1.vyzývá Komisi, aby chránila integritu jednotného trhu; připomíná, že reakce na zákon USA o snižování inflace nesmí být založena pouze na využívání státní podpory, ale také na vytvoření vhodnějšího prostředí pro podnikání a na obnoveném rámci pro hospodářskou soutěž, který společnostem, jež v Evropě investují a spravedlivě soutěží, zajistí rychlost a flexibilitu, přičemž je nutné plnit klimatické cíle EU;

2.bere na vědomí dočasný krizový a transformační rámec, jakož i aktualizaci souboru pravidel pro státní podporu, která umožňuje investice do ekologické a digitální transformace; bere na vědomí, že v roce 2023 byla přijata a zavedena „klauzule o vyrovnávací podpoře“; vyzývá Komisi, aby pečlivě zabránila vytváření podmínek pro soupeření o dotace a využila nástroje, které má k dispozici, k předcházení nekalé dotační soutěži a jejímu potírání; zdůrazňuje, že jakákoli další státní podpora musí být cílená a dočasná; zastává názor, že státní podpora by měla být v souladu s cíli politiky EU, jako je Zelená dohoda a evropský pilíř sociálních práv; vyzývá Komisi, aby prošetřila nedostatky v harmonizaci mechanismů zpětného vymáhání neoprávněně vyplacených prostředků v členských státech;

3.vyzývá Komisi, aby zajistila řádné zaměření všech dočasných nástrojů v oblasti státní podpory, aby se zabránilo roztříštěnosti jednotného trhu;

4.zdůrazňuje, že k řešení nových výzev budou zapotřebí další veřejné a soukromé investice; poukazuje na to, že rozpočet EU je nutné řádně vybavit, aby bylo jeho pomocí možné řešit budoucí výzvy, včetně roztříštěností vnitřního trhu, podpory průmyslové strategie EU, zmírnění naší kritické závislosti a zajištění naší otevřené strategické autonomie; zdůrazňuje, že tyto výzvy nelze řešit pouze prostřednictvím veřejných výdajů;

5.připomíná, že nejednotný přístup ke státní podpoře může vytvořit nerovné podmínky na vnitřním trhu EU, jelikož ne všechny členské státy mají stejné fiskální možnosti tuto podporu poskytovat; vyzývá proto ke sledování možných účinků narušujících hospodářskou soutěž a k tomu, aby se případná flexibilita veřejné podpory vztahovala pouze na podporu poskytovanou na úrovni EU;

6.vyzývá Komisi, aby se zabývala otázkou, jaký dopad má inflace na hospodářskou soutěž vlivem toho, že vytváří pro společnosti pobídky, aby spolupracovaly s konkurenty na koordinaci cen OECD, „Competition and Inflation: OECD Competition Policy Roundtable Background Note“ (Hospodářská soutěž a inflace: Stručné informace ze zasedání OECD u kulatého stolu), 2022., a také jejími důsledky pro trhy a blahobyt spotřebitelů; zdůrazňuje, že je nutné zlepšit údaje o ziscích, aby bylo možné účinně řešit případné důsledky, neboť z výzkumu Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu vyplývá, že zisky podniků jsou významnou dočasnou hnací silou inflace; vyzývá Komisi, aby společně s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž pečlivě monitorovala důsledky protisoutěžního jednání a jeho roli ve vývoji inflace; opakuje, že Komise musí využít k řešení krize životních nákladů všech nástrojů dostupných v rámci právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

7.vítá iniciativy orgánů pro hospodářskou soutěž v několika členských státech Řecko, Německo., jejichž cílem je zavést nové pravomoci v oblasti šetření trhu, pokud nevedou k roztříštěnosti vnitřního trhu; vyzývá Komisi, aby zavedla podobný nástroj pro šetření trhu s cílem zabránit mezerám v prosazování právních předpisů v případech, kdy k určitým postupům dochází v EU v přeshraničním kontextu, a případně přijala odvětvová nápravná opatření, aby mohla řešit protisoutěžní chování; připomíná iniciativu Komise týkající se „nového nástroje pro hospodářskou soutěž“, jenž měl řešit mezery mezi pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže a intervenčními nástroji proti strukturálním problémům hospodářské soutěže napříč trhy; konstatuje, že díky novému nástroji pro hospodářskou soutěž by Komise mohla prošetřit otázky hospodářské soutěže napříč celými odvětvími; vyzývá Komisi, aby opětovně posoudila „nový nástroj pro hospodářskou soutěž“;

8.vyzdvihuje důležitost významných projektů společného evropského zájmu pro financování velkých nadnárodních projektů a dosažení strategických priorit EU; bere na vědomí zvláštní kritéria pro významné projekty společného evropského zájmu, pokud jde o analýzu slučitelnosti státní podpory s vnitřním trhem; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že potřebné postupy, které jsou zdlouhavé a složité, jsou pro malé a střední podniky často příliš zatěžující; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby veškerá oznámení byla dokončena nejpozději do šesti měsíců; zdůrazňuje, že významné projekty společného evropského zájmu by měly mít skutečnou evropskou přidanou hodnotu;

9.vyzývá Komisi, aby posoudila, jak zásady hospodářské soutěže EU ovlivnily poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, a to i s ohledem na krizi COVID-19 a zvýšené životní náklady; vyzývá Komisi, aby posoudila postavení sociálních služeb obecného zájmu a výjimku pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, pokud jde o cenově dostupné bydlení;

10.vítá „Pokyny Komise k uplatňování právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže na kolektivní smlouvy“, které objasňují, že právo v oblasti hospodářské soutěže EU nebrání samostatně výdělečně činným osobám v kolektivním vyjednávání; připomíná, že osoby samostatně výdělečně činné mají často omezený přístup ke kolektivnímu vyjednávání nebo jej nemají vůbec, což může vést k nejistým pracovním podmínkám;

11.připomíná nedílnou vazbu mezi politikou hospodářské soutěže a vnitřním trhem, která jasně vyplývá ze samotného znění článků 101 a 102 SFEU upravujících politiku hospodářské soutěže EU; vítá skutečnost, že Komise v rámci své legislativní i politické činnosti uznala potřebu propojit politiku hospodářské soutěže s cíli vnitřního trhu, které ji vymezují;

12.poukazuje na to, že je třeba účinně řešit narušení a selhání trhu a posílit hospodářskou soutěž tím, že budou odstraněny stávající neodůvodněné regulační překážky a že se sníží zbytečná administrativní zátěž, aby se usnadnil vstup nových konkurentů na trh;

13. zdůrazňuje význam rozsudků SDEU ve věcech c-555/21 (UniCredit Bank Austria) a C-383/18 (Lexitor sp. z o.o.) pro zajištění rovných podmínek na trhu spotřebitelských úvěrů a zamezení narušení hospodářské soutěže na tomto trhu;

14.vítá oznámení Komise, že zahájí antisubvenční šetření týkající se čínských elektrických vozidel podle nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55).; zdůrazňuje význam účinného provádění nástrojů EU pro zahraniční subvence, včetně nařízení (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích s cílem zajistit zmírnění účinků, jež by potenciálně mohly narušovat jednotný trh; upozorňuje na nedostatek zdrojů s pouhými osmi ekvivalenty plného pracovního úvazku v rámci Komise;

15.vyzývá Komisi, aby modernizovala pravidla pro zadávání veřejných zakázek s cílem řešit nové priority a provozní výzvy, a podpořit tak ekologičtější průmysl a evropské normy;

16.zdůrazňuje, že pravidla hospodářské soutěže EU by měla přispívat k cílům EU stanoveným v článku 3 SEU; zdůrazňuje, že „spravedlivá cena“ výrobků není nejnižší možnou cenou pro spotřebitele, ale cenou, která umožňuje spravedlivou odměnu všem stranám v dodavatelském řetězci, aniž by vedla k negativním externalitám; zdůrazňuje, že prosazování politiky hospodářské soutěže ve prospěch spotřebitelů by nemělo zahrnovat pouze úvahy o cenové hladině, ale také otázky udržitelnosti a dopadu na soukromí občanů;

