(3a)Zprávy Komise o padělání medu nazvané „Koordinovaná akce EU „From the hives““ a „Koordinovaná akce EU k odrazování od některých podvodných praktik v odvětví medu“, zdůrazňují, že u vysokého procenta dováženého medu existuje podezření z falšování, a potvrzují, že v odvětví medu dochází k řadě podvodů, jako je používání cukerných sirupů, jež je velmi obtížné odhalit i pomocí sofistikovaných analytických metod. Směrnice 2001/110/ES by měla zmocnit Komisi ke stanovení vhodných metod analýzy s cílem zajistit, aby med uváděný na trh v Unii splňoval požadavky právních předpisů. Je třeba přijmout opatření a ustanovení, která možnosti podvodů omezí, usnadní kontroly a umožní lepší sledovatelnost a analýzu jakosti a původu medu. V této souvislosti by požadavky na uvádění zemí původu s jejich příslušnými procentními podíly na etiketě, které stanoví tato směrnice, měly rovněž vytvořit podmínky pro zavedení úplného systému sledovatelnosti. Přístup k podrobným a úplným informacím o původu a složení medu by laboratořím, které provádějí analýzu medu, usnadnil ověřování zeměpisného původu medu uvedeného na obalu a odhalování podvodů. V zájmu zajištění spolehlivosti informací o zemi původu medu by mělo být uvedení na trh podmíněno spolehlivostí poskytnutých informací o složení produktu. Za účelem zajištění souladu výrobků s požadavky stanovenými v této směrnici by příslušné orgány členských států měly pravidelně provádět kontroly vycházející z posouzení rizik.

(3b)S cílem co nejvíce zamezit podvodům spojeným s falšovanými produkty, které neodpovídají označení „med“, umožnit validaci poskytnutých informací o původu a jakosti medu a zajistit maximální transparentnost, měla by být pravidla Unie pro sledovatelnost doplněna minimálními povinnými harmonizovanými pravidly a měl by být zaveden systém sledovatelnosti, jenž zajistí dostupnost základních informací o původu medu nebo směsi medu, včetně země původu, roku produkce a jedinečného identifikátoru producenta, v celém dodavatelském řetězci. Pokud jde o medy vyprodukované a dovážené do Unie, měly by mít příslušné orgány členských států možnost sledovat celý řetězec zpět až ke včelařům, kteří med sklízejí, nebo, u dováženého medu, k producentovi. Tato pravidla by neměla zvyšovat administrativní zátěž producentů, ale spotřebitelům a kontrolním orgánům by měla usnadnit sledování celé cesty medu od sklizně až po stáčení.

(3c)Pojem „filtrovaný med“, který používá směrnice 2001/110/ES, si spotřebitelé mnohdy vykládají nesprávně, když nerozlišují mezi ultrafiltrací a filtrací, již provádějí včelaři po vytočení medu, aby z něj odstranili částečky vosku a jiné cizorodé látky. Aby spotřebitelé měli k dispozici spolehlivé informace a zajistila se sledovatelnost a ověřitelnost pravosti a původu medu, neměl by být ultrafiltrovaný med, na nějž se ve směrnici 2001/110/ES odkazuje jako na „filtrovaný med“, nadále povolen k uvádění na trh pod označením „med“. Ultrafiltrací se rozumí filtrační proces, při kterém se používají filtry s oky o velikosti menší než 100 µm, což má za následek, že se z medu odstraní většina pylu. Jelikož pyl je klíčovým prvkem medu a při analýze se používá k vysledování jeho původu, absence pylu v medu znemožňuje téměř úplně ověřit poskytnuté údaje týkající se země či zemí původu medu. Ultrafiltrace tudíž med mění, neboť jej zbavuje jedné z jeho hlavních složek a vlastností, a znemožňuje jeho sledovatelnost, čímž umožňuje podvody a klamavé údaje pro spotřebitele. Pokud výrobek uváděný na trh jako med vykazuje při zkoušce jen malou nebo žádnou stopu pylu, mělo by být jeho uvedení na trh zakázáno, a případně i šarže, které je součástí. Příloha II směrnice 2001/110/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna tak, aby stanovovala povolenou úroveň filtrace. Tuto úroveň je třeba stanovit tak, aby filtrace odstranila většinu cizorodých látek v medu, ale výrazně při tom nezměnila hustotu a pylové spektrum medu.

