P9_TA(2024)0010Provádění územního rozvoje (nařízení o společných ustanoveních, hlava III, kapitola II) a jeho uplatňování v Územní agendě Evropské unie 2030Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2024 o provádění územního rozvoje (nařízení o společných ustanoveních, hlava III, kapitola II) a jeho uplatňování v Územní agendě Evropské unie 2030 (2023/2048(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XVIII,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159. (nařízení o společných ustanoveních),

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022 Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.,

–s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

–s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 11 týkající se udržitelných měst a komunit,

–s ohledem na Územní agendu 2030 – budoucnost pro všechna místa, která byla schválena dne 1. prosince 2020 na neformálním setkání ministrů EU odpovědných za územní plánování, územní rozvoj a/nebo územní soudržnost,

–s ohledem na Amsterodamský pakt, kterým se zavádí městská agenda pro EU a který byl schválen dne 30. května 2016 na neformálním setkání ministrů EU odpovědných za městské záležitosti,

–s ohledem na novou Lipskou chartu – transformační sílu měst pro společné blaho, která byla přijata na neformální ministerské schůzi o městských záležitostech dne 30. listopadu 2020,

–s ohledem na Lublaňskou dohodu, která byla přijata dne 26. listopadu 2021 na neformálním setkání ministrů EU odpovědných za městské záležitosti,

–s ohledem na Novou agendu pro města přijatou Organizací spojených národů dne 20. října 2016,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2023 nazvané „Využívání talentů v evropských regionech“ (COM(2023)0032),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. února 2022 k osmé zprávě o soudržnosti: Soudržnost v Evropě do roku 2050 (COM(2022)0034),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2021 nazvané „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ (COM(2021)0345),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvané „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ (COM(2020)0562),

–s ohledem na iniciativu Komise nazvanou Nový evropský Bauhaus, která byla zahájena dne 16. září 2020,

–s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 17. června 2022 s názvem „Nový finanční nástroj modelu územního rozvoje Nového evropského Bauhausu (NEB TDM)“ (SWD(2022)0172),

–s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2022 o Novém evropském Bauhausu Úř. věst. C 125, 5.4.2023, s. 56.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2022 o tématu „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ Úř. věst. C 177, 17.5.2023, s. 35.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2022 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU: osmá zpráva o soudržnosti Úř. věst. C 125, 5.4.2023, s. 100.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2022 o výzvách pro městské oblasti v období po skončení pandemie COVID-19 Úř. věst. C 342, 6.9.2022, s. 2.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o zvrácení demografických trendů v regionech EU s využitím nástrojů politiky soudržnosti Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 125.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o politice soudržnosti a regionálních strategiích v oblasti životního prostředí v boji proti změně klimatu Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 26.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o úloze regionů a měst v EU při provádění Pařížské dohody o změně klimatu přijaté na 21. konferenci smluvních stran Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 31.,

–s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2020 k tématu „Přezkum Územní agendy EU, Lipské charty a městské agendy EU“ Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 145.,

–s ohledem na podrobnou analýzu nazvanou „Územní agenda 2030 – přezkum provádění“, kterou dne 7. června 2023 zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky Podrobná analýza „Územní agenda 2030 – přezkum provádění“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, Tematická sekce B – Strukturální politika a politika soudržnosti, 7. června 2023.,

–s ohledem na studii vypracovanou pro Generální ředitelství Komise pro regionální a městskou politiku (DG REGIO) nazvanou „Integrované územní a městské strategie: jak ESIF přidávají hodnotu v období 2014–2020“, která byla zveřejněna v prosinci 2017 Evropská komise, „Integrated territorial and urban strategies: how are ESIF adding value in 2014-2020? – závěrečná zpráva“, prosinec 2017.,

–s ohledem na „STRAT-Board“, interaktivní nástroj vyvinutý Společným výzkumným střediskem Evropské komise a GŘ REGIO, který ukazuje, jak evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESI) podporují integrovaný přístup k městskému a územnímu rozvoji Evropská komise, „STRAT-Board“.,

–s ohledem na Příručku strategií územního a místního rozvoje Evropská komise, „Handbook of Sustainable Urban Development Strategies“ a Příručku strategií udržitelného rozvoje měst Evropská komise, „Handbook of Sustainable Urban Development Strategies“, které vydalo Společné výzkumné středisko,

