P9_TA(2024)0014Elektrické letectví – řešení pro lety na krátké a střední vzdálenostiUsnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2024 o elektrickém letectví – řešení pro lety na krátkou a střední vzdálenost (2023/2060(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 90 této smlouvy,

–s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 3 odst. 3 této smlouvy,

–s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise), který dne 16. března 2023 předložila Komise (COM(2023)0161),

–s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU, který Komise předložila dne 14. července 2021 (COM(2021)0559),

–s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, o změně nařízení (EU) 2021/1153 a nařízení (EU) č. 913/2010 a o zrušení nařízení (EU) č. 1315/2013 (COM(2021)0812), který dne 14. prosince 2021 předložila Komise, a zejména na oddíl 5 tohoto návrhu o letecké dopravní infrastruktuře,

–s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků (COM(2018)0435), který dne 7. června 2018 předložila Komise,

–s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění jednotného evropského nebe (COM(2013)0410), který dne 11. června 2013 předložila Komise,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2022 nazvané „Strategie pro drony 2.0 pro inteligentní a udržitelný ekosystém bezpilotních letadel v Evropě“ (COM(2022)0652),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1., které převádí cíle Zelené dohody pro Evropu do právního předpisu,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014 ze dne 16. dubna 2014 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, kterým se zrušuje směrnice 2002/30/ES Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 65.,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003, kterou se zřizuje systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v rámci Unie a mění směrnice Rady 96/61/ES Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32., a zejména na vytvoření Inovačního fondu;

–s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu, jejímž cílem je nasměrovat EU na cestu k ekologické transformaci a v konečném důsledku dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality,

–s ohledem na přijetí balíčku „Fit for 55“ a návrhů v něm obsažených, zejména návrhu na zvýšení výroby a zavádění udržitelných leteckých paliv, známého také jako iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU, a návrhu na revizi systémů EU pro obchodování s emisemi (ETS), pokud jde o emise CO2 z letectví,

–s ohledem na své usnesení ze dne 9. května 2023 o novém rámci EU pro městskou mobilitu Přijaté texty, P9_TA(2023)0130.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2015 o letectví Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 2.,

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2012 o budoucnosti regionálních letišť a leteckých služeb v EU Úř. věst. C 261 E, 10.9.2013, s. 1. a na své usnesení ze dne 16. února 2017 o strategii pro evropské letectví Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 284.,

–s ohledem na zvláštní certifikační podmínky Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) SC E-19 pro elektrické/hybridní pohonné systémy,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0438/2023),

A.vzhledem k tomu, že do roku 2019 vzrostly emise z mezinárodní letecké dopravy o 146 % v porovnání s hodnotami z roku 1990 Evropský parlament, Emise z letecké a lodní dopravy: fakta a čísla (infografika), aktualizováno dne 15. června 2023.; vzhledem k tomu, že se očekává, že s rostoucí poptávkou po letecké dopravě tento podíl poroste;

B.vzhledem k tomu, že 50–55 % emisí by bylo možné snížit přechodem na udržitelná letecká paliva, 30–35 % zavedením nových technologií, 5–10 % optimalizací provozu letadel a infrastruktury a 5 % volbou nových tržních opatření Waypoint 2050, „Aviation: Benefits Beyond Borders“ (Letectví: přínosy přesahující hranice), Obrázek 2.;

C.vzhledem k tomu, že aby mohlo být do roku 2050 dosaženo požadovaného snížení emisí, bude třeba od roku 2035 nahradit 75 % celosvětového vozového parku civilního letectví;

D.vzhledem k tomu, že prosazení skutečně čistého letectví vyžaduje hlubší spolupráci mezi výzkumnými pracovišti, výrobci, leteckými společnostmi, vládami a dalšími zúčastněnými stranami; vzhledem k tomu, že podskupina leteckého průmyslu se již aktivně podílí na vývoji pokročilých koncepcí letadel ATR, Avinor, Deutsche Aircraft (ve spolupráci se společností Private Wings), Heart Aerospace (ve spolupráci se společnostmi Finnair a Icelandair), Pipistrel, SAS (ve spolupráci se společností Airbus), Tecnam atd., jako jsou elektrická letadla se svislým vzletem a přistáním (eVTOL);