(3d)Tepelné ošetření při teplotě nad 40 °C (± 5 °C) způsobuje znehodnocení některých složek medu a spotřebitelé by měli mít možnost odlišit med, který byl tepelným ošetřením takto znehodnocen, od jiných medů. Pokud je med ošetřen při teplotě vyšší než 40 °C (±5 °C), měl by být na etiketě uveden výraz „tepelně zpracovaný med“. Aby bylo možné kontrolovat, zda nedochází k tepelnému znehodnocení medu, měla by být stanovena minimální hranice pro přítomnost invertázy v medu, velice citlivého enzymu, který se po dosažení vysokých teplot velmi rychle rozkládá. Vzhledem k tomu, že zahřátí medu může vést ke změně jeho přirozených vlastností, je důležité stanovit prahovou hodnotu, při jejímž překročení se pekařský med považuje za přehřátý v souladu se směrnicí 2001/110/ES.

(3e) Definice medu ve směrnici 2001/110/ES i definice ve sbírce Codex Alimentarius jasně specifikují práci, kterou včely vykonávají v úlu poté, co nasbíraly úrodu, již přeměňují kombinováním se specifickými vlastními materiály, ukládají, odvlhčují, skladují a nechávají dozrát v plástvích v úlu. Odvlhčení a následné zrání jsou činnosti, které provádějí včely. Některé země mimo Unii uznávají, že práce včel se omezuje na sběr nektarových výměšků z rostlin nebo medovice při výrobě medu. Takto vyráběné nezralé medy mají obsah vlhkosti výrazně vyšší než 20 %, což je strop stanovený ve směrnici 2001/110/ES. Provozovatelé pracují s nádržemi vyhřívanými ve vakuu, aby snížili teplotu varu vody v medu. Tento proces však výsledný produkt znehodnocuje a snižuje obsah aromatických látek a enzymů v medu. Směrnice 2001/110/ES by proto měla tento postup vakuového odpařování medu zakázat.

(3f) Uvádění medu, který není přirozeně vyzrálý činností včel, převážně dováženého z třetích zemí, na trh narušuje hospodářskou soutěž na trhu Unie. Ve většině případů bylo provedeno vakuové odpaření vody obsažené v medu, což vede k úbytku přirozeně přítomných aromatických látek. Rychlé a umělé odpaření vody z medu konkuruje pomalému procesu odvlhčování, který přirozeně provádějí včely v úlu. Umělé odpařování by proto mělo být zakázáno.

(3g)Definici medu stanovenou ve směrnici 2001/110/ES je třeba hájit v Mezinárodní organizaci pro normalizaci (ISO) a zabránit přijetí definice, která by umožňovala vyvážet pod názvem „med“ nízkonákladové produkty, což by bylo na úkor kvality a stability unijního trhu s medem a důvěry spotřebitelů v produkty Unie.

(4a)Členské státy a Komise by měly s ohledem na přístup „jedno zdraví“ zajistit respektování vazeb mezi zdravím lidí a zvířat a životním prostředím. Potraviny a potravinová produkce musí být zdravé pro člověka i zvířata a měly by zohledňovat dobré životní podmínky zvířat a meze naší planety, včetně emisí skleníkových plynů, neboť je třeba zajistit plné dodržování závazných cílů stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119*.

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

(7a)S ohledem na Zelenou dohodu a cíl strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, kterým je podpořit spotřebitele, aby mohli činit informovaná rozhodnutí, a to i pokud jde o zeměpisný původ potravin, a aby bylo možné zachovat účinné fungování vnitřního trhu v celé Unii prostřednictvím harmonizace pravidel označování v souladu se stávajícími právními předpisy pro čerstvé ovoce, je vhodné revidovat pravidla pro ovocné šťávy a stanovit, že na obalu má být uvedena jedna země nebo více zemí původu ovoce použitého pro výrobu ovocných šťáv v sestupném pořadí.

(8a) Členské státy a Komise by měly plně zohlednit negativní účinky aspartamu na zdraví, neboť podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) Světové zdravotnické organizace (WHO) je aspartam pravděpodobně karcinogenní pro člověka. Úřad EFSA by měl aspartam na základě oznámení WHO přezkoumat do 31. prosince 2024.