–s ohledem na pracovní dokument GŘ REGIO nazvaný „Geografie nespokojenosti v EU a past regionálního rozvoje“, který byl zveřejněn v březnu 2023,

–s ohledem na studii, kterou provedla Rada evropských obcí a regionů, nazvanou „Integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj – využívání integrovaných územních nástrojů v politice soudržnosti“, zveřejněnou v prosinci 2022,

–s ohledem na Lipskou chartu o udržitelných evropských městech z roku 2007 a na novou Lipskou chartu – transformační sílu měst pro společné blaho ze dne 30. listopadu 2020,

–s ohledem na článek 54 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–s ohledem na stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

–s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0420/2023),

A.vzhledem k tomu, že politika soudržnosti zůstává a měla by zůstat hlavní investiční politikou pro regiony a města EU a jejím záměrem není trvale sloužit jako finanční pomoc první volby při řešení nepředvídaných událostí, které otřásají naším socioekonomickým životem; vzhledem k tomu, že Územní agenda je hlavním nástrojem územní politiky EU, jak se odráží v jejích národních programech a projektech, a je vodítkem pro strategické územní plánování a regionální rozvoj, vyzývá k posílení územního rozměru odvětvových politik na všech úrovních správy a usiluje o podporu inkluzivní a udržitelné budoucnosti pro všechny lokality a o pomoc při dosahování cílů udržitelného rozvoje v Evropě;

B.vzhledem k tomu, že výzvy, kterým regiony EU čelí, jsou zjišťovány a řízeny na územní úrovni;

C.vzhledem k tomu, že předchozí a stávající nařízení o společných ustanoveních se konkrétně nezmiňují o Územní agendě 2020 nebo 2030; vzhledem k tomu, že hlava III, kapitola II současného nařízení o společných ustanoveních stanovuje základ pro čerpání fondů politiky soudržnosti prostřednictvím strategií územního rozvoje; vzhledem k tomu, že článek 7 nařízení (EU) č. 1301/2013 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289). uvádí jako rámec pro výběr jednotlivých operací udržitelný rozvoj měst založený na integrovaných udržitelných městských strategiích;

D.vzhledem k tomu, že místně orientovaný přístup k tvorbě politik založený na integrovaném územním rozvoji má za cíl uvolnit jedinečný potenciál související s územními zdroji, znalostmi a prostředky, přičemž uznává potřebu řešení přizpůsobených potřebám různých typů území;

E.vzhledem k tomu, že se zdá, že hlavními obtížemi, s nimiž se místní a regionální orgány a občanská společnost setkávaly v období 2014–2020, byla kromě pomalého čerpání finančních prostředků nedostatečná technická a administrativní podpora a nadměrné byrokratické překážky, nedostatek dovedností a odborné přípravy, znalostí a budování kapacit a špatná spolupráce mezi různými úrovněmi správy;

F.vzhledem k tomu, že se zdá, že v regionech a správních jednotkách, kde je prováděna iniciativa LEADER, přispívá povinný manažer místní akční skupiny ke zlepšení výkonnosti a absorpci regionálního financování;

G.vzhledem k tomu, že bohatost územní rozmanitosti Evropy by měla být vnímána jako dynamický a složitý systém, v němž se každý region potýká s problémy v oblasti rozvoje v závislosti na svých specifických charakteristikách; vzhledem k tomu, že rostoucí nerovnosti mezi jednotlivými místy a mezi lidmi dosáhly kritické úrovně a že k zajištění pozitivních perspektiv do budoucnosti pro všechny občany i oblasti v celé EU je zapotřebí společného postupu na všech zeměpisných a správních úrovních;

H.vzhledem k tomu, že Příručka strategií územního a místního rozvoje nabízí metodickou podporu na všech úrovních;

I.vzhledem k tomu, že mikrosoudržnost je formou rovnováhy méně rozvinutých oblastí v rámci rozvinutějších regionů; vzhledem k tomu, že Územní agenda 2030, která se výslovně zaměřuje na „oblasti a občany“, je průkopníkem „myšlenky mezilidské soudržnosti“ spolu s územní soudržností, přičemž bere v úvahu, že tyto rozdíly lze řešit pouze tím, že bude věnována větší pozornost rozmanitosti a potenciálu území a že budou navrhovány místně orientované politiky a strategie s cílem lépe začlenit územní rozměr do všech fondů EU;

