1.oceňuje úsilí i pokrok rybolovného odvětví v EU na cestě k tomu, aby rybolov byl ještě udržitelnější a aby přispíval k ochraně a udržitelnému využívání mořských ekosystémů; domnívá se, že navzdory tomuto úsilí a pokroku je oceán ovlivněn několika dalšími faktory, jako je nadměrný rybolov, změna klimatu, acidifikace, výskyt invazních nepůvodních druhů a znečištění, které má různé zdroje, zejména činnosti na pevnině a doprava, které jsou do značné míry mimo kontrolu rybářů a představují významnou hrozbu pro jejich živobytí a mořské ekosystémy;

2.zdůrazňuje skutečnou hodnotu oceánů a všech druhů, které jsou na něm závislé; zdůrazňuje, že zdravé mořské ekosystémy mají zásadní význam pro život na Zemi a hrají velmi důležitou úlohu, pokud jde o dobrý stav celé planety; uznává, že je třeba zlepšit ochranu oceánů na celosvětové úrovni i na úrovni EU;

3.je přesvědčen – jako všechny zúčastněné strany v oblasti politiky rybolovu a životního prostředí –, že zdravé mořské ekosystémy jsou prospěšné pro naše zdraví, naši společnost a hospodářství a jsou zásadní pro celou planetu a zejména pro obyvatelstvo, které je na nich závislé;

4.připomíná zásadní význam oceánů jako stěžejní části klimatických a potravinových systémů, jelikož pokrývají 71 % zemského povrchu, produkují polovinu našeho kyslíku a pohlcují třetinu emisí CO2; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout politické a finanční přístupy k ochraně oceánů a jejich udržitelnému využívání; vyzývá k celosvětové ochraně obživy získávané z oceánů a biologické rozmanitosti oceánů; zdůrazňuje zásadní úlohu oceánů, zejména při ukládání uhlíku, rozvoji energie z obnovitelných zdrojů, vytváření pracovních míst, snižování chudoby, přepravě zboží a komunikace po internetu; upozorňuje na vzájemnou závislost mezi rybolovem a zajišťováním potravin, neboť 3,3 miliardy lidí závisí na potravinách z moře, aby získaly alespoň 20 % živočišných bílkovin ve svém příjmu potravin;

5.konstatuje, že pobřežní komunity získávají potravu z evropských moří po mnoho generací; domnívá se, že odvětví rybolovu a akvakultury a tato pobřežní společenství přispívají k udržitelnému zajišťování potravin v rámci modré ekonomiky; domnívá se, že udržitelné využívání a řízení mořských zdrojů by mělo být vnímáno jako příspěvek k mořským ekosystémům, který je neoslabuje;

6.domnívá se, že akční plán Komise postrádá přístup, který by byl v souladu s dalšími prioritami a strategiemi Unie, jako je zajištění potravinového zabezpečení a strategická autonomie EU; zdůrazňuje také, že akční plán by měl být řízen na základě integrovaného, soudržného a ekosystémového přístupu podporujícího synergie mezi všemi činnostmi na moři s cílem předcházet konfliktům a podporovat spolupráci, zejména pokud jde o námořní energetickou infrastrukturu, a že by měl zajistit rovné podmínky se zeměmi mimo EU; je toho názoru, že v akčním plánu nebyly dostatečně zohledněny aspekty, jako jsou rostoucí ceny, posílení sociálního rozměru společné rybářské politiky (SRP) a posílení hospodářského růstu a zaměstnanosti;

7.vyjadřuje politování nad tím, že navrhovaný akční plán přichází v době, kdy je odvětví rybolovu zatěžováno důsledky ruské invaze na Ukrajinu, zvyšováním a nepředvídatelností cen ropy a brexitem;

8.zdůrazňuje obecné znepokojení nad absencí skutečných konzultací se zúčastněnými stranami, potřebných pro zajištění podpory akčního plánu; vyjadřuje obecné znepokojení nad tím, že návrhy Komise náležitě nezohledňují otázky proporcionality;

