P9_TA(2024)0042Formulování postoje EU k závaznému nástroji OSN pro podnikání a lidská práva, zejména pokud jde o přístup k nápravě a ochranu obětíUsnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 k formulování postoje EU k závaznému nástroji OSN pro podnikání a lidská práva, zejména pokud jde o přístup k nápravě a ochranu obětí (2023/2108(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které přijala Rada OSN pro lidská práva ve své rezoluci č. 17/4 ze dne 16. června 2011,

–s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 26/9 ze dne 26. června 2014,

–s ohledem na aktualizovaný návrh právně závazného nástroje, který dne 31. července 2023 rozeslal předseda/zpravodaj otevřené mezivládní pracovní skupiny (OEIGWG), a na jeho revidovaný třetí návrh, který byl výsledkem osmého zasedání;

–s ohledem na Úmluvu OSN proti korupci,

–s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 76/300 ze dne 28. července 2022 o lidském právu na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí,

–s ohledem na pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti týkající se odpovědného chování podniků,

–s ohledem na rezoluci Africké komise pro lidská práva a práva národů o podnikání a lidských právech v Africe ze dne 7. března 2023,

–s ohledem na stanovisko Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 10. dubna 2017 nazvané „Zlepšení přístupu k opravným prostředkům v oblasti podnikání a lidských práv na úrovni EU“ Agentura Evropské unie pro základní práva, „Improving access to remedy in the area of business and human rights at the EU level“, 2017. a na její zprávu ze dne 6. října 2020 nazvanou „Podnikání a lidská práva – možnost nápravy“ Agentura Evropské unie pro základní práva, „Business And Human Rights – Access To Remedy“, 2020.,

–s ohledem na závěry Rady ze dne 20. února 2023 o prioritách EU ve fórech OSN pro lidská práva v roce 2023,

–s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 125.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2018 o příspěvku EU k závaznému nástroji OSN, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků nadnárodního charakteru z hlediska lidských práv Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 36.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2023 o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2022 Úř. věst. C 214, 16.6.2023, s. 77. a na svá předchozí usnesení k předešlým výročním zprávám,

–s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

–s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0421/2023),

A.vzhledem k tomu, že EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, jak je stanoveno v článku 2 SEU; vzhledem k tomu, že její činnost na mezinárodní scéně se musí těmito zásadami řídit a musí být v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jež je zakotvena v článku 208 Lisabonské smlouvy;

B.vzhledem k tomu, že provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a zásady „nikoho neopomenout“ znamená, že hospodářský rozvoj jde ruku v ruce se sociální spravedlností, řádnou správou věcí veřejných a dodržováním lidských práv;

C.vzhledem k tomu, že podniky patří k hlavním aktérům hospodářské globalizace, finančních služeb a mezinárodního obchodu a jako takové jsou povinny řídit se všemi příslušnými právními předpisy a mezinárodními smlouvami a dodržovat lidská práva; vzhledem k tomu, že činnost podniků může mít negativní vliv na lidská práva, jako je moderní otroctví, obchodování s lidmi, nucená práce, dětská práce a další formy pracovního vykořisťování, vytěsňování půdy, mzdy ve výši almužny a porušování práv odborových svazů, přispívat k nim nebo být s nimi přímo spojena, jakož i nepříznivé dopady na životní prostředí, včetně znečištění, změny klimatu, zhoršování životního prostředí a úbytku biologické rozmanitosti;

D.vzhledem k tomu, že společnosti mohou přispívat k udržitelnému rozvoji vytvářením pracovních míst a hospodářským rozvojem, a proto mohou hrát důležitou úlohu při prosazování lidských práv a environmentálních norem, jakož i při předcházení nepříznivým dopadům na lidská práva a životní prostředí;

E.vzhledem k tomu, že práva podniků a investorů by měla být spojena se závaznými a vymahatelnými povinnostmi z hlediska dodržování lidských práv, pracovního práva a práva v oblasti životního prostředí;

F.vzhledem k tomu, že oběti zneužívání podniků často čelí četným a překrývajícím se překážkám v přístupu k opravným prostředkům, včetně soudních opravných prostředků a záruk neopakování; vzhledem k tomu, že tyto překážky jsou ještě závažnější pro zranitelné nebo marginalizované osoby nebo skupiny; vzhledem k tomu, že beztrestnost za porušování lidských práv, jehož se dopouštějí některé podniky, zůstává z velké části neřešena, neboť na celosvětové a regionální úrovni neexistuje pevný a komplexní regulační rámec a předpisy jednotlivých zemí nejsou vzájemně sladěny;

