1.vítá zásadní úlohu nevládních organizací při zastupování občanské společnosti a prosazování a obraně práv a hodnot zakotvených ve Smlouvách a základních práv zakotvených v Listině základních práv EU (dále jen „Listina EU“); zdůrazňuje, že na financování EU by měly mít nárok pouze nevládní organizace, které tato práva a hodnoty respektují ve své činnosti; naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby v rámci financování z prostředků EU ve větší míře přihlížely k zásadám a hodnotám EU, a uvědomuje si rozmanitost nevládních organizací, pokud jde o jejich velikost, zdroje a pracovníky;

2.zdůrazňuje zejména úlohu příjemců, včetně nevládních organizací, při plnění rozpočtu EU a povinnost plnit tuto úlohu v naprostém souladu s finančními pravidly EU a zásadami ochrany finančních zájmů EU; připomíná, že nevládní organizace působící na území EU jsou povinny dodržovat vnitrostátní právo platné v daném členském státě, kterého se jejich činnost týká, a stejně tak i právo unijní a mezinárodní; opakuje, že transparentnost a odpovědnost EU mají zásadní význam pro posílení příznivého a spravedlivého evropského systému založeného na demokracii, základních svobodách, začleňování a rozmanitosti;

3.zdůrazňuje, že nevládní organizace se spoléhají jak na veřejnou finanční podporu, tak na soukromé dary, aniž by se jedno s druhým vylučovalo; připomíná, že schopnost vyhledávat, získávat a využívat jiné zdroje než finanční prostředky EU nebo veřejné prostředky na celostátní či místní úrovni má pro existenci a fungování nevládních organizací zásadní význam;

4.podtrhuje, že za každodenní práci, kterou vykonávají, si organizace občanské společnosti zaslouží maximální respekt a vděčnost; oceňuje každodenní práci, kterou organizace občanské společnosti, vykonávají v Evropě i ve světě, a potvrzuje, že tyto nevládní organizace si zaslouží nejvyšší uznání a podporu; zdůrazňuje, že je důležité uspokojovat finanční i jiné potřeby těchto organizací;

5.oceňuje klíčovou roli, kterou nevládní organizace v EU i v zemích mimo EU hrají při obraně právního státu, demokratických hodnot, boji proti korupci a podpoře dodržování lidských práv a demokracie; opakuje, že v zemích s autoritářskými či nedemokratickými režimy nevládní organizace představují často poslední obrannou linii demokracie, kterou se autoritářské režimy po celém světě snaží umlčet, a to i prostřednictvím přijatých právních předpisů a diskriminačních povinností, a nevládní organizace proto potřebují podporu a ochranu; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu zvážila ochranné doložky a mechanismy; zdůrazňuje, že je důležité zajistit odpovídající a transparentní financování EU pro nevládní organizace a subjekty působící v těchto oblastech;

6.oceňuje činnost nevládních organizací v oblastech konfliktů, která zajišťuje, aby se humanitární pomoc dostala k civilnímu obyvatelstvu a k těm, kteří ji potřebují, rychle a účinně; uznává význam nevládních organizací při zajišťování toho, aby EU jako největší dárce rozvojové pomoci na světě nadále přispívala k podpoře stability, překonávání chudoby a podpoře globálního rozvoje.

7.poukazuje na to, že v praxi by legislativní procesy mohly opomíjet názory místních, regionálních a celostátních nevládních organizací; domnívá se, že malé nevládní organizace se kvůli těžkopádným administrativním postupům často potýkají s obtížemi, pokud jde o přístup k finančním prostředkům EU; vyzývá Komisi, aby pracovala na dalším zjednodušování a racionalizaci postupů a umožnila tak menším nevládním organizacím, a to i na místní úrovni, žádat o finanční prostředky EU a využívat je; zdůrazňuje, že priority a potřeby menších nevládních organizací jsou často ignorovány nebo jim je věnována menší pozornost, a to navzdory tomu, že často nejlépe znají situaci a odvádějí obrovské množství práce; zdůrazňuje, že práce malých organizací zasluhuje nejvyšší úctu a že by jim měl být umožněn přístup ke zdrojům financování z EU, neboť představují důležitý element, který posiluje rozmanitost a různorodost nejen v Evropě, ale i za jejími hranicemi; uznává, že nevládní organizace v Evropě hrají klíčovou podpůrnou úlohu, protože doplňují veřejné služby;

