P9_TA(2024)0023Provádění ustanovení Smlouvy o vnitrostátních parlamentechUsnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2024 o provádění ustanovení Smlouvy o vnitrostátních parlamentech (2023/2084(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na její článek 5 o svěření pravomocí a subsidiaritě, čl. 10 odst. 1 o zastupitelské demokracii, čl. 10 odst. 2 o zastoupení občanů EU, čl. 10 odst. 3 o právu občanů EU podílet se na demokratickém životě Unie, čl. 10 odst. 4 o úloze evropských politických stran, článek 11 o participativní demokracii, článek 12 o úloze vnitrostátních parlamentů, čl. 48 odst. 3 o řádném postupu pro přijímání změn a čl. 48 odst. 7 (překlenovací ustanovení),

–s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 203., který tvoří přílohu Amsterodamské smlouvy, a na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality Úř. věst. C 115, 9.5.2008, s. 206., který tvoří přílohu Lisabonské smlouvy,

–s ohledem na článek 15 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a články 41 a 42 Listiny základních práv Evropské unie,

–s ohledem na svá usnesení ze dne 7. května 2009 o vývoji vztahů mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v rámci Lisabonské smlouvy Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 94., ze dne 16. dubna 2014 o vztazích mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 40. a ze dne 19. dubna 2018 o provádění ustanovení Smlouvy týkajících se vnitrostátních parlamentů Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 121.,

–s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (COM(2021)0734),

–s ohledem na výroční zprávu Komise o používání zásad subsidiarity a proporcionality a o vztazích s vnitrostátními parlamenty za rok 2018 ze dne 11. července 2019 (COM(2019)0333), za rok 2019 ze dne 30. června 2020 (COM(2020)0272), za rok 2020 ze dne 23. července 2021 (COM(2021)0417) a za rok 2021 ze dne 1. srpna 2022 (COM(2022)0366),

–s ohledem na výroční zprávy ředitelství Evropského parlamentu pro vztahy s vnitrostátními parlamenty, zejména na zprávu z roku 2022 o vztazích mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v EU,

–s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o kontrole uplatňování práva EU v letech 2017, 2018 a 2019 Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 56. a ze dne 19. května 2022 o zprávě Komise o právním státu za rok 2021 Úř. věst. C 479, 16.12.2022, s. 18.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o účelnosti a subsidiaritě a proporcionalitě právních předpisů Evropské unie – zpráva o zdokonalení tvorby právních předpisů za roky 2017, 2018 a 2019 Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 74.,

–s ohledem na zprávu pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ ze dne 10. července 2018 nazvanou „Aktivní subsidiarita – nový způsob práce“ Aktivní subsidiarita – nový způsob práce, zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“, 10. července 2018.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o postoji Evropského parlamentu ke konferenci o budoucnosti Evropy Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 71. a ze dne 4. května 2022 o opatřeních v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 109.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2022 o výzvě ke svolání konventu k revizi Smluv Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s. 130.,

–s ohledem své usnesení ze dne 22. listopadu 2023 o návrzích Evropského parlamentu na změnu Smluv Přijaté texty, P9_TA(2023)0427.,

–s ohledem na článek 13 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, který zakotvuje pořádání meziparlamentních konferencí za účelem projednání rozpočtových politik a dalších otázek, na něž se vztahuje Smlouva,

–s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2023 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik 2023 Přijaté texty, P9_TA(2023)0078.,

–s ohledem na závěry předsednictví v návaznosti na Konferenci předsedů parlamentů Evropské unie, která se konala v Praze ve dnech 24. a 25. dubna 2023 https://parleu2022.cz/wp-content/uploads/2023/04/EUSC-zaverecne-prohlaseni-final_CS-2.pdf.,

–s ohledem na závěry plenárního zasedání LXIX. Konference výborů pro evropské záležitosti (COSAC), která se konala ve Stockholmu ve dnech 14.–16. května 2023 https://secure.ipex.eu/IPEXL-WEB/download/file/8a8629a88827df1e018828991e660000/Contribution%20adopted%20by%20the%20LXIX%20COSAC.pdf.,

–s ohledem na prohlášení z Leónu o parlamentarismu přijaté na Konferenci připomínající mezinárodní den parlamentarismu – posílení parlamentů za účelem zlepšení demokracie, která se konala v Léonu ve dnech 30. června a 1. července 2023 https://www.congreso.es/backoffice_doc/prensa/notas_prensa/99181_1688138271277.pdf.,