(16a)S ohledem na Zelenou dohodu a cíl strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, kterým je podpořit spotřebitele, aby mohli činit informovaná rozhodnutí, a to i pokud jde o zeměpisný původ potravin, a aby bylo možné zachovat účinné fungování vnitřního trhu v celé Unii prostřednictvím harmonizace pravidel označování v souladu se stávajícími právními předpisy pro čerstvé ovoce, je vhodné revidovat pravidla pro ovocné džemy, rosoly a marmelády a kaštanový krém a stanovit, že na obalu má být uvedena jedna země nebo více zemí původu ovoce použitého pro výrobu těchto produktů v sestupném pořadí.

1a)V čl. 2 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2. Názvy výrobků podle bodů 2 a 3 přílohy I se použijí pouze pro výrobky tam definované a použijí se k jejich označení při obchodování. Tyto názvy lze nahradit prostým názvem výrobku „med“, kromě plástečkového medu, medu s plástečkami a pekařského medu.“

1b)V čl. 2 odst. 2 druhém pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) s výjimkou pekařského medu mohou být tato označení doplněna údaji:

1c)V čl. 2 odst. 2 druhém pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:

„aa) u balení obsahujících více než 30 g musí být na etiketě uveden procentní podíl hmotnosti pro každou zemi původu, přičemž se použije jedno z těchto rozmezí:

„ab) pouze u balení obsahujících méně než 30 g směsného medu pocházejícího z více než jedné země může být na etiketě každá země původu označena pomocí dvoupísmenného kódu ISO 3166.“

„ac) pokud dohromady alespoň 98 % hmotnosti obsažené ve směsi pochází z alespoň dvou zemí původu, na etiketě nemusí být uvedeny země původu pro zbytková množství produktu.“

2a) v čl. 2 odst. 4 se doplňuje nové písmeno, které zní:

2a) Článek 3 se nahrazuje tímto:

„V případě medu pro průmyslové použití, jako je pekařský med, se na přepravních nádobách, obalech a v prodejních dokladech jednoznačně uvede celý název výrobku, jak je stanoveno v bodu 3 přílohy I.“

Vkládá se nový článek, který zní:

2c) v příloze I se bod 2 písm. b) bod viii) nahrazuje tímto:

„viii) tepelně neupravený med

med, který byl získán z plástů, stočen a v případě potřeby procezen. Takto označený med nebyl zahříván do té míry, aby jeho enzymy a jiné tepelně citlivé prvky byly znehodnoceny natolik, že by již nesplňovaly kritéria stanovená v bodech 6 a 6a přílohy II.“

2d) v příloze II se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky jiné než med. Med nesmí obsahovat cizorodé organické nebo anorganické látky, které nepatří do jeho složení. Kromě bodu 3 přílohy I nesmí mít jakékoliv cizí příchutě nebo pachy, nesmí začít kvasit, nesmí mít uměle pozměněnou kyselost ani nesmí být zahřát tak, aby byly jeho přirozené enzymy zničeny nebo významně inaktivovány, ani nesmí být vystaven vakuovému odpařování. Med, pokud je uváděn na trh jako takový nebo je použit v jakémkoli výrobku určeném k lidské spotřebě, musí splňovat charakteristiky složení uvedené v bodech 1 až 6. Pokud je med uváděn na trh jako „surový med“ nebo „panenský med“, musí navíc splňovat charakteristiky složení uvedené v bodě 6a.“

2e) v příloze II se bod 3 nahrazuje tímto:

„Není povolena žádná významná změna počtu pylových zrn nebo pylového spektra pylů menších než 100 µm. Nesmí se odstraňovat žádné složky medu menší než 100 µm.“

2f) v příloze II odst. 4 se doplňuje nový bod, který zní:

ba)vkládá se nový odstavec, který zní:

da)doplňuje se nový odstavec, který zní:

2a)v článku 10 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Článek 3a

ba)vkládá se nový odstavec, který zní:

Článek 6a

-I Příloha II směrnice 2001/110/ES se mění takto: v odstavci 4 se doplňuje nový bod, který zní:

„6a) index invertázy (Siegenthalerova metoda) pro „med, který nebyl tepelně zpracovaný“ stanovený po zpracování a smíchání: obecně nejméně 50 U/kg, v případě medů s nízkým obsahem přírodních enzymů nejméně 25 U/kg.“

Jakákoli forma přidaného cukru nebo sladidla, ať už přírodního nebo umělého, je v ovocných šťávách se sníženým obsahem cukru přísně zakázána.

Jakákoli forma přidaného cukru nebo sladidla, ať už přírodního nebo umělého, je v ovocných šťávách se sníženým obsahem cukru z koncentrátu přísně zakázána.

2a)v příloze V se doplňuje nový řádek, který zní: