P9_TA(2024)0079Russiagate: nařčení z ruského vměšování do demokratických procesů Evropské unieUsnesení Evropského parlamentu ze dne 8. února 2024 o Russiagate: nařčení z ruského vměšování do demokratických procesů Evropské unie (2024/2548(RSP))Evropský parlament,

–s ohledem na své rozhodnutí ze dne 13. září 2023 o změnách jednacího řádu Evropského parlamentu k posílení integrity, nezávislosti a odpovědnosti Přijaté texty, P9_TA(2023)0316.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 13. července 2023 o doporučení k reformě pravidel Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, bezúhonnosti, odpovědnosti a boje proti korupci Přijaté texty, P9_TA(2023)0292.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2023 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací Úř. věst. C, C/2023/1226, 21.12.2023, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/C/2023/1226/oj.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 61.,

–s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích mezi EU a Ruskem, zejména na usnesení ze dne 23. listopadu 2022 o uznání Ruské federace za stát, který podporuje terorismus Úř. věst. C 167, 11.5.2023, s. 18.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 19. září 2019 o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy Úř. věst. C 171, 6.5.2021, s. 25.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2024 o evropském historickém vědomí Přijaté texty, P9_TA(2024)0030.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině Úř. věst. C 125, 18.3.2022, s. 2.,

–s ohledem na zprávu Evropské služby pro vnější činnost ze dne 23. ledna 2024 nazvanou „2. zpráva ESVČ o hrozbách zahraniční manipulace s informacemi a vměšování – rámec pro propojenou obranu“,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. prosince 2023 o obraně demokracie (COM(2023)0630),

–s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví harmonizované požadavky na transparentnost zastupování zájmů jménem třetích zemí na vnitřním trhu a kterou se mění směrnice (EU) 2019/1937, který předložila Komise dne 12. prosince 2023 (COM(2023)0637),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 o evropském akčním plánu pro demokracii (COM(2020)0790),

–s ohledem na právní zásadu presumpce neviny,

–s ohledem na svůj jednací řád a kodex chování poslanců Evropského parlamentu,

–s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o posílení transparentnosti a integrity v orgánech EU zřízením nezávislého orgánu EU pro etiku Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 159.,

–s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování, manipulace s informacemi a dezinformace představují závažné porušení univerzálních hodnot a zásad, na nichž je Unie založena, jako je lidská důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, dodržování lidských práv a základních svobod, demokracie a právní stát; vzhledem k tomu, že důvěra v integritu Parlamentu a právní stát má pro fungování evropské demokracie zásadní význam;

B.vzhledem k tomu, že existují důkazy o ruském vměšování a manipulaci v mnoha demokraciích a o tom, že Rusko ve snaze o destabilizaci Unie reálně podporuje extremistické síly a radikálně smýšlející subjekty;

C.vzhledem k tomu, že zvláštní výbor Parlamentu pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, odhalil podrobnosti o úsilí a operacích Ruska s cílem infiltrovat se do evropských demokracií a orgánů EU, ovlivňovat je a vměšovat se do jejich činnosti; vzhledem k tomu, že Evropský parlament nyní na zahraniční vměšování reaguje ostražitěji; vzhledem k tomu, že má-li být zajištěna účinná ochrana před nepatřičným vnějším vlivem, je přesto ještě třeba přijmout důraznější opatření a provést vnitřní reformy;

D.vzhledem k tomu, že v rámci širší strategie, jež má narušovat řádné fungování evropských demokratických procesů, používá Rusko k dosažení svých cílů rozsáhlou škálu taktik hybridní války; vzhledem k tomu, že k používání zahraničního vměšování a manipulace s informacemi jako prostředku k rozdělování demokratických společností docházelo již před nevyprovokovanou ruskou válečnou agresí proti Ukrajině a od té doby se ještě zvýšilo; vzhledem k tomu, že rozsah šíření dezinformací ze strany Ruska prostřednictvím tradičních sdělovacích prostředků i platforem sociálních médií, získávání elit, hackerských útoků proti volebním kandidátům a kybernetických útoků vzrostl na bezprecedentní úroveň;

