1.vítá sladění programů Interreg NEXT s programy Interreg, neboť se tak otevírá potenciál zjednodušit postupy, posílit synergie mezi programy a zvýšit efektivitu evropských investic; zdůrazňuje však, že je třeba zjednodušit postupy jak ve fázi hodnocení, tak ve fázi provádění projektů a tam, kde je to vhodné, se více zaměřit na kvantifikovatelné výsledky a rovněž na celkový dopad na rozvoj regionů a život občanů;

2.zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu v přeshraniční spolupráci se sousedními zeměmi díky svým znalostem zeměpisné, kulturní, jazykové a sociální situace, příležitostí, omezení a společných výzev;

3.zdůrazňuje význam přeshraničních projektů, včetně projektů zaměřených na sbližování lidí, čímž se otevírají nové možnosti pro udržitelný místní rozvoj a přeshraniční spolupráci; zdůrazňuje význam přeshraničních investic pro posílení inovací, přenosu technologií, společných řešení a synergií mezi různými programy a s tím spojeného zvyšování územní soudržnosti za administrativními hranicemi a posilování solidarity;

4.zdůrazňuje, že prostředky přidělené na období 2021–2027 nejsou zdaleka optimální, a zdůrazňuje proto význam finančního posílení těchto programů; vítá větší odpovědnost třetích zemí za zpětné získávání prostředků od příjemců ze soukromého sektoru; zdůrazňuje význam právního státu a rovných podmínek pro všechny příjemce, ať už veřejné, nebo soukromé, a zdůrazňuje, že spolu s investicemi z veřejných zdrojů je třeba podporovat zapojení soukromých investorů do udržitelného rozvoje příhraničních regionů a třetích zemí uvolněním většího množství finančních prostředků;

5.vítá možnost, aby řídicí orgány předávaly údaje Komisi elektronicky, ale zároveň poukazuje na to, že častější předávání údajů by nemělo vést k nárůstu byrokracie; zdůrazňuje proto význam interoperabilních systémů, které by mohly automaticky zasílat údaje do společné databáze, a vybízí Komisi, aby v tomto směru dále rozvíjela spolupráci se třetími zeměmi;

6.vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že velké infrastrukturní projekty již nebudou podléhat schválení ze strany Komise;

7.vítá odstranění limitu pro financování velkých infrastrukturních projektů ze strany EU a je přesvědčen, že rozvoj udržitelné infrastruktury přispívá k socioekonomickému růstu v přeshraničních regionech; zároveň zdůrazňuje, že je nezbytné zapojit veřejný i soukromý sektor, což by mohlo vést k větším inovacím a rozvoji infrastruktury související s energetikou, dopravou, komunikací a digitalizací;

8.poukazuje na to, že hlavní výzvy, jimž EU čelí, lze řešit i podporou přeshraniční spolupráce mezi sousedními regiony (např. udržitelná budoucnost Středozemního moře, Černého moře, Baltského moře a dalších přímořských oblastí; udržitelná budoucnost pro Alpy, Pyreneje, Karpaty a další horské oblasti; udržitelná budoucnost velkých povodí Rýna, Dunaje, Mázy atd.);

9.zdůrazňuje, že přeshraniční spolupráce je důležitým krokem v předvstupních procesech EU, který povzbuzuje kandidátské země, aby sdílely zkušenosti a poznávaly, jak EU funguje uvnitř; poukazuje na to, že přeshraniční spolupráce tak pomáhá přiblížit iniciativy a cíle EU kandidátským zemím, sdílet zkušenosti a zahájit proces hospodářské a sociální konvergence; zdůrazňuje, že kandidátské země, které se účastní přeshraniční spolupráce, budou v době přistoupení k EU již dobře obeznámeny s programy a projekty EU;

10.podtrhuje zásadní úlohu, kterou má přeshraniční spolupráce při řešení problémů spojených s udržitelným řízením přírodních zdrojů a změnou klimatu, včetně přírodních katastrof, životního prostředí, biologické rozmanitosti, zabezpečení potravin a ekosystémů v příhraničních oblastech; v této souvislosti zdůrazňuje význam prevence a vypracování místních a regionálních plánů přeshraničních opatření pro přizpůsobení se změně klimatu; upozorňuje, že je třeba zvýšit úsilí v boji proti změně klimatu a posílit zmírňování změny klimatu v těchto regionech, a to zejména s ohledem na zajištění souladu s cíli EU v oblasti klimatu;

