P9_TA(2024)0035Činnost evropského veřejného ochránce práv – výroční zpráva za rok 2022Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2024 o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2022 (2023/2120(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na výroční zprávu o činnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv za rok 2022,

–s ohledem na čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

–s ohledem na článek 15, čl. 24 odst. 3, článek 228 a čl. 298 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

–s ohledem na články 11, 41, 42 a 43 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu (EU, Euratom) 2021/1163 ze dne 24. června 2021, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom Úř. věst. L 253, 16.7.2021, s. 1.,

–s ohledem na Evropský kodex řádné správní praxe, který přijal Parlament dne 6. září 2001,

–s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci uzavřenou mezi Evropským parlamentem a evropským veřejným ochráncem práv dne 15. března 2006, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2006,

–s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv,

–s ohledem na článek 54 a čl. 142 odst. 2 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0414/2023),

A.vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv za rok 2022 byla dne 28. dubna 2023 oficiálně předložena předsedkyni Parlamentu a že evropská veřejná ochránkyně práv paní Emily O’Reillyová tuto zprávu dne 27. června 2023 v Bruselu představila Petičnímu výboru;

B.vzhledem k tomu, že na základě článku 20, 24 a 228 Smlouvy o fungování EU je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti na případy nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů EU s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí;

C.vzhledem k tomu, že v článku 15 Smlouvy o fungování EU je stanoveno, že „s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji“ a že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie“; vzhledem k tomu, že je při ochraně základních práv a svobod občanů velmi důležité zajistit, aby byly občanům EU poskytovány kvalitní služby a aby správa EU reagovala na jejich potřeby a obavy;

D.vzhledem k tomu, že v článku 41 Listiny je v souvislosti s právem na řádnou správu stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“;

E.vzhledem k tomu, že v článku 43 Listiny se uvádí, že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí“;

F.vzhledem k tomu, že v čl. 298 odst. 1 Smlouvy o fungování EU je stanoveno, že „při plnění svých úkolů se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu“;

G.vzhledem k tomu, že v roce 2022 zahájil úřad veřejného ochránce práv 348 šetření (z nichž 344 bylo zahájeno na základě stížností a 4 z vlastního podnětu), přičemž 330 šetření (325 šetření na základě stížností a 5 z vlastního podnětu) uzavřel;

H.vzhledem k tomu, že v roce 2022 se velká většina šetření (197 šetření, tj. 57,1 %) týkala Komise, přičemž dále následoval Evropský úřad pro výběr personálu (22 šetření, tj. 6,3 %), Evropský parlament (19 šetření, tj. 5,5 %) a Evropská služba pro vnější činnost (16 šetření, tj. 4,6 %); vzhledem k tomu, že zbytek šetření byl rozdělen takto: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) (14 šetření, tj. 4,3 %), Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (7 šetření, tj. 2 %), další orgány nebo instituce EU (46 šetření, tj. 13,5 %) a další agentury EU (23 šetření, tj. 6,7 %);

I.vzhledem k tomu, že v roce 2022 se největší procento šetření vedených úřadem veřejného ochránce práv týkalo Komise, jejíž administrativní činnosti věnuje veřejnost vzhledem k tomu, že představuje výkonnou moc EU, značnou pozornost;

J.vzhledem k tomu, že v šetřeních, která v roce 2022 uzavřel, nezjistil úřad veřejného ochránce práv v 37 % případů, že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu, ve 46,1 % případů nalezla tato instituce řešení, ve 12,7 % případů nebylo odůvodněno další šetření a ve 4,5 % případů byl zjištěn nesprávný úřední postup;

K.vzhledem k tomu, že mezi tři nejčastější problémy v šetřeních, která úřad veřejného ochránce práv v roce 2022 uzavřel, patřila transparentnost a odpovědnost (např. přístup k informacím a dokumentům) (32 %), služební kultura (20 %) a dodržování základních práv (15 %); vzhledem k tomu, že mezi další problémy patřilo řádné využívání diskreční pravomoci (včetně řízení o neplnění povinností), nábor zaměstnanců, řádné vyřizování personálních otázek, dodržování procesních práv, řádné vedení řízení o neplnění povinností, řádné finanční řízení, etika a účast veřejnosti na rozhodování EU;

