1.konstatuje, že rozvoj technologií rozšířil oblast vhodnou pro nákladově efektivní geotermální projekty a jejich rozsah;

2.zdůrazňuje potenciál všudypřítomných nízkoteplotních a mělkých geotermálních zdrojů, které jsou k dispozici ve všech členských státech; zdůrazňuje potenciál hlubinné geotermální energie, která může být přímo využita k výrobě tepla a elektřiny;

3.konstatuje, že geotermální energie hraje v diskusích o obnovitelných zdrojích energie stále často okrajovou roli; poukazuje na skutečnost, že geotermální zařízení nevyžadují kritické suroviny v takovém rozsahu jako jiné obnovitelné technologie; konstatuje, že na základě udržitelného zohledňování životního cyklu má geotermální energetika nízký dopad na životní prostředí a obvykle vyžaduje omezené využití půdy a lze ji snadno začlenit do krajiny;

4.zdůrazňuje, že geotermální energie nabízí dlouhodobé výhody, které mohou převážit vysoké počáteční náklady spojené s jejím rozvojem, neboť je udržitelným zdrojem energie s nízkým dopadem na životní prostředí, stabilními a předvídatelnými náklady na energii, nízkými provozními náklady, dlouhou životností a spolehlivostí, která vytváří obchodní a pracovní příležitosti v místních společenstvích a pomáhá snižovat závislost na dovážených palivech;

5.lituje, že potenciál geotermální energie nebyl dostatečně využit dříve a že její využití v poslední době je do značné míry způsobeno energetickou krizí a naléhavou potřebou zmírnit socioekonomický tlak poptávky po vytápění a chlazení v Evropě; upozorňuje, že příliv dotovaného plynu, omezené povědomí veřejnosti a potřebné vysoké počáteční investice již léta podstatně brzdí rozvoj geotermální energie;

6.zdůrazňuje, že geotermální energie má potenciál významně přispět k dosažení klíčových strategických cílů EU, včetně dosažení cílů v oblasti klimatu dekarbonizací různých průmyslových odvětví a posílení otevřené strategické autonomie EU posilováním potřeb energetické bezpečnosti, odstraněním závislosti na fosilních palivech v nespolehlivých třetích zemích, jako je Rusko, zvýšením konkurenceschopnosti evropského průmyslu a posílením postavení spotřebitelů díky cenově dostupným a spolehlivým dodávkám tepla a elektřiny;

7.zdůrazňuje, že proces těžby surovin z geotermálních solných roztoků ekologicky udržitelným způsobem by mohl přispět k zajištění místních a spolehlivých dodávek strategických surovin, včetně lithia, čímž by se posílila hospodářská odolnost EU; v této souvislosti poznamenává, že zařízení, která těží geotermální energii i suroviny, mají větší dopad na zaměstnanost než tradiční geotermální zařízení a přitahují podniky, které se snaží využívat více druhů zdrojů;

8.upozorňuje na geotermální řešení, pomocí nichž je možné skladovat přebytečnou větrnou a solární energii pro následné využití při vytápění, chlazení a výrobě elektřiny, a na jejich zásadní úlohu při rozvoji energetických systémů založených na obnovitelných zdrojích; v této souvislosti vyzdvihuje roli neaktivních dolů, které jsou obzvláště vhodné pro rozsáhlé sezónní skladování tepla a dlouhodobé skladování elektrické energie; zdůrazňuje potenciál geotermální energie pro vyrovnávání sítě a pomocné služby díky jejímu vysokému kapacitnímu faktoru, flexibilitě dodávek a potenciálu přenosu;