E.vzhledem k tomu, že společný podnik pro čisté letectví (CA JU) je hlavním výzkumným a inovačním programem EU pro transformaci letectví směrem k udržitelné budoucnosti; vzhledem k tomu, že společný podnik pro čisté letectví a agentura EASA spolupracují na přizpůsobení standardního certifikačního režimu nové generaci letadel;

F.vzhledem k tomu, že v různých regionech EU již létají malá zkušební elektrická letadla s kapacitou do devíti míst; vzhledem k tomu, že ke konci dvacátých let 21. století mají být zavedena elektrická letadla s kapacitou až 30 míst a ve třicátých letech tohoto století se plánuje zavedení regionálních letadel Informativní přehled, „Net zero 2050: new aircraft technology“ (Nulové čisté emise do roku 2050: nová letecká technologie), IATA, červen 2023.; vzhledem k tomu, že první flotila elektrických letadel s osvědčením agentury EASA Pipistrel Velis Electro. již umožňuje provádět činnosti v oblasti výcviku pilotů bezpečným a ekologickým způsobem; vzhledem k tomu, že několik modelů eVTOL již požádalo o typové osvědčení u agentury EASA;

G.vzhledem k tomu, že agentura EASA navrhla pravidla pro bezpečný provoz letadel VTOL, která zahrnují leteckou taxislužbu, a komplexní soubor provozních požadavků na pilotované elektrické letecké taxislužby zahrnující všechny oblasti provozu, vydávání průkazů způsobilosti letovým posádkám a pravidla pro řízení letového provozu a řízení letového provozu;

H.vzhledem k tomu, že elektrické a hybridní elektrické letectví by mohlo posílit městskou a regionální leteckou mobilitu a konektivitu a nabídnout celou řadu inovativních řešení veřejné dopravy; vzhledem k tomu, že mezitím se rovněž utvářejí plány rozsáhlého vzletu letadel na vodíkový pohon do roku 2035;

I.vzhledem k tomu, že elektrické a hybridní elektrické letectví zlepší konkurenceschopnost doby cestování na kratší vzdálenosti díky rychlejší přepravě; vzhledem k tomu, že elektrická letadla budou menší a přepraví méně cestujících, což bude znamenat méně času stráveného nástupem do letadla a pozemním odbavením;

J.vzhledem k tomu, že v EU dochází k rychlému rozvoji technologie baterií, a to jak z hlediska objemu výroby, tak z hlediska výdajů na vývoj;

K.vzhledem k tomu, že úspěch vysoce složitých projektů výzkumu a vývoje v oblasti čistého letectví přímo závisí na finanční a politické podpoře, včetně podpory ze strany orgánů EU a členských států; vzhledem k tomu, že bylo vytvořeno několik aliancí pro čisté letectví, jako je Aliance pro letectví s nulovými emisemi (AZEA), které v současné době pracují na seznamech projektů, ale potřebují účinnou podporu EU; vzhledem k tomu, že veřejná pobídka k těmto projektům je klíčem k přilákání soukromých investic;

L.vzhledem k tomu, že v nadcházejících letech budou zapotřebí investice členských států do dodávek elektřiny pro letadla stojící na letišti, aby byly splněny cíle stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804 ze dne 13. září 2023 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva Úř. věst. L 234, 22.9.2023, s. 1., což by se mohlo stát odrazovým můstkem k budoucímu zavádění dobíjecí infrastruktury pro elektrická letadla;

M.vzhledem k tomu, že výpočet uhlíkové stopy elektrického letectví a letectví využívající vodíkový pohon musí vycházet z celého jeho životního cyklu, včetně zdroje výroby energie a výroby baterií;

N.vzhledem k tomu, že ačkoli odvětví letectví jasně připomnělo svou zranitelnost vůči pandemiím, geopolitice a hospodářským otřesům, prokázalo svou klíčovou úlohu při udržování nepřerušeného dodavatelského řetězce, zejména v případě základního zboží;

