Vnitřní trh a ochrana spotřebitelů4.konstatuje, že ačkoli sdělení Evropské komise dosud nenaznačuje potřebu přesných legislativních opatření, je nicméně důležité pečlivě posoudit všechny otázky týkající se rozvoje virtuálních světů a jejich účinného pokrytí stávajícími právními předpisy; zdůrazňuje, že skutečný jednotný digitální trh může rozhodujícím způsobem přispět k rozvoji virtuálních světů a posílit konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku; domnívá se, že jasný, komplexní regulační rámec má zásadní význam, zejména pokud se technologie stane vyspělou, za účelem zajištění rovných podmínek, které využijí plný potenciál virtuálních světů a umožní jejich hospodářský růst;
5.vítá nejnovější regulační vývoj v tomto ohledu, jako je nařízení o digitálních službách (nařízení (EU) 2022/2065 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).), nařízení o digitálních trzích (nařízení (EU) 2022/1925 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1).) a akt o datech (2022/0047(COD)), který má být schválen Radou a Evropským parlamentem; bere rovněž na vědomí návrh aktu o umělé inteligenci a návrh aktu o kybernetické odolnosti a probíhající jednání o těchto návrzích; domnívá se, že Komise by měla provádět pravidelné kontroly přiměřenosti a soudržnosti legislativního rámce jednotného digitálního trhu, zabývat se novými příležitostmi, riziky nebo dalšími otázkami, které se mohou objevit ohledně virtuálních světů, a v případě potřeby předkládat legislativní návrhy; zastává názor, že výsledek těchto kontrol by měl být zveřejněn;
6.vítá závazek Komise monitorovat vývoj virtuálních světů; vyzývá Komisi, aby každé dva roky vypracovala na toto téma zprávu a předložila ji Parlamentu a Radě; žádá Komisi, aby věnovala pozornost možnému výskytu problémů na Webu 4.0, které již existují na Webu 3.0, jako je mimo jiné šíření dezinformací, šíření nezákonného obsahu, krádež digitální identity, kybernetická kriminalita, porušování práv duševního vlastnictví, kybernetický terorismus, zneužívání osobních údajů, manipulativní behaviorální nebo návykové koncepce digitálních služeb, podvody, teroristický obsah on-line, sexuální zneužívání nezletilých osob a kybernetická šikana, a aby zvážila případné stávající právní předpisy, jako je nařízení o digitálních službách, a nadcházející právní předpisy, jejichž cílem je řešit tyto otázky;
7.poukazuje na významný hospodářský potenciál virtuálních světů a rostoucí potřebu investic do nezbytné infrastruktury a souvisejícího výzkumu, inovací a změny kvalifikace a prohlubování dovedností; zdůrazňuje, že celkové náklady na tyto investice by měly usilovat o neutrální dopad na konečné spotřebitelské ceny; uznává, že k dosažení těchto cílů je třeba navýšit dostupné zdroje na úrovni EU; vyzdvihuje úlohu virtuální reality, rozšířené reality a smíšené reality coby klíčových technologií pro rozvoj a růst virtuálních světů, které uživatelům přinášejí pohlcující a interaktivní zážitky, přičemž současně konstatuje, že průmyslové aplikace a spotřebitelské využití představují různé výzvy a vyžadují odlišné přístupy; konstatuje také, že při vytváření a obohacování virtuálních prostředí může hrát klíčovou úlohu také vývoj některých modelů umělé inteligence, jako je generativní umělá inteligence; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala rovněž rychlý vývoj této technologie a její dopad na digitální ekosystém;
8.poukazuje na možný pozitivní dopad, který by tento vývoj mohl mít na zaměstnanost, včetně vytváření nových pracovních míst v oborech, jako je architektura virtuálních světů nebo tvorba obsahu; zdůrazňuje, že je třeba investovat do rekvalifikačních iniciativ zaměřených na vzdělávání stávající pracovní síly v EU, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost nedostatečně zastoupeným skupinám v tomto odvětví; zdůrazňuje, že je důležité podporovat rozvoj vhodných dovedností a investovat do něj, aby v EU byla zajištěna nabídka talentovaných a kvalifikovaných pracovníků vhodných pro tato pracovní místa, a rovněž je důležité vytvářet atraktivní podmínky pro udržení talentů z EU, přilákání zahraničních talentů a podporu podnikání a inovací na území EU;
9.poukazuje na pozitivní i negativní potenciální dopad nových technologií a výrobků na spotřebitele, na jejich zdraví, na jejich společenský a hospodářský život; zdůrazňuje potenciál virtuálních světů v průmyslovém a profesním prostředí, zejména pokud jde o odbornou přípravu a vývoj prototypů, a současně uznává širší dopady na pracovníky; zdůrazňuje, že je třeba zajistit dodržování pracovních práv a vysokou úroveň ochrany pracovníků;
