1.znovu opakuje důležitou úlohu EIB jako veřejné banky EU, která je jedinou mezinárodní finanční institucí zcela vlastněnou členskými státy EU, je plně řízená politikami EU a podléhá právním normám EU, jejímž cílem je podporovat sociální a hospodářské oživení a směřovat potřebné investice k uskutečňování cílů Unie;

2.oceňuje skutečnost, že EIB je vždy připravena přizpůsobovat se a přetvářet se v souladu s měnícími se požadavky politiky EU a zároveň dodržovat své dlouhodobé cíle;

3.opakuje svou výzvu ke zvýšení kapitálu, který by EIB umožnil poskytovat dlouhodobější vratnou finanční podporu a inovativní nástroje; konstatuje, že je to nezbytné pro spravedlivý udržitelný růst podporující začlenění a klíčové investice do reálné ekonomiky, které by jinak nebyly realizovány a které mají potenciál maximalizovat inovační přínosy v klíčových oblastech politiky EU, jako je digitalizace a ekologická transformace; konstatuje, že tyto investice by měly pomoci zmírnit faktory omezující konkurenceschopnost, jako jsou vysoké ceny energie, chybějící dovednosti a nedostatečné investice do inovací a nových technologií, a měly by pomoci při provádění evropského pilíře sociálních práv a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje; očekává, že EIB zajistí, aby její financování přispívalo k řešení selhání trhu, bránilo účinkům vytěsňování a přineslo měřitelné účinky, aniž by tím byla ohrožena celková atraktivita její finanční nabídky;

4.zdůrazňuje, že EIB si musí udržet svůj úvěrový rating AAA a zachovat si plnou důvěru kapitálových trhů v její činnosti;

5.konstatuje, že financování EIB hraje stále důležitější úlohu v souvislosti s významnými sociálními a hospodářskými důsledky vyplývající z krize způsobené pandemií COVID-19, po níž následovala invaze na Ukrajinu, zejména pokud jde o inflaci, vysoké úrokové sazby a napjaté veřejné finance; dále bere na vědomí větší úlohu, kterou financování EIB sehrává v kontextu náročného hospodářského výhledu a větší celosvětové hospodářské soutěže, což má dopad i na probíhající projekty;

6.domnívá se, že EIB by mohla učinit více pro to, aby zlepšila odvětvovou rovnováhu a přizpůsobila se regionální rozmanitosti v EU s cílem zvýšit atraktivitu svých fondů; vyzývá EIB, aby řešila systémové nedostatky, které některým regionům nebo zemím brání plně těžit z jejích finančních činností, a aby současně respektovala povahu finančních operací EIB založenou na poptávce; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je zeměpisné rozdělení financování v rámci InvestEU vyvážené, zejména pokud jde o menší členské státy;

7.vyzývá EIB, aby podporovala projekty, které přispívají k provádění evropského pilíře sociálních práv a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a které posilují sociální začlenění a snižování nerovností v souladu s environmentálními a sociálními normami; vyzývá EIB, aby posílila svou úlohu při posuzování a řešení investičních mezer v sociální infrastruktuře a sociálním zabezpečení, jako je cenově dostupné a energeticky účinné sociální bydlení, veřejné zdravotnictví, veřejné služby, veřejná doprava, udržitelná doprava, kultura a vzdělávání, a současně zajistila doplňkovost a komplementaritu s ostatními veřejnými prostředky a komerčními věřiteli; vyzývá EIB, aby při posuzování projektů zvýšila váhu sociálních přínosů s cílem poskytnout dlouhodobá cenově dostupná řešení v souvislosti s krizí životních nákladů a problémy domácností v Evropské unii, jež vyplývají z celkového hospodářského výhledu; žádá EIB, aby posílila podstupování rizik v případě projektů poskytujících základní služby s dlouhodobými jasnými a měřitelnými přínosy; vyzývá EIB, aby vždy, kdy je to možné, finančně upřednostňovala projekty zahrnující zranitelné nebo marginalizované osoby, zejména mladé lidi, a projekty vedené občany;

8.bere na vědomí zjištění uvedená v investiční zprávě EIB za období 2022/2023 s názvem „Odolnost a obnova v Evropě“, která analyzuje investice do opatření v oblasti klimatu v celé EU a chybějící investice v různých odvětvích; bere rovněž na vědomí, že operační plán skupiny EIB na období 2023–2025 potvrzuje soulad EIB s politickými prioritami EU a její závazek zvýšit své ambice v oblasti ekologické a digitální transformace; vyzývá Komisi, aby vypracovala metodu posuzování nedostatku zeleného financování v EU a posoudila potenciální úlohu EIB, pokud jde o překlenutí této mezery ve financování;

9.připomíná, že EIB je největším světovým víceměnovým emitentem zelených dluhopisů; poukazuje na to, že mezinárodní úlohu eura by dále posílilo zvýšení podílu dluhopisů denominovaných v eurech;

10.připomíná, že ekologická transformace musí být inkluzivní a spravedlivá a že zelené investice musí být životaschopné a proto očekává, že EIB bude své úvěry, finanční nástroje, technickou pomoc a poradenské služby využívat k podpoře občanů a podniků čelících sociálně ekonomickým problémům vyplývajícím z jejich úsilí dosáhnout do roku 2050 uhlíkově neutrálního hospodářství; vyzývá EIB, aby prioritně podporovala projekty zajišťující cenově dostupný přístup k energii z obnovitelných zdrojů, bydlení a veřejným službám, komunitním iniciativám a malým projektům se zvláštním zaměřením na boj proti energetické chudobě;

11.vítá skutečnost, že EIB již splnila svůj cíl vyčlenit alespoň polovinu svých zdrojů na opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnost a že je na dobré cestě ke splnění svého cíle podporovat do roku 2030 zelené investice ve výši 1 bilionu EUR; očekává, že přezkum plánu klimatické banky v roce 2024 nasměruje EIB na cestu k dosažení cíle omezení oteplování na 1,5 °C a cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, a to při současném zajištění spravedlivé transformace pro všechny; domnívá se, že referenčním kritériem by měly být nejambicióznější postupy v oblasti veřejného bankovnictví; opětovně vyzývá, aby součástí každého projektu bylo důkladné posouzení alternativ s nižšími emisemi uhlíku a emisí „rámce 3“;

12.vítá sladění protistran s Pařížskou dohodou (PATH) a očekává její plné provedení, pokud jde o maximalizaci snižování emisí a posílení odolnosti vůči změně klimatu; bere na vědomí reakci EIB na mimořádnou energetickou situaci v EU přizpůsobením PATH; očekává, že výjimky udělené v rámci PATH na podporu plánu REPowerEU budou výjimečné, dočasné a plně odůvodněné, aby mohly urychlit ekologickou transformaci a ukončit závislost Evropy na dovozu fosilních paliv, a to i z Ruska; vítá v této souvislosti zvýšení podpory EIB na plán REPowerEU na dodatečných 45 miliard EUR ve formě půjček a kapitálového financování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, sítí a skladování energie, infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel a průlomových technologií v příštích letech;

13.připomíná, že všichni firemní klienti financování EIB jsou smluvně vázáni vytvořit a zveřejnit důvěryhodnou strategii pro dosažení souladu s Pařížskou dohodou (dále jen „plán dekarbonizace“), která zahrnuje střednědobé, průběžné a kvantitativní cíle a možnosti snižování emisí v dlouhodobějším horizontu s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality nejpozději do roku 2050; předpokládá, že EIB bude před přijetím jakýchkoli nových finančních závazků systematicky vyhodnocovat důvěryhodnost těchto plánů, přičemž bude uplatňovat kritéria dekarbonizace slučitelná s cílem 1,5 °C; opakuje svou výzvu, aby EIB spolupracovala pouze s finančními zprostředkovateli, kteří mají důvěryhodný plán dekarbonizace, včetně krátkodobých cílů slučitelných s cílem 1,5 °C, jež budou realizovány co nejdříve, nejpozději však do roku 2025; zdůrazňuje, že tyto nové požadavky nesmí ohrozit přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům;

14.zdůrazňuje klíčovou úlohu EIB při zajišťování spravedlivé transformace; vyzývá EIB, aby snížila minimální výši úvěru pro jednotlivé projekty nebo úvěrové programy, které přispívají ke spravedlivé transformaci; vybízí EIB, aby zintenzívnila spolupráci s vnitrostátními a regionálními finančními institucemi při poskytování cíleného financování; vyzývá EIB, aby v tomto ohledu přispěla k dosažení cílů EU v oblasti rovnosti žen a mužů; vítá zapojení EIB do mechanismu EU pro spravedlivou transformaci s cílem řešit socioekonomický dopad přechodu na hospodářství s nulovými čistými emisemi a vytvořit nové příležitosti pro udržitelný rozvoj ve způsobilých regionech;