L.vzhledem k tomu, že úřad veřejného ochránce práv požádal Radu, aby umožnila rychlejší přístup k legislativním dokumentům, tak aby se veřejnost mohla účinně účastnit diskuzí o návrzích právních předpisů EU Evropská veřejná ochránkyně práv, „Council should give faster public access to legislative documents“ (Rada by měla poskytnout veřejnosti rychlejší přístup k legislativním dokumentům), 29. června 2022.;

M.vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup Evropská veřejná ochránkyně práv, „Decision on the European Commission's refusal of public access to text messages exchanged between the Commission President and the CEO of a pharmaceutical company on the purchase of a COVID 19 vaccine (case 1316/2021/MIG)“ (Rozhodnutí o odmítnutí Evropské komise poskytnout veřejnosti přístup k textovým zprávám, které si vyměnili předsedkyně Komise a generální ředitel farmaceutické společnosti ohledně nákupu vakcíny proti covidu-19 (případ 1316/2021/MIG)), 12. července 2022., Evropská veřejná ochránkyně práv, „Ombudsman criticises how Commission handled request for access to President’s text messages“ (Evropská veřejná ochránkyně práv kritizuje způsob, jakým Komise vyřizovala žádost o přístup k textovým zprávám předsedkyně), 28. ledna 2022. v tom, jak Komise vyřizovala žádost veřejnosti o přístup k textovým zprávám mezi svou předsedkyní a výkonným ředitelem farmaceutické společnosti (Pfizer);

N.vzhledem k tomu, že v roce 2022 zahájila veřejná ochránkyně práv vyšetřování týkající se toho, jak ECB řeší problematiku „otáčivých dveří“ Evropská veřejná ochránkyně práv, „Ombudsman opens inquiry into how ECB handles “revolving doors““ (Evropská veřejná ochránkyně práv zahájila vyšetřování toho, jak ECB řeší problematiku „otáčivých dveří“), 3. března 2022.;

O.vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zahájila strategické vyšetřování významných systémových prodlev při vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům ze strany Komise; vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zjistila, že při vyřizování těchto žádostí, zejména žádostí o přezkum původních rozhodnutí („potvrzujících žádostí“), uplatňuje Komise nesprávný úřední postup Evropská veřejná ochránkyně práv, „Decision on the time the European Commission takes to deal with requests for public access to documents (strategic inquiry OI/2/2022/OAM)“ (Rozhodnutí o době, kterou Evropská komise potřebuje k vyřízení žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům (strategické šetření OI/2/2022/OAM)“, 18. září 2023.;

P.vzhledem k tomu, že úřad veřejného ochránce práv v roce 2022 provedl i širší strategická šetření a zahájil iniciativy týkající se systémových problémů v orgánech EU, které zahrnovaly etické otázky, efekt „otáčivých dveří“, odpovědnost při rozhodování, přístup k dokumentům a základní práva;

Q.vzhledem k tomu, že v roce 2022 vydala veřejná ochránkyně práv doporučení Radě, aby v návaznosti na šetření týkající se odmítnutí Rady poskytnout v souvislosti s jednáním o návrhu „aktu o digitálních trzích“ veřejnosti neomezený přístup k požadovaným legislativním dokumentům, na jehož základě veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, Rada veřejnosti tento neomezený přístup k požadovaným legislativním dokumentům poskytla;

R.vzhledem k tomu, že úřad veřejného ochránce práv v roce 2022 dále zvyšoval povědomí veřejnosti o úloze úřadu při zachovávání vysokých standardů odpovědnosti a transparentnosti v rámci správy EU;

S.vzhledem k tomu, že s ohledem na klimatickou krizi a zhoršování životního prostředí a ekosystémů se veřejná ochránkyně práv rozhodla s cílem posoudit přístup EU jakožto smluvní strany Aarhuské úmluvy k zajištění vysoké úrovně přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a účasti veřejnosti na rozhodování týkajícím se životního prostředí, že zahájí veřejnou konzultaci o transparentnosti a účasti na rozhodování EU týkajícím se životního prostředí;

