1.odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině a její dopad na ukrajinský lid, na EU i na zbytek světa; vyzývá banky, aby pokračovaly v přizpůsobování svých strategických rozhodnutí novému evropskému a mezinárodnímu kontextu vyplývajícímu z těchto okolností, a zabývaly se tak systémovými riziky, a aby i nadále uplatňovaly a dodržovaly finanční sankce přijaté v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu;

2.připomíná, že ačkoli členské státy jsou odpovědné za zjišťování případů porušení sankcí EU, bankovní sektor hraje klíčovou úlohu při uplatňování sankcí a při sledování jejich dodržování; vyzývá Komisi, aby vytvořila databázi na úrovni EU s cílem podpořit koordinaci mezi bankami, odstranit mezery v uplatňování sankcí členskými státy a posoudit, jak banky EU sankce uplatňují; bere na vědomí postoj Parlamentu k návrhu nařízení, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jenž tomuto novému orgánu ukládá povinnost podílet se na důsledném uplatňování cílených finančních sankcí EU;

3.konstatuje, že celkové přímé expozice bankovního sektoru vůči Rusku a Ukrajině jsou omezené a banky v současné době své expozice snižují, a vyzývá orgány dohledu a bankovní dohled ECB, aby pomohly zbývajícím bankám EU působícím v Rusku při přípravě spořádaného odchodu z ruského trhu;

4.zdůrazňuje, že bankovní unie je i nadále zásadním doplňkem hospodářské a měnové unie (HMU), a tudíž vnitřního trhu; připomíná, že klíčovým cílem Bankovní unie je bezpečnost bankovního systému, ochrana vkladatelů a prevence zachraňování bank ze strany poplatníků daně; bere na vědomí pokrok, jehož bylo za posledních 15 let dosaženo zavedením jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí, i to, že jsou nyní evropské banky v lepší pozici, aby odolávaly finančním otřesům; vyzývá k dokončení bankovní unie a konstatuje, že její třetí pilíř, tedy systém EDIS, dosud nebyl dokončen;

5.žádá Komisi, aby zachovala dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů jakožto klíčové priority zbytku současného a příštího funkčního období; zdůrazňuje, že oba tyto projekty:–nabízejí domácnostem a malým a středním podnikům, které jsou stále do značné míry závislé na bankovních úvěrech, širší přístup k financování,–podporují investice a vytváření pracovních míst,–podporují evropské hospodářství,–zvyšují finanční stabilitu,–snižují dopad hospodářských útlumů,–financují digitální transformaci a přechod na udržitelnou ekonomiku,–uvolňují růstový potenciál EU;

6.bere na vědomí prohlášení orgánu EBA ze dne 13. července 2023, v němž se uvádí, že bankovní sektor EU/EHP vykazuje rostoucí ziskovost, ale hrozí riziko spojené s kvalitou aktiv a ziskovostí; bere na vědomí nedávné krátkodobé zvýšení ziskovosti bank v EU (roční návratnost vlastního kapitálu vzrostla ve druhém čtvrtletí roku 2023 na 10,04 %, zatímco ve stejném období roku 2022 činila 7,59 %, což představuje nejvyšší úroveň za 14 let ECB, Supervisory Banking Statistics for significant institutions.Second quarter 2023 (Bankovní statistiky dohledu pro významné instituce, druhé čtvrtletí roku 2023), říjen 2023.), varuje však, že tyto hodnoty musí být udržitelné, aby byla zajištěna dlouhodobá konkurenceschopnost;

7.vybízí k využívání zisků k vytváření polštářů, a tím k zajištění stability finančního systému a financování evropského hospodářství; konstatuje, že dočasné pozastavení výplaty dividend a zpětného odkupu akcií bylo účinné pro ochranu odolnosti bank během krize COVID-19;

8.konstatuje, že druhý průzkum bankovních úvěrů v eurozóně z roku 2023 ukázal, že banky dále zpřísnily své úvěrové standardy u úvěrů poskytovaných podnikům a domácnostem na nákupy rezidenčních nemovitostí v důsledku vyššího vnímání rizika, nižší tolerance rizika a zvýšených nákladů na financování a že banky rovněž zpřísnily úvěrové podmínky v souvislosti s vyšší mírou obav z úvěrů v selhání ECB, Euro area bank lending survey (Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně).; připomíná klíčovou úlohu bankovního sektoru EU, pokud jde o financování oživení hospodářství EU, a domnívá se, že oživení bude rovněž záviset na tom, zda banky budou mít dostatečný kapitál k poskytování úvěrů, zejména v důsledku postupného odstraňování opatření veřejné podpory v členských státech;