15.vyzývá EIB, aby přizpůsobila své činnosti v oblasti snižování rizik tak, aby se soukromé financování zaměřovalo na projekty s vysokou mírou doplňkovosti, které přispívají ke spravedlivé transformaci, aniž by byla ohrožena obchodní životaschopnost jejího portfolia; vyzývá EIB, aby se poučila z realizace produktů, jako jsou fondy na ochranu klimatu a budování infrastruktury, včetně relevantnosti zprostředkovaného kapitálu a nutnosti zlepšit poměr rizika a výnosů u menších projektů zelené infrastruktury;

16.vítá vyšší úroveň investic do vodíku; trvá na tom, že úlohou vodíku je přispívat k přechodu na klimatickou neutralitu snižováním emisí v průmyslových odvětvích, u nichž to jde obtížně; očekává, že bude zajištěna doplňkovost, aby se zamezilo odklonu zdrojů od stávající výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů podle příslušného aktu v přenesené pravomoci Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184 ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením unijní metodiky, v níž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy (Úř. věst. L 157, 20.6.2023, s. 11).; vyjadřuje znepokojení nad možnými dopady projektů v oblasti vodíku na zásobování vodou v některých regionech, jakož i na biologickou rozmanitost; vyzývá EIB, aby rozšířila své odborné poradenství na vodíkový ekosystém a trh EU;

17.zdůrazňuje, že environmentální a sociální politika EIB posiluje závazek prosazovat a naplňovat cíle Úmluvy o biologické rozmanitosti a celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020, zejména požadavek, aby financované projekty významně nepoškozovaly biologickou rozmanitost a ekosystémy; vítá posun od „nulové čisté ztráty“ k „nulové ztrátě“ biologické rozmanitosti; usiluje o uplatňování environmentální a sociální politiky EIB v plném rozsahu, zejména v projektech v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; naléhavě žádá, aby EIB zajistila plný soulad své environmentální a sociální politiky s celosvětovým rámcem pro biologickou rozmanitost po roce 2020;

18.vítá první společné zásady financování příznivého pro přírodu, které EIB spolu s dalšími mezinárodními rozvojovými bankami zveřejnila na konferenci COP28; očekává, že EIB se bude dále aktivně zapojovat do investic, které mají pozitivní vliv na přírodu, podporují biologickou rozmanitost a jsou soustředěné v odvětvích s největšími souvisejícími přínosy pro biologickou rozmanitost, jako je vodní hospodářství, hygienizace, lesní hospodářství a oceány, a že prokáže nejvyšší úroveň integrity a záruk, zejména co se týče práv místních komunit, a začlení do tohoto procesu poznatky získané z nástroje financování přírodního kapitálu; očekává, že EIB zvýší financování řešení, která pomáhají snížit znečištění způsobené plasty;

19.očekává, že bude vynakládat větší úsilí na začleňování aspektu přírody do analýz a operací, v nichž se posuzuje finanční riziko spojené s úbytkem biologické rozmanitosti na úrovni protistran; předpokládá, že u velkých projektů v oblasti infrastruktury, zejména v souvislosti s investicemi do urbanistických projektů, budou systematicky začleňovány prvky s příznivým vlivem na přírodu; varuje před projekty, které přispívají k cílům v oblasti klimatu, ale neberou v potaz negativní dopady na biologickou rozmanitost;

20.bere na vědomí probíhající jednání o odpuštění části dluhu výměnou za provádění ekologických opatření (debt-for-nature-swaps); vyjadřuje pochybnosti o tom, jestli je takové odpuštění části dluhu adekvátní z hlediska rozvoje a ochrany přírody a znepokojení nad vysokými transakčními náklady, které jsou s tím spojeny, zejména proto, že dřívější praxe ukázala opodstatněnost těchto obav; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit vysokou úroveň transparentnosti a vlastní odpovědnosti jednotlivých zemí;

21.očekává, že EIB bude i nadále uplatňovat přísné normy a příslušné právní předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, a to i pokud jde o šlechtitelské činnosti a krmiva pro chov ryb, vycházející z nejpřísnějších norem stanovených EU a multilaterálními finančními institucemi;

