1.připomíná význam svobodných sdělovacích prostředků pro prosazování demokracie, pro zajištění toho, aby veřejné i soukromé instituce nesly odpovědnost, a pro umožnění přístupu občanů k informacím založeným na faktech; zdůrazňuje význam plurality sdělovacích prostředků a novinářské svobody; důrazně odsuzuje skutečnost, že v roce 2022 byl zaznamenán další světový rekord v počtu uvězněných novinářů, a vyzývá k plnému zajištění spravedlnosti v případech zabití investigativních novinářů v EU;

2.vyzývá členské státy, aby provedly doporučení Komise o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními, zejména aby zrušily trest odnětí svobody za pomluvu, dekriminalizovaly pomluvu a místo toho upřednostňovaly občanské nebo správní postupy; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala závažností strategických žalob proti účasti veřejnosti zahájených v rámci trestního řízení tím, že předloží návrh opatření k zajištění toho, aby pomluva, urážka na cti a hanobení, které představují trestné činy ve většině členských států, nemohly být zneužity ke strategickým žalobám proti účasti veřejnosti prostřednictvím veřejného ani soukromého trestního stíhání; zdůrazňuje, že strategické žaloby proti účasti veřejnosti jsou pouze jednou z metod, které se používají k umlčení novinářů, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala i další praktiky a zasáhla; vyzývá politiky, aby veřejně odsoudili vyhrožování novinářům a útoky na ně;

3.opakuje své znepokojení nad porušováním základních práv, pokud jde o používání softwaru Pegasus a obdobného špionážního softwaru ke sledování jednotlivců a známých osobností, jako jsou novináři, bloggeři, obránci lidských práv, politici nebo další aktéři; zdůrazňuje, že nelegitimní používání špionážního softwaru vládami členských států přímo i nepřímo ovlivňuje integritu rozhodovacího procesu, čímž podkopává demokracii EU a zdůrazňuje naléhavou potřebu větší transparentnosti a právní odpovědnosti v odvětví technologií sledování;

4.vyzývá členské státy, zejména Řecko, Maďarsko, Polsko, Španělsko a Kypr, aby se řídily doporučeními, která byla vydána pro jejich země a jsou uvedena v jeho zprávě o používání softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru; připomíná svá doporučení týkající se dodržování společných norem EU, neboť není možné, aby byla ohrožena práva jednotlivců tím, že bude umožněn neomezený přístup ke sledování;

5.naléhavě vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní akční plány pro bezpečnost novinářů, vytvořily příznivé prostředí pro rozvoj pluralitních a nezávislých sdělovacích prostředků a plnily svou zásadní úlohu v oblasti dohledu s cílem nutit vlády a další aktéry k odpovědnosti;

6.připomíná, že obchod se špionážním softwarem a jeho používání musí podléhat přísné regulaci; zdůrazňuje, že používání špionážního softwaru musí být povoleno pouze ve výjimečných a specifických případech vyšetřování omezeného a uzavřeného seznamu jasně a přesně definovaných závažných trestných činů, musí být odůvodněno případ od případu, musí být v souladu s Listinou a dalšími příslušnými právními předpisy Unie a musí být předem nařízeno nezávislým a nestranným soudním orgánem s účinnými, známými a přístupnými nápravnými opatřeními; zdůrazňuje, že veškerý dohled pomocí špionážního softwaru musí být následně kontrolován nezávislým kontrolním orgánem, který musí zajistit, aby veškeré povolené sledování probíhalo v souladu se základními právy a s podmínkami stanovenými Soudním dvorem, Evropským soudem pro lidská práva (ESLP) a Benátskou komisí; trvá na tom, aby jednotlivci, kteří byli sledováni špionážním softwarem, měli přístup ke skutečným a smysluplným opravným prostředkům;