9.vyzývá Komisi, aby posoudila překážky přeshraničních fúzí, jakož i potenciální pobídky pro vyčlenění; konstatuje, že podle veřejného prohlášení Andrey Enriy, předsedy Rady dohledu ECB, zůstává bankovní sektor v zásadě souborem vnitrostátních bankovních sektorů; konstatuje, že integrovanější bankovní sektor EU by mohl zlepšit schopnost bank provádět strategické investice a podporovat rozvoj unijních kapitálových trhů, a zároveň uznává, že rozmanitost bankovních obchodních modelů v eurozóně zvyšuje odolnost finančního systému; bere na vědomí rizika, která by mohly přinášet instituce „příliš významné, aby mohly být v úpadku“, konstatuje, že finanční stabilitu by mohla zvýšit reforma bank systémového významu EU, která by řešila rizika morálního hazardu, a zdůrazňuje, že přeshraniční konsolidace bez nadměrné koncentrace by zvýšila ziskovost bankovního sektoru EU a zároveň případně zlepšila současnou situaci v oblasti omezených služeb nabízených občanům a zvýšených nákladů pro občany v mnoha členských státech;

10.konstatuje, že ve službách retailového bankovnictví v některých členských státech i nadále dominuje malý počet bank a v důsledku toho mají spotřebitelé a klienti retailového bankovnictví omezený výběr; domnívá se, že integrovaná bankovní unie musí být podmíněna dobře fungujícím jednotným trhem retailových finančních služeb; lituje přetrvávajících překážek přeshraničních služeb retailového bankovnictví a vyzývá Komisi, aby posoudila překážky, které spotřebitelům vznikají při přeshraničním využívání retailových bankovních produktů; zdůrazňuje, že integrovaná bankovní unie může zlepšit hospodářskou soutěž a možnost volby pro spotřebitele v oblasti retailového bankovnictví, a to i díky lepším možnostem poskytování přeshraničních retailových bankovních služeb; zdůrazňuje výhody diverzifikovaného a konkurenceschopného bankovního sektoru v EU;

11.zdůrazňuje, že úrokové sazby nabízené domácnostem a malým a středním podnikům v členských státech jsou velmi rozdílné; naléhavě vyzývá orgány a instituce EU, aby zvážily opatření ke zlepšení výběru a hospodářské soutěže spotřebitelů a ke snížení zátěže držitelů hypoték a malých a středních podniků v členských státech s vyššími úvěrovými sazbami, tak aby všichni občané a podniky měli přístup k velmi potřebnému kapitálu za spravedlivé a konkurenční sazby;

12.vyzdvihuje úlohu bankovního sektoru v podpoře přechodu na digitalizované a uhlíkově neutrální hospodářství, nasměrování finančních prostředků na obnovitelné zdroje energie a podpoře dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a právního rámce EU pro klima Nařízení (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).; bere na vědomí, že banky EU i nadále snižují svou expozici vůči energeticky náročným podnikům a podnikům využívajícím fosilní paliva, a rovněž bere na vědomí faktory, které ovlivňují finanční stabilitu, včetně hodnot aktiv z fosilních paliv; očekává zveřejnění zpráv orgánu EBA o klíčových otázkách rizikovosti expozic institucí vůči aktivům ESG a o možných dopadech upraveného obezřetnostního zacházení s těmito expozicemi, které mají být zveřejněny do konce roku 2024 a 2025;

13.lituje, že finanční instituce nezajišťují genderovou vyváženost, zejména ve svých řídících orgánech; zdůrazňuje, že vyvážené zastoupení žen a mužů v řídících orgánech a mezi zaměstnanci má jak společenské, tak hospodářské přínosy; vyzývá finanční instituce, aby pravidelně aktualizovaly své politiky rozmanitosti a začleňování a aby pomáhaly podporovat zdravé pracovní kultury, které upřednostňují inkluzivnost; vyzývá orgány dohledu, aby využily svých pravomocí v oblasti dohledu k řešení nedostatečné rozmanitosti a genderové vyváženosti v řídících orgánech finančních institucí;