E.vzhledem k tomu, že již po desetiletí je součástí ruské informační války systematické falšování historie;

F.vzhledem k tomu, že Kreml provozuje v celé EU rozsáhlou síť vlivových agentů, kteří ovlivňují volební procesy a politiky týkající se klíčových strategických otázek, jako je energetická infrastruktura; vzhledem k tomu, že tito vlivoví agenti se aktivně zaměřují na všechny oblasti veřejného života, zejména na kulturu, historickou paměť, sdělovací prostředky a náboženské komunity, ale i na politiky a jejich rodiny; vzhledem k tomu, že desítky vyšetřování prokázaly vazby mezi významnými evropskými politickými a veřejnými činiteli, ať už v činné službě nebo v důchodu, a Kremlem;

G.vzhledem k tomu, že nepřestávají být odhalovány nové případy financování politických aktivit a politiků v Evropské unii ze zemí mimo EU před 24. únorem 2022 i po něm, zejména z Ruska; vzhledem k tomu, že toto financování představuje riziko pro integritu demokratických procesů v členských státech EU a vyžaduje důkladné vyšetření, aby byly spoluvinné osoby pohnány k odpovědnosti; vzhledem k tomu, že Kreml v Evropě sponzoruje a podporuje řadu krajně pravicových a krajně levicových stran a politiků a mimo jiné umožnil straně Marine Le Penové získat v roce 2013 půjčku od ruské banky ve výši 9,4 milionu EUR; vzhledem k tomu, že od té doby vyjadřují Le Penová a členové její strany při četných příležitostech prokremelský postoj;

H.vzhledem k tomu, že Rusko navázalo kontakty se stranami, osobnostmi a hnutími, aby se mohlo opřít o aktéry v orgánech Unie a legitimizovat ruské postoje, podporovat separatistická hnutí a zástupné vlády a prosazovat zmírňování sankcí a důsledků mezinárodní izolace; vzhledem k tomu, že poslanci některých politických skupin i někteří nezařazení poslanci EP šíří v Parlamentu očividnou prokremelskou propagandu;

I.vzhledem k tomu, že řada tzv. Russlandversteher (politiků, kteří rozumí Rusku) působí i v mainstreamových politických stranách; vzhledem k tomu, že dobře placené funkce v energetických společnostech kontrolovaných Kremlem zastávalo několik veřejných činitelů z členských států EU, včetně bývalých předsedů a členů vlád, především Gerhard Schröder; vzhledem k tomu, že i po zahájení rozsáhlé ruské agrese proti Ukrajině se někteří z nich rozhodli neodstoupit a za tiché spoluúčasti svých politických stran i nadále dostávají krvavé peníze Kremlu; vzhledem k tomu, že i nadále uplatňují svůj proruský vliv na domácí i evropské politické scéně;

J.vzhledem k tomu, že z konkrétních důkazů, jež přinesly dne 29. ledna 2024 zprávy nezávislých sdělovacích prostředků, vyplývá, že poslankyně EP Tatjana Ždanoková mohla přinejmenším v letech 2004 až 2017 působit jako informátorka pátého odboru Federální bezpečnostní služby Ruské federace (FSB);

K.vzhledem k tomu, že podle dostupných informací patřilo k její práci politicky obhajovat, prostřednictvím pořádání akcí, Ruskou federaci a poskytovat informace o vnitřním fungování Parlamentu; vzhledem k tomu, že investigativní zpráva naznačuje, že tato poslankyně své protějšky nejméně jednou požádala o úhradu nákladů na poskytované služby;

L.vzhledem k tomu, že tato obvinění se mimo jiné opírají o údajnou uniklou e-mailovou korespondenci mezi dotyčnou poslankyní a dvěma pracovníky pátého útvaru FSB, která byla vedena od 3. října 2005;