8.Je nadále hluboce znepokojen hrozbami a neoprávněnými útoky na nevládní organizace v některých členských státech, mimo jiné navrhováním a přijímáním právních předpisů, které ukládají nevládním organizacím diskriminační povinnosti, jež omezují nebo zakazují jejich činnost, a zastrašováním a obtěžováním jejich zaměstnanců online i offline, negativními veřejnými prohlášeními a pomlouvačnými kampaněmi, slovními výhrůžkami a právními a fyzickými útoky; zdůrazňuje, že některé nevládní organizace rovněž čelí přehnaným administrativním kontrolám nebo auditům, politicky motivovaným škrtům ve financování a příliš přísným právním požadavkům na jejich zakládání a registraci; trvá na tom, že nevládní organizace musí být chráněny a měly by dostávat odpovídající finanční prostředky a podporu;

9.je přesvědčen, že transparentnost a odpovědnost mají zásadní význam i pro to, aby nevládní organizace a další ziskové či neziskové subjekty mohly prezentovat svou hodnotnou práci, byly uznávány a budovaly si důvěryhodnost; domnívá se, že na nevládní organizace, které jednají v plném souladu s hodnotami a finančními pravidly EU a v plné míře dodržují Listinu EU a zároveň působí v prostředí, kde je ohrožena demokracie, by se měla vztahovat zvláštní ustanovení; domnívá se, že evropští občané musí mít jistotu, že EU přesně ví, jakým způsobem jsou všechny finanční prostředky EU využívány; je proto znepokojen tím, že navzdory stávajícím požadavkům na transparentnost chybí informace, údaje a kontrola toho, komu a na co jsou poskytovány finanční prostředky EU; připomíná, že požadavky na transparentnost a odpovědnost by měly být vždy v souladu s mezinárodním právem a právem v oblasti lidských práv, zejména pokud jde o výkon občanských svobod, a měly by zůstat naprosto nezbytné a přiměřené konkrétním sledovaným cílům;

10.připomíná, že transparentnost a odpovědnost by neměly být využívány k omezování prostoru pro nezávislou občanskou společnost nebo k umlčování kritických hlasů;

11.zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zajistit, aby povinnosti EU v oblasti transparentnosti a odpovědnosti neohrožovaly konečné příjemce finančních prostředků z EU; domnívá se, že ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, zejména v případě nevládních organizací působících v zemích, kde vládnou autoritářské režimy nebo kde existují obecně uznávané problémy týkající se právního státu s negativními dopady na nevládní organizace a kde existuje jen omezený občanský prostor, kdy by veřejné šíření informací o totožnosti nebo činnosti těchto nevládních organizací mohlo vést k odvetným opatřením, která by ohrožovala existenci těchto nevládních organizací a bezpečnost jejich pracovníků, by požadavky na veřejnou transparentnost měly být uplatňovány vhodným způsobem;

12.je toho názoru, že některým případům údajné korupce, které vyvolaly veřejnou nevoli, jako je Katargate, bylo možné zabránit důsledným prosazováním stávajících požadavků na transparentnost a stanovením povinnosti zúčastněných subjektů, včetně nevládních organizací, zveřejňovat své zdroje financování a svou vnitřní strukturu; konstatuje, že v některých případech měly zúčastněné subjekty prospěch z finančních prostředků EU;

13.odsuzuje stále častější využívání finančních prostředků EU v rozporu se zásadami a hodnotami EU, k němuž dochází zejména v případech, kdy jejich využívání a převádění do jiných organizací není zcela vysledovatelné; varuje před nebezpečím, že finanční prostředky EU mohou být v konečném důsledku použity v korupčních kruzích a v rámci podvodů, nesrovnalostí, zahraničního vměšování nebo infiltrace; vyzdvihuje rovněž význam „transparentnosti konečných příjemců“ finančních prostředků EU;

14.znovu vyzdvihuje zásadní význam důvěry veřejnosti v nevládní organizace a veřejné podpory těchto organizací; uznává, že na termíny používané k popisu těchto organizací se vztahují různé právní a veřejné výklady, které se v jednotlivých členských státech liší;

