1.vyjadřuje znepokojení nad rychle se zhoršující celosvětovou bezpečnostní situací a je přesvědčen, že v této době vysoké nejistoty je evropská a transatlantická jednota, jakož i úzká spolupráce s podobně smýšlejícími partnery po celém světě, potřebnější než kdy jindy, aby bylo možné řešit výzvy způsobené četnými globálními krizemi, jednat aktivně a rázně reagovat na hrozby pro mezinárodní řád založený na pravidlech a usnadnit účinné provádění SBOP;

2.stojí jednotně na straně Ukrajiny a rozhodně odsuzuje nezákonnou, nevyprovokovanou a neoprávněnou útočnou válku Ruska; vyjadřuje politování nad globálními důsledky nezákonné ruské útočné války, která zasahuje země a zranitelné společnosti po celém světě prostřednictvím zvýšených cen energie a nedostatku potravin a která rovněž hrubě porušuje a ohrožuje mezinárodní právo a zásady Charty OSN a podkopává evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu; uznává, že Rusko pokračuje v útočné válce proti Ukrajině s podporou Běloruska, Íránu a Severní Koreje a udržuje aktivní vojenskou přítomnost tam, kde to považuje za strategicky důležité;

3.co nejdůrazněji odsuzuje hanebné teroristické útoky spáchané teroristickou skupinou Hamás proti Izraeli, včetně zajetí rukojmí; vyjadřuje svou podporu Státu Izrael a jeho lidu a palestinským civilistům v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech osob, které teroristická skupina Hamás drží jako rukojmí, a k tomu, aby byla navrácena těla osob, které v zajetí zemřely; zdůrazňuje právo Izraele bránit se v souladu s mezinárodním právem a mezinárodním humanitárním právem; zdůrazňuje, že všechny strany musí vždy rozlišovat mezi bojovníky a civilisty a že strany mohou útočit pouze na bojovníky a vojenské cíle; vyzývá izraelskou vládu, aby v Rafáhu neprováděla vojenské akce, které by zhoršily již tak katastrofickou humanitární situaci a zabránily naléhavě nutnému poskytování základních služeb a humanitární pomoci; vyjadřuje hluboký zármutek nad osudem nevinných obětí na obou stranách a svou plnou solidaritu s jejich rodinami a blízkými; žádá, aby osoby odpovědné za teroristické činy a porušování mezinárodního práva byly pohnány k odpovědnosti; vyzývá k důkladnému prošetření úlohy třetích zemí, včetně Íránu a Kataru, a nestátních subjektů při poskytování finanční, materiální a operativní podpory Hamásu;

4.důrazně odsuzuje pokračující útoky na námořní aktivity v Rudém moři, které byly za podpory Íránu zahájeny z území pod kontrolou Hútíů v Jemenu; vítá rozhodnutí členských států zahájit námořní operaci SBOP nazvanou ASPIDES na ochranu obchodních plavidel posílením informovanosti o situaci v dotčené námořní oblasti a poskytováním doprovodných plavidel s cílem odradit od útoků; dále odsuzuje útoky vojenských skupin z Libanonu, Sýrie a Iráku podporovaných Íránem;

5.potvrzuje, že EU bude i nadále podporovat Ukrajinu poskytováním nezbytných vojenských prostředků k ukončení ruské útočné války a obnovení územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, což jí umožní účinně uplatňovat svou svrchovanost, chránit své občany, zdokumentovat a vyšetřovat válečné zločiny a postavit osoby za ně odpovědné před soud a splnit přání ukrajinského lidu, jímž je integrace do euroatlantického prostoru a především členství v EU založené na silném ztotožnění s evropskými hodnotami svobody, demokracie a právního státu a získání členství v NATO; zdůrazňuje, že vojenské vítězství Ukrajiny a její členství v EU a NATO je nezbytné pro celkovou bezpečnost, stabilitu a udržitelný mír na evropském kontinentu;

6.zdůrazňuje význam EPF, který podporuje ukrajinské ozbrojené síly prostřednictvím financování a dodávek vojenského vybavení a poskytování výcviku a zároveň zajišťuje koordinaci všech zúčastněných stran prostřednictvím mechanismu informačního střediska, jehož hostitelem je Vojenský štáb EU (EUMS); vybízí členské státy, aby vytvořily předvídatelný a různým scénářům odpovídající seznam vojenských schopností, které lze poskytnout v rámci EPF, s cílem zajistit krátkodobé a dlouhodobé poskytnutí schopností; vyzývá k zajištění finanční udržitelnosti a trvalosti EPF, aby mohl Ukrajině a dalším partnerům EU po celém světě poskytovat podporu, o níž žádají; vyzývá k dalšímu navýšení a urychlení finanční a vojenské pomoci Ukrajině a k okamžitému nasazení moderního vybavení, zbraní a systémů protivzdušné obrany a systémů země-země nové generace;

7.naléhavě vyzývá větší členské státy s významnými kapacitami obranného průmyslu, jako je Francie, Španělsko a Itálie, aby výrazně a naléhavě zvýšily vojenskou pomoc Ukrajině;

8.naléhavě vyzývá vlády členských států, aby okamžitě zahájily dialog s obrannými společnostmi s cílem zaručit, že výroba a dodávky zejména munice, granátů a raketových střel pro Ukrajinu budou upřednostněny před objednávkami z jiných třetích zemí;

9.vítá původní návrh místopředsedy, vysokého představitele Borrella, který navazuje na předchozí výzvu Parlamentu, na vytvoření fondu pomoci ve výši 20 miliard EUR v rámci Evropského mírového nástroje (EPF), který by byl určen na podporu ukrajinských ozbrojených sil s částkou až 5 miliard EUR ročně v letech 2023–2027; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy snížily tuto ambici na navýšení o 5 miliard EUR, a naléhavě je vyzývá, aby v tomto ohledu urychleně dosáhly dohody; důrazně odsuzuje snahy Maďarska zablokovat nedávné pokusy o doplnění EPF a rovněž jeho snahy zablokovat návrh místopředsedy, vysokého představitele týkající se zvláštního fondu pomoci Ukrajině; zdůrazňuje, že vojenská pomoc a dodávky zbraní z EPF musí být plně v souladu se společným postojem EU o vývozu zbraní, mezinárodním právem v oblasti lidských práv a humanitárním právem a musí zajišťovat odpovídající transparentnost a odpovědnost; vyjadřuje politování nad tím, že USA zbytečně otálí se schválením další tranše kriticky potřebné pomoci Ukrajině;

10.vítá zřízení vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) a její úlohu při zvyšování vojenské účinnosti ukrajinských ozbrojených sil, aby mohly bránit svou územní celistvost v rámci mezinárodně uznaných hranic Ukrajiny a umožnily zemi účinně uplatňovat svou svrchovanost a ochranu civilního obyvatelstva; zdůrazňuje, že je třeba pro útvar schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC) zajistit nezbytný personál a infrastrukturu pro plánování a řízení této důležité výcvikové mise;

11.vítá schopnost EUMAM Ukraine pružně naplňovat potřeby ukrajinského výcviku; očekává, že přinese přidanou hodnotu rozšířením nabídek výcviku a bude synchronizována s dalšími již probíhajícími iniciativami v oblasti odborné přípravy; trvá na přizpůsobení výcvikových modulů získaným poznatkům, aby přiměřeně odpovídaly potřebám ukrajinských sil; blahopřeje Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) a členským státům k úspěšnému vycvičení až 30 000 vojáků do konce roku 2023; vítá návrh místopředsedy, vysokého představitele v podobě zvýšeného cíle, konkrétně vycvičení 60 000 ukrajinských vojáků v roce 2024; zdůrazňuje, že je důležité průběžně upravovat a přezkoumávat výcvikové moduly na základě poznatků získaných na bojišti, jakož i trvale se zaměřovat na řešení současných a budoucích výzev, včetně boje proti bezpilotním letadlům (UAV), výcviku v oblasti systémů UAV, protivzdušné obrany, detekce min, vševojskového výcviku a specializovaného výcviku, a rozvíjet schopnosti stávajících a budoucích důstojníků ukrajinských ozbrojených sil na všech úrovních a v souladu s jejich potřebami; dále vítá rychlé ukončení jednání a silnou účast členských států na zahájení mise EUMAM Ukraine, kterou lze označit za vzor pro budoucí vojenské výcvikové mise, a vyzývá je, aby prokázaly podobné ambice a přispěly k dalším současným a budoucím misím a operacím SBOP;

12.oceňuje pružnost a přizpůsobivost poradní mise Evropské unie na Ukrajině při provádění jejího revidovaného mandátu v obtížných podmínkách, včetně podpory vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů spáchaných v souvislosti s nevyprovokovanou a neoprávněnou vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině; vyzývá EU, aby zajistila, že mise bude moci působit s odpovídajícími finančními, logistickými a lidskými prostředky, aby mohla uspokojit potřeby Ukrajiny, a vítá v této souvislosti zapojení zemí mimo EU;

13.zdůrazňuje konkrétní podporu EU Ukrajině prostřednictvím „tří drah pro munici“; naléhavě vyzývá k rychlejšímu dodání munice ze stávajících zásob členských států prostřednictvím EPF; upozorňuje na druhou ze „tří drah pro munici“, jejímž cílem je poskytnout Ukrajině do března 2024 jeden milion dělostřeleckých nábojů, a vyjadřuje znepokojení nad nedávnými prohlášeními, která naznačují, že tento termín nebude dodržen; vyzývá vysokého představitele, místopředsedu, Komisi a členské státy k urychlení společného nákupu munice pro Ukrajinu a zdůrazňuje, že je třeba zrychlit výrobní kapacity evropského průmyslu zajištěním rychlého a účinného provádění aktu na podporu výroby munice; vybízí členské státy, aby nabízely konkrétní příležitosti malým a středním podnikům v evropském obranném odvětví tak, aby byly schopny účastnit se nabídkového řízení; vyzývá členské státy EU, aby urychlily rozvoj kapacit na výrobu vojenské munice, a to se zvláštním zřetelem na společné projekty s Ukrajinou, a aby zajistily, že objednávky pro Ukrajinu začnou být dalšího prodlení upřednostňovány; dále zdůrazňuje, že by měly být podniknuty konkrétní kroky k začlenění Ukrajiny do obranných politik a programů EU a politik a programů EU v oblasti kybernetické bezpečnosti v průběhu procesu přistoupení k EU, a to na základě budování spolupráce s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), na základě stávající dohody s Evropskou obrannou agenturou (EDA) a možnosti členských států zadávat veřejné zakázky jménem Ukrajiny jakožto příjemce dodatečného množství v rámci podpory evropského obranného průmyslu prostřednictvím aktu o kolaborativním zadávání veřejných zakázek (EDIRPA); vyzývá ESVČ a Komisi, aby předložily plán udržitelného a dlouhodobého balíčku bezpečnostních závazků pro Ukrajinu, který se bude doplňovat se zajištěním zvýšených požadavků na bezpečnost Evropské unie; vítá zřízení „nástroje pro Ukrajinu“ a naléhavě vyzývá všechny aktéry, aby usilovali o jeho uplatnění;

