PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:Hlava IOBECNÁ USTANOVENÍKapitola 1Oblast působnosti celních předpisů a úloha celních orgánů

Článek 1Předmět a oblast působnosti1.Tímto nařízením se stanoví celní kodex Unie (dále jen „kodex“). Kodex stanoví obecná pravidla a postupy pro zboží vstupující na celní území Unie nebo toto území opouštějící.Tímto nařízením se zřizuje rovněž Celní úřad Evropské unie (dále jen „Celní úřad EU“) a stanoví pravidla, společné normy a rámec správy pro zřízení celního datového centra Evropské unie (dále jen „celní datové centrum EU“).1a. Tímto nařízením se zřizuje jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví („jednotný portál EU pro oblast celnictví“), který poskytuje integrovaný soubor interoperabilních elektronických služeb na úrovni Unie s cílem podporovat interakci a posílit výměnu informací mezi celním datovým centrem EU a necelními systémy Unie uvedenými v příloze Ia.Stanoví pravidla pro digitální správní spolupráci a sdílení informací prostřednictvím interoperabilních souborů údajů v rámci jednotného portálu EU pro oblast celnictví. [pozm. návrh 47]2.Aniž je dotčeno mezinárodní právo a úmluvy a právní předpisy Unie v jiných oblastech, použije se kodex jednotně na celém celním území Unie.3.Některá ustanovení celních předpisů lze použít mimo celní území Unie v rámci zvláštních právních předpisů nebo v rámci mezinárodních úmluv.4.Některá ustanovení celních předpisů, včetně zjednodušení v nich obsažených, se použijí na obchod se zbožím Unie mezi částmi celního území Unie, na něž se vztahují ustanovení směrnice Rady 2006/112/ESSměrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1). nebo směrnice Rady (EU) 2020/262Směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (přepracované znění) (Úř. věst. L 58, 27.2.2020, s. 4)., a částmi tohoto území, na něž se daná ustanovení nevztahují, nebo na obchod mezi částmi tohoto území, na něž se daná ustanovení nevztahují.

Článek 2Úloha celních orgánůS cílem dosáhnout harmonizovaného uplatňování celních kontrol, zajistit fungování celní unie jako jednoho celku a přispět k hladkému fungování vnitřního trhu odpovídají celní orgány za ochranu finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, za zajištění bezpečnosti a zabezpečení a za přispívání k dalším politikám Unie na ochranu občanů a rezidentů, spotřebitelů, životního prostředí a celkových dodavatelských řetězců, za ochranu Unie před nezákonným obchodem, za usnadnění dovolené obchodní činnosti a za dohled nad mezinárodním obchodem Unie pro přispění ke spravedlivému a otevřenému obchodu a ke společné obchodní politice.Celní orgány přijmou opatření zaměřená zejména na:a)zajištění účinného a řádného výběru cel a dalších poplatků; [pozm. návrh 48]b)zajištění toho, aby zboží, které je určeno k oběhu na vnitřním trhu, ale představuje představující riziko pro bezpečnost a zabezpečení občanů a rezidentů, nevstoupilo na celní území Unie, a to zavedením vhodných opatření pro kontroly zboží a dodavatelských řetězců; [pozm. návrh 49]ba) zajištění toho, aby zboží představující riziko pro zabezpečení občanů a rezidentů nevstoupilo na celní území Unie, a to zavedením vhodných opatření pro kontroly zboží a dodavatelských řetězců; [pozm. návrh 50]c)přispění k ochraně zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin, životního prostředí, spotřebitelů a jiných veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány v úzké spolupráci s ostatními orgány, a to zajištěním toho, aby zboží představující související rizika nevstupovalo na celní území Unie nebo je neopouštělo;d)ochranu Unie před nekalým, nevyhovujícím a nezákonným obchodem, mimo jiné před padělky a před zbožím, které není v souladu s jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány, prostřednictvím důkladného sledování hospodářských subjektů, odvětví a dodavatelských řetězců a minimálního základu, pokud jde o porušení celních předpisů a sankce; [pozm. návrh 51]e)podporu veškeré dovolené obchodní činnosti zachováním náležité rovnováhy mezi celními kontrolami a usnadněním legálního obchodu a zjednodušením celních postupů a režimů prostřednictvím důkladné analýzy rizik v reálném čase, kterou umožňují mimo jiné systémy umělé inteligence, jak je definováno v čl. 29 odst. 1 písm. d); [pozm. návrh 52]ea) podporu nákladové efektivnosti zamezením zdvojování a podporou účinnosti celních řízení a účinného využívání souvisejících zdrojů na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni; [pozm. návrh 53]eb) shromažďování, analýzy a výměny příslušných informací na podporu rozhodování na základě důkazů; [pozm. návrh 54]ec) přispívání ke zlepšení celkového prosazování právních předpisů Unie v jiných oblastech, jako je ochrana bezpečnosti a zabezpečení občanů, rezidentů a spotřebitelů, životního prostředí a dodavatelských řetězců; [pozm. návrh 55]ed) zajištění, pokud byl aktivován nouzový režim vnitřního trhu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2747 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2747 ze dne 9. října 2024, kterým se zavádí rámec opatření týkající se mimořádných situací na vnitřním trhu a odolnosti vnitřního trhu a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2679/98 (akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu) (Úř. věst. L, 2024/2747, 8.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2747/oj)., tok zboží souvisejícího s krizí, jak je definován v čl. 3 odst. 1 písm. 6) uvedeného nařízení. [pozm. návrh 56]

Článek 3Celní území1.Celní území Unie zahrnuje následující území, včetně jejich teritoriálních vod, vnitřních vod a vzdušného prostoru:a)území Belgického království;b)území Bulharské republiky;c)území České republiky;d)území Dánského království, s výjimkou Faerských ostrovů a Grónska;e)území Spolkové republiky Německo, s výjimkou ostrova Helgoland a území Büsingen (smlouva ze dne 23. listopadu 1964 mezi Spolkovou republikou Německo a Švýcarskou konfederací);f)území Estonské republiky;g)území Irska;h)území Řecké republiky;i)území Španělského království, s výjimkou Ceuty a Melilly;j)území Francouzské republiky, s výjimkou francouzských zámořských zemí a území, na něž se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o fungování EU;k)území Chorvatské republiky;l)území Italské republiky, s výjimkou obce Livigno;m)území Kyperské republiky v souladu s ustanoveními aktu o přistoupení z roku 2003;n)území Lotyšské republiky;o)území Litevské republiky;p)území Lucemburského velkovévodství;q)území Maďarska;r)území Republiky Malta;s)území Nizozemského království v Evropě;t)území Rakouské republiky;u)území Polské republiky;v)území Portugalské republiky;w)území Rumunska;x)území Republiky Slovinsko;y)území Slovenské republiky;z)území Finské republiky aaa)území Švédského království.2.Následující území nacházející se mimo území členských států, a to včetně jejich teritoriálních vod, vnitřních vod a vzdušného prostoru, se považují s ohledem na úmluvy a smlouvy, které se na ně vztahují, za součást celního území Unie:a)FRANCIEúzemí Monaka, jak je vymezuje celní úmluva podepsaná v Paříži dne 18. května 1963 (Journal officiel de la République française (Úřední věstník Francouzské republiky) ze dne 27. září 1963, s. 8679);b)KYPRúzemí výsostných oblastí Spojeného království na Akrotiri a Dhekelii, jak je vymezuje Smlouva o založení Kyperské republiky podepsaná v Nikósii dne 16. srpna 1960 (United Kingdom Treaty Series No 4 (1961) Cmnd. 1252).