14.vyjadřuje politování nad nedostatečnou genderovou vyvážeností v Radě guvernérů ECB, její dozorčí radě a radě SRB; vyzývá dotčené aktéry, aby zajistili, že budoucí jmenování tuto mezeru odstraní; připomíná usnesení Parlamentu ze dne 14. března 2019, jehož cílem je zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů na nadcházejícím seznamu kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU, a opakuje svůj závazek nebrat v úvahu seznamy kandidátů, u nichž nebyla dodržena zásada vyváženého zastoupení žen a mužů;

15.vyjadřuje politování nad tím, že ECB v rámci výběrového řízení na předsedu Rady dohledu ECB nezohlednila zpětnou vazbu, kterou poskytl Parlament; naléhavě vyzývá ECB, aby v nadcházejících výběrových řízeních řádně zohlednila stanovisko Parlamentu;

16.konstatuje, že banky v bankovní unii zůstávají i nadále ve velké míře vystavené domácímu státnímu dluhu; připomíná, že jedním z hlavních cílů bankovní unie je přerušení vazby mezi bankovními riziky a riziky vlády; zdůrazňuje, že otázka regulačního zacházení se státními expozicemi vyžaduje důkladný přezkum v rámci mezinárodních fór a měla by být v souladu s mezinárodními normami, a vyzývá Komisi, aby to zohlednila při řešení této otázky ve všech budoucích návrzích; sdílí obavy EBA, že expozice vůči státním dluhopisům jsou pro banky v EU významné a mohly by se stát zdrojem potenciální zranitelnosti EBA, Risk Assessment of the European Banking System (Posouzení rizik Evropského bankovního systému), prosinec 2022.;

17.zdůrazňuje, že vytvoření bezpečného aktiva EU by mohlo pomoci zmírnit negativní vazby mezi státy a domácími bankovními sektory; domnívá se, že nástroj Next Generation EU poskytuje vysoce kvalitní evropská aktiva s nízkým rizikem, což umožňuje vyvážit státní dluhopisy v rozvahách bank;

18.konstatuje, že poměr kmenového kapitálu tier 1 se v druhém čtvrtletí roku 2023 zvýšil na 15,72 % (oproti 14,96 % v druhém čtvrtletí roku 2022); vyjadřuje politování nad tím, že ukazatel krytí likvidity klesl v druhém čtvrtletí roku 2023 na 158,00 % (pokles ze 164,36 % v druhém čtvrtletí roku 2022) ECB, Supervisory Banking Statistics for significant institutions. Second quarter 2023 (Bankovní statistiky dohledu pro významné instituce, druhé čtvrtletí roku 2023), říjen 2023.;

19.konstatuje, že poměr úvěrů se selháním se dále snížil, a vyzývá k dalšímu snižování; připomíná, že snížení rizik v bankovním sektoru by přispělo ke stabilnější a silnější bankovní unii orientované na hospodářský růst; vyzývá orgány dohledu, aby rovněž sledovaly vývoj úvěrů druhého stupně; bere na vědomí nedostatečný pokrok v návrhu směrnice o obsluhovatelích úvěrů, kupcích úvěrů a vymáhání kolaterálu, jejímž cílem je poskytnout bankám za určitých podmínek mechanismus k urychlení zpětného získávání hodnoty ze zajištěných úvěrů prostřednictvím mimosoudního vymáhání postupů s cílem vytvořit sekundární trhy s úvěry se selháním; zdůrazňuje, že směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry Směrnice (EU) 2021/2167 ze dne 24. listopadu 2021 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU (Úř. věst. L 438, 8.12.2021, s. 1). zefektivnila sekundární trh s úvěry v selhání a zároveň zavedla vysoké záruky pro dlužníky; zdůrazňuje, že prodej úvěrů v selhání představuje druhé nejlepší řešení ve srovnání s návratem úvěru do stavu spláceného úvěru;

20.bere na vědomí zhoršující se makroekonomickou situaci; upozorňuje, že banky EU by se měly připravit na možné zhoršení kvality aktiv; zdůrazňuje proto význam obezřetného řízení rizik a vhodného vytváření rezerv; vyzývá Komisi a vnitrostátní a orgány dohledu EU, aby se na možné zhoršení kvality aktiv připravily;