14.zdůrazňuje, že je důležité na celosvětové úrovni odsoudit ruskou útočnou válku proti Ukrajině, která porušuje mezinárodní právo a zásady Charty OSN a oslabuje globální bezpečnost a stabilitu; vyzývá zvláštního vyslance Komise pro uplatňování sankcí EU, aby důkladně prošetřil obcházení sankcí EU vůči ruským subjektům, zejména pokud jde o zboží dvojího užití v souvislosti s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině; odsuzuje přítomnost vojáků ze zemí mimo EU, včetně vojáků z Kuby, Srbska a Sýrie, bojujících za Rusko v jeho útočné válce na Ukrajině a požaduje jejich okamžité stažení;

15.zdůrazňuje výsledek summitu NATO ve Vilniusu, který jasně potvrdil, že budoucnost Ukrajiny je v alianci; vítá podpůrný balíček summitu pro Ukrajinu a zřízení Rady NATO-Ukrajina, která bude připravovat Ukrajinu na členství v NATO po skončení války, přičemž by tento proces měl být co nejdříve dokončen; podporuje pokračující transatlantické úsilí a koordinaci vojenské pomoci a dodávek zbraní Ukrajině;

16.zdůrazňuje, že závazky EU a NATO vůči Ukrajině jsou součástí širšího mezinárodně koordinovaného balíčku bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, včetně toho, že skupina G7 zahájila mnohostranný rámec pro jednání o dvoustranných bezpečnostních závazcích a opatřeních ve prospěch Ukrajiny;

17.zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v uplatňování čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU o vzájemné pomoci a vyzývá ke konkrétním krokům s cílem rozvíjet skutečnou politiku solidarity EU, včetně vyjasnění soudržnosti mezi tímto ustanovením a článkem 5 Severoatlantické smlouvy, neboť ne všechny členské státy EU jsou členy NATO;

18.zdůrazňuje závazek hlav států a předsedů vlád EU vyjádřený ve Versailleském prohlášení poskytnout Ukrajině veškerou nezbytnou podporu a převzít větší odpovědnost za evropskou bezpečnost posílením obranných kapacit členských států a Unie a vyjadřuje mu svou neochvějnou podporu; vybízí v tomto ohledu k větší koordinaci s transatlantickými spojenci a NATO; považuje za nezbytné aktualizovat Strategický kompas tak, aby do něj byly zahrnuty poznatky z ruské útočné války proti Ukrajině, která začala několik dní před jeho přijetím, a provést jeho aktualizaci také s ohledem na nedávné události na Blízkém východě; vyzývá EU a její členské státy, aby na základě tohoto přezkumu, který by se měl provádět pravidelně, tento závazek Versailleského prohlášení splnily a urychlily plné provádění Strategického kompasu prostřednictvím masivní podpory evropské vojenské spolupráce na úrovni průmyslu i ozbrojených sil, aby se Evropská unie stala silnějším a schopnějším tvůrcem bezpečnosti schopným interoperability a doplňujícím alianci NATO;

19.bere na vědomí diskusi o jaderném odstrašování v Evropě a vyzývá ke konstruktivní a otevřené evropské diskusi o tomto klíčovém prvku územní obrany a odstrašování, který je nezbytný k zajištění dlouhodobé bezpečnosti evropského kontinentu a jeho národů;

20.připomíná, že jak je jasně uvedeno ve Strategickém kompasu, cílem EU je, aby byla schopna rychle a rázně jednat, kdykoli vypukne krize, v případě potřeby i sama nebo v rámci partnerství, a že Strategický kompas nesmí být náhradou za odkládání zásadních investic do bezpečnostních a obranných schopností EU; zdůrazňuje, že ambiciózních cílů a milníků Strategického kompasu lze dosáhnout pouze za předpokladu odpovídající politické vůle a opatření ze strany členských států a orgánů EU a v případě potřeby i nezbytných finančních příspěvků; vyzývá proto členské státy, aby se zapojovaly do systematických, pravidelných aktualizací analýzy hrozeb;

21.opakuje, že k tomu, aby se stala důvěryhodným geopolitickým hráčem, by EU měla reformovat svůj systém rozhodování; vyjadřuje politování nad tím, že potenciál rychlých, účinných a efektivních zahraničních, bezpečnostních a obranných opatření podle překlenovacích ustanovení Smlouvy o EU byl využit jen ve velmi omezené míře; opakuje svou výzvu Radě, aby u rozhodnutí o SZBP a SBOP, přinejmenším u oblastí, které nemají vojenské důsledky, postupně přešla k hlasování kvalifikovanou většinou; znovu vyzývá k zavedení pravidelných zasedání Rady ministrů obrany EU a vyzývá ke zřízení společného civilně-vojenského velitelství na evropské úrovni, které by spojovalo civilní a vojenské nástroje s cílem plně využít integrovaného přístupu EU k řízení krizí, a to od strategického plánování až po samotné vedení mise nebo operace;

22.žádá, aby byl v příští Komisi jmenován komisař pro obrannou unii, který bude odpovědný za dokončení skutečné evropské obranné unie a všechny záležitosti související s obranou, včetně vojenské SBOP, a to po jasném rozdělení úkolů s vysokým představitelem, místopředsedou je přesvědčen, že komisař pro obrannou unii by měl společně s budoucím plnohodnotným bezpečnostním a obranným výborem v Parlamentu dohlížet na vyhrazený a významný rozpočet obranné unie;

23.připomíná příslušným institucím EU a členským státům jejich závazek posílit kapacitu útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení a dosáhnout plné operační schopnosti, mimo jiné prostřednictvím poskytnutí odpovídajících prostor, dostatečného personálu a reorganizace Vojenského štábu EU; žádá, aby její plné operační schopnosti bylo dosaženo do roku 2025, jak je uvedeno ve Strategickém kompasu navzdory závěrům Rady ze dne 19. listopadu 2018, které předpokládaly lhůtu do roku 2020; dále požaduje, aby se počet zaměstnanců MPCC výrazně zvýšil, a to až na 250 zaměstnanců; zdůrazňuje naléhavou potřebu vytvořit MPCC jako preferovanou strukturu velení a řízení vojenských operací EU, což zahrnuje i jeho využití pro budoucí kapacity pro rychlé nasazení; zdůrazňuje, že pro tento úkol může být určeno i jedno ze stávajících čtyř vnitrostátních operačních velitelství;

24.znovu připomíná význam plného začlenění kapacity pro rychlé nasazení s nejméně 5 000 vojáky, kteří budou v souladu se svou modulární povahou k dispozici v krizových situacích v nehostinném prostředí, např. pro záchranné a evakuační úkoly, počáteční vstupní a stabilizační operace nebo dočasné posílení misí; domnívá se, že bez pevného politického závazku a více zdrojů je ambice, aby kapacita pro rychlé nasazení začala fungovat do roku 2025, ohrožena; vyzývá členské státy, aby zohlednily praktické způsoby provádění článku 44 Smlouvy o EU během nasazení kapacity rychlého nasazení EU, jakož i v případě potřeby během jiných operačních závazků SBOP, s cílem umožnit skupině ochotných a schopných členských států naplánovat a provést misi nebo operaci v rámci EU, a tím zajistit rychlou aktivaci kapacity rychlého nasazení; opakuje, že kapacita pro rychlé nasazení by měla být organizována na základě různých lhůt „oznámení o přesunu“ pro různé části této kapacity, přičemž pro některé z nich by lhůta pro „oznámení o přesunu“ byla 5 až 10 dnů; konstatuje, že přesný minimální počet vojáků lze posoudit až poté, co koncepční plánovači zanalyzují všechny možné scénáře; domnívá se, že kapacita pro rychlé nasazení EU má velký potenciál podstatně zlepšit zkušenosti získané z předchozích bojových skupin EU a navázat na ně, řešit a překonat jejich různé nedostatky, posílit strategickou autonomii EU a pozitivně přispět k integrovanému přístupu EU k bezpečnosti a míru;

25.vítá vůbec první ostré cvičení kapacity pro rychlé nasazení v rámci vojenského cvičení MILEX (Crisis Management Military Exercise) 2023, které se uskutečnilo v říjnu 2023 ve Španělsku, a těší se na další budoucí cvičení zaměřená na zlepšení jejích schopností, zvýšení interoperability mezi členskými státy a účinné testování využití kapacity pro rychlé nasazení v případě různých scénářů; vyzývá členské státy a ESVČ, aby zajistily, že tato školení a certifikační cvičení budou moci být hrazena z mechanismu společných nákladů s cílem zajistit v budoucnu odpovídající účast;

26.zdůrazňuje, že by kapacita pro rychlé nasazení měla být zřízena jako jeden z typů vojenských schopností EU pro reakci na krize s vlastní právní identitou, aby bylo možné zřídit kapacitu pro rychlé nasazení jako sílu, která bude trvale k dispozici a cvičí se společně s cílem dosáhnout stálé pohotovosti; konstatuje, že kapacita pro rychlé nasazení by měla provádět pravidelná společná cvičení na strategické, společné a taktické úrovni v rámci EU založeném na operačních scénářích a na základě jednotných standardů výcviku a certifikace, například v rámci NATO, s cílem zlepšit připravenost a interoperabilitu; zdůrazňuje, že načasování cvičení by měl naplánovat Vojenský štáb EU (EUMS) a naplánováno a provedeno by mělo být útvarem schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC); vyzývá členské státy, aby se zavázaly do roku 2025 odstranit podstatnou část kritických nedostatků ve strategických podpůrných schopnostech, zejména v souvislosti s kapacitou pro rychlé nasazení, jako je strategická vzdušná přeprava, prostředky pro vesmírnou komunikaci, zdravotnické prostředky, kapacity v oblasti kybernetické obrany a zpravodajství a průzkum; vítá, že členské státy nedávno doplnily rezervy ve svých ozbrojených silách, což umožní, aby kapacita pro rychlé nasazení a její bojové skupiny byly plně funkční do roku 2025;

27.připomíná, že EU si stanovila dlouhodobý cíl výrazně zvýšit své ambice a pracovat na rozvoji svých kapacit, aby mohla dobrovolně nasadit až 60 000 vojáků z členských států do operací vedených EU, jak je stanoveno v hlavním cíli z Helsinek z roku 1999;