7.zdůrazňuje, že korupce je neslučitelná s hodnotami demokracie a právního státu, neboť prohlubuje nerovnosti a oslabuje důvěru občanů v řádnou správu věcí veřejných; je hluboce znepokojen zvyšující se mírou korupce v některých členských státech, zejména případy, které se týkají vysoce postavených úředníků a politiků; znovu odsuzuje případy údajné korupce, do nichž byli zapleteni současní i bývalí poslanci Evropského parlamentu; v této souvislosti zdůrazňuje přijetí změn v jednacím řádu Parlamentu, jejichž účelem je posílit jeho integritu, nezávislost a odpovědnost; je znepokojen rozdílnou mírou provádění protikorupčního rámce EU v členských státech; požaduje, aby nulová tolerance vůči korupci byla pravidlem; vyzývá ke zřízení nezávislého orgánu pro etiku; vyzývá členské státy, aby zajistily plné provedení směrnice o ochraně oznamovatelů Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).;

8.zdůrazňuje, že nezávislost soudnictví a účinný systém brzd a protivah, který se může v jednotlivých členských státech lišit, jsou klíčovými prvky právního státu; podtrhuje, že v několika členských státech EU přetrvávají vážné obavy o právní stát a nezávislost soudnictví; odsuzuje veškeré pokusy vlád členských států uplatňovat politický vliv nebo kontrolu nad nezávislým rozhodováním soudnictví, a to přímo nebo prostřednictvím organizačních prostředků;

9.podporuje vytvoření strategie EU k zajištění konkrétních a koordinovaných opatření na úrovni EU, mimo jiné vytvoření ochranného mechanismu pro obránce lidských práv v Evropě, která by vycházela z příkladů zahraniční politiky EU a jejímž cílem by bylo zajistit prevenci, přímou pomoc a odpovědnost;

10.podporuje využívání Nástroje pro oživení a odolnost a horizontálních základních podmínek pro zmrazení finančních prostředků EU v rámci boje proti korupci a zhoršování stavu právního státu v členských státech; zdůrazňuje, že finanční prostředky omezené různými opatřeními podmíněnosti musí být uvolněny až poté, co budou splněny základní podmínky klíčového významu; naléhavě vyzývá členské státy, aby dokončily vhodná opatření k dosažení milníků stanovených v jejich příslušných plánech na podporu oživení a odolnosti; vyzývá Evropskou radu, aby učinila nezbytné kroky a zjistila, zda se Maďarsko dopouští závažného a trvajícího porušování hodnot EU podle čl. 7 odst. 2 SEU; vyjadřuje hluboké politování nad systematickým a neoprávněným obviňováním komunity LGBTQI+ maďarskými orgány; zdůrazňuje, že Rada nese svůj díl odpovědnosti za ochranu hodnot zakotvených v článku 2 SEU a že pokud by v tomto smyslu nejednala, mělo by to dlouhodobé a potenciálně škodlivé důsledky; trvá na tom, aby byla respektována úloha a pravomoci Parlamentu;

11.vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy prodlužují mimořádná opatření nad rámec toho, co je nezbytné a přiměřené, a urychleně přijímají právní předpisy bez řádné konzultace;

12.připomíná, že je naléhavě nutné vytvořit mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva, a naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby okamžitě o této dohodě začaly jednat s Parlamentem;

13.vítá skutečnost, že Soudní dvůr zavedl v roce 2022 vysílání a živé streamování s cílem usnadnit částečný přístup veřejnosti k jeho soudní činnosti;

14.vyslovuje značné obavy z narůstajícího ohrožení svobody sdružování, projevu a shromažďování; znovu opakuje, že právo na pokojné shromažďování lze omezit pouze tehdy, stanoví-li to právní předpisy a je-li to nezbytné a přiměřené k ochraně obecného zájmu uznaného Unií nebo práv a svobod ostatních; odsuzuje skutečnost, že v některých případech zasahují donucovací orgány násilně a nepřiměřeně během pokojných protestů, a odsuzuje případy, kdy jsou případní demonstranti hromadně zatýkáni dle uvážení zasahujících orgánů; vybízí příslušné vnitrostátní orgány, aby zajistily transparentní, nestranné, nezávislé a efektivní vyšetření případů podezření či obvinění z použití nepřiměřené síly; vyzývá členské státy, aby k zachování veřejného pořádku používaly alternativní postupy, které se již osvědčily v jiných členských státech;