21.zdůrazňuje, že poslední kolo úpadků bank v USA a Švýcarsku ukázalo zranitelnost finančního systému, zejména v těchto zemích; zdůrazňuje, že v této souvislosti zůstává situace bank EU v oblasti kapitálu a likvidity i nadále stabilní, což prokazuje odolnost bankovního sektoru EU; zdůrazňuje, že unijní a vnitrostátní orgány dohledu tato rizika řešily, a vítá výsledky celounijního zátěžového testu z roku 2023 i skutečnost, že banky v EU by mohly odolat hospodářskému útlumu;

22.vyzývá orgány dohledu, aby i nadále posuzovaly expozice bank vůči úrokovému riziku vyplývajícímu z dalších změn úrovní úrokových sazeb; konstatuje, že expozice bank vůči úrokovému riziku závisí na jejich struktuře aktiv a obchodním modelu, a očekává, že Komise vyhodnotí regulační rámec pro banky; je znepokojen značným podílem státního dluhu v rozvahách bank v bankovní unii; zdůrazňuje, že otázka regulačního zacházení se státními expozicemi vyžaduje důkladný přezkum v rámci mezinárodních fór a měla by být v souladu s mezinárodními normami; připomíná, že jedním z hlavních cílů bankovní unie je přerušení vazby mezi bankovními riziky a riziky vlády;

23.připomíná, že zpráva ECB o finanční stabilitě v roce 2023 zdůrazňuje, že je důležité zohlednit zhoršení bankovních rozvah spojené se zvyšováním úrokových sazeb, a zdůrazňuje, že makroobezřetnostní orgány budou muset postupně posilovat opatření týkající se kapitálu a/nebo dlužníků;

24.vyzývá k další harmonizaci regulačního rámce EU tam, kde je to vhodné, k podpoře sbližování vnitrostátních orgánů a k využívání dialogu o dohledu k posouzení vývoje hrozeb pro bankovní sektor;

25.vítá dohodu dosaženou na interinstitucionální úrovni ohledně uplatňování standardů Basel III v EU; zdůrazňuje, že rámec přinese různé úrovně zvýšení obezřetnostních požadavků v závislosti na tom, jak se banky při výpočtu rizikových vah spoléhají na využívání interních modelů; zdůrazňuje, že nová pravidla posílila a lépe specifikovala proporcionalitu bankovního dohledu a budou i nadále zvyšovat finanční stabilitu v EU; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit rovné podmínky mezi jurisdikcemi;

26.bere na vědomí obavy vyjádřené EBA a ECB ohledně odchylek od mezinárodní dohody zavedené v nařízení o kapitálových požadavcích Nařízení (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).;

27.zdůrazňuje, že kryptoaktiva vytvářejí pro banky nové příležitosti a výzvy; konstatuje, že k uplatnění basilejských standardů vůči kryptoaktivům doposud nedošlo; vítá však přechodný režim, který je součástí stávajícího přezkumu směrnice o kapitálových požadavcích Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338). a nařízení o kapitálových požadavcích; očekává do 30. června 2025 legislativní návrh Komise na zavedení zvláštního obezřetnostního zacházení s expozicemi vůči kryptoaktivům s přihlédnutím k basilejským standardům;

28.konstatuje, že odvětví nebankovních finančních zprostředkovatelů i nadále roste; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit odolnost nebankovních finančních zprostředkovatelů a vytvořit pro bankovní sektor rovné podmínky, a to i vypracováním specifických nástrojů regulace a dohledu, které by zabránily krizi likvidity; vítá zprávu MMF o světové finanční stabilitě zveřejněnou v dubnu 2023, která identifikuje tři možné zdroje rizika pro finanční sektor: varuje, že propojení nebankovních finančních institucí s bankami zvyšuje riziko přesunu problémů z jedné instituce do druhé;

29.zdůrazňuje, že je důležité kombinovat další integraci s přiměřenými zárukami, které odpovídajícím a důvěryhodným způsobem řeší otázku domovského a hostitelského státu;