Článek 4Přenesení pravomocíKomisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění a změny tohoto nařízení upřesněním ustanovení celních předpisů, jež se vztahují na obchod se zbožím Unie podle čl. 1 odst. 4. Uvedené akty se mohou zabývat zvláštními okolnostmi vztahujícími se na obchod se zbožím Unie, který se týká pouze jednoho členského státu. [pozm. návrh 57]

Kapitola 2Definice

Článek 5DefinicePro účely tohoto nařízení se rozumí:1)„celními orgány“ celní správy členských států, jež jsou příslušné pro uplatňování celních předpisů, a jakékoli jiné orgány, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů oprávněny uplatňovat některé celní předpisy;2)„celními předpisy“ soubor právních předpisů, který tvoří:a)kodex a ustanovení, která jej doplňují nebo provádějí, přijatá na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni;b)společný celní sazebník;c)právní předpisy o systému Unie pro osvobození od cla;d)celní ustanovení obsažená v mezinárodních dohodách, pokud jsou použitelná v Unii. Patří sem mimo jiné příslušné mnohostranné dohody o životním prostředí, jichž jsou Unie a členské státy smluvními stranami, pokud upravují shodu zboží; [pozm. návrh 58]e)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399 ze dne 23. listopadu 2022, kterým se zřizuje jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví a mění nařízení (EU) č. 952/2013 (Úř. věst. L 317, 9.12.2022, s. 1). a ustanovení, která je mění, doplňují nebo provádějí;3)„jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány“ jiné než celní právní předpisy použitelné na zboží, které vstupuje na celní území Unie, toto území opouští nebo jím prochází, nebo zboží, které má být uvedeno na trh Unie, na jejichž provádění se celní orgány podílejí;4)„obchodněpolitickými opatřeními“ v rámci jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány opatření přijatá podle článku 207 Smlouvy o fungování EU, jiná než prozatímní nebo konečná antidumpingová cla, vyrovnávací cla nebo ochranná opatření ve formě zvýšených celních sazeb u určitého zboží, která zahrnují zejména zvláštní opatření dozoru a ochranná opatření ve formě dovozních nebo vývozních povolení;5)„osobou“ fyzické osoby, právnické osoby a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům;6)„hospodářským subjektem“ osoba, která se v rámci své podnikatelské činnosti zabývá činnostmi, které podléhají celním předpisům;7)„osobou usazenou na celním území Unie“:a)v případě fyzické osoby osoba, která má obvyklé bydliště na celním území Unie;b)v případě právnické osoby nebo sdružení osob osoba, která má sídlo, správní ústředí nebo stálou provozovnu na celním území Unie;ba) V případě právnické osoby s více provozovnami na celním území Unie se zaregistruje podle článku 19 podle pořadí v písmenu b); [pozm. návrh 59]8)„stálou provozovnou“ trvale umístěné zařízení určené k podnikání, v němž se trvale nacházejí nezbytné lidské i technické zdroje a jehož prostřednictvím jsou plně nebo částečně vykonávány celní operace určité osoby;9)„celním rozhodnutím“ akt vydaný celním orgánem vztahující se k celním předpisům, kterým se rozhoduje v jednotlivém případě a který má právní účinky vůči jedné nebo více dotčeným osobám;10)„celním režimem“ některý z následujících režimů, do něhož může být zboží v souladu s kodexem propuštěno:a)propuštění do volného oběhu;b)zvláštní režimy;c)vývoz;11)„celními formalitami“ všechny činnosti, které musí osoby a celní orgány provést za účelem dosažení souladu s celními předpisy;12)„dovozcem“ osoba, která má pravomoc určit a která určila, že