15.zdůrazňuje, že k zajištění práva na svobodu projevu a informací, které je základem každé demokracie, musí být informace všeobecně dostupné a rozmanité; podtrhuje, že musí být zaručena umělecká svoboda; zdůrazňuje, že dezinformace mohou velmi rušivě ovlivnit fungování demokratických společností, ekonomik a politických systémů; opakuje, že je třeba, aby v zájmu boje proti šíření dezinformací byla mediální a digitální gramotnost součástí občanské výchovy; opakuje své doporučení přijmout účinná opatření za účelem potírání dezinformací šířených z nepřátelských cizích mocností, zejména s ohledem na nadcházející volby do Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že nezávislé a pluralitní mediální prostředí, a to jak on-line, tak i off-line, je nezbytné pro účinný boj proti dezinformacím a propagandě, a proto musí být podporováno, mimo jiné prostřednictvím účinných opatření proti koncentraci sdělovacích prostředků;

16.zdůrazňuje, že podle práva Unie musí být vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty funkčně nezávislé na své vládě a nesmí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádného jiného subjektu; konstatuje, že zásadní význam má politická nezávislost regulace sdělovacích prostředků a dohledu ze strany členských států a Komise, ochrana redakční nezávislosti v celé EU, ochrana novinářů před sledováním a ochrana novinářských zdrojů; v tomto ohledu vyzývá k přijetí účinného evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků, který by zaručil nezávislost, pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků v celé EU a současně zajistil transparentnost vlastnictví a financování;

17.vyzdvihuje klíčovou úlohu organizací občanské společnosti při podpoře aktivního občanství, základních práv a účasti na demokratickém životě v Evropě; naléhavě vyzývá Komisi, aby ve všech členských státech představila strategii a stanovila minimální normy ochrany organizací občanské společnosti, a podpořila tak regulační a politické prostředí bez odrazujících účinků, hrozeb a útoků, zajistila organizacím občanské společnosti udržitelný a nediskriminační přístup ke zdrojům a podpořila jejich zapojení do občanského dialogu a účast na tvorbě politik; lituje skutečnosti, že situace obránců lidských práv v EU se v posledních letech alarmujícím způsobem zhoršila; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, která by obráncům lidských práv zajistila možnost pracovat bez překážek a nejistoty;

18.připomíná, že podle článku 6 Listiny má každý právo na svobodu a bezpečnost, což znamená, že každý v EU by měl být chráněn před protiprávním a svévolným zatčením; vyzývá členské státy, aby se v zájmu zlepšování podmínek ve věznicích, a tedy vyšší ochrany práva na svobodu a bezpečnost, řídily doporučením Komise, které se týká procesních práv podezřelých a obviněných osob;

19.odsuzuje nárůst diskriminace založené na náboženském vyznání či přesvědčení a rasistických incidentů v EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby v tomto ohledu učinily rozhodné kroky, a to i na mezinárodní úrovni; připomíná, že podle článku 10 Listiny má každý právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání; vyjadřuje politování nad tím, že případy diskriminace a rasistických a xenofobních trestných činů často nejsou oznamovány úřadům, což vede k faktické beztrestnosti; vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy plně provedly ve svém trestním právu rámcové rozhodnutí Rady o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie;

20.je znepokojen rostoucím počtem případů policejního násilí vůči romskému obyvatelstvu; vyzývá členské státy, aby tyto incidenty důkladně vyšetřily s cílem zabránit beztrestnosti za zavádění anebo provádění represivních a násilných opatření vůči Romům nebo romským komunitám; dále vyzývá členské státy, aby řešily případy neobjektivních policejních záznamů, neobjektivního oznamování, stíhání a soudních rozsudků a nedostatečného přístupu Romů ke spravedlnosti;

