<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" standalone="no"?><SDOCTA xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" STATUS="DEF1" xsi:noNamespaceSchemaLocation="TA.xsd"><IDENT><STRING BOLD="on">P9_TA(2024)0040</STRING></IDENT><TI><STRING BOLD="on">Provádění nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin</STRING></TI><HIDDEN><STRING HIDDEN="on" ITALIC="on">(A9-0416/2023 - Zpravodajka: Tilly Metz)</STRING></HIDDEN><TXTLST><RESOL><TI><STRING BOLD="on">Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o provádění nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (2023/2081(INI))</STRING></TI><TEXT><PREAMBLE><PRINIT><STRING ITALIC="on">Evropský parlament,</STRING></PRINIT><GRVISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na články 168 a 169 Smlouvy o fungování Evropské unie,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách)<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 2.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. května 2020 nazvaný „Hodnocení nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, pokud jde o výživové profily a zdravotní tvrzení týkající se rostlin a přípravků z nich a obecný regulační rámec pro jejich používání v potravinách“ (SWD(2020)0096),</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>	s ohledem na vědecký názor Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) ze dne 15. prosince 2021 s názvem „Horní hranice příjmu cukrů ve stravě, kterou lze tolerovat“<FOOTNOTE><FIELD> Evropský úřad pro bezpečnost potravin, „Horní hranice příjmu cukrů ve stravě, kterou lze tolerovat“, <STRING ITALIC="on">EFSA Journal</STRING>, svazek 20, vydání 2, Evropský úřad pro bezpečnost potravin, 15. prosince 2021.</FIELD></FOOTNOTE>.</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na publikaci WHO z roku 2022 nazvanou „Nutrition labelling: policy brief“ (Nutriční označování: informativní zpráva)<FOOTNOTE><FIELD> Světová zdravotnická organizace, <STRING ITALIC="on">Nutrition labelling</STRING>:<STRING ITALIC="on"> policy brief</STRING>, Světová zdravotnická organizace, Ženeva, 2022.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na publikaci WHO z roku 2019 nazvanou „Guiding principles and framework manual for front-of-pack labelling for promoting healthy diets“ (Pokyny a rámcová příručka pro označování potravin na přední straně obalu na podporu zdravého stravování)<FOOTNOTE><FIELD> Světová zdravotnická organizace, <STRING ITALIC="on">Guiding principles and framework manual for front-of-pack labelling for promoting healthy diets</STRING>, Světová zdravotnická organizace, Ženeva, 2019.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na třetí cíl OSN v oblasti udržitelného rozvoje, kterým je zajištění zdravého života a podpora dobrých životních podmínek pro všechny v každém věku,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na zprávu fondu UNICEF z prosince 2013 s názvem „Children’s rights in impact assessments – A guide for integrating children’s rights into impact assessments and taking action for children“ (Práva dětí při posuzování dopadu právních předpisů: příručka pro začleňování práv dětí do posuzování dopadu právních předpisů a přijímání opatření ve prospěch dětí)<FOOTNOTE><FIELD> Fond UNICEF, <STRING ITALIC="on">Children’s rights in impact assessments – A guide for integrating children’s rights into impact assessments and taking action for children</STRING>, UNICEF, Ženeva, prosinec 2013.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0416/2023),</P></VISA></GRVISA><GRCONS><CONS><P><NO.P>A.</NO.P>	vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1924/2006 (dále jen „nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních“) bylo zavedeno s cílem zajistit nejvyšší možnou míru ochrany spotřebitele a usnadnit mu výběr; vzhledem k tomu, že uvedené nařízení se vztahuje na dobrovolná výživová a zdravotní tvrzení o potravinách ve všech obchodních sděleních, včetně označování a reklamy, a na sdělení určená zdravotnickým pracovníkům<FOOTNOTE><FIELD> Rozsudek Soudního dvora ze dne 14. července 2016 ve věci Verband Sozialer Wettbewerb eV vs. Innova Vital GmbH, C-19/15, ECLI:EU:C:2016:563.