9.připomíná, že akční plán by měl být v souladu s cíli SRP, aby bylo zajištěno, že činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury budou dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a budou řízeny způsobem, jenž je v souladu s ekosystémovým přístupem; připomíná, že akční plán by měl být rovněž v souladu s cíli, které se týkají zajištění hospodářských a sociálních přínosů i přínosů z hlediska zaměstnanosti, že by měl přispívat k dostupnosti potravin a co nejlépe využívat dostupných rybolovných práv ke snížení závislosti na trzích mimo EU; vítá veškeré cíle, které umožňují uplatňovat přístup uvádějící SRP do souladu s dalšími politikami, zejména s právními předpisy v oblasti životního prostředí;

10.staví se na podporu nezbytného posílení a zlepšení projektů vědeckého výzkumu a inovací, jejichž provádění by mělo být v souladu s ostatními politikami EU, pilotními projekty a vědeckými projekty zabývajícími se inovacemi a výzkumem, například s těmi, které hledají způsob, jak omezit a nahradit používání (mikro)plastů;

11.vyjadřuje politování nad tím, že akční plán nemá odpovídající název a že postrádá holisticky pojatý soubor návrhů, jelikož se zaměřuje především na změnu rybolovných postupů, které mají vliv na druhy a stanoviště, a nezabývá se potenciálem pro sladění technik a praxe rybolovu s ochranou nebo obnovou ekosystémů; připomíná, že pro zajištění předvídatelnosti a právní jasnosti má zvláštní význam nalezení rovnováhy mezi požadavky na uživatele a přínosy pro přírodu, a zdůrazňuje, že rybáři nemají být prezentováni jako příčina problému, nýbrž mají se stát součástí jeho řešení;

12.vítá skutečnost, že akční plán se rovněž zabývá možností zavedení dalších opatření na podporu selektivity, včetně inovací, které mají zlepšit selektivitu lovných zařízení, a zařízení a opatření ke snížení úlovků nedospělých ryb a vedlejších úlovků citlivých druhů; připomíná, že je zapotřebí snížit vedlejší úlovky citlivých mořských druhů a pokud je to možné, mělo by se jim zcela zabránit, aby takové úlovky neohrožovaly stav těchto druhů z hlediska jejich ochrany, jak požaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření;

13.vítá, že Komise vyzvala ke snížení vedlejších úlovků citlivých druhů; zdůrazňuje zejména, že je naléhavě nutné přijmout opatření ke snížení vedlejších úlovků delfínů obecných a sviňuch, a to krátkodobým uzavíráním některých rybolovných oblastí v kombinaci s akustickými odpuzujícími zařízeními a zlepšením monitorovacích systémů v souladu s vědeckým poradenstvím; připomíná, že v rámci Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) jsou k dispozici finanční kompenzace a pobídky ke zmírnění socioekonomických dopadů těchto opatření;

14.zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet a podporovat iniciativy zaměřené na obnovu mořských ekosystémů, ke které může dojít pouze tehdy, když tvůrci politiky přizvou k účasti ty, jejichž živobytí je na těchto mořských oblastech závislé, a začnou s nimi v plné míře spolupracovat; za tímto účelem požaduje finanční podporu pro vědecké studie a shromažďování údajů o mořských ekosystémech, finanční kompenzace a pobídky financované například prostřednictvím Evropského námořního a akvakulturního fondu (ENRAF), jichž by mělo být využito k poskytování účinné podpory rybářským loďstvům EU, která přecházejí na selektivnější rybolovné techniky, a zejména k podpoře rybářů, na něž mají omezení nejcitelnější dopad, a ke zmírňování socioekonomických dopadů omezujících opatření;

15.zdůrazňuje například, že vědecké studie ukazují, že zvětšení ok na síti a stanovení minimální velikosti při vykládce by umožnilo ponechat nejmladší ryby ve vodě, a tím zvýšit šance rybích populací na reprodukci, což by vedlo k vyšším výnosům pro rybáře a vyšším vykládkám na jednotku intenzity rybolovu;