9.zdůrazňuje, že největší potenciál využití geotermální energie v EU spočívá v systémech dálkového vytápění a chlazení a v sítích mělkých geotermálních zařízení; zdůrazňuje, že mohou poskytnout místní, základní a flexibilní obnovitelnou energii a ochranu před nestálými a rostoucími cenami fosilních paliv; zdůrazňuje, že geotermální energetika může pomoci dekarbonizovat odvětví vytápění a chlazení, na které připadá téměř polovina celkové konečné spotřeby energie v EU a přispívá až 35 % k emisím skleníkových plynů v EU spojených s využíváním energie; konstatuje, že potenciál a rostoucí potřeba geotermálního dálkového chlazení bude významnou součástí udržitelného přizpůsobení se změně klimatu ve městech, neboť se očekává, že vyšší teploty a vlny veder budou stále častější;

10.upozorňuje na značný potenciál geotermálního tepla pro průmyslové postupy, zejména pro postupy s nízkou až střední energetickou náročností (pod 200 stupňů), což představuje až polovinu průmyslové výroby v Evropě; v této souvislosti zdůrazňuje, že rozvoj využívání geotermálního tepla pro tento účel by podpořil konkurenceschopnost evropských podniků tím, že by poskytl spolehlivý a cenově dostupný zdroj tepla;

11.zdůrazňuje rovněž potenciál geotermálního tepla v domácí potravinářské výrobě, zejména při výrobě zemědělských produktů, v zahradnictví a akvakultuře; konstatuje, že v různých evropských regionech již existují úspěšné příklady využití geotermální energie v těchto odvětvích; zdůrazňuje, že využívání geotermálního tepla přispěje k dekarbonizaci těchto odvětví a k udržitelnějším a environmentálně šetrnějším postupům a zároveň sníží výrobní náklady, vysoké náklady na energii, kolísání cen pro zemědělce a podpoří odolnost potravinových systémů;

12.bere na vědomí potenciál kaskádového využití, kdy se stejná geotermální kapalina používá k více účelům; zdůrazňuje, že je třeba podporovat meziodvětvové synergie mezi geotermálním odvětvím a jinými odvětvími, mimo jiné prostřednictvím sdíleného využívání lokalit, infrastruktury, dat a dovedností pracovní síly;

13.domnívá se, že přítomnost geotermální energie by měla být zohledněna při určování zeměpisné polohy „průmyslových pásem s nulovými čistými emisemi“ v rámci aktu o průmyslu pro nulové čisté emise;

14.vyzývá Komisi, aby představila geotermální strategii EU, která by členským státům a místním správním orgánům poskytla konkrétní pokyny k urychlení zavádění geotermální energie s cílem dekarbonizovat vytápění a přispět k energetické nezávislosti EU a splnit cíl do roku 2030 zvýšit alespoň trojnásobně podíl poptávky po energii, který pokrývá solární a geotermální energie, jenž byl stanoven ve Strategii EU pro solární energii; zdůrazňuje, že 151 podniků a průmyslových odvětví vyzvalo v roce 2022 Komisi, aby připravila evropskou strategii pro uvolnění potenciálu geotermální energie;

15.zdůrazňuje, že vnitrostátní a celounijní opatření v oblasti geotermální energie by měla vycházet z posouzení geotermálního potenciálu Evropy s přihlédnutím k různým geologickým a klimatickým podmínkám a z odhadu nákladové efektivnosti zavádění geotermálních řešení;

16.vyzývá Komisi, aby založila strategii na komplexním hodnocení, které posoudí potenciál geotermální energie v mělkém, středně hlubokém, hlubokém a velmi hlubokém podloží ve všech 27 členských státech; konstatuje, že toto hodnocení by mělo pomoci určit potenciál geotermální energie pro různá využití, mimo jiné pro dálkové vytápění, chlazení, průmyslové postupy, výrobu potravin, tepelná čerpadla, výrobu elektřiny a výrobu obnovitelného vodíku a lithia; poukazuje na to, že tato studie by měla rovněž posoudit dopad rozvoje geotermální energie na dekarbonizaci hospodářství, vytváření pracovních míst, konkurenceschopnost, posílení postavení spotřebitelů a nákladovou účinnost ve srovnání s jinými zdroji energie;

