1.vítá aspiraci četných evropských zemí a jejich občanů připojit se k EU a uznává jejich politickou vůli a závažné úsilí, které vyvinuli s cílem splnit požadavky na členství;

2.je přesvědčen, že rozšíření má pro EU maximální strategický význam; znovu potvrzuje, že posílená politika rozšiřování se stala jednou z nejsilnějších politik a geopolitických nástrojů EU představujících geostrategickou investici do dlouhodobého míru, demokracie, stability, bezpečnosti, ochrany klimatu a prosperity napříč kontinentem a ještě více s ohledem na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině a další společné geopolitické problémy vyžadující dlouhodobou politickou vizi a odvážná rozhodnutí; zdůrazňuje, že je politicky naléhavé ukázat Rusku závazek EU k mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech; trvá na tom, že vzhledem k velkým bezpečnostním problémům, kterým Evropa čelí, rozšíření EU a začlenění Ukrajiny do západních systémů kolektivní bezpečnosti a obrany posílí evropskou bezpečnost;

3.vítá doporučení Komise z balíčku týkajícího se rozšíření 2023 a dále vítá rozhodnutí Evropské rady zahájit přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskou republikou, udělit status kandidátské země Gruzii za předpokladu, že budou přijaty příslušné kroky stanovené v doporučení Komise ze dne 8. listopadu 2023, a zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou, jakmile bude dosaženo nezbytné míry souladu s kritérii pro členství; vyzývá Radu, aby pověřila Komisi okamžitým předložením návrhů příslušných rámců pro jednání a aby je přijala, jakmile budou provedeny relevantní kroky stanovené v příslušných doporučeních Komise ze dne 8. listopadu 2023;

4.uznává historickou příležitost a výzvu, jíž EU čelí a kterou je splnění jejích závazků vůči zemím a národům Albánie, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie, Kosova, Černé Hory a Srbska a Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie; uznává význam evropské integrace těchto zásadních partnerů; uznává rovněž význam regionální spolupráce v rámci příslušných regionů Východního partnerství a západního Balkánu;

5.opakuje názor, že za současných okolností nelze obnovit přístupový proces Turecka k EU; naléhavě vyzývá tureckou vládu, aby překonala současnou patovou situaci a pokročila směrem k užšímu, dynamičtějšímu a strategičtějšímu partnerství vytvořením realistického souběžného rámce spolupráce, jako je modernizovaná dohoda o přidružení, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala možné formáty takového rámce; připomíná, že jakékoli zlepšení vztahů mezi EU a Tureckem musí být založeno na hmatatelném pokroku v oblasti lidských práv, demokracie a zdvořilých sousedských vztahů;

6.zdůrazňuje, že přistoupení k EU musí být vždy výsledkem postupu založeného na zásluhách a že každý žadatel musí být posuzován podle svých vlastních zásluh z hlediska plnění kodaňských kritérií v plném rozsahu; podtrhuje, že v oblasti hodnot EU a základních zásad nelze činit ústupky; poukazuje na to, že právní stát, demokratická reforma, svoboda sdělovacích prostředků a dodržování lidských práv, včetně práv menšin, by měly být v procesu přistoupení v popředí zájmu, přičemž nezávislost soudů, boj proti korupci a posílení postavení občanské společnosti jsou zásadními předpoklady dosažení pokroku na cestě k členství v EU;

7.požaduje posílení účinných mechanismů monitorování za účelem ochrany základních hodnot a řádných finančních zájmů Unie v rámci postupů přistoupení; v tomto ohledu opakuje své výzvy, aby se kandidátské země zapojily do mechanismu právního státu EU a v rámci něj každoročně podávaly zprávy, čímž se automaticky aktivují předvstupní mechanismy pro spolupráci a ověřování; podporuje záměr Komise zahrnout přistupující země do zpráv o právním státu a trvá na tom, aby přispívaly k výročním zprávám o pokroku;

8.vybízí země zapojené do procesu rozšíření, aby i nadále rozhodně pokračovaly v provádění nezbytných reforem a dosáhly hmatatelného a nezvratného pokroku, počínaje základy procesu přistoupení k EU;