O.vzhledem k tomu, že zelené a digitální dovednosti v oblasti technického vzdělávání a odborných znalostí, jako jsou letecké technologie a inženýrství, věda a matematika, mají zásadní význam pro udržitelný rozvoj letectví a vytvářejí atraktivní pracovní místa pro mladé lidi;

P.vzhledem k tomu, že bezpečnost musí zůstat pro letectví prioritou číslo jedna;

Přínosy elektrifikace letadel

1.konstatuje význam regionálních letišť v Unii pro provozování elektrických letů na krátkou a střední vzdálenost; zdůrazňuje potenciál regionálních letišť coby multimodálních inovačních center a malých a středních podniků v celém dodavatelském řetězci, neboť prospívají výzkumu a hospodářské soutěži nejen v odvětví letectví, ale i v dalších odvětvích dopravy, jako je silniční, námořní a železniční doprava; žádá proto Komisi, aby potvrdila svou finanční podporu regionálním letištím, zejména těm, která jsou aktivní v oblasti elektrického letectví;

2.je přesvědčen, že čistší, rychlejší a pohodlnější možnosti letecké dopravy by zvýšily propojení a dostupnost v menších, izolovanějších a řídce osídlených oblastech, včetně ostrovních a nejvzdálenějších regionů, a to zejména z hlediska přístupu k veřejným službám, vytváření pracovních příležitostí a udržitelnějšího cestovního ruchu;

3.poznamenává, že spojit nejvzdálenější regiony s evropskou pevninou prostřednictvím elektrické letecké dopravy bude obtížné, a to vzhledem k jejich odlehlosti a omezené kapacitě baterií letadel; zdůrazňuje však potenciál elektrického letectví při zajišťování spojení mezi nejvzdálenějšími regiony navzájem, což by přispělo k jejich rozvoji a částečně zmírnilo neblahé důsledky pro jejich hospodářství vyplývající z jejich nepříznivé polohy; zdůrazňuje potřebu finanční, věcné a technické podpory pro okrajové regiony s cílem zajistit, aby se vhodným tempem rozvíjela infrastruktura nezbytná pro rychlé a spolehlivé nabíjení baterií, servis letadel eVTOL a odbornou přípravu vysoce kvalifikovaných techniků a provozovatelů;

4.zdůrazňuje, že v případě zeměpisných překážek může být při využití elektrických letů jako nového prostředku veřejné dopravy, který není závislý na stávajících silnicích nebo železničních tratích, úspora času značná; poukazuje na zkušenosti severských zemí, které kombinují zeměpisné oblasti charakterizované fjordy, jezery a horami, nízkou hustotou obyvatelstva a silným zaměřením na udržitelnou energii Accessibility study for electric aviation.Part of the project Electric Aviation and the Effect on Nordic Regions (Studie přístupnosti pro elektrické letectví. Součást projektu Elektrické letectví a vliv na severské regiony)., a nejvzdálenějších regionů, které se vyznačují svou ostrovní povahou, odlehlostí, malou rozlohou, složitou topografií a klimatem; žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s příslušnými regiony a členskými státy tento potenciál prozkoumala;

5.domnívá se, že elektrifikace regionální letecké dopravy by mohla zajistit, že dříve opuštěné trasy budou ekonomicky životaschopné, a zlepšit propojení, podpořit regionální rozvoj a přilákat nové regionální investice; zdůrazňuje reálné vyhlídky hybridizace s ohledem na omezení v regionální letecké dopravě týkající se autonomie a počtu cestujících;

6.opakuje vizi Komise, že eVTOL, jak je vyjádřeno ve strategii Komise pro drony 2.0, se mají stát základem osobní dopravy do roku 2030, integrovat do stávajících dopravních systémů a přispívat k dekarbonizaci EU a zároveň minimalizovat nepříznivé dopady na životní prostředí Tamtéž.; zdůrazňuje skutečnost, že navzdory rychlému technologickému vývoji v oblasti eVTOL jsou tyto systémy v současné době stále omezeny na šest míst, zatímco elektrická letadla s pevnými křídly jsou již schopna přepravit více cestujících na stávajících i nových městských leteckých trasách; vyzývá Komisi, aby mezi oběma možnostmi rozlišovala, neboť využívají různé technologie a slouží různým trhům; je přesvědčen, že jak elektrická letadla eVTOL, tak elektrická letadla s pevnými křídly musí být považována za doplňkové formy nové městské letecké mobility;