M.vzhledem k tomu, že tato poslankyně je dobře známá tím, že po celou dobu svého působení ve funkci poslankyně EP zastává proruský postoj a soustavně šíří protilotyšské a protiunijní narativy, k nimž patří nesouhlas s existencí Lotyšska jako svrchované země a odmítání odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu; vzhledem k tomu, že dále je známa velmi problematickým politickým jednáním, mimo jiné svou účastí na misi za účelem sledování referenda na Ruskem okupovaném Krymu v roce 2014, návštěvou syrského diktátora Bašára Asáda v roce 2016 a účastí na prokremelských propagandistických televizních pořadech v Moskvě; vzhledem k tomu, že tato poslankyně záměrně vyvolávala dojem, že své cesty podnikala jménem Evropského parlamentu nebo EU; vzhledem k tomu, že dále v Evropském parlamentu pořádala a propagovala akce s prokremelskými představiteli Doněcké a Luhanské oblasti, než byly tyto oblasti nezákonně anektovány; vzhledem k tomu, že její činnost údajně často sponzorovaly krycí skupiny financované Kremlem, jako je Nadace Ruský svět (Russkij mir); vzhledem k tomu, že tato poslankyně uspořádala spolu s dalšími poslanci EP veřejné akce a navštívila Litvu, aby projevila podporu Algirdasi Paleckisovi, litevskému občanu a bývalému diplomatovi a politikovi, který byl odsouzen za špionáž pro Rusko;

N.vzhledem k tomu, že zprávy v novinách již dlouho upozorňují na kontakty a úzké osobní vztahy mezi Kremlem a separatisty v Katalánsku, včetně orgánů vlády autonomního společenství Katalánska; vzhledem k tomu, že investigativní novináři informovali o tom, že bývalý ruský diplomat Nikolaj Sadovnikov se v předvečer nezákonného katalánského referenda v říjnu 2017 setkal v Barceloně s bývalým vůdcem separatistů a nyní poslancem Evropského parlamentu Carlesem Puigdemontem; vzhledem k tomu, že pěstováním kontaktů a vztahů usiluje Rusko o budování politického a hospodářského vlivu s cílem destabilizovat demokracii v Evropské unii; vzhledem k tomu, že vyšetřovací soud č. 1 v Barceloně, jenž je odpovědný za vyšetřování „případu Voloh“, který mimo jiné poukazuje na vazby bývalého předsedy regionální správy Katalánska a lidí z jeho okolí na Rusko, nedávno prodloužil vyšetřování o šest měsíců; vzhledem k tomu, že zástupci skupiny katalánských separatistů ve Španělsku, kteří udržovali styky s osobnostmi blízkými Kremlu, mj. s dotyčnou poslankyní Evropského parlamentu, požadují za své údajné trestné činy amnestii;

O.vzhledem k tomu, že dotyčná poslankyně byla vyloučena ze své politické skupiny a nyní vystupuje jako nezařazená poslankyně; vzhledem k tomu, že získala podporu některých dalších poslanců EP, kteří zastávají podobné veřejné postoje k mezinárodním otázkám;

P.vzhledem k tomu, že předsedkyně Evropského parlamentu v návaznosti na tato odhalení okamžitě oznámila zahájení interního vyšetřování, včetně postoupení věci Poradnímu výboru pro chování poslanců; vzhledem k tomu, že vyšetřování stále probíhá; vzhledem k tomu, že případné sankce stanovené jednacím řádem zahrnují ztrátu nároku na příspěvek na pobyt, dočasné vyloučení z účasti na veškeré parlamentní činnosti nebo na části této činnosti a omezení práva na přístup k důvěrným nebo utajovaným informacím; vzhledem k tomu, že lotyšská bezpečnostní služba oznámila, že obvinění prošetří;

Q.vzhledem k tomu, že dotyčná poslankyně není mezi poslanci EP jedinou, kdo se zapojil do aktivit zahrnujících účast na falešných volebních pozorovatelských misích v oblastech okupovaných Ruskem a napomáhání záměně s oficiálními misemi Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že několik poslanců EP bylo v rámci postupu skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb za toto porušení pravidel sankcionováno; vzhledem k tomu, že tyto mise se systematicky konaly v Rusku a v oblastech, které Rusko okupuje;