10.připomíná, že i když je většina společností, které stojí v čele rozvoje virtuálních světů, usazena mimo EU, existuje v rámci EU dynamický a vyvíjející se ekosystém; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU zaujala vedoucí postavení při utváření virtuálních světů jako ekosystémů, které respektují a prosazují hodnoty EU, základní práva a nejvyšší úroveň ochrany spotřebitele; zdůrazňuje, že je důležité podporovat rovné podmínky, které podpoří rozmach evropských malých a středních podniků a vznik konkurenceschopných evropských podniků, jakož i decentralizované a interoperabilní ekosystémy;
11.zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit vhodný politický rámec a zapojit se do mezinárodních dialogů, zejména s podobně smýšlejícími zeměmi mimo EU, v zájmu koordinovaného přístupu k virtuálním světům; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí evropských občanů o odpovědném používání v rámci těchto digitálních domén;
12.uznává, že různé podniky vyvinuly mnoho virtuálních světů bez otevřených a společných norem, předpisů a interoperabilních platforem; zdůrazňuje, že tyto virtuální světy jsou v současné době vyvíjeny omezeným počtem podniků, které mají zdroje a finanční prostředky nezbytné k jejich rozvoji; domnívá se, že interoperabilita a otevřené normy mohou pomoci zabránit téměř monopolním situacím nebo zneužívání dominantního postavení, které poškozuje spotřebitele a evropské podniky, zejména malé a střední podniky;
13.vítá závazek Komise spolupracovat se stávajícími institucemi pro internetovou správu s více zúčastněnými stranami s cílem vypracovat společné normy a pravidla správy; vybízí Komisi, aby podpořila probíhající iniciativy s více zúčastněnými stranami, které v současné době vypracovávají normy, včetně iniciativ spotřebitelských sdružení a dalších organizací občanské společnosti; doporučuje vypracovat komplexní studii o interoperabilních virtuálních světech; zdůrazňuje potenciál, který představuje vytvoření evropských datových prostorů pro rozvoj virtuálních světů;
14.zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby virtuální světy byly otevřené, inkluzivní a přístupné, což přispěje k větší účasti osob se zdravotním postižením v novém digitálním prostředí; upozorňuje na potenciál virtuálních světů zvýšit účast osob se zdravotním postižením na různých činnostech, jako je virtuální cestovní ruch; varuje před potenciálními problémy, s nimiž se budou uživatelé se zdravotním postižením při interakci s virtuálními světy potýkat a které plynou z aspektů nedostatečné přístupnosti nebo návrhů, které neodpovídají jejich specifickým potřebám; vyzývá Komisi, aby sledovala vhodnost Evropského aktu přístupnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70). a směrnice o přístupnosti internetových stránek Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1). při zajišťování přístupnosti ve virtuálním světě; zdůrazňuje také, že je třeba uznat specifické potřeby a práva dětí;
15.je přesvědčen, že debata o nutnosti identifikovat uživatele ve virtuálních světech by měla být v rámci vývoje virtuálních světů prioritním tématem a že by se měla podrobně zabývat možnou konfigurací tohoto digitálního prostředí, přičemž je třeba zohlednit, že v některých případech může být vhodnější anonymita; poukazuje na to, že v digitálním prostředí je anonymita vždy možná pod uživatelským jménem (zástupným jménem), a vyzývá Komisi, aby posoudila možné využívání evropské digitální identity (eID) a peněženky ve virtuálním světě;
16.opakuje význam ochrany osobních údajů a soukromí uživatelů; poukazuje na to, že k vyřešení všech problémů, které představuje ochrana údajů v propojených virtuálních světech, nemusí stačit obecné nařízení o ochraně osobních údajů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).; požaduje, aby byla za současného zajištění prostředí vstřícného vůči inovacím věnována zvláštní pozornost dopadu obsahu vytvářeného uživateli na ochranu osobních údajů, jakož i zpracování citlivých údajů, jako jsou biometrické údaje a údaje o chování, emoční reakce a haptické informace;
17.zdůrazňuje, že účast ve virtuálním světě je dobrovolná, a vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení práva na trvalé vymazání, aby spotřebitelé mohli požádat o vymazání svých údajů a profilu z jakýchkoli aplikací, on-line her a virtuálních prostředí;
18.domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat návykovému designu a temným vzorcům v těchto virtuálních prostředích; varuje před možnými zdravotními problémy, které mohou vzniknout při interakci s virtuálními světy, jako je závislost, kybernetické nemoci nebo poruchy spánku; poukazuje na zvláštní zranitelnost nezletilých a mladých lidí vůči těmto zdravotním problémům, včetně možného dopadu na jejich kognitivní vývoj, a zdůrazňuje, že je zapotřebí design přiměřený věku a opatření v oblasti rodičovské kontroly za účelem jejich ochrany; domnívá se také, že je nutný výzkum dopadu technologií, které s sebou nesou přímé a trvalé změny těla;
