P9_TA(2024)0009Provádění programu Občané, rovnost, práva a hodnoty na období 2021–2027 – angažovanost a účast občanůUsnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2024 o provádění programu Občané, rovnost, práva a hodnoty na období 2021–2027 – angažovanost a účast občanů (2023/2004(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 a nařízení Rady (EU) č. 390/2014 Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 1.,

–s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 30. května 2018 nazvaný „Posouzení dopadů. Průvodní dokument k návrhu nařízení, kterým se zavádí program Práva a hodnoty, návrhu nařízení, kterým se zavádí program Spravedlnost, a návrhu nařízení, kterým se zavádí program Kreativní Evropa“ (SWD(2018)0290),

–s ohledem na zprávu o občanství EU pro rok 2020,

–s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–s ohledem na článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 9 Smlouvy o Evropské unii,

– s ohledem na svou zprávu ze dne 6. dubna 2022 o provádění opatření v oblasti výchovy k občanství (2021/2008(INI)),

–s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 o evropském akčním plánu pro demokracii (COM(2020)0790),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2020 nazvané „Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU“ (COM(2020)0711),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020 nazvané „Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. října 2021 nazvané „Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030)“ (COM(2021)0615),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“ (COM(2020)0620),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2021 nazvané „Strategie EU pro práva dítěte“ (COM(2021)0142),

–s ohledem na článek 54 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0392/2023),

A.vzhledem k tomu, že aktivní účast na politickém a kulturním životě je základním právem, které by mělo být dostupné všem stejně; vzhledem k tomu, že Všeobecná deklarace lidských práv stanoví právo účastnit se vlády a svobodných voleb, právo účastnit se kulturního života společnosti a právo na pokojné shromažďování a sdružování, která umožňují plnou účast ve společnosti;

B.vzhledem k tomu, že občanství Unie dává lidem různá práva, zejména právo předložit Parlamentu petici v jakékoli záležitosti spadající do působnosti EU, právo obrátit se na evropského veřejného ochránce práv, vnímá-li občan úřední postup některého z orgánů EU jako nesprávný, právo obrátit se písemně na kterýkoli orgán EU v jednom z úředních jazyků EU a obdržet odpověď ve stejném jazyce a právo na přístup k dokumentům Parlamentu, Rady a Komise v souladu s platnými předpisy EU;

C.vzhledem k tomu, že současné a nově vznikající systémové výzvy, jako jsou klimatická krize, celosvětové pandemie, digitální transformace a sociální nerovnosti, vyžadují přizpůsobení struktur a přístupů zajišťujících aktivní účast občanů ve společnosti; vzhledem k tomu, že aktivní digitální zapojení občanů by mělo zohlednit a řešit digitální propast mezi generacemi a sociálními skupinami i mezi dobře propojenými městskými oblastmi a venkovskými a odlehlými oblastmi a zároveň zlepšit celkovou digitální gramotnost;

D.vzhledem k tomu, že programy EU, které podporují občanskou angažovanost, práva a hodnoty, pocit sounáležitosti a posilují sociálně-občanské kompetence a kritické myšlení, jsou důležitější než kdy jindy;

E.vzhledem k tomu, že zapojení občanů musí být chápáno jako víceúrovňové, zahrnující místní, regionální, celostátní, evropské a celosvětové procesy, jejichž prostřednictvím lidé získávají informace a znalosti a vyjadřují své názory tím, že se podílejí na rozhodnutích, která ovlivňují jejich život, a mohou na tato rozhodnutí působit; vzhledem k tomu, že k účasti na programu je třeba vybízet účastníky z venkovských a odlehlých oblastí; vzhledem k tomu, že pokračující procesy globalizace a evropské integrace budou vyžadovat, aby se nová generace Evropanů stále více politicky angažovala na různých úrovních, aby mohla žít a pracovat na mezinárodní úrovni a zahrnout odlišnost do svého každodenního života; vzhledem k tomu, že společnost se stává různorodější, a proto je v Evropě stále důležitější respektovat lidskou důstojnost, rozmanitost kultur a původu a odmítat jakoukoli diskriminaci žen, osob LGTBIQ+, etnických menšin a dalších marginalizovaných skupin;