zboží ze třetí země má vstoupit na celní území Unie, nebo není-li stanoveno jinak, osoba, která je považována za domnělého dovozce;13)„domnělým dovozcem“ osoba podílející se na prodeji na dálku u zboží dovezeného ze třetích zemí na celní území Unie, která je oprávněnavčetně osob oprávněných používat zvláštní režim stanovený v hlavě XII kapitole 6 oddílu 4 směrnice 2006/112/ES; [pozm. návrh 60]14)„vývozcem“ osoba, která má pravomoc určit a která určila, že zboží má opustit celní území Unie;15)„celním zástupcem“ osoba zmocněná jinou osobou, aby v jednání dané osoby s celními orgány prováděla úkony a formality vyžadované celními předpisy;16)„údaji“ jakékoli digitální a nedigitální znázornění úkonů, skutečností nebo informací a jakákoli kompilace těchto úkonů, skutečností nebo informací, a to i ve formě dokumentu a zvukové, vizuální nebo audiovizuální nahrávky;17)„celním dozorem“ shromažďování a analýza informací týkajících se zboží, které vstupuje na celní území Unie, toto území opouští nebo jím prochází, s cílem sledovat tento pohyb na úrovni Unie a zajistit jednotné uplatňování celních kontrol, dodržování celních předpisů a jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány a přispět k analýze a řízení rizik;18)„rizikem“ pravděpodobnost a dopad události, která by mohla nastat v souvislosti se zbožím převáženým mezi celním územím Unie a zeměmi mimo toto území a v souvislosti s výskytem zboží, které není zbožím Unie, na celním území Unie a která by:a)ohrozila finanční nebo hospodářské zájmy Unie a jejích členských států;b)představovala hrozbu pro bezpečnost a zabezpečení Unie a jejích občanů a rezidentů nebo; [pozm. návrh 61]ba) představovala hrozbu pro veřejné zdraví v Unii; nebo [pozm. návrh 62]c)bránila řádnému používání opatření Unie nebo vnitrostátních opatření;19)„hospodářskou analýzou“ hodnocení nebo kvantifikace politiky nebo hospodářského jevu s cílem pochopit, jak hospodářské faktory ovlivňují fungování politiky, zeměpisné oblasti nebo jakékoli skupiny osob, za účelem přijetí lepších rozhodnutí pro budoucnost;20)„řízením rizik“ systematické zjišťování rizik, a to i určením profilů rizikových hospodářských subjektů, podezřelých transakcí, a provádění všech nezbytných opatření s cílem omezit vystavení rizikům; [pozm. návrh 63]21)„celním dohledem“ obecná činnost celních orgánů, kterou se má zajistit dodržování celních předpisů a v příslušných případech jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány nebo kterou se má jinak přispět k řízení rizik souvisejících se zbožím a jeho dodavatelskými řetězci;22)„celními kontrolami“ zvláštní úkony prováděné celními orgány za účelem zajištění dodržování celních předpisů a jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány nebo za účelem jiného přispění k řízení rizik souvisejících se zbožím a jeho dodavatelskými řetězci;23)„namátkovými kontrolami“ celní kontroly založené na zásadách náhodného výběru vzorků, pokud jde o soubory zájmu;24)„držitelem zboží“ osoba, která má nad zbožím fyzickou kontrolu;25)„dopravcem“:a)v souvislosti se vstupem osoba, která přepravuje zboží na celní území Unie nebo která přebírá odpovědnost za přepravu zboží na toto území. Avšaki)v případě kombinované přepravy se „dopravcem“ rozumí osoba, která provozuje dopravní prostředek, který se poté, co vstoupil na celní území Unie, pohybuje po vlastní ose jako aktivní dopravní prostředek;ii)v případě námořní nebo letecké dopravy v rámci režimu sdílení plavidel nebo smluvních ujednání se „dopravcem“ rozumí osoba, která uzavřela smlouvu a vystavila