T.vzhledem k tomu, že v roce 2022 veřejná ochránkyně práv naléhavě vyzvala Komisi, aby k žádostem o přístup k dokumentům týkajícím se fondů EU na podporu oživení přistupovala důsledněji a aby lépe vysvětlila své důvody, pokud se rozhodne, že požadované informace nezpřístupní Evropská veřejná ochránkyně práv, „Ombudsman calls for improved transparency around EU recovery funds“ (Evropská veřejná ochránkyně práv vyzývá k zajištění větší transparentnosti fondů EU na podporu oživení), 1. prosince 2022.;

U.připomíná, že v roce 2022 zahájila veřejná ochránkyně práv šetření týkající se odmítnutí Evropské komise poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům souvisejícím s jejím návrhem nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data Evropská veřejná ochránkyně práv „The European Commission’s refusal to give public access to documents related to its proposal for a Regulation on the European Health Data Space (COM(2022)0197)“ (Odmítnutí Evropské komise poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům souvisejícím s jejím návrhem nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (COM(2022)0197)), 28. listopadu 2022.;

V.vzhledem k tomu, že v roce 2022 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv šetření týkající se toho, jak Komise vyřídila žádost o přístup veřejnosti k prohlášením o zájmech členů svého Výboru pro kontrolu regulace Evropská veřejná ochránkyně práv, „How the European Commission dealt with a request for public access to declarations of interests of the members of its Regulatory Scrutiny Board“ (Jak Evropská komise řešila žádost o přístup veřejnosti k prohlášením o zájmech členů svého Výboru pro kontrolu regulace), rozhodnutí vydané dne 20. prosince 2022.;

W.vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek nejsou dostatečně spolehlivá nebo jasná, aby zabránila střetům zájmů, a kritizovala Komisi za její nedostatečnou kritickou kontrolu před zadáním zakázky na provedení studie o začlenění environmentálních, sociálních a správních cílů do bankovních pravidel EU společnosti BlackRock Investment Management, která spravuje investice do odvětví fosilních paliv a bankovnictví, což jsou oblasti, na něž se vztahují nové environmentální, sociální a správní předpisy;

1.vítá výroční zprávu za rok 2022, kterou předložila evropská veřejná ochránkyně práv;

2.blahopřeje Emily O’Reillyové k dobře vykonané práci a k soustavnému úsilí o zlepšení administrativních postupů a prosazování odpovědnosti a neomezené transparentnosti orgánů, institucí a jiných subjektů EU a o zajištění přístupnosti dokumentů EU pro občany EU;

3.oceňuje pokračující konstruktivní spolupráci úřadu evropského veřejného ochránce práv s Evropským parlamentem, zejména s petičním výborem, i s dalšími orgány EU; opakuje svůj závazek podporovat veřejnou ochránkyni práv při výkonu jejích povinností;

4.blahopřeje úřadu veřejného ochránce práv k významnému zvýšení účinnosti, pokud jde o délku šetření uzavřených případů, která se z průměrných 13 měsíců v roce 2013 zkrátila v roce 2022 na méně než 6 měsíců; zdůrazňuje, že dosažené výsledky se týkají několika oblastí správy EU s omezenými zdroji;

5.vyzývá Radu, aby dodržovala veškeré normy transparentnosti parlamentní participativní demokracie, jak vyžadují Smlouvy a jak požaduje evropská veřejná ochránkyně práv; připomíná, že Soudní dvůr EU stanovil, že zásady zveřejňování a transparentnosti jsou přirozenou součástí legislativního procesu EU a že nedostatek transparentnosti a informací oslabuje důvěru občanů v legitimitu legislativního procesu EU jako celku;

6.vyzývá Radu, aby s cílem plně prosazovat právo občanů podílet se na demokratickém životě Unie na základě Smluv, což by následně posílilo důvěru občanů v celkový rozhodovací proces EU, poskytla občanům včasný přístup ke svým legislativním dokumentům během probíhajících legislativních postupů;

7.oceňuje, že bylo zahájeno šetření z vlastního podnětu s cílem posoudit, jak Komise zajišťuje transparentnost jednání se zástupci tabákového průmyslu; zdůrazňuje, že jak uvedla evropská veřejná ochránkyně práv ve svých předběžných zjištěních, představuje skutečnost, že Komise jako celek aktivně nezveřejňovala podrobné informace o svých setkáních s lobbisty z tabákového průmyslu, nesprávný úřední postup; připomíná, že EU podepsala a formálně potvrdila Rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku a je povinna jednak dodržovat její ustanovení, v nichž je stanoveno, že jednání s tabákovým průmyslem by mělo probíhat pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné z regulačního hlediska, a jednak zajistit transparentnost těchto jednání, aby se zabránilo negativnímu dopadu tabákového průmyslu na politiku v oblasti veřejného zdraví;