</FIELD></FOOTNOTE>; vzhledem k tomu, že Komise na základě vědeckého posouzení těchto tvrzení úřadem EFSA schvaluje zdravotní tvrzení, která jsou podložena vědeckými důkazy a jsou pro spotřebitele srozumitelná;</P></CONS><CONS><P><NO.P>B.</NO.P>vzhledem k tomu, že tvrzení lze rozdělit na „obecná zdravotní tvrzení“, „tvrzení o snížení rizika onemocnění“ a „tvrzení týkající se vývoje dětí“; vzhledem k tomu, že k červenci 2023 bylo k použití v EU schváleno 269 zdravotních tvrzení; vzhledem k tomu, že v souladu s postupy a požadavky uvedenými v nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních mohou být schvalována tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí;</P></CONS><CONS><P><NO.P>C.</NO.P>vzhledem k tomu, že výživová nebo zdravotní tvrzení jsou uvedena na nejméně 18 % nových výrobků vstupujících na trh EU s potravinami a nápoji, přičemž se odhaduje, že tato tvrzení jsou uvedena na čtvrtině všech potravin dostupných na trhu EU<FOOTNOTE><FIELD> Evropská komise, <STRING ITALIC="on">Final Report Summary - CLYMBOL (Role of health-related claims and symbols in consumer behaviour)</STRING> (Shrnutí závěrečné zprávy – CLYMBOL (Úloha zdravotních tvrzení a symbolů v rámci chování spotřebitelů)), 8. března 2017.</FIELD></FOOTNOTE>; vzhledem k tomu, že v 10. bodě odůvodnění nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních se uvádí, že potraviny, které jsou propagovány pomocí těchto tvrzení, mohou spotřebitelé vnímat jako produkty, které jsou ve srovnání s podobnými nebo jinými produkty, do nichž se tyto živiny a jiné látky nepřidávají, z výživového, fyziologického nebo jiného zdravotního hlediska hodnotnější, což by je mohlo vést k rozhodnutím, která přímo ovlivňují jejich celkový příjem jednotlivých živin nebo jiných látek způsobem, jenž by byl v rozporu s vědeckými podklady;</P></CONS><CONS><P><NO.P>D.</NO.P>vzhledem k tomu, že podle čl. 13 odst. 3 nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních měla Komise nejpozději do 31. ledna 2010 přijmout unijní seznam schválených tvrzení;</P></CONS><CONS><P><NO.P>E.</NO.P>vzhledem k tomu, že chování spotřebitele při výběru potravin ovlivňuje přítomnost výživových nebo zdravotních tvrzení, stejně jako další charakteristiky, jako je cena, značka, barva a tvar balení; vzhledem k tomu, že zdravotní tvrzení, zejména tvrzení o snížení rizika onemocnění, mají na volbu spotřebitelů větší vliv než výživová tvrzení<FOOTNOTE><FIELD> Pichierri, M. et al., ‘The interplay between health claim type and individual regulatory focus in determining consumers’ intentions toward extra-virgin olive oil’, <STRING ITALIC="on">Food Research International</STRING>, svazek 136, článek 109467, Elsevier, říjen 2020.</FIELD></FOOTNOTE>; vzhledem k tomu, že to, jak spotřebitelé chápou výživová a zdravotní tvrzení, je ovlivněno nejrůznějšími faktory, včetně znalostí v oblasti výživy a úrovně vzdělání, což by mělo být s cílem usnadnit přechod ke zdravějšímu stravování a stimulovat změnu složení potravin vzato v úvahu; vzhledem k tomu, že k dosažení požadované změny a zajištění udržitelnějšího a zdravějšího výběru u spotřebitelů však informační, vzdělávací a osvětové kampaně samy o sobě nestačí, jelikož jejich výber může být ovlivněn dalšími klíčovými prvky potravinového prostředí, jako je cenová i obecná dostupnost a marketing;</P></CONS><CONS><P><NO.P>F.</NO.P>vzhledem k tomu, že nařízením o výživových a zdravotních tvrzeních byla Komise pověřena, aby do 19. ledna 2009 stanovila výživové profily u potravin nebo konkrétních kategorií potravin; vzhledem k tomu, že výživové profily nebyly dosud v praxi stanoveny; vzhledem k tomu, že v roce 2020 Komise v hodnoticí zprávě o uvedeném nařízení znovu potvrdila, že je třeba vytvořit výživové profily jako nástroj na ochranu spotřebitelů, aby nemohli být vystaveni potravinám, na nichž je sice uvedeno zdravotní tvrzení, ale mají nevhodné výživové složení; vzhledem k tomu, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ znovu potvrdila, že výživové profily by měly být stanoveny s cílem omezit uvádění nezdravých potravin na trh a jejich propagaci prostřednictvím výživových a zdravotních tvrzení;</P></CONS><CONS><P><NO.P>G.