17.zdůrazňuje klíčovou úlohu Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN) jako fóra na podporu spolupráce a součinnosti mezi evropskými orgány pro hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby usilovala o trvalý konstruktivní dialog a spolupráci na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi antimonopolními a dalšími odvětvovými regulačními orgány, jako jsou regulační orgány zabývající se ochranou údajů, a to jak s cílem dohlížet na zneužívání podnikových údajů, tak zabránit společnostem v tom, aby využívaly údaje spotřebitelů k získání nespravedlivé konkurenční výhody; vítá významnou úlohu vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž při prosazování pravidel nařízení o digitálních trzích a vnitrostátních legislativních iniciativ, které jsou zaváděny s cílem řešit protisoutěžní chování velkých online platforem v digitálních odvětvích; v tomto ohledu zdůrazňuje význam koordinovaných a stejnorodých opatření, která neohrozí uplatňování nařízení o digitálních trzích na jedné straně a vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže v digitálním odvětví na straně druhé, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 6 nařízení o digitálních trzích;

18.zdůrazňuje, že v globalizovaném světě je pro zajištění účinného prosazování hospodářské soutěže stěžejní mezinárodní spolupráce; zdůrazňuje, že zvláštní dohody o spolupráci se třetími zeměmi v oblasti politiky hospodářské soutěže mohou smysluplně přispívat k její účinnosti; vyzývá Komisi, aby rozvíjela vliv politiky hospodářské soutěže ve světě, zejména posilováním spolupráce s třetími zeměmi prostřednictvím druhé generace smluv o spolupráci, které umožňují účinnější výměnu informací mezi orgány hospodářské soutěže;

19.vyzývá Komisi, aby při prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže více využívala další důkazní nástroje, jako jsou poznatky o chování a finanční analýzy, a dále aby více využívala vědecké pracovníky specializované na data, IKT a umělou inteligenci a behaviorální ekonomy;

20.podotýká, že na trhu ratingových agentur přetrvává vysoká míra koncentrace, jelikož tři největší ratingové agentury mají více než 90% podíl na trhu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, „Zpráva o výpočtu tržního podílu ratingových agentur“, 15. prosince 2022.; znovu opakuje, že pro zajištění nestrannosti a důvěry je nutné posílit hospodářskou soutěž na tomto trhu;

21.vyjadřuje politování nad rozhodnutím společnosti Ernst & Young zastavit proces oddělení jejích auditorských a poradenských činností; konstatuje, že kombinace auditorských a poradenských činností může vést ke střetu zájmů a může posílit dominantní postavení každé auditorské společnosti ze čtveřice největších auditorských společností na trhu; vyzývá Komisi, aby prošetřila spojení auditorské a poradenské činnosti a případně předložila opatření, která by zabránila střetu zájmů a dominantnímu postavení na trhu;

22.konstatuje, že akvizice startupů dominantními hráči na trhu by mohla ničit inovace a nakonec i hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise věnovala velkou pozornost fenoménu „likvidačních akvizic“ v digitálním odvětví, které musí být podle nařízení o digitálních trzích hlášeny, a aby případně přijala rozhodná opatření podle článku 22 nařízení ES o spojování;

23.vítá nedávná rozhodnutí Komise v případech fúzí Evropská komise, „Booking Holdings/Etraveli Group“, rozhodnutí ze dne 25. září 2023.; zdůrazňuje význam strukturálních nápravných opatření v rozhodnutích o fúzích; konstatuje, že největší a nejvlivnější on-line platformy ovlivňují každodenní provoz desítek tisíc malých a středních podniků; zdůrazňuje, že akvizice nemůže vést k posilování dominantního postavení společnosti na hotelovém trhu tím, že jí umožní křížový prodej jejích různých služeb;

24.vítá iniciativu Komise přezkoumat své oznámení o vymezení „relevantního trhu“ a se zájmem očekává výsledky veřejné konzultace; zdůrazňuje, že je třeba zaujmout dynamičtější přístup, který jde nad rámec tradičního přístupu, zejména pro nově vznikající trhy, například v digitálním odvětví, a zohledňuje dlouhodobější vizi zahrnující globální rozměr a potenciální budoucí hospodářskou soutěž; vyjadřuje politování nad tím, že Komise v minulosti v některých případech pojímala relevantní trh příliš úzce, čímž evropské společnosti připravila o možnost účinně konkurovat v globalizovaném prostředí; podporuje Komisi v tom, aby důkladněji zohledňovala potenciální narušení hospodářské soutěže při posuzování fúzí, při nichž by expanze na sousední trhy dále posílila dominantní postavení nástupnické společnosti na jejím hlavním trhu;

