kromě opatření na obnovu v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku, nezbytná ke zlepšení kvality a kvantity těchto stanovišť, včetně jejich znovuvytvoření, a ke zvýšení propojenosti, dokud nebude dosaženo dostatečné kvality a kvantity těchto stanovišť.4.Určení nejvhodnějších oblastí pro opatření na obnovu v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku se zakládá na nejlepších dostupných poznatcích a nejnovějším technickém a vědeckém pokroku, pokud jde o určování stavu typů stanovišť uvedených v příloze II ▌a kvantity a kvality stanovišť druhů uvedených v odstavci 3 tohoto článku, s využitím informací poskytnutých podle článku 17 směrnice 92/43/EHS a článku 12 směrnice 2009/147/ES a článku 17 směrnice 2008/56/ES.4a.Členské státy nejpozději do roku 2030 zajistí, aby byl alespoň u 50 % oblastí v rámci všech typů stanovišť uvedených ve skupinách 1 až 6 v příloze II znám jejich stav. Stav všech oblastí typů stanovišť uvedených ve skupinách 1 až 6 v příloze II musí být znám do roku 2040. Členské státy rovněž nejpozději do roku 2040 zajistí, aby byl alespoň u 50 % oblastí v rámci všech typů stanovišť uvedených ve skupině 7 v příloze II znám jejich stav. Stav všech oblastí typů stanovišť uvedených ve skupině 7 v příloze II musí být znám do roku 2050. 5.Opatření na obnovu uvedená v odstavcích 1 a 2 zohlední potřebu lepší ekologické soudržnosti a lepšího ekologického propojení mezi typy stanovišť uvedenými v příloze II a ekologické požadavky druhů uvedených v odstavci 3, které se na těchto typech stanovišť vyskytují.6.Členské státy usilují o to, aby oblasti, na něž se vztahují opatření na obnovu v souladu s odstavci 1, 2 a 3, vykazovaly soustavné zlepšování stavu typů stanovišť uvedených v příloze II, dokud nebude dosaženo dobrého stavu, a soustavné zlepšování kvality stanovišť druhů uvedených v odstavci 3, dokud u těchto stanovišť nebude dosaženo dostatečné kvality. Členské státy se snaží pokud možno zavádět nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se stav oblastí, v nichž bylo dosaženo dobrého stavu a v nichž bylo dosaženo dostatečné kvality stanovišť daného druhu, podstatně nezhoršoval na vnitrostátní úrovni. [pozm. návrh 125/rev1][pozm. návrhy 32, 104 a 126/rev1]8.Mimo lokality sítě Natura 2000 je nesplnění povinností stanovených v odstavci 6 odůvodněné, pokud je způsobeno:a)zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof;b)nevyhnutelnými změnami stanoviště, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu; ▌ca) za výjimečných okolností, které souvisejí s prováděním činností veřejného zájmu nebo pokračováním v nich, je nesplnění povinností stanovených v odstavci 6 odůvodněné, pokud neohrozí dosažení cílů obnovy stanovených v odstavcích 1, 2 a 3. Členské státy o těchto výjimečných okolnostech neprodleně informují Komisi a řádně je odůvodní; [pozm. návrh 7]d) opatřeními nebo nečinností třetích zemí, za něž dotyčný členský stát nenese odpovědnost.8a.Mimo lokality sítě Natura 2000 se povinnost zavést nezbytná opatření stanovená v odstavci 7 nevztahuje na zhoršení stavu způsobené: a)zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof;b)nevyhnutelnými změnami stanoviště, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu; c)v důsledku plánů nebo projektů převažujícího veřejného zájmu, u nichž nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení nebod)opatřeními nebo nečinností třetích zemí, za něž dotyčný členský stát nenese odpovědnost.9.U lokalit sítě Natura 2000 je nesplnění povinností stanovených v odstavcích 6 a 7 odůvodněné, pokud je způsobeno:a)zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof;b)nevyhnutelnými změnami stanoviště, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu; neboc)v důsledku plánu nebo projektu schváleného v souladu s čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS.10.Členské státy zajistí:a)zvětšování rozlohy stanovišť v dobrém stavu u typů stanovišť uvedených ve skupinách 1 až 6 v příloze II, dokud nebude alespoň 90 % v dobrém stavu a dokud nebude dosaženo příznivého referenčního areálu pro každý typ stanoviště v každé biogeografické oblasti dotčeného členského státu;aa)zvětšování rozlohy stanovišť v dobrém stavu u typů stanovišť uvedených ve skupině 7 v příloze II, dokud nebude alespoň jejich procentní podíl uvedený v odst. 1 písm. d) v dobrém stavu a dokud nebude dosaženo příznivého referenčního areálu pro každý typ stanoviště v každé biogeografické oblasti dotčeného členského státu;b)pozitivní trend směrem k dostatečné kvalitě a kvantitě mořských stanovišť druhů uvedených v příloze III a přílohách II, IV a V směrnice 92/43/EHS a druhů, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES.

Článek 5aEnergie z obnovitelných zdrojů Pro účely čl. 4 odst. 8 a 8a a čl. 5 odst. 8 a 8a se má za to, že plánování, výstavba a provoz zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k distribuční soustavě a související distribuční soustava samotná a skladovací zařízení jsou v převažujícím veřejném zájmu. Členské státy je mohou osvobodit od požadavku, že nesmějí být k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení podle čl. 4 odst. 8 a 8a a čl. 5 odst. 8 a 8a, pokud bylo provedeno strategické posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s podmínkami stanovenými ve směrnici 2001/42/ES nebo pokud byly předmětem posouzení dopadů na životní prostředí v souladu s podmínkami stanovenými ve směrnici (EU) 2011/92. Členské státy mohou v řádně odůvodněných a zvláštních případech omezit uplatňování těchto ustanovení na určité části svého území, jakož i na určité druhy technologií nebo na projekty s určitými technickými charakteristikami v souladu s prioritami stanovenými v jejich národních integrovaných plánech v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999. Členské státy informují Komisi o uplatněných omezeních a zdůvodní je.

Článek 5bNárodní obrana1.Při zavádění opatření na obnovu pro účely čl. 4 odst. 1, 2 a 3 a čl. 5 odst. 1, 2 a 3 mohou členské státy vyjmout z této povinnosti oblasti využívané pro činnosti výhradně za účelem národní obrany, pokud jsou daná opatření považována za neslučitelná s pokračujícím vojenským využíváním dotyčných oblastí.2.Pro účely čl. 4 odst. 8 a 8a a čl. 5 odst. 8 a 8a mohou členské státy stanovit, že plány a projekty určené výhradně pro účely národní obrany představují převažující veřejný zájem. Pro účely čl. 4 odst. 8 a 8a a čl. 5 odst. 8 a 8a mohou členské státy takové plány a projekty rovněž osvobodit od požadavku, že nesmějí být k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení. Pokud se však tato výjimka použije, dotčený členský stát zavede opatření, pokud je to přiměřené a proveditelné, s cílem zmírnit dopady na dotčené typy stanovišť.

Článek 6Obnova městských ekosystémů1.Členské státy zajistí, aby v porovnání s rokem [rok vstupu tohoto nařízení v platnost] nedošlo do 31. prosince 2030 k žádné čisté ztrátě celkové vnitrostátní plochy sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně v oblastech městských ekosystémů určených v souladu s čl. 11 odst. 2b. Pro účely této povinnosti mohou členské státy z této celkové vnitrostátní plochy vyloučit městské ekosystémové oblasti, v nichž podíl sídelní zeleně v městských centrech a městských klastrech přesahuje 45 % a podíl korunového zápoje sídelní zeleně přesahuje 10 %.2.Poté členské státy dosáhnou v oblastech městských ekosystémů určených v souladu s čl. 11 odst. 2b rostoucího trendu, pokud jde o celkovou vnitrostátní plochu sídelní zeleně, mimo jiné i začleněním sídelní zeleně do budov a infrastruktury, což se bude měřit od 31. prosince 2030 každých šest let, dokud nebude dosaženo uspokojivé úrovně určené v souladu s čl. 11 odst. 3.3.Členské státy dosáhnou v každé oblasti městských ekosystémů určené v souladu s čl. 11 odst. 2b rostoucího trendu korunového zápoje sídelní zeleně, což se bude měřit od 31. prosince 2030 každých šest let, dokud nebude dosaženo uspokojivé úrovně určené v souladu s čl. 11 odst. 3.

Článek 7Obnova přirozeného propojení řek a přirozených funkcí souvisejících záplavových území1.Členské státy vypracují seznam umělých překážek propojení povrchových vod a s ohledem na jejich sociálně-hospodářské funkce určí překážky, které je třeba odstranit, aby se přispělo k dosažení cílů pro obnovu stanovených v článku 4 tohoto nařízení a cíle obnovit v Unii do roku 0 nejméně 25 000 km volně tekoucích řek, aniž by tím byla dotčena směrnice 2000/60/ES, zejména čl. 4 odst. 3, 5 a 7 uvedené směrnice, a nařízení 1315/2013, zejména článek 15 uvedeného nařízení.2.Členské státy odstraní umělé překážky propojení povrchových vod na základě seznamu podle odstavce 1 tohoto článku v souladu s plánem jejich odstranění uvedeným v čl. 12 odst. 2 písm. e) a f). Při odstraňování překážek se členské státy primárně zabývají zastaralými překážkami, tedy těmi, které již nejsou zapotřebí pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, vnitrozemskou plavbu, zásobování vodou, ochranu před záplavami nebo jiné využití.3.Členské státy doplní odstranění překážek podle odstavce 2 opatřeními nezbytnými ke zlepšení přirozených funkcí souvisejících záplavových území.4.Členské státy zajistí, aby bylo zachováno přirozené propojení řek a přirozené funkce souvisejících záplavových území obnovených v souladu s odstavci 2 a 3.

Článek 8Obnova populací opylovačů1.Členské státy nejpozději do roku 2030 prostřednictvím zavedení vhodných a účinných opatření zlepší rozmanitost opylovačů a zvrátí pokles jejich populací a poté po vstupu tohoto nařízení v platnost dosáhnou rostoucího trendu populací opylovačů, které budou po roce 2030 měřeny každých šest let, dokud nebude dosaženo uspokojivých úrovní stanovených v souladu s čl. 11 odst. 3. [pozm. návrh 88]2.Do... [9 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví vědecky podloženou metodu monitorování populací opylovačů. [pozm. návrh 89]3.Metoda uvedená v odstavci 2 poskytuje členským státům pokyny k definici uspokojivých úrovní v souladu s čl. 11 odst. 3 a stanoví standardizovaný přístup ke shromažďování ročních údajů o četnosti a rozmanitosti druhů opylovačů napříč ekosystémy a k posouzení trendů jejich populací a účinnosti opatření na obnovu přijatých členskými státy v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. [pozm. návrh 90]3a.Členské státy a Komise zajistí, aby údaje z monitorování pocházely z dostatečného počtu míst s cílem zajistit reprezentativnost za celé území. Členské státy zajistí dostatečné zdroje pro monitorování a podporují občanskou vědu. [pozm. návrh 91]3b.Komise a příslušné agentury Unie, zejména agentury EEA, EFSA a ECHA společně řeší hlavní tlaky, kterým opylovači čelí, a na žádost podporují členské státy. [pozm. návrh 92][pozm. návrh 34][pozm. návrh 34]

Článek 10Obnova lesních ekosystémů1.Kromě oblastí, na něž se vztahují opatření na obnovu podle čl. 4 odst. 1, 2 a 3, zavedou členské státy opatření na obnovu nezbytná pro posílení biologické rozmanitosti lesních ekosystémů.2.Členské státy dosáhnou na vnitrostátní úrovni rostoucího trendu u každého z následujících ukazatelů v lesních ekosystémech, jež jsou blíže uvedeny v příloze VI, měřeno v období od data vstupu tohoto nařízení v platnost do 31. prosince 2030 a poté každých šest let až do dosažení uspokojivých úrovní určených v souladu s čl. 11 odst. 3:[pozm. návrh 129/rev1][pozm. návrh 130/rev1]▌▌c)indikátor běžných druhů lesních ptáků.▌2a.Členské státy dosáhnou v rámci lesních ekosystémů na vnitrostátní úrovni rostoucího trendu u tří z následujících ukazatelů, jak je dále stanoveno v příloze VI, zvolených na základě jejich schopnosti prokázat zvýšení biologické rozmanitosti lesních ekosystémů v dotčeném členském státě. Tento trend se měří v období od data vstupu tohoto nařízení v platnost do 31. prosince 2030 a poté každých šest let až do dosažení uspokojivých úrovní určených v souladu s čl. 11 odst. 3:a)podíl lesů s nerovnoměrnou věkovou strukturou;b)propojení lesů; c)zásoby organického uhlíku;d)podílu lesů, v nichž převládají původní druhy stromů;e)rozmanitosti druhů stromů.3.Nesplnění povinností stanovených v odstavcích 2 a 2a je odůvodněné, pokud je způsobeno:a)rozsáhlým zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof, zejména neplánovaného a nekontrolovaného lesního požáru nebob)nevyhnutelnými změnami stanoviště, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu.