7.zdůrazňuje, že letadla s elektrickými motory způsobují téměř nulové provozní znečištění, což znamená snížení místních emisí, které by mohly nepříznivě ovlivňovat zdraví občanů žijících v blízkosti letišť; domnívá se proto, že zejména letadla s nízkým počtem decibelů by měla využívat zjednodušených postupů pro získání povolení souvisejících s hlukem nebo odchylek od omezení letů; zdůrazňuje, že snížení hluku dosažené díky elektrickému letectví s nízkým počtem decibelů může zlepšit situaci některých letišť a okolních obytných oblastí;

8.zdůrazňuje, že je třeba využít potenciálu výrazně nižší hlučnosti elektrických a hybridních elektrických letadel; naléhavě vyzývá průmysl, aby využil práci agentury EASA při definování první technické specifikace ochrany životního prostředí https://www.easa.europa.eu/en/newsroom-and-events/press-releases/easa-publishes-worlds-first-proposal-assessment-and-limitation. pro posuzování hluku některých letadel eVTOL, jejímž cílem je zajistit evropským občanům vysokou a jednotnou úroveň ochrany životního prostředí a usnadnit jejich začlenění do leteckého ekosystému a městského prostředí;

9.je pevně přesvědčen, že elektrická a hybridní elektrická letadla nabídnou významný potenciál pro snížení emisí skleníkových plynů v letectví a nové možnosti městské mobility; vítá dosavadní práci agentury EASA na letadlech eVTOL, která mají být používána jako letecká taxislužba, na návrhu nezbytné pozemní infrastruktury pro bezpečný provoz městské letecké mobility EASA, „Vertiports. Prototype Technical Specifications for the Design of VFR Vertiports for Operation of with Manned VTOL-Capable Aircraft Certified in the Enhanced Category (PTS-VPT-DSN)“ (Vertiporty. Prototypové technické specifikace pro koncipování vertiportů s pravidly letu za viditelnosti pro provoz pilotovaných letadel schopných svislého vzletu a přistání certifikovaných v rozšířené kategorii (PTS-VPT-DSN)), březen 2022. a na úpravě regulačního rámce letecké dopravy, aby se usnadnil vstup letadel využívajících elektrický a vodíkový pohon na trh; zdůrazňuje klíčovou úlohu agentury EASA při certifikaci těchto typů letadel, neboť by to mohlo urychlit jejich rozvoj; podporuje komercionalizaci letadel šetrných k životnímu prostředí a využívajících alternativní technologie pohonu, které doplní opatření zahájená v rámci iniciativ pro udržitelné letecké palivo; vyzývá Komisi, aby v budoucnu podnikla kroky k zajištění toho, aby elektrické lety obsluhovaly krátké regionální trasy pro účely závazků veřejné služby podle platných pravidel EU;

Investice do budoucnosti

10.domnívá se, že ačkoli lety na krátkou a střední vzdálenost vytvářejí jen zlomek emisí, každá elektrifikovaná trasa představuje zmenšení klimatické a environmentální stopy letectví a je smysluplnou investicí; trvá na tom, že se sdružováním potřebných investic je třeba začít již nyní;

11.domnívá se, že cílů nízkých a nulových emisí bude dosaženo také pomocí hybridních elektrických technologií vyvinutých pro regionální a mezinárodní lety na krátké a střední vzdálenosti, provozované pro účely komerční i obchodní letecké dopravy, a vyzývá k potřebným investicím do výzkumu a vývoje v oblasti navrhování letadel a pohonných systémů, baterií a dalších hybridních řešení; konstatuje, že s komercionalizací elektrické letecké dopravy by členské státy měly zvážit přehodnocení svých právních předpisů zakazujících lety na krátké a střední vzdálenosti;

12.konstatuje, že značné potřeby spojené s nahrazením civilního vozového parku představují výzvu a vyžadují značné finanční investice, přičemž jsou také významnou tržní příležitostí, která by mohla vést k vytvoření nových pracovních míst a dovedností pro celé odvětví dopravy v Evropě;