15.zdůrazňuje, že pojem nevládní organizace je široký zastřešující pojem, který zahrnuje mnoho druhů různých subjektů: od velkých mezinárodních organizací až po ty malé regionální nebo místní, od organizací vedených povětšinou zaměstnanci až po ty skládající se převážně z dobrovolníků; upozorňuje, že podstatně se mohou lišit i témata, jimiž se nevládní organizace zabývají, jakož i metody jejich činnosti; chápe, že tato různorodost ztěžuje společnou definici nevládních organizací v rámci EU; poukazuje nicméně na výhody stanovení harmonizovaného celounijního přístupu, a to i prostřednictvím harmonizované definice, jejíž přidaná hodnota spočívá ve větší transparentnosti, odpovědnosti, předvídatelnosti a důvěře veřejnosti; vybízí proto spoluzákonodárce k tomu, aby se na úrovni EU shodly na takovém harmonizovaném přístupu k nevládním organizacím a relevantním subjektům, protože evropské postupy rozpočtové kontroly, zejména v případě přeshraničních sdružení, by pak byly výrazně snazší; opakuje, že je nanejvýš důležité zajistit transparentnost a odpovědnost všech subjektů, kterým jsou poskytovány finanční prostředky EU; uznává výhody, které by přineslo zavedení harmonizovaného přístupu k otázce, co tyto subjekty ve vztahu k EU a jejím orgánům v různých souvislostech představují;

16.bere na vědomí návrh Komise, aby návrh přepracovaného znění finančního nařízení z roku 2022 obsahoval společnou definici nevládních organizací; připomíná, že Parlament v rámci svého mandátu požadoval důkladnější vyjasnění definice nevládní organizace, zejména pokud jde o stupeň její formální existence a míru transparentnosti a odpovědnosti jejích členů či zakladatelů; vybízí Komisi, aby o definici nevládní organizace uspořádala důkladnou konzultaci, které by se zúčastnili úředníci členských států i zástupci nevládních organizací, a aby přitom vzala v úvahu metodiku, která byla použita při definování pojmu „malý a střední podnik“ (MSP);

17.domnívá se, že má-li být nějaká organizace považována za organizaci nevládní, neměla by být ze 100 % financována státem a Komisí;

18.konstatuje, že Komise používá termíny nevládní organizace a nezisková organizace, ač nejsou v systému pro finanční transparentnost jasně rozlišeny; vyjadřuje politování nad nejistotou ohledně přidělování a monitorování finančních prostředků EU, která z toho vyplývá, i nad možností nesprávného vnímání objemu finančních prostředků pro nevládní organizace a subjekty; konstatuje, že často kladené otázky týkající se systému pro finanční transparentnost obsahují definici nevládních organizací, podle níž je neziskovost jejich podstatným znakem a musí být ověřitelná; vyjadřuje politování nad tím, že toto nejasné rozlišení je možné díky tomu, že doposud neexistuje žádný harmonizovaný přístup EU k nevládním organizacím a v rámci systému pro finanční transparentnost byla použita pouze vlastní klasifikace subjektů, která je založena výhradně na pravidlech, jež se mohou v jednotlivých členských státech lišit; požaduje také, aby systém pro finanční transparentnost zajistil řádnou kategorizaci různých typů nevládních organizací nebo neziskových organizací, aby se předešlo situacím, kdy se mezi určitými typy organizací rozlišuje jen málo nebo vůbec a kdy jsou v databázi systému pro finanční transparentnost univerzity, výzkumné ústavy, dobrovolné organizace a ostatní nevládní organizace považovány za totožné;

19.domnívá se, že je třeba předcházet podvodům, střetu zájmů, dvojímu financování, korupci, praní peněz a defraudaci a že tyto problémy je třeba řešit za všech okolností a u všech příjemců bez ohledu na jejich povahu a právní postavení; je znepokojen skutečností, že orgán příslušný k udělení absolutoria nemá o takových případech dostatek údajů; připomíná, že na všechny žadatele a příjemce finančních prostředků EU, včetně nevládních organizací, se vztahují finanční pravidla EU;