G.vzhledem k tomu, že porušování práv pracovníků ze strany společností je podle indexu práv Mezinárodní konfederace odborových svazů, který uvádí, že 113 zemí odpírá pracovníkům jejich právo založit odbory nebo do nich vstoupit, a to oproti 106 zemím v roce 2021, celosvětově na vzestupu; vzhledem k tomu, že 87 % zemí porušilo právo na stávku a čtyři z pěti zemí zablokovaly kolektivní vyjednávání;

H.vzhledem k tomu, že 26. června 2014 přijala Rada OSN pro lidská práva rezoluci, kterou zřídila otevřenou mezivládní pracovní skupinu (OEIGWG) pověřenou vypracováním právně závazného mezinárodního nástroje, kterým má být „na základě mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulována činnost nadnárodních společností a dalších podniků“;

I.vzhledem k tomu, že OEIGWG, které od svého vzniku předsedá Ekvádor, dosud uspořádala devět zasedání a řadu regionálních a dalších konzultací se zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti a soukromého sektoru; vzhledem k tomu, že v červenci 2023 předseda rozeslal aktualizovaný návrh nástroje, který má být projednáván na devátém zasedání OEIGWG ve dnech 23.–27. října 2023;

J.vzhledem k tomu, že EU pracuje kromě dalších druhů legislativy na ambiciózních právních předpisech týkajících se náležité péče podniků, které by sloužily jako základ pro její mandát k vyjednávání; vzhledem k tomu, že při neexistenci mandátu k vyjednávání se zástupce EU účastnil zasedání OEIGWG pouze jako pozorovatel a přispěl pouze obecnými prohlášeními; vzhledem k tomu, že zapojení dalších velkých ekonomik mimo EU do diskusí bylo v průběhu let nejednoznačné;

K.vzhledem k tomu, že postoj členských států EU se poté postupně vyvíjel, přičemž několik z nich se aktivně účastnilo posledních zasedání OEIGWG; vzhledem k tomu, že Francie a Portugalsko se připojily ke skupině „Přátelé předsedy“ a pomáhají předsedovi při vypracovávání kompromisních návrhů z regionálních bloků; vzhledem k tomu, že Rada mezi svými prioritami v rámci fór pro lidská práva v roce 2023 uvedla, že je odhodlána „aktivně se účastnit“ jednání OSN o právně závazném nástroji, a uvedla, že je připravena s předsedou OEIGWG a skupinou „Přátelé předsedy“ spolupracovat „s cílem prozkoumat způsoby, jak vytvořit nástroj založený na konsenzu, který může účinně posílit ochranu obětí a vytvořit rovné podmínky na celosvětové úrovni“;

L.vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyjádřil svou podporu vůči diskusím OSN o právně závazném nástroji, mimo jiné prostřednictvím řady usnesení, v nichž vyzval EU a členské státy, aby se do jednání konstruktivně zapojily;

M.vzhledem k tomu, že v posledních letech EU prokázala velké ambice, pokud jde o podnikání a lidská práva a zahájila několik legislativních iniciativ, které mají podnikatelskou činnost ve vztahu k povinnostem v oblasti lidských práv, životního prostředí a klimatu náležitým způsobem regulovat. Takovou iniciativou byla zejména směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, návrh nařízení o zákazu výrobků vyrobených s využitím nucené práce na trhu Unie, nařízení o produktech, které nezpůsobují odlesňování, nařízení o konfliktních minerálech a nařízení o bateriích;

N.vzhledem k tomu, že několik členských států EU, jako Francie, Německo a Nizozemsko, nedávno přijalo či navrhlo právní předpisy týkající se povinnosti náležité péče, zatímco další členské státy tento krok zvažují; vzhledem k tomu, že je důležité zajistit soudržnost mezi právními předpisy týkajícími se povinnosti náležité péče na úrovni členského státu nebo na úrovni EU a právně závazným nástrojem OSN;