16.opakuje, že cílem do roku 2030 je zajistit ochranu alespoň 30 % a přísnou ochranu alespoň 10 % moří EU; konstatuje, že EU dosáhla pokroku při určování nových chráněných mořských oblastí, a to jak v rámci sítě EU Natura 2000, tak na základě doplňujících určení ze strany členských států;

17.zdůrazňuje, že chráněné mořské oblasti se liší co do velikosti, druhů, stanovišť a ekosystémů, které mají být chráněny, jsou stanoveny s ohledem na odlišné cíle ochrany a neměly by být chápány jako stejné oblasti, které všechny mají přínosy dobře spravovaných chráněných mořských oblastí pro mořské ekosystémy; domnívá se proto, že akční plán Komise představuje příliš zjednodušený a generalizovaný přístup, který vyvolává dojem, že všechny chráněné mořské oblasti mohou být zavedeny a spravovány stejným způsobem, což názorně dokládají například návrhy týkající se určitých lovných zařízení a postupného ukončení mobilního rybolovu při dně ve všech chráněných mořských oblastech do roku 2030; žádá, aby přístup k vymezení a provádění chráněných mořských oblastí byl vyvážený a aby přihlížel k cílům ochrany v každé konkrétní oblasti, ale také k činnostem, k nimž se tyto oblasti tradičně využívají, jakož i k dynamickému prostředí, které se mění v důsledku změny klimatu, a zároveň i k zajištění účinného zapojení rybářů do určování a řízení těchto oblastí;

18.bere na vědomí, že mezi vědci panuje široký konsenzus ohledně toho, že chráněné mořské oblasti mohou být pro rybolov přínosem, a to díky svému vedlejšímu účinku a pozitivnímu vlivu na zaměstnávání, např. díky ochraně míst, kde dochází k reprodukci, a ochraně nedospělých jedinců a dospělých matek s dobrými reprodukčními schopnostmi, jak se ukazuje v různých chráněných mořských oblastech po celé Unii; zdůrazňuje, že pokud jsou chráněné mořské oblasti úspěšné, poskytují značné socioekonomické přínosy, zejména pro pobřežní komunity a odvětví rybolovu a cestovního ruchu, a že chráněné mořské oblasti mohou plnit klíčovou ekologickou funkci, pokud jde o reprodukci rybích populací, např. zajištěním oblasti tření, líhně a dorůstání ryb, a zlepšit odolnost těchto populací;

19.upozorňuje Komisi a členské státy na to, že akční plán by měl vzít v úvahu i další účinné nástroje ochrany životního prostředí, jako jsou další účinná opatření na ochranu dané oblasti, která by přispěla k dosažení cílů a maximalizovala účinky opatření, která již byla zavedena v dynamickém prostředí, měnícím se v důsledku změny klimatu, a aby pomohla zachovat proporcionalitu všech opatření;

20.vyzývá rovněž Komisi a členské státy, aby zavedly ochranná nebo omezující opatření nezbytná k dosažení specifických cílů zachování a obnovy ve všech chráněných mořských oblastech, včetně technických opatření nezbytných k dosažení těchto cílů a s vyčleněním dostatečných zdrojů financování, počínaje oblastmi, které jsou ohroženy nejvíce, a oblastmi sítě Natura 2000, jejichž cílem je ochrana mořských stanovišť; připomíná právní závazky členských států a upozorňuje, že Komise proti některým členským státům, které podle jejího předpokladu neplní povinnosti vyplývající ze směrnice o ochraně přírodních stanovišť Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7)., zahájila řízení;

21.domnívá se, že chráněné mořské oblasti, jakož i další chráněné oblasti, představují nástroje, a nikoli cíle samy o sobě; uznává, že jejich úspěch závisí na tom, zda je budou rybáři, pobřežní komunity a další zúčastněné strany respektovat; vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily a financovaly programy vědeckého výzkumu, a vyzývá k začlenění odvětví rybolovu, včetně drobných rybářů, jakož i dalších příslušných zúčastněných stran do navrhování, řízení, provádění, monitorování a dohledu nad chráněnými mořskými oblastmi;