–s ohledem na článek 54 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0429/2023),

A.vzhledem k tomu, že aktivní účast vnitrostátních parlamentů na evropských záležitostech a zesílená kontrola vnitrostátních vlád vnitrostátními parlamenty mají zásadní význam pro zajištění demokratické odpovědnosti a legitimity institucionálního systému EU;

B.vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty „aktivně přispívají k řádnému fungování Unie“ (článek 12 SEU) a společně s Evropským parlamentem hrají zásadní úlohu při posilování demokratické legitimity projektu EU, posilují důvěru občanů a přispívají k udržitelnosti a odolnosti evropského projektu;

C.vzhledem k tomu, že stávající nástroje pro účast vnitrostátních parlamentů na evropských záležitostech jsou z velké části neznámé, a to jak mezi činiteli s rozhodovací pravomocí, tak mezi širokou veřejností; vzhledem k tomu, že je zapotřebí zvýšit povědomí o těchto nástrojích;

D.vzhledem k tomu, že odpovědnost a kontrola vlád jednotlivých členských států vůči parlamentům v rámci evropských záležitostí, která se odvíjí od zvláštních vnitrostátních postupů, je základním kamenem úlohy vnitrostátních parlamentů ve stávajícím rámci evropských Smluv;

E.vzhledem k tomu, že tuto odpovědnost a kontrolu lze usnadnit větší transparentností v Radě, zejména pokud jde o záznamy hlasování a postoje členských států; vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament by měly zvýšit tlak na Radu, aby v průběhu legislativního procesu jednala transparentněji a byla odpovědnější; vzhledem k tomu, že dále přístup k dokumentům ostatních unijních orgánů umožňuje vnitrostátním parlamentům náležitě vykonávat kontrolu;

F.vzhledem k tomu, že nedostatečná transparentnost legislativních a rozhodovacích procesů EU může ohrozit jak výsady vnitrostátních parlamentů podle Smluv a příslušných protokolů, tak zejména jejich úlohu při kontrole vnitrostátních vlád zastoupených v Radě;

G.vzhledem k tomu, že pluralita obohacuje debatu na evropské úrovni, a je tudíž velmi přínosná pro Unii a zastoupení parlamentní opozice v evropských záležitostech a zároveň napomáhá vyvážit většiny v každém parlamentu při jejich plném respektování a v souladu s jejich poměrným zastoupením; vzhledem k tomu, že postoje a zastoupení vnitrostátní parlamentní opozice by měly být zohledněny na úrovni EU a mohly by se ukázat jako užitečné mimo jiné při procesu budoucí revize Smluv EU, a to při respektování pravomocí vnitrostátních parlamentů, pokud jde o jejich zastoupení;

H.vzhledem k tomu, že protokol č. 2 (článek 6) uznává, že vnitrostátní parlamenty mohou konzultovat regionální parlamenty s legislativními pravomocemi, avšak úloha regionálních parlamentů z velké části závisí na vnitrostátních ujednáních a velmi často zůstává poradní; vzhledem k tomu, že Komise, Rada, členské státy a jejich vnitrostátní parlamenty by měly vzít v potaz úlohu regionálních parlamentů s legislativními pravomocemi a podporovat jejich zapojení, zejména pokud mohou být dotčeny výlučné regionální pravomoci;

I.vzhledem k tomu, že mnoho členů Výboru regionů má regionální volební mandát; vzhledem k tomu, že by se mohla vést diskuse o úloze Výboru regionů co do sbližování regionálních parlamentů s celkovým integračním procesem a posilování evropské demokracie;

J.vzhledem k tomu, že vnitrostátními parlamenty a jejich úlohou v institucionálním rámci EU se zabývala řada návrhů obsažených ve zprávě o konečném výsledku Konference o budoucnosti Evropy; vzhledem k tomu, že zkušenosti z Konference o budoucnosti Evropy ukázaly plodnou alianci mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem;

K.vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty hrají roli při jakékoli revizi evropských smluv, zejména s cílem posílit parlamentní rozměr a demokratický život EU; vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 9. června 2022 vyzval ke svolání konventu pro revizi Smluv;