Článek 10aVýsadba dalších tří miliard stromů1.Členské státy při určování a provádění opatření na obnovu, jejichž cílem je splnit cíle a povinnosti stanovené v článcích 4, 6, 9 a 10, přispějí k dosažení cíle Unie vysadit do roku 2030 nejméně tři miliardy dalších stromů.2.Členské státy zajistí, aby cíle stanoveného v odstavci 1 bylo dosaženo při plném respektování ekologických zásad, zajištění druhové rozmanitosti, upřednostnění původních druhů dřevin s výjimkou, ve velmi specifických případech a podmínkách, nepůvodních druhů přizpůsobených místním půdním, klimatickým a ekologickým podmínkám a podmínkám stanoviště, které hrají roli při podpoře zvýšené odolnosti vůči změně klimatu. Opatření přijatá k dosažení tohoto cíle se zaměří na zvýšení konektivity a budou založena na zalesňování, udržitelném obnovování lesů a ozelenění městských oblastí.3.Stromy vysázené pro účely těžby se nezapočítávají do cíle stanoveného v odstavci 1. [pozm. návrh 80]

KAPITOLA IIINÁRODNÍ PLÁNY NA OBNOVU PŘÍRODY

Článek 11Vypracování národních plánů na obnovu přírody1.Členské státy vypracují národní plány na obnovu přírody a provedou přípravné monitorování a výzkum potřebné k určení opatření na obnovu, která jsou nezbytná pro plnění cílů a splnění povinností stanovených v článcích 4 až 10, s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým poznatkům, potřebám místních komunit, včetně městských komunit, nákladově nejefektivnějším opatřením a jejich socio-ekonomickému dopadu. Do každé fáze procesu je nezbytné řádně zapojit zúčastněné strany, včetně majitelů a správců pozemků. [pozm. návrh 35]2.Členské státy kvantifikují území, které je třeba obnovit, aby bylo dosaženo cílů pro obnovu stanovených v článcích 4 a 5, přičemž zohlední stav typů stanovišť uvedených v čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 1 a 2 a kvalitu a kvantitu stanovišť druhů uvedených v čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 3 ▌. Kvantifikace je založena mimo jiné na těchto informacích:a)pro každý typ stanoviště:i)celková rozloha stanoviště a mapa jeho současného rozložení;ii)rozloha stanoviště, která není v dobrém stavu;iii)příznivý referenční areál zohledňující záznamy o historickém rozšíření a předpokládané změny environmentálních podmínek v důsledku změny klimatu;[pozm. návrh 37]b)dostatečná kvalita a kvantita stanovišť druhů, které jsou nezbytné pro dosažení jejich příznivého stavu z hlediska ochrany, s přihlédnutím k oblastem, které jsou nejvhodnější pro tato stanoviště, s ohledem na změny způsobené změnou klimatu a na význam, kterou tato půda má pro produkci potravin a konkurující si potřeby různých stanovišť a druhů; [pozm. návrh 38]ba)pro účely kvantifikace rozlohy každého typu stanoviště, který je třeba obnovit, aby bylo dosaženo cílů pro obnovu stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) a čl. 5 odst. 1 písm. a), zahrnuje rozloha stanoviště, které není v dobrém stavu, uvedená v písm. a) bodě ii) pouze takové plochy, u nichž je stav znám; bb)pro účely kvantifikace rozlohy každého typu stanoviště, který je třeba obnovit, aby bylo dosaženo cílů pro obnovu stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. b) a čl. 5 odst. 1 písm. b), c) a d) zahrnuje rozloha stanoviště, které není v dobrém stavu, uvedená v písm. a) bodě ii) tohoto odstavce pouze takové plochy, u nichž je stav znám nebo má být znám podle čl. 4 odst. 4a a čl. 5 odst. 4a;bc) proveditelnost obnovy, nákladová efektivnost a protichůdné socioekonomické zájmy; [pozm. návrh 39]bd) proveditelnost obnovy, nákladová efektivnost a protichůdné socioekonomické zájmy.2a. Chybějící prostředky na uplatňování tohoto nařízení nesmí být zajištěny z prostředků vyčleněných na SZP a společnou rybářskou politiku, ani z jiných zdrojů financování zemědělství a rybolovu. [pozm. návrh 134]2b.Pokud jde o skupinu 7 typů stanovišť uvedených v příloze II, stanoví členské státy procentní podíl uvedený v čl. 5 odst. 1 písm. d).2c.Členské státy u všech svých měst, menších měst a předměstí určí a zmapují oblasti městských ekosystémů uvedených v článku 6.Oblast městského ekosystému města nebo menšího města a předměstí zahrnuje:a)celé město nebo menší město a předměstí; nebob)části města nebo menšího města a předměstí, včetně alespoň jeho městských center, městských klastrů a – považují-li to dotčené členské státy za vhodné – příměstských oblastí.Členské státy mohou oblasti městských ekosystémů dvou nebo více přilehlých měst nebo menších měst a předměstí sloučit do jedné oblasti městských ekosystémů, která bude pro uvedená města nebo menší města a předměstí společná.3.Nejpozději do roku 2030 členské státy stanoví uspokojivé úrovně pro každý z ukazatelů uvedených v čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 2 a čl. 10 odst. 2, pro každý ze zvolených ukazatelů uvedených v čl. 10 odst. 2a, pro sídelní zeleň uvedenou v čl. 6 odst. 2 a pro korunový zápoj sídelní zeleně uvedený v čl. 6 odst. 3, a to prostřednictvím otevřeného a účinného procesu a posouzení na základě nejnovějších vědeckých poznatků ▌, orientačního rámce uvedeného v čl. 17 odst. 9a, a je-li k dispozici, orientačního rámce uvedeného v čl. 17 odst. 9.4.Členské státy určí a zmapují zemědělské a lesní oblasti, které potřebují obnovu, zejména oblasti, které v důsledku intenzifikace nebo jiných faktorů obhospodařování potřebují lepší propojení a vyšší rozmanitost krajiny.4a.Členské státy mohou do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost vypracovat metodiku, která doplní metodiku uvedenou v příloze IV s cílem monitorovat krajinné prvky s vysokou rozmanitostí, na které se nevztahuje společná metoda uvedená v popisu krajinných prvků s vysokou rozmanitostí v dané příloze. Komise do jednoho měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost poskytne pokyny ohledně rámce pro vypracování této metodiky.4b.Členské státy případně určí snížení rozsahu zavodňování rašelinišť, jak je uveden v čl. 9 odst. 4 pátém pododstavci. 5.Členské státy určí synergie s opatřeními ke zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně, zajištění neutrality z hlediska degradace půdy a předcházení katastrofám a odpovídajícím způsobem stanoví prioritu opatření na obnovu. Členské státy rovněž zohlední:a)své integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu uvedené v článku 3 nařízení (EU) 2018/1999;b)své dlouhodobé strategie uvedené v článku 15 nařízení (EU) 2018/1999;c)závazný cíl Unie pro rok 2030 stanovený v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001.6.Členské státy koordinují vypracování národních plánů na obnovu přírody s mapováním oblastí, které jsou potřebné ke splnění alespoň jejich vnitrostátních příspěvků k cíli v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, a případně s určováním oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a zvláštních oblastí pro infrastrukturu. Během přípravy plánů na obnovu přírody členské státy zajistí synergie s výstavbou infrastruktury pro energie z obnovitelných zdrojů a jiné druhy energie a s již určenými oblastmi pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a zvláštními oblastmi pro infrastrukturu a zajistí, aby fungování těchto oblastí▌, včetně povolovacích postupů platných v těchto oblastech▌ stanovených ve směrnici (EU) 2018/2001, stejně jako fungování projektů distribuční soustavy, které jsou nezbytné pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy a příslušné povolovací postupy, zůstaly beze změny.7.Při přípravě svých národních plánů na obnovu přírody členské státy zohlední zejména:a)ochranná opatření stanovená pro lokality sítě Natura 2000 v souladu se směrnicí 92/43/EHS;b)akční programy zahrnující opatření na různém stupni priorit připravené v souladu se směrnicí 92/43/EHS;c)opatření pro dosažení dobrého kvantitativního, ekologického a chemického stavu vodních útvarů zahrnutá do programů opatření, plánů povodí vypracovaných v souladu se směrnicí 2000/60/ES a plánů pro zvládání povodňových rizik vypracovaných v souladu se směrnicí 2000/60/ES;d)případně strategie pro mořské prostředí k dosažení dobrého stavu prostředí ve všech mořských oblastech Unie vypracované v souladu se směrnicí 2008/56/ES;e)národní programy omezování znečištění ovzduší vypracované podle směrnice (EU) 2016/2284;f)národní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti vypracované v souladu s článkem 6 Úmluvy o biologické rozmanitosti;g)případně opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá v rámci společné rybářské politiky;h)strategické plány SZP vypracované v souladu s nařízením (EU) 2021/2115.8.Členské státy při přípravě národních plánů na obnovu přírody mohou využít různé příklady opatření na obnovu uvedené v příloze VII v závislosti na konkrétních vnitrostátních a místních podmínkách a nejnovějších vědeckých poznatcích.9.Členské státy při přípravě národních plánů na obnovu přírody usilují o optimalizaci ekologických, hospodářských a sociálních funkcí ekosystémů, jakož i jejich přínosu k udržitelnému rozvoji příslušných regionů a komunit.9a.Členské státy mohou při přípravě národních plánů na obnovu přírody přihlédnout k rozdílné situaci v různých regionech související se sociálními, hospodářskými a kulturními požadavky, regionálními a místními charakteristikami a hustotou obyvatelstva. Ve vhodných případech by měla být zohledněna zvláštní situace nejvzdálenějších regionů Unie, jako je jejich odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí, jakož i jejich bohatá biologická rozmanitost a související náklady na ochranu a obnovu jejich ekosystémů.10.Členské státy, pokud je to možné, podporují synergie s národními plány na obnovu přírody jiných členských států, zejména pokud jde o ekosystémy, které přesahují hranice států, nebo pokud členské státy sdílejí mořskou oblast nebo podoblast ve smyslu směrnice 2008/56/ES.10a.Je-li to proveditelné a vhodné, mohou členské státy pro účely vypracování a provádění národních plánů na obnovu přírody v souvislosti s obnovou a znovuvytvořením mořských ekosystémů využívat stávající regionální struktury pro institucionální spolupráci.10b.Zjistí-li členské státy problém, který by mohl bránit plnění povinností týkajících se obnovy a znovuvytvoření mořských ekosystémů a který vyžaduje přijetí opatření, pro něž nejsou příslušné, jednotlivě nebo společně se v případě, že se jich daný problém týká, obrátí na členské státy, Komisi nebo mezinárodní organizace s popisem zjištěných problémů a možných opatření za účelem jejich zvážení a případného přijetí.11.Členské státy zajistí, aby příprava plánu na obnovu přírody byla otevřená, transparentní, inkluzivní a efektivní a aby veřejnost, zejména vlastníci půdy, správci půdy, zúčastněné strany v námořní oblasti a další relevantní aktéři, jako jsou poradenské a rozšiřující služby, měli v souladu se zásadou předchozího a informovaného souhlasu včasné a účinné možnosti podílet se na přípravě plánu. Do přípravy plánu jsou řádně zapojeny místní a regionální orgány, jakož i příslušné řídící orgány. Konzultace jsou v souladu s požadavky stanovenými ve ▌ směrnici 2001/42/ES. [pozm. návrh 12]

Článek 12Obsah národních plánů na obnovu přírody1.Národní plán na obnovu přírody se vztahuje na období do roku 2050, přičemž průběžné lhůty odpovídají cílům a povinnostem stanoveným v článcích 4 až 10.1a.Odchylně od odstavce 1 může národní plán na obnovu přírody, který má být předložen v souladu s článkem 13 a čl. 14 odst. 6, být s ohledem na období po červnu 2032, a dokud nebude přezkoumán v souladu s čl. 15 odst. 1, omezen na strategický přehled:a)prvků uvedených v odstavci 2 ab)obsahu uvedeného v odstavcích 3 a 3a.Revidovaný národní plán na obnovu přírody, jenž bude výsledkem přezkumu, který má být před červencem 2032 proveden v souladu s čl. 15 odst. 1, může být s ohledem na období po červnu 2042, a dokud nebude před červencem 2042 přezkoumán v souladu s čl. 15 odst. 1, omezen na strategický přehled uvedených prvků a obsahu. 2.Členské státy do svého národního plánu na obnovu přírody za použití jednotného formátu stanoveného v souladu s odstavcem 4 tohoto článku zahrnou tyto prvky:a)kvantifikaci oblastí, které mají být obnoveny za účelem dosažení cílů pro obnovu stanovených v článcích 4 až 10, na základě přípravných prací provedených v souladu s článkem 11 a orientačních map potenciálních oblastí, které mají být obnoveny;b)popis opatření na obnovu plánovaných nebo zavedených k dosažení cílů a povinností stanovených v článcích 4 až 10 a specifikace týkající se toho, která z těchto opatření na obnovu jsou plánována nebo zavedena v rámci sítě Natura 2000 zřízené v souladu se směrnicí 92/43/EHS;ba)zvláštní oddíl, v němž budou uvedena opatření pro splnění povinností uvedených v čl. 4 odst. 4a a čl. 5 odst. 4a; [pozm. návrh 41][pozm. návrh 42]e)seznam překážek a určení těch překážek, které mají být odstraněny v souladu s čl. 7 odst. 1, plán na jejich odstranění v souladu s čl. 7 odst. 2 a ▌ délku volně tekoucích řek, které vzniknou odstraněním těchto překážek, odhadnutou od roku 2020 do roku 2030 a do ▌ roku 2050 a veškerá další opatření k obnovení přirozených funkcí záplavových území v souladu s čl. 7 odst. 3;ea)případně odůvodnění pro zavodňování rašelinišť v nižším poměru, než je stanoven v čl. 9 odst. 4 prvním pododstavci písm. a) až c);eb)popis ukazatelů pro lesní ekosystémy zvolených podle čl. 10 odst. 2a a jejich vhodnosti k prokázání zvýšení biologické rozmanitosti v lesních ekosystémech v dotčeném členském státě;f)harmonogram pro zavedení opatření na obnovu v souladu s články 4 až 10;g)zvláštní oddíl, v němž budou v příslušných případech stanovena individualizovaná opatření na obnovu v jejich nejvzdálenějších regionech;h)monitorování oblastí, které mají být obnoveny v souladu s články 4 a 5, postup pro posuzování účinnosti opatření na obnovu zavedených v souladu s články 4 až 10 a pro revizi těchto opatření, je-li to nezbytné k zajištění toho, aby byly splněny cíle a povinnosti stanovené v článcích 4 až 10;i)údaje o ustanoveních k zajištění soustavných, dlouhodobých a trvalých účinků opatření na obnovu uvedených v článcích 4 až 10;j)odhadované vedlejší přínosy pro zmírňování změny klimatu a zajištění neutrality z hlediska degradace půdy spojené s opatřeními na obnovu v průběhu času, jakož i širší socioekonomické přínosy těchto opatření;ja) odhadovaný socio-ekonomický dopad uplatňovaných opatření na obnovu přírody; [pozm. návrh 69]k)zvláštní oddíl uvádějící, jak národní plán na obnovu přírody zohledňuje:i)význam scénářů změny klimatu pro plánování druhu a lokality opatření na obnovu;ii)potenciál opatření na obnovu, pokud jde o minimalizaci dopadů změny klimatu na přírodu, předcházení přírodním katastrofám nebo zmírňování jejich důsledků a podporu přizpůsobení se změně klimatu;iii)synergie s vnitrostátními strategiemi nebo plány pro přizpůsobení se změně klimatu a s vnitrostátními zprávami o posouzení rizika katastrof;iv)přehled vzájemného působení mezi opatřeními obsaženými v národním plánu na obnovu přírody a vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu;l)odhadované potřeby financování pro provádění opatření na obnovu, včetně popisu podpory pro zúčastněné strany dotčené opatřeními na obnovu nebo jinými novými povinnostmi vyplývajícími z tohoto nařízení, a prostředky zamýšleného financování z veřejných nebo soukromých zdrojů, včetně (spolu)financování prostřednictvím nástrojů financování Unie;m)údaje o dotacích, které negativně ovlivňují dosažení cílů a plnění povinností stanovených v tomto nařízení;n)shrnutí procesu přípravy a vypracování národního plánu na obnovu přírody, včetně informací o účasti veřejnosti a o tom, jak byly zohledněny potřeby místních komunit a zúčastněných stran;o)zvláštní oddíl uvádějící, jak byly v souladu s čl. 14 odst. 5 zohledněny připomínky Komise k návrhu národního plánu pro obnovu přírody podle čl. 14 odst. 4. Pokud dotčený členský stát připomínky Komise nebo jejich podstatnou část nezohlední, předloží pro to odůvodnění.3.Národní plány na obnovu přírody v příslušných případech zahrnují opatření pro zachování a řízení zdrojů, která členský stát hodlá přijmout v rámci společné rybářské politiky, včetně opatření pro zachování zdrojů v rámci společných doporučení, která má členský stát v úmyslu iniciovat v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1380/2013, a veškeré příslušné informace o těchto opatřeních.3a.Národní plány na obnovu přírody obsahují přehled vzájemného působení mezi opatřeními zahrnutými do národního plánu na obnovu přírody a do národního strategického plánu v rámci společné zemědělské politiky.3b.Národní plány pro obnovu přírody případně obsahují přehled aspektů souvisejících s rozdílnou situací v různých regionech, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 9a.4.Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení jednotného formátu národních plánů na obnovu přírody. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. Při vytváření jednotného formátu je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Do... [datum: první den měsíce následujícího po 3 měsících ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise návrhy prováděcích aktů výboru uvedenému v čl. 21 odst. 1.