R.vzhledem k tomu, že byly zaznamenány případy, kdy poslanci EP využívali prostředky Parlamentu k obhajobě a propagaci činností, které přímo či nepřímo souvisejí s případy zahraničního vměšování, například v prosinci 2022, kdy běloruský státní propagandistický kanál STV získal přístup do prostor Parlamentu a do zařízení pro nahrávání videa VoxBox uvnitř Parlamentu, a v důsledku toho prostory Parlamentu využilo několik poslanců k vytváření prokremelského a protiunijního dezinformačního obsahu;

S.vzhledem k tomu, že v roce 2016 ruská vládnoucí strana Jedinaja Rossija (Jednotné Rusko) podepsala dohodu o spolupráci s rakouskou krajně pravicovou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), v níž se vyzývá k prohloubení spolupráce mezi oběma stranami a k upevnění politických a hospodářských vazeb mezi Vídní a Moskvou; vzhledem k tomu, že tato dohoda byla podepsána za přítomnosti poslance EP za FPÖ, který od té doby opakovaně vyzývá ke zmírnění sankcí EU vůči Rusku a šíří prokremelské dezinformace;

T.vzhledem k tomu, že německé ministerstvo zahraničních věcí odhalilo na platformě X rozsáhlou dezinformační kampaň, kterou údajně organizovalo Rusko a jejímž cílem bylo manipulovat s veřejným míněním; vzhledem k tomu, že renomovaná německá média uveřejnila skutečnost, že zaměstnanec poslance německého Spolkového sněmu za stranu Alternative für Deutschland (AfD) byl odhalen jako kontaktní osoba FBS;

U.vzhledem k tomu, že někteří poslanci EP už řadu let nabírají a zaměstnávají ruské státní příslušníky, kteří podporují Putinův režim, jako stážisty, akreditované parlamentní asistenty a poradce skupin a nepřestali tak činit ani po zahájení ruské útočné války proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že v letech 2018 a 2019 pracovala jako stážistka u jednoho z poslanců EP Jelizaveta Peskovová, dcera mluvčího Vladimira Putina Dmitrije Peskova;

V.vzhledem k tomu, že v návaznosti na odhalení v kauze Qatargate Parlament v září 2023 aktualizoval a významně zpřísnil svůj interní rámec pro zajištění integrity, mimo jiné prostřednictvím důkladné revize jednacího řádu, kodexu chování poslanců Evropského parlamentu a příslušných rozhodnutí předsednictva;

W.vzhledem k tomu, že rok 2024 je velmi důležitým volebním rokem, kdy se kromě voleb do Evropského parlamentu, které se budou konat ve dnech 6.–9. června 2024, uskuteční v členských státech také několik prezidentských, celostátních, místních a regionálních voleb; vzhledem k tomu, že volby do Evropského parlamentu v roce 2024 budou pravděpodobně zvláštním cílem dezinformačních kampaní na místní, regionální i unijní úrovni;

1.vyjadřuje naprosté rozhořčení a vážné znepokojení nad neustálým úsilím Ruska podkopávat evropskou demokracii; je zděšen věrohodnými zprávami, které vrhají světlo na snahy Ruska podněcovat rozpory mezi evropskými občany prostřednictvím náboru poslanců EP jako vlivových agentů a na jeho úsilí systematicky vytvářet systém závislostí prostřednictvím evropských politických stran, které pak fungují jako hlásná trouba kremelské propagandy a slouží jeho zájmům; připomíná, že dlouhodobou strategií zahraničního vměšování se Rusko snaží podkopat a nakonec zničit demokracii v Evropě; poukazuje na Putinovy snahy zcela zlikvidovat jakoukoli formu demokracie v Rusku a zdůrazňuje, že to pro nás musí být varovným signálem, abychom nebyli lhostejní, pokud jde o Putinovy dlouhodobé cíle, a abychom tedy tyto ruské pokusy o vměšování brali mimořádně vážně; zdůrazňuje, že na tyto praktiky musí přijít odpovídající odezva; opakuje svou výzvu členským státům, aby dále rozvíjely a dolaďovaly balíčky sankcí přijaté proti Ruské federaci a aby odstranily nedostatky v prosazování restriktivních opatření, která jsou v současné době v platnosti;