náložný list nebo letecký nákladní list pro konkrétní přepravu zboží na celní území Unie;b)v souvislosti s výstupem osoba, která zboží vyváží z celního území Unie nebo která přebírá odpovědnost za přepravu zboží z tohoto území. Avšak:i)v případě kombinované přepravy, při níž aktivní dopravní prostředek opouštějící celní území Unie pouze přepravuje jiný dopravní prostředek, který se po příjezdu aktivního dopravního prostředku na místo určení pohybuje po vlastní ose jako aktivní dopravní prostředek, se „dopravcem“ rozumí osoba, která provozuje dopravní prostředek, který se poté, co opustil celní území Unie a přijel na místo určení, pohybuje po vlastní ose;ii)v případě námořní nebo letecké dopravy v rámci režimu sdílení plavidel nebo smluvních ujednání se „dopravcem“ rozumí osoba, která uzavřela smlouvu a vystavila náložný list nebo letecký nákladní list pro konkrétní přepravu zboží z celního území Unie;26)„analýzou rizik“ zpracování údajů, informací nebo dokumentů, včetně osobních údajů, za účelem určení nebo kvantifikace možných rizik, případně s využitím analytických metod a umělé inteligence ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/20.., kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty Unie [COM(2021) 206 final] [(2021/0106(COD)].;27)„signálem rizika“ náznak možného rizika na základě automatizovaných operací zpracování údajů, informací nebo dokumentů v rámci analýzy rizik;28)„výsledkem analýzy rizik“ v případě signálu rizika určení, zda se má za to, že riziko je, či není přítomno, a to na základě automatického procesu nebo dalšího posouzení signálu rizika člověkem;29)„kontrolním doporučením“ stanovisko celního orgánu nebo Celního úřadu EU ohledně toho, zda a případně kdy, kde a jakým celním orgánem má být provedena celní kontrola, včetně určení jiných možných opatření než celní kontroly;30)„rozhodnutím o kontrole“ individuální akt, kterým celní orgány rozhodnou, zda se má uskutečnit kontrola, či nikoli;31)„výsledkem kontroly“ předběžný a konečný výsledek kontroly, včetně případných dalších uvedených opatření, a příslušné orgány dotčené případným výsledkem nebo opatřením;32)„společnou prioritní oblastí kontroly“ výběr konkrétních celních režimů, druhů zboží, dopravních tras, druhů dopravních prostředků nebo hospodářských subjektů, na něž se vztahují zvýšené úrovně analýzy rizik a opatření ke zmírnění rizik a celních kontrol během určitého období, aniž by byly dotčeny jiné kontroly obvykle prováděné celními orgány;33)„společnými kritérii a normami týkajícími se rizik“ parametry pro analýzu rizik pro danou rizikovou oblast a související normy týkající se praktického uplatňování kritérií;34)„strategií dohledu“ přístup k řešení konkrétního rizika, jehož cílem je dosáhnout přiměřené a účinné rovnováhy mezi úsilím v oblasti operativního celního dohledu a zmírňujícími opatřeními v celém dodavatelském řetězci;35)„zásilkou“ zboží, které jeden odesílatel dopraví jednomu příjemci týmž dopravním prostředkem, včetně multimodální dopravy, a které pochází ze stejného území nebo třetí země, které je stejného druhu, třídy nebo popisu nebo které je zabaleno společně na základě stejné přepravní smlouvy;36)„celním statusem“ status zboží vyjadřující, že se jedná o zboží Unie nebo o zboží, které není zbožím Unie;37)„zbožím Unie“ zboží, které spadá do některé z těchto kategorií:a)zboží zcela získané na celním území Unie, k němuž nebylo přidáno zboží dovezené ze třetích zemí;b)zboží přepravené na celní území Unie ze třetích zemí a propuštěné do volného oběhu;c)zboží získané nebo