22.domnívá se, že zapojení vědy, odvětví rybolovu a všech příslušných zúčastněných stran nemůže provádět pouze EU, zejména pokud jde o předcházení nekalým praktikám zahraničních loďstev; vyzývá k dalšímu úsilí o řešení globálních činností poškozujících ochranu oceánů, a to i ze strany loďstev zemí mimo EU, jako je například čínské loďstvo, a ke zvážení možnosti vytvoření celosvětové sítě chráněných mořských oblastí;

23.vyjadřuje hluboké znepokojení nad dopadem těžby ropy a zemního plynu na mořské prostředí a na rybolov a akvakulturu; znovu vyzývá k tomu, aby byly zakázány veškeré těžební průmyslové činnosti poškozující životní prostředí v chráněných mořských oblastech, jako je těžba a těžba fosilních paliv;

24.zdůrazňuje, že mnoho plavidel Unie používá neukotvená zařízení pro lov při dně a že mnoho pobřežních regionů je sociálně a ekonomicky závislých na činnosti loďstev, která neukotvená i ukotvená zařízení pro lov při dně používají, například v rámci chovu měkkýšů; poukazuje na to, že při zavádění omezení či zákazu lovu s použitím zařízení pro lov při dně v rybolovných zónách nejde jednoduše o přemístění rybářských plavidel na jiná loviště; zdůrazňuje, že je třeba vzít v úvahu mimo jiné dostupné zdroje, které lze pomocí těchto zařízení ulovit, praktické zkušenosti rybářů, přítomnost a rozmístění rybářských plavidel v sousedících oblastech, které by se neměly překrývat, aby nedocházelo ke sporům ohledně využívání prostoru, větší zatížení jiných rybolovných oblastí a zhoršení pracovních podmínek;

25.připomíná, že kroky směrem k regionalizaci učiněné během poslední reformy SRP byly pokusem o odklon od univerzálního přístupu, kdy byla rozhodnutí příliš centralizována v rámci EU; vítá opatření navržená v akčním plánu ke zlepšení regionální spolupráce; domnívá se však, že akční plán obsahuje určité kroky, které vedou opačným směrem, zejména pokud jde o jeho návrhy týkající se vlečných sítí pro lov při dně;

26.domnívá se, že je zde několik iniciativ v rámci akčního plánu i mimo jeho působnost, jež se týkají týchž rybolovných technik, vytváří nesourodou strukturu a zpochybňují soudržnost a předvídatelnost opatření, jež budou přijata na úrovni EU, a mají závažný dopad na důvěru rybářů a rybářských komunit v politické a rozhodovací procesy (EU);

27.domnívá se, že jakýkoli plán, který má zavést ustanovení či omezení týkající se používání určitého lovného zařízení, musí být vypracován v souladu s dalšími politikami, musí zohledňovat všechny zúčastněné strany a brát v úvahu veškeré relevantní otázky týkající se bezpečnosti potravin a socioekonomické, environmentální, technické a vědecké aspekty; opakuje, že opatření podpořená konsensem a těmito úvahami budou mít větší úspěch a pozitivní vliv na své provádění;

28.domnívá se, že důsledky jakéhokoli akčního plánu nebo legislativního návrhu musí být založeny na vědeckém a socioekonomickém posouzení a hodnocení; poznamenává, že akční plán přehlíží důsledky některých svých aspektů, na jedné straně například výzvy Komise členským státům, aby do konce března 2024 zakázaly mobilní rybolov při dně v chráněných mořských oblastech, které jsou lokalitami soustavy Natura 2000 podle směrnice o stanovištích, jež chrání mořské dno a mořské druhy, a na druhé straně její požadavek, vznášený zároveň s těmito výzvami a se stejným termínem, aby členské státy poskytly informace o tom, jak hodlají zajistit, aby byl do roku 2030 postupně ukončen mobilní rybolov při dně ve všech chráněných mořských oblastech, bez toho, aby se počkalo například na vědecké a socioekonomické závěry ohledně předchozích návrhů; vítá skutečnost, že Komise uznala, že paušální přístup zakazující mobilní kontaktní lov při dně není vhodný k dosažení cílů akčního plánu;

