1.zdůrazňuje, že čínská strategie vojensko-civilní fúze je státem řízený a státem určený program a plány, jejichž cílem je využít všech nástrojů státní a obchodní moci k posílení a podpoře Komunistické strany Číny a jejího ozbrojeného křídla, Čínské lidové osvobozenecké armády, zejména pořízením a odklonem špičkových světových technologií, s cílem posílit totalitní režim a dosáhnout dominantního postavení ve vojenské oblasti;

2.domnívá se, že čínský stranicky řízený politický systém a hospodářství často vyžadují, aby soukromé společnosti sladily své obchodní zájmy s Komunistickou stranou Číny, mj. s jejími vojenskými činnostmi, represemi, vlivem a politickým vměšováním; konstatuje, že stranické buňky Komunistické strany Číny v rámci soukromých společností se běžně používají jako nástroj přímé stranické kontroly; zdůrazňuje, že mezinárodní činnost čínských společností následně pomáhá Komunistické straně Číny rozšířit svůj vliv ve třetích zemích, oslabovat geopolitické konkurenty a zvyšovat vliv Číny;

3.domnívá se, že vojensko-civilní fúzi je třeba chápat v širším geopolitickém, ekonomickém a strategickém kontextu s přihlédnutím k jejímu propojení s dalšími iniciativami, jako je např. iniciativa „Jeden pás, jedna cesta“, digitální Hedvábná stezka (včetně plánů „Made in China 2025“ a „China Standards 2035“, iniciativy pro globální bezpečnost, strategie dvojího oběhu), a ke stále asertivnějšímu a agresivnějšímu přístupu v zahraniční politice; domnívá se, že konečným cílem této fúze je pokročit v dlouhodobém strategickém cíli tohoto státu jedné strany, jímž je stát se přední světovou velmocí, pokud jde o politický vliv, hospodářské kapacity, technologickou dominanci a vojenskou sílu, a postupně oslabit mezinárodní řád založený na pravidlech;

4.připomíná, že jednou z hlavních priorit Komunistické strany Číny v posledních letech je dosažení převahy ve vědě a technologiích a že její strategie vojensko-civilní fúze motivuje ke sdílení výsledků výzkumu a vývoje mezi tržně orientovaným a čínským obranným průmyslem; poukazuje na opakované varování zpravodajských služeb před riziky hospodářské závislosti, špionáže a sabotáže způsobenými ekonomickou přítomností subjektů z určitých zemí mimo EU, zejména Číny, v kritické infrastruktuře a strategických odvětvích v celé EU; je v tomto ohledu znepokojen politickým tlakem vyvíjeným při schvalování konkrétních čínských investic do kritické infrastruktury, jako je tomu v případě rozhodnutí německé vlády, jež souhlasila s nabytím podílu v přístavu Hamburk společností COSCO v rozporu s doporučením příslušných orgánů;

5.varuje před rizikem jakéhokoli zapojení čínských společností do strategických aktiv EU, zejména společností, které mají přímé nebo nepřímé vazby na čínský politicko-vojenský nebo zpravodajský systém; v této souvislosti zdůrazňuje, že je znepokojen tím, že čínské armádě jsou i nadále předávány technologie a odborné technické znalosti uplatňované v rámci civilních činností, zejména v hospodářské oblasti, čímž se zvyšuje schopnost Čínské lidové osvobozenecké armády rozvíjet novou generaci vojenských technologií, které mohou být použity k nátlaku na partnery v Asii a na celém světě; naléhavě vyzývá členské státy EU, aby posílily regulační dohled a zavedly zvláštní ověření spolehlivosti jednotlivců a právnických osob s přímými vazbami na čínskou vládu;