</NO.P>vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení z roku 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ výslovně uvítal oznámení legislativního návrhu na stanovení výživových profilů, který má zakázat používání výživových a zdravotních tvrzení u potravin s vysokým obsahem tuku, cukru nebo soli nebo u obecně nezdravých potravin, a vyzval k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována potravinám pro děti a jiným potravinám pro zvláštní účely;</P></CONS><CONS><P><NO.P>H.</NO.P>vzhledem k tomu, že spotřebitelé jsou nadále vystavováni pozitivním výživovým nebo zdravotním tvrzením na potravinách s vysokým obsahem tuku, soli nebo cukru, což je neslučitelné s cílem vysoké úrovně ochrany spotřebitele;</P></CONS><CONS><P><NO.P>I.</NO.P>vzhledem k tomu, že ve většině členských států dochází k rychlému stupňování problémů s nadváhou a obezitou, kdy se s nimi v Evropě potýká více než polovina dospělých a každé třetí dítě<FOOTNOTE><FIELD> Světová zdravotnická organizace, <STRING ITALIC="on">WHO European Regional Obesity Report 2022</STRING> (Evropská regionální zpráva o obezitě za rok 2022), Světová zdravotnická organizace, Ženeva, 2022.</FIELD></FOOTNOTE>; vzhledem k tomu, že nadváha a obezita dětí zvyšuje celosvětové problémy v oblasti veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že existují dostatečné důkazy o tom, že dětská obezita je ovlivňována uváděním potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru na trh, že však jsou děti i nadále vystaveny vysoké míře takového marketingu, který využívá mocných a přesvědčivých způsobů stále častěji i prostřednictvím digitálních prostředků;</P></CONS><CONS><P><NO.P>J.</NO.P>vzhledem k tomu, že nezdravé stravování s vysokým obsahem soli, cukru a tuku, včetně nasycených tuků a transmastných kyselin, je jedním z hlavních rizikových faktorů chorob a úmrtnosti v Evropě a podle WHO způsobuje každý rok 8 milionů předčasných úmrtí; vzhledem k tomu, že každé páté úmrtí v roce 2017 bylo způsobeno nezdravým stravováním, zejména v důsledku kardiovaskulárních chorob a nádorových onemocnění; vzhledem k tomu, že je třeba se více zaměřit na prevenci;</P></CONS><CONS><P><NO.P>K.</NO.P>vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 16. února 2022 o posilování Evropy v boji proti rakovině – směrem ke komplexní a koordinované strategii<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. C 342, 6.9.2022, s. 109.</FIELD></FOOTNOTE> poukázal na úlohu zdravé stravy při prevenci a omezování výskytu nádorových onemocnění;</P></CONS><CONS><P><NO.P>L.</NO.P>vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin nemohl stanovit bezpečnou úroveň příjmu volného a přidaného cukru, protože „ke konstantnímu (lineárnímu) zvýšení rizika nepříznivých účinků na zdraví (reakce) dochází v celém rozsahu pozorované úrovně příjmu (dávek) cukru, tj. čím vyšší je jeho příjem, tím větší je riziko nepříznivých účinků“<FOOTNOTE><FIELD> Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), <STRING ITALIC="on">Úřad EFSA vysvětluje návrh vědeckého názoru na horní hranici denního příjmu cukru v potravinách, kterou lze tolerovat</STRING>, Evropský úřad pro bezpečnost potravin, 2021.</FIELD></FOOTNOTE>; vzhledem k tomu, že agentura Světové zdravotnické organizace pro výzkum rakoviny klasifikovala náhradní sladidlo aspartam jako látku, která může být pro člověka karcinogenní; vzhledem k tomu, že ze systematického přezkumu WHO vyplývá, že sladidla bez cukru by mohla být spojena vyšším rizikem rozvoje diabetu II. typu, kardiovaskulárních onemocnění, celkové úmrtnosti a vyšší tělesné hmotnosti; vzhledem k tomu, že zdravější strava, která obsahuje vyšší příjem potravin rostlinného původu, jako je čerstvé ovoce a zelenina, celozrnné potraviny a luštěniny, a vyhýbá se nadměrné spotřebě masa a vysoce zpracovaným produktům, přispívá k lepšímu zdraví, vede k nižší mortalitě způsobené nepřenosnými onemocněními spojenými se stravováním a má příznivé účinky na životní prostředí;</P></CONS><CONS><P><NO.P>M.