28.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné výrazně posílit vojenskou mobilitu našich ozbrojených sil a investovat do ní, přičemž prioritou jsou investice odstraňující úzká místa a chybějící články; oceňuje úsilí členských států, spojenců, EU a NATO o prosazování vojenské mobility ve střední a východní Evropě; vyzývá členské státy, aby zjednodušovaly a harmonizovaly vojenské mobility a zkrátily lhůty pro udělování povolení s cílem umožnit členským státům EU jednat rychleji a zvýšit účinnost reakce v souladu se svými potřebami a povinnostmi v oblasti obrany, a to jak v souvislosti s misemi a operacemi společné bezpečnostní a obranné politiky, tak i s vnitrostátními a nadnárodními činnostmi;

29.vyzývá k posílení Evropské obranné agentury, k řízení pokročilého výzkumu a rozvoje schopností a k podpoře společného zadávání veřejných zakázek s cílem posílit technologickou a průmyslovou základnu EU v oblasti obrany (EDTIB), a k tomu, aby se zároveň nebránilo v pořizování jakéhokoli vybavení z podobně smýšlejících zemí; vyzývá ke zlepšení financování obrany prostřednictvím prozkoumání možné reformy úvěrové politiky Evropské investiční banky; vyzývá k posílení přístupu průmyslu k soukromému financování s cílem zajistit, aby měl evropský obranný průmysl dostatečný přístup k veřejným a soukromým financím a investicím na udržitelném základě; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zvážila vypracování parametrů pro finanční produkt, jehož cílem je podpořit investice do evropské bezpečnosti, včetně opatření obranného průmyslu; vítá společné úsilí Evropské investiční banky a Komise o zahájení kapitálového nástroje v oblasti obrany ve výši 175 milionů EUR s cílem stimulovat rozvoj technologií dvojího užití; vítá nová přepracovaná fiskální pravidla týkající se rozpočtových schodků, která po ruské invazi na Ukrajinu umožňují dodatečné vojenské výdaje;

30.vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise a členské státy, aby zajistili robustnější, flexibilnější, účinnější a modulární mise a operace SBOP, které se dokážou přizpůsobovat měnícímu se bezpečnostnímu kontextu při zohlednění zásady integrovaného přístupu a které staví na synergiích a doplňkovosti civilního a vojenského rozměru SBOP; zdůrazňuje, že je důležité, aby civilní mise SBOP koordinovala svou činnost s dalšími mezinárodními partnery zapojenými do podobných činností v hostitelské zemi; zdůrazňuje význam stanovení jasných a dosažitelných cílů pro každou misi a operaci, doplněných o nezbytné finanční, logistické a lidské zdroje v závislosti na dosaženém pokroku při plnění jednotlivých cílů; zdůrazňuje, že každá mise a operace musí být účinně přizpůsobena potřebám a požadavkům každé hostitelské země a musí být zajištěno vytvoření nezbytných podmínek pro to, aby mise mohla dosáhnout svých cílů a udržet silné partnerství s místním obyvatelstvem a vnitrostátními orgány; zdůrazňuje význam přístupů k misím a operacím „vyškol a vybav“ a „vyškol školitele“ v zájmu zajištění jejich dlouhodobého úspěchu a dopadu na hostitelskou zemi;

31.vítá přijetí nového paktu pro civilní SBOP a závazek zvýšit účinnost, flexibilitu a schopnost reakce civilních misí, mimo jiné urychlením rozhodování, posílením operačního plánování, jakož i zlepšením výběru a náboru personálu, důrazem na větší rovnost žen a mužů a zlepšením nástrojů na zvýšení schopnosti reakce; je přesvědčen, že se civilní a vojenské mise musí více zaměřit na klíčové prvky lidské bezpečnosti; vítá závazek ESVČ a členských států, který přijaly po úzké konzultaci s Komisí, zavést v roce 2024 pravidelný a strukturovaný proces rozvoje civilních schopností;

32.vyzývá k vypracování podrobných hodnocení dopadů všech misí a operací, která by se prováděla v častých intervalech v kombinaci se strategickým přezkumem, aby bylo možné účinněji vyhodnotit krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé dopady na hostitelskou zemi a prověřit, zda mise a operace dosáhly požadovaného dopadu; požaduje, aby tato posouzení dopadů byla sdělena Parlamentu; zdůrazňuje, že je obzvláště nutné, aby všechny mise a operace měly ustanovení o ukončení platnosti, která by v případě potřeby umožnila jejich udržitelné ukončení;

33.vyzývá Radu a ESVČ, aby do svých misí a operací SBOP zahrnuly ochranu kulturního dědictví s cílem poskytovat pomoc a vzdělávání místním partnerům při řešení bezpečnostních výzev souvisejících se zachováním a ochranou kulturního dědictví; vyzývá Radu a ESVČ, aby do svých misí a operací SBOP začlenily preventivní diplomacii s cílem lépe analyzovat situaci v dané oblasti, předcházet vypuknutí, eskalaci, pokračování a opakování konfliktů a zajišťovat mediaci mezi stranami, které se ocitly na pokraji násilí, a pomáhat tak dosáhnout usmíření a budovat odolné a inkluzivní společnosti;

34.připomíná, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do vnějších vztahů, jeho realizace v praxi a provádění agendy pro ženy, mír a bezpečnost jsou dlouhodobými prioritami EU; trvá proto na tom, že je důležité plnit všechny přijaté závazky, včetně závazků obsažených v akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III (2020–2024) a ve Strategickém kompasu, mimo jiné prosazováním rovnosti žen a mužů a systematickým začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů na základě genderové analýzy založené na datech do všech civilních a vojenských plánů a činností SBOP; vítá v této souvislosti jmenování poradců pro otázky rovnosti žen a mužů ve všech misích a operacích SBOP a zřízení sítě kontaktních míst pro otázky rovnosti žen a mužů; vyzývá k plnému provedení závazků přijatých v rámci nového paktu pro civilní SBOP, který zahrnuje výrazné zvýšení účasti žen v civilní SBOP mezi mezinárodním personálem s cílem dosáhnout alespoň 40% zastoupení a zároveň usilovat o rovné zastoupení žen a mužů; zdůrazňuje však, že je třeba učinit více pro zajištění rovnosti žen a mužů a plné a smysluplné účasti žen v SBOP, zejména ve vojenských misích; vyzývá členské státy, aby podnikly kroky k minimalizaci překážek kariéry žen v rámci svých obranných sil; vyzývá ke spolupráci mezi misemi a operacemi SBOP a Evropským institutem pro rovnost žen a mužů; naléhavě vyzývá ESVČ, aby Podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE) pravidelně předkládala zprávy o pokroku při provádění opatření týkajících se genderové problematiky;

35.zdůrazňuje zásadní úlohu genderové rovnosti žen a práv žen v základních aspektech bezpečnostních a obranných opatření; důrazně odsuzuje páchání válečných zločinů na civilním obyvatelstvu, zejména používání sexuálního násilí jako válečného nástroje; zdůrazňuje význam opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti při sledování a prevenci obchodování se ženami postiženými konfliktem;

36.poukazuje na to, že kromě poskytnutí bezpečnostních záruk a pomoci Ukrajině je třeba přijmout opatření k řešení problémů s duševním zdravím, které se objevují a budou objevovat mezi vojáky a občany v důsledku války;

37.vítá společné sdělení z června 2023 o Novém pohledu na provázanost klimatu a bezpečnosti, které nastiňuje konkrétní opatření k řešení dopadů změny klimatu a zhoršování životního prostředí na bezpečnost a evropskou obranu, včetně SBOP; zdůrazňuje, že je třeba pokročit v jeho komplexním provádění s cílem zvýšit operační účinnost, včetně nasazení poradců pro životní prostředí do všech misí a operací SBOP do roku 2025 a podpory členských států při řešení případných nedostatků, překážek a pobídek k přípravě jejich ozbrojených sil na změnu klimatu, jak požaduje Strategický kompas;

38.připomíná důležitou úlohu mladých lidí a mládežnických organizací při udržování a podpoře míru a bezpečnosti a vyzývá ESVČ, aby se zavázala k systematičtějšímu začleňování mladých lidí do svého programu pro mládež, mír a bezpečnost;

39. zdůrazňuje význam přiměřeného, pružného a udržitelného financování všech bezpečnostních a obranných programů a iniciativ, včetně rozpočtu SZBP a Evropského mírového nástroje; vyjadřuje politování nad tím, že rozpočet SZBP ve víceletém finančním rámci 2021–2027 oproti víceletému finančnímu rámci 2014–2020 zvýšil jen nepatrně, přestože se zvýšil počet úkolů misí SBOP; vyzývá k podstatnému navýšení finančních prostředků pro rozpočet SZBP, včetně vyhrazené rozpočtové položky SZBP, kterou se zřizuje nástroj civilní podpory, jenž by partnerským zemím poskytoval vybavení a služby pro posílení jejich civilních kapacit; vítá dohodu Evropské rady o posílení nových priorit v revidovaném VFR EU o 64,6 miliardy EUR, včetně navýšení prostředků přidělených Evropskému obrannému fondu v rámci nové (Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP); vyzývá členské státy, aby v souladu se Strategickým kompasem předložily přehodnocení rozsahu a definice společných nákladů s cílem posílit solidaritu a podnítit účast na vojenských misích a operacích, jakož i nákladů souvisejících s cvičením; dále vyzývá členské státy, aby změnily proces financování EPF s cílem zajistit přiměřenou a udržitelnou podporu partnerů, spojenců a operací SBOP;

40.vítá navýšení rozpočtů a investic do obrany ze strany členských států a institucí EU a vyzývá k maximalizaci jejich dopadu s cílem zajistit potřebné schopnosti evropských ozbrojených sil prostřednictvím většího společného zadávání veřejných zakázek a společných investic do obranného výzkumu a vývoje; lituje však, že ani ruská útočná válka proti Ukrajině, ani stávající obranné průmyslové programy na úrovni EU nevedou ke skutečnému posunu směrem k tomu, aby se spolupráce na úrovni EU stala normou; vyzývá členské státy, aby posílily spolupráci v oblasti obranného průmyslu a stanovily jako minimální cíle 35% evropskou referenční hodnotu pro nákup obranného vybavení v rámci spolupráce a 20% evropskou referenční hodnotu pro výzkum a technologický rozvoj v oblasti obrany, což jsou cíle, na kterých se dohodly všechny členské státy v rámci Evropské obranné agentury a které byly vyhlášeny již v roce 2007; vyjadřuje dále politování nad skutečností, že se Komise v zájmu financování aktu o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) a aktu na podporu výroby munice uchýlila ke kanibalizaci stávajících zdrojů určených na jiné bezpečnostní a obranné iniciativy nebo jiné programy, čímž oslabila ostatní stávající iniciativy, a zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit další zdroje pro okruh 5 víceletého finančního rámce; vyzývá členské státy a Komisi, aby ESVČ věnovaly další finanční a lidské zdroje, a zajistily tak, že bude moci účinně plnit svou úlohu diplomatické služby EU s ohledem na velmi nestabilní geopolitickou situaci a zvýšené nároky na její omezené kapacity v posledních letech; zdůrazňuje však, že zvýšené investice musí být udržitelné a musí se zabývat novými hrozbami;