21.poukazuje na to, že „datafikace“ každodenního života a skandály týkající se úniku dat ukazují, že právo na ochranu osobních údajů je stále důležitější; opakuje své obavy ohledně nejednotného uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů; podporuje iniciativy na posílení legislativního procesu týkajícího se regulačního rámce EU pro umělou inteligenci, který by poskytl silné záruky základních práv;

22.důrazně odsuzuje rozšířené porušování základních práv a nepřiměřeně násilné zásahy vůči migrantům, včetně uprchlíků, k nimž dochází na hranicích EU a k nimž patří např. svévolné zadržování, nehumánní životní podmínky, nedostatečný přístup ke zdravotní péči, nezákonná navracení a násilné vytlačování; je velmi znepokojen tím, že členské státy začleňují použití vytlačování do svých vnitrostátních právních předpisů; odsuzuje veškeré právní předpisy v členských státech, které oslabují účinnou ochranu lidských práv uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů na pevnině a na moři, a odsuzuje rovněž kriminalizaci humanitárních pracovníků a aktivistů; zdůrazňuje, že téměř třetina žadatelů o azyl jsou děti, a opakuje, že zadržování dětí imigračními úřady by nemělo být povoleno;

23.vyzývá EU a členské státy, aby zajistily zavedení účinných mechanismů dohledu s cílem zajistit dodržování základních práv na vnějších hranicích, což by mělo zahrnovat i monitorování činností v oblasti dohledu na hranicích; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že jednotlivci, jejichž údaje jsou uloženy v databázích rozsáhlých informačních systémů EU, budou informováni o svých právech a budou mít přístup k dostupným opravným prostředkům;

24.vyjadřuje hluboké politování nad velkým počtem úmrtí uprchlíků a migrantů na moři, kteří se často stávají obětí obchodování s lidmi a musí čelit nelidskému a ponižujícímu zacházení, při němž není nijak zohledňována jejich bezpečnost; opakuje, že mezinárodní námořní právo ukládá povinnost pomáhat osobám v tísni, a naléhavě vyzývá ke stálým koordinovaným pátracím a záchranným operacím s rychlým vyloděním a k tomu, aby členské státy podnikaly veškeré možné kroky k záchraně života ohrožených osob na moři; žádá, aby bylo respektováno právo na azyl všech osob, které byly zachráněny na moři, a to na základě individuálního posouzení jednotlivých okolností;

25.konstatuje, že některé členské státy používají národní bezpečnost jako určující faktor pro vnitřní politiku, např. v otázkách migrace; zdůrazňuje, že veškerá opatření přijatá na základě národní bezpečnosti musí být nezbytná a přiměřená a nesmí oslabovat práva zaručená Listinou; připomíná, že článek 19 Listiny stanoví ochranu v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání tím, že zakazuje hromadné vyhoštění, a proto vyžaduje individuální posuzování a zakazuje zamítání žádostí o mezinárodní ochranu pouze na základě určité státní příslušnosti;

26.vítá aktivaci směrnice EU o dočasné ochraně Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12). po vypuknutí války na Ukrajině, jejímž cílem je zajistit uprchlíkům a žadatelům o azyl jakéhokoli původu přístup k ochraně; připomíná, že podle této směrnice musí být při přístupu k ubytování, zaměstnání, vzdělávání, zdravotní péči a službám sociálního zabezpečení zohledňováno hledisko genderu; vyjadřuje politování nad nerovným zacházením, rasovou diskriminací a násilím, jimž čelí lidé, kteří nejsou Ukrajinci a prchají před konfliktem, zejména lidé tmavé pleti a členové komunity LGBTIQ+; vyjadřuje politování nad dvojími standardy, které se uplatňují na migranty a uprchlíky v EU, a vyzývá k ukončení této situace;

27.vítá doporučení Výboru ministrů Rady Evropy týkající se ochrany práv migrantek, uprchlic a žadatelek o azyl a vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k prevenci diskriminace těchto žen, mimo jiné podporou jejich přístupu k zaměstnání a sexuální a reprodukční zdravotní péči a usnadněním přístupu ke službám a spravedlnosti pro osoby, které zažily genderově motivované násilí Rada Evropy, „Doporučení CM/Rec(2022)17 Výboru ministrů adresované členským státům o ochraně práv migrantek, uprchlic a žadatelek o azyl“, 20. května 2022.;