9.trvá na tom, že je třeba neustále usilovat o podporu plurality médií, ochranu práv novinářů a zajištění svobody projevu ve všech kandidátských zemích;

10. poukazuje na to, že soulad se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU je rovněž zásadním ukazatelem dodržování všech základních zásad EU a udržitelného budoucího členství; naléhavě vyzývá všechny kandidátské země a potenciální kandidátské země, aby upřednostnily rychlé a plné sladění se SZBP, a opakuje, že k přistoupení dané země může dojít až poté, co se tato země přizpůsobí omezujícím opatřením EU, včetně sankcí zavedených v reakci na válečnou agresi Ruska proti Ukrajině;

11.požaduje, aby byla důkladně zhodnocena strategie rozšíření EU a aby byly posouzeny důvody omezeného pokroku dosaženého některými zeměmi procesu rozšíření, zejména v oblasti právního státu, lidských práv a demokracie;

12.požaduje revidovanou metodologii Komise, která by měla být aktualizována tak, aby zahrnovala přístupové procesy Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie, za dlouhodobý politický rámec řídící proces rozšíření;

13.zdůrazňuje, že ačkoli by se tento proces měl stát postupnějším a dynamičtějším a EU by měla pro každou přistupující zemi stanovit konkrétní individuální cíle reformy, plány a průběžný harmonogram, v souvislosti se členstvím nemohou být stanovovány žádné zrychlené nebo předem dané lhůty, neboť by mohly narušit integritu procesu přistoupení; domnívá se však, že k příštímu rozšíření EU by mělo dojít, jakmile budou v dotčených kandidátských zemích splněny všechny podmínky přistoupení a souběžně budou dohodnuty a provedeny nezbytné evropské reformy; očekává, že první kandidátské země budou připraveny na vstup do Unie na konci tohoto desetiletí;

14.trvá na tom, že rozšíření EU je společnou odpovědností současných a kandidátských členských států; vyzývá členské státy, aby prokázaly jasný a jednoznačný politický závazek vůči procesu rozšíření na základě objektivních kritérií a aby jej nezneužívaly k urovnání dvoustranných sporů, které je třeba vyřešit odděleně od procesu přistoupení; zdůrazňuje, že přílišné zpoždění na cestě k plnému členství v EU může mít negativní dopad na veřejné mínění i politickou angažovanost kandidátských zemí;

15.poukazuje na to, že přístupové procesy mohou probíhat zvratným způsobem a že přístup založený na zásluhách může rovněž vést k zastavení přístupových jednání v případě zaostávání ohledně základních hodnot a tato jednání lze obnovit pouze po dosažení významného pokroku při reformách; požaduje spolehlivé a posílené monitorování, podávání zpráv a posuzování, pokud jde o reformy a pokrok dosažený kandidátskými zeměmi ve všech kapitolách jednání, se strategicky uplatňovanou cílenou podmíněností založenou na jasných kritériích pokroku, sankcionováním ústupu od základů nebo přetrvávající stagnace při reformách a odměňováním reforem a plnění kritérií prostřednictvím jasných časových plánů jednání;

16.vyzývá Komisi ke zlepšení soudržnosti, účinnosti a transparentnosti předvstupní pomoci, aby tak přidělování finančních prostředků z NPP III jasně odráželo priority v základních oblastech; požaduje zejména zavedení přísnější a vymahatelnější odpovědnosti za vynakládání předvstupních finančních nástrojů a zlepšení celkového cyklu jejich vyplácení, provádění a kontroly a uplatňování přísné podmíněnosti, mimo jiné při provádění hospodářského a investičního plánu a nového plánu pro růst pro západní Balkán; vyzývá Komisi, aby provedla přezkum nařízení o NPP III v polovině období a aby navrhla zařazení Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie na seznam jeho příjemců; vyzývá Komisi, aby urychleně provedla doporučení ze zvláštní zprávy 01/2022 Evropského soudního dvora;