8.domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby evropská veřejná ochránkyně práv zahájila šetření s cílem posoudit úroveň nezávislosti rezortní poradní skupiny pro energetickou platformu EU, kterou vytvořila Komise;

9.schvaluje výsledek přezkumu provedeného úřadem evropského veřejného ochránce práv, který se týkal toho, jak Komise zajišťuje, aby se externí odborníci, kteří se podílejí na hodnocení návrhů projektů v rámci Evropského obranného fondu, nedostávali do střetu zájmů; zdůrazňuje, že před jmenováním odborníků je nanejvýš důležité důkladně posoudit střety zájmů a zajistit důsledné uplatňování povinností v oblasti transparentnosti a etiky;

10.vítá návrh Komise, aby v reakci na zjištění úřadu evropského veřejného ochránce práv, která jsou výsledkem jeho šetření ve věci BlackRock, došlo ke změně finančního nařízení, tak aby zahrnovalo možnost odmítnout uchazeče, pokud je ve střetu zájmů; vyzývá Komisi, aby se plně řídila návrhy evropské veřejné ochránkyně práv tím, že přijme přísnější a jasnější pravidla, jejichž cílem je zabránit veškerým střetům zájmů ve všech postupech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek, a to i pokud jde o její interní pokyny;

11.zdůrazňuje skutečnost, že v návaznosti na šetření úřadu veřejného ochránce práv týkající se fenoménu „otáčivých dveří“ zlepšuje Komise řešení tohoto problému a žádá bývalé zaměstnance o informace o tom, jak dodržují příslušná omezení; bere na vědomí skutečnost, že Komise zveřejňuje rychleji každoroční přehled vedoucích pracovníků, kteří požádali o povolení ke změně pracovní pozice, i posouzení těchto žádostí; zdůrazňuje, že Komise by neměla udělovat žádné povolení, pokud dotčenou pracovní pozici nelze podřídit omezením, která by odpovídajícím způsobem zmírnila rizika střetu zájmů, nebo pokud tato omezení nelze spolehlivě sledovat a vymáhat, včetně povinnosti nového zaměstnavatele tato omezení zveřejnit; domnívá se, že Komise by měla včas zveřejňovat informace o všech činnostech bývalých vedoucích pracovníků, které vykonávají po opuštění funkce a které Komise posuzuje, a zlepšit tak veřejnou kontrolu těchto rozhodnutí, což má zásadní význam pro účely monitorování; rovněž vítá skutečnost, že zaměstnancům na neplacené dovolené je zakázáno vykonávat zaměstnání v oblastech, ve kterých hrozí střet zájmů; vybízí úřad veřejného ochránce práv, aby sledoval, jak Komise tyto otázky řeší;

12.vítá šetření z vlastního podnětu, které úřad veřejného ochránce práv zahájil s cílem posoudit, jak Evropská centrální banka (ECB) řeší problém „otáčivých dveří“, a schvaluje výzvu úřadu, aby ECB uplatňovala přísnější pravidla pro odchod zaměstnanců do soukromého sektoru; podporuje doporučení, aby se na zaměstnance ECB vztahovaly přísné požadavky na přechodné období po skončení funkce a aby se prodloužilo období, během něhož bývalí zaměstnanci ECB nesmějí lobbovat u svých někdejších kolegů;

13.zdůrazňuje, že causa Katargate vrhla nové světlo na lobbování a tvorbu politik v EU; bere na vědomí kritické posouzení tohoto skandálu veřejnou ochránkyní práv a vítá vypracování nových opatření, jejichž cílem je posílit normy morální bezúhonnosti v Evropském parlamentu, aby se chránila unijní demokracie; považuje tato opatření za první důležitý krok k posílení regulačního rámce EU, neboť jejich účelem je podpořit přísnější etické a protikorupční normy, a učinit tak z orgánů EU příklady morální bezúhonnosti a odpovědnosti;

