1.domnívá se, že občanství EU zahrnuje sdílenou a společnou evropskou demokratickou identitu a s ní spojená zvláštní práva a občanské povinnosti a svobody a že uplatňování těchto práv, a to jak online, tak offline, posiluje vazbu občanů na EU a její demokratickou legitimitu a poskytuje jim další práva;

2.poukazuje na to, že budování občanství EU musí pokročit v řešení potřeb a výzev EU v 21. století, přičemž je třeba uznat potenciál digitálních inovací a potřebu vyváženého přístupu k řešení složitosti způsobené globalizací a novými technologiemi; zdůrazňuje, že digitalizace demokratických procesů ve spojení s nedostatečnou digitální gramotností a přístupem k informačním a komunikačním technologiím představuje riziko, že přispěje k narůstající digitální propasti při výkonu občanských práv a odtržení části veřejnosti od evropského projektu;

3.domnívá se, že mnohojazyčnost v rámci orgánů EU a v jejich interakci s občany je zásadním aspektem posílení pojmu občanství EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že závěry Rady ze dne 13. června 2005 stanovily, že občané EU mohou při interakci s orgány EU používat jiné než úřední jazyky EU uznané v členském státě nebo v části jeho území, jakož i oficiálně používané v orgánech a institucích EU, včetně Evropského parlamentu;

4.připomíná, že Parlament k vytvoření statutu občanství EU vyzval ve svém usnesení ze dne 12. února 2019 o uplatňování ustanovení Smlouvy týkajících se občanství EU a ve svém usnesení ze dne 10. března 2022 o zprávě o občanství EU pro rok 2020: posílení postavení občanů a ochrana jejich práv; připomíná, že Konference o budoucnosti Evropy zdůraznila význam posílení občanství EU, když ve svých závěrech uvedla, že takový statut by byl užitečným nástrojem pro konkrétnější uplatňování zásad a hodnot EU;

5.lituje, že Komise ve svém sdělení navazujícím na Konferenci o budoucnosti Evropy výslovně nezmínila posílení občanství EU a možné způsoby, jak toho dosáhnout Sdělení Komise ze dne 17. června 2022 nazvané Konference o budoucnosti Evropy – přeměna vize na konkrétní opatření (COM(2022)0404).; připomíná, že Rada projevila ochotu posílit občanství v technickém posouzení, které zveřejnila v souvislosti s Konferencí o budoucnosti Evropy, ale doposud nenavrhla, nepřijala ani neuskutečnila opatření ke splnění tohoto cíle;

6.připomíná, že Komise do konce roku zveřejní zprávu o občanství EU pro rok 2023, a očekává, že v ní navrhne nové iniciativy k posílení občanství EU a bude řešit nedostatky jeho provádění; lituje, že se Komise tentokrát rozhodla zveřejnit výzvu k předložení faktických podkladů, a nikoli veřejnou konzultaci, jak tomu bylo v předchozích letech; připomíná, že výsledky výzvy k předložení faktických podkladů neobsahují ucelený přehled nejnovějšího vývoje a nedostatků v provádění; zdůrazňuje, že tato zpráva by měla být vypracována na základě aktualizovaných údajů;

7.je znepokojen specifickými obtížemi, které brání plnému výkonu práv a svobod vyplývajících z občanství EU;

8.vyjadřuje politování nad skutečností, že mobilní občané méně často využívají svého práva volit a kandidovat v evropských a komunálních volbách v členských státech svého bydliště, což je mimo jiné způsobeno nedostatečnou informovaností, jazykovou bariérou, obtížemi při registraci k volbám a nízkou úspěšností kandidátů, kteří nejsou státními příslušníky daného státu;

9.je velmi znepokojen praxí některých členských států, které zbavují své občany práva volit ve vnitrostátních parlamentních volbách, pokud trvale nebo dočasně žijí v zahraničí, což vede k jejich vyloučení z politického života jak v zemi původu, tak v zemi bydliště;

10. zdůrazňuje, že schengenský prostor je jedním z největších úspěchů EU; zdůrazňuje, že všechny překážky bránící volnému pohybu v rámci EU by měly být odstraněny, aby bylo dosaženo stejných práv spojených s občanstvím EU pro všechny evropské občany; vyzývá k přistoupení Rumunska a Bulharska k schengenskému prostoru v souladu s usneseními Parlamentu;