17.požaduje, aby byly v souvislosti s reformou Smluv prozkoumány možnosti dalšího posílení ochrany právního státu a demokratických hodnot EU, aby od nich jak stávající, tak budoucí členské státy neustupovaly, přičemž by se zajistilo, že rozšíření posílí EU a její jednotný trh;

18. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby finanční prostředky EU poskytované zemím zapojeným do procesu rozšíření byly v souladu s vlastními strategickými cíli a zájmy EU; vyzývá Komisi, aby finančně podporovala ty přistupující země, které usilují o dobré sousedské vztahy, inkluzivní regionální spolupráci a udržitelné usmíření, mimo jiné včetně stíhání válečných zločinců a zajištění přístupu k pravdě, spravedlnosti a účinnému odškodnění obětí válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy;

19.vyzývá přistupující země, aby posílily justiční spolupráci s EU v trestních věcech podle pracovních ujednání s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), aby se usnadnilo účinné vyšetřování a trestní stíhání zneužívání finančních prostředků EU, mimo jiné prostřednictvím vyslání národních styčných úředníků k EPPO a zvýšení správní kapacity místních správních orgánů;

20.opakuje svůj postoj, že je zapotřebí posílená, formální, strukturovaná a systematická spolupráce mezi EU a Radou Evropy při podpoře přistupujících zemí při provádění reforem a zajišťování jejich souladu se všemi doporučeními Benátské komise na jejich cestě k členství v EU;

21.domnívá se, že výzva, již představuje rozšířená EU, vyžaduje posílenou politiku rozšiřování, která zavede jasnou postupnou cestu k členství v EU, včetně postupného zapojování do společných politik, jako je jednotný trh, pro země, které dokončí vyjednávání v dané politické kapitole nebo jež dosáhnou významného pokroku ohledně reforem souvisejících s EU; konstatuje, že takový pokrok by měl umožnit přístup k fondům EU v příslušných oblastech, aby vedl k jasným přínosům pro občany během celého procesu; podotýká, že tato cesta by měla být doprovázena zvýšenou technickou a podmíněnou finanční pomocí se zvláštním zaměřením na provádění a prosazování právních předpisů v rámci projednávaných okruhů o základech a vnějších vztazích, zejména kapitol 23, 24, 30 a 31; vyzývá Komisi, aby předložila podrobné návrhy týkající se metodiky postupného přistoupení, včetně jasných doložek o dokončení a vratnosti procesu; vyzdvihuje, že postupné zapojování kandidátských zemí do vybraných oblastí politiky s omezenými právy a povinnostmi není v žádném případě náhradou plnohodnotného členství či alternativou k němu;

22.uznává význam iniciativ jako Evropské politické společenství, které umožňují politickou spolupráci a přispívají k regionálním dialogům a jež by mohly usnadnit postupné začleňování kandidátských zemí do Unie a jejích politik, avšak nejsou alternativou k členství v EU;

23.zdůrazňuje, že by mohlo být užitečné mít samostatnou pozici komisaře pro rozšíření;

24.navrhuje zvážit udělení statusu pozorovatele kandidátským zemím v příslušných orgánech a institucích, včetně Parlamentu, nejdříve na základě dočasných ujednání, pokud dostatečně pokročila vyjednávání, zejména ohledně okruhů o základech a vnějších vztazích, a byly splněny a dohodnuty všechny podmínky, a to do doby, než budou podepsány přístupové smlouvy; v této souvislosti vítá rozhodnutí Evropského hospodářského a sociálního výboru zahrnout od roku 2024 pozorovatele z kandidátských zemí;

25.domnívá se, že je třeba posílit rozhodování Evropského parlamentu a jeho dohled nad politikou rozšíření EU a jejím financováním, zvýšit jejich efektivnost a dát jim smysl, aby se zvýšila demokratická legitimita a odpovědnost; trvá na tom, aby byla úloha Parlamentu posílena v celém procesu přistoupení, včetně průběžných kroků, aby byla pokryta úplná kontrola pokroku dosaženého kandidátskými zeměmi ve všech oblastech politiky; zavazuje se k posílení pravidelného a transparentního dialogu a spolupráce s vnitrostátními parlamenty kandidátských zemí coby modelu parlamentní kontroly integrace EU;