</NO.P>vzhledem k tomu, že účinné informační nástroje, jako je uvádění informací o výživové hodnotě na přední straně obalu, podporují občany při výběru zdravějších potravin, a brání tak nezdravé konzumaci potravin s vysokým obsahem soli, tuku a cukru; vzhledem k tomu, že Evropský parlament podpořil toto označování ve svém usnesení z vlastního podnětu ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“, v němž vyzval Komisi, aby v EU zajistila povinné jednotné uvádění výživových údajů na přední straně obalu na základě vědeckých důkazů a prokázaných znalostí spotřebitelů s cílem podpořit poskytování přesných informací o potravinách a zdravějších alternativách;</P></CONS><CONS><P><NO.P>N.</NO.P>vzhledem k tomu, že Komise v roce 2012 sestavila seznam 2 078 dosud neschválených zdravotních tvrzení týkajících se rostlinných látek, a to zejména z důvodu absence intervenčních studií na člověku, což vedlo k tomu, že úřad EFSA v roce 2010 pozastavil postup jejich hodnocení a schvalování; vzhledem k tomu, že v souladu s přechodnými opatřeními stanovenými v nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních mohou být na trhu EU stále používána neschválená zdravotní tvrzení, a to jak ta, která byla vyhodnocena negativně, tak i ta, která dosud neprošla hodnocením;</P></CONS><CONS><P><NO.P>O.</NO.P>vzhledem k tomu, že v roce 2020 dospěla Komise ve svém hodnocení nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních k závěru, že spotřebitelé jsou i nadále vystaveni zdravotním tvrzením o rostlinných látkách podloženým různou úrovní vědeckého hodnocení, včetně nepodložených zdravotních tvrzení, u nichž se mohou domnívat, že uvedené příznivé účinky byly vědecky posouzeny, ačkoli tomu tak není;</P></CONS><CONS><P><NO.P>P.</NO.P>vzhledem k tomu, že k větší ochraně spotřebitelů by mohla přispět větší koordinace bezpečnostního rámce pro rostlinné látky;</P></CONS><CONS><P><NO.P>Q.</NO.P>vzhledem k tomu, že právní předpisy týkající se rostlinných látek v potravinách a doplňcích stravy nejsou na úrovni EU harmonizovány; vzhledem k tomu, že členské státy mají buď seznamy rostlinných látek povolených v potravinách, nebo seznamy zakázaných látek, nebo nemají seznamy žádné; vzhledem k tomu, že klasifikace rostlinných látek jako potravin nebo léčivých přípravků spadá do pravomoci jednotlivých členských států; vzhledem k tomu, že účelem léčivého přípravku je léčba nebo prevence onemocnění u lidí a že doplňky stravy jsou určeny spotřebitelům, kteří nemají bezprostřední zdravotní potřeby; vzhledem k tomu, že je důležité zachovat jasné rozlišení mezi potravinami a léčivými přípravky;</P></CONS><CONS><P><NO.P>R.</NO.P>vzhledem k tomu, že rostlinné léčivé přípravky musejí před uvedením na trh EU projít schvalovacím postupem, v rámci něhož musí být prokázána jejich bezpečnost a účinnost a splnění dalších právních požadavků v takových oblastech, jako je posouzení kvality, farmakovigilance a dodržování správné výrobní praxe; vzhledem k tomu, že v případě rostlinných léčivých přípravků, které se bezpečně používají po dobu 30 let, včetně 15 let v EU, lze u tradičních rostlinných léčivých přípravků použít zjednodušený registrační postup, kdy jsou k doložení bezpečnosti a účinnosti přípravku uznávány údaje o jejich „tradičním používání“;</P></CONS><CONS><P><NO.P>S.</NO.P>vzhledem k tomu, že došlo k podstatné prodlevě při prosazování nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních; vzhledem k tomu, že k dosažení cíle uvedeného nařízení, kterým je zajistit vysokou míru ochrany spotřebitelů, je nutné, aby Komise jednala rychle a buď prosazovala veškerá ustanovení tohoto nařízení, nebo jej přepracovala, protože v určitých aspektech nevyhovuje daným účelům;</P></CONS><CONS><P><NO.P>T.</NO.P>vzhledem k tomu, že úkolem členských států je dbát na to, aby bylo nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních v rámci jejich jurisdikce dodržováno; vzhledem k tomu, že členské státy jsou povinny uplatňovat zásadu vzájemného uznávání; vzhledem k tomu, že kvůli rozdílům ve výkladu a prosazování daného nařízení uplatňují členské státy při nesprávném používání těchto tvrzení rozdílná opatření – od poskytnutí rady ohledně toho, jak tvrzení upravit, až po pokuty za jejich nesprávné používání;</P></CONS><CONS><P><NO.P>U.