13.trvá na tom, že rozvoj elektrické letecké dopravy pro komerční využití vyžaduje účinnou finanční a regulační podporu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU; zdůrazňuje velmi pozitivní výsledky dosažené pomocí veřejných zakázek, které považuje za účinný nástroj elektrifikace průmyslu bez narušení trhu;

14.vyzývá členské státy, aby posoudily tržní pobídky a přínosy pro dotčené výrobce a provozovatele elektrických letadel a malé a střední podniky s cílem podpořit rozvoj a přijetí této ekologicky šetrné technologie; domnívá se, že tyto pobídky a přínosy v oblasti konstrukčních částí pro elektrické letectví, elektrické energie a uhlíkových kreditů mohou stimulovat růst trhu;

15.konstatuje, že v Evropě je provozováno mnoho letů na krátké a střední vzdálenosti; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Eurocontrolem a agenturou EASA určila letecké trasy, které jsou nejvhodnější pro úplnou elektrifikaci a které by vedly k významnějšímu snížení emisí CO2, neboť to pomůže příslušným letištím zahájit nezbytné úpravy; zdůrazňuje, že vodík může hrát významnou úlohu při snižování emisí; poukazuje na to, že společnosti vkládají své naděje do elektrických letadel pro řešení menšího rozsahu a letadel na vodíkový pohon pro větší;

16.domnívá se, že je třeba prozkoumat možnost změny stávajících pravidel EU pro státní podporu s cílem umožnit vytvoření cíleného investičního rámce, který bude vycházet z veřejného a soukromého financování na podporu vznikajícího odvětví eVTOL náročného na zdroje, s cílem posílit strategickou autonomii Evropy v této oblasti, neboť eVTOL se musí stát strategickou součástí odvětví dopravy;

17.domnívá se, že podniky EU působící v oblasti elektrifikace letectví by měly v užší spolupráci s vnitrostátními orgány a orgány EU vypracovat integrovaný technický plán a společné výzkumné programy; vítá práci vykonanou v rámci aliance AZEA; zdůrazňuje, že je tato spolupráce nezbytná, aby si EU udržela vedoucí postavení v oblasti průmyslu a konkurenceschopnost na mezinárodní scéně;

18.poznamenává, že menší elektrická letadla mohou být provozována na stávajících kratších a jednodušších vzletových a přistávacích drahách, což by v budoucnu mohlo snížit potřebu rozsáhlé a nákladné infrastruktury;

19.zdůrazňuje, že plánování a připravenost energetické infrastruktury je klíčovým faktorem, který rozhoduje o rozšíření letadel využívajících elektrický a vodíkový pohon, neboť zavedení elektrického letectví bude možné až po přípravě a otestování infrastruktury; konstatuje, že po přechodu na alternativní pohonné systémy by stávající velká letiště mohla do roku 2050 spotřebovat 5–10krát více elektřiny než dnes Target True Zero: Delivering the Infrastructure for Battery and Hydrogen-Powered Flight (Iniciativa Target True Zero: vytvoření infrastruktury pro lety na baterie a vodíkový pohon), Světové ekonomické fórum, duben 2023, s. 10–15., a uvádí, že infrastruktura pro elektrická letadla a elektrifikaci míst, jako jsou letiště, dosud nebyly dostatečně rozvinuty; poukazuje na to, že v zájmu uspokojení očekávané poptávky po energii musí být první prvky letištní infrastruktury zavedeny do roku 2025, a vyzývá k zajištění nezbytných investic; zdůrazňuje, že v zájmu řádného zavádění elektrických letadel musí Komise a členské státy řádně provádět nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804 ze dne 13. září 2023 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení směrnice 2014/94/EU (Úř. věst. L 234, 22.9.2023, s. 1). s cílem dále podporovat elektrifikaci lokalit; zdůrazňuje v tomto ohledu užitečnost specializovaných projektů financování infrastruktury, jako je Nástroj pro propojení Evropy v oblasti dopravy a energetiky; připomíná, že podle nařízení AFIR musí Komise na konci roku 2026 a poté každých pět let vyhodnotit současný stav a budoucí vývoj trhu s vodíkovým a elektrickým pohonem letecké dopravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily provedení tohoto hodnocení, včetně studie proveditelnosti týkající se zavádění příslušné infrastruktury pro pohon letadel, po níž bude následovat plán zavádění infrastruktury pro alternativní paliva na letištích, zejména pokud jde o elektrické dobíjecí stanice a vodíkové čerpací stanice; vybízí průmyslová odvětví na celosvětové úrovni, aby se co nejdříve dohodla na celosvětových normách pro pozemní dobíjecí stanice pro letadla stojící na letišti;