26.zdůrazňuje, že je třeba posílit podporu demokracie prostřednictvím stávajících kanálů a nástrojů, jako je dialog Jeana Monneta, mezistranický dialog a postup parlamentního dialogu;

27.vyzývá orgány EU a členské státy, aby se plně zapojily do dalšího posilování reformních procesů v kandidátských zemích, zejména jejich správní kapacity;

28.zdůrazňuje, že je třeba posílit transparentnost, účast občanů a úzké zapojení občanské společnosti do procesu rozšíření a jeho kontroly a zajistit jeho udržitelné financování;

29.zdůrazňuje, že proces rozšíření nesmí neúmyslně udržovat nebo prohlubovat nerovnosti na základě sexuální orientace a genderové identity; naléhavě vyzývá Komisi a kandidátské země, aby do procesu rozšíření začlenily opatření, která aktivně podporují a zajišťují práva LGBTIQ osob, jako je rozvoj politik, které odstraňují diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity, posilují účast LGBTIQ osob na rozhodovacích procesech a podporují inkluzivitu v politické, hospodářské a sociální oblasti prostřednictvím vzdělávání a osvětových činností; vyzývá Komisi a kandidátské země, aby řádně monitorovaly a vyhodnocovaly stav práv LGBTIQ osob v kandidátských zemích;

30.domnívá se, že přístupový proces musí zajistit, aby kandidátské země zvýšily své úsilí v oblasti rovných práv osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit tlak na kandidátské země, aby prováděly reformy s cílem zlepšit situaci osob se zdravotním postižením a aby zvýšily své úsilí v oblasti deinstitucionalizace, včetně přechodu z ústavní péče na péči rodinnou a komunitní;

31.domnívá se, že proces přípravy na rozšíření by měl probíhat souběžně v EU a přistupujících zemích; zdůrazňuje, že jsou nezbytné evropské institucionální a finanční reformy, aby bylo možné čelit současným problémům a zajistit schopnost EU přijímat nové členy a prosazovat jejich úspěšnou integraci; vyzývá orgány EU a členské státy, aby provedly nezbytné reformy s cílem zajistit, aby jejich absence nevedla ke zdržení přistoupení nových členských států; konstatuje, že tyto reformy jsou nezbytné k posílení EU a jejích orgánů proto, aby mohly prosazovat demokratickou legitimitu, řádnou správu, funkčnost, odpovědnost, transparentnost a udržitelnost; zdůrazňuje zejména, že je důležité posílit demokratickou legitimitu politik EU posílením rozhodovacích a kontrolních práv Parlamentu; opakuje proto své výzvy, aby bylo Parlamentu přiznáno obecné a přímé právo legislativního podnětu;

32.je pevně přesvědčen, že evropské institucionální reformy by měly zvýšit akceschopnost EU a měly by zahrnovat zjednodušené a účinnější rozhodovací postupy, které se odkloní od jednomyslnosti; opakuje, že by mělo být zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou v oblastech, jako jsou ochrana demokracie, lidských práv a právního státu, VFR, sankce a další příslušná rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky, jako je zahájení jednání o přistoupení k EU, otevření a uzavření jednotlivých vyjednávacích skupin a sankce za ústup, avšak s výjimkou rozhodnutí o povolení vojenských misí nebo operací s výkonným mandátem;

33.vyzývá k tomu, aby byl před dalším kolem rozšíření posílen mechanismus ochrany právního státu a základních zásad a hodnot EU a monitorovací kapacita, která má zajišťovat soulad s kodaňskými kritérii; navrhuje reformovat postup podle článku 7 SEU tím, že se přestane používat jednomyslnost v rozhodnutích Rady, zavedou se jasné lhůty a Soudní dvůr se stane rozhodcem pro případy porušení; poukazuje na to, že zavedení hlasování kvalifikovanou většinou v tomto ohledu by usnadnilo proces rozšíření; zdůrazňuje potřebu další reformy mechanismu podmíněnosti právního státu, který by zahrnoval a zaručoval všechny základní hodnoty Unie definované v článku 2 Smlouvy o EU;