Článek 13Předložení návrhu národního plánu na obnovu přírodyČlenské státy předloží Komisi návrh národního plánu na obnovu přírody podle článků 11 a 12 do dne ... [Úřad pro publikace vložte datum: první den měsíce následujícího po 24 měsících ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 14Posouzení národních plánů na obnovu přírody1.Komise návrhy národních plánů na obnovu přírody posoudí do šesti měsíců ode dne jejich obdržení. Při tomto posouzení postupuje Komise v úzké spolupráci s dotčeným členským státem.2.Při hodnocení návrhu národního plánu na obnovu přírody Komise posoudí jeho soulad s článkem 12 a také jeho přiměřenost pro splnění cílů a povinností stanovených v článcích 4 až 10, jakož i zastřešujících cílů Unie uvedených v článku 1 a specifických cílů uvedených v čl. 7 odst. 1 k obnově alespoň 20 000 km volně tekoucích řek v Unii do roku 2035. Komise rovněž posoudí socioekonomický dopad zejména na venkovské oblasti a dopad národního plánu na obnovu přírody zejména na zemědělskou a lesnickou produkci, aby nedošlo k přesunu produkce mimo Evropskou unii.[pozm. návrh 43]3.Pro účely posouzení návrhů národních plánů na obnovu přírody jsou Komisi nápomocni odborníci nebo agentura EEA.4.Komise může členským státům zaslat připomínky do šesti měsíců ode dne obdržení návrhu národního plánu na obnovu přírody.5.Členské státy▌ ve svém konečném národním plánu na obnovu přírody zohlední veškeré připomínky Komise.6.Členské státy dokončí, zveřejní a předloží Komisi své národní plány na obnovu přírody do šesti měsíců ode dne obdržení připomínek Komise.

Článek 14aProvádění opatření na obnovu mořských ekosystémů1.Členské státy, jejichž národní plány obnovy obsahují opatření pro zachování zdrojů v rámci společné rybářské politiky, která vyžadují předložení společných doporučení, musí konzultovat ostatní členské státy s přímým zájmem na řízení v souladu s články 11 a 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 a předložit tato doporučení spolu s ostatními členskými státy s přímým zájmem na řízení:a)nejpozději 12 měsíců po konečném předložení jejich národního plánu obnovy, pokud se jedná o opatření týkající se čl. 5 odst. 3;b)nejpozději do 1. ledna 2028, pokud se jedná o opatření k obnově, která jsou nezbytná k dosažení cílů stanovených pro rok 2030;c)nejpozději do 1. ledna 2036, pokud se jedná o opatření k obnově, která jsou nezbytná k dosažení cílů stanovených pro rok 2040;d)nejpozději do 1. ledna 2046, pokud se jedná o opatření k obnově, která jsou nezbytná k dosažení cílů stanovených pro rok 2050.2.Komise sleduje pokrok ve vztahu k lhůtám stanoveným pro opatření, která v rámci společné rybářské politiky vyžadují předložení společných doporučení.3.Pokud členské státy nepředloží společná doporučení uvedená v nařízení (EU) č. 1380/2013 ve stanovené lhůtě, přijme Komise opatření nejpozději 12 měsíců po uplynutí termínu pro předložení společného doporučení podle odstavce 1 tohoto článku a za tímto účelem použije nástroje, které má k dispozici podle čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) 1380/2013. [pozm. návrh 15]

Článek 15Přezkum národních plánů na obnovu přírody1.Členské státy před červencem 2032 a před červencem 2042 své národní plány na obnovu přírody přezkoumají a zrevidují a zahrnou do nich dodatečná opatření. Členské státy poté svůj národní plán obnovy alespoň jednou za deset let přezkoumají a v případě potřeby jej zrevidují a zahrnou do něj dodatečná opatření. Přezkumy jsou prováděny v souladu s články 11 a 12, přičemž zohlední pokrok dosažený při provádění plánů, nejlepší dostupné vědecké poznatky, jakož i dostupné poznatky o změnách nebo očekávaných změnách environmentálních podmínek v důsledku změny klimatu. Při přezkumech, které mají být provedeny před červencem 2032 a před červencem 2042, členské státy zohlední poznatky o stavu typů stanovišť uvedených v přílohách I a II získané v souladu s povinnostmi podle čl. 4 odst. 4a a čl. 5 odst. 4a. Členské státy svůj revidovaný národní plán na obnovu přírody zveřejní a předloží jej Komisi. 2.Pokud se na základě monitorování v souladu s článkem 17 ukáže, že opatření stanovená v národním plánu na obnovu přírody nebudou postačovat ke splnění cílů a povinností stanovených v článcích 4 až 10, členský stát národní plán na obnovu přírody přezkoumá a v případě potřeby jej zreviduje a zahrne do něj dodatečná opatření. Členské státy revidovaný národní plán na obnovu přírody zveřejní a předloží jej Komisi.3.Pokud se Komise na základě informací uvedených v čl. 18 odst. 1 a 2 a posouzení uvedeného v čl. 18 odst. 4 a 5 domnívá, že pokrok, jehož členský stát dosáhl, nepostačuje ke splnění cílů a povinností stanovených v článcích 4 až 10, může po konzultaci s dotčeným členským státem tento členský stát ▌ požádat, aby předložil revidovaný návrh národního plánu na obnovu přírody s doplňujícími opatřeními. Tento revidovaný národní plán na obnovu přírody s doplňujícími opatřeními se zveřejní a předloží do šesti měsíců ode dne obdržení žádosti Komise. Na žádost dotčeného členského státu a v řádně odůvodněných případech může Komise uvedenou lhůtu prodloužit o dalších šest měsíců.▌[Pozměňovací návrhy 18cp a 44]

KAPITOLA IVMONITOROVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 17Monitorování1.Členské státy monitorují:a)stav a vývojový trend stavu typů stanovišť a kvalitu a vývojový trend kvality stanovišť druhů uvedených v článcích 4 a 5 v oblastech, na které se vztahují opatření na obnovu, na základě monitorování uvedeného v čl. 12 odst. 2 písm. h);b)rozlohu sídelní zeleně a korunový zápoj sídelní zeleně v oblastech městských ekosystémů určených v souladu s čl. 11 odst. 2b, jak je uvedeno v článku 6;c)ukazatele biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech uvedené v příloze IV;d)populace běžných druhů polních ptáků uvedených v příloze V;e)tři ukazatele biologické rozmanitosti v lesních ekosystémech uvedené v čl. 10 odst. 2;ea)tři z ukazatelů biologické rozmanitosti v lesních ekosystémech uvedených v čl. 10 odst. 2a zvolené členským státem;f)četnost a rozmanitost druhů opylovačů metodou stanovenou v souladu s čl. 8 odst. 2;g)rozlohu a stav oblastí pokrytých typy stanovišť uvedenými v přílohách I a II ▌;h)rozlohu a kvalitu stanovišť druhů uvedených v čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 3 ▌.2.Monitorování podle odst. 1 písm. a) začíná ihned po zavedení opatření na obnovu.3.Monitorování podle odst. 1 písm. b), c), d) e) a ea) začíná dne ... [Úřad pro publikace vložte datum: den vstupu tohoto nařízení v platnost].4.Monitorování podle odst. 1 písm. f) tohoto článku začíná jeden rok po vstupu prováděcího aktu uvedeného v čl. 8 odst. 2 v platnost.5.Monitorování podle odst. 1 písm. a) a b) se provádí nejméně každých šest let. Monitorování podle odstavce 1 písm. c), ▌pokud jde o zásoby organického uhlíku v minerální složce orné půdy a podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí, a písm. e), pokud jde o stojící a ležící mrtvé dřevo a případně podíl lesů s nerovnoměrnou strukturou z hlediska stáří, propojení lesů, podíl lesů, v nichž převládají původní druhy stromů, rozmanitost druhů stromů a zásoby organického uhlíku, se provádí nejméně každých šest let, nebo v kratším intervalu, je-li to potřebné pro vyhodnocení dosažení rostoucích trendů do roku 2030. Monitorování podle písmene c) uvedeného odstavce, pokud jde o indikátor populace motýlů žijících v travních porostech, písmen d) a e) uvedeného odstavce, pokud jde o indikátor běžných druhů lesních ptáků, a písmene f) uvedeného odstavce, pokud jde o druhy opylovačů, se provádí každý rok. Monitorování podle písmen g) a h) uvedeného odstavce se provádí nejméně jednou za šest let a je koordinováno s cyklem podávání zpráv podle článku 17 směrnice 92/43/EHS a s počátečním posouzením podle článku 17 směrnice 2008/56/ES.6.Členské státy zajistí, aby ukazatele pro zemědělské ekosystémy uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. b) a ukazatele pro lesní ekosystémy uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 10 odst. 2a písm. c) tohoto nařízení byly monitorovány způsobem, který je v souladu s monitorováním požadovaným podle nařízení (EU) 2018/841 a (EU) 2018/1999.7.Členské státy zveřejňují údaje získané na základě monitorování podle tohoto článku v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES a v souladu s četností monitorování stanovenou v odstavci 5.8.Monitorovací systémy členských států fungují na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a maximalizují přístup k údajům a službám z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), senzorů a zařízení in situ nebo údajům z občanských vědeckých iniciativ a jejich využívání, přičemž využívají příležitostí, které nabízí umělá inteligence a pokročilá analýza a zpracování dat.9.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:a)upřesní metody monitorování ukazatelů pro zemědělské ekosystémy uvedených v příloze IV;b)upřesní metody monitorování ukazatelů pro lesní ekosystémy uvedených v příloze VI;c)stanoví orientační rámec pro stanovení uspokojivých úrovní uvedených v čl. 10 odst. 2 a 2a.9a.Do roku 2028 přijme Komise prováděcí akty s cílem stanovit orientační rámec pro stanovení uspokojivých úrovní uvedených v čl. 6 odst. 2 a 3, čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 2.9b. ▌Prováděcí akty podle odstavců 9 a 9a se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.

Článek 18Podávání zpráv1.Členské státy Komisi elektronicky podávají zprávy o území, na které se vztahují opatření na obnovu uvedená v článcích 4 až 10, a o překážkách uvedených v článku 7, které byly odstraněny, nejméně jednou za tři roky. První zpráva bude podána v červnu 2028.2.Členské státy za podpory agentury EEA nejméně jednou za šest let elektronicky poskytují Komisi tyto údaje a informace:a)informace o pokroku při provádění národního plánu na obnovu přírody a při zavádění opatření na obnovu a o pokroku při dosahování cílů a povinností stanovených v souladu s články 4 až 10;b)výsledky monitorování provedeného v souladu s článkem 17. Předkládání zpráv o výsledcích monitorování prováděného v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. g) a h) zahrnuje rovněž předkládání map s geografickými odkazy;c)umístění a rozsah oblastí, na něž se vztahují opatření na obnovu uvedená v článku 4, článku 5 a čl. 9 odst. 4, včetně map těchto oblastí s geografickými odkazy;d)aktualizovaný seznam překážek uvedený v čl. 7 odst. 1;e)informace o pokroku dosaženém při plnění potřeb financování v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. l), a to včetně přezkumu skutečných investic ve srovnání s počátečními předpoklady investic.První zprávy pokrývají období do roku 2030 a předkládají se v červnu 2031.3.Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení formátu, struktury a podrobných pravidel pro předkládání informací uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. Při vypracovávání formátu, struktury a podrobných pravidel pro elektronické podávání zpráv je Komisi nápomocna agentura EEA.4.Agentura EEA poskytne Komisi každé tři roky ▌ technický přehled pokroku při dosahování cílů a povinností stanovených v tomto nařízení na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a čl. 17 odst. 7.5.Agentura EEA poskytne Komisi technickou zprávu o pokroku na úrovni Unie při dosahování cílů a povinností stanovených v tomto nařízení na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s odstavcem 1, 2 a 3 tohoto článku. Může rovněž použít informace poskytnuté podle článku 17 směrnice 92/43/EHS, článku 15 směrnice 2000/60/ES, článku 12 směrnice 2009/147/ES a článku 17 směrnice 2008/56/ES. Zpráva se předloží do června 2032 a následné zprávy se poté předkládají každých šest let.6.Od ... [čtyři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě každých šest let zprávu o provádění tohoto nařízení.6a.Do 12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise po konzultaci s členskými státy Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující:a)přehled finančních zdrojů dostupných na úrovni Unie pro účely provádění tohoto nařízení;b)posouzení financování potřebného k provádění článků 4 až 10 a k dosažení cíle stanoveného v čl. 1 odst. 2;c)analýzu s cílem zjistit případné mezery ve financování při provádění povinností stanovených v nařízení, včetně finanční kompenzace případných ztrát vlastníků a správců půdy přímo způsobených prováděním tohoto nařízení;d)případně návrhy vhodných opatření, včetně finančních opatření k řešení zjištěných mezer ve financování, jako je zajištění vyhrazeného nástroje financování, aniž by byly dotčeny výsady spolunormotvůrců pro přijetí víceletého finančního rámce na období po roce 2027. [pozm. návrh 11]7.Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavcích 1 a 2 byly přiměřené a aktuální a aby byly přístupné veřejnosti v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES, 2007/2/ES a (EU) 2019/1024.