14.vítá trvalé úsilí úřadu veřejného ochránce práv o zlepšení transparentnosti a etiky lobbování, zejména tím, že požaduje, aby Komise zpřísnila kodex chování komisařů, vedla veřejné záznamy o setkáních komisařů s lobbisty a iniciativně zveřejňovala cestovní výdaje komisařů;

15.zdůrazňuje, že účast občanů na rozhodování unijních orgánů je důležitá pro legitimitu Unie; oceňuje závazek úřadu veřejného ochránce práv posílit odpovědnost v rozhodovacím procesu EU, zejména při rozhodování o záležitostech životního prostředí; vítá a podporuje žádost veřejné ochránkyně práv, aby Evropská investiční banka (EIB) přijala několik opatření v oblasti transparentnosti, která by veřejnosti umožnila snadněji nahlédnout potenciální dopad jí financovaných projektů na životní prostředí, a vítá i záměr veřejné ochránkyně práv zintenzivnit kontrolu činností EIB s ohledem na dosavadní nedostatečné následné kroky banky, zejména pokud jde o včasné zveřejňování informací o projektech týkajících se životního prostředí a jejích financí, aby tak veřejnost měla dostatek času na vyslovení své kritiky;

16.oceňuje práci veřejné ochránkyně práv při stanovování priorit v rámci posuzování transparentnosti rozhodování EU v oblasti životního prostředí, mimo jiné v návaznosti na její odhalení nesprávného úředního postupu v tom, že Komise před uzavřením jednání řádně nezohlednila dopad obchodní dohody mezi EU a Mercosurem na životní prostředí, a také na zjištění závažných nedostatků Komise při vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí a skutečnosti, že chybí jasná pravidla k zajištění toho, aby odborníci Komise v souvislosti s tvorbou environmentální politiky nebyli vystaveni střetům zájmů;

17.zdůrazňuje, že veřejná ochránkyně práv vyjádřila politování nad tím, že ke krokům v duchu proaktivní transparentnosti došlo zejména poté, co již byly schváleny vnitrostátní plány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, což veřejnosti brání v tom, aby odpovídajícím způsobem sledovala tato jednání; je znepokojen zdlouhavými prodlevami na straně Komise při vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s Nástrojem pro oživení a odolnost, což v některých případech trvá jeden rok nebo déle; naléhavě vyzývá Komisi, aby vybídla členské státy, aby využívaly veřejný portál ke zveřejnění všech příjemců finančních prostředků v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, aby i nadále zveřejňovala svá předběžná posouzení žádostí členských států o platby a aby informovala veřejnost konkrétně a podrobně o své činnosti v oblasti dohledu a auditu s cílem zajistit smysluplnou odpovědnost za všechny vynaložené prostředky; vítá skutečnost, že Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v součinnosti s úřadem evropského veřejného ochránce práv zveřejnila politický dokument nazvaný „Na cestě k zásadám osvědčených postupů pro transparentní postup vlád při využívání finančních prostředků na podporu oživení a odolnosti“, který vládám poskytuje pokyny k zajištění transparentnosti a odpovědnosti při využívání prostředků na podporu oživení po pandemii COVID-19; vítá v tomto ohledu úsilí veřejné ochránkyně práv o zlepšení standardů transparentnosti týkajících se Nástroje pro oživení a odolnost;

18.zdůrazňuje, že veřejná ochránkyně práv ve své strategické iniciativě posuzující, jak Komise zajistila transparentnost a vyvážené zastoupení zájmů v rámci společné zemědělské politiky (SZP), dospěla k závěru, že chyběly klíčové prvky vnitrostátních strategických plánů SZP, včetně konkrétních opatření týkajících se rozpočtových položek a milníků, které je třeba splnit, což občanům a zúčastněným stranám ztěžuje pochopení kritérií, po jejichž splnění by členské státy mohly využívat pomoc poskytovanou v rámci nové SZP; podporuje výzvu veřejné ochránkyně práv, aby Komise aktivně zveřejňovala více informací o schvalování strategických plánů členských států v rámci SZP; žádá komisaře pro zemědělství a jeho kabinet, jakož i Generální ředitelství Komise pro zemědělství a rozvoj venkova, aby se řídili doporučeními veřejné ochránkyně práv a usilovali o spravedlivé a vyvážené zastoupení zájmů zemědělců i občanské společnosti na svých schůzích a výměnách se zástupci zájmových skupin, vzhledem k tomu, že jak uvedla veřejná ochránkyně práv ve svém dopise z února 2022, komisař pro zemědělství a jeho kabinet uspořádali více setkání se zástupci průmyslu než s environmentálními organizacemi a dalšími organizacemi, např. výzkumnými institucemi; požaduje, aby Komise hrála aktivní úlohu při zajišťování dodržování povinností týkajících se transparentnosti uložených členským státům, včetně povinnosti zveřejňovat širší subjekty, k nimž patří příjemci finančních prostředků, a povinnosti zveřejňovat celkovou částku plateb, které příjemce obdržel, s cílem zajistit, aby veřejnost měla přístup ke všem nezbytným informacím o příjemcích finančních prostředků v rámci SZP;