17.vyzývá Komisi, aby se ve strategii zabývala překážkami rozvoje geotermálních projektů, včetně přeshraničních otázek, a poskytla průvodce osvědčenými postupy využívání geotermální energie v EU pro vnitrostátní a místní orgány, předkladatele projektů a finanční instituce;

18.vítá rostoucí povědomí o geotermální energii a její podporu na vnitrostátní úrovni; žádá členské státy, aby se řídily příkladem zemí, které vypracovaly plány a cíle pro oblast geotermální energie a zvláštní politická opatření pro geotermální odvětví Například vnitrostátní iniciativy, které zahájilo Polsko (Víceletý program rozvoje využívání geotermálních zdrojů v Polsku – 2022), Francie (Národní akční plán pro geotermální energii – 2023) a Německo (Německá strategie pro geotermální energii 2022).; zdůrazňuje, že v zájmu podpory geotermální politiky je třeba usnadnit výměnu informací o těchto opatřeních a souvisejících dat a propagovat stávající osvědčené postupy a sdílení znalostí;

19.vyzývá Komisi, aby zřídila „alianci pro geotermální energii“, která by zahrnovala členské státy, zprostředkovatele využívání geotermální energie, průmysl, vědeckou komunitu a občanskou společnost a která by usnadnila výměnu osvědčených postupů a provádění budoucí geotermální strategie EU;

20.vyzývá Komisi, aby prozkoumala potenciál, jak může geotermální energie přispět k cílům výroby čistého vodíku stanoveným v plánu REPowerEU;

21.zdůrazňuje, že je třeba modernizovat stávající sítě pro vytápění a chlazení a budovat nové, které budou využívat potenciál geotermální energie; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily silné pobídky na podporu výše uvedeného a aby upřednostňovaly systémy vytápění a chlazení 4. a 5. generace; konstatuje, že vývoj sítí pro vytápění a chlazení je zásadní pro přípravu komplexních obecních plánů vytápění, jak požaduje směrnice o energetické účinnosti, a je v souladu s cíli vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu; vyzývá Komisi, aby členským státům předložila pokyny pro přípravu těchto plánů, včetně posouzení geotermálního potenciálu;

22.vítá rostoucí počet projektů, které zahrnují přeměnu již existující infrastruktury dálkového vytápění a chlazení na geotermální dálkové vytápění a chlazení; zdůrazňuje zejména potenciál takových přeměn v zemích střední a východní Evropy, kde mohou významně přispět k politikám dekarbonizace; zdůrazňuje, že tato opatření by měla být obecně podporována v rámci Modernizačního fondu, Fondu pro spravedlivou transformaci a Fondu soudržnosti; vyzývá k tomu, aby investice podporované z Modernizačního fondu, které podporují přeměnu stávajících systémů dálkového vytápění, vždy zohledňovaly možnost dodávek geotermální energie do těchto systémů;

23.vyjadřuje znepokojení nad tím, že rozvoj geotermálních projektů je příliš často znemožněn nebo výrazně zpožděn kvůli nedostatečně rozvinutým sítím dálkového vytápění a chlazení; zdůrazňuje potřebu zajistit koordinaci mezi energetickými společnostmi a místními orgány za účelem společného plánování, investování a řízení dálkových sítí pro vytápění a chlazení;

24.upozorňuje na skutečnost, že některé z nedávných projektů geotermálního dálkového vytápění a chlazení byly realizovány s využitím nových obchodních modelů, které umožňují soukromým společnostem, včetně podniků veřejných služeb, budovat veřejnou infrastrukturu jménem místních orgánů; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly inovativní možnosti regulace na podporu rozvoje geotermálního dálkového vytápění a chlazení;