F.vzhledem k tomu, že společensko-politické změny probíhající v členských státech, od polarizace společnosti a nízké důvěry v instituce až po úpadek demokracie, rozklad právního státu, zmenšování prostoru pro občanskou společnost, diskriminující nacionalismus a využívání euroskepticismu k politickým účelům, spolu s nárůstem extremistických hnutí a autoritářství, entristických strategií náboženských fundamentalistů a dezinformačních kampaní a zavádějících informací, mohou představovat vážnou hrozbu pro evropské demokracie a destabilizovat Unii jako celek; vzhledem k tomu, že v boji proti tomuto trendu může hrát rozhodující úlohu posílení aktivní účasti a angažovanosti občanů prostřednictvím formálního, neformálního, informálního a celoživotního učení a vzdělávání;

G.vzhledem k tomu, že vzniku evropského občanství brání znalostní a emocionální propast často související s mylným vnímáním EU, a proto by evropské občanství mělo být doprovázeno a posíleno souborem mechanismů umožňujících účast občanů a mezikulturní dialog; vzhledem k tomu, že lepší pochopení našich společných evropských dějin a větší zapojení občanů do společenského a politického života může mít příznivý dopad na vznikající evropskou identitu, která doplňuje rozmanité místní, regionální, státní, zeměpisné, kulturní i další identity občanů; vzhledem k tomu, že aktivní účast občanů a dialog s nimi jsou provázány s evropským rozměrem výchovy k občanství a mohou účinně přispět k vytvoření evropského občanství s jasnými právy a povinnostmi;

H.vzhledem k tomu, že nedostatečná angažovanost občanů, omezené znalosti o EU a nedostatečné chápání její přidané hodnoty mohou přispět k vnímání demokratického deficitu a vést k euroskepticismu v členských státech;

I.vzhledem k tomu, že zmenšování občanského prostoru v Evropské unii a dalších zemích, které se tohoto programu účastní, ovlivňuje demokratickou účast a schopnost organizací občanské společnosti působit jako brzdy a protiváhy v oblasti právního státu; vzhledem k tomu, že pro obranu demokracie, právního státu a lidských práv v členských státech mají zásadní význam opatření na podporu a umožnění účasti občanské společnosti, včetně organizací menšin a organizací na místní úrovni, které mají dlouhou historii a značné zkušenosti;

J.vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti zastupující menšiny mají klíčový význam pro sebereprezentaci a občanskou angažovanost minoritních skupin, zejména pokud nemají jiné formální možnosti politického zastoupení;

K.vzhledem k tomu, že v roce 2020 pobývalo v EU více než 22 milionů státních příslušníků třetích zemí; vzhledem k tomu, že tyto skupiny nemají přístup k formálním politickým aktivitám, což má za následek, že životy milionů lidí jsou ovlivňovány rozhodnutími, která jsou přijímána bez jejich zapojení nebo přispění; vzhledem k tomu, že tato skutečnost představuje zásadní demokratický deficit v celé EU na všech úrovních a výzvu z hlediska vytváření udržitelných, spravedlivých a účinných politik a programů, vzhledem k tomu, že uplatňování lidských práv souvisejících s politickou a veřejnou účastí osob bez občanství hraje klíčovou úlohu při podpoře demokratické správy věcí veřejných, právního státu, sociálního začleňování, hospodářského rozvoje a odstraňování marginalizace a diskriminace v EU;

Počáteční fáze provádění programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (2021–2027): složka 3 – Angažovanost občanů