KAPITOLA VPŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 19Změny příloh1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem změny přílohy I tak, aby byl způsob seskupení ▌ typů stanovišť uzpůsoben technickému a vědeckému pokroku a byly zohledněny zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem změn přílohy II, aby:a) byl upraven seznam typů stanovišť s cílem zajistit soudržnost s aktualizacemi klasifikace stanovišť podle Evropského informačního systému o přírodě (EUNIS) ab)způsob seskupení ▌typů stanovišť byl uzpůsoben technickému a vědeckému pokroku a byly zohledněny zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha III za účelem uzpůsobení seznamu mořských druhů uvedeného v článku 5 technickému a vědeckému pokroku.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha IV za účelem uzpůsobení popisu, jednotky a metodiky ukazatelů pro zemědělské ekosystémy technickému a vědeckému pokroku.5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha V tak, aby byl seznam druhů používaných pro indikátor běžných druhů polních ptáků v členských státech uzpůsoben technickému a vědeckému pokroku.6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha VI za účelem uzpůsobení popisu, jednotky a metodiky ukazatelů pro lesní ekosystémy technickému a vědeckému pokroku.7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem změny přílohy VII tak, aby byl seznam příkladů opatření na obnovu uzpůsoben technickému a vědeckému pokroku a byly zohledněny zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.

Článek 20Výkon přenesené pravomoci1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 19 je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne ... [Úřad pro publikace vložte datum: den vstupu tohoto nařízení v platnost]. Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, ledaže Evropský parlament nebo Rada vznesou proti tomuto prodloužení nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období námitku.3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 19 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky určenými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 19 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 21Postup projednávání ve výboru1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VIZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 21aZměny nařízení (EU) 2022/869Čl. 7 odst. 8 první pododstavec nařízení (EU) 2022/869 se nahrazuje tímto:

„Pokud jde o důsledky pro životní prostředí, kterými se zabývá čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS a čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a čl. 4 odst. 8 a 8a a čl. 5 odst. 8 a 8a [návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody], za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky uvedené v těchto směrnicích, jsou projekty na seznamu Unie považovány z hlediska energetické politiky za projekty ve veřejném zájmu a lze je považovat za projekty v převažujícím veřejném zájmu.“

Článek 22Přezkum1.Komise vyhodnotí toto nařízení do 31. prosince 2030 a poté každé dva roky posoudí dopad tohoto nařízení, zejména na zemědělství a zabezpečení dodávek nezávadných potravin, a také jeho socioekonomické dopady, zejména na venkovské oblasti. [pozm. návrh 45]2.Zprávu o hlavních zjištěních tohoto hodnocení Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Pokud to Komise bude považovat za vhodné, připojí ke zprávě legislativní návrh na změnu příslušných ustanovení tohoto nařízení s přihlédnutím k potřebě stanovit další cíle pro obnovu, včetně aktualizovaných cílů pro rok 2040 a 2050, na základě společných metod posuzování stavu ekosystémů, na něž se nevztahují články 4 a 5, hodnocení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku a nejnovějších vědeckých poznatků. [pozm. návrh 17]

Článek 22aOdložení cílů podle tohoto nařízení v případě mimořádných socioekonomických důsledků1.Komise do ... [1 rok od data vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každoročně zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie sdělení, v němž informuje o tom, zda byla splněna jedna nebo více z následujících podmínek:(a)v jednom nebo více členských státech se v následujících oblastech zpožďují povolovací postupy kvůli omezením vyplývajícím z unijních právních předpisů o přírodě:(i)stavba a rekonstrukce domů, zejména domů pro sociální bydlení;(ii)spouštění projektů v oblasti obnovitelné energie v souvislosti s plněním cílů stanovených v nařízení (EU)2021/1119 [evropský právní rámec pro klima];b)průměrná cena potravin během jednoho roku vzrostla o 10 %;(c)celková produkce potravin v Unii se během jednoho roku snížila o 5 %.2.Pokud nastane jedna nebo několik situací uvedených v odstavci 1, bude plnění cílů podle tohoto nařízení pozastaveno do doby, než všechny podmínky uvedené v odstavci 1 pominou. [pozm. návrh 131]

Článek 23Vstup v platnostToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.Použije se ode dne, kdy Komise poskytne Evropskému parlamentu a Radě spolehlivé vědecké údaje o podmínkách nezbytných k zajištění dlouhodobého potravinového zabezpečení, čímž se zohlední potřeba orné půdy v rámci konvenčního a ekologického zemědělství, dopad obnovy přírody na produkci potravin, dostupnost potravin a ceny potravin. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení, v němž uvede den, od něhož se toto nařízení použije. [pozm. návrh 135]Použije se ode dne splnění podmínky stanovené v čl. 11 odst. 2a. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení, v němž uvede den, od něhož se toto nařízení použije. [pozm. návrh 136]Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

SUCHOZEMSKÉ, POBŘEŽNÍ A SLADKOVODNÍ EKOSYSTÉMY – TYPY STANOVIŠŤ A SKUPINY TYPŮ STANOVIŠŤ UVEDENÉ V ČL. 4 ODST. 1 A 2

Níže uvedený seznam zahrnuje všechny typy suchozemských, pobřežních a sladkovodních stanovišť vyjmenované v příloze I směrnice 92/43/EHS uvedené v čl. 4 odst. 1 a 2 a dále šest skupin těchto typů stanovišť, konkrétně 1) mokřady (pobřežní a vnitrozemské), 2) travní porosty a jiná pastvinná stanoviště, 3) řeky, jezera, lužní, nivní a břehová stanoviště, 4) lesy, 5) stepní, vřesovištní a křovinná stanoviště a 6) skalní a dunová stanoviště.

1.SKUPINA 1: Mokřady (pobřežní a vnitrozemské)

Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Název typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Pobřežní a slaná stanoviště
1130
Ústí řek do moře (estuária)
1140
Bahnitá a písečná stanoviště za odlivu nezaplavená mořskou vodou
1150
Pobřežní laguny
1310
Porosty slanorožce (Salicornia spp.) a dalších jednoletých rostlin kolonizujících bahno a písek
1320
Trávníky s druhy rodu Spartina (Spartinion maritimae)
1330
Atlantské slané louky (Glauco-Puccinellietalia maritimae)
1340
Vnitrozemské slané louky
1410
Středomořské slané louky (Juncetalia maritimi)
1420
Středomořské a termoatlantské halofilní křoviny (Sarcocornetea fruticosi)
1530
Panonské slané stepi a slaniska
1650
Boreální baltské úzké zátoky
Vlhká vřesoviště a slatinné trávníky
4010
Severoatlantská vlhká vřesoviště s Erica tetralix
4020
Atlantská vlhká vřesoviště mírného pásu s druhy Erica ciliaris a Erica tetralix
6460
Slatinné trávníky na Troodu
Rašeliniště, slatě a močály
7110
Aktivní vrchoviště
7120
Degradovaná vrchoviště dosud schopná přirozené obnovy
7130
Povrchová rašeliniště
7140
Přechodová rašeliniště a třasoviska
7150
Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion)
7160
Finsko-skandinávské prameny a pramenité močály bohaté na minerální látky
7210
Vápenité slatiny s Cladium mariscus a společenstvem Caricion davallianae
7220
Prameniště s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)
7230
Bazická slatiniště
7240
Alpínská pionýrská společenstva svazu Caricion bicoloris-atrofuscae
7310
Bažiny Aapa
7320
Palsové bažiny
Vlhké lesy
9080
Finsko-skandinávské listnaté bažinaté lesy
91D0
Rašelinné lesy

2.SKUPINA 2: Travní porosty a jiná pastvinná stanoviště

Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Název typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Pobřežní a dunová stanoviště
1630
Boreální baltské pobřežní louky
21A0
Machéry
Vřesovištní a křovinná stanoviště
4030
Evropská suchá vřesoviště
4040
Suchá atlantská pobřežní vřesoviště s Erica vagans
4090
Endemické porosty nízkých keříků v horách Středomoří s druhy rodu Genista
5130
Porosty Juniperus communis na vřesovištích nebo travinných porostech na vápencích
8240
Vápencové „chodníky“
Travní porosty
6110
Skalní vápnomilné nebo basofilní travinné porosty Alysso-Sedion albi
6120
Vápnomilné travinné porosty na suchých píscích
6130
Travinné porosty na podloží bohatém na těžké kovy (Violetalia calaminariae)
6140
Pyrenejské travinné porosty s Festuca eskia na křemičitém podloží
6150
Alpínské a boreální travinné porosty na křemičitém podloží
6160
Travinné porosty s Festuca indigesta v iberských horách
6170
Alpínské a subalpínské vápnomilné travinné porosty
6180
Makaronéské mezofilní travinné porosty
6190
Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis)
6210
Facie polopřirozených suchých travinných porostů a křovin na vápenitých podložích (Festuco-Brometalia)
6220
Pseudostepi s travinami a jednoletou vegetací Thero-Brachypodietea
6230
Druhově bohaté smilkové (rod Nardus) travní porosty na křemičitých podložích v horských oblastech (a v podhorských oblastech kontinentální Evropy)
6240
Subpanonské stepní travinné porosty
6250
Panonské sprašové stepní travinné porosty
6260
Panonské písčité stepi
6270
Finsko-skandinávské nížinné druhově bohaté suché až středně vlhké travinné porosty
6280
Severské alvary a ploché skály z prekambrického vápence
62A0
Suché trávníky východního Submediteriánu (Scorzoneratalia villosae)
62B0
Hadcové trávníky na Kypru
62C0
Pontsko-sarmatské stepi
62D0
Acidofilní pastviny v moesijských horách
6410
Bezkolencové louky (Molinia spp.) na vápenitých, rašelinných nebo hlinitosiltových těžkých půdách (Molinion caeruleae)
6420
Středomořské vlhké vysokostébelnaté travinné porosty (Molinio-Holoschoenion)
6510
Nížinné sečené louky s druhy Alopecurus pratensis, Sanguisorba officinalis
6520
Horské sečené louky
Dehesy a louky s dřevinami
6310
Dehesy se vždyzelenými druhy dubů Quercus spp.
6530
Finsko-skandinávské louky s dřevinami
9070
Finsko-skandinávské pastviny porostlé dřevinami

3.SKUPINA 3: Řeky, jezera, lužní, nivní a břehová stanoviště

Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Název typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Řeky a jezera
3110
Oligotrofní vody na písečných pláních s velmi nízkým obsahem minerálních látek s vegetací typu Littorelletalia uniflorae
3120
Oligotrofní vody na písečných půdách v západním Středomoří s velmi nízkým obsahem minerálních látek s druhy rodu Isoetes
3130
Oligotrofní až mesotrofní stojaté vody s vegetací typu Littorelletea uniflorae a/nebo Isoëto- Nanojuncetea
3140
Tvrdé oligo-mesotrofní vody s bentickou vegetací s druhy rodu Chara
3150
Přírodní eutrofní jezera s vegetačními typy Magnopotamion nebo Hydrocharition
3160
Přírodní dystrofní jezera a tůně
3170
Středomořské periodické tůně
3180
Turlofy
3190
Jezera sádrovcového krasu
31A0
Transylvánské horké prameny s Nelumbo nucifera
3210
Finsko-skandinávské přirozené řeky
3220
Alpínské vodní toky a bylinná vegetace podél jejich břehů
3230
Alpínské vodní toky a jejich dřevinná pobřežní vegetace s druhem Myricaria germanica
3240
Alpínské vodní toky a jejich dřevinná pobřežní vegetace s druhem Salix elaeagnos
3250
Stále tekoucí středomořské řeky s porosty druhu Glaucium flavum
3260
Vodní tok od nížin po hory s vegetačními typy Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion
3270
Bahnité říční břehy s vegetačními typy Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p.
3280
Stále tekoucí středomořské řeky s vegetací Paspalo-Agrostidion a převislými stěnami vrb rodu Salix a Populus alba
3290
Přerušovaně tekoucí středomořské řeky s vegetací Paspalo-Agrostidion
32A0
Pěnovcové kaskády krasových řek v Dinárských Alpách
Nivní louky
6430
Vlhkomilná vysokostébelnatá lemová společenstva nížin a horského až alpínského výškového stupně
6440
Nivní louky říčních údolí s vegetací typu Cnidion dubii
6450
Severní boreální nivní louky
6540
Submediteránní travní porosty Molinio-Hordeion secalini
Lužní/břehové lesy
9160
Subatlantské a středoevropské doubravy a dubohabrové lesy (Carpinion betuli)
91E0
Lužní lesy s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)
91F0
Břehové smíšené lesy s Quercus robur, Ulmus laevis a Ulmus minor, Fraxinus excelsior nebo Fraxinus angustifolia podél velkých řek (Ulmenion minoris)
92A0
Galeriové lesy s druhy Salix alba a Populus alba
92B0
Břehové porosty na středomořských vodních tocích s periodickým průtokem s pěnišníkem Rhododendron ponticum, druhy rodu Salix a jinými druhy
92C0
Lesy s platanem východním (Platanus orientalis) a ambroní Liquidambar orientalis (Platanion orientalis)
92D0
Jižní břehové galeriové lesy a houštiny (Nerio-Tamaricetea a Securinegion tinctoriae)
9370
Palmové háje s datlovníkem (Phoenix spp.)