22.zdůrazňuje, že zabezpečení dodávek kritických surovin má zásadní význam jak pro ekologickou a digitální transformaci, tak pro odvětví obrany a průmyslovou základnu EU obecně; připomíná úlohu, kterou EIB sehrává v Evropské alianci pro suroviny, a cíl Unie zabezpečit vyšší stupeň autonomie, pokud jde o dodávky kritických surovin; zdůrazňuje význam přístupu oběhového hospodářství ke kritickým surovinám, kdy základem je recyklace a opětovné použití, má-li se snížit závislost EU na třetích zemích; vyzývá proto EIB, aby více investovala do odvětví kritických surovin s cílem zvýšit odolnost v oblasti surovin se zvláštním zaměřením na recyklaci druhotných surovin a podporovat řešení oběhového hospodářství, která pomáhají diverzifikovat dodávky;

23.připomíná, že malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky; připomíná, že 23 milionů malých a středních podniků v EU představuje 99 % všech podniků a poskytuje přibližně tři čtvrtiny všech pracovních míst a více než 50 % celkové přidané hodnoty tvořené podniky EU; zdůrazňuje, že podpora malých a středních podniků je klíčovým cílem skupiny EIB; poukazuje na to, že energetická krize a důsledky války Ruska proti Ukrajině, jakož i čím dál vyšší ceny surovin a rostoucí úrokové sazby představují pro MSP další výzvy;

24.připomíná, že v roce 2022 poskytla skupina EIB malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací financování v celkové výši 16,35 miliard EUR; konstatuje, že podle hodnocení skupiny EIB činily operace skupiny EIB na poskytování dluhové podpory malým a středním podnikům v letech 2010 až 2020 téměř 20 miliard EUR v čisté výši ročně; vyzývá skupinu EIB, aby zvážila způsoby, jak dále usnadnit podporu malých a středních podniků, zejména v případě menších projektů financování;

25.zdůrazňuje úlohu Evropského investičního fondu (EIF) při zlepšování přístupu k financování pro menší společnosti EU, společnosti se střední tržní kapitalizací a začínající podniky, a tím i podporu podnikání, růstu, inovací, výzkumu a vývoje a zaměstnanosti v Unii; poukazuje na to, že stabilní dodávky energie za konkurenceschopné ceny jsou jedním ze základů úspěšné průmyslové politiky, zejména pro malé a střední podniky; vyzývá skupinu EIB, aby poskytla dodatečný růstový kapitál, který malým a středním podnikům umožní rozšířit jejich činnost; naléhavě žádá skupinu EIB, aby zvýšila podporu zaměřenou na rozšiřování evropských začínajících podniků, a to i tím, že bude podstupovat větší rizika při vyplácení rizikového kapitálu s cílem zajistit, aby se evropské začínající podniky mohly rozšiřovat spíše v rámci EU než mimo ni;

26.zdůrazňuje, že je třeba, aby se EIF intenzivně zaměřil na projekty tvořící a udržující vysoce kvalitní pracovní místa, včetně projektů zaměřených na řešení rostoucího problému nezaměstnanosti mladých lidí, jako je tzv. duální model učňovské přípravy, který se v některých členských státech ukázal jako účinný a úspěšný, pokud jde o vytváření bezpečných a vysoce kvalitních pracovních míst;

27.uznává, že malé a střední podniky často disponují omezenými administrativními zdroji a čelí vyšším výpůjčním nákladům než velké korporace v důsledku méně příznivých podmínek pro poskytování bankovních úvěrů, a považuje za nezbytné nabízet jim jednoduché a snadno dostupné nástroje financování; důrazně proto vybízí skupinu EIB, aby své programy navrhovala tak, aby se zjednodušily administrativní postupy a zároveň poskytla potřebná technická pomoc a odpovídající financování poradenských služeb, čímž se zlepší jejich dostupnost pro malé a střední podniky;

28.znovu vyzývá skupinu EIB, aby přispívala ke snaze vytvořit řešení založená na datech a přitom se soustředila zejména na konkurenceschopnost malých a středních podniků a aby své investice v této oblasti zaměřila na překlenutí digitální propasti jak v rámci EU, tak mezi EU a dalšími technologicky vyspělejšími světovými regiony; vyzývá skupinu EIB, aby zvýšila investice do digitalizace, vývoje špičkových technologií, jako je umělá inteligence, a do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků, které jsou nezbytné pro silnou průmyslovou základnu;