11.zdůrazňuje potenciál přeshraniční spolupráce, zejména v méně obydlených přeshraničních regionech, a to v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie a oběhové hospodářství, a vyzývá k lepšímu využívání stávajících možností rozvoje udržitelného hospodářství a vytváření kvalitních pracovních míst;

12.vítá pozastavení přeshraniční spolupráce s Ruskem a Běloruskem v důsledku ruské válečné agrese proti Ukrajině a přesměrování finančních prostředků na pomoc Ukrajině a Moldavské republice, což zásadně změnilo evropskou bezpečnostní architekturu; v návaznosti na to zdůrazňuje potřebu spolupráce v oblasti bezpečnostní politiky s cílem dosáhnout společných cílů spolehlivého kolektivního odstrašování a obrany v rámci přeshraniční spolupráce;

13.upozorňuje na obtížnou situaci regionů, které sdílejí hranici s Ruskem a Běloruskem, po pozastavení programů přeshraniční spolupráce s těmito zeměmi, a vybízí Komisi, aby úzce spolupracovala s dotčenými členskými státy na nalezení udržitelných řešení sociálních a hospodářských problémů, s nimiž se tyto regiony potýkají;

14.vyzývá, aby finanční prostředky z přeshraničních programů byly použity na rozvoj udržitelné dopravní infrastruktury, včetně výstavby železničního spojení s Ukrajinou a Moldavskou republikou a skladovacích zařízení v blízkosti jejich hranic, aby se v zájmu zajištění potravinového zabezpečení zefektivnil pohyb zboží a obilí, aby se přispělo k podpoře rozvoje udržitelného hospodářství v obou zemích a pomohlo členským státům, které se nacházejí v přední linii, jakož i Ukrajině a Moldavsku, při zvládání těchto výzev;

15.uznává, že je důležité podporovat místní a regionální kulturu a péči o zachování kulturního dědictví, jakož i vzdělávací a hospodářské výměny mezi příhraničními regiony, s cílem posílit vzájemné porozumění zvyklostem sousedům a vytvořit významné pobídky pro mnohojazyčné vzdělávání; zdůrazňuje význam inkluzivního vzdělávání, pokud jde o demokratické hodnoty, a potřebu podporovat v této oblasti vyšší kvalitu;

16.vyzývá k podpoře udržitelnějších infrastrukturních projektů, které přispívají ke zlepšení konektivity přeshraničních regionů, k posílení mobility v rámci těchto regionů i mezi nimi a ke zlepšování kvality života a příležitostí pro obyvatele těchto regionů, jakož i k projektům, které se zabývají problematikou chybějící infrastruktury;

17.oceňuje obrovské úsilí vnitrostátních vlád, regionálních a místních orgánů a občanské společnosti v členských státech EU sousedících s Ukrajinou, jakož i úsilí Moldavské republiky o přijetí vysídlených Ukrajinců a řešení všech výzev vyplývajících z ruské válečné agrese, včetně otázky obilí z Ukrajiny a nedostatku dopravní infrastruktury; v této souvislosti žádá, aby byla poskytnuta odpovídající podpora, a to i prostřednictvím programů přeshraniční spolupráce, s cílem uspokojit vznikající potřeby.

18.zdůrazňuje, že ačkoli Moldavská republika není v otevřené válce s Ruskem, má také oblasti konfliktu, které jsou podporované Ruskem, že přijala velký počet ukrajinských uprchlíků a že hospodářská a sociální situace Moldavska byla velmi nepříznivě ovlivněna ukončením obchodních vztahů s Ruskem; zdůrazňuje proto, že solidní investice a otevřený trh jsou nyní velmi potřebné a že společné projekty jsou velice vítané ve všech hospodářských a sociálních oblastech;

19.je pobouřen ztrátami lidských životů a ničením domovů a infrastruktury na Ukrajině; zdůrazňuje, že programy přeshraniční spolupráce a Nový evropský Bauhaus by měly plnit aktivní úlohu při udržitelné poválečné obnově, a zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí podporovat místní a regionální orgány na Ukrajině a zároveň pomáhat i sousedním regionům a podporovat intenzivnější spolupráci;