2.jednoznačně odsuzuje pokračující snahy Ruska zneužívat a falšovat historické vzpomínky na nejtragičtější období Evropy, včetně důsledků paktu Molotov-Ribbentrop a teroru, který následoval na územích, jež dobylo nacistické Německo a komunistické Rusko, ve snaze ospravedlnit svou současnou brutální, nezákonnou a nelidskou agresi a expanzivní politiku;

3.vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami o tom, že poslankyně EP Tatjana Ždanoková mohla vystupovat jako informátorka pátého odboru FSB a zároveň působila jako poslankyně Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že informátor FSB, který by měl z funkce poslance Evropského parlamentu přístup k příslušným výhodám a informacím, by pro bezpečnost a demokracii v Unii představoval vážnou hrozbu; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby Evropský parlament i lotyšské orgány tuto záležitost důkladně prošetřily a neprodleně stanovily vhodné sankce a zahájily trestní řízení;

4.zdůrazňuje, že dotyčná poslankyně EP byla z důvodů souvisejících s jejími postoji k Rusku a Ukrajině vyloučena ze své politické skupiny a je nyní nezařazená; poukazuje na to, že velká většina poslanců EP nesdílí její názory a drtivou většinou odsoudili nezákonnou invazi Ruska na Ukrajinu, používání taktiky hybridní války proti evropské demokracii a další agresivní a protidemokratická politická rozhodnutí z posledních let; konstatuje nicméně, že malý počet poslanců EP se účastnil některých aktivit společně s dotyčnou poslankyní, vyjadřoval podobné názory a otevřeně se stavěl na stranu Ruska;

5.zavazuje se poskytnout lotyšským orgánům při vyšetřování jednání dotyčné poslankyně EP plnou podporu a spolupráci; vyzývá příslušné orgány, aby prošetřily, zda dotyčná poslankyně může být trestně stíhána podle vnitrostátního trestního zákona, a je připraven poskytnout v tomto ohledu plnou podporu a spolupráci;

6.vítá postoupení případu této poslankyně Poradnímu výboru pro chování poslanců; zavazuje se, že bude v plném rozsahu prosazovat svůj platný interní sankční rámec; konstatuje, že k uváděným skutečnostem došlo před nedávným přijetím reformy rámce pro zajištění integrity Parlamentu; domnívá se, že údajnému zavrženíhodnému jednání dotyčné poslankyně EP by sama o sobě nezabránila žádná pravidla; je nicméně i nadále připraven dále vyhodnocovat a dolaďovat fungování rámce pro zajištění integrity Parlamentu, který byl posílen v návaznosti na kauzu Katargate, a v něm obsažené sankce;

7.podporuje probíhající vyšetřování, upozorňuje však na to, že je třeba dodržovat právo na spravedlivý proces, zásady právního státu a základní práva; opakuje, že nelze trestně stíhat politická rozhodnutí a že poslanci EP nesmějí při výkonu svého legitimního mandátu čelit dalším omezením při vyjadřování svých názorů;

8.poukazuje na další případy poslanců EP, kteří vědomě slouží zájmům Ruska; zdůrazňuje, že činnost těchto poslanců podkopává bezpečnost, důvěryhodnost a demokratickou odolnost EU; vyjadřuje hluboké znepokojení nad možnými vazbami dotyčné poslankyně na jiné poslance EP a důrazně odsuzuje veškeré interně koordinované pokusy o prosazování politické agendy Kremlu v Parlamentu; domnívá se, že je naprosto nezbytné okamžitě zahájit důkladné interní vyšetřování s cílem posoudit všechny možné případy zahraničního vměšování Ruska a další způsoby nepřátelského vměšování do činnosti Evropského Parlamentu;