6.je znepokojen tím, že 98 % poptávky EU po vzácných zeminách uspokojuje ČLR; zdůrazňuje, že Čína vyrábí 70 % baterií na světě (je sídlem tří z pěti největších gigantů vyrábějících baterie), představuje 60 % celosvětové výroby hliníku a 75 % křemíku, 94 % celosvětové produkce gallia a přibližně 60 % produkce germania, je přední zemí v rafinaci lithia (60 %) a ve zpracování mědi (70 %) a produkuje 84 % niklu a 85 % kobaltu na světě; zdůrazňuje, že čínské těžební společnosti působí v Srbsku (měď a zlato), Demokratické republice Kongo (kobalt), Indonésii (nikl) i v Chile a Austrálii (lithium) a že jejich v podstatě monopol na výrobu a zpracování těchto kritických komodit způsobuje zásadní závislost, a proto představuje nejen akutní geopolitickou výzvu pro EU, ale také obrovské riziko pro evropská odvětví obrany a další klíčová průmyslová odvětví i pro její otevřenou strategickou autonomii a Strategii hospodářské bezpečnosti EU;

7.vítá v tomto ohledu návrh evropského aktu o kritických surovinách předložený Komisí a vyzývá k urychlenému dosažení jeho cílů, aby se zvýšila odolnost dodavatelského řetězce EU; připomíná, že kritické suroviny mají zásadní význam pro odvětví bezpečnosti a obrany, jakož i pro úspěch digitální a ekologické transformace EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby v koordinaci se zúčastněnými stranami z oblasti průmyslu naplňovaly rozhodnutí postupně snižovat závislost na Číně diverzifikací zdrojů kritických surovin a prvků vzácných zemin a navazováním strategických partnerství se spolehlivými třetími zeměmi, a zajistily tak zabezpečené a spolehlivé dodávky kritických surovin; naléhavě vyzývá EU, aby členským státům pomáhala při rozvoji projektů, jejichž cílem bude větší nezávislost na čínské produkci;

8.důrazně se zasazuje o diverzifikaci dodavatelů a partnerů v rámci iniciativ v oblasti kritické infrastruktury s cílem snížit zranitelnost vůči vnějším vlivům a zajistit, aby byla minimalizována závislost na jakémkoli jediném zdroji;

9.vyjadřuje obavy, že na podporu diplomatické a vojenské komunikace EU a členských států jsou používány podmořské kabely v soukromém vlastnictví poskytované čínskými společnostmi, jako jsou HMN Technologies, což je subjekt přidružený ke kybernetickému zpravodajství Čínské lidové osvobozenecké armády; vyjadřuje vážné znepokojení nad podmořskými datovými kabelovými systémy provozovanými čínskou společností HMN Technologies, které propojují území členských států EU s indicko-tichomořským regionem, včetně propojení s vojenskými základnami členských států a NATO, a vytvářejí bezpečnostní zranitelnost, pokud jde o kybernetickou bezpečnost, sledování podmořského prostoru a shromažďování dat a zpravodajských informací; v tomto ohledu je dále znepokojen prodejem nizozemské společnosti, jež je páteří internetové infrastruktury Estonska, čínské společnosti spojené s Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy společně usilovaly o předcházení podobným případům;

10.připomíná, že je třeba provést důkladné hodnocení infrastruktury a služeb orgánů EU pro bezpečnost informací, zejména pokud jde o utajovanou komunikaci mezi orgány a misemi a operacemi v zahraničí; připomíná, že by měl být zohledněn celý dodavatelský řetězec, aby se zajistilo, že společnosti nebudou mít žádné přímé ani nepřímé vazby na ČLR; vyzývá k přijetí zvláštních ustanovení v zadávacích řízeních orgánů EU s cílem omezit riziko vměšování, včetně nákupu, údržby nebo prověřování od třetích stran;

11.varuje, že významné investice do námořních přístavů, železnic a letišť poskytují Pekingu příležitost monitorovat a kontrolovat činnosti v klíčových logistických uzlech se základním strategickým rozměrem;

12.zdůrazňuje skutečnost, že v roce 2022 byla Čína druhým největším obchodním partnerem EU pro zboží; vyjadřuje znepokojení nad stále výrazněji nevyváženými obchodními a investičními vztahy mezi EU a Čínou, což dokládá i rekordní schodek obchodní bilance EU ve výši 396 miliard EUR v roce 2022 a její závislost na čínském dovozu a investicích v některých kritických odvětvích; upozorňuje na nevyváženou mezinárodní obchodní politiku Číny v souvislosti s její strategií dvojího oběhu; žádá Komisi, aby upozornila Čínu na obavy EU ohledně jejích řízených obchodních praktik;