L.vzhledem k tomu, že evropská veřejná sféra by mohla být podpořena řadou fór v rámci evropské agendy a tato fóra by mohla být podpořena prostřednictvím společného „Evropského týdne“, v jehož průběhu by členové vnitrostátních a regionálních parlamentních komor souběžně diskutovali o evropských záležitostech s komisaři, poslanci Evropského parlamentu a ministry z úřadujícího předsednictví Rady; vzhledem k tomu, že rozvoji skutečné evropské veřejné sféry by rovněž prospěla větší informovanost občanů, jejich zapojení a dialog s nimi;

M.vzhledem k tomu, že zapojení vnitrostátních parlamentů do záležitostí EU by mělo být rovněž posíleno na základě tematického přístupu, přístupu založeného na výboru nebo ad hoc; vzhledem k tomu, že formát meziparlamentních setkání výborů by měl být dále zpřesněn;

N.vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty projevují zájem o větší zapojení do podstaty politik a právních předpisů EU, a nikoli pouze do mechanismu včasného varování (EWS), který se týká výhradně subsidiarity;

O.vzhledem k tomu, že uplatňování práva vnitrostátních parlamentů kontrolovat dodržování zásady subsidiarity na základě mechanismu včasného varování posílilo zapojení vnitrostátních parlamentů do rozhodovacího procesu EU;

P.vzhledem k tomu, že odůvodněná stanoviska předložená vnitrostátními parlamenty posilují evropský legislativní proces posouzením souladu s principem subsidiarity; vzhledem k tomu, že osmitýdenní lhůta stanovená v článku 4 protokolu č. 1 se ukázala jako nedostatečná pro včasné sledování dodržování zásady subsidiarity a měla by být prodloužena v rámci příští revize Smlouvy;

Q.vzhledem k tomu, že evropské politické strany hrají zásadní úlohu při překonávání propasti mezi EU a vnitrostátními parlamenty; vzhledem k tomu, že překážky v právních předpisech brání smysluplnějšímu propojení evropských politických stran a vnitrostátních stran; vzhledem k tomu, že lze zvážit inovativní a silnější nástroje spolupráce mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem, včetně intenzivnějšího dialogu mezi politickými skupinami;

R.vzhledem k tomu, že ve zprávě o provádění z roku 2018 bylo doporučeno, aby vnitrostátní parlamenty měly možnost předložit Komisi konstruktivní návrhy ke zvážení, s náležitým ohledem na právo iniciativy Komise;

S.vzhledem k tomu, že Konference o budoucnosti Evropy doporučila, aby vnitrostátním parlamentům a regionálním parlamentům s legislativními pravomocemi „byla poskytnuta možnost navrhnout legislativní iniciativu na evropské úrovni“, tedy nástroj, který by jim umožňoval předkládat Komisi konstruktivní návrhy ke zvážení, a to s náležitým ohledem na právo iniciativy Komise a poté, co by si nejprve zajistily podporu Parlamentu; vzhledem k tomu, že cíl dosáhnout plného práva podnětu pro Evropský parlament byl během stávajícího volebního období při mnoha příležitostech zdůrazněn;

T.vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 9. června 2022 vyzval k zavedení obecného přímého práva legislativního podnětu pro Evropský parlament; vzhledem k tomu, že po udělení tohoto práva by měly být postupy „zelené karty“ soustředěny na Parlament;

U.vzhledem k tomu, že zavedení postupu „červené karty“ nelze považovat za vhodný a konstruktivní nástroj v rámci cíle zvýšit účast vnitrostátních parlamentů na procesu evropské integrace;

V.vzhledem k tomu, že IPEX, platforma pro průběžnou výměnu informací mezi vnitrostátními parlamenty navzájem a mezi vnitrostátními parlamenty a evropskými orgány, by měla být v souladu s její digitální strategií dále rozvíjena; vzhledem k tomu, že Evropský parlament v této oblasti hraje významnou podpůrnou úlohu;

W.vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty mají příslušné pravomoci v oblasti svobody, bezpečnosti a práva podle článků 70, 85 a 88 SFEU a měly by proto v budoucnu hrát důležitou úlohu, pokud jde o bezpečnostní a obrannou politiku Unie, a to i na základě meziparlamentní konference o společné zahraniční a bezpečnostní politice a společné bezpečnostní a obranné politice (SZBP/SBOP), jak je stanoveno v článku 10 protokolu č. 1;