vyrobené na celním území Unie buď zcela ze zboží uvedeného v písmenu b), nebo ze zboží uvedeného v písmenech a) a b);38)„zbožím, které není zbožím Unie“ zboží jiné než uvedené v bodě 46 nebo zboží, které ztratilo svůj celní status zboží Unie;39)„propuštěním zboží“ úkon, kterým celní orgány nebo jiné osoby jejich jménem povolují nakládat se zbožím za podmínek celního režimu, do kterého má být zboží propuštěno;40)„vstupním souhrnným celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem a v dané lhůtě informuje celní orgány o tom, že zboží má vstoupit na celní území Unie;41)„výstupním souhrnným celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem a v dané lhůtě informuje celní orgány o tom, že zboží má opustit celní území Unie;42)„celním prohlášením pro dočasné uskladnění“ úkon, kdy osoba předepsanou formou a způsobem uvede, že zboží je v dočasném uskladnění;43)„celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli, aby bylo zboží propuštěno do určitého celního režimu, v příslušných případech s uvedením konkrétních opatření, jež mají být použita;44)„deklarantem“ osoba, která podává celní prohlášení, celní prohlášení pro dočasné uskladnění, vstupní souhrnné celní prohlášení, výstupní souhrnné celní prohlášení, prohlášení o zpětném vývozu nebo oznámení o zpětném vývozu vlastním jménem, nebo osoba, jejímž jménem je toto prohlášení nebo oznámení podáno;45)„prohlášením o zpětném vývozu“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli přepravit zboží, které není zbožím Unie, s výjimkou zboží, které se nachází v režimu svobodného celního pásma nebo v režimu dočasného uskladnění, z celního území Unie;46)„oznámením o zpětném vývozu“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli přepravit zboží, které není zbožím Unie a které se nachází v režimu svobodného celního pásma nebo v režimu dočasného uskladnění, z celního území Unie;47)„prodejem na dálku u zboží dovezeného ze třetích zemí“ prodej na dálku v případě zboží dovezeného ze třetích zemí nebo třetích území ve smyslu čl. 14 odst. 4 bodu 2 směrnice 2006/112/ES;48)„výrobcem“:a)výrobce výrobku podle jiných právních předpisů vztahujících se na tento výrobek, nebob)producent, pokud jde o zemědělské produkty vymezené v čl. 38 odst. 1 Smlouvy o fungování EU nebo o suroviny, neboc)neexistuje-li výrobce nebo producent uvedený v písmenech a) a b), fyzická nebo právnická osoba nebo sdružení osob, jež výrobek vyrobily nebo ho nechaly vyrobit a tento výrobek uvádějí na trh pod jménem nebo ochrannou známkou dotyčné osoby;49)„dodavatelem výrobku“ fyzická nebo právnická osoba či sdružení osob v dodavatelském řetězci, jež výrobek zcela nebo zčásti vyrábí, ať už jako výrobce, nebo za jiných okolností;50)„dočasným uskladněním“ situace, kdy je zboží, které není zbožím Unie, dočasně uskladněno pod celním dohledem v období od okamžiku, kdy dopravce oznámí jeho příchod na celní území, do okamžiku, kdy je zboží propuštěno do daného celního režimu;51)„zušlechtěnými výrobky“ zboží v režimu zušlechťovacího styku, které je výsledkem zušlechťovacích operací;52)„zušlechťovacími operacemi“:a)opracování zboží, včetně jeho montáže, sestavení nebo přizpůsobení jinému zboží;b)zpracování zboží;c)zničení zboží;d)oprava zboží, včetně jeho obnovy a seřízení;e)použití zboží, které není v zušlechtěných výrobcích obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje výrobu těchto výrobků, a to i když je při použití zcela nebo zčásti spotřebováno (dále jen „příslušenství pro výrobu“);53)„držitelem režimu tranzitu“ osoba, která podává tranzitní