4.SKUPINA 4: Lesy

Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Název typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Boreální lesy
9010
Západní tajga
9020
Finsko-skandinávské hemiboreální přirozené staré listnaté lesy (Quercus, Tilia, Acer, Fraxinus nebo Ulmus) bohaté na epifyty
9030
Přirozené lesy ve stadiu primární sukcese na vyzdviženém mořském pobřeží
9040
Severské subalpínské/subarktické lesy s břízou pýřitou (Betula pubescens ssp. czerepanovii)
9050
Finsko-skandinávské smrčiny (Picea abies) s bohatou bylinnou vegetací
9060
Jehličnaté lesy na ledotokových morénových valech nebo s nimi spojené
Lesy mírného pásu
9110
Bučiny typu Luzulo-Fagetum
9120
Atlantské acidofilní bučiny s cesmínou (Ilex spp.) a příležitostně i s tisem (Taxus spp.) v křovinném patře (Quercion robori-petraeae nebo Ilici-Fagenion)
9130
Bučiny typu Asperulo-Fagetum
9140
Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer spp.) a šťovíkem (Rumex arifolius)
9150
Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion)
9170
Dubohabrové lesy typu Galio-Carpinetum
9180
Lesy typu Tilio-Acerion na svazích, sutích a ve stržích
9190
Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých rovinách
91A0
Staré zakrslé doubravy s druhy rodů Ilex a Blechnum na Britských ostrovech
91B0
Teplomilné jasanové lesy s jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia)
91G0
Panonské dubohabrové lesy s Quercus petraea a Carpinus betulus
91H0
Panonské šípákové doubravy s Quercus pubescens
91I0
Eurosibiřské stepní doubravy (Quercus spp.)
91J0
Tisové lesy (Taxus baccata) na Britských ostrovech
91K0
Ilyrské lesy s Fagus sylvatica (Aremonio-Fagion)
91L0
Ilyrské dubohabrové lesy (Erythronio-Carpinion)
91M0
Panonsko-balkánské doubravy s dubem cedrem a dubem zimním
91P0
Jedlové lesy s jedlí svatokřížskou (Abietetum polonicum)
91Q0
Západokarpatské vápnomilné bory s borovicí lesní
91R0
Dinárské bory s borovicí lesní na dolomitech (Genisto januensis-Pinetum)
91S0
Západopontské bučiny
91T0
Středoevropské lišejníkové bory s borovicí lesní
91U0
Sarmatské stepní bory
91V0
Dácké bučiny (Symphyto-Fagion)
91W0
Moesijské bučiny
91X0
Dobrogejské bučiny
91Y0
Dácké dubohabrové lesy
91Z0
Moesijské lesy s lípou stříbrnou
91AA
Východní lesy s dubem bílým
91BA
Moesijské lesy s jedlí stříbrnou
91CA
Rodopské a balkánské bory s borovicí lesní
Středomořské a makaronéské lesy
9210
Apeninské bučiny s tisem (Taxus spp.) a cesmínou (Ilex spp.)
9220
Apeninské bučiny s jedlí bělokorou (Abies alba) a bučiny s jedlí Abies nebrodensis
9230
Galicijsko-portugalské doubravy s druhy Quercus robur a Quercus pyrenaica
9240
Iberské doubravy s druhy Quercus faginea a Quercus canariensis
9250
Doubravy s dubem Quercus trojana
9260
Kaštanovníkové lesy Castanea sativa
9270
Helénské bučiny s jedlí Abies borisii-regis
9280
Doubravy s dubem uherským Quercus frainetto
9290
Lesy s Cupressus (Acero-Cupression)
9310
Egejské doubravy s druhem Quercus brachyphylla
9320
Olivovníkové a rohovníkové lesy (Olea a Ceratonia)
9330
Doubravy s dubem korkovým (Quercus suber)
9340
Doubravy s druhy Quercus ilex a Quercus rotundifolia
9350
Doubravy s dubem Quercus macrolepis
9360
Makaronéské vavřínové lesy (s druhy rodů Laurus, Ocotea)
9380
Cesmínové lesy s Ilex aquifolium
9390
Křoviny a nízké lesy s Quercus alnifolia
93A0
Lesy s Quercus infectoria (Anagyro foetidae-Quercetum infectoriae)
Horské jehličnaté lesy
9410
Acidofilní smrčiny horského až subalpínského výškového stupně (Vaccinio-Piceetea)
9420
Alpínské lesy s modřínem opadavým (Larix decidua) a/nebo limbové lesy s druhem Pinus cembra
9430
Subalpínské a horské blatkové lesy s druhem Pinus uncinata
9510
Jižní apeninské jedlové lesy s jedlí bělokorou (Abies alba)
9520
Jedlové lesy s jedlí španělskou Abies pinsapo
9530
Submediteránní bory s endemickou borovicí černou
9540
Středomořské bory s endemickou borovicí mesogejskou
9550
Kanárské endemické bory
9560
Endemické lesy s jalovcem (Juniperus spp.)
9570
Lesy s Tetraclinis articulata
9580
Středomořské tisové lesy s Taxus baccata
9590
Lesy s Cedrus brevifolia (Cedrosetum brevifoliae)
95A0
Vysoko položené doubravy v horách Středomoří

5.SKUPINA 5: Stepní, vřesovištní a křovinná stanoviště

Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Název typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Slané a sádrovcové stepi
1430
Halonitrofilní iberské křoviny (Pegano-Salsoletea)
1510
Středomořské slané stepi (Limonietalia)
1520
Vegetace iberských sádrovcových půd (Gypsophiletalia)
Vřesoviště a křoviny mírného pásu
4050
Endemická makaronéská vřesoviště
4060
Alpínská a boreální vřesoviště
4070
Křovinné porosty s druhy Pinus mugo a Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti)
4080
Subarktické vrbové křoviny s druhy rodu Salix
40A0
Subkontinentální peripanonské křoviny
40B0
Rodopské houštiny druhu Potentilla fruticosa
40C0
Ponto-sarmatské listnaté houštiny
Tuholisté křoviny (matoraly)
5110
Trvalá xerotermní společenstva na skalnatých svazích s Buxus sempervirens (Berberidion p.p.)
5120
Horská společenstva s Cytisus purgans
5140
Křovinná společenstva s Cistus palhinhae na vlhkých přímořských vřesovištích
5210
Stromovité matoraly s jalovci Juniperus spp.
5220
Stromovité matoraly s druhy rodu Zyziphus
5230
Stromovité matoraly s vavřínem Laurus nobilis
5310
Houštiny vavřínu Laurus nobilis
5320
Nízké porosty pryžců (Euphorbia) v blízkosti pobřežních skalních útesů
5330
Termo-středomořské houštiny a houštiny na suchých („předpouštních“) stanovištích
5410
Frigany na vrcholcích pobřežních útesů v západním Středomoří (Astragalo-Plantaginetum subulatae)
5420
Frigany se Sarcopoterium spinosum
5430
Endemické frigany svazu Euphorbio-Verbascion

6.SKUPINA 6: Skalní a dunová stanoviště

Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Název typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Mořské útesy, pláže a ostrůvky
1210
Jednoletá vegetace naplavenin
1220
Trvalá vegetace kamenitých břehů
1230
Vegetací porostlé útesy na pobřeží Atlantského oceánu a Baltského moře
1240
Vegetací porostlé útesy středomořského pobřeží (s endemickými druhy rodu Limonium)
1250
Vegetací porostlé útesy s endemickou flórou makaronéského pobřeží
1610
Baltské eskerové ostrovy s vegetací písečných, kamenitých a oblázkových pláží a sublitorální vegetací
1620
Boreální baltské ostrůvky a malé ostrovy
1640
Boreální baltské písečné pláže s trvalou vegetací
Pobřežní a vnitrozemské duny
2110
Pohyblivé duny v zárodečném stadiu
2120
Pohyblivé duny podél pobřeží s porosty Ammophila arenaria („bílé duny“)
2130
Zpevněné pobřežní duny s bylinnou vegetací („šedé duny“)
2140
Odvápněné zpevněné duny s porosty Empetrum nigrum
2150
Atlantské odvápněné zpevněné duny (Calluno-Ulicetea)
2160
Duny s porosty Hippophaë rhamnoides
2170
Duny s porosty Salix repens ssp. argentea (Salicion arenariae)
2180
Stromy porostlé duny atlantské, kontinentální a borealní oblasti
2190
Vlhké prolákliny v dunách
2210
Zpevněné pobřežní duny s vegetací Crucianellion maritimae
2220
Duny s porosty Euphorbia terracina
2230
Travinné dunové porosty typu Malcolmietalia
2240
Travinné dunové porosty typu Brachypodietalia s jednoletou vegetací
2250
Pobřežní duny s jalovci Juniperus spp.
2260
Duny s porosty tuholistých keřů Cisto-Lavenduletalia
2270
Duny porostlé borovicemi Pinus pinea nebo Pinus pinaster
2310
Suchá písčitá vřesoviště s druhy rodů Calluna a Genista
2320
Suchá písčitá vřesoviště s druhy rodu Calluna a se šichou černou (Empetrum nigrum)
2330
Vnitrozemské duny s otevřenými travinnými porosty s druhy rodů Corynephorus a Agrostis
2340
Panonské vnitrozemské duny
91N0
Křoviny panonských vnitrozemských písečných dun (Junipero-Populetum albae)
Skalní stanoviště
8110
Křemičité suti horského až sněžního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani)
8120
Vápencové suti horského až alpínského stupně (Thlaspietea rotundifolii)
8130
Suti západního středomoří a teplomilné suti
8140
Suti východního Středomoří
8150
Křemičité suti středoevropských vysočin
8160
Středoevropské vápencové suti pahorkatinného a horského stupně
8210
Vápencové skalní svahy s chasmofytní vegetací
8220
Křemičité skalní svahy s chasmofytní vegetací
8230
Křemičité skály s pionýrskou vegetací Sedo-Scleranthion nebo Sedo albi-Veronicion dillenii
8310
Jeskyně nepřístupné veřejnosti
8320
Lávová pole a přírodní prohlubně
8340
Stálé ledovce

PŘÍLOHA IIMOŘSKÉ EKOSYSTÉMY – TYPY STANOVIŠŤ A SKUPINY TYPŮ STANOVIŠŤ UVEDENÉ V ČL. 5 ODST. 1 A 2

Níže uvedený seznam zahrnuje typy mořských stanovišť uvedené v čl. 5 odst. 1 a 2 a dále sedm skupin těchto typů stanovišť, konkrétně 1) kolonie mořských řas, 2) lesy makrořas, 3) kolonie měkkýšů, 4) mäerlové kolonie, 5) kolonie hub a korálů a korálotvorné kolonie, 6) průduchy a vývěry a 7) měkké sedimenty (nad 1 000 metrů hloubky). Je zde uveden i vztah k typům stanovišť uvedeným v příloze I směrnice 92/43/EHS.

Zde použitá klasifikace typů mořských stanovišť, rozdělená podle mořských biogeografických oblastí, vychází z typologie mořských stanovišť podle Evropského informačního systému o přírodě (EUNIS)ve verzi revidované v roce 2022 Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA). Informace o souvisejících stanovištích uvedených v příloze I směrnice Rady 92/43/EHS vycházejí ze srovnávacího dokumentu zveřejněného agenturou EEA v roce 2021Klasifikace mořských stanovišť EUNIS 2022.Evropská agentura pro životní prostředí..

1.Skupina 1: Kolonie mořských řas

Kód EUNIS
Název typu stanoviště podle EUNIS
Související kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS
Atlantský oceán
MA522
Kolonie mořských řas na atlantském litorálním písku
1140; 1160
MA623
Kolonie mořských řas na atlantském litorálním bahně
1140; 1160
MB522
Kolonie mořských řas na atlantském infralitorálním písku
1110; 1150; 1160
Baltské moře

MA332
Baltský hydrolitorální hrubý sediment s ponořenou vegetací
1130; 1160; 1610; 1620
MA432
Baltský hydrolitorální smíšený sediment s ponořenou vegetací
1130; 1140; 1160; 1610
MA532
Baltský hydrolitorální písek s ponořenými zakořeněnými rostlinami
1130; 1140; 1160; 1610
MA632
Baltské hydrolitorální bahno s převahou ponořených zakořeněných rostlin
1130; 1140; 1160; 1650
MB332
Baltský infralitorální hrubý sediment s ponořenými zakořeněnými rostlinami
1110; 1160
MB432
Baltský infralitorální smíšený sediment s ponořenými zakořeněnými rostlinami
1110; 1160; 1650
MB532
Baltský infralitorální písek s ponořenými zakořeněnými rostlinami
1110; 1130; 1150; 1160
MB632
Baltský infralitorální bahenní sediment s ponořenými zakořeněnými rostlinami
1130; 1150; 1160; 1650
Černé moře

MB546
Louky mořské trávy a louky s oddenkovými řasami v infralitorálním bahnitém písku Černého moře ovlivněném sladkou vodou
1110; 1130; 1160
MB547
Louky mořské trávy v Černém moři na mírně exponovaném výše položeném infralitorálním čistém písku
1110; 1160
MB548
Louky mořské trávy v Černém moři na níže položeném infralitorálním písku
1110; 1160
Středozemní moře

MB252
Biocenóza posidonie mořské (Posidonia oceanica)
1120
MB2521
Ekomorfóza pruhovaných luk posidonie mořské (Posidonia oceanica)
1120; 1130; 1160
MB2522
Ekomorfóza luk posidonie mořské (Posidonia oceanica) typu „bariérového útesu“
1120; 1130; 1160
MB2523
Facie mrtvých „houštin“ posidonie mořské (Posidonia oceanica) bez velkého množství epiflóry
1120; 1130; 1160
MB2524
Společenství s lazuchou prorůstavou (Caulerpa prolifera) na dnech s výskytem posidonie
1120; 1130; 1160
MB5521
Společenství s druhem Cymodocea nodosa na dobře vytříděném jemném písku
1110; 1130; 1160
MB5534
Společenství s druhem Cymodocea nodosa na povrchovém bahnitém písku v chráněných vodách
1110; 1130; 1160
MB5535
Společenství s druhem Zostera noltii na povrchovém bahnitém písku v chráněných vodách
1110; 1130; 1160
MB5541
Společenství s druhem Ruppia cirrhosa a/nebo s táhlicí přímořskou (Ruppia maritima) na písku
1110; 1130; 1160
MB5544
Společenství s druhem Zostera noltii v euryhalinním a eurytermním prostředí na písku
1110; 1130; 1160
MB5545
Společenství s vochou mořskou (Zostera marina) v euryhalinním a eurytermním prostředí
1110; 1130; 1160

2.Skupina 2: Lesy makrořas

Kód EUNIS
Název typu stanoviště podle EUNIS
Související kódy přílohy I směrnice o ochraně přírodních stanovišť
Atlantský oceán
MA123
Společenstva mořských řas na atlantských litorálních skalách s plnou salinitou
1160; 1170; 1130
MA125
Chaluhotvaré na atlantských litorálních skalách s proměnlivou salinitou
1170; 1130
MB121
Společenstva chaluh a mořských řas na atlantských infralitorálních skalách
1170; 1160
MB123
Společenstva chaluh a mořských řas na atlantských infralitorálních skalách ovlivněných či narušených sedimenty
1170; 1160
MB124
Společenstva chaluh na atlantských infralitorálních skalách s proměnlivou salinitou
1170; 1130; 1160
MB321
Společenstva chaluh a mořských řas na atlantském infralitorálním hrubém sedimentu
1160
MB521
Společenstva chaluh a mořských řas na atlantském infralitorálním písku
1160
MB621
Společenstva s vegetací na atlantském infralitorálním bahně
1160
Baltské moře

MA131
Baltské hydrolitorální skály a balvany s vytrvalými druhy řas
1160; 1170; 1130; 1610; 1620
MB131
Vytrvalé druhy řas na baltských infralitorálních skalách a balvanech
1170; 1160
MB232
Baltské infralitorální dno s úlomky mušlí
1160; 1110
MB333
Baltský infralitorální hrubý sediment s vytrvalými druhy řas
1110; 1160
MB433
Baltský infralitorální smíšený sediment s vytrvalými druhy řas
1110; 1130; 1160; 1170
Černé moře