25.je znepokojen dalekosáhlou koncentrací, k níž dochází v některých částech potravinového řetězce a která je na úkor spotřebitelů, zemědělců, životního prostředí a biologické rozmanitosti;

26.připomíná, že podle nařízení ES o spojování podniků mohou členské státy přijmout vhodná opatření na ochranu otázek veřejného zájmu, jako je ochrana klimatu, udržitelnost a právní stát, a žádá, aby Komise měla stejnou možnost v souvislosti s posuzováním dopadu spojování podniků na vnitřní trh;

27.vyzývá Komisi, aby lépe využívala nástroj prozatímních opatření k zastavení veškerých praktik, které by vážně poškozovaly hospodářskou soutěž, a to zejména ve vztahu k dynamickým a rychle se rozvíjejícím trhům, jako jsou digitální trhy;

28.vítá nový přístup k nejnovějším případům porušení antimonopolních pravidel, v nichž Komise poprvé za určitých podmínek stanoví uložení strukturálních nápravných opatření k zastavení protisoutěžního jednání, zejména v případech, kdy tato protisoutěžní praktika byla v průběhu let opakována v jiných segmentech trhu stejnou společností; vybízí proto Komisi, aby v tomto směru pokračovala v úsilí o účinné prosazování antimonopolních pravidel ex post;

29.vyzývá Komisi, aby urychlila antimonopolní řízení, stanovila vhodné lhůty pro postupy a zajistila účinné sledování rozhodnutí, aby bylo možné vyvarovat se zdlouhavých postupů, jako tomu bylo v případě společnosti Spotify, jež podala v roce 2019 stížnost na společnost Apple, a kdy navzdory tomu, že Komise vydala prohlášení o námitkách, nebyla přijata žádná konkrétní opatření s cílem řešit omezení uplatňováná společností Apple, jež brání vývojářům aplikací, aby svobodně komunikovali se svými vlastními uživateli;

30.vítá, že byla zahájena iniciativa zaměřená na pokyny týkající se zneužívání dominantního postavení podniků vylučujícího ostatní soutěžitele, jejichž návrh bude připraven v roce 2024 a které mají být přijaty v roce 2025, a dále vítá závazek Komise důrazně, účinně a rychle uplatňovat v oblasti zneužívání dominantního postavení podniků vylučujícího ostatní soutěžitele článek 102 SFEU; vyzývá Komisi, aby konkrétně potvrdila prosazování antimonopolních pravidel založené na účincích, a v příslušných případech zejména relevantnost ekonomických důkazů; vyzývá k tomu, aby se při posuzování nekorektního jednání, např. neúměrně vysokých cen a zneužívajících ujednání, přihlíželo k ohrožení spotřebitelů;

31.bere na vědomí, že bylo zahájeno formální vyšetřování možného protisoutěžního jednání ze strany strážce přístupu, jelikož platformu pro komunikaci a spolupráci váže na svůj dominantní a populární software Evropská komise, „Antimonopolní šetření: Komise zahájila vyšetřování možného protisoutěžního jednání společnosti Microsoft v souvislosti s aplikací Teams“, 27. července 2023.; vyzývá Komisi, aby ústupky, které strážce přístupu jednostranně nabídl, pečlivě posoudila se zúčastněnými podniky, a zajistila tak, aby řešily obavy účastníků trhu, pokud jde o nové a stávající uživatele, jakož i otázky interoperability a cen;

32.trvá na účinných nápravných opatřeních, která mohou vyžadovat větší koordinaci mezi donucovacími orgány a další dialog se třetími stranami, jakož i vhodné prosazování; připomíná, že na podniky označené za strážce přístupu se vztahovala předchozí antimonopolní rozhodnutí, která nevedla k účinným změnám chování, zejména pokud jde o upřednostňování sebe sama na digitálních trzích; vyzývá Komisi, aby v krajním případě lépe využívala strukturální nápravná opatření; znovu vyzývá Komisi, aby ukončila nadřazenost opatření nápravy chování v právu EU;

33.znovu vyzývá Komisi, aby se zabývala protisoutěžním účinkem územních omezení dodávek s cílem zajistit plně funkční jednotný trh a využít jeho potenciálních výhod pro spotřebitele;