20.vítá iniciativu usilující o začlenění Ukrajiny do cíle Evropská územní spolupráce programu URBACT a přizvání Ukrajiny a Moldavské republiky v roli pozorovatelů do Evropské monitorovací sítě pro územní rozvoj a soudržnost (ESPON);

21.vyjadřuje politování nad tím, že Rusko využívá svých zdrojů energie jako prostředku k vyvíjení politického a ekonomického tlaku; vyzývá k urychlenému prošetření hospodářské spolupráce s Ruskem v energetických odvětvích některých členských států a k prozkoumání dalších možností opatření na podporu obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti s cílem snížit závislost na Rusku v těch členských státech, které výrazně snížily svou spolupráci s agresorem a které byly zasaženy sankcemi, včetně sousedních zemí;

22.vyjadřuje politování nad posilováním ruského vlivu v sousedních zemích, zejména v důsledku manipulací a dezinformací šířených prostřednictvím tradičních i sociálních médiích online, a zdůrazňuje, že je důležité posílit spolupráci s těmito zeměmi, zejména v oblasti vzdělávání a kultury, aby byli jejich občané informováni a vzděláváni o demokratických hodnotách;

23.zdůrazňuje, že vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situaci v Černém moři, která nastala v důsledku ruských útoků a blokády námořních a dunajských přístavů, jejichž cílem je zabránit vývozu obilí, který má zásadní význam pro ukrajinské hospodářství, je důležité poskytnout tomuto programu zvýšenou finanční podporu; zdůrazňuje bezpečnostní riziko, které tyto útoky představují pro členské státy, které mají hranice s Ukrajinou;

24.vyzdvihuje potenciál zdrojů energie v Černém moři, které mohou přispět i k udržitelné energetické budoucnosti EU; zdůrazňuje, že navzdory svému potenciálu zůstávají obnovitelné zdroje energie z velké míry nevyužity;

25.domnívá se, že program Interreg NEXT Oblast Černého moře by měl umožnit udržitelný hospodářský rozvoj a účinnou správu sdílených zdrojů;

26.zdůrazňuje význam rozvoje udržitelného cestovního ruchu v černomořských pobřežních regionech a zasazuje se o to, aby všechny zúčastněné strany zaujaly odpovědný přístup k ochraně životního prostředí;

27.vyzývá k tomu, aby oblasti Černého moře byla věnována zvýšená pozornost a aby byla posílena regionální spolupráce při řešení bezpečnostních otázek, včetně otázek souvisejících s regionálními konflikty a energetickou bezpečností, a vyzývá rovněž k podpoře projektů modernizace přístavů a související infrastruktury a jejich většímu propojování se stávajícími dopravními uzly; vyzývá proto zejména k jejich napojení na koridory sítě TEN-T;

28.považuje za velmi důležité, aby byla přijeta soudržná strategie pro oblast Černého moře a zajištěna součinnost s programem pro Podunají 2021–2027;

29.zdůrazňuje význam silných hospodářských a sociálních partnerství se třetími zeměmi v oblasti Středomoří; vítá skutečnost, že stoupá počet zemí zapojených do programů Interreg MED 2021–2027;

30.požaduje koordinovanější a účinnější využívání stávajících finančních prostředků v rámci stávajících sociálních, klimatických a environmentálních pravidel s cílem zvýšit konkurenceschopnost středomořské oblasti a zároveň posílit potenciál energie z obnovitelných zdrojů na pevnině i na moři;

31.domnívá se, že přeshraniční programy musí hrát aktivní úlohu při řešení společných bezpečnostních výzev a usilovat o regionální stabilitu;

32.vyzývá k řízení migračních toků a k boji proti nelegální migraci a obchodování s lidmi, mimo jiné financováním projektů, jejichž cílem je přijímat migranty a poskytovat jim péči a odbornou přípravu a pomoci jim tak zvládat výzvy, které s sebou nese konkurenční hospodářské prostředí, a lépe porozumět evropským hodnotám a respektovat je a jejichž cílem je zároveň podporovat inkluzivitu na obou stranách Středozemního moře;