9.vyjadřuje zvláštní znepokojení nad nedávnými zprávami o tom, že ruské orgány poskytují krajně pravicovým politickým stranám a aktérům v různých zemích EU, zejména v Německu a ve Francii, konkrétní narativy, jejichž cílem je v návaznosti na rozsáhlou invazi Ruska v roce 2022 oslabit veřejnou podporu Ukrajině; poukazuje na to, že vazby Ruska na strany a politiky v Unii a jeho rozsáhlé ovlivňování separatistických hnutí na evropském území, například v Katalánsku, představuje závažný problém;

10.opakuje své rozhořčení nad tím, že pravidelně dochází k odhalování rozsáhlého ruského financování politických stran, politiků, úředníků a hnutí v některých demokratických zemích ve snaze zasahovat do jejich vnitrostátních procesů a získat na ně vliv; je si vědom toho, že v naprosté většině členských států je zcela nebo částečně zakázáno, aby politické strany a kandidáti přijímali dary ze zahraničí; vyjadřuje znepokojení nad vazbami Ruska na řadu politických stran a politiků v EU; připomíná, že i v případech, kdy jsou zdroje politického financování omezeny právními předpisy, našli ruští aktéři způsoby, jak je obejít, a podporu svým spojencům poskytli prostřednictvím půjček od zahraničních bank (např. v případě strany Front national v roce 2016), dohod o nákupu a obchodních dohod (jak se uvádí v tvrzeních, která dne 17. května 2019 zveřejnila periodika Der Spiegel a Süddeutsche Zeitung o straně FPÖ a Buzzfeeds a L’Espresso dne 10. července 2019 o straně Lega per Salvini premier) a zprostředkováním finančních aktivit (jak uvedl britský tisk o kampani Leave.eu);

11.je mimořádně znepokojen údajnými vztahy mezi katalánskými separatisty a ruskou vládou; konstatuje, že pokud by se ruské vměšování v Katalánsku potvrdilo, jednalo by se o součást širší ruské strategie usilující o vnitřní destabilizaci a rozdělení EU; vyjadřuje hluboké znepokojení nad masivními dezinformačními kampaněmi, které Rusko v Katalánsku vede, a nad údajnými intenzivními kontakty a množstvím schůzek mezi agenty odpovědnými za ruské ovlivňování hnutí za nezávislost a regionální vlády autonomní oblasti Katalánska; vyzývá příslušné soudní orgány, aby účinně vyšetřily údajné vazby poslanců EP napojených na Kreml i pokusy Ruska o destabilizaci EU a jejích členských států a vměšování se do jejich záležitostí; odsuzuje všechny útoky na soudce, kteří vyšetřují činnost spojenou s tímto vměšováním; odsuzuje všechny útoky na soudce, kteří vměšování vyšetřují; žádá, aby byly případy dotyčných katalánských poslanců EP předány Poradnímu výboru pro chování poslanců;

12.důrazně odsuzuje nedávný incident na Slovensku, kdy ruská zahraniční zpravodajská služba vydala během předvolebního moratoria provokativní prohlášení zpochybňující integritu volebního procesu ve Slovenské republice; vyjadřuje znepokojení nad viditelnou přímou úlohou, kterou ruská diplomacie hraje ve slovenském veřejném a politickém životě od parlamentních voleb v září 2023;

13.důrazně odsuzuje rozsáhlou dezinformační kampaň, kterou odhalilo německé ministerstvo zahraničních věcí a kterou údajně organizuje Rusko na platformě X s cílem manipulovat veřejným míněním v Německu;

14.se znepokojením konstatuje, že platforma X přestala dodržovat dobrovolný kodex zásad boje proti dezinformacím; je znepokojen rozsáhlým šířením dezinformací a nezákonného obsahu na této platformě;