25.zdůrazňuje význam zpřístupnění údajů ze stávajících sítí dálkového vytápění, včetně úrovně modernizace a poptávky po teple, zainteresovaným subjektům v geotermální oblasti v celé Evropě; zdůrazňuje, že tyto údaje mají zásadní význam pro vyhodnocení potenciálu regionu a pro spolupráci s místními orgány v počátečních fázích projektu; vyzývá Komisi, aby usnadnila a koordinovala zpřístupnění stávajících údajů o dálkovém vytápění a chlazení;

26.konstatuje, že nedostatek snadného přístupu k údajům o stavu podpovrchové vrstvy je v současné době významnou překážkou pro snížení rizika, a tím i pro rychlé zavedení projektů v oblasti geotermální energie; zdůrazňuje, že snadný a spravedlivý přístup k údajům o stavu podpovrchové vrstvy v členských státech je pro fázi hodnocení projektů zásadní; dále zdůrazňuje, že tento nedostatečný přístup k údajům brání vědcům ve vytváření geologických modelů, které jsou nezbytné pro předpověď potenciálu a výnosů geotermální energie v dané podpovrchové oblasti, a mají tak zásadní význam pro snížení nejistoty pro realizátory projektů;

27.naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby prozkoumaly metody shromažďování různých druhů geologických dat od veřejných a soukromých subjektů s cílem organizovat, systematizovat a zpřístupnit je veřejnosti prostřednictvím rozšíření stávajících základních geologických databází pomocí digitálních formátů pro shromažďování a zpřístupňování údajů; konstatuje, že toho by mělo být dosaženo v souladu s příslušnými pravidly pro ochranu osobních údajů, ochranu obchodně citlivých údajů, včetně ochrany obchodního tajemství a ochrany práv duševního vlastnictví, jakož i v souladu s bezpečnostními aspekty a v případě potřeby by to mělo zahrnovat pobídky a náhrady za sdílení údajů soukromými subjekty; vyjadřuje názor, že geologické údaje financované z veřejných zdrojů, které jsou potřebné pro geotermální projekty (jako ty získané díky veřejné podpoře čerpané na průzkumné vrty), by měly být v krátké době určené členským státem zpřístupněny veřejnosti; poukazuje na skutečnost, že v některých členských státech jsou po uplynutí určité doby geologické údaje uchovávané soukromými subjekty bezplatně zpřístupněny veřejnosti;

28.vyzývá Komisi, aby prozkoumala přínosy harmonizace vnitrostátních právních předpisů týkajících se poskytování přístupu k údajům o stavu podpovrchové vrstvy a ukládání geologických údajů na centralizovaném portálu na úrovni EU, který bude volně a snadno přístupný všem, a překážky, jež této harmonizaci brání;

29.zdůrazňuje, že v oblastech, kde je údajů o stavu podpovrchové vrstvy nedostatek, mohou vlády hrát roli při financování mapování geotermálních zdrojů a průzkumných vrtů; vítá skutečnost, že některé členské státy již učinily kroky tímto směrem; vyzývá Komisi, aby nadále podporovala toto shromažďování údajů prostřednictvím příslušných projektů, jako je Evropská geologická datová infrastruktura (EGDI), která má za cíl vytvořit celounijní atlas geotermálních zdrojů; zdůrazňuje význam služby monitorování území programu Copernicus (CLMS), která může poskytovat spolehlivé údaje o teplotě půdy, jež jsou užitečné zejména pro povrchovou geotermální energii;

30.zdůrazňuje potenciál, který se pro geotermální odvětví otevírá změnou ve využívání neaktivních ropných a plynových vrtů a dolů; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s ropnými, plynárenskými a uhelnými společnostmi připravily veřejný soupis a mapy, včetně specifikací, které budou pokrývat vyčerpanou, opuštěnou a dosluhující uhlovodíkovou infrastrukturu, která má potenciál být využita jako geotermální zdroj; zdůrazňuje, že je třeba stanovit priority pro financování podrobných studií stavu této infrastruktury, aby bylo možné posoudit potenciál jednotlivých lokalit;