41.připomíná, že EU a členské státy nyní disponují komplexním souborem nástrojů k posílení strategického přístupu k rozvoji schopností, a to pod vedením společné pracovní skupiny pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a s využitím koordinovaného ročního přezkumu obrany (CARD) prováděného Evropskou obrannou agenturou, plánu rozvoje schopností a analýzy nedostatků v investicích do obrany; zdůrazňuje, že tyto nástroje musí být nyní plně využívány, prokazovat svou soudržnost, účinnost a konkrétní výsledky; vyzývá Komisi a vysokého představitele, místopředsedu Komise, aby předložili aktualizaci analýzy nedostatků v investicích do obrany a aby určili schopnosti a programy, které budou do konce desetiletí rozvíjeny s podporou EU; připomíná, že za tímto účelem je třeba vypracovat evropskou politiku v oblasti schopností a vyzbrojování; vyzývá Radu a Komisi, aby zvýšily investice do inovací v oblasti obrany;

42.vítá revizi a prezentaci plánu rozvoje schopností pro rok 2023; vyjadřuje politování nad omezeným pokrokem rozvoje schopností, jehož bylo dosaženo od prvního plánu rozvoje schopností v roce 2008; zdůrazňuje, že zejména ve světle nezákonné útočné války Ruska proti Ukrajině a ohrožení evropské bezpečnosti je zapotřebí většího a společného úsilí členských států EU v zájmu odstrašení agresorů a ochrany evropských občanů a zájmů;

43.domnívá se, že Evropský obranný fond je bohužel stále nedostatečně financován, avšak ukazuje přidanou hodnotu činnosti na úrovni EU v oblasti evropské obrany; doporučuje rozšíření návrhů Komise ve všech oblastech politiky EU souvisejících s obranou v koordinaci s členskými státy; vyzývá k navýšení rozpočtu Evropského obranného fondu o další 1 miliardu EUR nad rámec dohodnutých 1,5 miliard EUR, jakožto součást návrhu Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP); naléhavě vyzývá k maximálnímu souladu a koordinaci mezi různými iniciativami v oblasti bezpečnosti a obrany, jako jsou mimo jiné CARD, Evropský obranný fond, EDIRPA, akt na podporu výroby munice, PESCO a vojenská mobilita, aby se zabránilo překrývání, zaručily účinné veřejné investice a řešil kritický nedostatek schopností;

44.poukazuje na to, že je nutné snížit závislost na kritických technologiích a hodnotových řetězcích v zájmu dosažení větší technologické autonomie Unie, díky níž by byla schopna vyvíjet, vyrábět a zavádět své vlastní technologie v kritických oblastech; vítá v této souvislosti evropský akt o kritických surovinách, který je zásadní pro naplnění zásad Versailleského prohlášení a posílení odolnosti dodavatelských řetězců evropského obranného průmyslu; zdůrazňuje, že podpora společného zadávání veřejných zakázek na evropské úrovni je logickým doplňkem Evropského obranného fondu, neboť pokrývá celý okruh od výzkumu a vývoje až po zadávání veřejných zakázek, čímž konsoliduje poptávku, a zlepšuje interoperabilitu ozbrojených sil členských států, dosahuje úspor z rozsahu a v konečném důsledku posiluje evropskou obranu; poznamenává, že produkty pro obranné účely by měly být pokud možno montovány v evropských podnicích, což podpoří evropský průmysl, zejména malé a střední podniky;

45.poukazuje na to, že akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) a akt na podporu výroby munice může být pouze prvním krokem ke zlepšení kapacit základny EDTIB pro dodávky potřebných výrobků a množství členským státům a měl by být doplněn dalšími iniciativami, včetně evropské obranné průmyslové strategie (EDIS) spojené s plánovaným dlouhodobým komplexním programem EDIP, pro který je třeba zajistit odpovídající financování, jakož i účinný regulační rámec usilující o podporu inovací, zvýšení výroby a zajištění inteligentnějších a efektivnějších veřejných investic; v této souvislosti vyzývá členské státy EU, aby v rámci nadcházející revize víceletého finančního rámce poskytly potřebné finanční prostředky pro všechny evropské obranné nástroje; s politováním konstatuje, že Komise dosud EDIP nenavrhla; vyzývá k rychlému a účinnému provádění aktu o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) a aktu na podporu výroby munice; plně podporuje návrh na zřízení společného obranného fondu s prostředky ve výši 100 miliard EURs cílem okamžitě posílit domácí výrobu zbraní a munice;

46.vyzývá Komisi, aby využila odborných znalostí Vojenského výboru EU (EUMC) při definování priorit obranného průmyslu a formulování obranných iniciativ s cílem zajistit vojenskou soudržnost na průmyslové úrovni;

47.vyzývá členské státy, aby zvýšily své výdaje na obranu a zajistily jejich udržitelnost, a přizpůsobily se tak současné geopolitické situaci a řešily významné hrozby pro bezpečnost Unie; vyzývá členské státy EU a NATO, aby na základě posouzení svých vlastních potřeb zvýšily své vojenské rozpočty a aby vynakládaly alespoň 2 % HDP, a to náležitě koordinovaným komplexním způsobem, který zaručí úspory z rozsahu a interoperabilitu, a to i s ohledem na výrazné zvýšení výdajů na obranu ze strany dalších soupeřů, jako je Rusko a Čína, a s cílem napravit nedostatky a splnit požadavky ve všech oblastech, které vyplývají z diskutabilnějšího bezpečnostního pořádku, a s ohledem na dopad historicky nedostatečných investic a prudce rostoucí inflace na obranné rozpočty; zdůrazňuje zásadní úlohu EDTIB pro vybavení ozbrojených sil členských států, aby mohly chránit evropské občany a zájmy;

48.zdůrazňuje, že evropské ozbrojené síly se potýkají s vážnými problémy, pokud jde o nábor a udržení zaměstnanců; považuje za nezbytné tyto výzvy analyzovat, a proto vybízí vysokého představitele, místopředsedu, aby pověřil Vojenský výbor EU shromažďováním a analýzou údajů o těchto problémech napříč členskými státy EU s cílem určit možná protiopatření; připomíná, že skutečnou evropskou obrannou unii nelze vybudovat bez společné vojenské kultury, a proto vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise, aby pověřil kolegu odpovědného za evropskou bezpečnost a obranu, aby modernizoval a rozšiřoval vzdělávací moduly pro vojenský personál ozbrojených sil členských států;

49.zdůrazňuje význam stálé strukturované spolupráce (PESCO) pro zlepšování obranných schopností EU a vítá pokrok, jehož bylo dosud dosaženo prostřednictvím projektů PESCO, např. v oblasti kybernetické obrany, bezpilotních systémů, zdravotnických služeb a chemického, biologického, radiologického a jaderného dohledu, jakož i další pokrok dosažený v rámci projektů ve všech vojenských oblastech, jak je uvedeno ve výroční zprávě sekretariátu PESCO o pokroku v projektech; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že členské státy stále plně nevyužívají rámec stálé strukturované spolupráce a že pokrok při provádění zůstává hluboko pod úrovní očekávání; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby vytrvale a důkladně přezkoumávali výsledky projektů stálé strukturované spolupráce a jejich vyhlídky; tento přezkum by měl rovněž zahrnovat možnost sloučit, přeskupit a dokonce uzavřít projekty, v nichž nebylo dosaženo dostatečného pokroku, a přesměrovat úsilí na malý počet prioritních projektů, které mají vést ke konkrétním opatřením, jak je uvedeno ve Strategickém kompasu; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Parlament není schopen provádět řádnou kontrolu projektů stálé strukturované spolupráce; vyzývá členské státy, aby pravidelně, nejméně dvakrát ročně, předkládaly Parlamentu hodnocení pokroku dosaženého v rámci stálé strukturované spolupráce;

50.vyzývá Radu, aby zahájila projekt na zřízení evropských civilních mírových sborů, které by sdružovaly odborné znalosti institucionálních i neinstitucionálních aktérů v oblasti předcházení konfliktům, mírového řešení konfliktů a usmíření, aby byly snahy EU o civilní řešení krizí důvěryhodnější, soudržnější, účinnější, flexibilnější a viditelnější;

51.zdůrazňuje, že útočná válka Ruska proti Ukrajině je součástí širší strategie, jejímž cílem je podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech; vyzývá EU, aby posílila své kapacity pro reakci na hybridní válku, včetně odhalování Ruska a dalších státních i nestátních aktérů provádějících formou kampaní zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, které zpochybňují naše zájmy a hodnoty a ohrožují naši bezpečnost, včetně šíření falešných zpráv o EU nebo cílení na mise a operace SBOP ve strategických oblastech; vyjadřuje vážné znepokojení nad nebezpečím dezinformačních a manipulačních kampaní založených na umělé inteligenci (UI), nad nebezpečím, která mimo jiné pramení z vytváření falešných internetových stránek a falešných fotografií a která ohrožují demokratické procesy, zejména před volbami; vyzývá Komisi a ESVČ, aby úzce spolupracovaly se soukromým sektorem, občanskou společností a akademickou a technickou komunitou v boji proti těmto nepřátelským ovlivňováním a na řešení problému zneužívání nových technologií coby zbraní;

52.vyzývá v této souvislosti všechny členské státy a kandidátské země pro vstup do EU, aby provedly doporučení obsažená v usneseních Parlamentu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací 2020/2268(INI)) a (2022/2075(INI), https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2022-0064_CS.html, https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2023-0219_CS.html.;

53.zdůrazňuje, že Čína navázala s Ruskem „neomezené přátelství“, které zahrnuje významný transfer technologií a vojenských schopností a představuje pro EU stále větší počet bezpečnostních výzev, zejména v oblasti kybernetiky a manipulace s informacemi a vměšování; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU posílila bezpečnost a integritu svých kritických infrastruktur, snížila rizika a prosazovala technologický náskok EU v kritických odvětvích, včetně opatření k omezení či vyloučení vysoce rizikových dodavatelů, zejména subjektů napojených na čínskou vládu;