Technologické problémy a řešení

20.vzhledem k tomu, že technologické trendy v různých odvětvích dopravy se ubírají stejným směrem, vítá stávající meziodvětvová partnerství v oblasti výzkumu a vývoje Airbus and Renault Group to advance research on electrification (Airbus a skupina Renault pokročí ve výzkumu elektrifikace). mezi leteckým a automobilovým průmyslem (v oblasti vývoje nové generace baterií a palivových článků), leteckým a lodním průmyslem (v oblasti využívání alternativních paliv) a leteckým a železničním průmyslem (v oblasti elektrických distribučních systémů);

21.poukazuje na to, že zatímco elektrická a hybridní elektrická letadla jsou obrovským příslibem pro udržitelnější budoucnost letectví, stávající generace baterií těchto letadel představuje významné výzvy, zejména v souvislosti s hmotností a energetickou hustotou; konstatuje, že tato omezení ovlivňují rozsah, užitečné zatížení a celkovou účinnost elektrických letadel;

22.připomíná, že provoz elektrických letadel zahrnuje přísné požadavky na baterie, které upřednostňují bezpečnost, ale také vyžadují, aby byly lehké, kompaktní a schopné rychlého dobíjení a musí poskytovat vysoký výkon potřebný pro úseky vzletu a stoupání; zdůrazňuje, že tyto vysoce výkonné baterie vyžadují kritické suroviny, které jsou v Evropě často nedostupné; vyzývá letecký průmysl, aby se podílel na úsilí průmyslových odvětví o zajištění udržitelného dodavatelského řetězce;

23.připomíná, že podmínky nadmořské výšky, které jsou specifické pro leteckou dopravu, představují – ve srovnání s jinými druhy dopravy – zvláštní technická omezení pro baterie;

24.zdůrazňuje potenciál vodíkového letectví využívajícího palivové články, které je alternativou elektrického letectví, zejména pokud jde o autonomii; zdůrazňuje, že neustálé zdokonalování technologie baterií a palivových článků ve spojení s energeticky účinnějšími konstrukcemi letadel může umožnit lepší environmentální výkonnost; opakuje, že mezi největší technologické výzvy, kterým toto odvětví v současnosti čelí, patří hmotnost a rozměry baterií, maximální výstupní výkon palivových článků, elektrické rozvodné systémy a tepelné systémy, integrace draku letadla a zlepšení aerodynamiky;

25.zdůrazňuje, že zvýšené využívání baterií v letectví bude vyžadovat okamžité vytvoření unijního recyklačního průmyslu slučitelného s potřebami tohoto odvětví, aby se zabránilo novým závislostem na zemích mimo EU;

Opatření v rámci EU

26.připomíná, že letecký průmysl je nejen důležitým aktérem umožňujícím hospodářskou činnost, ale také jedním z nejúspěšnějších odvětví vyspělých technologií v EU; žádá Komisi o aktivní politiky na podporu a rozvoj tohoto odvětví v úzké spolupráci se stávajícími fóry, jako je Poradní rada pro výzkum a inovace v leteckém průmyslu (ACARE) a aliance AZEA; vyzývá Komisi, aby zajistila, že stávající předpisy EU v této oblasti nebudou působit proti sobě ani bránit leteckému průmyslu v rozvoji jeho projektů dekarbonizace a elektrifikace;