J.vzhledem k tomu, že článek 28 nařízení o společných ustanoveních vymezuje integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj jako nástroje pro provádění strategií územního rozvoje a vyzývá k zajištění soudržnosti a koordinace mezi dotčenými fondy, pokud se jich na jednu strategii regionálního nebo místního rozvoje použije několik; vzhledem k tomu, že cílem těchto nástrojů je územní rozvoj zdola nahoru a posílení aktivní účasti místních zúčastněných stran;

K.vzhledem k tomu, že v období 2014–2020 bylo v rámci tehdejších 28 členských států naplánováno 1 975 strategií financovaných 19 miliardami EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), z nichž 13,8 miliardy EUR bylo přiděleno na integrované územní investice v devíti členských státech;

L.vzhledem k tomu, že komunitně vedený místní rozvoj byl v období 2014–2020 druhým nejpoužívanějším nástrojem členských států pro rozvoj územních nebo místních strategií a že tento nástroj zaručuje, aby místní a regionální správní orgány a zúčastněné strany byly úzce zapojeny do přípravy, provádění a monitorování finančních prostředků EU, které dostávají; vzhledem k tomu, že na využívání komunitně vedeného místního rozvoje nejsou v programovém období 2021–2027 vyčleněny žádné prostředky;

M.vzhledem k tomu, že provádění integrovaných územních investic a komunitně vedeného místního rozvoje zůstává v EU nerovnoměrné a zdá se, že několik členských států a správních orgánů není příliš odhodláno je provádět; vzhledem k tomu, že výklad a provádění cíle politiky 5 „Evropa bližší občanům“ se v jednotlivých členských státech liší, což vede k nízkému provádění integrovaných územních investic a komunitně vedeného místního rozvoje; vzhledem k tomu, že spolunormotvůrci by měli v budoucnu zvážit pružnější provádění cíle politiky 5 bez přísných požadavků týkajících se strategií a správy, což by pomohlo otevřít jej všem druhům iniciativ přispívajících k regionálnímu a místnímu rozvoji;

N.vzhledem k tomu, že cílem integrovaných územních investic a komunitně vedeného místního rozvoje by mělo být nejen umožnit přístup zdola nahoru k územnímu rozvoji zapojením místních a regionálních správních orgánů od samého počátku, ale rovněž usnadnit dialog mezi různými zúčastněnými stranami a zvýšit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, jakož i podporu spolupráce a předávání informací mezi všemi úrovněmi veřejné správy;

O.vzhledem k tomu, že Územní agenda 2030 vyzývá Parlament a jeho Výbor pro regionální rozvoj jako výbor příslušný pro ekonomickou, sociální a územní soudržnost, aby zohlednily její cíle tím, že budou prosazovat její priority v legislativních procesech EU;

P.vzhledem k tomu, že integrovaný územní rozvoj a místně orientované politiky jsou nezbytnými podmínkami pro dosažení strategických cílů EU, jako je ekologická a digitální transformace; vzhledem k tomu, že místně orientované politiky mohou pomoci územím předejít dlouhodobému hospodářskému poklesu a tzv. pasti regionálního rozvoje, která se vyznačuje tím, že region není schopen udržet svou hospodářskou dynamiku, pokud jde o příjmy, produktivitu a zaměstnanost;

Q.vzhledem k tomu, že Územní agenda 2030 stanovuje dva zastřešující cíle, spravedlivá Evropa a zelená Evropa, které mají šest priorit (vyvážená Evropa, funkční regiony, integrace za hranicemi, zdravé životní prostředí, oběhové hospodářství a udržitelná propojenost) pro rozvoj evropského území jako celku i všech jeho lokalit; vzhledem k tomu, že Územní agenda 2030 dále slaďuje cíle EU v oblasti územního rozvoje s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a Zelenou dohodou pro Evropu; vzhledem k tomu, že městská agenda EU podporuje prostřednictvím Lipské charty cíle Územní agendy 2030;

R.vzhledem k tomu, že silný společný územní rozvoj prostřednictvím nařízení o společných ustanoveních a provádění Územní agendy 2030 může být hnací silou pro posílení solidarity a demokratických procesů a pro spravedlivou a zelenou EU; vzhledem k tomu, že přidaná hodnota územních přístupů spočívá v tom, že uplatňují strategické, prostorové hledisko, které zahrnuje specifické kombinace sociálních, institucionálních, hospodářských a environmentálních výzev a příležitostí, které ovlivňují rozvoj všech typů území;