1.je pevně přesvědčen, že program Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) představuje jedinečný příspěvek k posílení občanské angažovanosti a účasti z hlediska základních práv, neboť účinně spojuje hodnoty, občanský dialog a občanství a zároveň podporuje sociální a genderovou rovnost a rozmanitost tím, že přispívá k ochraně regionálního dědictví a historického vědomí a také k boji proti diskriminaci a násilí; zastává názor, že program Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) představuje jedinečný nástroj pro budoucnost EU a pro řešení sociálně-politických výzev, jako je znalostní propast, euroskepticismus, zmenšování občanského prostoru a eroze právního státu v celé Evropě a výzvy v této oblasti; vybízí k tomu, aby program podporoval opatření zaměřená na budování odolnosti organizací občanské společnosti, včetně těch, které se zaměřují na právní stát a hodnoty EU;

2.připomíná, že provádění programu CERV se stále nachází v počáteční fázi, neboť nařízení, kterým se tento program zavádí, bylo přijato teprve v roce 2021; poukazuje na to, že z tohoto důvodu bylo dokončeno pouze několik projektů v rámci složky 3 a od příjemců je k dispozici jen málo informací, které by umožnily přesně vyhodnocení výsledků;

3.vyzývá Komisi, aby upřednostňovala shromažďování údajů o programu CERV, zejména o znevýhodněných skupinách, včetně marginalizovaných komunit, menšin a zranitelných skupin obyvatelstva, s cílem řešit jejich jedinečné problémy a podporovat zkoumání jejich zkušeností; trvá na tom, že je nutné zavést důkladné monitorovací a hodnotící mechanismy; zdůrazňuje, že tento přístup bude přínosem pro rozvoj dané politiky, která by zajistila smysluplnou účast znevýhodněných skupin obyvatelstva na iniciativách se zapojením občanské společnosti a vyslyšení jejich hlasu a která by vedla k vytvoření inkluzivnějšího a spravedlivějšího programu a zajistila obecně jeho dokonalejší hodnocení v budoucnu;

4.zdůrazňuje, že program čelil několika problémům, které bránily v počáteční fázi jeho provádění, přičemž mnohé z nich byly vnějšími faktory, jako je pandemie onemocnění COVID-19 a ruská útočná válka proti Ukrajině, a že tyto problémy narušily a ohrozily práva občanů a jejich účast na demokracii; konstatuje však, že přes počáteční pomalé zahájení nabralo provádění programu na rychlosti a v současné době funguje program dobře; zdůrazňuje navíc, že je třeba pořádat osvětové kampaně s cílem oslovit širší obyvatelstvo, zejména ve venkovských oblastech;

5.je znepokojen tím, že s ohledem na rozvoj programu je pro příjemce podle všeho klíčovým problémem zavádění a používání nových digitálních nástrojů pro využívání finančních prostředků EU (např. nástroj eGrants); vyjadřuje politování nad tím, že složité postupy brání rovněž v účasti menším organizacím, které nemají čas a prostředky potřebné k tomu, aby prošly procesem podávání žádostí v pevně daných lhůtách; domnívá se, že koncepce těchto nástrojů omezuje schopnost programu přizpůsobit se novému vývoji a měnícím se potřebám; vyzývá k odstranění administrativní zátěže a ke zjednodušení procesu podávání žádostí, uzavírání smluv a podávání zpráv; zdůrazňuje, že zjednodušení administrativních požadavků zahrnuje také účinnější a flexibilnější postup podávání žádostí v případě organizací, které podepsaly několikaleté rámcové dohody o partnerství, a to i s ohledem na předvídání rozvoje dané politiky; poukazuje dále na to, že je nutné zajistit snadnější používání portálu k podávání žádostí, zejména v případě malých společností, a překlad všech dokumentů týkajících se daného postupu do všech jazyků EU, aby byla zajištěna širší účast ze všech členských států a kulturní rozmanitost;

6.lituje, že členské státy nejsou povinny zřídit vnitrostátní kontaktní místo pro program CERV, které by žadatelům, zúčastněným stranám a příjemcům nabízelo neutrální poradenství, užitečné informace a podporu, včetně pomoci s procesem podávání žádostí, a zároveň poskytovalo srozumitelné informace o výsledcích programu; s politováním konstatuje, že do června 2023 mělo takové vnitrostátní kontaktní místo pouze 20 členských států;