31.vyjadřuje znepokojení nad roztříštěností statistických údajů o geotermální energii; zdůrazňuje, že posouzení zavedení geotermální energie v Evropě je velmi obtížné z důvodu chybějících norem pro vykazování údajů v průmyslu; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s průmyslem a Komisí přepracovaly stávající postupy shromažďování statistických údajů o geotermální energii a přejímaly osvědčené postupy v tomto odvětví vytvořením norem pro vykazování údajů v průmyslu;

32.opakuje, že kvůli neznalosti stavu podpovrchových zdrojů je obtížné zajistit financování konkrétních projektů; konstatuje, že počáteční fáze projektů, jako je fáze průzkumu a výstavby, vyžaduje značně vysoké počáteční náklady a nese s sebou velká podnikatelská rizika, což odrazuje od investičních rozhodnutí, vyzývá členské státy, aby prozkoumaly řešení pro snížení finančního rizika, která budou odpovídat vyspělosti jejich místních trhů, jako jsou granty, úvěry, které lze přeměnit na granty, státem zajištěné záruky, pojištění průzkumu a zajišťovací mechanismy, a poukazuje na mechanismy krytí rizik, které jsou podporovány nejen veřejnými prostředky, ale také příspěvky soukromého sektoru; v této souvislosti poznamenává, že systém EU pro zmírňování finančních rizik by byl zvláště užitečný pro nejméně vyspělé trhy v geotermálním odvětví; upozorňuje na význam opatření pro snížení rizika, jako je poskytnutí snadného přístupu k údajům o stavu podpovrchové vrstvy, sdílení osvědčených postupů v oblasti nových typů obchodních modelů umožňujících součinnost mezi veřejným a soukromým financováním;

33.vyjadřuje znepokojení nad tím, že vysoké počáteční náklady na vybudování vrtu a instalaci mohou odrazovat od výběru geotermálních tepelných čerpadel ve prospěch méně účinných technologických řešení; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly možné finanční pobídky ke kompenzaci tohoto nedostatku, mimo jiné skrze modely financování průběžným splácením („pay as you save“); vyzývá Komisi, aby tuto otázku řešila v rámci nadcházejícího akčního plánu Evropské unie pro dynamizaci trhu s tepelnými čerpadly;

34.zdůrazňuje, že růst geotermální energetiky brzdí vysoké počáteční náklady, zejména pro subjekty s omezenými finančními zdroji, což je nutí upřednostňovat investice, které jsou ziskovější v krátkodobém horizontu, ale přinášejí nižší environmentální udržitelnost; vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření k zajištění lepšího zohlednění geotermálních projektů při využívání stávajících evropských fondů a nástrojů; žádá Komisi, aby na podporu průzkumu, rozvoje, modernizace geotermálních projektů, zejména založených na inovativních technologiích, a změny kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků vyčlenila prostředky ze stávajících fondů;

35.zdůrazňuje, že rychlejší pravidla pro povolování geotermálních zařízení v souladu se stávajícími právními předpisy EU v oblasti životního prostředí by usnadnila zavádění projektů v oblasti geotermální energie v celé EU; konstatuje, že projekty hlubinné geotermální energie v současné době podléhají zákonům určeným pro rozsáhlé těžební projekty, které je obtížné dodržovat, zejména pokud jde o geotermální projekty malého rozsahu; vyzývá proto členské státy, aby přezkoumaly stávající těžební zákony, aby odrážely specifičnost geotermálních projektů, a aby vypracovaly zvláštní pravidla pro povolování geotermálních zařízení, a to s ohledem na skutečnost, že různé geotermální technologie mají výrazně odlišný dopad i rizika spojená s geologií a životním prostředím; žádá Komisi, aby poskytla pokyny k zajištění požadované úrovně soudržnosti, podobně jako tomu bylo v případě regulačního rámce na podporu ukládání CO2 (směrnice 2009/31/ES Směrnice 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).);