Kontrola vládní aktivity v evropských záležitostech

1.domnívá se, že provádění práv a povinností vnitrostátních parlamentů vyplývajících z Lisabonské smlouvy posílilo jejich úlohu v evropském ústavním rámci, čímž zajistilo větší pluralismus a demokratickou legitimitu a lepší fungování Unie;

2.zastává názor, že odpovědnost vnitrostátních vlád vůči vnitrostátním parlamentům, jak je zakotvena v čl. 10 odst. 2 SEU, je základním kamenem úlohy vnitrostátních parlamentních komor v Evropské unii; domnívá se, že vnitrostátní parlamenty jsou partnerem při udržování institucionální rovnováhy EU; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby vykonávaly své evropské funkce v plném rozsahu a využívaly je k přímému ovlivňování a kontrole obsahu evropských politik, zejména prostřednictvím sledování svých vnitrostátních vlád, když jednají jako členové Evropské rady; vyzývá poslance vnitrostátních a regionálních parlamentů, aby při rozhodování podporovali „evropské svědomí“ a uznali přímý dopad politik EU na jejich voliče; oceňuje dobré zkušenosti se spoluprací mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem a domnívá se, že vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament mají potenciál stát se přirozenými spojenci, pokud jde o vytvoření silnějšího parlamentního rozměru EU;

3.vyzývá členské státy, aby zajistily, že vnitrostátním parlamentům bude poskytnut dostatek času, kapacity, zdrojů a nezbytného přístupu k informacím, aby mohly plnit svou ústavní úlohu kontroly, a tím legitimizovat činnost vnitrostátních vlád, když tyto vlády jednají na evropské úrovni; připomíná význam přístupu k informacím a uznává, že Rada musí přijmout nezbytné záruky bezpečnosti dokumentů a zároveň zajistit, aby vnitrostátní parlamenty mohly vykonávat demokratickou kontrolu nad svými vládami, mimo jiné prostřednictvím přístupu k legislativní databázi Rady, a to zároveň při plném respektování důvěrnosti;

4.domnívá se, že transparentnost pracovních metod a rozhodovacích procesů orgánů EU je předpokladem pro to, aby vnitrostátní parlamenty mohly účinně plnit svou institucionální úlohu vyplývající ze Smluv; vyzývá proto ke zveřejnění záznamů o hlasování a postojích členských států v Radě; dále vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby plně využívaly svých příslušných pravomocí, mimo jiné tak, že upraví svou vnitřní organizaci, harmonogramy a jednací řády tak, aby to bylo možné; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby zavedly inovativnější a silnější nástroje spolupráce na politické a správní úrovni, včetně intenzivnějších forem výměny a dialogu s evropskými politickými skupinami, a k témuž se sám zavazuje;

5.podporuje posílený politický dialog mezi evropskými orgány a vnitrostátními parlamenty a připomíná, že rozhodnutí musí být přijímána v souladu s ústavními pravomocemi, Smlouvami EU a acquis EU a s přihlédnutím k jasnému vymezení příslušných rozhodovacích pravomocí vnitrostátních, místních, regionálních a evropských orgánů;

6.konstatuje, že sladění evropského semestru s programy vnitrostátních parlamentů by mohlo dále přispět ke koordinaci hospodářských politik, přičemž zdůrazňuje, že toto sladění by nemělo opomíjet pravomoci v oblasti samosprávy a příslušný jednací řád každé parlamentní komory;

7.vyzývá proto, aby vnitrostátní parlamenty měly posílenou úlohu při zavádění vnitrostátní lhůty pro dialog o rozpočtu a ekonomické politice, během níž by vnitrostátní parlamenty mohly spolupracovat, projednat evropský semestr a zapojit se do něj tím, že svým vládám poskytnou mandát pro jejich jednání s Komisí a Radou;

Rozvoj evropské veřejné sféry

8.zdůrazňuje v tomto ohledu význam zásady poměrného zastoupení členů různých politických stran; doporučuje tedy, aby delegace vnitrostátních parlamentů, které působí u orgánů EU, odrážely politickou rozmanitost;

9.bere na vědomí, že závazná vůle parlamentních většin by mohla být vyjádřena v podobě stanovisek vydaných vnitrostátními parlamenty v rámci nebo mimo rámec mechanismu včasného varování; podporuje však myšlenku, aby politické menšiny ve vnitrostátních parlamentech měly příležitost vyjádřit nesouhlasný postoj, který by pak mohl být uveden v příloze těchto stanovisek;