7.je hluboce znepokojen tím, že současná míra inflace ovlivňuje provozní náklady příjemců programu CERV; vyjadřuje politování nad tím, že příjemci čelí problémům při provádění plánované činnosti, zejména pokud jde o jednotkové náklady na cestovné, ubytování a denní příspěvky, a že k tomu, aby se vešli do rozpočtu, budou možná muset omezit některé původně plánované činnosti;

Politická doporučení pro budoucnost programu CERV

8.vyzývá Komisi, aby vytvořila skupinu pro občanský dialog s cílem zajistit pravidelný otevřený a transparentní dialog k prohloubení občanského dialogu, tak aby byl podpořen obousměrný proces mezi institucemi na všech úrovních a všemi příslušnými zúčastněnými stranami, zejména organizacemi občanské společnosti, a také v rámci uplatňování článku 11 nařízení (EU) 2021/692, a aby využila občanský dialog jako nástroj ke stanovení priorit dvouletého pracovního programu a dále podporovala kolektivní rozměr občanské angažovanosti coby zásadní stránku demokracie a právního státu; v této souvislosti připomíná, že by měla být podporována inovativní opatření na podporu dialogu s občanskou společností, a to i s cílem prohloubit kulturu partnerství s příjemci grantů, které by bylo založeno na důvěře; požaduje zejména opatření pro budování kapacit na podporu široké účasti občanské společnosti, zejména prostřednictvím propojení s dalšími režimy financování zajištěnými na základě sdíleného řízení, jako je nástroj pro technickou podporu;

9.připomíná, že je třeba podporovat aktivní účast občanů posílením evropského rozměru výchovy k občanství, a to jak ve školních osnovách, tak v rámci mimoškolní činnosti; zdůrazňuje, že skutečně evropská výchova k občanství může občany informovat a utvářet v duchu občanské angažovanosti a účasti a že v tomto smyslu může jako vhodný nástroj sloužit příručka EU; poukazuje na to, že je důležité, aby byly do cílové skupiny programu CERV, která by podporovala demokratickou správu věcí veřejných, právní stát a sociální začleňování, zahrnuty také osoby, které nejsou evropskými občany, avšak žijí v Unii, a jejich vlastní organizace;

10.vyzývá členské státy, které dosud nezřídily vnitrostátní kontaktní místo, aby tak co nejrychleji učinily, a vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci se sítí vnitrostátních kontaktních míst prostřednictvím schůzek, vzdělávacích opatření a zvláštních výměn, neboť ty byly dosud pořádány velmi úspěšně; vybízí v této souvislosti Komisi, členské státy a vnitrostátní kontaktní místa, aby vytvořily evropskou síť těchto kontaktních míst s cílem usnadnit sdílení osvědčených postupů a výměnu poznatků; vybízí navíc Komisi, aby vytvořila síť příjemců v rámci programu CERV s cílem vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy za účelem hlubšího porozumění místním a vnitrostátním podmínkám v celé EU i mimo ni;

11.bere na vědomí výsledky zavádění různých druhů mechanismů přerozdělování grantů v rámci programu CERV, které jsou zatím velmi povzbudivé; vyzývá k provedení kvalitativní a kvantitativní analýzy různých výzev k přerozdělování grantů s cílem případně rozšířit jejich využití na další složky programu CERV, zejména na složku 3, aby se zajistilo, že se finanční prostředky EU dostanou k organizacím občanské společnosti na místní úrovni, které mají dlouhou historii a značné zkušenosti; naléhavě žádá Komisi, aby dále zjednodušila administrativní postupy a požadavky týkající se přerozdělování grantů, a poskytla tak organizacím, které žádají o přerozdělení, větší flexibilitu vůči příjemcům dílčích grantů a zajistila odpovídající normy v oblasti práce, zdravotní péče a sociální ochrany; je přesvědčen, že s cílem přizpůsobit pravidla situaci příjemce by mohlo dojít k přepracování požadavků na spolufinancování, aby bylo možné podpořit širší okruh příjemců – včetně jednotlivců a mikrostruktur – a tematických oblastí; trvá na tom, že je důležité podporovat využívání programu v oblasti vzdělávání obecně, mj. v případě studentů, učitelů, pedagogických pracovníků a pracovníků s mládeží; zdůrazňuje, že větší procento grantových částek by mělo tvořit financování poskytované v rámci programu CERV v oblasti práv, rovnosti, hodnot a občanské angažovanosti, kde jsou jiné zdroje financování velmi vzácné nebo chybí; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila financování struktur, které dodržují Listinu základních práv Evropské unie, například zavedením kontrolních mechanismů, které by zaručily odpovídající pracovní, zdravotní a sociální normy; vyzývá k posouzení mechanismu přerozdělování grantů za účelem vyhodnocení jeho účinnosti a flexibility při oslovování místních skupin a podpoře organizací v zemích, v nichž dochází k omezování občanského prostoru;