33.uznává klíčovou úlohu výzkumu a inovací v prevenci rizik přírodních katastrof, udržitelném hospodaření s vodou a snižování emisí CO₂ a zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat projekty, které mají kvantifikovatelný hospodářský, sociální a environmentální dopad;

34.zdůrazňuje, že navzdory svému potenciálu zůstávají obnovitelné zdroje energie z velké míry nevyužity a že tento potenciál by měl být podporován, a to i zapojením malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací;

35.vítá strategii pro přímořské oblasti západního Středomoří v západním Středomoří a programy Interreg, jako je program MARITTIMO, jako dobré příklady přímé a diverzifikované spolupráce, a to i na regionální úrovni, se společnými cíli;

36.vítá pokrok v oblasti jadransko-jónské makroregionální strategie (EUSAIR), která mobilizovala členské země a jejich regiony, třetí země i jejich místní orgány; považuje strategii EUSAIR za úspěšný příklad, kdy se Unie ukázala jako hnací síla a faktor otevřenosti; trvá na tom, že tyto zásady a podobný společný přístup musí být uplatňovány i v ostatních oblastech Středomoří;

37.vyzývá Evropskou radu, aby požádala Komisi o předložení podrobné makroregionální strategie pro Středomoří, která zohlední její novou Agendu pro Středomoří, zejména její oddíl 5 („Ekologická transformace: odolnost vůči změně klimatu, energetika a životní prostředí“), a aby tuto strategii přijala; vyjadřuje politování nad neustávajícím znehodnocováním životního prostředí v celé oblasti Středozemního moře, nad ztrátou biologické rozmanitosti a nad rostoucím znečištěním ovzduší a moří, zejména plastovým a domácím odpadem, a vyzývá k podpoře oběhového hospodářství, které těmto problémům zabrání nebo je omezí a umožní jejich zvládání;

38.konstatuje, že existence různých právních a institucionálních rámců vytváří další překážky pro provádění projektů, které je pak proto velmi obtížné; připomíná, že administrativní postupy mohou být složité a časově náročné, což může místní a regionální orgány odradit od účasti na územní spolupráci; vyzývá Komisi, aby tyto postupy zjednodušila zvýšením jejich přístupnosti a transparentnosti;

39.konstatuje, že jazykové překážky a kulturní rozdíly ztěžují komunikaci a mohou vytvářet administrativní zátěž, která by měla být překonána přijetím vhodných opatření;

40.zdůrazňuje, že mezi státy existují rozdíly, pokud jde o pravomoci orgánů, a že v regionálních orgánech dochází ke změnám, které mohou způsobovat prodlevy; domnívá se, že by měl být podporován dialog mezi místními orgány a měla by být podporována účast občanské společnosti na projektech územní spolupráce se zapojením nevládních organizací, sociálních podniků a dalších zúčastněných stran;

41.zdůrazňuje, že je nezbytné rozvíjet programy dlouhodobé výměny a podnikatelské spolupráce mezi institucemi a podniky v přeshraničních regionech s cílem podpořit udržitelný hospodářský rozvoj a posílit správní koordinaci mezi zúčastněnými státy prostřednictvím dalšího rozvoje, reorganizace nebo případně vytvoření udržitelných funkčních struktur pro přeshraniční spolupráci a sítě;

42.zdůrazňuje, že je důležité vytvořit krátkodobý a střednědobý systém mezikulturní výměny s cílem podporovat studium společných jazyků, posílit hlubší porozumění regionálním kulturám a usnadnit spolupráci mezi přeshraničními komunitami, a podtrhuje, že tento systém by měl zahrnovat rovněž podnikatelské a administrativní aspekty, aby stimuloval hospodářský a administrativní rozvoj;

43.konstatuje, že programy je třeba přizpůsobit individuálním potřebám a specifikům každé účastnické země / regionu; vyzývá k dalšímu úsilí v tomto směru;

44.konstatuje, že pandemie COVID-19 měla nepříznivý dopad na příhraniční regiony a ovlivnila provádění současných programů a projektů;

45.poukazuje na to, že nedostatek odpovídající dopravní infrastruktury a sítí, zejména pokud jde o námořní a ostrovní přeshraniční spolupráci, brzdí obchod a mobilitu a komplikuje spolupráci;