54.připomíná, že závislost na vysoce rizikových dodavatelích kritických produktů s digitálními prvky představuje strategické riziko, které by mělo být řešeno na úrovni Unie; zdůrazňuje, že je třeba dále posílit postupy prověřování přímých zahraničních investic pomocí norem náležité péče s cílem určit vliv vlád států, který by byl v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci SZBP podle hlavy V Smlouvy o EU, a který by se týkal investorů investujících do kritické infrastruktury EU, jako jsou evropské přístavy a podmořské kabely v Baltském, Středozemním a Arktickém moři; zdůrazňuje, že tento přístup by se měl stejným způsobem vztahovat na kandidátské a potenciální kandidátské země; domnívá se, že v zájmu účinné ochrany bezpečnosti evropského dodavatelského řetězce informačních a komunikačních technologií před rizikovými dodavateli a k ochraně před krádežemi duševního vlastnictví v kybernetickém prostoru je zapotřebí dalších právních předpisů; vyzývá k vytvoření evropského rámce zaměřeného na přísnou regulaci a stanovení minimálních norem a podmínek týkajících se vývozu duševního vlastnictví a technologií, které mají zásadní význam pro bezpečnost a obranu Unie, včetně mj. zboží dvojího užití;

55.vyjadřuje znepokojení nad agresivním vojenským působením Číny v Jihočínském moři, včetně budování ostrovů, obtěžování a nebezpečných manévrů prováděných jejím námořnictvem, pobřežní stráží a námořními milicemi, a také nad tím, že Čína pokračuje ve vyvíjení vojenského tlaku vůči Tchaj-wanu, v nacvičování vojenských útoků, narušování jeho vzdušného prostoru a dalších vojenských akcích v šedé zóně, včetně kybernetických a dezinformačních kampaní proti Tchaj-wanu; vyzývá k větší koordinované přítomnosti na moři a k budování kapacit s partnery EU v tomto regionu; vyzývá Čínu, aby ukončila všechny tyto činnosti, které ohrožují stabilitu celého regionu a v širším kontextu přímo ovlivňují evropskou bezpečnost; vybízí členské státy, aby zvýšily četnost volné plavby v Tchajwanském průlivu a prohloubily bezpečnostní dialog s Tchaj-wanem s cílem odrazovat od čínské agrese vůči demokratickému ostrovu; zdůrazňuje spolupráci s Tchaj-wanem, při níž je vzhledem k obavám o regionální bezpečnost a bezpečnost EU kladen důraz na využití jeho odborných znalostí a technologického náskoku před čínskými kybernetickými hrozbami; vítá nedávnou dohodu mezi vedoucími představiteli Číny a USA o obnovení vzájemné vojenské komunikace na vysoké úrovni;

56.konstatuje, že značná část africké infrastruktury, včetně komunikační infrastruktury, byla financována a vybudována čínskými státními podniky; vyjadřuje znepokojení nad tím, že tento čínský model je velmi přitažlivý pro mnoho zemí, které nemohou splnit požadavky EU na přístup k rovnocenné úrovni financování, čímž se rozšiřuje čínský vliv na úkor partnerství s EU; je v této souvislosti pevně přesvědčen, že EU by měla dále posílit spolupráci s africkými partnery a zvýšit viditelnost i hmatatelný přínos své podpory pro místní obyvatelstvo; vyzývá k vypracování dlouhodobé a na budoucnost zaměřené bezpečnostní strategie EU vůči Číně, Středomoří a Africe;

57.vyzývá, aby se nadále pokročilo v oblasti dalšího zlepšování souboru nástrojů EU proti hybridním hrozbám, zejména pokud jde o činnosti zabývající se kybernetickými útoky a zahraniční manipulací s informacemi a vměšováním, a k revizi prováděcích pokynů k souboru nástrojů EU pro kybernetickou diplomacii; vítá závazek stanovený ve Strategickém kompasu a novém paktu pro civilní SBOP, že do roku 2024 budou zajištěny nezbytné schopnosti, které umožní civilním misím a operacím SBOP reagovat na hybridní útoky, včetně zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a kybernetických útoků, a že bude vypracována soudržná a jasná komunikační strategie; opakuje, že je naléhavě nutné zajistit odborné znalosti a kapacity pro bezpečné informační a komunikační technologie, aby všechny mise a operace SBOP mohly bezpečně komunikovat v místě působení a se všemi orgány EU; v této souvislosti vítá závazek ESVČ a členských států zavést do roku 2025 komunikační a informační systém pro rychlé nasazení, který bezpečně propojí velitelství sil a misí v místě operací s Bruselem; uznává důležitou úlohu, kterou v tomto ohledu budou hrát vznikající přelomové technologie, jako je kvantová výpočetní technika a umělá inteligence; vyzývá ESVČ a Komisi, aby posílily svou spolupráci a koordinaci s dalšími misemi a operacemi podobně smýšlejících partnerů a organizací, včetně mírových operací OSN, v boji proti zahraničním manipulacím s informacemi a vměšování v terénu;

58.vyzývá členské státy a ESVČ, aby aktualizovaly svou strategii a přijaly konkrétní opatření k systematickému zařazování finančních a lidských zdrojů, nástrojů a odborné přípravy zaměřené na boj proti hrozbám souvisejícím se zahraniční manipulací s informacemi a vměšováním do všech delegací EU a misí a operací SBOP v rámci jejich širšího mandátu v hostitelských zemích a jejich odolnosti vůči hybridním hrozbám a zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování; vyzývá ke zlepšení viditelnosti a strategické komunikace, pokud jde o přínosy, přítomnost a úlohu misí SBOP;

59.vyzývá členské státy, ESVČ a Evropskou komisi, aby zvážily vytvoření dobře financované a nezávislé struktury, jejímž úkolem by bylo identifikovat, analyzovat a dokumentovat hrozby zahraniční manipulace s informacemi a vměšování vůči EU jako celku s cílem zvýšit informovanost o situaci a sdílení zpravodajských informací o hrozbách a rozvíjet schopnosti odhalování pachatelů a přijímání protiopatření v souvislosti se zahraniční manipulací s informacemi a vměšováním; domnívá se, že tato struktura by sloužila jako referenční bod a specializované znalostní centrum, které by usnadnilo a podpořilo operativní výměnu mezi orgány členských států, orgány EU a agenturami EU a umožnilo by výměnu osvědčených postupů s podobně smýšlejícími partnery na celém světě; zdůrazňuje, že struktura by měla vyjasnit a posílit úlohu oddělení ESVČ StratCom a jejích pracovních skupin jakožto strategického orgánu diplomatické služby EU a zabránit překrývání činností;

60.zdůrazňuje, že v zájmu boje proti rostoucím hrozbám a stále častějšímu protievropskému narativu zemí mimo EU v bezprostředním sousedství EU musí EU zvýšit své úsilí při poskytování podpory, školení a budování kapacit pro podobně smýšlející partnery, včetně boje proti zahraničním manipulacím s informacemi a vměšování; dále vyzývá ke zvýšení odolnosti vůči dezinformačním a rozvratným kampaním, jejichž cílem je podkopávat demokratické procesy a vyvolávat rozpory, a k vyzvání kandidátských zemí, aby přijaly rozhodné kroky k řešení manipulativních dezinformací, zlovolné propagandy a dalších hybridních hrozeb; vyzývá ke strategickým a proaktivním opatřením proti hybridním hrozbám a k zabránění vměšování třetích stran do politických, volebních a jiných demokratických procesů v přistupujících zemích, zejména zlovolným akcím zaměřeným na manipulaci s veřejným míněním a podkopávání evropské integrace;

61.odsuzuje a je znepokojen hybridními aktivitami soukromých vojenských společností a státem podporovaných zmocněnců, jako jsou Wagnerova skupina a další ozbrojené skupiny, milice a organizace působící jako prodloužená ruka svých velitelských subjektů, jejichž cílem je uplatňovat vliv v řadě zemí po celém světě; vyzývá ESVČ, aby společně s podobně smýšlejícími partnery vytvořila iniciativu pro boj proti nepřátelským nestátním a státem podporovaným skupinám aktérů, například Wagnerově skupině; zdůrazňuje, že stávající soubor nástrojů EU by měl zahrnovat opatření, a to i sankční, namířená proti financování soukromých vojenských společností v ohrožených regionech ze strany nečlenských států EU nebo proti spolupráci s těmito společnostmi;

62.odsuzuje agresivní politiku, včetně předem plánovaného vojenského útoku Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach; připomíná, že tento útok následuje po měsících organizovaného hladovění a izolace Arménů žijících v Náhorním Karabachu kvůli blokádě Lačinského koridoru; zdůrazňuje, že takzvané ruské mírové síly na místě nepodnikly žádné kroky k předcházení, nebo ukončení blokády ani k zastavení ázerbájdžánského vojenského útoku na Náhorní Karabach; odsuzuje vojenskou podporu, kterou Ázerbájdžánu poskytují státy mimo EU; je vážně znepokojen důsledky pro civilní obyvatelstvo, což se de facto rovná etnickým čistkám; opakuje svůj názor, že útok Ázerbájdžánu nemůže zůstat bez následků, a vyzývá EU, aby přijala sankce proti ázerbájdžánským orgánům odpovědným za opakované porušování příměří a aby pozastavila memorandum o porozumění v oblasti energetiky; vyzývá EU, aby pozastavila jednání o nové dohodě o partnerství s Ázerbájdžánem s ohledem na nedávné události a dramatickou situaci v oblasti lidských práv v zemi;

63.vítá zřízení civilní mise Evropské unie v Arménii (EUMA), jejímž cílem je přispět ke zvýšení bezpečnosti v regionu snížením počtu incidentů v konfliktem postižených a pohraničních oblastech Arménie, snížit míru rizika pro obyvatelstvo žijící v těchto oblastech, a tím přispět k normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem na místě a zároveň zvýšit viditelnost EU v regionu; vítá dohodu Rady o posílení pozorovací kapacity mise zvýšením její přítomnosti na místě; vyzývá Radu, aby prodloužila časový rámec jejího nasazení o dalších pět let a její zeměpisnou působnost tak, aby případně zahrnovala arménsko-tureckou hranici;

64.vyzývá ESVČ, aby byla připravena poskytnout Arménii nezbytnou technickou pomoc prostřednictvím nástroje EPF, aby Arménie přehodnotila své současné vojenské aliance, neboť by to posílilo odolnost Arménie v souvislosti se zajištěním bezpečnosti, nezávislosti a svrchovanosti a vedlo ke komplexnější a posílené obranné spolupráci mezi stranami; vítá rozhodnutí Arménie připojit se k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu; žádá ESVČ, aby v režimu důvěrnosti poskytla zprávy mise EUMA o situaci na místě parlamentnímu Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE);

65.vyzývá Radu, aby byla připravena v případě jakékoli vojenské agrese Ázerbájdžánu proti arménské územní celistvosti uvalit cílené a individuální sankce proti pachatelům agrese, mimo jiné včetně lidí z politického a vojenského okolí prezidenta Alijeva, a pozastavit dovoz ropy a plynu z Ázerbájdžánu;