O.vzhledem k tomu, že v zemích mimo EU, jako je Austrálie, Brazílie, Kanada, Ghana, Japonsko, Mexiko, Nový Zéland, Norsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Švýcarsko a USA, byly přijaty regulační iniciativy, včetně právních předpisů, o podnikání a lidských právech, nebo se o nich diskutuje; vzhledem k tomu, že řada dalších zemí vypracovala národní akční plán v oblasti podnikání a lidských práv;

P.vzhledem k tomu, že návrh právně závazného nástroje obsahuje doložku o organizaci regionální integrace, která má zohlednit příslušnou úlohu EU a jejích členských států;

Q.vzhledem k tomu, že diskuse na úrovni OSN o právně závazném nástroji jsou předmětem značného a rostoucího zájmu a mobilizace dotčených komunit, domorodých obyvatel, odborových svazů, členů občanské společnosti, badatelů a odborníků v celosvětovém měřítku a jsou s nimi spojována velká očekávání;

Obecné připomínky a mezinárodní rámec pro podnikání a lidská práva

1.zdůrazňuje, že vzhledem k současnému rozsahu globalizace a internacionalizace obchodních činností a hodnotových řetězců je celková míra požívání lidských práv na celém světě podmíněna mimo jiné chováním korporací; poukazuje v tomto kontextu na to, že je důležité, aby se podniky mohly spoléhat na řádnou veřejnou správu a komplexní a dobře fungující právní systém a rámec s cílem plnit své povinnosti týkající se lidských práv;

2.důrazně podporuje plné uplatňování mezinárodních norem pro odpovědné chování podniků v rámci EU i mimo ni s cílem doplnit a posílit provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; zdůrazňuje význam obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynů OECD a jejich širokou podporu; připomíná, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv představují jediný globální rámec, který podrobně stanoví odpovědnost podniků za prevenci a řešení rizika nepříznivých dopadů na lidská práva souvisejících s podnikatelskou činností; zdůrazňuje, že jakákoli práce odvedená ohledně právně závazného nástroje by měla zajistit plný soulad s těmito normami;

3.zdůrazňuje, že jelikož sociální odpovědnost podniků funguje pouze na dobrovolném základě a není tedy začleněna do vymahatelných nástrojů, může způsobit narušení trhu a nekalou hospodářskou soutěž na úkor podniků, které se rozhodnou mezinárodní normy dodržovat nebo které podléhají povinnostem stanoveným na vnitrostátní nebo regionální úrovni; uznává, že ačkoli bylo dosaženo určitého pokroku, nadále dochází k porušování lidských práv; vítá proto snahu o vytvoření rovných podmínek a úsilí o celosvětově podporovaný závazek vůči odpovědnému chování podniků; vítá dále skutečnost, že pokud jde o normativní vývoj, dochází v současné době k posunu od právně nevynutitelných předpisů k závazným normám;

4.zdůrazňuje, že je důležité odstranit právní a regulační mezery, které některé podniky, včetně investorů, zneužívají na úkor lidských práv a životního prostředí;

5.se znepokojením konstatuje, že v soudních systémech mnoha zemí stále přetrvávají četné procesní, věcné a praktické překážky, které obětem brání v přístupu ke spravedlnosti, včetně obtíží při určování příslušného soudu, překážek souvisejících s normami soudní příslušnosti, krátkých zákonných promlčecích lhůt, nadměrné důkazní zátěže, omezené či nejasné odpovědnosti v důsledku složitých podnikových struktur, přístupu k právnímu zastoupení a informacím, neúměrných nákladů na zastupování v zahraničí, jakož i dalších nerovností mezi žalobci a žalovanými; se znepokojením dále bere na vědomí případy, kdy oběti čelí zastrašování nebo násilí ze strany podniků zapojených do reakce na jejich hledání spravedlnosti; zdůrazňuje, že zranitelné nebo marginalizované osoby nebo skupiny, které mohou vyžadovat další pozornost v souvislosti se zapojením zúčastněných stran, čelí zvýšeným překážkám, aby mohly spravedlivě využívat vyrovnávací platby nebo jiné formy restitucí;

6.zdůrazňuje, že je důležité zahrnout extrateritoriální regulaci založenou na mateřských společnostech a přístup ke spravedlnosti pro oběti porušování lidských práv ze strany nadnárodních korporací v jejich domovském státě; zdůrazňuje zejména, že je třeba definovat jasné povinnosti nadnárodních korporací, pokud jde o vymýcení dětské práce a nucené práce z jejich dodavatelských řetězců a operací;