12.požaduje, aby byl s cílem vyhovět rostoucím požadavkům na iniciativy v oblasti občanské angažovanosti a demokratické účasti a požadavkům na vytvoření účelového mechanismu na ochranu obránců lidských práv, který by se podobal existujícímu mechanismu na ochranu obránců lidských práv mimo EU a novinářů, a obecně za účelem řešení dopadu inflace na náklady programu navýšen rozpočet programu ve víceletém finančním rámci (VFR) na 2,6 miliard EUR, mj. s ohledem na závěry Konference o budoucnosti Evropy, které se týkají evropského občanství a vzdělávání, a s ohledem na strategický význam programu CERV pro prosazování priorit EU;

13.zdůrazňuje, že pro úspěch programu má zásadní význam účinná komunikační a osvětová činnost, a proto je třeba ji upřednostnit, aby bylo možné do něj zapojit potenciální příjemce, zejména na místní úrovni;

14.uznává, že výměna a účast na činnosti v rámci programu CERV má klíčový význam pro budování kapacit organizací občanské společnosti s cílem zajistit občanskou angažovanost a prosazování hodnot Unie v zemích mimo EU; zdůrazňuje, že aktivní zapojení a oddanost evropským hodnotám nezačíná s dohodami o přistoupení, nýbrž je výsledkem dlouhodobé práce aktivistů a organizací občanské společnosti, kteří prosazují tyto myšlenky a podporují místní aktivisty v zemích mimo EU; vybízí Komisi, aby usnadnila účast občanů třetích zemí prostřednictvím zapojení organizací občanské společnosti do činnosti v rámci programu CERV; žádá proto, aby byly v rámci tohoto programu hrazeny náklady na účast zástupců občanské společnosti, alespoň zástupců z kandidátských a přidružených zemí, bez ohledu na to, zda je jejich země do programu zapojena; zdůrazňuje, že je třeba řešit problémy spojené s válkou na Ukrajině podporou projektů s ukrajinskými partnery prostřednictvím činnosti související s posilováním historického povědomí a demokratické účasti a obnovy ukrajinského kulturního dědictví;

15.opakuje svou výzvu, aby byl program CERV využit pro činnost v oblasti evropského historického vědomí tím, že bude sloužit k aktivní podpoře struktur, jejichž cílem je prohlubovat kritickou historickou paměť, například pokud jde o nadnárodní výzkum, navštěvování památných míst, a to jak v EU, tak mimo ni, zejména s cílem odsoudit historický a kulturní revizionismus; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly patřičnou pozornost citlivým společenským problémům, které by mohly být nevhodně využity;

16.žádá, aby byla v rámci programu CERV podporována vznikající tendence zaměřená na propojení partnerství měst a sítí měst s partnerstvím vzdělávacích institucí, což může posílit evropský rozměr, rozšířit výměnu osvědčených postupů a upevnit pocit sounáležitosti;

17.naléhavě žádá Komisi, aby u grantů na provozní náklady dále zjednodušila administrativní postupy u čtyřletých rámcových partnerství, zejména pokud jde o specifické vlastnosti použitého nástroje IT, který se zdá být vhodnější pro granty určené na akce;

° °

18.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.