66.vítá nasazení partnerské mise EU SBOP v Moldavské republice (EUPM Moldova), která je vůbec první civilní misí SBOP zaměřenou na posílení odolnosti moldavského bezpečnostního sektoru při řešení krizí a boji proti hybridním hrozbám; zdůrazňuje význam této inovativní mise SBOP a vyzývá členské státy, aby poskytly odborné znalosti a kapacity nezbytné k tomu, aby mise mohla podpořit Moldavsko tváří v tvář ruskému používání hybridní války; vyzývá ESVČ, aby prozkoumala možnost vytvoření podobných misí do dalších kandidátských, přidružených a partnerských zemí, jejichž cílem by bylo zvýšit jejich odolnost vůči hybridním hrozbám, včetně kybernetických hrozeb a zahraničních manipulací s informacemi a vměšování;

67.opětovně vyjadřuje podporu EU svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky a úsilí, jež je vyvíjeno v rámci vyjednávacího procesu 5 + 2, s cílem dosáhnout mírového, trvalého, komplexního a politického urovnání podněsterského konfliktu na základě respektování svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic se zvláštním statusem pro Podněstří, který by zajistil ochranu lidských práv také na územích, nad kterými v současnosti ústavní orgány nemají kontrolu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Podněstří i nadále slouží jako bezpečné útočiště pro převaděče a organizovanou trestnou činnost, přičemž uznává, že mise EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM) hraje důležitou roli při opětovném oživení železniční nákladní dopravy přes Podněstří a zmařila řadu převaděčských operací;

68.vítá rozhodnutí Rady ze dne 4. května 2023 přidělit 40 milionů EUR v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ozbrojených sil Moldavské republiky a 30 milionů EUR na podporu gruzínských obranných sil; zdůrazňuje, že je třeba dále zvyšovat podporu těmto partnerským zemím podle jejich potřeb;

69.důrazně odsuzuje nezákonnou okupaci gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie Ruskou federací a zdůrazňuje, že Ruská federace pokračuje v nezákonné okupaci a faktické kontrole okupovaných území Gruzie prostřednictvím své vojenské přítomnosti, pokračujícího oplocování ostnatými dráty a dalších umělých překážek podél okupační linie, častého nezákonného zadržování a únosů gruzínských občanů a dalšího porušování lidských práv na místě; důrazně odsuzuje záměr Ruska vybudovat stálou námořní základnu v černomořském přístavu Očamčyra v okupované oblasti Abcházie a vyzývá mezinárodní společenství, aby podpořilo veškeré úsilí o potrestání tohoto hrubého porušení svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie; vyzývá Ruskou federaci, aby splnila své mezinárodní závazky vyplývající z dohody o příměří ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU, a zejména svou povinnost stáhnout veškerý svůj vojenský a bezpečnostní personál z okupovaných gruzínských území a umožnit zavedení mezinárodních bezpečnostních mechanismů stanovených v této dohodě, a umožnila tak pozorovatelské misi EU (EUMM) neomezený přístup na celé území Gruzie v souladu s jejím mandátem; vyzývá EU, aby se i nadále angažovala v mírovém řešení konfliktu mezi Ruskem a Gruzií, a to účinným využíváním všech dostupných nástrojů, včetně zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii, Ženevských mezinárodních diskusí, mechanismů pro předcházení incidentům a reakce na ně, pozorovatelské mise EU (EUMM), jakož i politiky neuznávání a zapojení; vítá pomoc EU Gruzii v rámci Evropského mírového nástroje (EPF) a vyzývá EU, aby se dále zapojila do bezpečnostní spolupráce s Gruzií v prioritních oblastech uvedených ve Strategickém kompasu, zejména do posilování odolnosti gruzínského bezpečnostního sektoru v oblasti krizového řízení, boje proti hybridním hrozbám a modernizace obranných kapacit;

70.vítá prodloužení mandátu a zdůrazňuje význam práce EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině při výcviku a podpoře ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny; dále vítá smlouvu o spolupráci a odborné přípravě na rok 2023 uzavřenou mezi ozbrojenými silami Bosny a Hercegoviny a EUFOR; vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby usilovala o vytvoření multietnických jednotek AFBiH; připomíná zapojení EU do podpory budování obranných kapacit Bosny a Hercegoviny, zejména prostřednictvím 20 milionů EUR, které byly dosud přiděleny prostřednictvím Evropského mírového nástroje; podporuje Radu bezpečnosti OSN v rozhodnutí prodloužit mandát operace EUFOR Althea jakožto zavedené mise, která prokázala svou užitečnost; důrazně odsuzuje jakoukoli rozdělující nebo separatistickou rétoriku, která dále přispívá ke zranitelnosti země, a zdůrazňuje, že status kandidátské země je pro zvolené představitele Bosny a Hercegoviny příležitostí i závazkem naplnit očekávání občanů a konkrétně zlepšovat každodenní život obyčejných lidí; vyzývá k dalšímu posílení mise EUFOR ALTHEA, zejména prostřednictvím nasazení dalších jednotek a prostředků a vytvoření důvěryhodné přítomnosti v distriktu Brčko;

71.vítá vysokou úroveň sladění s SZBP, které dosáhla většina zemí západního Balkánu, s podstatnou výjimkou Srbska; vyzývá ke smysluplnému zapojení zemí západního Balkánu do iniciativ EU pro spolupráci v oblasti rozvoje a zadávání zakázek v oblasti obranných kapacit; vyzývá k uzavření správních ujednání mezi Evropskou obrannou agenturou a zeměmi západního Balkánu, které tohoto milníku dosud nedosáhly; vítá pokračující přítomnost mezinárodních bezpečnostních sil KFOR v Kosovu a vyzývá misi EU na podporu právního státu v Kosovu (EULEX), aby posílila spolupráci s KFOR s cílem zabránit organizovaným zločineckým skupinám, polovojenským skupinám a dalším rušivým silám v destabilizaci Kosova;

72.uznává právo Izraele na sebeobranu, jak je zakotveno a vymezeno v mezinárodním právu, a zdůrazňuje, že kroky Izraele proto musí být plně v souladu s mezinárodním humanitárním právem; znovu opakuje, že EU jednoznačně podporuje práci Mezinárodního trestního soudu; zdůrazňuje, že je důležité rozlišovat mezi palestinským lidem a jeho legitimními ambicemi na jedné straně a teroristickou organizací Hamás a jejími teroristickými činy na straně druhé; vyzývá k otevření koridorů, jimiž by byla civilistům v Pásmu Gazy poskytována humanitární pomoc, a k tomu, aby tyto koridory zůstaly trvale otevřeny; znovu opakuje, že neochvějně podporuje vyjednané řešení založené na existenci dvou států, jejichž základem jsou hranice z roku 1967, a podle kterého dva svrchované, demokratické státy žijí vedle sebe v míru a zaručené bezpečnosti, přičemž hlavním městem obou států je Jeruzalém, a děje se tak za plného dodržování mezinárodního práva; vyzývá k důkladnému prošetření úlohy Íránu, Kataru a Ruska ve financování a podpoře terorismu v regionu; důrazně nesouhlasí s nedávnými prohlášeními tureckého prezidenta – v nichž nesprávně tvrdil, že Hamás není teroristickou organizací – a vyjadřuje v této souvislosti své zklamání;

73.podporuje probíhající práci policejní mise EU pro okupovaná palestinská území na podporu právního státu (EUPOL COPPS) a mise EU pro pomoc na hranicích v Rafáhu, které pomáhají palestinským orgánům s reformou bezpečnostního a soudního sektoru a integrovanou správou hranic; vyjadřuje své uznání úředníkům a zaměstnancům misí, kteří nadále pracují v mimořádně obtížných podmínkách; vyzývá ESVČ a členské státy, aby přezkoumaly mandáty obou misí a posílily jejich budoucí úlohu s ohledem na současnou situaci a jejich jedinečné postavení, kdy vedou dialog jak se Státem Izrael, tak s Palestinskou správou, ve snaze posílit mírové úsilí EU;

74.vítá společné sdělení o politice kybernetické obrany EU a vyzývá členské státy, aby dodržely svůj závazek a provedly ambiciózní, ale realistický soubor opatření navržených Komisí, včetně návrhu aktu o kybernetické solidaritě, a posílily tak svou schopnost odhalovat hrozby a incidenty v oblasti kybernetické bezpečnosti v EU a reagovat na ně, ale také aby posílily sdílení informací a podpořily vytváření vysoce kvalitních zpravodajských informací spolu se specializovanými platformami, zdroji a financováním; konstatuje, že vzájemná spolupráce mezi členskými státy EU, jakož i s našimi spojenci a partnery na celém světě má zásadní význam pro naši kybernetickou bezpečnost; naléhavě vyzývá k obezřetnosti při sdílení údajů, které by měly být dostupné pouze partnerům se stejnými hodnotami, zatímco řízení a infrastruktura by měly být svěřeny důvěryhodným společnostem a poskytovatelům služeb; Konstatuje v této souvislosti, že používání technologie Huawei při vývoji 5G vážně oslabuje kybernetickou odolnost EU;

75.vyzývá k posílení odolnosti a schopností institucí EU v boji proti kybernetickým útokům, což je důležitá bezpečnostní otázka zejména před volbami v EU;

76.požaduje, aby Unie přijala účinná opatření na ochranu evropské kritické infrastruktury, cenných dodavatelských řetězců a demokratických institucí před hybridními hrozbami; vyzývá EU, aby zavedla účinné systémy monitorování a dohledu nad kritickou infrastrukturou, jako jsou potrubí a kabely z optických vláken, s cílem zajistit prevenci a rychlé odhalování útoků;

77.vítá zjištění a vysokou úroveň ambicí v doporučeních navržených v nové kosmické strategii EU v oblasti bezpečnosti a obrany; považuje bezpečný, zabezpečený a autonomní přístup do vesmíru za zásadní aspekt bezpečnosti a obrany EU, jak dokládá jeho význam v útočné válce Ruska proti Ukrajině; vítá v této souvislosti návrh obsažený ve strategii na každoroční vypracování utajovaného dokumentu o analýze vesmírných hrozeb;