19.vyjadřuje politování nad tím, že přístup Komise ke zřizování skupin pro občanský dialog v záležitostech, na něž se vztahuje SZP, nebyl v souladu s doporučeními veřejné ochránkyně práv a měl několik nedostatků, zejména pokud jde o to, že se nepodařilo transparentně a jasně zajistit vyvážené zastoupení ekonomických a neekonomických zájmů ve složení těchto skupin;

20.zdůrazňuje důležitost toho, aby všechny orgány vyřizovaly žádosti o přístup k dokumentům včas, aby tak požadované informace zůstaly relevantní; podporuje zvláštní zprávu veřejné ochránkyně práv, která vznikla na základě jejího strategického šetření týkajícího se doby, kterou Komise potřebuje k vyřízení žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům Evropský veřejný ochránce práv, „Ombudsman zahajuje šetření týkající se času, který Komise potřebuje k vyřízení žádostí o přístup k dokumentům“, 6. dubna 2022.; je znepokojen významnými systémovými zpožděními při vyřizování těchto žádostí na straně Komise; zdůrazňuje, že přístup veřejnosti k dokumentům je základním právem podle nařízení č. 1049/2001 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).; naléhavě vyzývá Komisi, aby zdokonalila své správní postupy s cílem dodržet lhůty stanovené normotvůrcem a aby jasně a proaktivně prokázala, že při vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům je transparentnost pravidlem a prioritou; zdůrazňuje, že je třeba, aby orgány EU vyčlenily dostatečné lidské zdroje na zlepšení účinnosti vyřizování žádostí o přístup k dokumentům; připomíná, že veřejná ochránkyně práv doporučila zásadní restrukturalizaci přístupu Komise ke zpracování žádostí o přístup k dokumentům;

21.bere na vědomí šetření veřejné ochránkyně práv ohledně toho, že Komise neidentifikovala, a tudíž neposoudila možné zveřejnění textových zpráv, které si vyměnili předsedkyně Komise a výkonný ředitel farmaceutické společnosti ohledně nákupu očkovacích látek proti COVID-19; je znepokojen tím, že přístup Komise představoval nesprávný úřední postup; zdůrazňuje, že textové rychlé zprávy související s pracovní náplní jsou „dokumenty“ ve smyslu nařízení č. 1049/2001, a upozorňuje na to, že dodržování této zásady je obzvláště důležité; vítá doporučení veřejné ochránkyně práv pro správní aparát Unie ohledně zaznamenávání textových rychlých zpráv souvisejících s prací; zdůrazňuje důležitost toho, aby orgány Unie plně dodržovaly tato doporučení s cílem uvést unijní administrativní postupy do souladu s moderními komunikačními metodami; bere na vědomí odpověď Komise, že vydá další pokyny k moderním komunikačním nástrojům, jako jsou textové zprávy;

22.vyzývá Radu, aby se poučila z šetření úřadu veřejného ochránce práv ohledně jejího odmítnutí poskytnout veřejnosti plný přístup k dokumentům, které se týkaly jednání o návrhu aktu o digitálních trzích, což v roce 2022 vedlo úřad k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu; vyzývá Radu, aby v těchto případech uplatňovala nejvyšší standardy transparentnosti, zejména pokud veřejná ochránkyně práv již zjistila problémy v rámci předchozích strategických šetření týkajících se transparentnosti legislativního procesu a rozhodování Rady během krize COVID-19; připomíná, že transparentnost je jednou z klíčových zásad stanovených ve Smlouvách o EU a že nedostatek transparentnosti může snížit důvěru občanů v unijní orgány a Unii jako celek;