36.poukazuje na skutečnost, že v některých členských státech jsou lhůty pro posouzení projektů založeny na zjednodušeném písemném postupu za jasně definovaných podmínek, pokud není na základě unijních nebo vnitrostátních právních předpisů vyžadována reakce; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly výhody a překážky uplatňování tohoto postupu na geotermální projekty a zvážily jeho zavedení do svých právních předpisů;

37.vyjadřuje obavy, že geotermální projekty se potýkají s dlouhými povolovacími postupy; naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily účinnější, efektivnější a digitalizované povolovací postupy pro nové geotermální projekty a pro rozšíření stávajících zařízení, a to včetně vytvoření jednotného kontaktního místa, pokud se tak již nestalo, pro celý povolovací proces napříč orgány, a poskytly místním orgánům podporu, která bude mít za cíl zajistit, že příslušní pracovníci budou mít náležitou kvalifikaci; domnívá se, že tato jednotná kontaktní místa by rovněž měla podporovat sdílení informací o možnostech financování shromážděných Komisí na centralizovaném portálu;

38.upozorňuje na rozdíly mezi využíváním geotermální energie ve městech a na venkově; upozorňuje na specifičnost projektů geotermálního vytápění ve městech a vyzývá členské státy, aby vypracovaly účinnější a efektivnější postupy povolování projektů geotermálního vytápění, včetně usnadnění přístupu k městským pozemkům vhodným pro geotermální zařízení; vyzývá proto Komisi, aby vydala doporučení pro provozovatele distribučních soustav týkající se způsobů spolupráce s místními orgány na vytvoření místních plánů vytápění a chlazení se zaměřením na geotermální energii, což by umožnilo zahrnutí využití geotermální energie do plánů územního rozvoje a zaujetí moderních přístupů ke správě podzemních prostor;

39.konstatuje, že pro předkladatele projektů musí být snadnější rozšířit povolení pro geotermální zařízení tak, aby pokrývala těžbu surovin nebo výrobu vodíku ze stávající kapacity v rámci téhož pronájmu;

40.vyzývá Komisi, aby vydala pokyny pro povolovací orgány týkající se osvědčených postupů při vyřizování žádostí o povolení pro mělké geotermální zdroje a možných zásahů do pitné vody s cílem urychlit povolovací postup a zároveň zajistit plné uplatňování environmentálních norem;

41.vyjadřuje politování nad tím, že se na geotermální energetiku uplatňuje analýza životního cyklu, což je v rozporu s technologicky neutrálním přístupem nařízení o taxonomii Nařízení Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13)., omezuje značný potenciál geotermální energie jako příspěvku k dekarbonizaci, zejména v oblasti dodávek tepla, a vystavuje ji nerovným konkurenčním podmínkám vůči jiným obnovitelným zdrojům energie; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala klasifikaci zařízení pro geotermální energii v ustanoveních taxonomie, aby se geotermální energetika zrovnoprávnila s větrnými a solárními elektrárnami;

42.zdůrazňuje, že geotermální energetika by měla mít stejný regulatorní status, mimo jiné při zadávání veřejných zakázek v EU, jaký již existuje pro jiné obnovitelné zdroje energie a v dočasném krizovém a transformačním rámci i ve všech následných opatřeních;

43.vyjadřuje znepokojení nad nahlášeným množstvím nevyřízených případů a zpožděním při instalaci geotermálních tepelných čerpadel, stavbě vrtů a udělování požadovaných povolení z důvodu nedostatku kvalifikovaných pracovníků; zdůrazňuje, že potřeba kvalifikované pracovní síly bude v budoucnu dále narůstat a naléhavě vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s průmyslem a případně odbory zintenzivnily opatření na přípravu a změnu kvalifikace odborníků na geotermální energii, neboť pro splnění cílů v oblasti zavádění geotermální energie bude rozhodující dostačující rezerva pracovníků;