</NO.P>vzhledem k tomu, že sociální média významně přispívají k reklamě a prodeji potravin a doplňků stravy, přičemž stále není jasné, do jaké míry nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních upravuje sdělení o potravinách související se zdravím, která se objevují na internetu; vzhledem k tomu, že sdělení influencerů nebo známých osobností na sociálních médiích nejsou vždy jasně komerční, nebo nekomerční<FOOTNOTE><FIELD> Ashwell, M. et al., ‘Nature of the evidence base and strengths, challenges and recommendations in the area of nutrition and health claims: a position paper from the Academy of Nutrition Sciences’, <STRING ITALIC="on">British Journal of Nutrition</STRING>, svazek 130, vydání 2, 28. července 2023, s. 221–238.</FIELD></FOOTNOTE> a mohou vést k neověřeným nepravdivým a zavádějícím tvrzením o potravinářských výrobcích, například pokud jde o reklamu na bílkoviny nebo jiné doplňky stravy určené k zajištění většího nárůstu svalové hmoty;</P></CONS></GRCONS></PREAMBLE><DISPOSITIF> <ACTLST><ACTION><P><NO.P>1.</NO.P>konstatuje, že hlavním cílem nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních je zajistit, aby se tvrzení o potravinách zakládala na obecně uznávaných vědeckých poznatcích a aby se dalo očekávat, že jim průměrný spotřebitel porozumí; zdůrazňuje, že v praxi se při prodeji potravin online i offline klamavá tvrzení stále objevují;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>2.</NO.P>poukazuje na rostoucí zájem spotřebitelů o informace o potravinách<FOOTNOTE><FIELD> Evropská unie, „Eurobarometr – Making our food fit for the future – new trends and challenges“, říjen 2020.</FIELD></FOOTNOTE>; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby informace o výživových nebo zdravotních hodnotách potravin, které jsou uvedeny na etiketách a jsou používány pro účely obchodní úpravy, marketingu a reklamy, byly přesné, vědecky podložené a smysluplné; vyzývá k pravidelné aktualizaci seznamu schválených výživových a zdravotních tvrzení o potravinách v souladu s vědeckým vývojem v oblasti potravin a výživy;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>3.</NO.P>zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby zdravotní tvrzení nadále byla v souladu s politikou a prioritami EU v oblasti zdraví; znovu potvrzuje význam pravomoci Komise neschvalovat tvrzení, která by spotřebitelům mohla poskytovat protichůdné a matoucí informace<FOOTNOTE><FIELD> Rozsudek Soudního dvora ze dne 8. června 2017, Dextro Energy GmbH &amp; Co. KG v. Evropská komise, C-296/16, ECLI:EU:C:2017:437.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Zohlednění výživových profilů při hodnocení zdravotních tvrzení</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>4.</NO.P>připomíná, že podle článku 4 nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních měla Komise do 19. ledna 2009 stanovit výživové profily s cílem omezit uvádění výživových a zdravotních tvrzení na potravinách s vysokým obsahem tuku, cukru nebo soli; vyjadřuje politování nad tím, že návrh Komise týkající se výživových profilů dosud nebyl předložen, přestože byl plánován na rok 2022 v rámci revize právních předpisů EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům; trvá na tom, že stanovení výživových profilů se specifickými prahovými hodnotami živin pro používání zdravotních a výživových tvrzení v souladu s článkem 4  nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních je i nadále relevantní a nezbytné pro splnění cílů uvedeného nařízení;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>5.