13.tvrdí, že klíčovou oblastí kritické infrastruktury EU je její síť výzkumných ústavů a zařízení pro výzkum a vývoj, které hrají významnou úlohu, pokud jde o schopnost EU realizovat závazky k ekologické a digitální transformaci, spolu s klíčovými oblastmi, jako je kosmická obrana; připomíná zranitelnosti v oblasti bezpečnosti spojené s nucenými transfery technologií, krádežemi duševního vlastnictví a úniky znalostí, a to jak v EU, tak v zahraničí; vyzývá ke zvýšené ostražitosti při zohledňování těchto hrozeb pro schopnost EU inovovat a podporovat růst;

14.konstatuje, že čínské společnosti již mají vedoucí postavení v klíčových technologiích používaných v odvětvích, jako je bezdrátová infrastruktura 5G, drony, baterie, hypersonické zbraně, solární a větrná energie, jakož i kryptoměny; vyjadřuje znepokojení nad využíváním těchto technologií a závislostmi, které vytvářejí; v této souvislosti konstatuje, že 100 % sítě 5G RAN na Kypru tvoří čínské vybavení a 59 % v případě Německa; zdůrazňuje, že to je v rozporu s pokyny pro „soubor opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G“ ke zmírnění bezpečnostních rizik v sítích, a vyzývá Radu a Komisi, aby v rámci funkcí hlavní sítě vyloučily používání zařízení a softwarů od výrobců se sídlem v ČLR; připomíná, že společnost Huawei se do června 2023 účastnila 11 projektů v rámci programu Horizont Evropa, a získala tak finanční prostředky v celkové výši 3,89 milionu EUR; naléhavě proto vyzývá EU a evropské orgány, aby systematicky prověřovaly čínské společnosti, které přímo či nepřímo těží z evropských programů strategického významu pro EU, a v případě nutnosti jejich účast ukončily; dále vyzývá Komisi, aby navrhla dodatečné bezpečnostní normy pro čínské dodavatele sítě 5G a síť nové generace 6G;

15.domnívá se, že aplikace TikTok, kterou vlastní čínská korporace ByteDance, porušuje evropský rámec pro ochranu údajů, což z ní činí potenciální riziko a zdroj dezinformací podporovaných Čínou; vítá rozhodnutí orgánů EU a několika členských států EU pozastavit používání aplikace TikTok na korporátních zařízeních i na osobních zařízeních registrovaných ve službách mobilních zařízení orgánů;

16.varuje, že zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, v jejím sousedství a na celém světě vyžaduje naléhavé zamyšlení nad tím, jak posílit otevřenou strategickou autonomii EU a snížit její závislost na zemích, jako je ČLR, a systémových konkurentech, kteří pro EU představují bezpečnostní hrozbu; zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby citlivé vznikající technologie a klíčové zboží dvojího užití, zejména ty, které mají zásadní význam pro bezpečnost a obranu EU, byly předávány problematickým subjektům, které uskutečňují strategie vojensko-civilní fúze nebo na nich spolupracují; považuje zavedení celounijních elektronických celních a vývozních licenčních systémů za zásadní krok k účinné společné evropské kontrole vývozu a naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby tyto systémy uvedly do provozu do konce roku 2024; dále vyzývá orgány EU a členské státy, aby posílily spolupráci s transatlantickými a dalšími podobně smýšlejícími partnery při ochraně kritické infrastruktury a hájily demokracii a zachovaly naše společné hodnoty, bezpečnost a prosperitu;