29.vítá iniciativu EU pro Ukrajinu, kterou EIB zahájila v březnu 2023 s cílem financovat rekonstrukci a oživení na Ukrajině a která je zamýšlena jako dočasné ujednání, které EIB umožní se v této zemi nadále angažovat a zároveň zavést očekávanou střednědobou podporu EU; připomíná v tomto ohledu význam rozpočtu EU jako ručitele operací EIB v případech, kdy zahrnují poskytování úvěrů mimo EU na provádění programů EU; vyzývá ke zvýšení záruk poskytovaných EIB z rozpočtu EU s cílem umožnit EIB pokračovat v provádění důležitých operací veřejného a soukromého sektoru na Ukrajině a rozšířit svou činnost na globálním jihu; vítá skutečnost, že všechny činnosti EIB na Ukrajině se řídí prioritami pro sociální, hospodářské a environmentální oživení a obnovu v souladu se zásadou „obnovou k lepšímu“ a že budou v plném souladu s připravovaným Plánem pro Ukrajinu; vítá složku technické pomoci, jež má zajistit optimální přípravu a provádění projektů, jakož i opatření pro budování kapacit; předpokládá, že nadcházející třetí rychlé posouzení škod a potřeb, které provede Světová banka v koordinaci s Komisí, EIB a ukrajinskou vládou, ukáže na výrazně zvýšené potřeby; vítá snahy EIB předcházet podvodům a korupci v souvislosti s jejími projekty na Ukrajině, odrazovat od nich a vyšetřovat je;

30.zdůrazňuje skutečnost, že ruská útočná válka má dopad i na regiony v EU a má významné hospodářské důsledky, zejména v zemích východních hranic EU a jejich sousedství, a že rovněž způsobila vážnou humanitární krizi; zdůrazňuje, že při budoucím plánování investic je třeba zohlednit změny v dodavatelských řetězcích a obchodních a hospodářských vztazích způsobené válkou; vyzývá EIB, aby zohlednila geopolitickou situaci a potřebné investice v zemích v přední linii, včetně infrastruktury a řízení hranic;

31.připomíná, že útočná válka Ruska proti Ukrajině znamenala zvrat, neboť zásadně změnila evropské bezpečnostní prostředí a vyžaduje zvýšení připravenosti na obranu, a tudíž dostatečné investice; zdůrazňuje, že je třeba co nejúčinněji využívat všechny nástroje, které má EIB k dispozici; vyzývá EIB, aby zvýšila svou podporu poskytovanou strategické evropské bezpečnostní iniciativě a evropskému obrannému průmyslu, včetně malých a středních podniků, zejména s cílem přispět k trvalé podpoře Ukrajiny; vyzývá EIB, aby upravila svůj seznam způsobilosti tak, aby střelivo a vojenské vybavení, které jdou nad rámec uplatňování dvojího užití, již nebyly vyloučeny z financování ze strany EIB;

32.očekává, že činnosti EIB Global budou i v budoucnu sladěny se strategickými zájmy a cíli vnější politiky EU; vítá zapojení EIB do iniciativy Global Gateway, která bude především podporovat investice do infrastruktury a malých a středních podniků, čímž přispěje k cíli EU, kterým je posílení její strategické autonomie; předpokládá, že EIB Global zajistí, aby se investice jasně doplňovaly, vytvářely dlouhodobé pozitivní účinky a přinášely prospěch komunitám, které jsou příjemci pomoci, tím, že chrání přírodní a kulturní dědictví, zvyšují odolnost vůči změně klimatu, vytvářejí místní pracovní místa a zmírňují chudobu; domnívá se, že zúčastněné strany přijímající země, jako jsou veřejné orgány, občanská společnost a sociální partneři, musí být do rozhodování o projektech strategie Global Gateway a jejího provádění zapojeny; dále připomíná, že úspěch EIB Global závisí na odpovídajícím počtu zaměstnanců v terénu, včetně místních pracovníků;