20.zdůrazňuje, že systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) je důležitým nástrojem ochrany finančních zájmů Unie, který zajišťuje víceúrovňovou ochranu prostřednictvím včasného odhalení osob nebo subjektů představujících rizika ohrožující finanční zájmy Unie; vítá návrh Komise na přepracování finančního nařízení, který zahrnuje rozšíření systému EDES na sdílené řízení a doplňuje nové důvody pro vyloučení Ustanovení čl. 139 odst. 1 písm. i) a čl. 139 odst. 1 písm. c) bod vi) návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění), který předložila Komise dne 16. května 2022 (COM(2022)0223).; vyzývá Komisi k úplnému zprovoznění systému EDES, tak aby na základě finančního nařízení umožňoval účinné vyloučení příjemců, včetně nevládních organizací, z dalšího čerpání finančních prostředků EU;

21.je znepokojen skutečností, že požadavky na transparentnost mohou být nedostatečné, zejména pokud jsou prostředky předávány řetězově a používány na spolufinancování společných projektů s jinými dárci; považuje za problematické, že systém pro finanční transparentnost poskytuje pouze informace o grantech udělených přímo Komisí v rámci přímého řízení, ale neobsahuje žádné podrobnosti o finančních prostředcích získaných nepřímo od příjemců a partnerů, kteří jsou s Komisí v nějakém právním vztahu;

22.zdůrazňuje, že ne všechny členské státy poskytují o grantech stejné množství informací a že stávající databáze EU není dostatečně ucelená a soudržná; vyzývá Komisi, aby posílila transparentnost a odpovědnost v případech sdíleného a nepřímého řízení tím, že v souladu s návrhem přepracovaného znění finančního nařízení bude ověřovat přerozdělování finančních prostředků a jejich využití až ke konečným příjemcům;

23.vyzývá Komisi, aby přiměřeně posílila kontrolní mechanismy ex ante, včetně vhodných namátkových kontrol; zastává názor, že v následné kontrole využívání finančních prostředků EU existují závažné nedostatky, a naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala hloubkovou analýzu s jasnými návrhy na posílení jejich kvality, četnosti a pravidelnosti, podpořenou vhodně sestavenou a centralizovanou pracovní skupinou pro rozpočtovou kontrolu v rámci Komise pro všechny zástupce zájmových skupin, která by měla jasný mandát, vyšetřovací kapacity a zdroje;

24.uznává význam transparentnosti všech aspektů činností financovaných EU pro zajištění odpovědného a zodpovědného využívání finančních prostředků; uznává obavy týkající se možného zahraničního vměšování do vytváření politik EU i skutečnost, že zavedený systém nedokáže zcela zabránit tomu, aby si určité subjekty zřídily fond nebo kooptovali příjemce, včetně nevládních organizací, s cílem šířit falešné narativy, a to i prostřednictvím dezinformací, jak tomu údajně bylo v případě Katargate; domnívá se, že existující výhrady by neměly vést ke stigmatizaci všech nevládních organizací, neboť většina nevládních organizací respektuje a prosazuje demokratické zásady a hodnoty EU; zdůrazňuje, že rozpočet EU nesmí být využíván k lobování proti demokratickým zásadám a hodnotám EU;

25.vyzývá Komisi, aby od příjemců, včetně nevládních organizací, kteří čerpají finanční prostředky EU, vyžadovala, aby zveřejňovali podrobnosti o veškerých finančních prostředcích, které v souvislosti s projekty spolufinancovanými EU přijali během posledních pět let z jiných zdrojů, a aby zároveň zachovala zásadu důvěrnosti, zejména v řádně odůvodněných případech, kdy příjemci, včetně nevládních organizací, čelí nebezpečí odplaty; zdůrazňuje, že financování nevládních organizací ze zemí mimo EU může být legitimním zdrojem financování, ale zároveň podtrhuje, že bez jasných pravidel transparentnosti zachovávajících zásadu důvěrnosti jsou tyto možnosti financování otevřeny zneužití a nepatřičnému vlivu ze strany třetích států; vyzývá orgány EU, aby zlepšily provádění svých norem transparentnosti, včetně povinného podávání zpráv o lobbistických činnostech;