27.domnívá se, že k posílení elektrického letectví je nezbytné další sladění leteckého a obranného ekosystému a energetického ekosystému; konstatuje, že transformace obou těchto ekosystémů není v rámci činnosti Komise propojená; uznává zásadní význam transformace, která průmyslu umožní účinně promítnout ambice v oblasti klimatu do konkrétních opatření v oblasti klimatu, a tím zachovat a vytvářet hodnotu pro naši společnost, naši planetu i podniky; je nicméně znepokojen rozdílnou transformací obou ekosystémů, zejména s ohledem na sdílenou potřebu vytvořit dostatečně stabilní elektrické rozvodné soustavy a zajistit cenově dostupnou čistou elektřinu, a to i pro elektrifikaci letadel; s ohledem na výše uvedené skutečnosti zdůrazňuje význam společné strategie pro elektrická letadla a naléhavě vyzývá Komisi, aby podnikla aktivní kroky k vypracování takové strategie; vyzývá dále Komisi, aby v tomto ohledu zahájila společný strukturální dialog mezi Generálním ředitelstvím pro mobilitu a dopravu a Generálním ředitelstvím pro energetiku a aby transformaci dokončila před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 tak, aby ji nová nadcházející Komise mohla v roce 2024 využít pro budoucí nařízení;

28.připomíná, že aliance AZEA byla vytvořena z podnětu Komise, aby propojila všechny soukromé a veřejné partnery v leteckém ekosystému, s cílem připravit uvedení letadel na vodíkový pohon a elektrických letadel do komerčního provozu; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s aliancí AZEA a podporovala ji s cílem rozvíjet znalosti o elektrickém letectví; konstatuje, že v tomto ohledu by mohly být využity akademie dovedností zřízené v rámci aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, a vyzývá Komisi a členské státy, aby je podporovaly;

29.zdůrazňuje současný nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oblasti elektrotechniky a systémového inženýrství; připomíná, že soutěž EU pro mladé vědce by mohla být referencí pro vytvoření tematické soutěže EU pro mladé talenty pro všechny průmyslové ekosystémy, včetně elektrického letectví; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily povědomí o příležitostech v oblasti zelených pracovních míst v letectví a podporovaly v tomto ohledu vnitrostátní a unijní projekty;

30.vítá záměr Komise vytvořit v rámci stávajících nástrojů EU a půjček Evropské investiční banky (EIB) koordinované služby v oblasti výzev na podporu nového stěžejního projektu v oblasti dronových technologií; naléhavě vyzývá EIB, aby zavedla a využívala cílené nástroje financování určené k posílení vznikajícího evropského odvětví elektrické letecké dopravy a podpořila jeho potřeby, přičemž uznává jeho kapitálově náročnou povahu a jedinečné požadavky a chápe, že zavádění elektrických letadel se svislým vzletem a přistáním (eVTOL) bude vyžadovat také investice do pozemní infrastruktury, včetně vertiportů a dobíjecí infrastruktury;

31.obává se, že rozpočet plánovaný pro společný podnik pro čisté letectví v rámci programu Horizont Evropa zdaleka neodpovídá rozsahu jeho ambicí; připomíná, že úroveň inovací spojených s každým projektem je velmi vysoká a že podpora v rámci nového víceletého finančního rámce po roce 2027 musí být úměrná a nepřetržitá; připomíná, že společný podnik pro čisté letectví by měl být rovněž vybízen k tomu, aby se zabýval elektrickým letectvím a měl by upřednostňovat financování inovativních projektů v oblasti letectví s nulovými emisemi, jako jsou letadla na elektrický a vodíkový pohon; zdůrazňuje, že nové finanční prostředky musí jít nad rámec úrovně technologické připravenosti 6, aby bylo možné uvést technologie na trh; vítá nedávné oznámení Spojeného království, které je v rámci programu Horizont Evropa přidruženou zemí, které posílí naše společné úsilí o čisté letectví;