78.připomíná, že je třeba posílit sdílení zpravodajských informací a výměnu informací mezi členskými státy a orgány EU, včetně Parlamentu, s cílem zlepšit informovanost o situaci, lépe předvídat a čelit kolektivním bezpečnostním hrozbám a lépe informovat o tvorbě politik; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit bezpečnostní protokoly útvarů, které se zabývají zpravodajskými službami anebo citlivými informacemi v EU; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby posílily společnou zpravodajsko-analytickou složku (SIAC) a Satelitní středisko Evropské unie (SatCen); opakuje výzvu k nasazení zpravodajských kapacit ve všech misích a operacích SBOP, které by poskytovaly informace Středisku EU pro zpravodajství a analýzu (EU INTCEN), Vojenskému štábu EU a útvaru schopnosti civilního plánování a vedení (CPCC); zdůrazňuje význam bezpečné komunikace pro spolehlivé zpravodajské informace a vítá úsilí o zefektivnění bezpečnostních pravidel a předpisů v tomto ohledu s cílem lépe chránit informace, infrastrukturu a komunikační systémy před zahraničním vměšováním a útoky; vyzývá členské státy, aby posílily EU INTCEN jako účinný orgán pro bezpečné sdílení zpravodajských informací, formulování společné strategické kultury a poskytování strategických informací s cílem lépe předvídat krize v rámci EU i mimo ni a reagovat na ně;

79.vyjadřuje vážné znepokojení nad obtížnou a závažnou situací v oblasti Sahelu, která nastala v důsledku četných státních převratů, například v Nigeru, Mali a Burkině Faso, ale také v Súdánu; vyjadřuje politování nad vojenským převratem v Nigeru, k němuž došlo dne 26. července 2023 a vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění prezidenta Mohameda Bazouma, jeho rodiny a všech svévolně zadržovaných osob a ke stažení obvinění proti němu; požaduje okamžité opětovné dosazení demokraticky zvoleného prezidenta Bazouma do úřadu a obnovení ústavního pořádku;

80.připomíná, že stabilita v oblasti Sahelu má přímé dopady na bezpečnost a stabilitu v Evropě; zdůrazňuje, že EU a její členské státy musí přehodnotit svou politiku vůči strategickému regionu Sahelu a poučit se z minulých chyb, zejména pokud jde o Rusko, ale také s ohledem na nutnost zahrnout holistický přístup ke způsobu, jakým tyto politiky řeší dlouhodobé sociální, hospodářské a rozvojové proměnné; v této souvislosti považuje za nezbytné poskytnout africkým partnerům odpovídající zdroje; vyzývá ESVČ a členské státy, aby zajistily, že jejich bezpečnostní politiky zohlední regionální a místní aspekty, a to i prostřednictvím dialogu s místním obyvatelstvem, občanskou společností a demokraticky zvolenými orgány a regionálními organizacemi, pokud je to možné, a aby dodržovaly zásadu „afrických řešení afrických problémů“; konstatuje, že různé mezinárodní mise dosud nedosáhly svého hlavního cíle, kterým je trvalý mír v regionu; vítá oznámení vysokého představitele, místopředsedy Komise o revizi strategie EU pro oblast Sahelu; vyzývá k tomu, aby tato revize proběhla co nejrychleji a aby dále posílila status misí společné bezpečnostní a obranné politiky v regionu;

81.silně podporuje rozhodnutí, která v reakci na převraty přijaly Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) a Africká unie, a vyzývá členské státy, aby ESVČ prozkoumala, jak jim v jejich úsilí pokud možno účinně pomoci;

82.odsuzuje přítomnost soukromých vojenských společností nebo státem sponzorovaných zástupců, jako je Wagnerova skupina a Africký sbor, které hrají v oblasti Sahelu destabilizující úlohu a podporují různé represivní režimy ve snaze posílit vliv Ruské federace v Africe; domnívá se, že všechny státní převraty jsou důsledkem různých, vícerozměrných příčin, které nejsou v každé zemi stejné, a proto vyžadují pečlivé zvážení; je nicméně zděšen projevy silných protievropských nálad v některých zemích a vyzývá členské státy a ESVČ, aby zvážily posílení přímého kontaktu mezi lidmi prostřednictvím užší výměny s místním obyvatelstvem a státními orgány, cílenější strategické komunikace v místních jazycích, která by vyvážila nepříznivé dopady, a v případě potřeby prostřednictvím poctivého zabývání se jejich koloniální minulostí;

83.vybízí ESVČ, rozvíjela úspěšné kroky vojenské výcvikové mise Evropské unie v Mosambiku (EUTM Mozambique) v reakci na rostoucí teroristickou hrozbu v Cabo Delgado a při výcviku mosambických sil na místě; je stále znepokojen rizikem šíření této hrozby v oblasti; vyzývá k přijetí okamžitých opatření k urychlení dodávek nesmrtícího vybavení;

84.poukazuje na to, že z pěti výcvikových misí (EUTM) a misí vojenského partnerských (EUMPM) Unie v Africe nyní tři z nich (Středoafrická republika, Mali, Niger) fungují omezeně nebo byly oficiálně pozastaveny; konstatuje rovněž, že některé civilní mise poskytující pomoc vnitřním bezpečnostním silám jsou na mrtvém bodě (EUCAP Sahel Mali) nebo fungují špatně (EUAM RCA) nebo se stahují (EUCAP Sahel Niger); zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby měl vyslaný personál přístup k nástrojům, výcviku, vybavení a schopnostem, které mu umožní poskytovat informace a zpravodajské informace Unii a jejím členským státům; domnívá se, že pojem doprovodných opatření na výcvikových misích je i nadále zásadní k tomu, aby mohli evropští poradci na místě co nejpřesněji ověřit, do jaké míry byly řádně prováděny programy výcviku a do jaké míry jsou v souladu s operačními potřebami místních ozbrojených sil;

85.dále vyzývá ESVČ a členské státy, aby důkladně prozkoumaly mandát všech misí SBOP v Africe, včetně pokud by to bylo nutné, jejich případného ukončení, s cílem stanovit dosažitelné cíle a milníky pro každou misi vzhledem k současnému politickému kontextu a rovněž prozkoumat, zda by tyto mise mohly být změněny tak, aby účinněji sloužily nové vícerozměrné a přizpůsobené strategii EU v Sahelu a Africe v rámci jejího integrovaného přístupu;

86.vítá zahájení iniciativy EU v oblasti bezpečnosti a obrany na podporu západoafrických zemí Guinejského zálivu na počáteční dobu dvou let v úzké spolupráci s Pobřežím slonoviny, Ghanou, Togem a Beninem;

87.lituje, že velký počet afrických zemí stále nepodpořil rezoluci Valného shromáždění OSN, která by odsoudila Rusko, podpořila územní celistvost Ukrajiny a vyzvala k míru;

88.vítá aktualizaci námořní strategie a akčního plánu EU a závazek posílit úlohu Unie jakožto zajišťovatele mezinárodní námořní bezpečnosti; vítá skutečnost, že přezkum zahrnuje posílení současných námořních operací; je potěšen tím, že aktualizace navrhuje prozkoumat nové oblasti zájmu na moři, v nichž by se měla uplatňovat koncepce koordinované přítomnosti na moři na základě zkušeností získaných v Guinejském zálivu a severozápadním Indickém oceánu; vyzývá členské státy, aby se do těchto iniciativ aktivně zapojily a rozvíjely své vojenské námořní kapacity s cílem posílit přítomnost a viditelnost EU ve Středomoří, Černém moři, Atlantiku, indicko-tichomořském regionu a v celosvětovém námořním odvětví a aby účinně řešily hrozby a problémy v Baltském moři;

89.zdůrazňuje, že je třeba zajistit bezpečnost černomořského regionu pomocí odminování ukrajinských mořských vod a vybídnout členské státy, aby v tomto ohledu nabízely školení s důrazem na rozvoj kapacit pro protiopatření zaměřená na námořní miny a na ochranu kritické mořské infrastruktury; poukazuje na skutečnost, že podobné technologie by měly být testovány a zaváděny i v jiných evropských mořích, v nichž problém nevybuchlé munice a chemických zbraní, které se dostaly do moře v předchozím století, už představuje hrozbu pro bezpečnost, životní prostředí, zdraví a hospodářství, například v Baltském, Jadranském a Severním moři; vyzývá Komisi, aby navýšila finanční prostředky na řešení tohoto rostoucího problému;

90.zdůrazňuje, že vzhledem k rostoucímu geopolitickému napětí v námořní oblasti musí EU zaručit svobodu plavby, bezpečnost námořních komunikací a svých plavidel a posádek, infrastrukturu na volném moři, boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jakož i účinnou ochranu svých vnějších námořních hranic s cílem zabránit nezákonným činnostem; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi EU a NATO v oblasti námořní bezpečnosti s cílem pokrýt všechny otázky společného zájmu v této oblasti;

91.zdůrazňuje, že vzhledem k rostoucímu geopolitickému napětí na moři musí EU zajistit, aby její vnější námořní hranice byly účinně monitorovány s cílem předcházet nezákonným činnostem; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory rámci omezujících opatření, který EU zavedla dne 11. listopadu 2019 v reakci na protiprávní vrtné činnosti Turecka ve východním Středomoří, tyto činnosti pokračují;

92.vítá fakt, že Turecko hlasovalo pro odsouzení ruské útočné války proti Ukrajině na Valném shromáždění OSN, a jeho závazek respektovat svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, zároveň však vyjadřuje politování nad tím, že obcházení sankcí EU ze strany Turecka oslabuje jejich účinnost, a vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost přezkoumala; znovu vyzývá Turecko, aby se připojilo k sankcím EU vůči Rusku;

93.uznává, že Turecko je zemí strategického významu, vyjadřuje však politování nad postoji a politikami Turecka v některých oblastech zájmu EU a jejích sousedů, což ohrožuje mír, bezpečnost a stabilitu v regionu; důrazně odsuzuje nezákonné činnosti Turecka na Kypru, jako je pokračující porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 550(1984) a 789(1992), které vyzývají Turecko, aby převedlo oblast Varoši jejím zákonným obyvatelům pod dočasnou správou OSN, a nedávné útoky na příslušníky mírových sil OSN v nárazníkové zóně poblíž vesnice Pyla/Pile; odsuzuje výzvu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby mezinárodní společenství uznalo separatistický subjekt na okupovaném Kypru, což by byl odklon od příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, které vyzývají k vytvoření federace dvou komunit a dvou zón s jedinou mezinárodní právní subjektivitou, jedinou svrchovaností, jediným občanstvím a politickou rovností, což je rovněž v souladu s acquis EU;

94.vyjadřuje politování nad tím, že navzdory úsilí o zmírnění napětí Turecko pokračuje ve svých jednostranných provokacích a nedodržování rezoluce Rady bezpečnosti OSN o zbrojním embargu vůči Libyi, pokud jde o operaci IRINI, čímž porušuje mezinárodní právo včetně úmluvy UNCLOS a svrchovaná práva členských států EU, zejména Řecka a Kypru, ve východním Středomoří; s potěšením bere na vědomí nedávné prohlášení vedoucích představitelů Turecka a Řecka o udržování dobrých sousedských vztahů, navázání komunikace, zmírnění napětí posilováním důvěry mezi vojenskými složkami, rozšíření obchodu a řešení problémů v Egejském moři; konstatuje, že Turecko je stále více přítomno v oblastech, kde má EU klíčové bezpečnostní zájmy a mise SBOP, a žádá Turecko, aby v těchto oblastech neoslabovalo zájmy a mise EU; znovu odsuzuje podpis memorand o porozumění mezi Tureckem a Libyí o komplexní bezpečnostní a vojenské spolupráci a o vymezení námořních zón, která jsou vzájemně propojena a jsou jasným porušením mezinárodního práva, příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a svrchovaných práv členských států EU;