prohlášení nebo poskytuje informace požadované pro propuštění zboží do uvedeného režimu nebo na jejíž účet je dotyčné celní prohlášení podáváno nebo informace poskytovány;54)„výtěžností“ množství nebo procentní podíl zušlechtěných výrobků získaných zušlechtěním určitého množství zboží v režimu zušlechťovacího styku;55)„třetí zemí“ země nebo území mimo celní území Unie;56)„zjednodušeným sazebním zacházením při prodeji na dálku“ zjednodušené sazební zacházení při prodeji na dálku stanovené v čl. 1 odst. 4 a 5 a v části první hlavě II písmenu G přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/87;57)„celním dluhem“ povinnost osoby zaplatit částku dovozního nebo vývozního cla a veškeré další poplatky, které se podle platných celních předpisů vztahujevztahují na konkrétní zboží; [pozm. návrh 64]58)„dlužníkem“ osoba odpovědná za celní dluh;59)„dovozním clem“ clo splatné při dovozu zboží;60)„vývozním clem“ clo splatné při vývozu zboží;61)„vrácením“ vrácení částky již zaplaceného dovozního nebo vývozního cla;62)„prominutím“ zproštění povinnosti platit částku dovozního nebo vývozního cla, které ještě nebylo zaplaceno;63)„nákupní provizí“ odměna, kterou platí dovozce zprostředkovateli za zastupování při koupi hodnoceného zboží;64)„krizí“ událost, mimořádná přírodní nebo člověkem způsobená událost nevšední povahy a rozsahu nebo situace, která náhlese odehrává v Unii nebo mimo ni, která ohrožuje bezpečnost, zabezpečení, zdraví a život občanů, hospodářských subjektů a pracovníků celních orgánů a která vyžaduje bezodkladná opatření, pokud jde o vstup, výstup nebo tranzit zboží.; [pozm. návrh 65]64a) „útvarem pro reakci na krize“ kontaktní místo v rámci Celního úřadu EU, které koordinuje úsilí EU v oblasti reakce na krizi v celní unii; [pozm. návrh 66]64b) „mikropodniky a malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky podle definice v článku 2 doporučení Komise 2003/361/ES; [pozm. návrh 67]64c) „dalšími poplatky“ jakékoli poplatky vybírané nad rámec cel, DPH, poplatků za celní formality a kurýrních poplatků; [pozm. návrh 68]64d) „koncovým zákazníkem“ fyzická nebo právnická osoba, která má bydliště nebo je usazena v Unii a které byl výrobek poskytnut prodávajícím nebo tržištěm; [pozm. návrh 69]64e) „vnitrostátním jednotným portálem pro oblast celnictví“ soubor elektronických služeb zřízený členským státem pro umožnění výměny informací mezi elektronickými systémy jeho celních orgánů, příslušných partnerských orgánů a hospodářských subjektů; [pozm. návrh 70]64f) „příslušným partnerským orgánem“ orgán kteréhokoli členského státu, nebo Komise, pověřený provádět určenou funkci v souvislosti s plněním příslušných necelních formalit Unie; [pozm. návrh 71]64g) „necelní formalitou Unie“ veškeré operace, které je hospodářský subjekt nebo příslušný partnerský orgán povinen provádět pro účely mezinárodního pohybu zboží, jak je stanoveno v právních předpisech Unie jiných než celních předpisech; [pozm. návrh 72]64h) „necelním podkladem“ jakýkoli požadovaný dokument vydaný příslušným partnerským orgánem nebo vypracovaný hospodářským subjektem či jakákoli požadovaná informace, kterou poskytl hospodářský subjekt za účelem potvrzení splnění necelních formalit Unie; [pozm. návrh 73]64i) „správou množství“ činnost sledování a řízení množství zboží schváleného příslušnými partnerskými orgány v souladu s právními předpisy Unie jinými než celními předpisy na základě informací poskytovaných celními orgány; [pozm. návrh 74]64j) „necelním systémem Unie“ elektronický systém Unie, který byl zřízen právními předpisy Unie, je používán ke splnění cílů právních předpisů Unie nebo je uveden v právních předpisech Unie, a který uchovává informace o splnění příslušných necelních formalit Unie; [pozm. návrh 75]64k) „registračním a identifikačním číslem hospodářských subjektů (číslem EORI)“ registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (číslo EORI) ve smyslu čl. 1 bodu 18 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).; [pozm. návrh 76]

