Α.vzhledem k tomu, že evropská nejvyšší žalobkyně požádala, aby byla Eva Kailisová zbavena imunity v rámci probíhajícího vyšetřování týkajícího se činů, které by mohly naplňovat podstatu závažného trestného činu podněcování k podvodu poškozujícímu finanční zájmy Evropské unie, který byl spáchán opakovaně a způsobil škodu vyčíslenou na více než 120 000 EUR a 150 000 EUR, za který lze uložit trest odnětí svobody v rozmezí od 5 do 15 let, jak stanoví čl. 46 odst. 1, čl. 52 odst. 2 a čl. 98 odst. 2 řeckého trestního zákoníku a čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 2803/2000 ve spojení s čl. 2 odst. 1 a čl. 386 odst. 2 řeckého trestního zákoníku, čl. 24 odst. 2 a čl. 26 odst. 3 zákona č. 4689/2020;

Β.vzhledem k tomu, že v návaznosti na zprávu úřadu OLAF, kterou Úřad evropského veřejného žalobce obdržel dne 1. července 2021, zahájil dne 8. září 2021 řecký evropský pověřený žalobce toto vyšetřování; vzhledem k tomu, že dne 12. listopadu 2021 požádala evropská pověřená žalobkyně, které byl případ svěřen, úřad OLAF o předání spisové dokumentace k tomuto případu; vzhledem k tomu, že poté, co dne 2. února 2022 dokončila přezkum spisu, požádala dne 7. února 2022 tato žalobkyně úřad OLAF o provedení doplňujícího vyšetřování a o překlad spisové dokumentace z angličtiny do řečtiny; vzhledem k tomu, že úřad OLAF předložil svou závěrečnou zprávu a podpůrnou dokumentaci dne 8. prosince 2022 a příslušné překlady dne 14. prosince 2022;

C.vzhledem k tomu, že údajné nesrovnalosti, o nichž měla mít Eva Kailisová povědomí, se týkají mj.:a)nesplnění povinností jedné z jejích akreditovaných asistentek (APA) týkajících se jak její přítomnosti na pracovišti mezi 28. zářím 2015 a 2. červencem 2019, tak plnění jejích úkolů;b)předložení žádostí o cestovní příkazy a prohlášení o výdajích a obdržení úhrady výdajů za pracovní cesty, které čtyři z akreditovaných asistentů Evy Kailisové údajně neuspořádali, mezi únorem 2016 a březnem 2018 pro prvního z nich, mezi květnem 2015 a únorem 2020 pro druhého, mezi prosincem 2015 a dubnem 2019 pro třetího a mezi říjnem 2014 a únorem 2020 pro čtvrtého z nich;c)převedení části platů / výdajů na služební cesty jedné z jejích akreditovaných asistentek Evě Kailisové, a to na její údajnou žádost, ve dnech 28. září 2015 až 2. července 2019;

D.vzhledem k tomu, že na jedné straně Evropský parlament nelze považovat za soud a že na straně druhé poslanec nemůže být v rámci řízení o zbavení imunity považován za „obžalovaného“ Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2019, Briois v. Evropský parlament, T-214/18, ECLI:EU:T:2019:266.;

E.vzhledem k tomu, že údajný trestný čin se netýká názorů nebo hlasování Evy Kailisové při výkonu její funkce poslankyně Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

F.vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům vnitrostátního parlamentu;

G.vzhledem k tomu, že článek 62 Ústavy Řecké republiky mj. stanoví, že během svého mandátu nemohou být poslanci trestně stíháni, zatčeni, uvězněni ani jinak zbaveni osobní svobody, pokud k tomu nedá předem souhlas parlament;

H.vzhledem k tomu, že smyslem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho poslance před soudními řízeními týkajícími se činnosti vykonávané v rámci parlamentního mandátu, s nímž je neoddělitelně spjata;

I.vzhledem k tomu, že Parlament v tomto případě nenalezl žádný důkaz fumus persecutionis, tedy skutečností nasvědčujících tomu, že řízení mohlo být zahájeno s úmyslem poškodit politickou činnost poslankyně, a tedy činnost Evropského parlamentu;