29.domnívá se, že opatření týkající se vlečných sítí pro lov při dně by měla být posuzována v souladu se všemi možnými pokyny, jako jsou pokyny Mezinárodní rady pro průzkum moří nebo Vědeckotechnického a hospodářského výbor pro rybářství, jakož i s nejlepšími dostupnými vědeckými údaji; domnívá se, že tato opatření by měla zohlednit, že používání vlečných sítí pro lov při dně je jedním z nejběžnějších a nejvíce regulovaných způsobů rybolovu v Evropě a by mělo být přednostně regulováno v rámci nařízení o technických opatřeních (nařízení (EU) 2019/1241 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).), jehož cílem je, jak uvádí jeho název, „zachování rybolovných zdrojů a ochrana mořských ekosystémů“;

30.konstatuje, že vědecké instituce, jako je Mezinárodní rada pro průzkum moří, a řada vzájemně hodnocených vědeckých studií, prokázaly a uznaly, že mobilní lovná zařízení pro lov při dně mají dopad na ekosystémy; zdůrazňuje však, že účinek vlečných sítí je variabilní a v závislosti na různých faktorech, jako je například druh rybolovu, je takový způsob rybolovu považován vědou za udržitelný a slučitelný s dosažením cílů zachování mořského dna nebo využíváním populací nad úrovní maximálního udržitelného výnosu;

31.zdůrazňuje, že záměr Komise ukládat opatření prostřednictvím svého akčního plánu namísto toho, aby o nich rozhodovali spolunormotvůrci, s sebou nese riziko narušení řádné správy a dialogu mezi zúčastněnými stranami i mezi různými úrovněmi správy a může narušit interinstitucionální rovnováhu a úlohu každého orgánu v rozhodovacím procesu;

32.zdůrazňuje složitost a rozmanitost řízení populací úhořů, které nemůže být omezeno na jediný námořně orientovaný přístup; připomíná, že Komise v hodnocení vypracovaném v roce 2020 shledala, že nařízení je pro daný účel vhodné; je však toho názoru, že k zajištění komplexního přístupu při provádění nařízení o úhoři říčním je zapotřebí jeho lepšího provádění a dalších posílených opatření ze strany členských států; připomíná Komisi a členským státům, aby nařízení o úhoři říčním plně využívaly jako klíčový nástroj řízení a obnovy jeho populací a zajistily tak holistický a koherentní přístup, který zahrnuje všechna životní stádia úhoře v moři i ve sladkých vodách a zabývá se dopady rybolovu i jiných lidských činností a za tímto účelem zavádí opatření ve všech příslušných oblastech;

33.zastává názor, že opatření přijímaná mimo kontext nařízení o úhoři říčním mohou oslabit ucelenost přijaté strategie; vyjadřuje proto hluboké znepokojení nad neholistickým přístupem přijatým v nařízení Rady (EU) 2023/194 Nařízení Rady (EU) 2023/194 ze dne 30. ledna 2023, kterým se pro rok 2023 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace, a kterým se pro roky 2023 a 2024 stanoví tato rybolovná práva pro některé populace hlubinných druhů ryb (Úř. věst. L 28, 31.1.2023, s. 1)., které omezilo rybolov úhoře zavedením šestiměsíčního období zákazu rybolovu, aniž se konala řádná konzultace se zúčastněnými stranami a aniž byl zvážen úplný soubor opatření v jiných oblastech politiky či odpovídající kompenzace, včetně opatření zohledňujících socioekonomické dopady; domnívá se proto, že by před zvažováním dalších omezujících opatření měla být provedena také analýza obnovy populace tohoto druhu a jeho možné úlohy v boji proti invazním druhům, jak je oznámeno v akčním plánu;