11.je znepokojen skutečností, že členské státy, v nichž mají bydliště mobilní občané EU, zejména ti patřící ke zranitelným skupinám, s těmito občany zachází jinak než s vlastními státními příslušníky, pokud jde o přístup k výhodám; vyzývá členské státy, aby řádně prováděly judikaturu Soudního dvora EU (SDEU) zakazující takovou diskriminaci;

12. je znepokojen obtížemi a výzvami, jimž čelí občané žijící v přeshraničních regionech EU, zejména v případě uzavření hranic v důsledku krizí v celé EU nebo regionálních krizí; vyzývá v takových případech členské státy, aby udržovaly přeshraniční spolupráci a případně úzkou interakci s příslušnými místními a regionálními orgány;

13.je znepokojen tím, že existují nedostatky v provádění směrnice o konzulární ochraně a ve fungování konzulárních sítí členských států, a konstatuje, že tyto nedostatky se zvýšily po vystoupení Spojeného království z EU; v této souvislosti lituje, že občané EU mají v některých zemích mimo EU omezený přístup ke konzulární ochraně a pomoci;

14.poukazuje na to, že se vyskytly případy, kdy dvě osoby, které jsou státními příslušníky dvou různých členských států, nebyly schopny splnit určité formality, jako je uzavření manželství, na konzulárním zastoupení jednoho z členských států, i když druhý členský stát v této zemi dostupné konzulární zastoupení nemá;

15.domnívá se, že nejednotnost pravidel členských států týkajících se nabývání a ztráty státního občanství vedla k rozdílům, pokud jde o nabývání a ztrátu občanství EU, a že tyto rozdíly vedly v některých případech k porušování zásad a hodnot EU;

16.zdůrazňuje, že stále existuje několik případů, kdy navzdory vývoji judikatury SDEU bylo zamítnuto nabývání odvozeného práva pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, jejichž nezletilé vyživované osoby jsou občany EU;

17. opakovaně vyjadřuje své znepokojení ohledně diskriminace párů stejného pohlaví a jejich dětí při uplatňování základního práva na volný pohyb v rámci EU;

18.vyzývá členské státy a regionální i místní orgány, aby plně provedly stávající směrnice o právech mobilních občanů a s ohledem na nadcházející volby do Evropského parlamentu urychleně řešily stávající nedostatky; vyzývá k vytvoření cílených osvětových kampaní v zemi bydliště, které by poskytly mobilním občanům EU informace o jejich právu volit a kandidovat v evropských a obecních volbách v příslušném členském státě; opakuje svou výzvu k rozšíření práv mobilních občanů na celostátní a regionální volby;

19.vyzývá členské státy, aby zaručily právo svých státních příslušníků žijících v zahraničí volit v zemi původu, a to vytvořením regulačních podmínek umožňujících jejich hlasování a odstraněním jakýchkoliv byrokratických překážek, které brání a někdy i znemožňují výkon tohoto práva; vyzývá zejména členské státy, aby tato práva rovněž zaručily a odstranily jakékoli rozdílné zacházení se svými státními příslušníky žijícími v zahraničí, pokud jde o hlasování na dálku, zejména korespondenční hlasování, je-li k dispozici; vyzývá, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování práva volit ve volbách do Evropského parlamentu pro občany EU, kteří mají bydliště mimo EU;

20.vyzývá Komisi, aby přijala nové sdělení, v němž objasní některé klíčové pojmy obsažené ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů EU a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území EU, a poskytla tak členským státům aktuální pokyny, které by mohly přispět ke zlepšení provádění směrnice na vnitrostátní úrovni, a být tak přínosné pro občany EU a jejich rodinné příslušníky;

21.vyzývá EU, aby podpořila přijetí závazné Evropské charty digitálních práv, včetně práv digitálního občanství, která bude vycházet z evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu;