17.je i nadále znepokojen tím, že evropská kritická infrastruktura, od telekomunikačních sítí po přístavní zařízení, je stále více zranitelná vůči vnějšímu vlivu; v tomto ohledu oceňuje nedávné legislativní kroky ke zvýšení odolnosti kritických subjektů v EU; se znepokojením však konstatuje, že tyto iniciativy se do značné míry omezují na postupy prověřování přímých zahraničních investic, což ponechává Komunistické straně Číny možnost získat přístup ke kritickým aktivům a vliv na ně jinými způsoby, mimo jiné prostřednictvím získávání elit, transferu technologií a duševního vlastnictví a rovněž závislosti na dodavatelském řetězci a na prodejním trhu; konstatuje, že pro určení kritických infrastrukturních aktiv a jejich náchylnosti je nezbytné zavést důkladný rámec pro posuzování a mapování rizik; považuje za nezbytné mapovat, sledovat a posuzovat přístup Číny a dalších třetích zemí ke kritické infrastruktuře v EU a v případě potřeby společně přistoupit ke zmírňujícím opatřením; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby s podporou členských států sestavila úplný soupis kritických aktiv a systematicky vyhodnocovala jejich zranitelnost vůči vnějším vlivům; vyzývá proto k rozšíření legislativních iniciativ s cílem tato rizika řešit;

18.vyzývá Komisi, aby před koncem tohoto volebního období předala Parlamentu podrobnou analýzu obchodních rizik spojených s technologiemi, jako jsou polovodiče, kvantová výpočetní technika, blockchain, vesmír, umělá inteligence a biotechnologie, a sdílela s ním případnou potřebu opatření EU v těchto oblastech;

19.připomíná, že nařízení o prověřování přímých zahraničních investic Nařízení (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1). se zabývá riziky pro bezpečnost a veřejný pořádek, která vyplývají z investic ze zemí mimo EU; bere na vědomí klíčovou přidanou hodnotu mechanismu prověřování jako vhodného nástroje, který EU a členským státům poskytuje lepší strategický přehled a informovanost o situaci, pokud jde o trendy, cíle, prostředky a metody používané zahraničními aktéry ke zvyšování jejich hospodářského a politického vlivu; vyzývá k tomu, aby byly stávající nástroje, které se zabývají přímými zahraničními investicemi a zahraničními subvencemi, rozšířeny tak, aby zahrnovaly všeobecné postupy prověřování pro všechny zúčastněné strany zapojené do projektů kritické infrastruktury EU, které by zahrnovaly všechny způsoby účasti na projektech kritické infrastruktury, včetně kooperativních podniků, partnerství a transferů technologií; zdůrazňuje, že zásadní význam má rutinní hodnocení projektů kritické infrastruktury, do nichž jsou zapojeny zúčastněné strany ze zemí mimo EU, a tento proces by měl zahrnovat kontrolu vlastnických struktur, závislostí v rámci dodavatelských řetězců a transfer technologií spojených s těmito projekty; domnívá se také, že je nezbytné zavést normy náležité péče s cílem určit vliv Číny na investory do kritické infrastruktury EU, a zdůrazňuje, že tento přístup by se měl stejným způsobem vztahovat na kandidátské a potenciální kandidátské země; zdůrazňuje, že členské státy nesou konečnou odpovědnost za ochranu infrastruktury, ale neuplatňují důsledně stávající pokyny týkající se přímých zahraničních investic; je v tomto ohledu velmi znepokojen skutečností, že ne všechny členské státy mají zavedeny nebo používají mechanismy prověřování zahraničních investic ve své kritické infrastruktuře; naléhavě vyzývá členské státy, aby důsledně prováděly platné právní předpisy týkající se přímých zahraničních investic a odolnosti kritických subjektů;

20.vyjadřuje v této souvislosti politování nad nedostatečným prověřováním rizik zasahování do zadávání veřejných zakázek v souvislosti s bezpečnostním vybavením, jako je například případ smlouvy podepsané letištěm ve Štrasburku o instalaci bezpečnostních skenerů a bran na letišti dodávaných evropskou dceřinou společností čínské společnosti Nuctech, která je částečně vlastněna čínskou vládou a vázána politikou „Sjednocené fronty“; varuje, že všechny takové technologie by mohly zahrnovat zabudované bezpečnostní nedostatky nebo by k nim mohlo být během jejich údržby přistupováno; vítá na druhé straně rozhodnutí rumunské vlády ukončit jednání s China General Nuclear Power Corporation (GCNPC) o výstavbě jaderných reaktorů 3 a 4 v Cernavodě;