26.vybízí členské státy, aby zavedly vnitrostátní právní předpisy pro evidenci lobbistů a rejstřík transparentnost, které by měly stanovit rovněž povinnost uvádět totožnosti dárců, včetně dárců mezinárodních, a zdroje financování a s tím, že pro všechny zástupce zájmových skupin bez ohledu na jejich povahu a právní status by se měly vztahovat stejné požadavky na transparentnost;

27.připomíná, že členské státy jsou odpovědné za registraci, kontrolu a hlášení případů odhalení podvodu, zneužití finančních prostředků nebo odsouzení za praní peněz či probíhající vyšetřování; domnívá se, že vnitrostátní orgány veřejné správy, které působí blíže terénu, představují první účinnou linii kontroly a monitorování organizací, které jednají v rozporu s pravidly a hodnotami EU, a jako takové by měly zvýšit úsilí o předcházení podvodům a zneužívání finančních prostředků a o odhalování a potírání takových případů;

28.vyzývá vnitrostátní orgány k posílení jejich systémů transparentnosti a evidence odpovědnosti, tak aby umožňovaly určit totožnost všech organizací nebo subjektů, které jednají v rozporu s pravidly a hodnotami EU, a k přijetí právních a správních opatření, která zjednoduší činnost na úrovni EU a Komisi usnadní a urychlí zaznamenávání dotčených subjektů v rámci jejích systémů; naléhavě vyzývá Komisi, aby v systému EDES evidovala všechny zástupce zájmových skupin jednajících v rozporu s pravidly a hodnotami EU a aby je pak také v souladu s finančním nařízením o rozpočtu EU vyloučila z financování EU;

29.je toho názoru, že členským státům by neměl být ponechán žádný prostor pro uvážení, aby mohly na nevládní organizace uvalit fatálně omezující požadavky a povinnosti; připomíná, že Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku, když v roce 2017 zavedlo zákon o zahraničním vměšování, a že v rozsudku ze dne 18. června 2020 Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. června 2020, Evropská komise v. Maďarsko, C-78/18, ECLI:EU:C:2020:476. (Evropská komise v. Maďarsko), Soudní dvůr uvedl, že právo na svobodu sdružování, a tedy i právo EU, je porušeno, pokud systematické povinnosti organizací občanské společnosti výrazně ztěžují činnost a fungování organizací, které jim podléhají;

30.vyjadřuje politování nad tím, že v systému pro finanční transparentnost jsou údaje zveřejňovány se zpožděním 6 až 18 měsíců a nad důsledky tohoto zpoždění pro transparentnost; vyzývá Komisi, aby informace o grantech EU přidělených nevládním organizacím a subjektům zveřejňovala nejpozději šest měsíců od data poskytnutí grantu, včetně informací o finančních prostředcích získaných z jiných zdrojů, jako jsou nadace, a aby v řádně odůvodněných případech, kdy příjemcům, včetně nevládních organizací, hrozí vážné nebezpečí, zohledňovala zásadu důvěrnosti; vyzývá Komisi, aby vyvinula a integrovala nástroje pro ověřování údajů, které umožní zajistit, aby proces ověřování údajů v systému pro finanční transparentnost byl automatický, průběžný a rychlejší a aby spotřebovával méně zdrojů;

31.vyjadřuje politování nad tím, že IT systémy Komise jsou uživatelsky nevstřícné a k identifikaci příjemců projektů a grantů používají různé konvence, což vede k rozdílným údajům a ztěžuje harmonizaci informací z různých veřejně dostupných portálů a databází Komise; doporučuje, aby Komise vytvořila harmonizovaná pravidla a standardizovala uspořádání a funkce databází pro konkrétní programy s ohledem na různá prostředí a oblasti činnosti, v nichž nevládní organizace působí, a aby jim nevytvářela další zbytečnou zátěž;

32.vyzývá Komisi, aby za účelem usnadnění harmonizace veřejně dostupných informací pocházejících z různých systémů a webových stránek používala společný jedinečný subjekt, jako například identifikační kód účastníka, a identifikační klíče projektu v rámci všech portálů a databází, včetně webových stránek příjemců, a aby zároveň zachovala zásadu důvěrnosti, zejména v řádně odůvodněných případech, kdy příjemci, včetně nevládních organizací, čelí nebezpečí odplaty; vyzývá Komisi, aby všem příjemcům, včetně nevládních organizací, poskytla kód, který umožní převzít údaje o financování za pětileté období přímo ze systému pro finanční transparentnost a odkazy na odpovídající záznamy o projektech uložené v projektových databázích Komise;