44.vyzývá členské státy, aby zajistily, že zejména pro instalatéry malých mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel budou k dispozici systémy certifikace nebo rovnocenné systémy kvalifikace;

45.konstatuje, že geotermální energii se věnuje pouze omezený počet vysokoškolských programů, které jsou krátkodobé a dobrovolné, přičemž většina předmětů vyučuje pouze základní dovednosti; vybízí proto členské státy, aby spolupracovaly se vzdělávacími institucemi s cílem aktualizovat a posílit obory zaměřené na geotermální energii, aby bylo možné náležitě vyškolit budoucí generace pracovníků v oboru; vítá projekty podporované programem Erasmus+, jejichž cílem je odstranit nedostatek kvalifikovaných mladých absolventů v hodnotovém řetězci geotermální energie, jako je program Geo3En, jehož cílem je položit základy budoucího magisterského studia v oboru geotermálního inženýrství Erasmus Mundus; zdůrazňuje, že geotermální odvětví musí zvýšit povědomí studentů a vyučujících o geotermálním odvětví a kariérních příležitostech, které nabízí;

46.zdůrazňuje, že ačkoli je EU lídrem výzkumu, vývoje, vysoce hodnotných patentů, publikací a výroby v geotermálním odvětví, jsou na evropské a vnitrostátní úrovni zapotřebí podpůrná opatření pro geotermální technologie nové generace, aby se tato vedoucí pozice udržela, zejména pokud jde o geotermální skladování a průmyslové využití;

47.konstatuje, že investicím do výzkumu a vývoje v oblasti geotermální energie se dostává podstatně méně finančních prostředků než jiným odvětvím, přičemž z Inovačního fondu byly dosud podpořeny pouze dva projekty v oblasti geotermální energie; vyzývá proto Komisi, aby podpořila investice do výzkumu a vývoje v oblasti geotermálních technologií, jako je vývoj spolehlivých technologií čerpání a nových vrtných technik;

48.vyzdvihuje zejména význam projektů podzemních přečerpávacích vodních elektráren a projektů skladování tepla; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a vývoj těchto řešení a realizovaly rozsáhlá pilotní zařízení; žádá, aby ve výzvách Inovačního fondu EU a programu Horizont Evropa měly větší podporu takové projekty, zejména ty, které vznikly na základě vyřazených dolů a lomů, které lze přeměnit na vodní nádrže, neboť toto řešení může být zásadním prvkem rozvoje dekarbonizovaných systémů elektrické energie;

49.zdůrazňuje, že některé členské státy vyjádřily obavy ohledně nesouladu některých dovážených tepelných čerpadel s jejich deklarovaným statusem energetické účinnosti; zdůrazňuje, že posuzování shody třetí stranou (namísto vlastního prohlášení) by mělo být projednáno v rámci revize pravidel pro označování energetickými štítky;

50.zdůrazňuje, že využívání geotermálního potenciálu, zejména pro dálkové vytápění, je jedním z přírodních zdrojů, který může přispět ke spravedlivé transformaci energetiky v dotčených oblastech tím, že bude kompenzovat ztráty pracovních míst, když budou uzavírány doly a další těžební zařízení, vymýtí energetickou chudobu a posílí soběstačnost místních komunit a jejich správních orgánů snižováním jejich závislosti na dovozu energie;

51.vyjadřuje politování nad tím, že potenciál nové geotermální aplikace vyčerpaných nebo opuštěných zásobníků uhlovodíků nebo zásobníků uhlovodíků, jejich životnost skončila, jakož i ropných i plynových vrtů není dosud plně využit;

52.upozorňuje na stávající projekty nového využití v dolech s ukončenou těžbou, kde je technologie akumulace tepelné energie aplikovaná v hlubinných prostorách schopna zajistit vytápění nebo chlazení; bere na vědomí rozvoj projektů, v jejichž rámci se plánuje využití ropných nádrží pro skladování geotermální energie; bere na vědomí probíhající projekty na nové využití vyřazených ropných a plynových vrtů pro geotermální odvětví, díky kterým se výrazně sníží rizika spojená s průzkumem a náklady na provádění vrtů;