</NO.P>připomíná, že tvrzení by neměla spotřebitele uvádět v omyl, pokud jde o skutečnou výživovou hodnotu výrobku; zdůrazňuje, že pakliže výživové profily neexistují, mohou tvrzení vyzdvihovat pozitivní aspekt celkově nezdravého výrobku nebo výrobku, který překračuje prahové hodnoty určitých živin, jako jsou tuky, cukry a sůl; poukazuje na to, že mnoho potravinářských výrobků, včetně některých výrobků uváděných na trh pro děti, nadále používá zdravotní a výživová tvrzení, přestože obsahují vysoké množství živin vzbuzujících obavy; zdůrazňuje, že vytvoření specifických výživových profilů, jak je stanoveno v článku 4 nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních a v souladu s jeho cíli, je nezbytné k omezení používání výživových a zdravotních tvrzení u potravin s vysokým obsahem tuků, cukru a/nebo soli; zdůrazňuje, že budoucí výživové profily, jež by měly být založeny na spolehlivých a nezávislých vědeckých důkazech, by mohly spotřebitelům pomoci činit informovaná, zdraví prospěšná a udržitelná rozhodnutí o potravinářských výrobcích;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>6.</NO.P>vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje systematický a fakticky podložený přístup k vytváření potravinového prostředí, který by spotřebitelům pomohl činit informovaná rozhodnutí a který by stimuloval přechod ke zdravější stravě, včetně zvýšené spotřeby rostlinných potravin, jako je čerstvé ovoce a zelenina, celozrnné potraviny a luštěniny; domnívá se, že kromě správného provádění nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních by Komise a členské státy měly více investovat do vzdělávání v oblasti potravin a výživy, jako jsou informační kampaně, prostřednictvím různých programů, včetně programu EU pro zdraví (EU4Health), a to zejména podporou akcí ve školách, jež se zaměří na výuku dětí a dospívajících o zdravé a vyvážené stravě; zdůrazňuje vliv sociálních faktorů ovlivňujících gramotnost spotřebitelů, pokud jde o tvrzení o potravinách; zdůrazňuje, že samotné informační, vzdělávací a osvětové kampaně nestačí k tomu, aby spotřebitelé činili informovaný výběr, a musí být doprovázeny politikami, které zlepšují potravinové prostředí;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Informace pro spotřebitele</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>7.</NO.P>zdůrazňuje, že spotřebitelé mají sklon nadměrně konzumovat potravinářské výrobky, na nichž je uvedeno tvrzení o tom, že podporují lepší zdraví, čemuž se říká „haló efekt“; je zastáncem toho, aby na etiketách všech potravin a doplňků stravy, které jsou opatřeny zdravotními tvrzeními, byly uvedeny minimální i maximální dávky použití a doporučení, aby spotřebitel před požitím doplňků stravy konzultoval zdravotnického pracovníka, zejména aby se zamezilo možným nežádoucím účinkům, pokud by byly výrobky užívány v kombinaci s určitými druhy léčby, a aby se nepřispívalo k případným poruchám příjmu potravy; zdůrazňuje, že se očekává, že v rychle se měnícím potravinovém prostředí bude přetrvávat informační asymetrie, a vyzývá k financování výzkumu v oblasti porozumění tvrzením ze strany spotřebitelů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>8.</NO.P>vyjadřuje politování nad zpožděním návrhu revize nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům ohledně vývoje výživových štítků na přední straně obalu, u nichž se prokázalo, že účinně pomáhají spotřebitelům zvolit si zdravější potraviny a nápoje; žádá Komisi a členské státy, aby spotřebitele motivovaly k tomu, aby si potraviny vybírali informovaně, s ohledem na zdraví a udržitelně, a aby je v tomto úsilí podporovaly, a to prostřednictvím co nejrychlejšího přijetí povinného a v rámci EU harmonizovaného výživového označování na přední straně obalu, které bude navrženo s ohledem na solidní a nezávislé vědecké poznatky a prokázané pochopení spotřebitelů; konstatuje, že ze studií vyplývá, že účinky potravin na zdraví nelze vysvětlit pouze výživovým složením, ale také úrovní zpracování, zejména v případě ultrazpracovaných potravin; zdůrazňuje proto, že uvádění informací o zpracování potravin na interpretačních nutričních štítcích na přední straně obalu by mohlo být v zájmu veřejného zdraví a spotřebitelů a mohlo by se ukázat jako účinné při pomoci spotřebitelům při výběru zdravějších potravin; vyzývá k přijetí regulačních opatření ke snížení zátěže, kterou vysoce zpracované potraviny představují pro veřejné zdraví;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Relevantnost tvrzení</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>9.