7.opakuje svou silnou podporu činnosti v rámci OSN prostřednictvím OEIGWG, která má vést k vypracování právně závazného nástroje; oceňuje práci jednotlivých ekvádorských předsedů při řízení tohoto složitého úsilí a vítá podpůrnou úlohu skupiny „Přátelé předsedy“;

8.vyzývá předsedu OEIGWG a členské státy OSN, aby zajistily, že jednání budou vedena transparentním způsobem a s přiměřeným zapojením všech zúčastněných stran, včetně občanské společnosti, odborových svazů a zástupců pracovníků a soukromého sektoru, přičemž náležitá pozorností bude věnována zranitelným zúčastněným stranám; dále trvá na tom, že je důležité zajistit aktivní zapojení všech regionů s cílem vytvořit účinný nástroj, který bude odrážet globální rozmanitost právních, sociálních a hospodářských skutečností ovlivňujících lidská práva a bude vycházet z osvědčených postupů uplatňovaných na vnitrostátní a regionální úrovni; vybízí regionální organizace působící v oblasti lidských práv a hospodářské organizace, jakož i orgány, aby se snažily k zapojení těchto aktérů přispívat;

Zapojení EU a členských států do procesu OSN

9.připomíná, že EU má na základě Smlouvy závazek podporovat lidská práva na celém světě a mnohostranná řešení společných problémů v rámci OSN, což se ještě musí odrazit v její účasti v OEIGWG s mandátem k vyjednávání;

10.uznává, že OEIGWG je jediným globálním a mnohostranným fórem, kde se diskutuje o závazných pravidlech v oblasti podnikání a lidských práv, a proto považuje za zásadní, aby se EU tohoto procesu aktivně účastnila, a to spolu s kritickým množstvím členů OSN s cílem dosáhnout konsensuálního výsledku, který se může spolehnout na širokou podporu v celosvětovém měřítku;

11.zdůrazňuje, že nejnovější normativní vývoj na úrovni EU v oblasti podnikání a lidských práv je důležitým počátečním krokem k řešení přístupu ke spravedlnosti a právům obětí, které jsou ústředním prvkem právně závazného nástroje jakožto klíčové smlouvy o lidských právech; v této souvislosti zdůrazňuje doplňkovou povahu, cíle a rozsah obou normativních směrů, které budou fungovat na různých úrovních, jakož i potřebu jejich soudržnosti;

12.domnívá se, že EU by se měla do probíhajících jednání aktivně zapojit, zejména s cílem dále rozvíjet návrh právně závazného nástroje, a měla by se přitom zaměřit na oběti případů porušování práv spojených s podnikáním v celém hodnotovém řetězci, na odstraňování překážek bránících přístupu ke spravedlnosti a účinné právní ochraně, zajištění rovných podmínek a právní jistoty pro podniky, a to se zohledněním zvláštní povahy malých a středních podniků, a na posílení spolupráce využitím mezinárodních perspektiv a osvědčených postupů; domnívá se, že toto zapojení by v konečném důsledku přispělo ke zlepšení provádění a prosazování lidských práv na mezinárodní úrovni a současně by pomohlo zajistit rovné podmínky na mezinárodní úrovni a vytvořit globální nástroj, který by se těšil široké podpoře a byl ratifikován státy ve všech regionech (včetně Evropské unie, ale nejen tam), a který by zůstával relevantní navzdory tomu, že se hrozby pro lidská práva vyvíjejí;

13.oceňuje, že Rada přislíbila, že EU se bude v této věci více angažovat a aktivně se zapojí do činnosti OEIGWG; domnívá se však, že jediným smysluplným a hmatatelným způsobem, jak tento deklarovaný závazek splnit, je přijetí mandátu EU k vyjednávání; důrazně proto žádá Radu, aby co nejdříve přijala ambiciózní mandát k vyjednávání, aby se EU mohla aktivně účastnit jednání s cílem utvářet budoucí právně závazný nástroj; zdůrazňuje, že postoj EU musí usilovat o rozhodná ujednání z hlediska mechanismů prosazování a sledování, jakož i ve vztahu k přístupu ke spravedlnosti pro subjekty postižené porušováním;