MB144
Výše položené exponované infralitorální skály s chaluhotvarými v Černém moři s převahou slávkovitých
1170; 1160
MB149
Výše položené středně exponované infralitorální skály s chaluhotvarými v Černém moři s převahou slávkovitých
1170; 1160
MB14A
Chaluhotvaré a jiné řasy na chráněných výše položených infralitorálních skalách v Černém moři vystavené světlu
1170; 1160
Středozemní moře

MA1548
Společenství s druhem Fucus virsoides
1160; 1170
MB1512
Společenství s druhem Cystoseira tamariscifolia a Saccorhiza polyschides
1170; 1160
MB1513
Společenství s druhem Cystoseira amentacea (var. amentacea, var. stricta, var. spicata)
1170; 1160
MB151F
Společenství s druhem Cystoseira brachycarpa
1170; 1160
MB151G
Společenství s druhem Cystoseira crinita
1170; 1160
MB151H
Společenství s druhem Cystoseira crinitophylla
1170; 1160
MB151J
Společenství s druhem Cystoseira sauvageauana
1170; 1160
MB151K
Společenství s druhem Cystoseira spinosa
1170; 1160
MB151L
Společenství s hroznovicí Sargassum vulgare
1170; 1160
MB151M
Společenství s druhem Dictyopteris polypodioides
1170; 1160
MB151W
Společenství s druhem Cystoseira compressa
1170; 1160
MB1524
Společenství s druhem Cystoseira barbata
1170; 1160
MC1511
Společenství s druhem Cystoseira zosteroides
1170; 1160
MC1512
Společenství s druhem Cystoseira usneoides
1170; 1160
MC1513
Společenství s druhem Cystoseira dubia
1170; 1160
MC1514
Společenství s druhem Cystoseira corniculata
1170; 1160
MC1515
Společenství s druhy rodu hroznovice (Sargassum)
1170; 1160
MC1518
Společenství s druhem Laminaria ochroleuca
1170; 1160
MC3517
Společenství s druhem Laminaria rodriguezii na detritických dnech
1160

3.Skupina 3: Kolonie měkkýšů

Kód EUNIS
Název typu stanoviště podle EUNIS
Související kódy přílohy I směrnice o ochraně přírodních stanovišť
Atlantský oceán
MA122
Společenstva slávky jedlé (Mytilus edulis) a/nebo svijonožců na atlantských litorálních skalách vystavených vlnám
1160; 1170
MA124
Společenstva škeblí a/nebo svijonožců s řasami na atlantských litorálních skalách
1160; 1170
MA227
Útesy s mlži v litorální zóně Atlantského oceánu
1170; 1140
MB222
Útesy s mlži v infralitorální zóně Atlantského oceánu
1170; 1130; 1160
MC223
Útesy s mlži v cirkalitorální zóně Atlantského oceánu
1170
Baltské moře

MB231
Infralitorální dna Baltského moře s převahou epibentických mlžů
1170; 1160
MC231
Cirkalitorální dna Baltského moře s převahou epibentických mlžů
1170; 1160; 1110
MD231
Cirkalitorální biogenní dna Baltského moře mimo pobřeží s výskytem epibentických mlžů
1170
MD232
Cirkalitorální dna Baltského moře mimo pobřeží pokrytá úlomky mušlí s výskytem mlžů
1170
MD431
Smíšená cirkalitorální dna Baltského moře s makroskopickými epibentickými biotickými strukturami

MD531
Smíšený cirkalitorální písek Baltského moře s makroskopickými epibentickými biotickými strukturami

MD631
Cirkalitorální bahno Baltského moře mimo pobřeží s výskytem epibentických mlžů

Černé moře

MB141
Níže položené infralitorální skály v Černém moři s převahou bezobratlých
1170
MB143
Výše položené exponované infralitorální skály s foliózními řasami (bez chaluhotvarých) v Černém moři s převahou slávkovitých
1170; 1160
MB148
Výše položené středně exponované infralitorální skály s foliózními řasami (jinými než chaluhotvaré) v Černém moři s převahou slávkovitých
1170; 1160
MB242
Kolonie škeblí v černomořské infralitorální oblasti
1170; 1130; 1160
MB243
Ústřicové útesy na níže položených infralitorálních skalách v Černém moři
1170
MB642
Infralitorální terigenní bahno v Černém moři
1160
MC141
Cirkalitorální skály v Černém moři s převahou bezobratlých
1170
MC241
Kolonie škeblí v cirkalitorálním terigenním bahně v Černém moři
1170
MC645
Níže položené cirkalitorální bahno v Černém moři

Středozemní moře

MA1544
Facie se slávkou středomořskou (Mytilus galloprovincialis) ve vodách obohacených organickou hmotou
1160; 1170
MB1514
Facie se slávkou středomořskou (Mytilus galloprovincialis)
1170; 1160

Středomořské infralitorální ústřicové lavice

Středomořské cirkalitorální ústřicové lavice

4.Skupina 4: Mäerlové kolonie

Kód EUNIS
Název typu stanoviště podle EUNIS
Související kódy přílohy I směrnice o ochraně přírodních stanovišť
Atlantský oceán
MB322
Mäerlové kolonie na atlantském infralitorálním hrubém sedimentu
1110; 1160
MB421
Mäerlové kolonie na atlantském infralitorálním smíšeném sedimentu
1110; 1160
MB622
Mäerlové kolonie na atlantském infralitorálním bahnitém sedimentu
1110; 1160
Středozemní moře

MB3511
Společenství s rhodolity v hrubém písku a jemném štěrku míseném vlnami
1110; 1160
MB3521
Společenství s rhodolity v hrubém písku a jemném štěrku pod vlivem spodních proudů
1110; 1160
MB3522
Společenství s mäerlem (tj. soužití s druhy Lithothamnion corallioides a Phymatolithon calcareum) na středomořském hrubém písku a štěrku
1110; 1160
MC3521
Společenství s rhodolity na pobřežním detritickém dnu
1110
MC3523
Společenství s mäerlem (druhy Lithothamnion corallioides a Phymatolithon calcareum) na pobřežních detritických dnech
1110

5.Skupina 5: Kolonie hub a korálů a korálotvorné kolonie

Kód EUNIS
Název typu stanoviště podle EUNIS
Související kódy přílohy I směrnice o ochraně přírodních stanovišť
Atlantský oceán
MC121
Společenstva trávníků s faunou na atlantských cirkalitorálních skalách
1170
MC124
Společenstva fauny na atlantských cirkalitorálních skalách s proměnlivou salinitou
1170; 1130
MC126
Společenstva atlantských cirkalitorálních jeskyň a převisů
8330; 1170
MC222
Studenovodní korálové útesy v cirkalitorální zóně Atlantského oceánu
1170
MD121
Společenstva hub na cirkalitorálních skalách v Atlantském oceánu mimo pobřeží
1170
MD221
Studenovodní korálové útesy v cirkalitorální zóně Atlantského oceánu mimo pobřeží
1170
ME122
Společenstva hub na výše položených batyálních skalách v Atlantském oceánu
1170
ME123
Smíšená hlubinná korálová společenstva na výše položených batyálních skalách v Atlantském oceánu
1170
ME221
Výše položený batyální hlubinný korálový útes v Atlantském oceánu
1170
ME322
Smíšené hlubinné korálové společenstvo na výše položeném batyálním hrubém sedimentu v Atlantském oceánu

ME324
Agregace hub na výše položeném batyálním hrubém sedimentu v Atlantském oceánu

ME422
Agregace hub na výše položeném batyálním smíšeném sedimentu v Atlantském oceánu

ME623
Agregace hub na výše položeném atlantském batyálním bahně

ME624
Vzpřímené korálové pole na výše položeném atlantském batyálním bahně

MF121
Smíšené hlubinné korálové společenstvo na níže položených batyálních skalách v Atlantském oceánu
1170
MF221
Níže položený batyální hlubinný korálový útes v Atlantském oceánu
1170
MF321
Smíšené hlubinné korálové společenstvo na níže položeném batyálním hrubém sedimentu v Atlantském oceánu

MF622
Agregace hub na níže položeném atlantském batyálním bahně

MF623
Vzpřímené korálové pole na níže položeném atlantském batyálním bahně

Baltské moře

MB138
Baltské infralitorální skály a balvany s epibentickými houbami
1170; 1160
MB43A
Baltský infralitorální smíšený sediment s epibentickými houbami (Porifera)
1160; 1170
MC133
Baltské cirkalitorální skály a balvany s epibentickými žahavci
1170; 1160
MC136
Baltské cirkalitorální skály a balvany s epibentickými houbami
1170; 1160
MC433
Baltský cirkalitorální smíšený sediment s epibentickými žahavci
1160; 1170
MC436
Baltský cirkalitorální smíšený sediment s epibentickými houbami
1160
Černé moře

MD24
Cirkalitorální biogenní stanoviště v Černém moři mimo pobřeží
1170
ME14
Výše položené batyální skály v Černém moři
1170
ME24
Výše položené batyální biogenní stanoviště v Černém moři
1170
MF14
Níže položené batyální skály v Černém moři
1170
Středozemní moře

MB151E
Facie s turbinatkou protáhlou (Cladocora caespitosa)
1170; 1160
MB151Q
Facie s dendrofylou krajkovou (Astroides calycularis)
1170; 1160
MB151α
Facie a společenství korálotvorných biocenóz (v enklávě)
1170; 1160
MC1519
Facie s trsovníkem žlutým (Eunicella cavolini)
1170; 1160
MC151A
Facie s trsovníkem sevřeným (Eunicella singularis)
1170; 1160
MC151B
Facie s rohovitkou červenou (Paramuricea clavata)
1170; 1160
MC151E
Facie s druhem Leptogorgia sarmentosa
1170; 1160
MC151F
Facie s Antipatella subpinnata a řídkými červenými řasami
1170; 1160
MC151G
Facie s masivními houbami a řídkými červenými řasami
1170; 1160
MC1522
Facie s korálem červeným (Corallium rubrum)
8330; 1170
MC1523
Facie s dendrofylou žlutou (Leptopsammia pruvoti)
8330; 1170
MC251
Korálotvorné plochy
1170
MC6514
Facie lepkavého bahna s laločnicí dlanitou (Alcyonium palmatum) a sumýšem královským (Parastichopus regalis) na cirkalitorálním bahně
1160
MD151
Biocenóza podél skalnatého šelfu ve Středozemním moři
1170
MD25
Cirkalitorální biogenní stanoviště ve Středozemním moři mimo pobřeží
1170
MD6512
Facie lepkavého bahna s laločnicí dlanitou (Alcyonium palmatum) a sumýšem královským (Parastichopus regalis) na níže položeném cirkalitorálním bahně

ME1511
Středomořské výše položené batyální útesy turbinatky větvené (Lophelia pertusa)
1170
ME1512
Středomořské výše položené batyální útesy okulíny drsné (Madrepora oculata)
1170
ME1513
Středomořské výše položené batyální útesy okulíny drsné (Madrepora oculata) a turbinatky větvené (Lophelia pertusa)
1170
ME6514
Středomořské výše položené batyální facie s druhem Pheronema carpenteri

MF1511
Středomořské níže položené batyální útesy turbinatky větvené (Lophelia pertusa)
1170
MF1512
Středomořské níže položené batyální útesy okulíny drsné (Madrepora oculata)
1170
MF1513
Středomořské níže položené batyální útesy okulíny drsné (Madrepora oculata) a turbinatky větvené (Lophelia pertusa)
1170
MF6511
Středomořské níže položené batyální facie písčitého bahna s houbou kořenovitou (Thenea muricata)

MF6513
Středomořské níže položené batyální facie hutného bahna s korálkovníkem protáhlým (Isidella elongata)

6.Skupina 6: Průduchy a vývěry

Kód EUNIS
Název typu stanoviště podle EUNIS
Související kódy přílohy I směrnice o ochraně přírodních stanovišť
Atlantský oceán
MB128
Průduchy a vývěry v atlantských infralitorálních skalách
1170; 1160; 1180
MB627
Průduchy a vývěry v atlantském infralitorálním bahně
1130; 1160
MC127
Průduchy a vývěry v atlantských cirkalitorálních skalách
1170; 1180
MC622
Průduchy a vývěry v atlantském cirkalitorálním bahně
1160
MD122
Průduchy a vývěry v atlantských cirkalitorálních skalách mimo pobřeží
1170
MD622
Průduchy a vývěry v atlantském cirkalitorálním bahně mimo pobřeží

7.Skupina 7: Měkké sedimenty (nad 1 000 metrů hloubky)

Kód EUNIS
Název typu stanoviště podle EUNIS
Související kódy přílohy I směrnice o ochraně přírodních stanovišť
Atlantský oceán
MA32
Atlantský litorální hrubý sediment
1130; 1160
MA42
Atlantský litorální smíšený sediment
1130; 1140; 1160
MA52
Atlantský litorální písek
1130; 1140; 1160
MA62
Atlantské litorální bahno
1130; 1140; 1160
MB32
Atlantský infralitorální hrubý sediment
1110; 1130; 1160
MB42
Atlantský infralitorální smíšený sediment
1110; 1130; 1150; 1160
MB52
Atlantský infralitorální písek
1110; 1130; 1150; 1160
MB62
Atlantské infralitorální bahno
1110; 1130; 1160
MC32
Atlantský cirkalitorální hrubý sediment
1110; 1160
MC42
Atlantský cirkalitorální smíšený sediment
1110; 1160
MC52
Atlantský cirkalitorální písek
1110; 1160
MC62
Atlantské cirkalitorální bahno
1160
MD32
Atlantský cirkalitorální hrubý sediment mimo pobřeží

MD42
Atlantský cirkalitorální smíšený sediment mimo pobřeží

MD52
Atlantský cirkalitorální písek mimo pobřeží

MD62
Atlantské cirkalitorální bahno mimo pobřeží

ME32
Výše položený batyální hrubý sediment v Atlantském oceánu

ME42
Výše položený batyální smíšený sediment v Atlantském oceánu

ME52
Výše položený batyální písek v Atlantském oceánu

ME62
Výše položené batyální bahno v Atlantském oceánu

MF32
Níže položený batyální hrubý sediment v Atlantském oceánu

MF42
Níže položený batyální smíšený sediment v Atlantském oceánu

MF52
Níže položený batyální písek v Atlantském oceánu

MF62
Níže položené batyální bahno v Atlantském oceánu

Baltské moře

MA33
Baltský hydrolitorální hrubý sediment
1130; 1160; 1610; 1620
MA43
Baltský hydrolitorální smíšený sediment
1130; 1140; 1160; 1610
MA53
Baltský hydrolitorální písek
1130; 1140; 1160; 1610
MA63
Baltské hydrolitorální bahno
1130; 1140; 1160; 1650
MB33
Baltský infralitorální hrubý sediment
1110; 1150; 1160
MB43
Baltský infralitorální smíšený sediment
1110; 1130; 1150; 1160; 1170; 1650
MB53
Baltský infralitorální písek
1110; 1130; 1150; 1160
MB63
Baltské infralitorální bahno
1130; 1150; 1160; 1650
MC33
Baltský cirkalitorální hrubý sediment
1110; 1160
MC43
Baltský cirkalitorální smíšený sediment
1160; 1170
MC53
Baltský cirkalitorální písek
1110; 1160
MC63
Baltské cirkalitorální bahno
1160; 1650
MD33
Baltský cirkalitorální hrubý sediment mimo pobřeží