S.vzhledem k tomu, že provádění priorit Územní agendy 2030 zůstává v EU nerovnoměrné, zejména s ohledem na územní rozdíly, jako je ostrovní charakter; vzhledem k tomu, že závěry Územní agendy 2030 poukazují na rostoucí nerovnosti v EU, které prohlubují rozdíly mezi lidmi a mezi územími;

T.vzhledem k tomu, že Územní agenda EU 2030 vyzývá k posílení územního rozměru odvětvových politik na všech úrovních správy; vzhledem k tomu, že hlavní zásady Územní agendy 2030 jsou zahrnuty do dvou priorit „Lidé a lokality se vzdalují“ a „Udržitelný rozvoj a změna klimatu“;

U.vzhledem k tomu, že spolu s přijetím Územní agendy 2030 bylo zahájeno sedm pilotních akcí, které slouží jako příklad uplatňování jejích cílů v praxi na místní a regionální úrovni a inspirují společné akce v Evropě: „Budoucnost pro zaostávající oblasti“, „Porozumět tomu, jak odvětvové politiky vedou k územní (ne)rovnováze“, „Malé lokality jsou důležité“, „Přeshraniční územní plánování“, „Opatření v oblasti klimatu v alpských městech“, „Přizpůsobení se změně klimatu a odolnost vůči ní prostřednictvím transformace krajiny“ a „Omezení artificializace půdy, rozrůstání měst a zakrývání půdy v různě velkých městech a funkčních městských oblastech“;

V.vzhledem k tomu, že s ohledem na omezenou geografickou rovnováhu při vývoji těchto pilotních akcí a administrativní obtíže, s nimiž se potýkají pilotní akce v případech financování z několika programů, je třeba zlepšit shromažďování údajů a provést ucelenou revizi Územní agendy 2030;

1.zdůrazňuje, že v období let 2014–2020 bylo pouze 28 % strategií pro udržitelný rozvoj měst prováděno prostřednictvím integrovaných územních investic; vyzývá Komisi, aby přijala opatření na podporu využívání těchto nástrojů k rozvoji Územní agendy 2030, zejména prostřednictvím intenzivnějších komunikačních činností;

2.zdůrazňuje cenný přínos činností prováděných prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje, jako jsou činnosti v rámci iniciativy LEADER, k územnímu rozvoji; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily iniciativu LEADER tím, že navýší její rozpočtové krytí, zaručí vysokou míru autonomie místních akčních skupin, pokud jde o jejich zřízení a rozhodování, a sníží administrativní zátěž;

3.vyzývá Komisi, aby využila výsledky nadcházející hodnotící zprávy z roku 2024 na programové období 2014–2020, jakož i výsledky činností prováděných prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje, jako jsou činnosti v rámci iniciativy LEADER, na podporu programů na období 2021–2027; poukazuje na význam kvalitativní analýzy nástrojů územního rozvoje; vyjadřuje v této souvislosti politování nad závěry zvláštní zprávy Evropského účetního dvora o iniciativě LEADER a komunitně vedeném místním rozvoji uvádějícími, že jejich přínosy nejsou dostatečně prokázány;

4.vítá vydání Příručky strategií územního a místního rozvoje a Příručky strategií udržitelného rozvoje měst coby průvodců navrhováním, prováděním a sledováním strategií územního a místního rozvoje, včetně městského, na všech správních úrovních; domnívá se, že by se mělo podporovat šíření osvědčených postupů s cílem zajistit, aby projekty byly účinné a udržitelné; vyjadřuje však politování nad opožděnou publikací těchto příruček a vybízí Komisi, aby včas vypracovala pokyny ke zjednodušení procesu vypracovávání programů; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout členským státům podrobnější pokyny a větší flexibilitu, pokud jde o provádění cíle politiky 5 „Evropa bližší občanům“ a opatření k jejímu dosažení, a sladit je s opatřeními stanovenými v Územní agendě 2030 a vytvořit pobídky k přidělování většího množství finančních prostředků na cíl politiky 5;

5.vyzývá členské státy, aby podporovaly strategické územní plánování, které bere v úvahu území jako celek nad rámec metropolitních, městských a funkčních městských oblastí; dále vyzývá členské státy, aby posílily vazby mezi venkovem a městem jako jeden ze způsobů, jak dosáhnout vyváženějšího územního rozvoje v celé Unii, a aby zvážily přeshraniční plánování a provádění prostřednictvím přístupů zdola nahoru, jako jsou komunitně vedený místní rozvoj nebo integrované územní investice;