21.zdůrazňuje však, že je třeba nalézt strategickou rovnováhu mezi otevřenou povahou jednotného trhu EU a jeho investiční přitažlivostí na jedné straně a obranou kritické infrastruktury a autonomie EU na straně druhé, a to s ohledem na zranitelná místa EU v oblasti bezpečnosti, zejména pokud jde o hospodářský nátlak nebo ohrožení integrity kritické infrastruktury EU;

22.vyzývá Komisi, aby zvážila způsoby, jak zvýšit dopad svých stanovisek k prověřování přímých zahraničních investic, aby se zabránilo narušení jednotného trhu a závodům o co nejnižší úroveň mezi členskými státy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily harmonizaci, mimo jiné i vybudováním příslušných odborných znalostí, a aby plně provedly nařízení o prověřování přímých zahraničních investic; domnívá se, že existuje prostor a potřeba posílit nařízení v rámci jeho nadcházejícího přezkumu na konci roku; vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní legislativní návrh revidovaného nařízení, který by řešil všechny mezery, jež se objevily během jeho provádění, a aby urychleně posoudila možnost legislativního návrhu týkajícího se mechanismu prověřování odchozích investic; doporučuje, aby každý navrhovaný mechanismus prověřování odchozích investic vycházel z posouzení dopadů, které bude zahrnovat odpovídající konzultace s podniky, aby se minimalizovaly případné negativní důsledky pro evropskou konkurenceschopnost;

23.vítá nový přístup „snižování rizik“ v navrhované Strategii hospodářské bezpečnosti EU ze dne 20. června 2023, jehož cílem je maximalizovat přínosy hospodářské otevřenosti EU a chránit, podporovat a posilovat otevřenou strategickou autonomii EU a zároveň minimalizovat rizika vyplývající z hospodářských závislostí a jejich případného zneužívání, včetně investic a spolupráce ve výzkumu v klíčových základních technologiích s vojenským využitím, mimo jiné v oblasti kvantové výpočetní techniky, pokročilých polovodičů a umělé inteligence; vyzývá k urychlenému přijetí návrhů místopředsedy Komise, vysokého představitele a Komise a vyzývá členské státy, aby plně provedly rozšířený regulační rámec EU s cílem vyloučit subjekty, které by mohly přispět k vojensko-civilní fúzi a k nalezení alternativ pro projekty v EU financované čínskou stranou, vypracováním komplexního přístupu ke společnému určování, posuzování a řízení rizik pro evropskou hospodářskou bezpečnost;

24.dále vítá návrh místopředsedy Komise, vysokého představitele a Komise zabránit úniku vznikajících citlivých technologií tím, že se vytvoří seznam technologií dvojího užití na základě úzce definovaných a do budoucna zaměřených kritérií, jako je např. potenciální podpůrný a transformační charakter dané technologie, riziko vojensko-civilní fúze a riziko zneužití technologie k porušování lidských práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve stanovily a provedly příslušná ochranná opatření pro technologie dvojího užití;

25.vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby v koordinaci s členskými státy navrhla mechanismus rychlé reakce pro odhalení dvojího užití nebo zneužití infrastruktur v EU, které Čína vlastní, do nichž je zapojena nebo na ně má koncesi, což by mohlo vést ke zrušení koncesních práv a/nebo k pozastavení kapacity domény v případech vlastnictví a účasti; vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala Parlamentu zprávy o:a)odhalení možného dvojího užití strategických infrastruktur, které poskytují logistickou a zpravodajskou podporu Číně;b)plném dodržování obchodních právních předpisů EU, zejména pokud jde o náležitou péči, boj proti nátlaku a zboží vyrobené nucenou prací, které vstupuje na trh EU;