23.zdůrazňuje, že je důležité, aby úřad veřejného ochránce práv vedl vyšetřování zaměřená na dodržování lidských práv ze strany administrativního aparátu EU; podporuje žádost úřadu, aby Komise zřídila nový samostatný portál pro vyřizování stížností na údajné porušování lidských práv a umožnila, aby na portálu mohly podávat stížnosti týkající se lidských práv organizace občanské společnosti a další zúčastněné strany ze zemí, s nimiž má EU uzavřeny obchodní dohody;

24.upozorňuje na to, že veřejná ochránkyně práv provedla strategické šetření ohledně toho, jak agentura Frontex dodržuje své povinnosti v oblasti základních práv a transparentnosti v rámci svého rozšířeného mandátu podle nařízení 2019/1896 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1)., a zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat vysoké standardy transparentnosti s cílem umožnit veřejnou kontrolu a zajistit plné dodržování základních práv při všech operacích agentury Frontex, aby se posílila její odpovědnost; vyzývá agenturu Frontex, aby zajistila odpovídající opatření v návaznosti na doporučení vydaná veřejnou ochránkyní práv;

25.bere na vědomí šetření veřejné ochránkyně práv týkající se systému Komise, který monitoruje dodržování základních práv chorvatskými orgány v souvislosti s řízením správy hranic podporovaným z fondů EU, v jehož závěru veřejná ochránkyně práv kritizovala Komisi za prodlevy při vytváření vhodného mechanismu, který by monitoroval správu hranic chorvatskými orgány; naléhavě vyzývá Komisi, aby vždy promptně reagovala na návrhy veřejné ochránkyně práv na zlepšení, zejména v případech, jako je tento, kdy byly zjištěny závažné nedostatky;

26.vítá skutečnost, že síť agentur EU na základě praktických doporučení pro používání úředních jazyků při komunikaci s veřejností vydaných úřadem veřejného ochránce práv schválila pokyny pro mnohojazyčnost;

27.bere na vědomí, že v roce 2022 byl statut evropského veřejného ochránce práv aktualizován o prováděcí ustanovení, která podrobně vymezují pracovní postupy tohoto úřadu; domnívá se, že tato nová ustanovení přispějí ke zlepšení práce úřadu veřejného ochránce práv;

28.vítá závazek úřadu veřejného ochránce práv sledovat provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany správního aparátu EU; oceňuje činnost úřadu jako člena rámce EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením;

29.zdůrazňuje výsledky šetření veřejné ochránkyně práv z vlastního podnětu, které se týkalo toho, jak Komise monitoruje strukturální a investiční fondy EU s cílem zajistit, aby byly finanční prostředky využívány k posílení práv osob se zdravotním postižením na nezávislý život a začlenění; vítá návrh na jednoznačnější pokyny ohledně potřeby podporovat deinstitucionalizaci v souvislosti s využíváním strukturálních a investičních fondů EU;

30.vybízí úřad veřejného ochránce práv, aby prostřednictvím Evropské sítě veřejných ochránců práv pokračoval ve výměně zkušeností a osvědčených postupů s vnitrostátními veřejnými ochránci práv; oceňuje, že se výroční konference Evropské sítě veřejných ochránců práv v roce 2022 zaměřila na osvědčené postupy v oblasti pomoci uprchlíkům a řešila dopady digitalizace veřejných služeb na práva občanů; s potěšením konstatuje, že do této sítě přibyl ukrajinský a moldavský veřejný ochránce práv;

31.vítá trvalé úsilí veřejné ochránkyně práv o zlepšení viditelnosti svých činností, mimo jiné prostřednictvím online nástrojů a vícejazyčných internetových stránek nabízejících pomoc ve všech 24 úředních jazycích EU;

32.vítá plodný a dlouhodobý dialog mezi úřadem veřejného ochránce práv a Petičním výborem Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že intenzivní spolupráce mezi těmito dvěma orgány přispívá ke zvýšení demokratické odpovědnosti orgánů EU a k jejich přiblížení se občanům;

33.pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení a zprávu Petičního výboru předala Radě, Komisi, úřadu evropského veřejného ochránce práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.