46.poukazuje na specifické problémy námořních hranic a na potřebu uznat je jako specifické hranice s vlastními potřebami, zejména s ohledem na jazykové a kulturní rozdíly, administrativní a právní zátěž, socioekonomické nerovnosti a otázky týkající se životního prostředí;

47.zdůrazňuje, že s ohledem na četné krize a konflikty vyžaduje přeshraniční spolupráce se sousedními zeměmi investice do odolnosti těchto zemí a jejich společnosti a že priority partnerství by měly přispět k podstatnému zlepšení životních podmínek na obou stranách hranice, mimo jiné zajištěním udržitelného rozvoje podporujícího začlenění, sociální spravedlnosti, pracovních příležitostí a hospodářské prosperity;

48.domnívá se, že přeshraniční spolupráce může významně přispívat k posílení místní a regionální demokracie a správních kapacit partnerských zemí; zdůrazňuje význam evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) pro usnadňování a podporu územní spolupráce, zejména v oblasti řízení přeshraničních dopravních služeb a nemocnic, provádění a řízení přeshraničních rozvojových projektů a výměny znalostí a osvědčených postupů;

49.zdůrazňuje, že je důležité, aby přeshraniční programy EU zahrnovaly kulturu jako důležitý ukazatel regionálního rozvoje, zejména v příhraničních oblastech, jejichž obyvatelé žijící na obou stranách hranice mají stejné kulturní a jazykové zázemí, s cílem zajistit oživení těchto regionů a zvýšit jejich atraktivitu, posílit kulturní výměnu a podporovat rozmanitost a solidaritu i za hranicemi EU;

50.zdůrazňuje, že programy nabízejí příležitosti k důkladnému dialogu s řadou zúčastněných stran, včetně zástupců občanské společnosti, regionálních a místních orgánů, akademické obce, občanů, nevládních organizací a soukromého sektoru; zdůrazňuje zejména význam přeshraničních programů pro kandidátské země EU, jejichž místním i celostátním orgánům poskytují příležitost seznámit se s právními předpisy EU;

51.konstatuje, že přeshraniční spolupráce může dále přispívat ke snižování regionálních rozdílů, podpoře hospodářského a sociálního rozvoje, začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, zaměstnanosti, obchodu a územní soudržnosti a zlepšování mobility lidí a propojení regionů;

52.podtrhuje význam přeshraniční spolupráce v oblasti digitalizace a zdůrazňuje potřebu společných projektů digitální infrastruktury, zejména v oblasti veřejných služeb, s cílem zajistit soudržnost a efektivitu veřejného sektoru zaměřeného na potřeby všech;

53.zdůrazňuje, že EU a členské státy by měly těsněji spolupracovat se sousedními zeměmi v oblasti zdravotní péče a záchranných služeb a měly by zvyšovat schopnost malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací podnikat i na druhé straně hranice;

54.zdůrazňuje význam budování sítí a referenčního srovnávání pro odstraňování překážek přeshraniční spolupráci a konstatuje, že by díky tomu mělo být možné lépe využívat nástrojů, jako jsou ESÚS, nástroj integrovaných územních investic (ITI) a strategie komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD);

55.zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hrají investice do kvalitních veřejných služeb při budování sociální odolnosti a zvládání hospodářských, zdravotních a sociálních krizí;

56.vítá pokračující závazek vlády Spojeného království k programu PEACE, který hraje klíčovou úlohu při spolupráci mezi příhraničními regiony Irska a Severního Irska;

57.zdůrazňuje zásadní význam programu PEACE PLUS pro udržování dobrých sousedských vztahů v regionech a zajišťování jejich socioekonomického rozvoje;

58.doporučuje dbát na větší doplňkovost mezi projekty a zdůrazňuje potřebu součinnosti s ostatními nástroji financování EU, které mají stejný zeměpisný a tematický záběr, aby se zamezilo dvojímu financování; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby cílené programy na programové období 2021–2027 měly jasně stanovené požadavky a priority, které jsou společné pro regiony podél vnějších hranic EU, a aby doplňovaly další iniciativy financované EU a nepřekrývaly se s nimi;

59.domnívá se, že je třeba dále posílit úlohu makroregionálních strategií EU při řešení výzev souvisejících s příhraničními regiony;