22.vítá návrh Komise aktualizovat a zlepšit směrnici o konzulární ochraně s cílem posílit právo občanů EU na konzulární ochranu, zejména v krizových situacích, a to i tím, že delegacím EU bude svěřena aktivnější úloha při poskytování pomoci nedostatečně zastoupeným občanům EU;

23.vyzývá členské státy, aby ukončily programy „zlatých víz“ a režimy pro investory a veškeré další podobné vnitrostátní režimy, které vedou k získání jejich občanství a zahrnují přímý či nepřímý prodej nebo zneužití občanství EU, neboť podkopávají samotnou koncepci občanství EU a porušují zásady a hodnoty EU; naléhavě vyzývá členské státy, chránily integritu a hodnotu občanství EU; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření, jako je podání žaloby na příslušné členské státy k SDEU;

24. vyzývá, aby v souvislosti s příští revizí Smluv bylo zavedeno, že Parlament a Rada budou moci řádným legislativním postupem přijmout společná ustanovení o přecházení prodeji cestovních pasů a dalším zneužitím v oblasti nabývání a ztráty občanství EU státními příslušníky třetích zemí, a to v zájmu přiblížení podmínek, podle nichž může být toto občanství nabyto;

25.vyzývá členské státy a příslušné orgány, aby upravily stávající školní vzdělávací programy nebo vytvořily nové, v nichž by se vyučovala historie Evropy a Evropské unie a jejího fungování, za účelem podpory aktivního občanství a společných evropských hodnot a zvýšení povědomí o přidané hodnotě toho, že je člověk Evropanem a občanem EU; zdůrazňuje, že posílení evropského rozměru výchovy k občanství a zajištění rovného přístupu pro všechny, mimo jiné prostřednictvím veškerých digitálních nástrojů, které jsou k dispozici, umožní občanům EU jednat zodpovědně a plně se zapojit do občanského, politického a společenského života jak na evropské, tak vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že Erasmus+ může hrát důležitou úlohu při podpoře výchovy k občanství EU prostřednictvím mobility ve vzdělávání pro všechny bez ohledu na věk, pohlaví, zaměstnanost nebo úroveň vzdělání;

26.vyzývá Komisi, aby rozvíjela veřejné konzultace přizpůsobené všem občanům EU, zejména mladým lidem, s cílem zvýšit účast občanů EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby aktualizovala způsob, jakým probíhají veřejné konzultace s cílem posílit občanskou angažovanost a účast širšího spektra evropských občanů, a to na základě úspěšného příkladu Konference o budoucnosti Evropy; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby s využitím nových technologií dále zlepšila portál „Podělte se o svůj názor“ a komunikovala, jak zpětná vazba občanů přispívá k různým iniciativám;

27.vyzývá k vytvoření jednotného kontaktního místa pro všechny participační nástroje EU, jako jsou evropská občanská iniciativa, petice Evropskému parlamentu, stížnosti k evropskému veřejnému ochránci práv, veřejné konzultace a dialogy s občany, a ke zvýšení účinnosti těchto nástrojů, zejména tím, že se zajistí, aby přispívaly k tvorbě evropské agendy, a zároveň se zaručí, že se v rozhodovacím procesu posílí zastupitelská demokracie; vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby zvýšily své úsilí při informování veřejnosti o stávajících participativních nástrojích;

28.opakuje svůj návrh vytvořit stálý mechanismus konzultací s občany, který by umožnil občanům, zejména mladým lidem, diskutovat o prioritách a politikách EU, přispívat k uplatňování mimo jiné „kontroly právních předpisů z hlediska mládeže“ s cílem doplnit, nikoli však nahradit zastupitelskou parlamentní demokracii; navrhuje, aby o těchto diskuzích byli informování zástupci Parlamentu, aby mohli vyhodnotit, zda podniknout návazné kroky, je-li to vhodné;

29.navrhuje zvážit zavedení evropského občanského průkazu, který by například umožnil výkon občanských práv a hlasování v evropských volbách, jakož i využití participativních nástrojů;

30. zdůrazňuje významnou úlohu kanceláří Europe Direct při zvyšování účasti občanů na místní úrovni na demokratickém životě EU; vybízí členské státy a subjekty na regionální a místní úrovni, aby s těmito kancelářemi více spolupracovaly;

31. vyzývá Komisi, aby zvýšila využívání sociálních médií a digitálních nástrojů, se zvláštním zaměřením na větší zapojení mladých lidí a osob se zdravotním postižením do demokratického procesu, a podpořila tak jejich zapojení a zároveň zohlednila rovněž nižší věkovou hranici pro účast ve volbách do Evropského parlamentu v členských státech; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby posílila podporu demokratické účasti tím, že posílí svůj dialog s občany a zvýší povědomí občanů o dopadu právních předpisů EU na jejich každodenní život.