6.vyzývá Komisi a Radu, aby vyčlenily finanční prostředky pro venkovské oblasti a regiony, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, stejným způsobem, jako je 8 % prostředků politiky soudržnosti účelově vázáno na rozvoj programů v rámci městské agendy; konstatuje, že tyto prostředky by měly být využívány převážně prostřednictvím nástrojů integrovaného územního rozvoje;

7.bere v úvahu kapacity místních a regionálních orgánů při provádění a řízení územních nástrojů a považuje za nezbytné změnit paradigma zapojení místních a regionálních orgánů do plánování, provádění a řízení územních nástrojů; vyzývá k účinnému uplatňování zásady partnerství a k důkladné konzultaci s místními a regionálními orgány a dalšími zúčastněnými stranami před stanovením opatření v rámci integrovaných územních investic a komunitně vedeného místního rozvoje; zdůrazňuje význam přístupu zdola nahoru v rámci územního rozvoje, který posiluje odpovědnost občanů za rozvoj svých území;

8.vyzývá ke sloučení strategií územního nebo místního rozvoje financovaných z více než jednoho programu do jedné linie v souladu s článkem 28 nařízení o společných ustanoveních a v případě potřeby s podporou Komise, aby se předešlo zpožděním a administrativním překážkám; vítá možnost, která byla zavedena v programovém období 2021–2027, určit hlavní fond pro strategie financované z více než jednoho fondu;

9.konstatuje, že územní nástroje, jako je např. komunitně vedený místní rozvoj nebo integrované územní investice, jsou osvědčeným způsobem, jak přiblížit Evropu občanům; konstatuje, že údaje uvedené ve STRAT-Board za období 2014–2020 ukazují, že komunitně vedený místní rozvoj hrál významnou úlohu při rozvoji územních strategií, přičemž zdůrazňuje velký zájem místní úrovně o aktivní účast na rozvoji těchto strategií; vyzývá členské státy a Komisi, aby zjednodušily administrativní proces správy fondů, zejména v případech, kdy komunitně vedený místní rozvoj čerpá z více než jednoho fondu; zdůrazňuje, že integrované územní investice jsou hlavním nástrojem, který využívají členské státy s větším přídělem prostředků z EFRR, neboť mohou rychle absorbovat částky a jsou schopny pokrýt několik hlavních os, které jsou přítomny v jednom nebo několika programech;

10.zdůrazňuje, že existuje zřejmý rozdíl mezi členskými státy, které se rozhodly rozvíjet integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj, a těmi, které se tak nerozhodly; vyzývá Komisi, aby tuto diferenciaci vyjasnila, aby se zabránilo geografickým rozdílům, a aby poskytla technickou podporu přizpůsobenou členským státům, které tyto územní nástroje nevyužily; vybízí všechny členské státy, aby více využívaly nástroje integrovaného územního rozvoje ve smyslu článku 28 nařízení o společných ustanoveních a zajistily dodržování partnerství ve smyslu článku 8 nařízení o společných ustanoveních; zastává názor, že by nástroje integrovaného územního rozvoje a komunitně vedený místní rozvoj měly být pro členské státy povinné;

11.vítá technická zjednodušení územního rozvoje zavedená v programovém období 2021–2027; vyzývá však Komisi a členské státy, aby omezily nezbytné dodatečné správní předpisy na nezbytné minimum a aby se více zaměřily na proporcionalitu, neboť malé projekty mají v současné době poměrně vyšší administrativní zátěž (pro příjemce) a administrativní náklady (pro programové orgány) než větší projekty;

12.domnívá se, že Územní agenda 2030 je skutečným a vhodným nástrojem, jehož cílem je omezit prostorový rozměr nerovností a zajistit soudržnost EU prostřednictvím řízení každého z jejích regionů a jejich zvláštností; domnívá se proto, že by se společnosti a území měly více zapojit do uznání významu této agendy; vyzývá Evropskou komisi, aby změnily úlohu Územní agendy 2030 nad rámec příručky pro územní plánování;

13.konstatuje, že Územní agenda 2030 nejen podporuje místně orientované politické reakce na územní výzvy, ale poskytuje také vizi a ambice, pokud jde o cíl územní soudržnosti, prostřednictvím lepšího zapojení místních a regionálních orgánů a občanů;