19.připomíná potenciál virtuálních světů a imerzivního vzdělávání podporovat práva dětí na internetu, pokud jde o jejich vzdělávání, posílení postavení, účast a hraní, a skutečnost, že mohou nabízet jedinečné zkušenosti, které mohou nezletilým pomoci rozvíjet zájem o učení, například pomocí učení prostřednictvím hry; konstatuje, že toto zapojení jim může pomoci rozvíjet dovednosti v oblasti spolupráce, komunikace, kritického myšlení, inovací a sebedůvěry; zdůrazňuje příležitost řešit nedostatek dovedností v EU a zajistit odbornou přípravu budoucích talentů; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby vzdělávací programy pomáhaly dětem a mladým lidem přizpůsobit se technologickým změnám a zaujmout zdravý a vyvážený přístup kombinující tradiční sociální interakci s časem stráveným ve virtuálním prostředí, a zároveň poskytovaly rodičům nezbytné nástroje k dohledu a přijímání informovaných rozhodnutí při povolování přístupu nebo zapojování jejich dětí do virtuálního prostředí;
20.bere na vědomí potřebu výzkumu dopadu virtuální reality a dalších technologií na kognitivní a behaviorální vývoj; zdůrazňuje možná rizika spojená s ranou expozicí a nadměrným časem stráveným před obrazovkou, která by mohla ovlivnit jejich dobré životní podmínky a dobrý kognitivní, fyzický, psychický a sociální vývoj; trvá na tom, aby byly provedeny informační kampaně o odpovědném používání obrazovky; zdůrazňuje, že je třeba, aby pedagogové byli náležitým způsobem vyškoleni, aby se zajistilo, že budou mít nezbytné digitální dovednosti a gramotnost; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy, v jejichž rámci univerzity, technické vysoké školy a průmysloví aktéři spolupracují s cílem posoudit nedostatky v dovednostech, společně koncipovat plány a posílit spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve prospěch mladých lidí v EU; zdůrazňuje, že je důležité rozšířit nejvyšší úroveň ochrany poskytované nezletilým v jiných off-line a on-line prostředích na virtuální světy, a to pokud jde o různá rizika, mimo jiné zneužívání, obtěžování, šikanu a vystavení násilnému, sexistickému, rasistickému nebo pornografickému obsahu; zdůrazňuje, že je třeba uznat specifické potřeby, zranitelnost a práva dětí ve virtuálních světech; poukazuje na to, že je důležité navrhovat a provozovat on-line služby a produkty využívané převážně dětmi, které jsou bezpečné pro děti již od návrhu a standardně;
21.konstatuje, že virtuální světy budou v zájmu umožnění pohlcujícího uživatelského zážitku generovat obrázky, grafiku a videa ve vysokém rozlišení, což bude vyžadovat vysoce výkonnou infrastrukturu; konstatuje, že klíčové budou zejména mobilní sítě příští generace a účinná wi-fi připojení, jako je Wi-Fi 6, s nízkým zpožděním a velkou šířkou pásma, stejně jako technologie, jako je edge computing; připomíná zprávu Evropského účetního dvora z ledna 2022, která odhaduje celkové náklady na zavedení sítí 5G ve všech členských státech EU na 281 až 391 miliard EUR do roku 2025, včetně výstavby nové infrastruktury 5G a modernizace stávající infrastruktury;
22.se znepokojením konstatuje, že rostoucí využívání virtuálních světů by mohlo rovněž vyloučit určité skupiny lidí, kteří nemají základní dovednosti nebo zdroje, aby se mohli zapojit do tohoto prostředí, ale také osoby žijící ve venkovských a odlehlých oblastech, jako jsou nejvzdálenější regiony; zdůrazňuje, že podpora digitální gramotnosti a přístupu ke kvalitnímu a cenově dostupnému internetu je předpokladem jakéhokoli rámce na úrovni EU pro virtuální světy; vyzývá Komisi, aby provedla důkazy podložené posouzení toho, jak zajistit, aby potřebná infrastruktura a zařízení potřebná na podporu rozvoje a fungování virtuálních světů a pro přechod z Webu 3.0 na Web 4.0 byly dodány spotřebitelům, a to i v odlehlých oblastech a domácnostem s nižšími příjmy; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je naprosto klíčový skutečně jednotný telekomunikační trh; varuje před nebezpečím finančních transakcí zahrnujících kryptoměny, zejména před podvody a manipulacemi, které by se mohlo ve virtuálních světech zhoršit; připomíná rovněž, že nevratnost mnoha transakcí provedených v kryptoměnách také znamená nové kanály pro stínovou ekonomiku, kdy mají oběti podvodu jen malou možnost získat zpět finanční prostředky, o které přišly, nebo tuto možnost nemají; vítá nařízení Evropské unie o trzích kryptoaktiv (MiCA) Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40., jehož cílem je stanovit právní rámec pro kryptoměny a digitální aktiva;