34.dále opakuje svou výzvu Komisi, aby i nadále aktivně sledovala a odstraňovala neodůvodněné zeměpisné blokování a další omezení přeshraničního prodeje on-line, přičemž ústředním prvkem je přístup podporující spotřebitele s cílem umožnit jim přístup k většímu výběru výrobků a služeb v celé EU;

35.vítá určení šesti strážců přístupu – Alphabet, Amazon, Apple, ByteDance, Meta, Microsoft Viz oficiální rozhodnutí DMA. 100044, 100040, 100035, 100027, 100026, 100025, 100024, 100020, 100018, 100017, 100016, 100013, 100011. – pro 22 hlavních služeb platforem podle nařízení o digitálních trzích, čtyři šetření trhu za účelem vyvrácení, jakož i první šetření trhu podle čl. 3 odst. 8 nařízení o digitálních trzích; vybízí Komisi, aby neprodleně přijala akty v přenesené pravomoci s cílem rozšířit způsoby uplatňování nebo upřesnit způsoby provádění povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 a 12 nařízení o digitálních trzích; vyzývá Komisi, aby do 6. března 2024 důsledně posoudila, zda strážci přístupu dodržují povinnosti vyplývající z nařízení o digitálních trzích, a aby si vyžádala zpětnou vazbu od třetích stran, pokud jde o to, zda řešení v oblasti dodržování předpisů, která nabízejí strážci, vedou ke spravedlivějším a konkurenceschopnějším digitálním trhům; vyzývá Komisi, aby zajistila, že opatření strážců přístupu týkající se bezpečnosti a integrity jejich platforem, která by mohla mít dopad na dodržování nařízení o digitálních trzích, jsou prověřena nezávislými třetími stranami, a nikoli založena pouze na vlastním posouzení strážců;

36.poukazuje na to, že studie Komise o dopadu nedávného vývoje digitální reklamy na soukromí, vydavatele a inzerenty dospěla k závěru, že rozsáhlý sběr a zpracování osobních údajů pro reklamní účely a neprůhlednost trhu digitální reklamy mohou přispívat k reklamním podvodům Evropská komise, „Studie o dopadu nedávného vývoje digitální reklamy na soukromí, vydavatele a inzerenty“, s. 263–264.; v souladu s doporučeními této studie vyzývá Komisi, aby s cílem řešit protisoutěžní jednání dále analyzovala legislativní možnosti pro budoucí politické zásahy, včetně ukládání strukturálních nápravných opatření, a v tomto ohledu tedy doplnila nařízení o digitálních trzích a nařízení o digitálních službách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).;

37.bere na vědomí šetření trhu týkající se prohlížeče Edge a vyhledávače Bing společnosti Microsoft Rozhodnutí DMA. 100015; DMA. 100028 a DMA. 100034. a služby iMessage používané na zařízeních s operačním systémem iOs od společnosti Apple Rozhodnutí DMA. 100047 a DMA. 100022. s cílem posoudit jejich úlohu brány a jejich zavedené postavení na trhu v souladu s rozhodnutím o označení společností Apple a Microsoft jako strážců přístupu podle nařízení o digitálních trzích; zdůrazňuje, že služba iMessage je standardně zahrnuta na všech zařízeních s iOS, což se týká více než 144 milionů uživatelů; vyzdvihuje význam chytrých telefonů coby nepostradatelného osobního a profesního nástroje; zdůrazňuje, že dnešnímu trhu dominují dva operační systémy s vlastními neinteroperabilními službami zasílání zpráv, což omezuje možnost uživatelů a podniků volně se pohybovat z jednoho ekosystému do druhého a bez ohledu na operační systém mezi sebou komunikovat, což je v zásadě v rozporu s duchem a literou nařízení o digitálních trzích; vyzývá proto Komisi, aby urychleně pokračovala ve svém šetření a jeho účinném provádění s cílem včas přinést výhody interoperability zpráv;