34.opětovně vyzývá k vytvoření expertní skupiny pro úhoře, aby bylo zajištěno plné a vyvážené zastoupení všech příslušných zúčastněných stran; naléhavě vyzývá členské státy, aby pravidelně aktualizovaly své plány řízení stavu úhořů a dodržovaly své povinnosti týkající se podávání zpráv podle nařízení o úhoři říčním;

35.bere na vědomí četná a jasná prohlášení představitelů členských států, kteří vyslovují jasné obavy ohledně akčního plánu a s ním souvisejících nejistot; konstatuje, že členské státy zpochybnily zejména zjednodušující přístup Komise, pokud jde o omezení lovu při dně za použití vlečných sítí v chráněných mořských oblastech;

36.domnívá se, že postulovaný protiklad mezi rozvojem odvětví rybolovu a ochranou biologické rozmanitosti moří představuje slepou cestu; je přesvědčen, že obojího lze dosáhnout vyváženým způsobem, jak po předložení akčního plánu uvedli představitelé členských států;

37.vítá vytvoření zvláštní skupiny pro dialog, kterou tvoří Generální ředitelství Komise pro životní prostředí (GŘ ENV) a Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE), členské státy a zúčastněné strany; domnívá se, že úloha skupiny pro dialog by měla spočívat v tom, že usnadní sdílení znalostí a případné diskuse mezi rybářskými a environmentálními komunitami a poskytne členským státům platformu pro transparentnost a dialog o provádění jejich plánů;

38.znovu potvrzuje své odhodlání vykonávat výsady a pravomoci Parlamentu v rámci všech iniciativ, jako jsou legislativní návrhy a akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty, včetně iniciativ, které souvisejí nebo nesouvisejí s akčním plánem;

39.konstatuje, že i když akční plán není právně závazný, jeho provádění obnáší významné socioekonomické náklady pro členské státy a jejich loďstva, protože obsahuje přibližně 90 opatření ve formě nařízení, pokynů, analýz, plánů, studií, zpráv a iniciativ; vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci přípravy jakýchkoli nových nebo reformovaných předpisů nebo iniciativ včas provedly nezbytné studie a aby v zájmu zajištění socioekonomických přínosů zohledňovaly a uplatňovaly procesy územního plánování námořních prostor, a to mezi regiony a přímořskými oblastmi nebo také mezi různými členskými státy a zeměmi mimo EU;

40.domnívá se, že opatření zahrnutá do tohoto akčního plánu by se měla pokud možno řídit řádným legislativním postupem, aby byla zajištěna větší transparentnost, a jejich součástí by mělo být skutečné posouzení dopadu, do něhož by byly řádně zapojeny všechny zúčastněné strany;

41.se znepokojením konstatuje, že právní důsledky akčního plánu nejsou dostatečně jasné, a to v důsledku prohlášení učiněných Komisí například během jeho prezentace ve Výboru pro rybolov Parlamentu nebo různým zúčastněným stranám; zdůrazňuje, že tato skutečnost nepřispěla k jasnosti podmínek a stabilitě odvětví rybolovu a má škodlivý dopad na mnoho odvětví rybolovu v době, kdy nejistoty způsobené kumulativními důsledky několika krizí silně zatěžují morálku lidí, kteří v tomto odvětví pracují;

42.se znepokojením konstatuje, že Komise stále více využívá nezávazné nástroje, jako jsou sdělení, která jsou běžně označována jako „měkké právo“, k předkládání velmi konkrétních politických opatření, aniž by následně předložila legislativními návrhy; domnívá se, že jakákoli nejistota mezi zamýšleným právním smyslem vydaných sdělení a jejich skutečným právním účinkem pravděpodobně ovlivní právní jistotu a předvídatelnost odvětví a vyvolá právní otázky týkající se institucionální rovnováhy, jakož i mezí a výkonu pravomocí EU; domnívá se proto, že sdělení Komise by neměla být využívána k předkládání závazných opatření;