10.domnívá se, že interakci s vnitrostátními parlamenty lze nepřímo podpořit posílením postavení evropských politických stran; opakuje svou dlouhodobou výzvu, aby se tyto strany mohly aktivně angažovat v politické sféře členských států a podporovat své členské strany, pokud jde o otázky EU; vyzývá k rychlému dokončení přepracovaného znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1. s cílem umožnit evropským politickým stranám podporovat své členské strany v kampani před volbami do Evropského parlamentu a v kampaních k referendům o záležitostech EU;

11.domnívá se, že zavedení každoročního Evropského týdne by poslancům Evropského parlamentu, komisařům a ministrům úřadujícího předsednictví Rady umožnilo stanout před všemi vnitrostátními a případně regionálními parlamenty, aby projednali a vysvětlili evropskou agendu spolu s poslanci vnitrostátních parlamentů; navrhuje zahájit diskusi o vytvoření společného politického prohlášení nebo rámcové dohody mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem, pokud jde o organizaci navrhovaného Evropského týdne, s cílem poskytnout soudržnější rámec spolupráce na politické, institucionální a administrativní úrovni; domnívá se, že při navrhování Evropského týdne je třeba se poučit ze stávajících a minulých fór, jako je parlamentní týden, který pořádá konference o evropském semestru a meziparlamentní konference o stabilitě, hospodářské koordinaci a správě v Evropské unii, jakož i Konference o budoucnosti Evropy; dále se domnívá, že by schůzky politických rodin a shromáždění vnitrostátních a evropských politických skupin v rámci meziparlamentní spolupráce EU mohly přinést přidanou hodnotu v podobě skutečné evropské politické diskuse;

12.domnívá se, že větší zapojení vnitrostátních parlamentů kandidátských zemí je zásadním nástrojem k tomu, aby byla strategie rozšíření EU úspěšná; navrhuje, aby se do navrhovaného Evropského týdne zapojili zástupci vnitrostátních parlamentů z kandidátských zemí;

Podpora reformy mechanismu včasného varování

13.zdůrazňuje, že nejvýznamnější výsadou vnitrostátních parlamentů, kterou přinesla Lisabonská smlouva, je jejich schopnost kontrolovat dodržování zásady subsidiarity v raných fázích legislativních postupů EU;

14.konstatuje, že postupy, jako jsou „žluté“ nebo „oranžové“ karty, nejsou využívány příliš často; navrhuje, aby se všechny orgány EU a členské státy dohodly na společném porozumění zásadám subsidiarity a proporcionality, které byly původně připojeny k Amsterodamské smlouvě, příslušné judikatuře Evropského soudního dvora a vlastní praxi Komise; domnívá se, že rozvoj tohoto společného porozumění by měl zahrnovat všechny prvky subsidiarity a měl by být podporován novými nástroji spolupráce;

15.bere na vědomí požadavek vnitrostátních parlamentů, aby byla prodloužena osmitýdenní lhůta, během níž mohou vnitrostátní parlamenty vydávat odůvodněná stanoviska podle článku 3 protokolu č. 1; zdůrazňuje však, že současný rámec stanovený Smlouvou prodloužení této lhůty neumožňuje; konstatuje, že jako zmírňující opatření začala Komise od roku 2019 při stanovování osmitýdenní lhůty, během níž mají vnitrostátní parlamenty zasílat odůvodněná stanoviska, vylučovat období na konci roku; domnívá se proto, že zavedení dvanáctitýdenní lhůty by mělo být zohledněno v rámci příští revize Smlouvy;

16.vybízí vnitrostátní parlamenty, aby začleňovaly odůvodněná stanoviska regionálních parlamentů s legislativními pravomocemi do svých konečných odůvodněných stanovisek, která jsou zasílána předsedům Parlamentu, Rady a Komise, pokud jsou dotčeny výlučné regionální pravomoci;

17.navrhuje, aby byl vytvořen systém, někdy označovaný jako postup „zelené karty“, v jehož rámci by nejméně třetina vnitrostátních parlamentů mohla požádat Komisi nebo Evropský parlament, jakmile bude Evropskému parlamentu uděleno obecné přímé právo iniciativy, aby předložily návrhy s cílem pozitivně ovlivnit evropskou diskusi; v tomto ohledu navrhuje, aby Komise nebo Evropský parlament mohly využívat právo buď tyto návrhy přijmout, nebo vypracovat formální odpověď s uvedením důvodů, proč tak neučinily; upozorňuje na to, že takový postup nemůže představovat pravomoc iniciativy nebo pravomoc stažení nebo změny právních předpisů, neboť by to znamenalo rozvrácení postupu Unie a rozdělení pravomocí mezi vnitrostátní a evropskou úroveň, a tedy porušení Smluv;