33.konstatuje, že v obsahu i rozsahu informací zobrazovaných na webových stránkách projektů jsou značné nesrovnalosti, které se týkají mimo jiné přerozdělování prostředků mezi partnery a napojení na příslušné databáze Komise; vyzývá k uplatňování aktivnějšího přístupu k veřejné transparentnosti a k intenzivnější spolupráci s rozpočtovými orgány EU nad rámec stávajících minimálních požadavků vztahujících se na financování grantů EU; vyzývá Komisi, aby posílila systém zavazující všechny žadatele při podávání žádosti o finanční prostředky EU, včetně nevládních organizací, k dodržování Listiny EU; žádá, aby na webových stránkách projektů financovaných Evropskou unií byly jasnějším a systematičtějším způsobem prezentovány informace o grantovém financování získaném od EU i z jiných zdrojů;

34.požaduje, aby v centrálních rejstřících zemí EU byli uváděni skuteční majitelé společností a aby tyto rejstříky byly přístupné osobám s „oprávněným zájmem“, jako jsou investigativní novináři, dotčení občané a nevládní organizace;

35.konstatuje, že ačkoli prosazování systému eGrants coby společného nástroje pro správu grantů a systému registrace žadatelů mezi útvary Komise zlepšilo kvalitu a úplnost dat v systému pro finanční transparentnost, je třeba dále usilovat o zlepšení spolehlivosti těchto dat; je znepokojen tím, že nadále přetrvávají nedostatky, pokud jde o konzistentnost stávajících portálů a systémů Komise zaměřených na transparentnost; dále vyzývá Komisi, aby zintenzivnila svou práci na zefektivnění databází v zájmu vytvoření uživatelsky přívětivějšího systému pro finanční transparentnost, který bude propojen s rejstříkem transparentnosti a bude slučitelný s databázemi konkrétních programů; zdůrazňuje, že tento systém by měl zahrnovat konečné platby, aby bylo možné určit podle kategorie totožnost příjemce, včetně nevládních organizací, a to i na základě definice nevládní organizace a příslušných subjektů v souladu s finančním nařízením; žádá Komisi, aby do konce roku 2024 vypracovala návrh na další správní opatření;

36.poznamenává, že v některých situacích se sídlo neziskové organizace nachází v jedné zemi a dotčené prospěšné operace probíhají v jiné zemi; vyzývá neziskové organizace, aby přijaly vhodná opatření k vyúčtování finančních prostředků a služeb poskytovaných na jiných místech než v jejich domovské jurisdikci;

37.vítá návrh Komise zřídit na základě článku 36 finančního nařízení centralizovaný interoperabilní informační systém pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, který by zlepšil účinnost vnitřní kontroly plnění rozpočtu; zdůrazňuje, že tento systém musí zahrnovat nejen údaje o příjemcích, ale rovněž údaje o skutečných vlastnících v souladu se směrnicí (EU) 2015/849 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).; vyzývá k tomu, aby tento systém zahrnoval ukazatele rizik založené na datech ze systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů v rámci všech forem řízení;

38.vyjadřuje politování nad tím, že souběžná existence oznamovacích povinností a účetních postupů na vnitrostátní a unijní úrovni může vést k nepřiměřenému administrativnímu zatěžování příjemců, včetně nevládních organizací; vyzývá Komisi, aby zajistila, že oznamovací povinnosti na unijní a vnitrostátní úrovni budou shodné, aby bylo možné snadněji sledovat plnění povinností;

39.zdůrazňuje význam transparentnosti a určení konečného příjemce finančních prostředků EU; vyzývá Komisi, aby vytvořila harmonizovaný monitorovací systém zaměřený na snížení administrativní zátěže, zvýšení efektivity a zjišťování totožnosti konečných příjemců; doporučuje, aby Komise v rámci všech platforem na úrovni EU, které poskytují informace a zajišťují transparentnost, systematickým, standardizovaným a harmonizovaným způsobem sledovala toky finančních prostředků EU až k jejich konečným příjemcům; vyzývá rovněž k intenzivnějšímu dialogu mezi Komisí a příjemci finančních prostředků EU, včetně nevládních organizací, o tom, jak snížit nadměrnou zátěž;