43.lituje toho, že komunikace Komise, a to zejména ze strany GŘ MARE a GŘ ENV, zahrnovala rozporná tvrzení, pokud jde o závaznost akčního plánu; vyzývá GŘ MARE a GŘ ENV, aby před tím, než začnou připravovat nebo navrhovat společné iniciativy, lépe naslouchala specifickým rysům odvětví rybolovu;

44.oceňuje projev o stavu Unie v roce 2023, v němž předsedkyně Komise prohlásila, že u každého nového právního předpisu bude provedena kontrola konkurenceschopnosti; požaduje, aby akční plán i veškeré návrhy týkající se rybolovu a jiné iniciativy zahrnovaly test konkurenceschopnosti, pokud jde o jejich socioekonomický dopad na různé činnosti, jejich účinky na pobřežní komunity a odvětví rekreačního rybolovu a kumulativní dopad na dostupnost dodávek potravin;

45.lituje skutečnosti, že akční plán není doprovázen socioekonomickou studií, posouzením dopadu založeným na vědecké analýze ani průběžnou zprávou a že nenavrhuje žádný druh opatření dalšího financování pro zelenou a energetickou transformaci; upozorňuje Komisi, že strategické dokumenty, jako je tento akční plán, by měly být předkládány různým zúčastněným stranám, jejichž názory by měly zohledňovat koordinovanějším a jasnějším způsobem, a měly by zahrnovat úplná environmentální, sociální, ekonomická a právní posouzení jejich provádění; vyzývá k zavedení všech nezbytných prostředků, včetně pobídek a kompenzačních mechanismů, aby byla zajištěna spravedlivá a vyvážená transformace;

46.připomíná, že členské státy musí při přidělování rybolovných práv plně uplatňovat článek 17 SRP; vyzývá členské státy, aby přidělovaly rybolovná práva na základě transparentních a objektivních kritérií založených na sociální a environmentální výkonnosti rybářských loďstev a aby uplatňovaly článek 17 jako nástroj k podněcování odpovědných rybolovných postupů s nízkým dopadem;

47.zdůrazňuje, že akční plán by měl rovnou měrou přispívat k pilířům udržitelnosti SRP (environmentálnímu, sociálnímu i hospodářskému) a měl by mimo jiné přispívat k růstu produktivity, důstojným pracovním podmínkám v odvětví, zejména v oblasti drobného rybolovu, a ke stabilitě trhů, měl by zajistit potravinově bezpečné, kvalitní a udržitelné produkty, aniž by bylo ohroženo potravinové zabezpečení a soběstačnost, a umožnit proto rybářům plně využívat přidělené rybolovné kvóty, a měl by rovněž přispívat k obnově a ochraně životního prostředí s cílem zmírnit změnu klimatu a přizpůsobit se jejím dopadům;

48.vítá výzvu Komise, aby byly shromažďovány údaje o dopadu rekreačního rybolovu, ale zdůrazňuje, že je také nutné zvážit hospodářské a sociální dopady udržitelných rekreačních rybolovných činností; domnívá se, že rekreační rybolov může nabídnout vynikající příležitosti k podpoře přístupu „občanské vědy“;

49.domnívá se, že Úmluva OSN o volném moři je významným úspěchem na mezinárodní úrovni pro ochranu oceánů; vyjadřuje však politování nad tím, že akční plán dostatečně nezdůrazňuje, že součástí mezinárodních dohod musí být vzájemnost; považuje proto za zásadní, aby EU na mezinárodní úrovni spolupracovala s dalšími protějšky na provádění pravidel s podobnými účely a cíli, jako jsou účely a cíle stanovené v nařízení o SRP, zejména v čl. 28 odst. 2 písm. d) tohoto nařízení, v Zelené dohodě pro Evropu a v cílech udržitelného rozvoje;