14.zdůrazňuje, že ačkoli je financování z více zdrojů jedním z hlavních účelů integrovaných územních nástrojů, ze současných zjištění vyplývá, že využívání vícenásobného financování může v některých zemích stále být obtížné, zejména proto, že v současném období již není EZFRV (rozvoj venkova) zahrnut do nařízení o společných ustanoveních, a proto by byla zapotřebí dodatečná a konkrétní opatření ke sladění pravidel EZFRV a dalších fondů politiky soudržnosti (tj. využití různých fondů EU pro integrované projekty na místní úrovni, které se zabývají několika politickými cíli);

15.vyzývá členské státy, aby aktivně prosazovaly začleňování hlediska rovnosti žen a mužů při přípravě a provádění pilotních projektů Územní agendy 2030 v praxi;

16.zdůrazňuje, že spravedlivý a důstojný příjem a kvalita života občanů a jejich rodin ve venkovských oblastech mají zásadní význam pro zajištění sociálního pokroku a úspěšného územního a místního rozvoje; trvá na tom, že je třeba zajistit důstojné pracovní a životní podmínky a sociální ochranu pro všechny;

17.zdůrazňuje, že je důležité zlepšit soudržnost politik a provádět ověřování dopadu budoucích integrovaných iniciativ EU v oblasti územního rozvoje a jiných relevantních iniciativ na venkovské oblasti s cílem posoudit soudržnost a doplňkovost politik EU a jejich možný dopad na venkovské oblasti, a tak účinně předcházet vylidňování venkova a usnadnit generační obměnu, rovný přístup k vysoce kvalitním základním službám a vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech; zdůrazňuje důležitost mechanismu ověřování dopadu na venkovské oblasti, a to i v případě, že členské státy posuzují dopady navrhovaných právních předpisů na venkovské oblasti; zdůrazňuje, že je důležité zapojit místní a regionální orgány do definování a provádění mechanismů ověřování dopadu na venkovské oblasti, jakož i do jejich správy na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni s cílem bojovat proti sociálnímu vyloučení souvisejícímu s dopravou a zlepšit územní dostupnost dotčených oblastí tak, aby se zlepšila přeshraniční spolupráce a spolupráce mezi venkovem a městy, přístup k širokopásmovému internetu a odpovídajícím službám, zejména ve zdravotnictví a školství, jakož i diverzifikace venkovské ekonomiky a oživení venkovských oblastí, zvýšení přitažlivosti těchto oblastí a zajištění udržitelné budoucnosti těchto komunit;

18.zdůrazňuje, že opatření v rámci Územní agendy 2030 by měla hrát ústřední úlohu v dohodách o partnerství a programech; zdůrazňuje, že opatření Územní agendy 2030 by měla být při přidělování finančních prostředků rozhodnější a že je třeba podporovat začlenění Územní agendy 2030 do politik EU se zaměřením na co nejnižší úrovně správy; domnívá se, že by Územní agenda 2030 měla mít v budoucím víceletém finančním rámci zajištěno odpovídající financování a metodiku přidělování;

19.vyzdvihuje, že je nezbytné zahrnout priority a cíle Územní agendy 2030 do legislativních nástrojů a programů fondů politiky soudržnosti, které by měly být přizpůsobeny každému území; vítá pilotní akce Územní agendy 2030, které byly vyvinuty, a vyzývá členské státy a Komisi, aby do těchto opatření nadále investovaly, zlepšily jejich zeměpisnou rovnováhu a lépe je koordinovaly s principy Územní agendy 2030;

20.zdůrazňuje, že je třeba zapojit Parlament, zejména jeho příslušný Výbor pro regionální rozvoj, do pilotních akcí, aby bylo zajištěno, že budou v souladu se stávajícími prioritami EU, a podpořit výsledky pilotních akcí a informovat o nich na úrovni EU a integrovat je a koordinovat s iniciativami, jako je politika soudržnosti, zejména EFRR a Interreg;

21.vyzývá k vypracování strategie pro usnadnění součinnosti mezi různými fondy EU pro projekty prováděné prostřednictvím územních nástrojů a k administrativnímu zjednodušení pilotních akcí financovaných z více než jednoho fondu s cílem snížit administrativní překážky a usnadnit podávání žádostí o tyto projekty;

22.domnívá se, že podniky by mohly hrát zásadní úlohu ve strategiích územního rozvoje; vyzývá Komisi, aby podporovala ujednání o spolupráci mezi podniky a místními a regionálními orgány s cílem rozvíjet projekty územního rozvoje, které podporují vytváření pracovních míst a hospodářský růst;