28.se znepokojením bere na vědomí velký počet osob v EU, které nemají státní příslušnost, zejména děti narozené bez státní příslušnosti; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii a akční plán pro řešení problematiky osob bez státní příslušnosti v EU a aby je chránila před vyhoštěním; vyzývá členské státy, aby osoby bez státní příslušnosti řádně identifikovaly, uznávaly a chránily a řešily specifická zranitelná místa těchto osob;

29.vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování práva na nediskriminaci a rovné zacházení v celé EU; vyjadřuje politování nad skutečností, že horizontální antidiskriminační směrnice je v Radě od roku 2008 zablokována; domnívá se, že jakákoli aktualizace tohoto návrhu ze strany Komise musí vycházet z postoje Parlamentu, řešit diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a výslovně zakázat diskriminaci na základě jakékoli kombinace důvodů uvedených v Listině; vyjadřuje politování nad tím, že Rada tyto požadavky ignorovala, a naléhavě ji vyzývá, aby je začlenila do svého mandátu a přijala veškerá opatření vhodná k boji proti diskriminaci v EU;

30.vyzývá Komisi, aby monitorovala provádění národních akčních plánů členských států proti rasismu a akčního plánu EU proti rasismu a zajistila řádné sledování jejich provádění; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby začlenila boj proti rasismu a diskriminaci do všech politik EU; vyzývá nadcházející předsednictví Rady, aby vážně zvážila vytvoření Rady ve složení pro rovnost žen a mužů a rovnost obecně;

31.vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti rasové diskriminaci ve všech oblastech společnosti se zvláštním důrazem na vzdělávání a předcházení segregaci ve školách, a to prostřednictvím účinných legislativních a politických opatření jak v členských státech, tak v zemích procesu rozšíření;

32.připomíná, že v souvislosti s digitalizací je třeba věnovat velkou pozornost diskriminačním předsudkům zaváděným do nových technologií a požadovat, aby vývojáři a provozovatelé zveřejňovali informace o tom, jak se tyto systémy trénují; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření, která by bránila tomu, že by nové technologie, včetně umělé inteligence, prohlubovaly diskriminaci, stávající nerovnosti a chudobu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby se systémy umělé inteligence řídily zásadami transparentnosti, vysvětlitelnosti, spravedlnosti a odpovědnosti a aby byla zavedena nezávislá posuzování dopadu na lidská práva; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily genderové rozdíly a rozdíly v rozmanitosti v oboru informačních a komunikačních technologií (IKT) a přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), zejména při vývoji nových technologií, a především na pozicích s rozhodovacími pravomocemi;

33.připomíná, že je důležité, aby děti z národnostních menšin měly k dispozici specializované školy nabízející vzdělávání v jejich jazyce; vybízí k začlenění zástupců národnostních menšin do rozhodovacích procesů, které mají dopad na jejich vzdělávací systémy;

34.připomíná, že genderově podmíněné násilí je velmi rozšířené ve všech členských státech EU; důrazně odsuzuje rychlé zhoršení v oblasti práv žen a LGBTIQ+ osob v několika členských státech; důrazně odsuzuje odepření přístupu k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství, neboť i to je forma genderově podmíněného násilí; zdůrazňuje, že ESLP rozhodl, že restriktivní zákony o umělém přerušení těhotenství a nedostatečné uplatňování předpisů znamená porušení práva žen na tělesnou autonomii a integritu; znovu odsuzuje polský zákon, který ukládá téměř úplný zákaz umělého přerušení těhotenství; připomíná, že občané, kteří pomáhají lidem získat přístup ke službám umělého přerušení těhotenství, pokud nejsou volně a legálně přístupné, by neměli být pronásledováni; opakuje svou výzvu, aby bylo právo na umělé přerušení těhotenství zahrnuto do Listiny;