26.vítá přijetí evropského aktu o čipech, který zvýší schopnost EU vyrábět polovodiče a vytvoří strategickou mapu hodnotových řetězců polovodičů v EU včetně nedostatků v jejich schopnostech, čímž se omezí závislost EU na třetích zemích, jako je např. Čína; vyzývá k předložení dalších návrhů na zabezpečení výrobních a dodavatelských řetězců kritické infrastruktury a materiálů v rámci EU; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly další iniciativy zaměřené na umožnění užší koordinace a spolupráce s podobně smýšlejícími partnery a spojenci a aby monitorovaly a dále rozvíjely, je-li to možné a v souladu s cílem EU snížit další závislost, globální výrobní kapacity a dodavatelské řetězce kritické infrastruktury a materiálů, které mají zásadní význam pro bezpečnost a obranu EU; upozorňuje zvláště na Tchaj-wan, který hraje významnou úlohu v globálních dodavatelských řetězcích a mezinárodním řádu založeném na pravidlech; opakuje svou dlouhodobou podporu dvoustranné investiční dohodě mezi EU a Tchaj-wanem a veškerým ujednáním vzájemně prospěšným pro dvoustranný obchod a investice;

27.vyzývá Komisi, aby navrhla nový legislativní rámec ke zmírnění bezpečnostních rizik ze strany dodavatelů podmořských kabelových systémů, a to i prostřednictvím přísnějšího sledování a častého přezkumu vlastnických struktur těchto dodavatelů, jejich předchozích investic do podmořských kabelových systémů a blízkosti podmořských kabelových systémů k evropským a spojeneckým vojenským základnám; zdůrazňuje, že je třeba zabránit dodavatelům kabelových systémů, jako např. čínským společnostem, ve sdílení údajů se zpravodajskými službami, pokud nejde o ochranu infrastruktury před vnějšími vniknutími nebo zlovolnými útoky; vyzývá v této souvislosti k přijetí iniciativ zaměřených na další rozvoj evropských společností v oblasti podmořských kabelových systémů;

28.zdůrazňuje, že reakce EU musí vycházet z rozšířeného porozumění relevantnímu strategickému obrazu zaměřenému na posuzování hrozeb prováděnému napříč politikami a na nadnárodní úrovni a ze studií zranitelnosti kritické infrastruktury; je toho názoru, že decentralizovaný nebo nedbalý přístup, který postrádá jasnou viditelnost a kontrolu nad projekty se strategickým významem pro evropskou obranu a bezpečnost, by mohlo značně poškodit geopolitické zájmy EU Tematická sekce Vnější vztahy generálního ředitelství pro vnější politiky Unie, „Bezpečnostní důsledky kritické infrastruktury v Evropské unii vlastněné Čínou“, červen 2023.; připomíná zranitelná místa spojená se zahraničním vměšováním, zejména v informačním prostoru, a souvislost mezi projekty přímých zahraničních investic a manipulací s informacemi ze strany nepřátelských zahraničních aktérů;

29.vyjadřuje znepokojení nad pronikáním ČLR na trh EU a do jejího širšího sousedství; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zajistily, že opatření přijatá k posílení odolnosti EU vůči čínskému vlivu, včetně snižování rizika, diverzifikace a snižování kritických závislostí, budou rovněž rozšířena na nejbližší partnery EU, zejména na přistupující země a na ty, které jsou součástí politiky sousedství EU;

30.připomíná, že námořní síly ČLR mají prostředky i právní nástroje k zajištění toho, aby čínské civilní lodě a infrastruktura mohly být využívány pro vojenské a bezpečnostní účely; domnívá se, že Čína je schopna využít svou civilní obchodní infrastrukturu na podporu přítomnosti Čínské lidové osvobozenecké armády ve třetích zemích; varuje, že vojensko-civilní fúze poskytuje Čínské lidové osvobozenecké armádě přístup k zahraničním přístavům, což jí umožňuje předsunout logistiku na podporu nasazení námořnictva až do oblasti Indického oceánu, Středozemního moře a Atlantského oceánu; zdůrazňuje, že riziko špionáže je nejvyšší, pokud jsou čínské civilní obchodní prostředky umístěny v logistických uzlech v blízkosti námořních základen EU a NATO nebo provozovatelů přístavů, kteří podepsali dohody o poskytování logistické podpory evropským společnostem; vyzývá členské státy, aby se urychleně zabývaly potřebou snížit rizika špionáže a sabotáže v kritické infrastruktuře, zejména v případě infrastruktury s vojenskou funkcí, jako jsou přístavy využívané NATO; zdůrazňuje v této souvislosti, že EU a NATO musí spolupracovat na vypracování dlouhodobého plánu boje proti čínské strategii vojensko-civilní fúze v Evropě, a vyzývá k plnému provedení závěrečné hodnotící zprávy pracovní skupiny EU–NATO Evropská komise, pracovní skupina EU–NATO pro odolnost kritické infrastruktury: závěrečná hodnotící zpráva, červen 2023.;