23.poukazuje na obrovský potenciál Územní agendy 2030 a jejích současných a budoucích pilotních projektů pro řešení velmi rozmanitých potřeb neměstských oblastí, včetně venkovských oblastí, horských oblastí, ostrovů a pobřežních oblastí, odlehlých a řídce osídlených oblastí a mnoha dalších typů území, kde vedle sebe existují různé městské a venkovské prvky; zdůrazňuje zejména skutečnost, že venkovské oblasti se často potýkají s demografickými problémy, nízkou hustotou obyvatelstva a omezeným přístupem ke službám obecného zájmu a jejich kvalitou, přičemž nejsou vždy schopny navrhovat a zavádět inovativní řešení a mohou tak mít velký prospěch z výměny osvědčených postupů;

24.zdůrazňuje, že je třeba více šířit činnosti a úspěchy pilotních projektů jako příklady provádění evropských fondů; je nakloněn myšlence pořádat jednou za dva roky konferenci s cílem prezentovat tyto pilotní akce místním a regionálním orgánům a příslušným aktérům na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU a propojit je s dalšími akcemi, jako jsou akce v rámci Paktu pro venkov nebo Fóra měst;

25.vyzývá členské státy, aby rozvíjely své územní agendy v souladu s Územní agendou 2030, která bude představovat základ pro plánování územních strategií, brát v úvahu zvláštnosti a velmi různorodé potřeby každého z jejich regionů, sloužit jako pobídka a podněcovat rozhodovací proces a navrhování územních a městských politik; dále vyzývá členské státy, aby umožnily různé územní strategie všem regionům EU, včetně venkovských oblastí, oblastí postižených průmyslovou transformací a regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

26.zdůrazňuje, že dobré fungování správních struktur může určovat optimální kombinaci investičních priorit s cílem dosáhnout nezbytné víceúrovňové vertikální a horizontální koordinace při navrhování a realizaci integrovaných rozvojových strategií;

27.vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly provádění Územní agendy 2030 nad rámec pilotních akcí a učinily z tohoto nástroje referenční rámec pro činnost, který poskytne konkrétní a upravené pokyny ke zlepšení výkonnosti území EU; vyzdvihuje příležitost propojit regionální financování s dosažením priorit Územní agendy 2030 a vyzývá Komisi, aby vypracovala monitorovací ukazatele propojující Územní agendu 2030 a využívání fondů politiky soudržnosti, zejména EFRR;

28.znovu opakuje, že je naléhavě nutné posílit politiku EU v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a to i s ohledem na rostoucí trend extrémních povětrnostních jevů v posledních letech a měsících v EU; vyzývá proto orgány veřejné správy, aby pokračovaly v boji proti změně klimatu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zvýšit ambice a kvalitu pilotních projektů v rámci cíle „zelená Evropa“ a jeho první priority „zdravé životní prostředí“; zdůrazňuje, že územní rozvoj je klíčem k budování odolných regionů a zajištění udržitelného provádění financování politiky soudržnosti;

29.vítá návrh Evropského hospodářského a sociálního výboru na podporu celoevropské charty práv a povinností ve venkovských a městských oblastech; je rovněž přesvědčen, že je zapotřebí větší spolupráce s městskými oblastmi, aby se zajistilo, že žádná oblast ani občan nebudou „opomíjeni“ při spravedlivém přechodu na klimaticky neutrální, udržitelnou a prosperující Evropskou unii, která bude usilovat o splnění závazku venkova a měst ke spravedlivému přístupu a prokáže přidanou hodnotu spolupráce venkovských a městských organizací;

30.zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit vyváženější rozvoj regionů EU zaručením lepšího rozdělování finančních prostředků EU, včetně podpory společné zemědělské politiky v rámci členských států a mezi nimi; zdůrazňuje, že je nemožné dosáhnout udržitelného a dlouhodobého územního rozvoje, pokud bude podpora poskytována různým regionům na základě historických údajů;

31.konstatuje, že stále více lidí se rozhoduje žít ve městech a pracovat ve venkovských oblastech; vyzývá Komisi, aby navrhla programy, které zohledňují všechna území, včetně metropolitních, městských a funkčních oblastí; vybízí Komisi, aby iniciativu LEADER navrhla tak, aby ji mohla využívat i malá města;