35.vítá návrh směrnice o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, který předložila Komise, a vyzývá k urychlenému uzavření jednání a k zařazení genderově podmíněného násilí na seznam trestných činů EU; zdůrazňuje, že tato směrnice by měla zaručit povinnosti stanovené v Istanbulské úmluvě jako minimální standard a usilovat o posílení těchto norem s cílem zvýšit míru ochrany; oceňuje, že EU ratifikovala Istanbulskou úmluvu, která vstoupila v platnost dne 1. října 2023; vyzývá zbývající členské státy, aby v zájmu ochrany žen před násilím tuto úmluvu ratifikovaly;

36.zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením, zejména zdravotně postižené ženy, nadále čelí vícenásobné diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a to na základě jejich zdravotního postižení, pohlaví, rasy, etnického původu, věku, náboženského vyznání nebo přesvědčení, sexuální orientace, migračního statusu nebo socioekonomického zázemí; zdůrazňuje, že ženy a dívky se zdravotním postižením se obzvláště často stávají obětí genderově podmíněného násilí, které zahrnuje násilí fyzické, sexuální, psychické a ekonomické; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zavedení přístupných mechanismů pro oznamování násilí na osobách se zdravotním postižením a podpůrných služeb pro oběti;

37.zdůrazňuje, že práva dítěte jsou univerzální a že každé dítě by mělo požívat stejných práv bez diskriminace, například práva na uznání rodičovství, což se týká i párů stejného pohlaví; vítá návrh Komise na nařízení o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání rozhodnutí a přijímání veřejných listin ve věcech rodičovství a o vytvoření evropského osvědčení o rodičovství s cílem chránit práva všech dětí zajištěním toho, aby jejich rodičovské vazby, včetně a obzvláště u dětí s rodiči stejného pohlaví, vytvořené v jednom členském státě byly uznávány ve všech členských státech EU;

38.vyzývá členské státy, aby zajistily, že nucená sterilizace bude stíhána jako trestný čin; opakuje svůj postoj, podle něhož by směrnice o boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí měla zahrnovat nucenou sterilizaci jako trestný čin podle čl. 83 odst. 1 SFEU;

39.připomíná, že zločiny z nenávisti a nenávistné verbální projevy motivované rasismem, xenofobií, náboženskou nesnášenlivostí nebo nevraživostí či předsudky založenými na zdravotním postižení, sexuální orientaci, genderové identitě, vyjádření pohlavní identity nebo na pohlavních znacích patří mezi extrémní příklady diskriminace; konstatuje, že členské státy EU mají povinnost potírat a vyšetřovat trestné činy z nenávisti, trestat pachatele a přijímat preventivní opatření; zdůrazňuje, že je třeba, aby donucovací orgány náležitě zaznamenávaly trestné činy z nenávisti, aby bylo možné lépe pochopit povahu a rozšíření tohoto jevu a jeho dopad na oběti a řešit jeho základní příčiny;

40.vítá iniciativu Komise rozšířit seznam trestných činů EU uvedený v čl. 83 odst. 1 SFEU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti, přičemž zdůrazňuje potřebu zajistit důraznou trestněprávní reakci EU na tyto projevy a trestné činy; vyjadřuje hluboké politování nad opožděným schválením iniciativy a opakovaně vyzývá Radu, aby pilně pracovala ve snaze o dosažení konsensu;

41.připomíná, že právní předpisy EU týkající se nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti by měly všeobecně chránit lidskou důstojnost a bojovat proti nenávisti a nesnášenlivosti bez ohledu na motivy vedoucí k těmto činům a měly by klást zvláštní důraz na cílové osoby, skupiny a komunity; důrazně odsuzuje všechny formy nenávistných verbálních projevů a očerňujících kampaní ve veřejných sdělovacích prostředcích, jejichž terčem jsou novináři, politici, veřejní činitelé, aktivisté a jiní aktéři;

42.vyzývá Komisi, aby účinně sledovala provádění opatření obsažených v různých strategiích pro rovnost, jako je strategie EU pro rovnost LGBTIQ+ na období 2020–2025, strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, strategie pro rovnost a začleňování Romů a akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025; naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně vypracovaly a provedly národní akční plány proti rasismu;