50.zdůrazňuje, že je důležité, aby EU spolupracovala s rozvojovými zeměmi, zejména se státy v Africe, Karibiku a Tichém oceánu, s cílem připravit se na budoucí rozvoj energie z mořských obnovitelných zdrojů sdílením odborných znalostí EU v oblasti plánování námořních aktivit a průmyslového rozvoje; vyzývá EU, aby navýšila budování kapacit a financování pro rozvojové země za účelem zlepšení správy oceánů a pobřeží, rozvoje strategií mořské ekonomiky, překlenutí mezer ve správě a řešení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a nedovoleného obchodu s mořskými zdroji; podtrhuje, že je důležité přicházet s reakcemi, které splňují místní potřeby energie s nulovými emisemi uhlíku, zaručují ochranu mořských ekosystémů a zachovávají tradiční činnosti, jako je rybolov; zdůrazňuje, že do provádění těchto opatření je důležité zapojit pobřežní komunity; vyzdvihuje, že je dále důležité v nejvzdálenějších regionech podporovat udržitelné rybolovné postupy založené na udržitelném využití mořských zdrojů a řízení rybolovu, akvakultury a cestovního ruchu, což představuje způsob, jak zajistit dlouhodobý socioekonomický rozvoj těchto regionů;

51.vyzývá, aby EU v partnerských zemích podporovala transparentnost rybolovu a dalších těžebních odvětví na moři, jelikož je klíčem k zastavení nadměrného rybolovu, úbytku biologické rozmanitosti a porušování lidských práv; zdůrazňuje, že pobřežní rozvojové země mohou v zájmu zvýšení transparentnosti zavést normy vymezené v iniciativě pro transparentnost rybolovu a iniciativě pro transparentnost těžebního průmyslu;

52.žádá, aby se veškerá omezení, ať už jsou, nebo nejsou založená na akčním plánu, automaticky promítala i do produktů dovážených ze zemí mimo EU, zvláště pak s ohledem na skutečnost, že 70 % ryb, které se v EU spotřebují, pochází z dovozu; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami a rovné podmínky pro hospodářské subjekty z EU a ze zemí mimo EU;

53.konstatuje, že úlovky mobilních lovných zařízení pro lov při dně představují 25 % celkových evropských úlovků; domnívá se, že nová pravidla řízení, zejména omezení nebo omezení používání rybolovných technik na úrovni EU, by neměla představovat riziko pro potravinové zabezpečení ani vést ke zvýšení dovozu produktů rybolovu, zejména pokud jsou tyto produkty uloveny za použití lovných zařízení s omezeným nebo omezeným používáním v EU;

54.podporuje pokračující úsilí odvětví rybolovu o zlepšení selektivity rybolovných technik a snížení jeho dopadu na životní prostředí; zdůrazňuje pozitivní příklady obnovy populací druhů v chráněných oblastech při zachování rybolovných činností; podporuje další úsilí o posílení mechanismů společného řízení, kdy místní zúčastněné strany přebírají odpovědnost za udržitelné řízení a více investují do výzkumu, inovací a vývoje nových lovných zařízení a technik; zdůrazňuje úlohu rybářů jako „strážců moře“, jejich závazek obnovit rybí populace a jejich přispívání k obnově mořských ekosystémů;

55.konstatuje, že podle Komise bylo v posledních desetiletích díky SRP dosaženo hmatatelného pokroku směrem k udržitelnějšímu rybolovu v praxi; zdůrazňuje však, že toto oživení bylo pro většinu rybářských komunit spojeno s vysokými náklady;

56.zdůrazňuje, že je důležité zapojit všechny zúčastněné strany, od rybářů po zástupce občanské společnosti, do rozhodovacího procesu a provádění opatření, která přispívají k ochraně a obnově mořských ekosystémů a která mohou podpořit udržitelný a odolný rybolov;

57.zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována genderové rovnosti a posílení postavení žen s ohledem na klíčovou roli žen a mladých lidí, zejména v oblastech udržitelné oceánské ekonomiky a ochrany moří;

58.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.