30.bere na vědomí zahrnutí finančních rizik souvisejících s klimatem a přírodou do priorit ECB v oblasti dohledu pro nadcházející roky; vítá mimo jiné druhý zátěžový test ECB v oblasti klimatu provedený v rámci celého hospodářství v září 2023; bere na vědomí závěry dokumentu ECB z řady Occasional Paper Series č. 328 nazvaný „Před pařížskou konferencí: zátěžové testování přechodu k hospodářství s nulovými čistými emisemi“, neboť uvádí, že nejlepším způsobem, jak mohou podniky, domácnosti a banky v eurozóně dosáhnout hospodářství s nulovými čistými emisemi, je urychlit ekologickou transformaci tak, aby byla rychlejší, než tomu je v rámci současných politik; bere na vědomí, že ECB ve svých postupech dohledu zohledňuje finanční rizika související s klimatem a přírodou a pečlivě sleduje rostoucí fyzická rizika a rizika transformace;

31.bere na vědomí návrh Komise v oblasti transparentnosti, srovnatelnosti a kvality ratingů ESG; konstatuje, že orgán EBA doporučuje, aby externí úvěrová hodnocení vždy, když je to relevantní, zahrnovala environmentální a/nebo sociální faktory jako faktory ovlivňující úvěrové riziko;

32.vítá přístup Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) k prohloubení způsobilosti k řešení krize vypracováním opatření ke kontrole kvality pro plány řešení krize a posuzováním toho, zda lze tyto plány provést v krátké lhůtě; upozorňuje na skutečnost, že mají-li být plány pro řešení krize zcela v souladu s právními předpisy, musí zahrnovat komplexní posouzení způsobilosti každé banky k řešení krize, včetně toho, zda existují zásadní překážky pro tuto způsobilost a jak je lze odstranit, a to i tím, že bude v případě potřeby nutné provést změny struktury a organizace banky;

33.vítá skutečnost, že banky, které spadají do působnosti Jednotného výboru pro řešení krizí, celkově dosáhly značného pokroku, pokud jde o způsobilost k řešení krize a budování schopnosti absorbovat ztráty; očekává, že tento pozitivní trend bude pokračovat, a připomíná, že dosažení způsobilosti k řešení krize pro všechny instituce by nemělo být „pohyblivým cílem“ a že všechny banky by měly být plně způsobilé k řešení krize do konce roku 2023; konstatuje, že je třeba, aby všechny banky dosáhly dalšího pokroku;

34.vítá rozhodnutí nového předsedy výboru SRB provést komplexní strategický přezkum a předložit nový akční plán; vyzývá SRB, aby dále zlepšil transparentnost svých rozhodnutí;

35.vyzdvihuje, že je důležité chránit hierarchii věřitelů při řešení krize bank a insolvenčních řízeních; vítá prohlášení bankovního dohledu ECB, Jednotného výboru pro řešení krizí a Evropského orgánu pro bankovnictví, v němž se zdůrazňuje, že nástroje kmenového kapitálu EU absorbují ztráty a vedlejší kapitál tier 1 by mohl být odepsán pouze v případě, že budou plně využity; připomíná, že je třeba plně respektovat hierarchii odpisů v případě úpadku banky, jak uvedl předseda Jednotného výboru Evropské unie pro řešení krizí;

36.poznamenává, že fosilní paliva jsou hlavním přispěvatelem k urychlení změny klimatu a že mnoho aktiv spojených s fosilními palivy bude muset být před koncem své ekonomické životnosti opuštěno, ztratí veškerou svou hodnotu a stane se uvíznutými aktivy;

37.bere na vědomí návrh na reformu rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů na základě výzev Parlamentu; vyzývá k rozšíření oblasti působnosti usnesení, k vyjasnění posouzení veřejného zájmu a k tomu, aby byli daňoví poplatníci izolováni od nákladů spojených s úpadky bank a aby byl omezen rozsah státní podpory, jakož i ke zmírnění veškerých opatření, která by mohla vést k nadměrnému morálnímu hazardu; vyzývá k rychlému a účinnému přijetí přezkumu rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů;

38.podotýká, že banka v úpadku je poslána do režimu řešení krize pouze tehdy, pokud nemůže projít běžným úpadkovým řízením, aniž by poškodila veřejný zájem nebo způsobila finanční nestabilitu; konstatuje také, že návrhy budoucí reformy zahrnují poskytnutí přístupu malým a středním bankám s pozitivním hodnocením veřejného zájmu k rámci pro řešení krizí na úrovni EU za předpokladu, že splní podmínky pro přístup k Jednotnému fondu pro řešení krizí;