40.je znepokojen, pokud nejsou zcela dodržována ustanovení o viditelnosti programů EU; vyzývá Komisi, aby dala svým útvarům pokyn ukončit dohody nebo snížit platby příjemcům, kteří nedodržují své smluvní závazky týkající se viditelnosti;

41.vyzývá Komisi, aby zajistila proškolení všech svých úředníků zapojených do příslušných programů a agentur EU ohledně finančního nařízení a rozpočtu EU; vyzývá Komisi, aby všem příjemcům finančních prostředků EU, včetně nevládních organizací, zajistila školení o podávání zpráv a finančních pravidlech, a žádá, aby orgán příslušný k udělení absolutoria byl o těchto školeních řádně informován, včetně jejich obsahu, účastníků a souvisejících nákladů; vyzývá Komisi, aby zjednodušila postupy pro podávání žádostí o granty a jejich výběr a aby zajistila jednotný přístup a transparentnost tohoto procesu, snížení administrativní zátěže a pravidelné přizpůsobování těchto pravidel měnícím se okolnostem a získaným zkušenostem;

42.bere na vědomí zjištění Evropského účetního dvora z roku 2018, že poskytování dílčích grantů neumožňuje Komisi řádně sledovat, jak jsou finanční prostředky EU využívány; požaduje, aby částky poskytnuté nevládním organizacím jako třetím stranám ve formě grantů přidělovaných na kaskádovém principu byly jasně identifikovatelné v systému pro finanční transparentnost a ve výročních finančních zprávách Komise a jejích zprávách o odpovědnosti;

43.vyzývá všechny orgány EU, aby zajistily daleko přísnější provádění, prosazování a dohledu nad dodržováním stávajících ustanovení o rejstříku transparentnosti EU; vyzývá k vyčlenění více zdrojů pro sekretariát rejstříku transparentnosti, aby mohl během procesu registrace nabízet podporu všem žadatelům o registraci, zejména malým subjektům a nevládním organizacím, a důkladněji ověřovat informace, které poskytli; vyzývá zejména k tomu, aby ve všech sekretariátech výborů a příslušných správních jednotkách byl jmenován pověřenec pro transparentnost; připomíná, že podle pokynů k rejstříku transparentnosti by změny v poskytovaných datech měly být oznámeny, jakmile k nim dojde, nejpozději však do tří měsíců; trvá na tom, že jakékoli změny ve správní radě nebo vedení zapsaných subjektů by měly být rovněž zaznamenány v rejstříku transparentnosti; požaduje, aby databáze transparentnosti byla přístupná pouze konkrétním oprávněným osobám a na žádost rozpočtovému orgánu, aby se zabránilo šíření informací, které by mohly ohrozit život jednotlivce, osobní bezpečnost nebo existenci nevládní organizace;

44.vyjadřuje politování nad tím, že v rejstříku transparentnosti souběžně existují různé požadavky na zveřejňování informací pro různé typy organizací; vyzývá Komisi, aby stanovila stejné požadavky pro všechny typy organizací zapsaných v rejstříku transparentnosti; konstatuje, že všechny musí mít zejména povinnost zveřejňovat své příjmy a všechny částky vynaložené na lobbing Viz: studie o transparentnosti a odpovědnosti, doporučení č. 24.3.;

45.připomíná doporučení z usnesení Parlamentu o udělení absolutoria za rok 2021 Přijaté texty, P9_TA(2023)0138, bod 74., která vyzývají k revizi rejstříku transparentnosti EU a jeho pokynů cílené tak, aby se od zapsaných organizací vyžadovalo zveřejnění všech zdrojů financování, včetně podílů držených v jiných podnicích, a umožnilo se, aby financování EU bylo vysledovatelné od přímého příjemce po konečného příjemce v případech, kdy jsou finanční prostředky předávány řetězově, a to i tehdy, kdy jsou finanční prostředky z jednoho příjemce, včetně nevládních organizací, převáděny na jiného, a to při zohlednění zásady důvěrnosti, zejména v případě nevládních organizací, kterým hrozí vážné nebezpečí;