33.konstatuje, že od zřízení nové rozvojové složky EIB Global rekordně využívala specializované investiční okno, které jí bylo svěřeno v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, a v roce 2022 poskytla více než 10 miliard EUR, zejména na podporu Ukrajiny a strategie Global Gateway; bere na vědomí strategický plán EIB Global a předpoklad, že pomůže zprostředkovat alespoň třetinu investic ve výši 300 miliard EUR, které mají být vytvořeny do konce roku 2027; vítá cíl, aby do roku 2025 bylo více než 50 % ročních úvěrů určeno na investice do opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti; očekává, že financování přispěje k inkluzivní a spravedlivé transformaci na celém světě; dále očekává, že EIB Global smysluplně přispěje k cíli EU, aby 85 % veškerých nových vnějších opatření podporovalo rovnost žen a mužů až do roku 2025; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při zřizování fondu Global Gateway v rámci Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus, který by měl financovat investice soukromého sektoru s velkým dopadem a poskytovat kapitálové a dluhové financování pro projekty infrastruktury s velkým dopadem, čistou energii a projekty lidského rozvoje po celém světě; vyjadřuje znepokojení nad tím, že chybí inkluzivní a smysluplné konzultace se zúčastněnými stranami, jichž se operace EIB Global týkají; vyzývá k větší podpoře projektů s omezenou bankovní financovatelností a vysokou návratností pro veřejnost a ke snížení minimální výše úvěru u jednotlivých projektů, zejména v méně rozvinutých zemích;

34.znovu vyzývá EIB Global, aby omezila operace kombinování zdrojů na oblasti, v nichž mohou přinést přidanou hodnotu místnímu hospodářství, a zároveň zabránila vytěsňování soukromého kapitálu a zajistila, aby kombinované financování nebylo využíváno na základní veřejné služby, zejména na zdravotnictví, vzdělávání a sociální ochranu; připomíná, že cíle rozvojové politiky EU, a zejména cíl zlepšit všeobecný a cenově dostupný přístup ke zdravotní péči, by měly být vodítkem pro investice EIB v této oblasti tak, aby byly zajištěny lepší výsledky v oblasti zdraví pro všechny, zejména pak pro ženy;

35.vyjadřuje znepokojení nad rychle rostoucími úrovněmi zadlužení a vyššími výpůjčními náklady v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách, přičemž se odhaduje, že 60 % zemí s nízkými příjmy se již potýká s problémy veřejného dluhu nebo vysokým rizikem dluhové tísně Zpráva Světové banky, „Global Economic Prospects“ (Světový ekonomický výhled), leden 2024, https://www.worldbank.org/en/publication/global-economic-prospects.; zdůrazňuje důležitou úlohu EIB a dalších mnohostranných institucí při poskytování finančních prostředků za zvýhodněných podmínek s cílem zmírnit neudržitelnou dluhovou zátěž;

36.je toho názoru, že EIB Global by měla nést odpovědnost za dodržování zásad stanovených v Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci a v Akčním programu z Akkry (vlastní odpovědnost, sladění, harmonizace, řízení zaměřené na výsledky a vzájemná odpovědnost); v této souvislosti je obzvláště znepokojen střetem zájmů mezi exportními úvěrovými agenturami a financováním rozvoje ze strany EIB Global, jakož i dopadem příslušných investic EIB Global na rozvojovou doplňkovost;

37.bere na vědomí informativní poznámku EIB, která shrnuje její přístup k lidským právům; připomíná EIB, že je důležité, aby začlenila lidská práva do svých postupů náležité péče, prováděla posouzení dopadu na lidská práva, zakotvila svůj obecný závazek v oblasti lidských práv a působila v plném souladu s článkem 2 Smlouvy o fungování Evropské unie; znovu vyzývá k přijetí jednoznačných a závazných pravidel, jež doplní informační poznámku shrnující přístup EIB Global k lidským právům, zejména v případě posuzování a ukončení spolupráce; zvláštní politování vyjadřuje nad tím, že EIB od roku 2015 nevyžaduje, aby předkladatelé projektů prováděli samostatné posuzování dopadů na lidská práva; vyzývá proto EIB, aby předložila strategii v oblasti lidských práv a posouzení a hodnocení svých programů v oblasti lidských práv, a to i reálné situace přímo na místě v přijímacích zemích, s cílem zajistit, aby byly konzultovány místní komunity a aby bylo systematicky uplatňováno právo na svobodný předchozí a informovaný souhlas; vyzývá dále EIB, aby vypracovala zvláštní politiky týkající se obhájců lidských práv a protokoly s cílem reagovat na rizika odvetných opatření; zdůrazňuje, že by měla být přijata konkrétní opatření, která by do konzultací zapojovala původní obyvatelstvo, ženy, osoby se zdravotním postižením a další zranitelné skupiny;