14.vyzývá členské státy, aby se v mezidobí do tohoto procesu zapojily individuálně a současně koordinovaly své postoje během veškerých jednání s cílem hájit silný, společný a jasný postoj EU, který konstruktivním způsobem představí legislativní iniciativy zaměřené na regulaci obchodních činností v souvislosti s lidskými právy a povinnostmi souvisejícími s klimatem a zároveň ocení dosavadní pokrok; očekává, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a Komise, zejména delegace EU v OSN v Ženevě, budou v tomto procesu hrát aktivní a konstruktivní úlohu;

15.vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby aktivně spolupracovaly se všemi partnerskými státy a zahrnuly toto téma do svých dialogů se zeměmi mimo EU a regionálními organizacemi, zejména v rámci strukturovaných dialogů EU o lidských právech; vybízí EU, aby oslovila zejména klíčové partnery, kteří v současné době vytvářejí své vlastní rámce pro podnikání a lidská práva na vnitrostátní úrovni, jako je Brazílie a Japonsko, nebo na regionální úrovni, jako je Africká komise pro lidská práva a práva národů a Meziamerická komise pro lidská práva;

Prvky postoje EU k právně závaznému nástroji

16.vítá aktualizovaný návrh právně závazného nástroje, který byl zveřejněn v červenci 2023, a soudí, že tento návrh poskytuje solidní a slibný základ pro pokrok v jednáních, zároveň však uznává, že je nutné zlepšení a sladění s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a dalšími současnými mezinárodními normami;

17.je přesvědčen, že EU by měla usilovat o právně závazný nástroj, který by byl slučitelný se současným normativním vývojem na úrovni EU a dobře by jej doplňoval, což by přispělo k vytvoření jednotnějšího celosvětového právního rámce v oblasti podnikání a lidských práv;

18.podporuje široký rozsah právně závazného nástroje, který by zajistil uplatňování odpovědnosti v celém globálním hodnotovém řetězci; domnívá se, že pokud by státům, které jsou stranami úmluvy, byla poskytnuta flexibilita, aby v rámci svých vnitrostátních právních předpisů rozlišovaly, jak podniky, zejména malé a střední podniky, plní povinnosti v oblasti prevence podle právně závazného nástroje, úměrné jejich velikosti, odvětví, vlastnictví, provoznímu kontextu a závažnosti dopadů na lidská práva, poskytlo by to důležitý prostor pro úpravy na vnitrostátní úrovni a bylo by to v souladu s univerzální působností obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; zdůrazňuje, že v mnoha regionech světa jsou mikropodniky a malé a střední podniky často hybnou silou místních ekonomik; zdůrazňuje, že mikropodniky a malé a střední podniky představují 90 % podniků, 60 až 70 % pracovních míst a 50 % hrubého domácího produktu na celém světě; opakuje, že je důležité zajistit, aby povinnosti a požadavky nástroje byly odpovídající a přiměřené velikosti, zdrojům a pákovému efektu společností, a vyzývá EU, aby mikropodnikům a malým a středním podnikům poskytla záruky při jednáních o tomto nástroji;

19.domnívá se, že podnikatelská činnost by měla být chápána v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

20.trvá na tom, že v souladu s univerzálností a nedělitelností lidských práv by se právně závazný nástroj měl vztahovat na širokou škálu mezinárodních nástrojů, k nimž patří mimo jiné Všeobecná deklarace lidských práv, všechny základní mezinárodní smlouvy o lidských právech a základní úmluvy Mezinárodní organizace práce;

21.vyjadřuje politování nad tím, že v posledním návrhu bylo z ustanovení o působnosti právně závazného nástroje vypuštěno několik zmínek o životním prostředí a změně klimatu, mimo jiné pokud jde o odpovědnost; domnívá se, že EU a členské státy by měly usilovat o to, aby dopad obchodních činností na životní prostředí a klima byl zahrnut do oblasti působnosti právně závazného nástroje, v souladu s právními předpisy, politikami a ambicemi EU v této oblasti, a měly by proto vzít v úvahu rostoucí projevy dopadu obchodních činností v souvislosti se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí, které zase mají dopad na lidská práva;