46.vyzývá všechny nevládní organizace a subjekty, které se zavázaly k plné transparentnosti a odpovědnosti, k dodržování Listiny základních práv Evropské unie a k prosazování demokratických hodnot a hodnot EU, aby při podávání žádostí o finanční prostředky EU požádaly o zařazení do rejstříku transparentnosti;

47.vyzývá k důslednému uplatňování pravidel pro přístup do Parlamentu a pro pozvání do parlamentních výborů, která jsou podmíněna registrací každé organizace v rejstříku transparentnosti novým pověřencem pro transparentnost, který bude jmenován v každém sekretariátu výboru;

48.vyzývá všechny příjemce financované EU, včetně nevládních organizací, aby zveřejňovali na internetu všechny schůzky s poslanci Evropského parlamentu, jejich asistenty a zástupci jiných orgánů, institucí nebo agentur EU vždy, když se tyto schůzky týkají projednávaných legislativních spisů EU nebo financování EU, jež tito příjemci čerpají nebo o něž žádají, v souladu s podobnými povinnostmi poslanců Evropského parlamentu; vyzývá příslušné orgány a instituce EU, aby poskytly nástroje nezbytné ke zveřejňování těchto schůzek, přičemž budou umožněny odůvodněné výjimky;

49.považujte přijetí nařízení o nevládních organizacích za diskriminační opatření, které je zaměřeno pouze na nevládní organizace, a nikoli na všechny příjemce financování z EU; je toho názoru, že otázky, jako je efekt otáčivých dveří, transparentnost financování a darů, boj proti praní špinavých peněz, omezení zahraničních zásahů, nezávislost na politickém a ekonomickém vlivu a whistleblowing, jsou důležité pro všechny subjekty, které dostávají finanční prostředky EU, a neměly by být využívány k omezování prostoru pro činnost nevládních organizací;

50.opakuje svou výzvu obsaženou v usnesení o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Komise za rok 2021 Přijaté texty, P9_TA(2023)0137., že je třeba zajistit, že všichni příjemci finančních prostředků EU, včetně nevládních organizací, kteří zneužily nebo neoprávněně čerpaly finanční prostředky EU nebo které se podílely na činnostech, které jsou v rozporu s hodnotami EU zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a v Listině základních práv EU, včetně podněcování k terorismu, nenávistných verbálních projevů, podpory nebo oslavování násilí, politického a náboženského extremismu, jakož i šíření dezinformací pod zástěrkou záměrně falšovaných vědeckých údajů, byly evidovány v systému EDES a byl jim znemožněn přístup k orgánům EU a programům financování EU v rámci přímého a sdíleného řízení; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve shodě s doporučením Parlamentu a v souladu s dohodou o finančním nařízení prosazovaly provádění a zveřejňování důkladnějšího seznamu vyloučených subjektů; očekává, že Komise na začátku roku 2025 podá zprávu o provádění tohoto doporučení;

51.vyzývá Komisi a Evropský účetní dvůr, aby systematicky předkládaly zjištění a závěry auditu týkající se kontrol příjemců na místě založených na posouzení rizik, včetně nevládních organizací, a jejich výsledky Parlamentu jakožto orgánu příslušnému k udělení absolutoria; podporuje intenzivnější spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropským účetním dvorem; vyzývá Komisi, aby zejména úřadu OLAF přiznala status, který mu umožní získat širší přístup k informacím o finančních pochybeních jednotlivých příjemců, vyšetřit je a v případě podvodů, korupce a jiných nesrovnalostí souvisejících s finančními prostředky EU uložit v souladu s platnými právními předpisy odpovídající sankce;

52.připomíná, že nevládní organizace mohou být v rámci příslušných mandátů úřadu OLAF i Úřadu evropského veřejného žalobce kontrolovány a vyšetřovány v témže rozsahu jako všichni ostatní příjemci finančních prostředků EU, který zahrnuje všechny výdajové stránky;

53.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a Evropskému účetnímu dvoru.