Uplatňování práva na informace

18.opětovně potvrzuje, že článek 12 SEU a protokol č. 1 poskytují vnitrostátním parlamentům právo získávat informace přímo od orgánů EU; navrhuje, aby bylo právo na informace rozšířeno i na regionální parlamenty s legislativními pravomocemi;

19.doporučuje vnitrostátním parlamentům, aby využívaly platformu IPEX včas, aby bylo zajištěno brzké zahájení mechanismu vnitrostátní kontroly; doporučuje využívat platformu IPEX jako kanál pro systematické sdílení informací a včasné upozorňování na záležitosti spojené se subsidiaritou; vítá aktualizovanou verzi pokynů IPEX schválenou na schůzi generálních tajemníků v únoru 2023, která odráží novou verzi platformy IPEX a příležitosti a nástroje, které tato nová verze nabízí;

Na cestě k lepší interinstitucionální spolupráci

20.bere na vědomí současnou spolupráci mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v rámci konference COSAC, Meziparlamentní konference o SZBP a v rámci článku 13 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii; dále bere na vědomí novější formy meziparlamentní spolupráce, jako je skupina pro společnou parlamentní kontrolu Europolu a meziparlamentní setkání výborů pro hodnocení Eurojustu; zdůrazňuje, že taková spolupráce by se měla rozvíjet na základě zásad konsensu, sdílení informací a konzultací, aby vnitrostátní parlamenty mohly vykonávat kontrolu nad svými příslušnými vládami a správními orgány;

21.znovu opakuje, že stávající rámec vztahů mezi Unií a vnitrostátními parlamenty by mohl být zjednodušen a harmonizován, aby byl účinnější a účelnější; žádá v této souvislosti přezkum spolupráce mezi Unií a jejími vnitrostátními parlamenty prostřednictvím stávajících platforem a fór s cílem posílit tyto vztahy a přizpůsobit je současným potřebám; vybízí evropské orgány a regionální parlamenty s legislativními pravomocemi k aktivnějšímu zapojení a přímé vzájemné interakci při plném dodržování pravomocí vnitrostátních parlamentů;

22.zdůrazňuje, že posílení politického a technického dialogu mezi parlamentními výbory a politickými skupinami na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU by bylo vysoce přínosným krokem k úplné meziparlamentní spolupráci; za tímto účelem navrhuje zvýšit povědomí na vnitrostátní úrovni o možných nástrojích spolupráce; navrhuje proto přidělit na dosažení tohoto cíle dodatečné zdroje, mimo jiné na financování využívání videokonferencí, výměn zaměstnanců nebo pilotních projektů;

23.uznává význam meziparlamentních setkání výborů stanovených v článcích 9 a 10 protokolu č. 1 a odvětvový úspěch „metoda založená na výborech“ v meziparlamentní spolupráci; je přesvědčen, že pokud by poslanci Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů přikládali meziparlamentním setkáním výborů větší význam a pokud by tito poslanci byli připraveni na užší spolupráci, bylo by možno dosáhnout lepší interinstitucionální spolupráce; domnívá se, že jednací řád by měl být změněn s cílem regulovat silnější formy spolupráce mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem při plném respektování pravomocí orgánů a jejich rozvržení;

24.doporučuje, aby se vnitrostátní parlamenty plně zapojily do nepřetržitého rozvoje SBOP; domnívá se, že by toto zapojení mělo být podporováno v úzké spolupráci s Evropským parlamentem v souladu s článkem 10 protokolu č. 1 a při plném dodržování ustanovení ústav jednotlivých států týkajících se bezpečnostních a obranných politik; vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby se podrobněji zabývaly stanovováním priorit v oblasti obranných schopností na úrovni EU, a to i prostřednictvím společných meziparlamentních setkání zástupců vnitrostátních parlamentů a poslanců Evropského parlamentu v rámci meziparlamentních konferencí o SZBP/SBOP a politického dialogu;

25.připomíná, že je důležité posílit spolupráci a dialog mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem o vyšetřovací pravomoci;

° °

26.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.