38.opakuje svou výzvu EIB, aby zajistila, že všechny její operace budou prospěšné pro ženy a dívky a budou přispívat k posílení jejich ekonomického postavení a zaměstnanosti; domnívá se, že EIB by mohla dále zvýšit objem mikroúvěrů pro podniky vedené ženami, které stále čelí diskriminaci v přístupu k financování;

39.žádá EIB, aby spolupracovala s dalšími dvoustrannými a mnohostrannými institucemi s cílem vypracovat a uplatňovat společné metodiky pro analýzu účinků na rozvoj s cílem zajistit dlouhodobé pozitivní účinky a přidanou hodnotu;

40.připomíná, že finanční prostředky EIB jsou veřejnými prostředky a že jejich využívání by mělo vždy podléhat veřejné kontrole a odpovědnosti; oceňuje, že EIB v indexu transparentnosti přímých zahraničních investic za rok 2023 získala hodnocení „uspokojivý“; vyzývá EIB, aby aktivně a včas zveřejňovala podrobnější informace o projektech, včetně odůvodnění a kontextu projektů, a vysvětlila, jak jsou v souladu s politickými cíli EU a jak tyto cíle podporují, a očekává, že EIB omezí nezveřejňování informací na platné výjimky uvedené v nařízení (ES) č. 1049/2001 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). a nařízení (ES) č. 1367/2006 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).; naléhavě vyzývá EIB, aby provedla doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 20. listopadu 2023 ve věci 2252/2022/OAM a ze dne 21. dubna 2022 ve věci 1251/2020/PB a umožnila tím smysluplně posoudit environmentální a sociální aspekty projektů, které zvažuje financovat;

41.vyzývá k větší odpovědnosti EIB vůči orgánům EU, zejména vůči Parlamentu, neboť transparentnost je jedním ze základních kamenů demokracie; vyzývá proto EIB, aby více informovala Parlament o svých rozhodnutích, dosaženém pokroku a dopadu svých úvěrových činností, zejména prostřednictvím pravidelných strukturovaných dialogů mezi Parlamentem a EIB; opakuje svou žádost o uzavření interinstitucionální dohody mezi Parlamentem a EIB s cílem zlepšit přístup k dokumentům a údajům EIB a posílit demokratickou odpovědnost, včetně možnosti pokládat EIB otázky k písemnému zodpovězení, jak už je tomu v případě Evropské centrální banky;

42.opětovně vyzývá EIB, aby posílila svoji politiku boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, mimo jiné tím, že nebude financovat příjemce nebo finanční zprostředkovatele, kteří se v minulosti prokazatelně dopustili prohřešků; vyzývá EIB, aby prosazovala preventivní opatření a pravidelné daňové výměry namířené proti nespolupracujícím daňovým jurisdikcím, daňovým podvodům a daňovým únikům, jakož i nezákonnému a agresivnímu vyhýbání se daňovým povinnostem;

43.vybízí viceprezidenty EIB, aby se nepodíleli na návrzích projektů ze svých domovských zemí; vyzývá EIB, aby plně provedla všechna doporučení veřejné ochránkyně práv ze dne 27. července 2022 ve věci 1016/2021/KR a ze dne 31. října 2023 ve věci 611/2022/KR, pokud jde o činnost bývalých členů jejího řídícího výboru; vyzývá členy řídícího výboru EIB, aby zveřejňovali svá plánovaná setkání s externími zúčastněnými stranami, a opakuje požadavek, aby byl obsah schůzí řídících orgánů EIB systematicky zveřejňován s cílem dále zlepšovat transparentnost;

44.konstatuje, že EIB dosáhla pokroku při dosahování genderově vyváženější pracovní síly, ačkoli ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny na vyšších pozicích a v klíčových oblastech činnosti; vyjadřuje politování nad tím, že EIB nedosáhla svých cílů v oblasti vyváženého zastoupení žen a mužů na různých úrovních, pokud jde o ženy, které stanovila ve své strategii EIB pro rozmanitost a začleňování na období 2018–2021; vyzývá proto banku, aby zintenzívnila své úsilí o zvýšení genderové rozmanitosti s cílem dosáhnout genderové rovnosti a lepší rovnováhy mezi muži a ženami ve všech funkcích, a zejména na vyšších a řídících pozicích, a aby zároveň zachovala zeměpisnou vyváženost; vyzývá EIB, aby v rámci své organizace dále zvyšovala podporu všech forem rozmanitosti a začleňování a stanovila si ambiciózní cíle;

45.pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě, Komisi a Evropské investiční bance.