15.opakuje svůj předchozí postoj, že výjimečná povaha ruského zahraničního vměšování vyžaduje od vnitrostátních a unijních orgánů, včetně Evropského parlamentu, zvláštní úsilí zaměřené na identifikaci, řešení a překonání této specifické hrozby;

16.důrazně odsuzuje znepokojivé odhalení, které přinesla renomovaná německá média, že zaměstnanec poslance Německého spolkového sněmu za stranu AfD byl činný jako kontaktní osoba ruské zpravodajské služby FSB, což vyvolává vážné obavy z možného zahraničního vlivu uvnitř německé politické scény;

17.připomíná, že zahraniční vměšování je systémovou hrozbou, které je třeba důrazně čelit; poukazuje na to, že hybridní válka a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování nejsou pouze otázkami zahraniční politiky a bezpečnosti, ale ve skutečnosti ohrožují samotný základ naší demokracie; naléhavě vyzývá orgány EU, aby v boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování zaujaly trvalý meziodvětvový přístup umožňující účinnější boj proti těmto jevům; domnívá se, že zasahování do voleb v jednom členském státě ovlivňuje EU jako celek, neboť takové vměšování může mít dopad na složení orgánů EU; domnívá se, že vnitrostátní orgány nemohou tyto hrozby řešit izolovaně a že ani samoregulace soukromého sektoru není samospásným řešením; vítá práci, kterou odvedla Evropská služba pro vnější činnost ve své druhé zprávě o hrozbách zahraniční manipulace s informacemi a vměšování zveřejněné dne 23. ledna 2024 a doporučuje navázání užší spolupráce s NATO v této oblasti; je odhodlán i nadále bojovat proti zahraničnímu vměšování do záležitostí EU v následujících letech, mimo jiné prostřednictvím specializovaného parlamentního subjektu;

18.i nadále neochvějně podporuje úsilí o zlepšování a prosazování pravidel, která chrání integritu tohoto orgánu jakožto pilíře evropské demokracie; domnívá se, že obvinění týkající se dotyčné poslankyně EP poukazují na potřebu posílit v Evropském parlamentu kulturu bezpečnosti; vyzývá k tomu, aby byla věnována maximální politická a administrativní pozornost doporučením ohledně reformy pravidel Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, bezúhonnosti, odpovědnosti a boje proti korupci, která byla přijata dne 13. července 2023, a požaduje neomezené provedení navrhovaných opatření, včetně povinného, pravidelného školení poslanců a zaměstnanců EP v oblasti bezpečnosti a integrity, náležitých bezpečnostních prověrek a důkladnějšího prověřování zaměstnanců, zejména těch, kteří se účastní neveřejných schůzí; požaduje přísnější kontrolu organizace akcí, zvaní externích hostů do Parlamentu a přístupu ke komunikačním platformám Parlamentu; žádá vnitrostátní orgány, aby v případě, že budou požádáni o udělení bezpečnostní prověrky poslancům a zaměstnancům EP, a při provádění bezpečnostních šetření týkajících se orgánů a institucí EU dodržovaly stanovené postupy a společný časový rámec; je pevně přesvědčen o tom, že zdroje Parlamentu, jako například sponzorování akcí a cest, poskytování přístupu do nahrávacích studií a k jiným komunikačním platformám a financování komunikačních projektů politických skupin nebo poslanců, nesmějí být zneužívány k podkopávání hodnot EU nebo k šíření nepřátelských informací autoritářskými režimy; opakuje svou výzvu k zavedení přísnějších pravidel pro cesty poslanců EP, které hradí cizí země a subjekty; domnívá se, že podobná pravidla by měla být vypracována i pro cesty akreditovaných parlamentních asistentů nebo zaměstnanců politických skupin;

19.znovu opakuje, že je pevně odhodlán pokračovat v provádění závažných a konkrétních reforem v Evropském parlamentu s cílem prokázat nulovou toleranci vůči korupci a korupčnímu politickému vměšování a chránit evropskou demokracii;