38.bere na vědomí rozhodnutí SDEU ve věci Meta v. Bundeskartellamt, které potvrzuje pravomoc vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž prosazovat pravidla ochrany údajů podle antimonopolních právních předpisů; poukazuje na to, že SDEU potvrzuje, že ochrana osobních údajů je důležitým hlediskem při zkoumání zneužití dominantního postavení a že ukládá požadavky na používání osobních údajů jednotlivců pro cílenou reklamu; vybízí orgány pro hospodářskou soutěž, aby vyšetřily porušení obecného nařízení o ochraně osobních údajů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1)., a vyzývá orgány pro ochranu údajů, aby taková porušení sankcionovaly;

39.bere na vědomí závěry řízení orgánu Bundeskartellamt se společností Alphabet Inc., které umožňují uživatelům Google lépe se rozhodnout, jak společnost Google zpracovává jejich údaje; tvrdí, že spotřebitelé v EU musí mít možnost volby, zda umožní shromažďování svých osobních údajů a jejich zpracování napříč službami; vybízí Komisi, aby pokračovala v koordinaci činností v oblasti prosazování právních předpisů a spolupracovala s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž s cílem usnadnit účinnou interakci mezi právem hospodářské soutěže a nařízením o digitálních trzích, zejména v souvislosti s „dalšími povinnostmi“ podle nařízení o digitálních trzích;

40.upozorňuje, že internet věcí je rostoucím trhem; dále poukazuje na to, že chytrá domácí zařízení, jako jsou robotické vysavače, jsou významným zdrojem spotřebitelských dat; konstatuje, že fúze a akvizice v tomto odvětví mohou způsobit velké škody na hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby do hodnocení případů fúzí a akvizic v tomto odvětví zahrnula údaje jako zdroj tržní síly, zejména pokud se tyto případy týkají zavedených velkých technologických společností; dále vyzývá k případnému stanovení podmínek pro používání údajů;

41.vyjadřuje politování nad skutečností, že na seznamu strážců přístupu chybí poskytovatelé cloudových služeb; vyzývá Komisi, aby zvážila zahájení šetření trhu podle čl. 3 odst. 8 nařízení o digitálních trzích (kvalitativní posouzení) v tomto odvětví, zejména s ohledem na koncentrovanou strukturu trhu a škodlivé praktiky narušující hospodářskou soutěž, na něž upozornily vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že evropskému trhu v oblasti cloud computingu dominuje několik velmi velkých subjektů; vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou označeny všechny způsobilé služby, s cílem obnovit na evropském trhu v oblasti cloud computingu spravedlivou a rovnou hospodářskou soutěž;

42.vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je třeba zahájit šetření trhu podle článku 19 nařízení o digitálních trzích o doplnění nových kategorií hlavních služeb platforem podle čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení s ohledem na nejnovější technologický vývoj, který může vést k novým druhům služeb, které nespadají do stávajících kategorií, jako je generativní umělá inteligence; uznává, že nové funkce, které využívají generativní umělou inteligenci, mohou být začleněny mezi stávající digitální služby, např. internetové vyhledávače, a mohou být součástí stávajícího seznamu hlavních služeb platforem, což by mohlo vést k posílení stávajících strážců přístupu;

43.bere na vědomí společné prohlášení orgánů pro hospodářskou soutěž skupiny G7 ohledně hospodářské soutěže a umělé inteligence, v němž je zdůrazněn význam spolupráce s cílem podporovat hospodářskou soutěž na digitálních trzích Summit skupiny G7 v Hirošimě, „Compendium of approaches to improving competition in digital markets“ (Souhrn přístupů ke zlepšení hospodářské soutěže na digitálních trzích), 8. listopadu 2023.; vyzývá Komisi, aby byla obezřetná, pokud jde o dohody o spolupráci v souvislosti s vývojem v oblasti umělé inteligence, a zajistila, aby tyto dohody o spolupráci nebyly potenciálně skrytými fúzemi nebo likvidačními akvizicemi;

44.znovu opakuje, že nařízení o digitálních trzích má jiný právní základ než rámec hospodářské soutěže; zdůrazňuje potřebu účinné koexistence vymáhání práva hospodářské soutěže ex post a prosazování nařízení o digitálních trzích ex ante vzhledem k jejich doplňkové povaze; zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit dostatečné personální zdroje a využívat synergie pro účinné provádění pravidel a zabránit překrývání nebo zdvojování stávajících struktur a opatření;