32.vyjadřuje politování nad tím, že navzdory tomu, že pokračující dekarbonizace leteckého odvětví vyžaduje značné úsilí a odhodlání, neexistuje žádný specifický fond EU pro letectví určený výhradně na podporu letectví; vyzývá Komisi, aby vyhlásila specifické výzvy s cílem financovat projekty na podporu elektrifikace a opatření ke snížení celkových dopadů letectví; připomíná však, že Inovační fond v rámci systému EU pro obchodování s emisemi a využívání rozdílových smluv o uhlíku jsou důležitými nástroji pro zavádění technologií, které by mohly připravit půdu pro letectví na elektrický a vodíkový pohon, a jeho rozvíjení v průmyslovém měřítku; připomíná směrnici (EU) 2023/959 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 134)., kterou se změnila směrnice 2003/87/ES a která rozšířila škálu projektů způsobilých pro financování z Inovačního fondu tak, aby byla zahrnuta širší škála produktů, procesů a technologií s nulovými emisemi uhlíku;

33.zdůrazňuje, že je třeba zlepšit řízení teploty baterií a řízení jejich nabíjení a výměny a urychlit rozvoj odvětví recyklace baterií; vyzývá Komisi, aby investovala do výzkumu a vývoje nové generace baterií s pevným elektrolytem, které by vydaly dvakrát více energie než lithium-iontové baterie a měly přibližně třikrát vyšší potenciál skladování; vyzývá proto Komisi, aby prostřednictvím nástrojů, jako je akt o průmyslu pro nulové čisté emise a Evropská bateriová aliance, podporovala snižování závislostí v rámci dodavatelského řetězce baterií a zajistila dostatečné dodávky kritických surovin, a tím snížila naši vnější závislost na bateriích; vybízí Komisi a členské státy, aby souběžně dále rozvíjely strategická partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi mimo EU v oblasti surovin pro odvětví letectví;

34.vyzývá Komisi, aby zajistila soulad mezi rozvojem elektrické dopravy a mobility, požadovanou infrastrukturou a politikami EU zaměřenými na zvýšení evropské výrobní kapacity baterií, včetně dodávek surovin a pokročilých materiálů potřebných pro výrobu baterií; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala strategický akční plán pro baterie, který propojuje výše uvedené aspekty a konkrétně zahrnuje zavedení kvantifikovaných a časově vymezených cílů pro výrobu baterií v EU; vyzývá členské státy a Komisi, aby s ohledem na výše uvedené skutečnosti ve spolupráci s průmyslovým odvětvím stanovily případné synergie s odvětvím silniční dopravy s cílem maximalizovat veřejné a soukromé investice, zejména do výroby a recyklace baterií a palivových článků;

35.vyzývá Komisi, aby v souladu s návrhem směrnice o zdanění energie Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51). vytvořila politický rámec, který podpoří zavádění technologií elektrických letadel, například tím, že bude část příjmů ze systému obchodování s emisemi v oblasti letectví nebo z jakéhokoli zdanění letectví směřovat do společného podniku pro čisté letectví;

36.vyzývá Komisi, aby vytvořila strategii s cílem zajistit, aby zavádění nezbytné infrastruktury pro elektrické letectví, včetně infrastruktury pro výrobu elektrické energie, připojení k síti a dobíjení odpovídalo využívání elektrických letadel; připomíná, že omezená dostupnost zeleného vodíku a chybějící infrastruktura by mohly zpozdit uvedení letadel na vodíkový pohon do provozu; vyzývá Komisi, aby vypracovala cílenou strategii pro výrobu a skladování vodíku;

37.vyzývá agenturu EASA, aby pokračovala v práci na stanovení norem v oblasti certifikace s cílem učinit elektrická a hybridní elektrická letadla životaschopná a výrazně zkrátit dobu uvádění těchto letadel na trh; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti poskytla nezbytné zdroje, zejména pokud jde o zaměstnance;

38.vyzývá Komisi, aby vypracovala evropskou strategii koordinovaného přístupu k vývoji, certifikaci a zavádění nové generace letadel, včetně elektrických letadel se svislým vzletem a přistáním, s cílem zvýšit povědomí evropských občanů o jejich přínosech a podpořit soukromé a veřejné investice a zároveň zajistit, aby technologická základna zůstala v Evropě a aby si Evropa udržela své vedoucí postavení; domnívá se, že elektrické letectví je příslibem udržitelnější budoucnosti letecké dopravy a že cílená informační kampaň má zásadní význam pro zvyšování povědomí veřejnosti o jeho potenciálních přínosech a dopadech;

° °

39.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.