95.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné výrazně zvýšit investice do regionální a celosvětové kontroly zbraní, nešíření a odzbrojení, zejména v rámci mnohostranných přístupů; zdůrazňuje potřebu větší transparentnosti a sbližování na vnitrostátní a evropské úrovni, pokud jde o vývoz zbraní; vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly společný postoj 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1560; je si vědom pravomocí členských států, pokud jde o jejich politiky zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany;

96.znovu vyslovuje svou plnou podporu závazku EU a jejích členských států ohledně plnění Smlouvy o nešíření jaderných zbraní jako základnímu kameni režimu nešíření jaderných zbraní a odzbrojení; trvá na tom, že je nutné zajistit, aby EU hrála významnou konstruktivní úlohu při rozvíjení a posilování globálního úsilí o nešíření zbraní založeného na pravidlech a struktury zajišťující kontrolu zbraní a odzbrojení;

97.zdůrazňuje, že EU musí dále rozvíjet své vlastní schopnosti ve všech oblastech, aby chránila svrchovanost všech členských států, ale také připravit půdu pro přesun zátěže v dlouhodobém horizontu, kdy EU převezme větší odpovědnost za svou obranu, a zároveň posílit svou bezpečnostní spolupráci s NATO a podobně smýšlejícími partnery na celém světě; vítá zřízení Schumanova fóra pro bezpečnost a obranu jako platformy pro výměnu mezi partnery založenou na rovnosti a vzájemném uznávání;

98.co nejdůrazněji zdůrazňuje význam spojenectví mezi EU a USA, který je založen na sdílených hodnotách demokracie, svobody a právního státu; oceňuje pevné odhodlání a angažovanost Spojených států v oblasti územní obrany Evropy, zejména s ohledem na ruskou útočnou válku proti Ukrajině, která ohrožuje celý kontinent; důrazně vítá posílené partnerství se Spojenými státy, zejména podpis správního ujednání mezi Evropskou obrannou agenturou (EDA) a ministerstvem obrany Spojených států (DoD) v dubnu 2023, dialogy mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně a o Číně; vyzývá EU, aby pokračovala v aktivní spolupráci s USA v rámci strategického dialogu mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně v podobě vzájemných iniciativ v oblasti bezpečnosti a obrany, odzbrojení a nešíření zbraní, dopadu přelomových technologií, změny klimatu, hybridních hrozeb, kybernetické obrany, vojenské mobility, řešení krizí a vztahů se strategickými konkurenty;

99.poukazuje na význam větší spolupráce při výrobě obranných produktů a zadávání veřejných zakázek, a to i prostřednictvím rovného přístupu na trh pro odvětví obrany; vítá v tomto ohledu úsilí EU o zlepšení svých vlastních obranných schopností a převzetí větší odpovědnosti za svou vlastní obranu;

100.opakuje své výzvy k institucionalizované spolupráci se Spojeným královstvím v oblasti bezpečnosti a obrany, mimo jiné prostřednictvím užší spolupráce v oblasti sdílení informací, vojenské mobility, vzájemných bezpečnostních a obranných iniciativ, řešení krizí, kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb, zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a našich vztahů se společnými strategickými konkurenty; vybízí Spojené království, aby se spolu s EU vážně zapojilo do řešení naléhavých strategických problémů; vybízí místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby pozval zástupce Spojeného království na neformální zasedání Rady ministrů zahraničních věcí (a obrany) za účelem výměny názorů v otázkách společného zájmu, přičemž by měla být plně chráněna samostatnost rozhodovacích procesů EU;

101.zdůrazňuje význam partnerského rozměru Strategického kompasu při posilování spolupráce mezi EU a jejími stejně smýšlejícími spojenci a partnery po celém světě s cílem čelit zahraničním strategiím zaměřeným na podkopávání EU a destabilizaci mezinárodního řádu založeného na pravidlech; vítá dlouho očekávané třetí společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO, které potvrzuje, že EU a NATO jsou klíčovými partnery, kteří sdílejí společné hodnoty a strategické zájmy a kteří se ve své činnosti navzájem doplňují s cílem zajistit, aby spojenci NATO měli prospěch ze silného evropského pilíře v rámci NATO; vyzývá zejména k součinnosti a soudržnosti mezi strategickou koncepcí NATO a Strategickým kompasem EU, zejména v oblastech boje proti ruské agresi, vojenské mobility, hybridní a kybernetické války, včetně kampaní zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, globální námořní bezpečnosti a boje proti tradičním hrozbám, jako je terorismus, a k poskytování podpory partnerům;

102.vítá přistoupení Finska k NATO; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se zpozdila ratifikace přistoupení Švédska k NATO; v této souvislosti dále odsuzuje snahy o oslabení demokratických svobod v členských státech EU prostřednictvím instrumentalizace udělení souhlasu s přistoupením Švédska k NATO; vítá v této souvislosti dlouho odkládané rozhodnutí Turecka a Maďarska schválit vstup Švédska do NATO; naléhavě vyzývá turecké orgány, aby splnily svůj příslib konstruktivnějšího partnerství v NATO, včetně ve východním Středomoří;

103.vítá společné sdělení o akčním plánu pro vojenskou mobilitu 2.0 jako klíčový příspěvek k posílení evropské bezpečnosti, jak je uznáno ve Strategickém kompasu; vyzdvihuje urychlené přijetí projektů dopravní infrastruktury dvojího užití v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině; připomíná, že je důležité zajistit dostatečnou dostupnost finančních zdrojů, aby bylo možné pokračovat v přípravě projektů v nadcházejících letech;

104.zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet dialogy v oblasti bezpečnosti a obrany s partnery z celého světa, zejména na západním Balkáně, ve Východním partnerství, ale také s klíčovými partnery ve strategických námořních oblastech, jako jsou oblasti v jižním sousedství a v indicko-tichomořském regionu, od východního pobřeží Afriky až po jižní Tichomoří a od Arktidy po Dálný východ; vyzývá k prohloubení vojensko-bezpečnostní spolupráce se zeměmi v bezprostředním evropském sousedství posílením bezpečnostního rozměru a dialogů o bezpečnostní a obranné politice; opakuje výzvu k prohloubení spolupráce v oblasti bezpečnosti s mezinárodními organizacemi, jako jsou mimo jiné OSN, Africká unie a její mírové mise v místech společného nasazení a OBSE;

105.uznává, že arktická oblast má značný strategický a geopolitický význam vzhledem ke vznikajícím námořním trasám, bohatým přírodním zdrojům a příležitostem pro hospodářský rozvoj, které vznikly v důsledku globálního oteplování, přičemž je stále více zpochybňována; považuje za velmi znepokojující rostoucí aktivity a zájem autoritářských režimů, včetně Ruska a Číny, o Arktidu; zdůrazňuje význam zachování bezpečnosti, stability a spolupráce v Arktidě; zdůrazňuje, že tento region nesmí být vystaven vojenskému napětí ani využívání přírodních zdrojů a zároveň v něm musí být respektována práva původních obyvatel; opakuje, že je třeba začlenit politiku Unie pro Arktidu do SBOP a zapojit se do účinné spolupráce s NATO; vyzývá k tomu, aby byla Arktida pravidelně projednávána v rámci zasedání Politického a bezpečnostního výboru a Rady;

106.důrazně odsuzuje četné raketové testy provedené Severní Koreou v roce 2023; zdůrazňuje, že Čína a Rusko nesou v souvislosti se Severní Koreou zvláštní odpovědnost, a vyzývá je, aby využily svého vlivu a zabránily další eskalaci napětí; vyjadřuje hluboké znepokojení nad nedávným setkáním mezi severokorejským a ruským vůdcem; důrazně odsuzuje dodávky severokorejských zbraní a balistických střel do Ruska, které jsou používány v útočné válce proti Ukrajině, a konstatuje, že Rusko posílenou vojenskou spoluprací porušuje sankce a rezoluce OSN o Severní Koreji; důrazně odsuzuje Írán za dodávky bezpilotních letounů a raketových střel, které Rusko používá ve své útočné válce proti Ukrajině, a zdůrazňuje, že v úzké spolupráci s našimi partnery je v souvislosti s Íránem zapotřebí dalšího mezinárodního úsilí;

107.vyzývá k posílení parlamentní demokracie a zlepšení kontroly partnerských zemí mimo EU prostřednictvím parlamentních dialogů o otázkách bezpečnosti a obrany a budováním odolnosti parlamentů vůči hybridním hrozbám, včetně kybernetických hrozeb a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování;

108.konstatuje, že nedávné zvýšení výdajů na obranné politiky a programy na úrovni EU a členských států má zvláštní význam pro evropskou obranu a bezpečnost, odráží potřeby současného bezpečnostní situace a naznačuje vývoj obrany jako skutečné oblasti politiky EU, která vyžaduje plnou parlamentní kontrolu a odpovědnost, aby bylo zajištěno, že tyto programy a politiky co nejúčinněji přispívají k dosažení strategických cílů EU a k ochraně evropských bezpečnostních a obranných zájmů; opakuje v této souvislosti svůj požadavek, aby byly přijaty akty v přenesené pravomoci pro pracovní programy v rámci programů obranného průmyslu financovaných z rozpočtu EU; důrazně opakuje svou výzvu ke zřízení plnohodnotného výboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu s plnou legislativní a rozpočtovou odpovědností v evropských záležitostech obrany, včetně opatření zaměřených na posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany, za předpokladu, že bude tento výbor příslušným výborem pro nově vznikající acquis v oblasti obrany v rámci EU s kontrolou, právními předpisy a rozpočtovou odpovědností;

109.s ohledem na úspěšnou spolupráci mezi Podvýborem pro bezpečnost a obranu a Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku v procesu přijímání nařízení EDIRPA zdůrazňuje, že dokud nebude zřízen plnohodnotný výbor, měl by být podvýbor zapojen do všech legislativních postupů, které mají relevantní důsledky pro evropskou obranu;

110.vyzývá ESVČ, aby pravidelně a komplexně informovala Podvýbor pro bezpečnost a obranu o provádění Strategického kompasu;

111.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě, místopředsedovi Evropské komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, předsedkyni Komise a příslušným komisařům, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi NATO, předsedovi Parlamentního shromáždění NATO, agenturám EU působícím v oblasti bezpečnosti a obrany a vládám a parlamentům členských států.