MD43
Baltský cirkalitorální smíšený sediment mimo pobřeží

MD53
Baltský cirkalitorální písek mimo pobřeží

MD63
Baltské cirkalitorální bahno mimo pobřeží

Černé moře

MA34
Litorální hrubý sediment v Černém moři
1160
MA44
Litorální smíšený sediment v Černém moři
1130; 1140; 1160
MA54
Litorální písek v Černém moři
1130; 1140; 1160
MA64
Litorální bahno v Černém moři
1130; 1140; 1160
MB34
Infralitorální hrubý sediment v Černém moři
1110; 1160
MB44
Infralitorální smíšený sediment v Černém moři
1110; 1170
MB54
Infralitorální písek v Černém moři
1110; 1130; 1160
MB64
Infralitorální bahno v Černém moři
1130; 1160
MC34
Cirkalitorální hrubý sediment v Černém moři
1160
MC44
Cirkalitorální smíšený sediment v Černém moři

MC54
Cirkalitorální písek v Černém moři
1160
MC64
Cirkalitorální bahno v Černém moři
1130; 1160
MD34
Cirkalitorální hrubý sediment v Černém moři mimo pobřeží

MD44
Cirkalitorální smíšený sediment v Černém moři mimo pobřeží

MD54
Cirkalitorální písek v Černém moři mimo pobřeží

MD64
Cirkalitorální bahno v Černém moři mimo pobřeží

Středozemní moře

MA35
Středomořský litorální hrubý sediment
1160; 1130
MA45
Středomořský litorální smíšený sediment
1140; 1160
MA55
Středomořský litorální písek
1130; 1140; 1160
MA65
Středomořské litorální bahno
1130; 1140; 1150; 1160
MB35
Středomořský infralitorální hrubý sediment
1110; 1160
MB45
Středomořský infralitorální smíšený sediment

MB55
Středomořský infralitorální písek
1110; 1130; 1150; 1160
MB65
Středomořské infralitorální bahno
1130; 1150
MC35
Středomořský cirkalitorální hrubý sediment
1110; 1160
MC45
Středomořský cirkalitorální smíšený sediment

MC55
Středomořský cirkalitorální písek
1110; 1160
MC65
Středomořské cirkalitorální bahno
1130; 1160
MD35
Cirkalitorální hrubý sediment ve Středozemním moři mimo pobřeží

MD45
Cirkalitorální smíšený sediment ve Středozemním moři mimo pobřeží

MD55
Cirkalitorální písek ve Středozemním moři mimo pobřeží

MD65
Cirkalitorální bahno ve Středozemním moři mimo pobřeží

ME35
Výše položený batyální hrubý sediment ve Středozemním moři

ME45
Výše položený batyální smíšený sediment ve Středozemním moři

ME55
Výše položený batyální písek ve Středozemním moři

ME65
Výše položené batyální bahno ve Středozemním moři

MF35
Níže položený batyální hrubý sediment ve Středozemním moři

MF45
Níže položený batyální smíšený sediment ve Středozemním moři

MF55
Níže položený batyální písek ve Středozemním moři

MF65
Níže položené batyální bahno ve Středozemním moři

PŘÍLOHA IIIMOŘSKÉ DRUHY UVEDENÉ V ČL. 5 ODST. 3

▌

(2)piloun queenslandský (Pristis clavata);

(3)piloun mnohozubý (Pristis pectinata);

(4)piloun obecný (Pristis pristis);

▌

(6)žralok veliký (Cetorinhus maximus) a žralok bílý (Carcharodon carcharias);

(7)světloun malý (Etmopterus pusillus);

(8)manta Manta alfredi;

(9)manta atlantská (Manta birostris);

(10)manta velká (Mobula mobular);

(11)manta senegalská (Mobula rochebrunei);

(12)manta japonská (Mobula japanica);

(13)manta Thurstonova (Mobula thurstoni);

(14)manta kambodžská (Mobula eregoodootenkee);

▌

(16)manta chilská (Mobula tarapacana);

(17)manta Kuhlova (Mobula kuhlii);

(18)manta malá (Mobula hypostoma);

(19)rejnok norský (Raja (Dipturus) nidarosiensis);

(20)rejnok bílý (Raja alba);

(21)pilohřbetovití (Rhinobatidae);

(22)polorejnok křídlatý (Squatina squatina);

(23)losos obecný (Salmo salar)

(24)pstruh obecný (Salmo trutta);

(25)síh špičatorypý (Coregonus oxyrhynchus).

[pozm. návrh 47]

PŘÍLOHA V

INDIKÁTOR BĚŽNÝCH DRUHŮ POLNÍCH PTÁKŮ NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Popis

Indikátor ptáků zemědělské krajiny shrnuje populační trendy běžných a rozšířených druhů polních ptáků a má sloužit jako zástupný ukazatel pro hodnocení stavu biologické rozmanitosti zemědělských ekosystémů v Evropě. Vnitrostátní indikátor ptáků zemědělské krajiny je složený indikátor sledující několik druhů ptactva, který měří míru změny relativní četnosti druhů polních ptáků ve vybraných zkoumaných lokalitách na vnitrostátní úrovni. Indikátor je založen na speciálně vybraných druzích ptáků, které jsou z hlediska potravy nebo hnízdění závislé na zemědělských stanovištích. Vnitrostátní indikátory běžných druhů polních ptáků jsou založeny na souborech druhů, které jsou relevantní pro jednotlivé členské státy. Indikátor se vypočítá ve vztahu k základnímu roku, pro který je hodnota indikátoru obvykle stanovena na 100. Hodnoty trendu vyjadřují celkovou populační změnu velikosti populací jednotlivých druhů polních ptáků v průběhu několika let.

Metodika: Brlík et al. (2021): Databáze údajů sledující dlouhodobé velkoplošné populační změny běžných hnízdících evropských ptáků. Sci Data 8, 21. https://doi.org/10.1038/s41597-021-00804-2

„Členskými státy s historicky více poškozenými populacemi polních ptáků“ se rozumí členské státy, v nichž polovina nebo více druhů zařazených do vnitrostátního indikátoru běžných druhů polních ptáků dlouhodobě vykazuje negativní populační trend. Pro členské státy, v nichž data o dlouhodobých populačních trendech u některých druhů chybí, se použijí informace o evropském stavu druhu.

Mezi tyto členské státy patří:

Česko

Dánsko

Estonsko

Finsko

Francie

Německo

Maďarsko

Itálie

Lucembursko

Nizozemsko

Španělsko

„Členskými státy s historicky méně poškozenými populacemi polních ptáků“ se rozumí členské státy, v nichž méně než polovina druhů zařazených do vnitrostátního indikátoru běžných druhů polních ptáků dlouhodobě vykazuje negativní populační trend. Pro členské státy, v nichž data o dlouhodobých populačních trendech u některých druhů chybí, se použijí informace o evropském stavu druhu.

Mezi tyto členské státy patří:

Rakousko

Belgie

Bulharsko

Chorvatsko

Kypr

Řecko

Irsko

Lotyšsko

Litva

Malta

Polsko

Portugalsko

Rumunsko

Slovensko

Slovinsko

Švédsko

Seznam druhů používaných pro indikátor běžných druhů polních ptáků v členských státech

Rakousko
Acrocephalus palustris
Alauda arvensis
Anthus spinoletta
Anthus trivialis
Carduelis cannabina
Carduelis carduelis
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Jynx torquilla
Lanius collurio
Lullula arborea
Miliaria calandra
Oenanthe oenanthe
Passer montanus
Perdix perdix
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Serinus citrinella
Serinus serinus
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Turdus pilaris
Vanellus vanellus

Belgie – Vlámsko
Belgie – Valonsko
Alauda arvensis
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Anthus pratensis
Emberiza citrinella
Carduelis cannabina
Falco tinnunculus
Corvus frugilegus
Haematopus ostralegus
Emberiza citrinella
Hippolais icterina
Falco tinnunculus
Hirundo rustica
Hirundo rustica
Limosa limosa
Lanius collurio
Linaria cannabina
Miliaria calandra
Motacilla alba
Motacilla flava
Motacilla flava
Passer montanus
Numenius arquata
Perdix perdix
Passer montanus
Saxicola torquatus
Perdix perdix
Streptopelia turtur
Phoenicurus ochruros
Sturnus vulgaris
Saxicola torquatus
Sylvia communis
Sylvia communis
Vanellus vanellus
Vanellus vanellus

Bulharsko
Alauda arvensis
Carduelis carduelis
Carduelis cannabina
Coturnix coturnix
Corvus frugilegus
Emberiza hortulana
Emberiza melanocephala
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Lanius collurio
Miliaria calandra
Motacilla flava
Perdix perdix
Passer montanus
Sylvia communis
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Upupa epops

Chorvatsko
Alauda arvensis
Anthus campestris
Anthus trivialis
Carduelis cannabina
Carduelis carduelis
Coturnix coturnix
Emberiza cirlus
Emberiza citrinella
Emberiza melanocephala
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Jynx torquilla
Lanius collurio
Lanius senator
Lullula arborea
Luscinia megarhynchos
Miliaria calandra
Motacilla flava
Oenanthe hispanica
Oriolus oriolus
Passer montanus
Pica pica
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Streptopelia turtur
Sylvia communis
Upupa epops
Vanellus vanellus

Kypr
Alectoris chukar
Athene noctua
Carduelis carduelis
Cisticola juncidis
Clamator glandarius
Columba palumbus
Coracias garrulus
Corvus corone cornix
Coturnix coturnix
Emberiza calandra
Emberiza melanocephala
Falco tinnunculus
Francolinus francolinus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Chloris chloris
Iduna pallida
Linaria cannabina
Oenanthe cypriaca
Parus major
Passer hispaniolensis
Pica pica
Streptopelia turtur
Sylvia conspicillata
Sylvia melanocephala

Česko
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Carduelis cannabina
Ciconia ciconia
Corvus frugilegus
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Hirundo rustica
Lanius collurio
Miliaria calandra
Motacilla flava
Passer montanus
Perdix perdix
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Serinus serinus
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Vanellus vanellus

Dánsko
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Carduelis cannabina
Carduelis carduelis
Corvus corone
Corvus frugilegus
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Gallinago gallinago
Hirundo rustica
Lanius collurio
Miliaria calandra
Motacilla alba
Motacilla flava
Oenanthe oenanthe
Passer montanus
Perdix perdix
Saxicola rubetra
Sylvia communis
Sylvia curruca
Turdus pilaris
Vanellus vanellus

Estonsko
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Corvus frugilegus
Emberiza citrinella
Hirundo rustica
Lanius collurio
Linaria cannabina
Motacilla flava
Passer montanus
Saxicola rubetra
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Vanellus vanellus
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌
▌

Finsko
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Corvus monedula
Crex crex
Delichon urbica
Emberiza hortulana
Hirundo rustica
Numenius arquata
Passer montanus
Saxicola rubertra
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Turdus pilaris
Vanellus vanellus

Francie
Alauda arvensis
Alectoris rufa
Anthus campestris
Anthus pratensis
Buteo buteo
Carduelis cannabina
Corvus frugilegus
Coturnix coturnix
Emberiza cirlus
Emberiza citrinella
Emberiza hortulana
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Lanius collurio
Lullula arborea
Melanocorypha calandra
Motacilla flava
Oenanthe oenanthe
Perdix perdix
Saxicola torquatus
Saxicola rubetra
Sylvia communis
Upupa epops
Vanellus vanellus

Německo
Alauda arvensis
Athene noctua
Emberiza citrinella
Lanius collurio
Limosa limosa
Lullula arborea
Miliaria calandra
Milvus milvus
Saxicola rubetra
Vanellus vanellus

Řecko
Alauda arvensis
Apus apus
Athene noctua
Calandrella brachydactyla
Carduelis cannabina
Carduelis carduelis
Carduelis chloris
Ciconia ciconia
Corvus corone
Corvus monedula
Delichon urbicum
Emberiza cirlus
Emberiza hortulana
Emberiza melanocephala
Falco naumanni
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo daurica
Hirundo rustica
Lanius collurio
Lanius minor
Lanius senator
Lullula arborea
Luscinia megarhynchos
Melanocorypha calandra
Miliaria calandra
Motacilla flava
Oenanthe hispanica
Oenanthe oenanthe
Passer domesticus
Passer hispaniolensis
Passer montanus
Pica pica
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Streptopelia decaocto
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia melanocephala
Upupa epops

Maďarsko
Alauda arvensis
Anthus campestris
Coturnix coturnix
Emberiza calandra
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Lanius collurio
Lanius minor
Locustella naevia
Merops apiaster
Motacilla flava
Perdix perdix
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Sylvia nisoria
Vanellus vanellus

Irsko
Carduelis cannabina
Carduelis carduelis
Columba oenas
Columba palumbus
Corvus cornix
Corvus frugilegus
Corvus monedula
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Fringilla coelebs
Hirundo rustica
Chloris chloris
Motacilla alba
Passer domesticus
Phasianus colchicus
Pica pica
Saxicola torquatus
Sturnus vulgaris
Itálie
Alauda arvensis
Anthus campestris
Calandrella brachydactyla
Carduelis carduelis
Carduelis chloris
Corvus cornix
Emberiza calandra
Emberiza hortulana
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Jynx torquilla
Lanius collurio
Luscinia megarhynchos
Melanocorypha calandra
Motacilla alba
Motacilla flava
Oriolus oriolus
Passer domesticus italiae
Passer hispaniolensis
Passer montanus
Pica pica
Saxicola torquatus
Serinus serinus
Streptopelia turtur
Sturnus unicolor
Sturnus vulgaris
Upupa epops

Lotyšsko
Acrocephalus palustris
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Carduelis carduelis
Carpodacus erythrinus
Ciconia ciconia
Crex crex
Emberiza citrinella
Lanius collurio
Locustella naevia
Motacilla flava
Passer montanus
Saxicola rubetra
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Vanellus vanellus