32.vyzývá Komisi, aby v zájmu účinnějšího překonání územní nerovnováhy a funkčního nesouladu propojila zkušenosti získané při provádění Územní agendy 2030 s budoucí politikou soudržnosti a doporučeními skupiny na vysoké úrovni pro budoucnost politiky soudržnosti; podtrhuje příležitost, kterou nabízí Územní agenda 2030 coby nástroj pro hodnocení dopadu politiky soudržnosti s ohledem na cíl územní soudržnosti;

33.vyzývá Komisi a členské státy, aby do konce roku 2024 provedly soudržný přezkum Územní agendy 2030, včetně důkladného přezkumu jejího systému správy, pokroku dosaženého při provádění a relevantnosti jejích priorit, jak je uvedeno v Územní agendě 2030;

34.vítá závaznou povahu metodiky popsané v Příručce strategií územního a místního rozvoje, která přikládá územním politikám stejný význam jako městským politikám;

35.vyzývá k vytvoření jednotného rámce pro strategie zaměřené jak na městský, tak na širší územní rozvoj, přičemž územní požadavky budou posuzovány jako celek; vyzdvihuje, že to by mohlo výrazně snížit byrokratické překážky při získávání finančních prostředků;

36.vyzývá Komisi, aby zajistila řádné čerpání finančních prostředků a uplatňování územních nástrojů a upřednostňovala účinné řízení bez nepřiměřené byrokracie; zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit přístup k finančním prostředkům, které určí jednotná kontaktní místa pro potenciální příjemce prostředků z fondů soudržnosti EU a projektů integrovaných územních investic nebo komunitně vedeného místního rozvoje, zejména pokud jde o přístup k informacím o typu financování, administrativních požadavcích a způsobilosti;

37.oceňuje práci Evropské rady v její úloze při rozvoji územních činností členských států; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné lidské zdroje jak pro řídicí orgány, tak pro prováděcí orgány odpovědné za integrované územní investice nebo komunitně vedený místní rozvoj, s cílem zajistit technickou podporu a poradenské služby konkrétně pro místní akční skupiny a partnery integrované územní investice a umožnit dodržování předpisů;

38.vyzývá Komisi, aby zvýšila své zapojení do územní politiky prostřednictvím politiky soudržnosti a posílila správu regionů s cílem podporovat soudržnost a mikrosoudržnost tím, že pokryje zvláštnosti každého regionu, zlepší rozhodování na místní a regionální úrovni a bude uplatňovat stávající nástroje, aby se zlepšilo řízení legislativních nástrojů; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále podporovaly fondy politiky soudržnosti s cílem zvýšit odolnost územního rozvoje, zejména aby bylo možné zmírnit dopady neočekávaných událostí, chránit regiony před jejich následky a dodržovat zásadu nepoškozování soudržnosti;

39.je si vědom vlivu rozhodnutí v rámci semestru EU na územní soudržnost, a tudíž i na schopnost rozvíjet územní programy; zdůrazňuje proto opět, že je třeba posílit územní rozměr evropského semestru a zlepšit vzájemný vztah mezi politikou soudržnosti a evropskou správou ekonomických záležitostí a zapojit místní a regionální orgány do všech fází postupů spojených s evropským semestrem a jeho doporučeními pro jednotlivé země;

40.vyzývá Evropský výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby hrály aktivnější úlohu při kontrole a dalším rozvoji Územní agendy 2030; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o schopnosti každého regionu zmírnit budoucí globální výzvy, které mají dopad na územní soudržnost; konstatuje, že to by poskytlo nástroj rychlé reakce, který by umožnil flexibilitu při přidělování nebo posílení zdrojů v závislosti na situaci v regionech EU v reálném čase;

41.zdůrazňuje význam územních nástrojů z hlediska zvýšené a inkluzivní účasti občanské společnosti a místních a regionálních samospráv; vyzývá Komisi, aby prozkoumala nové způsoby dalšího zvyšování povědomí o jejich důvodech a podstatného zvýšení využívání integrovaných územních investic a komunitně vedeného místního rozvoje, a to i případným vyčleněním procentního podílu, který by měl být použit v rámci politiky soudržnosti po roce 2027;

42.vyzývá Evropskou investiční banku, aby navýšila finanční prostředky určené na fondy politiky soudržnosti zaměřené na zajištění rovnováhy a řádného fungování regionů;

43.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.