</NO.P>konstatuje, že mnohá tvrzení používaná na trhu EU se týkají živin, které ve stravě chybí jen velmi malému počtu evropských spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby prozkoumala legislativní možnost rozšíření působnosti úřadu EFSA tak, aby zahrnovala i posouzení relevantnosti používání těchto tvrzení, a aby přezkoumala vědecký základ pro tato tvrzení; důrazně podporuje skutečnost, že úřad EFSA v současné době zveřejňuje konkrétní pokyny pro jednotlivá tvrzení;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>10.</NO.P>vyzývá Komisi, aby posoudila možnost omezit používání povolených výživových tvrzení „bez přidaného cukru“ u výrobků obsahujících náhradní sladidla nebo vysoké množství volných cukrů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>11.</NO.P>zdůrazňuje, že i když jsou tvrzení o kojenecké výživě vědecky podložena, jako je zdravotní tvrzení „Příjem DHA přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců“, jejich používání by nemělo ovlivňovat volbu výživy pro kojence, ani omezovat zlepšování kojenecké výživy<FOOTNOTE><FIELD> Munblit, D. et al., „Health and nutrition claims for infant formula are poorly substantiated and potentially harmful“, <STRING ITALIC="on">British Medical Journal</STRING>, svazek 369, článek m875, 2020 a Cheung, K.Y. et al., „Health and nutrition claims for infant formula: international cross sectional survey“, <STRING ITALIC="on">British Medical Journal</STRING>, svazek 380, vydání 8371, 2023.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>12.</NO.P>podporuje zavedení předběžných konzultací mezi výrobci a úřadem EFSA s cílem umožnit úřadu prezentovat svá očekávání v souvislosti s předkládáním žádosti, a to při dodržení zásady nezávislosti úřadu EFSA;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Rostlinné látky</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>13.</NO.P>poukazuje na to, že nedostatečná harmonizace na úrovni EU, pokud jde o klasifikaci rostlinných látek jako potravin nebo léčivých přípravků, znamená, že rostlinná látka může být v jednom členském státě označena za „potravinu“ a v jiném za „léčivý přípravek“; zdůrazňuje, že tyto nesrovnalosti představují pro výrobce a regulační orgány problémy a mohou negativně ovlivnit bezpečnost a dobré životní podmínky spotřebitelů, neboť pro spotřebitele je obtížné rozlišovat mezi tradičními rostlinnými léčivými přípravky a botanickými doplňky stravy založenými na stejných rostlinných látkách, což může vést k nedorozumění ohledně jejich používání;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>14.</NO.P>poukazuje na to, že EU nemá k dispozici seznam povolených ani zakázaných rostlinných látek používaných v potravinách a doplňcích stravy a že neexistuje úplný seznam příznivých nebo nepříznivých účinků rostlinných látek na zdraví, což vede k legislativním rozdílům mezi členskými státy, k roztříštěnosti trhu a k tomu, že se ke spotřebitelům mohou dostat potenciálně nebezpečné výrobky;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>15.</NO.P>nesouhlasí s dalším pozastavením hodnocení tvrzení o rostlinných látkách a poukazuje na to, že existují značné právní obavy ohledně pokračujícího využívání neschválených tvrzení podle přechodných opatření v článku 28 nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zabývat se seznamem neschválených tvrzení o rostlinných látkách a provést další hodnocení těchto tvrzení, jež je naléhavě nutným opatřením na ochranu spotřebitele, jak bylo zdůrazněno v hodnotící zprávě Komise o nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních; je znepokojen tím, že další používání neschválených tvrzení podle přechodných opatření článku 27 nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních by mohlo uvést spotřebitele v omyl a být pro ně zdravotním rizikem, neboť se mohou mylně domnívat, že neschválená tvrzení byla vědecky posouzena a že u nich byla zhodnocena rizika;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>16.</NO.P>domnívá se, že je nezbytné, aby úřad EFSA a Komise urychleně přezkoumaly v souladu s ustanoveními nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních neschválená zdravotní tvrzení týkající se rostlinných látek v potravinách; vyzývá Komisi, aby zamítla tvrzení ze seznamu neschválených tvrzení, která již byla vyhodnocena negativně;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>17.