22.zdůrazňuje, že právně závazný nástroj by měl poskytnout ambiciózní, komplexní, reagující a povinný rámec pro předcházení porušování lidských práv ze strany korporací, zejména tím, že státům, které jsou stranami úmluvy, uloží povinnost přijmout vhodná a účinná legislativní, regulační a jiná opatření s cílem předcházet zneužívání podniků a zajistit, aby všechny podniky uplatňovaly náležitou péči v oblasti životního prostředí a dodržovaly lidská práva; v této souvislosti poukazuje na to, že klíčovým faktorem pro zajištění širokého dodržování právně závazného nástroje by bylo nabídnout státům, které jsou stranami úmluvy, možnost, aby preventivní rámce přizpůsobily vlastním právním systémům, přičemž by zachovaly nadřazenost lidských práv;

23.vyzývá EU a členské státy, aby v souladu s ustanoveními obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv zajistily, že preventivní rámec právně závazného nástroje bude korporátní subjekty zavazovat k tomu, aby uplatňovaly zvýšenou náležitou péči při provádění své činnosti v oblastech, kde je zvýšené riziko hrubého porušování lidských práv, jako jsou oblasti zasažené konfliktem nebo území, která jsou okupována nebo byla anektována, mimo jiné tím, že ustanovení o působnosti právně závazného nástroje budou odkazovat i na mezinárodní humanitární právo, mezinárodní trestní právo a mezinárodní obyčejové právo; domnívá se, že právně závazný nástroj by se měl rovněž zabývat aspekty souvisejícími s podnikovými činnostmi v oblastech zasažených katastrofami nebo ve vztahu ke klimaticky ohroženým komunitám, které jsou v souvislosti s klimatickou krizí stále důležitější;

24.domnívá se, že obzvláště důležitým prvkem preventivního rámce právně závazného nástroje je povinnost společností přijmout přístup založený na riziku a pravidelně provádět posouzení dopadu na lidská práva, a to před zahájením činností i v jejich průběhu, a zohledňovat potřeby osob vystavených zvýšenému riziku, přičemž je mimo jiné důležité pamatovat na hledisko rovnosti žen a mužů a na problematiku skupin ohrožených zranitelností nebo marginalizací, jako jsou původní a tradiční komunity, menšiny a ochránci lidských práv a životního prostředí;

25.požaduje, aby právně závazný nástroj přiznával ústřední úlohu dotčeným zúčastněným stranám, zejména prostřednictvím povinnosti podporovat aktivní a smysluplnou účast příslušných zúčastněných stran, včetně odborových svazů, nevládních organizací, původních obyvatel, komunitních organizací a soukromého sektoru, na provádění právních předpisů, politik a dalších opatření, se zvláštním zřetelem na přístup ke spravedlnosti a opravným prostředkům;

26.vyzývá právně závazný nástroj, aby stanovil definici aktivní a smysluplné účasti příslušných zúčastněných stran, včetně prostřednictvím interaktivního zapojení prováděného v dobré víře, a to průběžně, s řádným sledováním, včetně identifikace a odstranění potenciálních překážek zapojení a zajištění bezpečné účasti zúčastněných stran bez obav z odvetných opatření;

27.zdůrazňuje, že je důležité, aby EU a členské státy zajistily, že právně závazný nástroj bude zahrnovat povinnost chránit práva a bezpečnost obránců lidských práv a životního prostředí, novinářů, pracovníků a původních obyvatel a dalších marginalizovaných skupin, a aby příslušná ustanovení vložily do různých částí textu; trvá zejména na tom, že je důležité zakotvit v něm zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu původních obyvatel;

28.vyzývá EU a členské státy, aby podporovaly začlenění boje proti korupci v souladu s Úmluvou OSN proti korupci do právně závazného nástroje a uznaly, že korupce usnadňuje, udržuje a institucionalizuje porušování lidských práv;

29.je znepokojen riziky tzv. forum-shoppingu a jeho dopadem na rovné podmínky, a to i v kontextu EU; naléhavě vyzývá nástroje na úrovni EU, aby tato rizika zmírnily, včetně mechanismu monitorování; zdůrazňuje tedy, že je třeba zajistit, aby země uplatňovaly spolehlivé a účinné, a přitom praktické a přiměřené mechanismy prosazování předpisů a kontroly jejich dodržování; dále trvá na požadavku, aby státy, které jsou stranami úmluvy, pravidelně předkládaly podrobné zprávy; bere na vědomí potenciální úlohu procesů přijatých za účelem vypracování národních akčních plánů v oblasti podnikání a lidských práv v tomto ohledu; konstatuje, že mandát EU by měl zajistit, aby byly požadavky navrženy tak, aby mohly být uvedeny do souladu se současnou legislativou EU v této oblasti;