43.vítá skutečnost, že Komise poprvé uplatnila samostatné porušení článku 2 SEU, když předložila Soudnímu dvoru maďarský „zákon o ochraně dětí“, který zastíral jiné cíle;

44.uznává, že chudoba je další formou diskriminace, která vede k porušování základních práv a nerovným příležitostem při přístupu ke zboží a službám; zdůrazňuje obzvláště velkou zranitelnost dětí a dopady, které na ně a na jejich tělesný a psychický vývoj má chudoba; vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby vypracovaly strategie ke snížení chudoby a sociálního vyloučení, přistupovaly k této problematice průřezově a věnovaly zvláštní pozornost jednotlivcům ve zranitelném postavení; vítá schválení evropské záruky pro děti, domnívá se však, že je třeba vyvinout větší úsilí, zejména v oblasti sociální ochrany; vyzývá členské státy, aby zaručily rovný přístup a stejné příležitosti k získání kvalitního vzdělání a zaměstnání, neboť to hraje zásadní úlohu při zmírňování nerovností a při snaze vymanit lidi z chudoby;

45.je hluboce znepokojen nárůstem chudoby, nerovností a sociálního vyloučení v EU; vyzývá členské státy, aby řešily problém „menstruační chudoby“ a zrušily DPH z výrobků osobní hygieny; zdůrazňuje, že dlouhodobé hospodářské důsledky pandemie COVID-19 a nárůst cen potravin a energie se závažným způsobem odrazily na právech osob s nízkými příjmy nebo osob žijících v chudobě, včetně jejich práva na odpovídající životní úroveň, na potraviny, zdraví, bydlení a sociální zabezpečení; vyzývá Komisi a Radu, aby vyvinuly makroekonomické strategie, které by vycházely nejen z hospodářského růstu, ale také ze sociálních norem, a připomíná význam sociálních norem v rámci evropského semestru;

46.vítá doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu Doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (Úř. věst. C 41, 3.2.2023, s. 1). zajišťujícím aktivní začlenění jakožto pokrok v uplatňování zásady 14 evropského pilíře sociálních práv; vyjadřuje však politování nad tím, že chybí konkrétní opatření k odstranění strukturální diskriminace zranitelných skupin; vyzývá členské státy, aby shromažďovaly údaje o minimálním příjmu rozčleněné podle těchto skupin;

47.zdůrazňuje, že digitalizace je průřezový proces, který má dopad na přístup ke všem službám, zejména zdravotní péči, a na uplatňování základních práv; zdůrazňuje, že digitální chudoba v EU by měla být monitorována a posuzována v souvislosti s přístupem k základním službám a základním právům, a to i v případě seniorů, lidí žijících v odlehlých oblastech, lidí bez domova a Romů; připomíná, že podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením mají členské státy povinnost zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly plný přístup do společnosti; připomíná, že technologické závislosti představují problém v oblasti veřejného zdraví, který postihuje zejména nezletilé osoby a jejich tělesnou a duševní nedotknutelnost;

48.konstatuje, že bydlení není komodita, ale potřeba, a že je to základní předpoklad pro plnou účast na životě společnosti; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do sociálního a cenově dostupného bydlení s cílem odstranit nadměrné zatížení náklady na bydlení, zejména mezi lidmi ze znevýhodněných a zranitelných skupin, a zabránit konkurenci mezi těmito skupinami;

49.vítá skutečnost, že Rada OSN pro lidská práva dne 8. října 2021 uznala všeobecné právo na přístup ke zdravému a udržitelnému životnímu prostředí; zdůrazňuje, že zhoršení kvality životního prostředí a skutečnost, že některé veřejné orgány neposkytují informace o závažných environmentálních rizicích, jimž jsou jednotlivci vystaveni, může mít na jednotlivce závažné nepříznivé dopady; připomíná, že do roku 2030 je třeba plně sladit normy EU pro kvalitu vnějšího ovzduší s nejnovějšími pokyny Světové zdravotnické organizace;