31.konstatuje, že přístavy jsou brány do světa a jako takové hrají klíčovou úlohu v hospodářství EU; je znepokojen tím, že čínské nebo ovládané subjekty strategicky zvýšily své podíly v evropských přístavech a přístavní infrastruktuře; vyzývá Komisi, aby předložila strategický politický rámec EU s cílem snížit a omezit vliv a provozní kontrolu ze strany Číny a dalších režimů; připomíná také, že ČLR plánuje výrobu energie v zámoří tím, že využívá síť komerčních přístavů a zařízení dvojího užití, které čínskému námořnictvu poskytují logistickou a zpravodajskou podporu; konstatuje, že v roce 2022 čínské společnosti vlastnily nebo provozovaly terminály v 96 přístavech v 53 zemích; dále konstatuje, že v nejméně devíti přístavech, z nichž dva se nacházejí v Evropě, prošly válečné lodě Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády významnou opravou nebo údržbou plavidel a vybavení; poukazuje na to, že námořní návštěvy odhalují oblasti vlivu, prioritní operační zóny, cíle shromažďování zpravodajských informací a priority v oblasti spolupráce;

32.zdůrazňuje potřebu geopolitického přístupu ke globální spolupráci v oblasti kritické infrastruktury, aby mohla EU úspěšně čelit novým bezpečnostním výzvám; konstatuje, že třetina veškeré africké infrastruktury vybudované do roku 2010, včetně přibližně 50 % afrických sítí 3G a 70 % sítí 4G, byla financována a vybudována podniky ve vlastnictví čínského státu; zdůrazňuje, že za posledních dvacet let Čína zvýšila své obchodní, investiční a úvěrové závazky o 160 miliard USD s africkými vládami a jejich státními podniky, spojené s několika málo nebo s neprůhlednými smluvními povinnostmi, zejména v oblasti dopravy, výroby energie, těžby a telekomunikací; zdůrazňuje zejména skutečnost, že jediná čínská telekomunikační společnost vybudovala až 70 % IT infrastruktury v Africe, a že čínské společnosti hrají úlohu při financování, výstavbě, rozšiřování a renovaci nejméně 14 citlivých telekomunikačních sítí pro vládní instituce afrických zemí; vyjadřuje znepokojení nad tím, že čínský model je jednoznačně přitažlivý pro mnoho zemí, které nemohou či nechtějí splnit požadavky EU na přístup k rovnocenné úrovni financování, čímž rozšiřuje čínský vliv na úkor partnerství EU a vyvolává riziko neudržitelného zadlužení těchto zemí, což poškozuje jejich dlouhodobý rozvoj na úkor jejich místního obyvatelstva; vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby zintenzívnily své úsilí, mimo jiné aby přilákaly investice ze soukromého sektoru, o provádění investičního balíčku Global Gateway v hodnotě 150 miliard EUR, jenž byl dohodnut na šestém summitu Evropská unie – Africká unie v únoru 2022; naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby v rámci této iniciativy urychleně provedly projekty, zejména majákové projekty;

33.zdůrazňuje své obavy, že strategii ČLR vybudovat „základnu spolupráce modré ekonomiky“ podél afrického pobřeží, a to i prostřednictvím stavby rybářských plavidel a výstavby zařízení pro opravy plavidel, by bylo možné využít i pro vojenské účely; zdůrazňuje, že tyto dohody s africkými zeměmi a licence obecně nejsou dostatečně podrobné a transparentní; nastiňuje možné geopolitické důsledky tohoto vývoje pro EU, zejména ve třetích zemích, v nichž se EU angažuje;

34.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě a Komisi.