30.očekává, že EU a členské státy budou v souladu se svým závazkem chránit oběti, bojovat s beztrestností a dodržovat obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv prosazovat, aby právně závazný nástroj obsahoval přísná ustanovení o přístupu ke spravedlnosti, včetně přístupu ke státní soudní ochraně;

31.zdůrazňuje, že je třeba, aby ustanovení právně závazného nástroje o právech obětí a držitelů práv uváděla způsoby, jak by mělo být zaručeno právo na spravedlivý, přiměřený, rychlý, nediskriminační, vhodný a genderově citlivý přístup ke spravedlnosti, individuálnímu nebo kolektivnímu odškodnění a účinné právní ochraně v případě porušování lidských práv, které způsobily nebo k němuž přispěly korporátní subjekty; konstatuje, že by to mělo zahrnovat právo na kolektivní odškodnění, přístup k právní pomoci, právo být vyslechnut ve všech fázích řízení, informace v držení podniků, jak jsou definovány v rámci dotčené jurisdikce, a ochranu před odvetnými opatřeními a opětovnou viktimizací; domnívá se, že v návrhu by měly být stanoveny mechanismy ke zmírnění důkazní zátěže obětí, aby se usnadnilo právo obětí na přístup k opravným prostředkům; domnívá se rovněž, že státy, které jsou stranami úmluvy, by měly v naléhavých případech umožnit přijetí prozatímních nebo preventivních opatření;

32.trvá na tom, že součástí právně závazného nástroje by měla být povinnost smluvních států vytvořit komplexní a přiměřený systém právní odpovědnosti, který by odpovídal potřebám obětí, pokud jde o nápravu, a který by byl úměrný závažnosti porušování práv, a zároveň se vyhnul usnadnění zneužívajících nároků; trvá dále na tom, že právně závazný nástroj by měl stanovit podmínky, za nichž lze řádně stanovit odpovědnost společností za škodu, za níž nesou odpovědnost;

33.trvá na tom, že právně závazný nástroj by se měl zabývat praktickými a procesními překážkami, kterým ti, jejichž práva byla porušena korporátním subjektem, čelí při hledání spravedlnosti, mimo jiné tím, že bude řešit problémy, s nimiž se potýkají soudy při uplatňování soudní příslušnosti v různých situacích, a zajistí, aby omezení byla přiměřená a nebyla příliš restriktivní; trvá na tom, že je v tomto kontextu důležité věnovat pozornost zranitelným nebo marginalizovaným osobám či skupinám;

34.považuje za pozitivní, že v rámci právně závazného nástroje by měl vzniknout mezinárodní fond pro oběti, který by obětem usilujícím o nápravu poskytoval právní a finanční pomoc;

35.trvá na tom, že právně závazný nástroj by měl konferenci smluvních stran svěřit dostatečné pravomoci s cílem ustavit mechanismy ke sledování provádění tohoto nástroje a vydávat doporučení ohledně možných dalších kroků; domnívá se, že výbor zřízený v rámci právně závazného nástroje by měl mít pravomoc přijímat a posuzovat sdělení a stížnosti jednotlivců, komunit nebo jejich zástupců týkající se porušování lidských práv ze strany podniků, na něž se vztahuje právně závazný nástroj, v rozporu s ustanoveními nástroje a ohledně porušování práv stanovených v právně závazném nástroji ze strany státu, který je smluvní stranou;

36.vyzývá Komisi, aby posílila svou finanční a technickou podporu vnitrostátním orgánům v zemích mimo EU ohledně podnikání a lidských práv, zejména i) přijetím a prováděním národních akčních plánů v rámci obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; ii) rozvojem mimosoudních mechanismů, jako jsou úřady veřejných ochránců práv nebo vnitrostátní kontaktní místa; iii) legislativními iniciativami zaměřenými na ochranu oznamovatelů a regulaci podnikatelských činností v souvislosti s povinnostmi v oblasti lidských práv a životního prostředí a iv) podporou a zajištěním dostupných a účinných opravných prostředků pro oběti; vybízí Komisi, aby zvýšila svou podporu organizacím občanské společnosti v těchto oblastech;

° °

37.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi Rady OSN pro lidská práva a předsedovi otevřené mezivládní pracovní skupiny.