45.upozorňuje na budoucí potřeby EU v oblasti konektivity, pokud jde o infrastrukturu a investice; vyzývá Komisi, aby zvážila revizi stávající praxe hospodářské soutěže na telekomunikačním trhu s cílem usnadnit vytvoření plně integrovaného jednotného trhu telekomunikačních služeb; konstatuje, že jediným způsobem, jak se vyhnout prodeji jednotlivých částí infrastruktury zahraničním společnostem ze zemí mimo EU a získat schopnost účinně soutěžit v globálním měřítku, by mohla být konsolidace trhu; poukazuje na to, že růst tohoto odvětví v Evropě byl v posledním desetiletí velmi nízký a že hlavním důvodem je roztříštěnost; v tomto ohledu vítá prohlášení komisaře Bretona ohledně toho, že Komise pracuje na novém návrhu aktu o digitálních sítích, který má řešit roztříštěnost trhu, přilákat investice a zabezpečit telekomunikační infrastrukturu a inovace bez dodatečných nákladů pro spotřebitele a aniž by byla ohrožena neutralita sítě a spravedlivá hospodářská soutěž na trhu mezi všemi aktéry;

46.s obavami konstatuje, že strážci přístupu, kteří si vytvoří datovou výhodu vůči konkurentům, mohou dosáhnout kritických úspor z rozsahu, což přispívá k dalšímu vychýlení konkurenční rovnováhy na digitálních trzích a potlačuje inovace;

47.zdůrazňuje, že při rozhodování o digitálních fúzích a akvizicích by měla být aktiva v podobě osobních údajů posuzována a hodnocena stejným způsobem jako ostatní tradiční aktiva; dále zdůrazňuje, že konsolidace údajů prostřednictvím fúzí a akvizic může posílit dominantní postavení;

48.vyjadřuje politování nad rušivými účinky agresivního daňového plánování a daňových systémů některých členských států na spravedlivou hospodářskou soutěž, neboť mohou potlačovat inovace a ohrožovat otevřenost trhů hospodářské soutěži, zejména pro malé a střední podniky; požaduje, aby společnosti, které se vyhýbají daňovým povinnostem využíváním daňových rájů zemí mimo EU, byly vyloučeny ze zadávacích řízení a přijímání státní podpory, protože tyto společnosti konkurují za nekalých podmínek společnostem usazeným mimo daňové ráje; vítá doporučení Komise ze dne 14. července 2020 neposkytovat finanční podporu společnostem s vazbami na daňové ráje a chránit poctivé daňové poplatníky;

49.vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost pokutovat země, u nichž bylo zjištěno porušení pravidel EU pro poskytování státní podpory; vybízí Komisi, aby pokračovala ve vyšetřování postupů členských států v oblasti daňových rozhodnutí;

50.bere na vědomí závazek místopředsedy Komise Šefčoviče a komisaře Hoekstry zahájit diskusi o postupném ukončování dotací na fosilní paliva; připomíná svůj požadavek, aby byly co nejdříve zavedeny konkrétní politiky, harmonogramy a opatření za účelem postupného ukončování dotací na fosilní paliva prostřednictvím daňových opatření;

51.vítá obezřetnost Komise při prosazování pravidel státní podpory v oblasti daní;

52.zároveň lituje, že několik nedávných rozhodnutí Komise ve významných případech hospodářské soutěže v oblasti daní bylo Soudním dvorem EU zrušeno; vyzývá Komisi, aby své případy týkající se politiky hospodářské soutěže připravovala důkladněji s tím, aby mohly obstát před soudem; se znepokojením konstatuje, že zrušení pokut a zpětná úhrada úroků z prodlení ve zrušených případech rovněž představují rozpočtové riziko pro EU;

53.zdůrazňuje, že by Parlament měl hrát aktivní úlohu při utváření politiky v oblasti hospodářské soutěže a měl by se více podílet na činnosti pracovních a odborných skupin; domnívá se, že by se mělo častěji využívat právo Parlamentu zasahovat do soudních řízení týkajících se práva v oblasti hospodářské soutěže;

54.vyzývá komisařku odpovědnou za politiku hospodářské soutěže, aby zůstala v úzkém kontaktu s příslušným výborem Evropského parlamentu a jeho pracovní skupinou pro otázky hospodářské soutěže;

55.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a orgánům pro hospodářskou soutěž členských států.