Litva
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Carduelis carduelis
Ciconia ciconia
Crex crex
Emberiza citrinella
Hirundo rustica
Lanius collurio
Motacilla flava
Passer montanus
Saxicola rubetra
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Vanellus vanellus

Lucembursko
Alauda arvensis
Carduelis cannabina
Emberiza citrinella
Lanius collurio
Passer montanus
Saxicola torquatus
Sylvia communis
Malta
Calandrella brachydactyla
Linaria cannabina
Cettia cetti
Cisticola juncidis
Coturnix coturnix
Emberiza calandra
Lanius senator
Monticola solitarius
Passer hispaniolensis
Passer montanus
Serinus serinus
Streptopelia decaocto
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia conspicillata
Sylvia melanocephala

Nizozemsko
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Athene noctua
Calidris pugnax
Carduelis carduelis
Corvus frugilegus
Coturnix coturnix
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Gallinago gallinago
Haematopus ostralegus
Hippolais icterina
Hirundo rustica
Limosa limosa
Miliaria calandra
Motacilla fl ava
Numenius arquata
Passer montanus
Perdix perdix
Saxicola torquatus
Spatula clypeata
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Tringa totanus
Turdus viscivorus
Vanellus vanellus

Polsko
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Carduelis cannabina
Ciconia ciconia
Emberiza citrinella
Emberiza hortulana
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Lanius collurio
Limosa limosa
Miliaria calandra
Motacilla flava
Passer montanus
Saxicola torquatus
Saxicola rubetra
Serinus serinus
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Upupa epops
Vanellus vanellus

Portugalsko
Athene noctua
Bubulcus ibis
Carduelis carduelis
Chloris chloris
Ciconia ciconia
Cisticola juncidis
Coturnix coturnix
Delichon urbicum
Emberiza cirlus
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Lanius meridionalis
Linaria cannabina
Merops apiaster
Miliaria calandra
Milvus migrans
Passer domesticus
Pica pica
Saxicola torquatus
Serinus serinus
Sturnus unicolor
Upupa epops

Rumunsko
Alauda arvensis
Anthus campestris
Calandrella brachydactyla
Ciconia ciconia
Corvus frugilegus
Emberiza calandra
Emberiza citrinella
Emberiza hortulana
Emberiza melanocephala
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Lanius collurio
Lanius minor
Linaria cannabina
Melanocorypha calandra
Motacilla flava
Passer montanus
Perdix perdix
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Upupa epops
Vanellus vanellus

Slovensko
Alauda arvensis
Carduelis cannabina
Carduelis carduelis
Emberiza calandra
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Hirundo rustica
Chloris chloris
Lanius collurio
Locustella naevia
Motacilla flava
Passer montanus
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Serinus serinus
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Sylvia nisoria
Vanellus vanellus

Slovinsko
Acrocephalus palustris
Alauda arvensis
Anthus trivialis
Carduelis cannabina
Carduelis carduelis
Columba oenas
Columba palumbus
Emberiza calandra
Emberiza cirlus
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Jynx torquilla
Lanius collurio
Lullula arborea
Luscinia megarhynchos
Motacilla flava
Passer montanus
Phoenicurus phoenicurus
Picus viridis
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Serinus serinus
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Upupa epops
Vanellus vanellus

Španělsko
Alauda arvensis
Alectoris rufa
Athene noctua
Calandrella brachydactyla
Carduelis carduelis
Cisticola juncidis
Corvus monedula
Coturnix coturnix
Emberiza calandra
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Linaria cannabina
Melanocorypha calandra
Merops apiaster
Oenanthe hispanica
Passer domesticus
Passer montanus
Pica pica
Pterocles orientalis
Streptopelia turtur
Sturnus unicolor
Tetrax tetrax
Upupa epops

Švédsko
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Carduelis cannabina
Corvus frugilegus
Emberiza citrinella
Emberiza hortulana
Falco tinnunculus
Hirundo rustica
Lanius collurio
Motacilla flava
Passer montanus
Saxicola rubetra
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Vanellus vanellus

PŘÍLOHA VI

SEZNAM UKAZATELŮ BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI PRO LESNÍ EKOSYSTÉMY UVEDENÝCH V ČL. 10 ODST. 2 A 2a

Ukazatel
Popis, jednotka a metodika pro stanovení a monitorování ukazatele
Stojící mrtvé dřevo
Popis: Tento ukazatel udává množství odumřelé stojící dřevní biomasy v lesích a na jiných zalesněných plochách.
Jednotka: m3/ha.
Metodika: vypracovaná a používaná ve zprávě konference Forest Europe State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), Forest Europe 2020, a v popisu vnitrostátních lesních inventur v publikaci Tomppo E. et al., National Forest Inventories, Pathways for Common Reporting (Vnitrostátní lesní inventury. Cesty ke společnému podávání zpráv), Springer, 2010, se zohledněním metodiky stanovené v příloze V nařízení 2018/1999 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.
Ležící mrtvé dřevo
Popis: Tento ukazatel udává množství odumřelé dřevní biomasy ležící na zemi v lesích a na jiných zalesněných plochách.
Jednotka: m3/ha.
Metodika: vypracovaná a používaná ve zprávě konference Forest Europe State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), Forest Europe 2020, a v popisu vnitrostátních lesních inventur v publikaci Tomppo E. et al., National Forest Inventories, Pathways for Common Reporting (Vnitrostátní lesní inventury. Cesty ke společnému podávání zpráv), Springer, 2010, se zohledněním metodiky stanovené v příloze V nařízení 2018/1999 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.
Podíl lesů s nerovnoměrnou věkovou strukturou
Popis: Tento ukazatel udává podíl lesů využitelným pro zásobování dřevem, které mají nerovnoměrnou věkovou strukturou, ve srovnání s těmi, které mají rovnoměrnou věkovou strukturu.
Jednotka: Procento lesů využitelných pro zásobování dřevem, které mají nerovnoměrnou věkovou strukturu.
Metodika: vypracovaná a používaná ve zprávě konference Forest Europe State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), Forest Europe 2020, a v popisu vnitrostátních lesních inventur v publikaci Tomppo E. et al., National Forest Inventories, Pathways for Common Reporting (Vnitrostátní lesní inventury. Cesty ke společnému podávání zpráv), Springer, 2010.
Propojení lesů
Popis: Propojení lesů udává stupeň kompaktnosti zalesněných území. Stanoví se na stupnici 0 až 100.
Jednotka: indikátor.
Metodika: vypracovaná Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Vogt P. et al., FAO – State of the World’s Forests: Forest Fragmentation (Stav světových lesů: Fragmentace lesů), technická zpráva Společného výzkumného střediska, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2019.
Indikátor běžných druhů lesních ptáků
Popis: Indikátor lesních ptáků popisuje trendy v četnosti běžného lesního ptactva v evropském areálu daných druhů v průběhu času. Jedná se o složený indikátor vytvořený na základě vypozorovaných údajů o druzích ptáků typických pro lesní stanoviště v Evropě. Indikátor je založen na zvláštním seznamu druhů sestaveném pro jednotlivé členské státy.
Jednotka: indikátor.
Metodika: Brlík et al. Databáze údajů sledující dlouhodobé velkoplošné populační změny běžných hnízdících evropských ptáků., Sci Data 8, 21.
Zásoba organického uhlíku
Popis: Tento ukazatel popisuje zásoby organického uhlíku v opadu a v minerální půdě v hloubce 0 až 30 cm v lesních ekosystémech.
Jednotka: tuny organického uhlíku na hektar.
Metodika: stanovená v příloze V nařízení 2018/1999 v souladu s pokyny IPCC pro vnitrostátní inventury skleníkových plynů z roku 2006 a podpořená rámcovým průzkumem využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS) pro půdu, Jones A. et al., LUCAS Soil 2022 (LUCAS – půda 2022), technická zpráva Společného výzkumného střediska, Úřad pro publikace Evropské unie, 2021.
Podíl lesů, v nichž převládají původní druhy stromů
Popis: Podíl lesů a jiných zalesněných ploch, v nichž převládají (> 50 %) původní druhy stromů
Jednotka: %
Metodika: vypracovaná a používaná ve zprávě konference Forest Europe State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), Forest Europe 2020, a v popisu vnitrostátních lesních inventur v publikaci Tomppo E. et al., National Forest Inventories, Pathways for Common Reporting (Vnitrostátní lesní inventury. Cesty ke společnému podávání zpráv), Springer, 2010.
Rozmanitost druhů stromů
Popis: Tento ukazatel popisuje průměrný počet druhů stromů, které se vyskytují v lesních oblastech
Jednotka: Indikátor
Metodika: Na základě zprávy konference Forest Europe State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), Forest Europe 2020, a v popisu vnitrostátních lesních inventur v publikaci Tomppo E. et al., National Forest Inventories, Pathways for Common Reporting (Vnitrostátní lesní inventury. Cesty ke společnému podávání zpráv), Springer, 2010.

PŘÍLOHA VIISEZNAM PŘÍKLADŮ OPATŘENÍ NA OBNOVU PŘÍRODY UVEDENÝCH V

Čl. 11 ODST. 8

(1)Obnovit mokřady zavodněním odvodněných rašelinišť, odstraněním drenážních struktur z rašelinišť nebo zrušením poldrů a ukončením těžby rašeliny.

(2)Zlepšit hydrologické podmínky zvýšením množství, kvality a dynamiky povrchových vod a hladiny podzemních vod v přírodních a polopřírodních ekosystémech.

(3)Odstranit nežádoucí narušování travních porostů, mokřadů, lesů a ploch s řídkou vegetací zarůstáním křovinami nebo nepůvodní výsadbou.

(4)Zavést paludikulturu.

(5)Obnovit meandry řek a znovu napojit uměle oddělené meandry nebo mrtvá ramena.

(6)Odstranit příčné a podélné překážky (např. hráze a přehrady), dát více prostoru říční dynamice a obnovit volný průtok říčních úseků.

(7)Obnovit přirozený stav dna řek, jezer a nížinných vodních toků, např. odstraněním umělého zpevnění dna, optimalizací složení substrátu, zlepšením či vytvořením ploch stanovišť.

(8)Obnovit přirozené sedimentační procesy.

(9)Zřídit břehové nárazníkové oblasti, např. břehové lesy, nárazníková pásma, louky nebo pastviny.

(10)Zvýšit ekologické prvky v lesích, např. velké, staré a odumírající stromy (stromy jako přírodní stanoviště) a množství ležícího a stojícího mrtvého dřeva.

(11)Usilovat o rozmanitou strukturu lesů z hlediska např. skladby druhů a stáří, umožnit přirozenou regeneraci a obměnu jednotlivých druhů stromů.

(11a)Napomáhat migraci místních odrůd a druhů tam, kde to může být zapotřebí v důsledku změny klimatu.

(12)Posílit rozmanitost lesů obnovením mozaik nelesních stanovišť, jako jsou otevřené menší plochy s travním porostem nebo vřesovištěm, rybníčky nebo skalnatá území.

(13)Uplatňovat přístup lesnictví „blízkého přírodě“ nebo „se souvislým porostem“; vysazovat původní druhy stromů.

(14)Podpořit rozvoj starých původních lesů a dospělých porostů (např. upuštěním od těžby nebo aktivním řízením, které podporuje rozvoj autoregulačních funkcí a odpovídající odolnosti).

(15)Zavést krajinné prvky s vysokou rozmanitostí na orné půdě a intenzivně využívaném travním porostu, jako jsou nárazníková pásma, okraje polí s původními květinami, živé ploty, stromy, lesíky, terasové zídky, rybníky, biokoridory, kamenné přechody přes řeky atd.

(16)Zvětšit zemědělské oblasti, které jsou obhospodařovány v souladu s agroekologickými přístupy, jako je ekologické zemědělství nebo agrolesnictví, pěstování více plodin naráz a střídání plodin, integrovaná ochrana rostlin a integrované hospodaření s živinami.

(17)Snížit intenzitu pastvy nebo sečení travních porostů tam, kde je to relevantní, a znovu zavést extenzivní pastvu domácími hospodářskými zvířaty a extenzivní režim sečení tam, kde se od nich upustilo.

(18)Ukončit nebo omezit používání chemických pesticidů a rovněž chemických hnojiv a hnojiv živočišného původu.

(19)Ukončit orbu travních porostů a setí produktivních trav.

(20)Odstranit výsadbu v bývalých dynamických systémech vnitrozemských dun, aby se obnovila přirozená dynamika větru ve prospěch otevřených stanovišť.

(21)Zlepšit propojení mezi stanovišti s cílem umožnit rozvoj populací jednotlivých druhů a dostatečnou individuální nebo genetickou výměnu, jakož i migraci druhů a přizpůsobení se změně klimatu.

(22)Umožnit, aby ekosystémy rozvíjely svou vlastní přirozenou dynamiku, například upuštěním od využívání jejich produktů a podporou přirozenosti a divočiny.

(23)Odstraňovat a kontrolovat invazní nepůvodní druhy a předcházet zavlékání nových druhů nebo ho minimalizovat.

(24)Minimalizovat negativní dopady rybolovu na mořský ekosystém, například používáním zařízení, jež méně ovlivňuje mořské dno.

(25)Obnovit důležité oblasti pro tření a líhnutí ryb.

(26)Poskytnout struktury nebo substráty, které podporují návrat mořského života, např. korálové/ústřicové/balvanové útesy.

(27)Obnovit louky mořské trávy a chaluhové lesy aktivní stabilizací mořského dna, snížením a pokud možno odstraněním tlaků nebo aktivním množením a výsadbou.

(27a)Obnovit nebo zlepšit stav charakteristické populace původních druhů, která je životně důležitá pro ekologii mořských stanovišť, a to prováděním pasivních nebo aktivních opatření na obnovu, např. vysazováním juvenilních jedinců.

(28)Omezit různé formy znečištění moře, jako je zatížení živinami, hlukové znečištění a plastový odpad.

(29)Zvětšit plochy sídelní zeleně s ekologickými prvky, jako jsou parky, stromy a zalesněné plochy ▌ , zelené střechy, travní porosty s planě rostoucími květinami, zahrady, městská hortikultura, ulice se stromořadími, městské louky a živé ploty, rybníky a vodní toky, s ohledem na rozmanitost druhů, původní druhy, místní podmínky a odolnost vůči změně klimatu.

(30)Zastavit, omezit nebo napravit znečištění ve všech ekosystémech způsobené léčivými přípravky, nebezpečnými chemickými látkami, komunálními a průmyslovými odpadními vodami a dalšími odpady včetně odpadků a plastů, jakož i světelné znečištění.

(31)Přeměnit brownfieldy, dřívější průmyslové oblasti a lomy na přírodní lokality.