20.opět vyjadřuje svou podporu co nejrychlejšímu zřízení nezávislého orgánu pro etiku v souladu se svým usnesením ze dne 16. září 2021; vyzývá všechny orgány EU, aby se více zasazovaly o vytvoření tohoto orgánu;

21.vyzývá sekretariát rejstříku transparentnosti EU, aby v souladu s rozhodnutím Rady ze dne 3. června 2022 o omezujících opatřeních Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/884 ze dne 3. června 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 128). zakázal veškeré subjekty, které mají přímé či nepřímé vztahy s ruskou vládou;

22.očekává, že Komise a Rada zrealizují balíček opatření na obranu demokracie s cílem urychleně podniknout nezbytné kroky a odstranit četné mezery v právních předpisech EU v oblasti financování politických stran, vytvořit povinný regulační systém pro velké platformy a posílit kybernetickou obranu EU před možnými útoky na náš volební systém; naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby učinily významné a trvalé investice do posílení naší demokratické odolnosti a právního státu, a to i prostřednictvím opatření zaměřených na rozšíření kapacit EU v oblasti kontrašpionáže; zdůrazňuje, že trestní vyšetřování obvinění ze špionáže spadá do pravomoci členských států; poukazuje na to, že ruské špionážní sítě byly odhaleny téměř ve všech členských státech; doporučuje členským státům, aby zintenzivnily svou snahu a prohloubily spolupráci, mj. za účelem zmaření pokusů o získání citlivých technologií od společností v EU, které by Rusku pomohly rozšířit jeho vojenské kapacity; vítá skutečnost, že několik zemí EU vytvořilo zvláštní vyšetřovací výbory zaměřené na boj proti ruskému vlivu;

23.odsuzuje všechny způsoby získávání elit i metodu kooptování vysoce postavených úředníků a bývalých politiků EU, mimo jiné tím, že jsou jim poskytována lukrativní pracovní místa ve společnostech napojených na vlády, které se aktivně podílejí na vměšování namířeném proti EU; žádá, aby byl v zájmu omezení potenciálních střetů zájmů a zahraničního vměšování zakázán poslancům EP výkon placených vedlejších pracovních míst nebo činností pro organizace nebo jednotlivce zapsané v rejstříku transparentnosti nebo pro třetí země;

24.konstatuje, že zákony jsou v boji proti korupci a trestné činnosti nezbytné, ale samy o sobě nemohou trestnému a neetickému jednání jednotlivých poslanců zabránit; zdůrazňuje, že všechny politické skupiny v Evropském parlamentu nesou určitou odpovědnost za dohled nad jednáním svých členů, a proto všem skupinám připomíná, aby v případě, že se dozvědí o jakémkoli jednání, které vyvolává pochybnosti o bezúhonnosti některého z jejich poslanců, urychleně jednaly; vyzývá všechny poslance a skupiny, aby v této souvislosti plně spolupracovali s příslušnými vnitrostátními a unijními orgány;

25.domnívá se, že svobodné a spravedlivé volby jsou jádrem demokratického procesu, a vyzývá proto orgány EU a členské státy, aby přijaly rozhodná opatření, která by zajistila, aby základem vládní moci byla pouze vůle lidu, bez zahraničního vměšování nepřátelských aktérů, a aby se zaměřily zejména na přípravu voleb do Evropského parlamentu, které se uskuteční ve dnech 6.–9. června 2024; vyzývá členské státy a orgány EU, aby v souvislosti s volbami uplatňovaly strategie pro zvyšování odolnosti, a zdůrazňuje, že posilovat monitorování a zlepšovat jeho provádění je nezbytné již dlouho před volbami, referendy a dalšími důležitými politickými procesy v celé Evropě;

26.poukazuje na klíčovou úlohu investigativní žurnalistiky při odhalování pokusů o zahraniční vměšování a skryté činnosti; znovu vyzývá orgány EU a členské státy, aby zajistily dostatečné a udržitelné financování investigativní žurnalistiky;

27.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.