53.konstatuje, že mnohé z těchto projektů provádí průmysl fosilních paliv, který je považuje za příležitost stát se součástí transformace energetiky, a že je třeba, aby se toto odvětví ještě více a včas zapojilo do průzkumu potenciálu geotermální energie; zdůrazňuje, že včasné posouzení zdrojů v době, kdy jsou doly stále přístupné, zajistí účinnější rozvoj jejich alternativního využití; konstatuje, že je třeba náležitě zvážit režim odpovědnosti;

54.vyzývá členské státy, aby využily stávajících možností evropského financování na podporu změny kvalifikace pracovní síly v oblastech procházejících transformací s cílem využít pracovních míst vytvořených díky geotermálním projektům; konstatuje, že dovednosti v odvětví těžby ropy a zemního plynu lze uplatnit v geotermálním odvětví a mohou pro něj být obzvláště hodnotné; zdůrazňuje proto, že je třeba přilákat relevantní pracovníky do geotermálního odvětví a podpořit je, mimo jiné vytvořením pobídek a vzdělávacích programů;

55.upozorňuje na specifické potřeby nejvzdálenějších regionů rozvíjet obnovitelné zdroje energie v souladu s jejich zeměpisnými, geologickými a meteorologickými charakteristikami; poukazuje na to, že tyto regiony nejsou kvůli své geografické odlehlosti napojeny na evropské energetické sítě; konstatuje, že velká část nejvzdálenějších regionů jsou vulkanická území, která představují vysoký potenciál pro výrobu povrchové i hlubinné geotermální energie; zdůrazňuje zásadní roli, kterou může geotermální energie v těchto regionech hrát pro zajištění jejich energetické nezávislosti;

56.upozorňuje na online mapování stávajících geotermálních zařízení v konkrétním městě nebo regionu jako na osvědčený postup, který může zvýšit viditelnost geotermálních řešení a pomoci podpořit investiční rozhodnutí veřejného i soukromého charakteru;

57.konstatuje, že přijetí ze strany veřejnosti je i nadále pro geotermální projekty výzvou, zejména vzhledem k obavám týkajícím se životního prostředí, jako je možný zásah do podzemních vod, nekondenzovatelné plynné emise, nadměrné využívání zdrojů vody a seismická aktivita; připomíná, že je důležité ve všech fázích projektů geotermální energie zachovat vysoké environmentální a vědecké standardy a zaujmout udržitelný přístup z hlediska analýzy životního cyklu; zdůrazňuje, že přísné dodržování těchto požadavků, transparentnost investic, větší zapojení zúčastněných stran a účast místních komunit ve fázích plánování a provádění mohou sloužit jako účinný způsob, jak řešit obavy veřejnosti a překonat nedůvěru; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s geotermálním odvětvím a členskými státy vypracovala pokyny a osvědčené postupy ke spolupráci mezi předkladateli projektů a místními orgány a komunitami, které budou budovat důvěru, poskytovat podporu a vytvářet vzájemně přínosné vztahy;

58.zdůrazňuje, že je třeba sdílet osvědčené postupy, technologické know-how, výsledky výzkumu a inovace v oblasti geotermální energie s partnerskými zeměmi a organizacemi, které rozvíjejí hlubinnou a povrchovou geotermální energii ve větším měřítku nebo jsou v procesu zavádění ambiciózních plánů podněcujících rychlý růst odvětví geotermální energetiky;

59.vyzdvihuje význam začlenění geotermální energie do programů spolupráce s rozvojovými zeměmi v zájmu předávání technologií šetrných k životnímu prostředí, sdílení znalostí a budování kapacit pro uspokojení rostoucí poptávky po energii;

60.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.