39.zdůrazňuje úlohu Jednotného výboru pro řešení krizí a záchranných sítí financovaných odvětvím při ochraně daňových poplatníků před placením za rekapitalizaci; domnívá se, že příspěvky do záchranných sítí financovaných odvětvím musí být vždy vypočteny v poměru k riziku, které instituce představuje; lituje, že navzdory politické dohodě z listopadu 2020 o brzkém zavedení dosud nebylo zavedeno společné jištění Jednotného fondu pro řešení krizí, skládající se z úvěrové linky z Evropského mechanismu stability, a to z důvodu zpoždění v ratifikačním procesu dohody o změně smlouvy o zřízení evropského mechanismu stability; zdůrazňuje význam Jednotného fondu pro řešení krizí pro zajištění robustního a důvěryhodného rámce krizového řízení; vyzývá všechny členské státy, aby v plném rozsahu ratifikovaly dohodu o změně smlouvy o zřízení evropského mechanismu stability, včetně zřízení společného jištění SRF;

40.připomíná, že banky musí i po provedení rozhodnutí o řešení krize nadále plnit své závazky a klíčové funkce; obává se, že banky by mohly čelit nedostatku likvidity při řešení krizí bezprostředně po obnovení přístupu na trh; vyzývá orgány EU, aby schválily řešení, které by zajistilo důvěru a zlepšilo předvídatelnost;

41.podporuje společné výzvy vyjednávacího týmu Parlamentu o evropském systému pojištění vkladů (EDIS), koordinátorů a předsedkyně výboru ECON v rámci prohlášení ze dne 7. prosince 2022 týkající se provedení ambiciózního přezkumu rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů, který může pomoci překonat překážky bránící zřízení systému EDIS a směrem k obnovení jednání o systému EDIS; souhlasí s ECB, která vyzývá k obnovení práce na zřízení systému EDIS;

42.vítá legislativní práci na parlamentní úrovni týkající se návrhu systému EDIS, která proběhla od prohlášení vyjednávacího týmu Parlamentu o evropském systému pojištění vkladů z prosince 2022; znovu opakuje závazek Parlamentu usilovat o dosažení dohody o systému EDIS; vyzývá spolunormotvůrce, aby usilovali o vytvoření realistického, důvěryhodného a kvalitního evropského systému pojištění vkladů;

43.vítá úsilí Komise o vyjasnění rozsahu ochrany vkladatelů a zlepšení konvergence prostřednictvím revize směrnice 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů v rámci přezkumu rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149.; vyzdvihuje, že ačkoli přezkum rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů nelze považovat za náhradu systému EDIS, harmonizovanější rámec může pomoci překonat překážky bránící zřízení systému EDIS; zdůrazňuje, že je důležité, aby příspěvky do systémů pojištění vkladů byly úměrné riziku;

44.zdůrazňuje potřebu plnohodnotného evropského systému pojištění vkladů s příspěvky založenými na posouzení rizik, který bude umožňovat sdílení ztrát; vyzývá k cílenému posouzení kvality bankovních aktiv; doporučuje začít sdružováním likvidity a postupným navyšováním finančních prostředků EU;

45.vyzývá k tomu, aby byly v rámci jakéhokoli systému EDIS zohledněny institucionální systémy ochrany, zejména jejich účinek na zmírnění rizik, při současném zachování rovných podmínek na jednotném trhu;

46.připomíná, že jedním z hlavních cílů bankovní unie je přerušení vazby mezi bankovními riziky a riziky vlády; konstatuje, že banky v bankovní unii zůstávají i nadále ve velké míře vystavené domácímu státnímu dluhu; sdílí obavy EBA, že expozice vůči státním dluhopisům jsou pro banky v EU významné a mohly by se stát zdrojem potenciální zranitelnosti; zdůrazňuje, že otázka regulačního zacházení se státními expozicemi by měla být v souladu s mezinárodními normami, a vyzývá Komisi, aby to zohlednila při řešení této otázky ve všech budoucích návrzích v této oblasti;

47.vítá významný pokrok, jehož bylo od roku 2015 dosaženo při snižování rizik; na druhé straně shledává, že nebylo dosaženo výrazného pokroku v oblasti sdílení rizik; konstatuje však, že pro úspěch bankovní unie je zapotřebí náležité a účinné snižování rizik;

48.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, Jednotnému výboru pro řešení krizí a Evropskému orgánu pro bankovnictví.