50.vítá pokrok, jehož bylo dosaženo od obnovení jednání o přistoupení EU k EÚLP v červnu 2020 a prozatímní dohodu o návrhu revidovaných přístupových nástrojů, jíž bylo docíleno v březnu 2023; vyzývá Komisi a Radu, aby co nejrychleji vyřešily zbývající otázku týkající se stavu aktů EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky s cílem dokončit proces přistoupení;

51.podporuje práci Agentury pro základní práva na analýze údajů s cílem zdokumentovat diskriminaci a vítá další vývoj v této oblasti; vítá návrhy dvou směrnic o normách pro orgány pro rovné zacházení předložené Komisí, jejichž cílem je zajistit uplatňování a prosazování antidiskriminačních pravidel EU; vyzývá vnitrostátní orgány, které spolupracují s Agenturou pro základní práva, aby poskytovaly nestranné údaje; vyzývá tuto agenturu, aby v případě, že i nadále panují vážné obavy ohledně kvality údajů, konzultovala další zdroje;

52.zdůrazňuje význam podpory a posílení spolupráce mezi orgány EU, členskými státy, úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce; vyzývá, aby Komise předložila zprávu, v níž posoudí možnost a způsoby rozšíření mandátu Úřadu evropského veřejného žalobce stanoveného v článku 86 SFEU tak, aby zahrnoval závažné trestné činy proti životnímu prostředí, které poškozují zájmy Unie nebo ovlivňují důsledné uplatňování politik EU souvisejících s ochranou životního prostředí.

53.vyzývá k tomu, aby se Agentura pro základní práva stala nezávislým orgánem pro lidská práva podobným vnitrostátním institucím pro lidská práva v souladu s pařížskými zásadami Valného shromáždění OSN z roku 1993, aby mohla chránit a prosazovat politiky a postupy Listiny uplatňované orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy při provádění práva EU; domnívá se, že to vyžaduje, aby byl ve Smlouvách právní základ pro zřízení úřadu Evropské unie pro základní práva, který by zakotvil jeho nezávislost a zavedl řádný legislativní postup pro přijímání a změnu jeho mandátu; vyzývá k tomu, aby byl tento nový orgán oprávněn podávat žaloby podle článku 263 SFEU z důvodu porušení Listiny; vyzývá k tomu, aby byla do jeho mandátu začleněna pravomoc vyřizovat stížnosti a byly do něj začleněny i povinné konzultace Komise s Agenturou pro základní práva při vypracovávání návrhů legislativních aktů nebo doporučení, které mají dopad na základní práva;

54.připomíná význam příslušné judikatury Soudního dvora, která hájí dodržování základních práv a dále definuje právní stát; je znepokojen tím, že některé členské státy soustavně odmítají provádět vnitrostátní rozsudky a rozsudky Soudního dvora a ESLP, což přispívá k oslabování právního státu; zdůrazňuje, že neprovedení rozsudků může vést k tomu, že porušování lidských práv bude ponecháno bez nápravy; zdůrazňuje, že nadřazenost EU je základem právního řádu EU; vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající následná opatření, jestliže tato zásada nebude uplatňována;

55.zdůrazňuje úlohu vnitrostátních a místních správních orgánů, parlamentů členských států a donucovacích orgánů při prosazování a ochraně práv vyplývajících z Listiny;

56.v této souvislosti bere na vědomí připomínku Agentury pro základní práva, že členské státy se zjevně strukturovaným způsobem nezapojují do strategie Komise zaměřené na posílené uplatňování Listiny, k čemuž patří stanovení jasných cílů, milníků a harmonogramů; vyzývá členské státy, aby tuto strategii plně uplatňovaly;

57.připomíná, že právo podílet se na demokratickém životě a povinnost zajistit, aby rozhodnutí byla přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům, je chráněno Smlouvami a zejména článkem 10 SEU; vyzývá orgány EU a členské státy, aby zajistily dostatek času na veřejné konzultace a transparentnost a aby aktivně zveřejňovaly veřejné dokumenty;

58.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.