</NO.P>vyzývá členské státy, aby účinně spolupracovaly na zavedení koordinovaného přístupu k rostlinným doplňkům stravy, a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu poskytla patřičné pokyny; vyzývá Komisi a členské státy, aby neprodleně zveřejnily unijní černý seznam rostlinných látek používaných v potravinách, které jsou toxické nebo mají nepříznivé účinky na zdraví, které již byly zjištěny v členských státech;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Prosazování pravidel</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>18.</NO.P>vyzývá Komisi, aby poskytla aktualizované pokyny ohledně toho, jak se vypořádat s marketingovými praktikami, které se používají k obcházení nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>19.</NO.P>vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily znalostní síť zaměřenou na podporu pracovní skupiny pro výživová a zdravotní tvrzení; poukazuje na to, že tato síť by měla podpořit snazší výměnu osvědčených postupů, překlenout mezery ve výkladu mezi členskými státy a odstraňovat rozdíly v prosazování;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Zdravotní tvrzení v online komunikaci</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>20.</NO.P>zdůrazňuje, že nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních bylo přijato v době, kdy v reklamě a prodeji potravin a doplňků stravy nehrála tak významnou roli sociální média; je znepokojen tím, že stále není jasné, do jaké míry se online komunikace o potravinách související se zdravím skutečně řídí nařízením o výživových a zdravotních tvrzeních;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>21.</NO.P>je znepokojen výskytem nepovolených a zavádějících výživových a zdravotních tvrzení na internetu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních bylo relevantní také v internetovém prostředí, zejména proto, že určité zranitelnější skupiny obyvatelstva, jako jsou například děti a dospívající, mohou být velmi citlivé vůči určitým zdravotním tvrzením a informacím o potravinách sdíleným na sociálních médiích, což představuje riziko pro jejich fyzické i duševní zdraví; v této souvislosti považuje za důležité definovat, co bude v prostředí sociálních médií považováno za obchodní sdělení o potravinách a doplňcích stravy;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>22.</NO.P>vyzývá k tomu, aby se znovu začala věnovat pozornost dosažení účinného a celounijního přístupu k reklamám ve sdělovacích prostředcích a v digitálních médiích na zpracované potraviny s vysokým obsahem tuků, cukru a soli, které cílí na děti a dospívající; vyzývá Komisi, aby zvážila přijetí legislativních opatření na ochranu zdraví této zranitelné skupiny spotřebitelů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>23.</NO.P>vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní pokyny pro prosazování nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních na internetu; domnívá se, že tyto pokyny by měly stanovit jasné postupy a normy pro sledování a regulaci zdravotních tvrzení na internetu, zajistit přesnost a transparentnost těchto tvrzení a zaručit kvalitu života spotřebitelů v rámci aktu o digitálních službách; poukazuje na odpovědnost členských států a poskytovatelů on-line platforem, jak je stanoveno v aktu o digitálních službách, konkrétně za boj proti šíření nezákonného obsahu a zajištění transparentnosti pro spotřebitele, pokud jde o reklamu na internetu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>24.</NO.P>vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily platformu pro sdílení osvědčených postupů pro prosazování nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních na internetu a podpořily spolupráci mezi příslušnými orgány členských států;</P></ACTION><SEPARATION><P>°</P><P>°	°</P></SEPARATION><ACTION><P><NO.P>25.</NO.P>pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.</P></ACTION></ACTLST></DISPOSITIF></TEXT></RESOL></TXTLST></SDOCTA>