32. domnívá se, že vzhledem k rostoucímu vlivu digitální sféry na život občanů, zejména sociálních médií a umělé inteligence, je i nadále nezbytné, aby se členské státy a evropské orgány zaměřovaly na vytváření nových veřejných politik a provádění účinných mechanismů zaměřených na ochranu základních práv online a na boj proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím, neboť představují existenční hrozbu pro demokracii a samotný výkon práv občanů;

33.naléhavě žádá Radu a Komisi, aby obnovily jednání o revizi nařízení (ES) č. 1049/2001 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). s cílem zajistit, aby občané EU mohli v plném rozsahu uplatňovat své právo na přístup k dokumentům a kontrolovat orgány, instituce a jiné subjekty EU.

34. opakuje, že je třeba na základě článku 25 SFEU vypracovat statut občanství EU, který by shromažďoval stávající a budoucí občanská práva s cílem posílit vymahatelnost občanských práv a zajistit rovnost občanů, zlepšit soudržnost a reagovat na sociální, hospodářské, politické a digitální změny; připomíná, že to by mělo být provedeno v souladu s rámcem stanoveným Smlouvami;

35.navrhuje, aby v souladu se stávajícími a budoucími právními předpisy EU v oblasti účasti a politických práv, svobody pohybu a digitálního občanství občané měli zejména právo na:–genderově vyvážené demokratické zastoupení na kandidátních listinách;–stálou interaktivní digitální platformu, jejímž prostřednictvím mohou občané předkládat své návrhy a nápady ve všech úředních jazycích EU;–uznání dob studia, a nikoli pouze kvalifikace a odborné způsobilosti, za rovnocenné k tomu, aby bylo možné pracovat v jiném členském státě;–univerzální přístup k internetu s cílem zajistit začlenění občanů a rovný přístup k digitálnímu prostředí;–správu vlastní digitální identity, která jde nad rámec ochrany, která již existuje v souvislosti s osobními údaji v digitálním prostředí;–digitální dědictví digitálních dat zesnulé osoby;–vývoj systémů umělé inteligence, které jsou bezpečné, transparentní, sledovatelné a pod dohledem lidí a regulačních orgánů;

36.vyzývá k začlenění horizontální doložky o zákazu diskriminace do statutu občanství EU jako další záruky rovnosti při výkonu občanských práv s cílem zajistit nediskriminaci a chránit občany, zejména příslušníky zranitelných a marginalizovaných skupin a osoby žijící v přeshraničních regionech EU;

37.vyzývá Komisi, aby vedla zacílené osvětové kampaně týkající se práv a občanských povinností vyplývajících z občanství EU a příslušného statutu, a to včetně balíčku EU, který by poskytl více informací o občanství EU, a aby na občanství EU věnovala více prostředků; zdůrazňuje, že s digitální a technologickou revolucí se občané stali skutečnými pilíři našich demokratických systémů a budou těmi, kdo je budou bránit;

38.bere na vědomí balíček týkající se občanství, zejména zprávu o občanství EU pro rok 2023, kterou Komise zveřejnila dne 6. prosince 2023, s cílem dále posílit občanství EU a učinit ho pro občany EU hmatatelnějším; vyzývá Komisi, aby doporučení začleněné do této zprávy zohlednila a aby přijala nezbytné kroky k jejich provedení postupem podle smluv;

39.opakuje svou výzvu ke svolání konventu pro revizi Smluv, jak je stanoveno v článku 48 Smlouvy o EU; je pevně přesvědčen, že konvent by měl pečlivě posoudit, jak dále posílit občanství EU;

40.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.