34.domnívá se, že v souvislosti s plným členstvím je součástí řešení pro účinnou a prohloubenou rozšířenou EU diferencovaná integrace; zdůrazňuje však, že o respektování hodnot Unie, jak jsou stanoveny v článku 2 SEU, nelze vyjednávat, nemělo by být předmětem žádných odchylek ani ustanovení o výjimkách a že členství v EU musí vyžadovat silný závazek respektovat veškeré právní předpisy EU; má také za to, že v EU musí být vždy zajištěna široká shoda na tématech, která zahrnují oblasti, jako je celní unie, jednotný trh a jeho čtyři svobody, základní sociální acquis a zemědělská politika, politika hospodářské soutěže a obchodní politika; poznamenává, že nad rámec této shody by mělo být členským státům, které chtějí posunout evropskou integraci v širším souboru politických oblastí kupředu, umožněno, aby tak učinily; zdůrazňuje, že v rámci takového systému diferencované integrace by se všechny členské státy podílely na rozhodování o otázkách v oblasti, na níž se shodnou, ovšem na rozhodování o oblastech prohloubené integrace by se podílely pouze členské státy, které jsou ochotny se na nich podílet; konstatuje, že diferencovaná integrace znamená také diferencovaná finanční opatření;

35.vyzývá, aby byla před důkladnější reformou v souvislosti s případnou revizí Smluv plně využita flexibilita umožněná Lisabonskou smlouvou; připomíná, že mnoho nástrojů týkajících se flexibility, např. překlenovací ustanovení, posílená spolupráce, konstruktivní zdržení se hlasování, stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) a mechanismy neúčasti, je použitelných již v současném právním rámci EU, jak jasně ukazují zkušenosti ze schengenského prostoru, jednoho z největších dosažených úspěchů Unie, a eurozóny; upozorňuje, že v rámci postupů přistoupení lze vyjednat řešení postupného zapojování, dočasné výjimky a přechodná období; zdůrazňuje, že využití těchto mechanismů flexibility by nemělo bránit konstruktivním diskusím o revizi Smluv, jak schválil Parlament ve svém usnesení ze dne 22. listopadu 2023;

36.poznamenává, že institucionální reformy realizované před rozšířením se musí zabývat také důsledky rozšíření na složení Parlamentu; připomíná, že Evropský parlament je jedinou přímo volenou institucí zastupující občany EU; zdůrazňuje, že i když musí Parlament zajistit odpovídající demokratickou reprezentativnost, měl by si současně zachovat velikost, která mu umožní fungovat; upozorňuje však, že nelze vyloučit přiměřené zvýšení počtu členů Parlamentu, aby byla zajištěna dostatečná demokratická reprezentativnost v rozšířené EU; trvá na novém systému přidělování mandátů založeném na pevně daném matematickém vzorci, který bude objektivní, spravedlivý, transparentní a udržitelný; připomíná svůj postoj, že rozdělení mandátů v Evropském parlamentu by mělo být zvažováno společně s hlasovacím systémem v Radě;

37.zdůrazňuje potřebu urychlené revize fungování a rozhodovacího procesu Rady s ohledem na rozšíření; navrhuje přezkoumat systém rotujících předsednictví Rady; podotýká, že by měl být rovněž přehodnocen výpočet prahových hodnot pro hlasování kvalifikovanou většinou, aby se zlepšila rovnováha mezi většími a menšími státy a byly stanoveny vyšší prahové hodnoty pro nejdůležitější rozhodnutí; požaduje co nejvyšší transparentnost a integritu rozhodovacího procesu Rady v kontextu rozšíření;

38.konstatuje, že složení Komise musí zohlednit rozšíření, a v tomto ohledu připomíná flexibilitu stanovenou v Lisabonské smlouvě; zdůrazňuje, že jakékoli přehodnocení praxe jmenování jednoho komisaře na členský stát musí zajistit zeměpisně vyvážené složení Komise;