60.doporučuje, aby v oblasti přeshraniční správy byla vypracována plně integrovaná strategie v oblasti infrastruktury (silniční, železniční, vodní), která by zohledňovala přeshraniční region jako celek; zdůrazňuje, že je třeba pracovat na vyvíjení udržitelnějších řešení mobility napříč přeshraničními oblastmi, včetně politiky TEN-T; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly inteligentní mobilitu;

61.doporučuje podporovat finanční nástroje EU, které mají sociální a hospodářskou přidanou hodnotu, aby se zvýšilo povědomí o přínosech EU;

62.vyzývá Komisi, aby snížila byrokratickou zátěž, výrazně zjednodušila postupy a omezila překážky spojené s růzností právních předpisů; je pevně přesvědčen, že tímto způsobem lze umožnit uspokojování skutečných potřeb přeshraničních oblastí; zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj podporující začlenění vyžaduje opatření na všech úrovních; výslovně uznává, že je důležité věnovat pozornost venkovským oblastem v přeshraničních regionech, neboť právě tyto oblasti jsou nejvíce postižené demografickými problémy;

63.vyzývá k lepší koordinaci, dialogu a širší výměně osvědčených postupů mezi regiony a státy, například prostřednictvím platformy, jako je INTERREG Europe; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby v tomto ohledu posílily spolupráci, a členské státy vyzývá k tomu, aby místním a regionálním orgánům poskytly nástroje a zdroje, které potřebují k podpoře ambiciózní přeshraniční spolupráce; konstatuje, že veřejné vzdělávací a kulturní služby by měly být otevřené, přístupné a cenově dostupné pro občany z obou stran hranic;

64.zdůrazňuje, že v souladu se zásadou partnerství by do přípravy a provádění projektů měly být od samého začátku v co největší míře zapojeny regionální a místní orgány a zástupci občanské společnosti a soukromý sektor; vyzývá Komisi, aby zvážila možnosti poskytování technické podpory místním a regionálním orgánům v sousedních zemích, která by jim pomohla rozvíjet a provádět projekty územní spolupráce; vyzývá rovněž, aby pro tento účel byly vypracovány pokyny;

65.vyzývá Komisi, aby i nadále začleňovala cíle udržitelného rozvoje do budoucích akčních plánů přeshraniční spolupráce a aby přitom dbala na to, že nebudou opomenuta žádná místa a žádní občané;

66.vyzývá Komisi, aby dále spolupracovala s partnerskými státy na podpoře přeshraniční spolupráce a aby v případě potřeby poskytovala metodické znalosti, které příslušným orgánům v partnerských zemích pomohou a které umožní zlepšit informace, které jsou jim poskytovány ohledně postupů a podmínek získání přístupu k unijním zdrojům financování;

67.vyzývá k navýšení celkového rozpočtu na přeshraniční územní spolupráci;

68.domnívá se, že příkladem, který by měl být následován, by mohlo být vytvoření společných přeshraničních rad místních samospráv, jako je rada zřízená mezi Rumunskem a Moldavskem s cílem napomoci rozvoji společných projektů společného zájmu;

69.vybízí k úsilí o přiblížení partnerských zemí k EU, stimulaci vnitřních reforem a budování kapacit na místní i regionální úrovni, jakož i o podporu místní demokracie, víceúrovňové správy a decentralizované spolupráce, mimo jiné prostřednictvím spolupráce v rámci Parlamentního shromáždění EuroNest a Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP) pro východní sousedství a Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM) a Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří (PA-UfM) pro jižní sousedství;

70.zdůrazňuje, že je třeba zvýšit úsilí a přidělit větší množství zdrojů na přeshraniční projekty zaměřené na rozvoj infrastruktury IT a rozšíření přístupu k širokopásmovým sítím s cílem podpořit hospodářskou a sociální spolupráci mezi přeshraničními regiony; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou mohou hrát technologie a inovace spojené s umělou inteligencí při posilování vazeb, podpoře udržitelného rozvoje a zlepšování a zjednodušování administrativních postupů;

71.zdůrazňuje, že je důležité identifikovat překrývání projektů a zbytečné výdaje mezi různými evropskými programy a iniciativami a předcházet jim;

72.doporučuje provádět pravidelné hodnocení dopadů projektů přeshraniční spolupráce s cílem zajistit účinné využívání finančních zdrojů EU;

73.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.