39.opakuje svou výzvu k posílení nástrojů pro účast občanů na rozhodovacím procesu EU;

40.zdůrazňuje, že rozšíření představuje pro EU jak zásadní finanční výzvu, zejména pokud jde o politiku soudržnosti a zemědělství, tak příležitost reformovat EU; podotýká, že tato výzva vyžaduje řádně navržený a financovaný víceletý finanční rámec s náležitě stanovenými prioritami a účinnější rozpočet EU, který umožní Unii převzít nové závazky a zároveň pokračovat v plnění stávajících programů a politických priorit; dále zdůrazňuje, že pro splnění výzvy rozšíření je zapotřebí také dostatek dodatečných a skutečných vlastních zdrojů; poznamenává, že rozšířením se ještě umocňují další rostoucí nároky na financování EU v oblastech finanční stability, strategické autonomie, zdraví, energetiky, dekarbonizace, přechodu na čistou energii, ochrany životního prostředí, digitalizace, výzkumu a obrany a bezpečnosti; podtrhuje, že takové finanční reformy musí být zváženy souběžně s probíhajícími přístupovými jednáními a přijaty před rozšířením; prosazuje svůj postoj, že struktura současného i budoucího víceletého finančního rámce by měla být upravena a významně posílena, aby se zvýšila odolnost; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit přistoupení nových členů při přípravě víceletého finančního rámce na období 2028–2034;

41.vyzývá Komisi a kandidátské země, aby zaručily zvláštní úlohu malých a středních podniků jako hlavního pilíře pro posílení průmyslových politik a zvýšení schopnosti zemí uskutečnit spravedlivý přechod a přizpůsobit se technologickým výzvám na cestě k digitální transformaci podporující začlenění;

42.připomíná svou výzvu Radě, Komisi a ESVČ, aby zlepšily strategickou komunikaci a viditelnost týkající se vzájemných socioekonomických přínosů i výzev rozšíření jak v přistupujících zemích, tak v členských státech, prostřednictvím strategie účinné informační kampaně během celého procesu rozšíření, která ukáže hmatatelné výsledky probíhajícího procesu přistoupení a každého kola jednání;

43.připomíná svou výzvu k provádění doporučení zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, zejména pomocí zesílení úsilí bojovat proti dezinformacím a zabraňovat zahraničnímu zlovolnému vměšování a pokusům podkopat demokracii a zmařit proces integrace do EU záměrným narušováním politické, hospodářské a sociální stability v kandidátských zemích;

44.podotýká, že rekonstrukce a poválečná obnova Ukrajiny je vícerozměrnou výzvou, již je třeba řešit v širším kontextu mezinárodního úsilí; zdůrazňuje, že financování pro Ukrajinu musí pocházet z četných mezinárodních zdrojů, včetně zmrazených ruských aktiv; zdůrazňuje, že tyto investice jsou spojeny s finančním rizikem, a trvá na tom, že tento proces musí být úzce monitorován a začleněn do dobře navrženého, na míru vytvořeného legislativního rámce, který je odolný vůči korupci a podvodům; v této souvislosti rovněž vyzývá k urychlenému přijetí nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu;

45.vítá práci Komise zaměřenou na politiku před rozšířením a na přezkum financování a vyzývá, aby byly důkladně posouzeny dopady rozšíření; podporuje vytvoření účinného mechanismu pro řešení konfliktů a zprostředkování podporovaného EU mimo rámec rozšíření, který by se věnoval podpoře usmíření a řešení dvoustranných otázek v přistupujících zemích a který by pomáhal nalézt a realizovat konečná závazná řešení regionálních a dvoustranných sporů a dědictví minulosti;

46.požaduje, aby byly volby do Evropského parlamentu v roce 2024 pojaty jako příležitost k debatě o procesu prohlubování a rozšiřování Evropské unie a o nezbytných evropských politických, institucionálních a finančních reformách a k představení jejich nutnosti a přínosů ;

47.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům přistupujících zemí.