Kapitola 3Rozhodnutí, která souvisejí s použitím celních předpisůOddíl 1Obecné zásady

Článek 6Rozhodnutí přijatá na žádost1.Podá-li osoba žádost o rozhodnutí související s použitím celních předpisů, poskytne tato osoba veškeré informace, které příslušné celní orgány vyžadují za účelem přijetí daného rozhodnutí.Je rovněž možné, aby žádost o rozhodnutí podalo více osob a aby se přijaté rozhodnutí vztahovalo na několik osob, v souladu s podmínkami stanovenými v celních předpisech.Není-li stanoveno jinak, je příslušným celním orgánem orgán v místě usazení žadatele.2.Celní orgány ověří neprodleně a nejpozději do 3014 kalendářních dnů ode dne obdržení žádosti o přijetí rozhodnutí, zda jsou splněny podmínky pro přijetí této žádosti. [pozm. návrh 77]Pokud celní orgány zjistí, že žádost obsahuje veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohly rozhodnutí přijmout, sdělí přijetí této žádosti žadateli ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci.Pokud si celní orgány vyžádají k posouzení žádosti doplňující informace od jiných příslušných vnitrostátních nebo mezinárodních orgánů, informují žadatele a do 15 kalendářních dnů mu sdělí své rozhodnutí. [pozm. návrh 78]Pokud celní orgány zjistí, že žádost neobsahuje veškeré nezbytné informace, požádají žadatele, aby příslušné doplňující informace poskytl v přiměřené lhůtě nepřesahující 30 kalendářních dnů. I v případě, že celní orgány požádaly žadatele o doplňující informace, rozhodnou, zda je žádost úplná a lze ji přijmout, nebo zda je neúplná a bude zamítnuta, ve lhůtě, která nepřesáhne 60 kalendářních dnů ode dne podání první žádosti. Pokud celní orgány v této lhůtě žadateli výslovně neoznámí, zda bylaže je žádost úplná a byla přijata, považuje se žádost po uplynutí 60 kalendářních dnů za přijatou. [pozm. návrh 79]3.Není-li stanoveno jinak, příslušné celní orgány přijmou rozhodnutí uvedené v odstavci 1 nejpozději do 12090 kalendářních dnů ode dne přijetí žádosti a neprodleně je oznámí žadateli. [pozm. návrh 80]Nejsou-li celní orgány schopny dodržet lhůtu pro přijetí rozhodnutí, informují o tom žadatele ještě před uplynutím této lhůty s uvedením důvodů a další lhůty, kterou považují za nezbytnou k přijetí rozhodnutí. Není-li stanoveno jinak, tato další lhůta nepřesáhne 30 kalendářních dnů.Aniž je dotčen druhý pododstavec, celní orgány mohou prodloužit lhůtu pro přijetí rozhodnutí, jak je stanoveno v celních předpisech, pokud žadatel prodloužení požaduje k provedení úprav s cílem zajistit splnění podmínek a kritérií pro vydání rozhodnutí. Takové úpravy a další lhůta potřebná k jejich provedení se sdělí celním orgánům, které rozhodnou o prodloužení.Pokud celní orgány nepřijmou rozhodnutí ve lhůtách stanovených v prvním, druhém a třetím pododstavci, může se žadatel domnívat, že žádost byla zamítnuta, a může se proti takovému zamítavému rozhodnutí odvolat. Žadatel může rovněž informovat Celní úřad EU o tom, že celní orgány nepřijaly rozhodnutí v příslušných lhůtách. V takovém případě bude prostřednictvím celního datového centra EU přijato automatické oznámení. [pozm. návrh 81]Komise přijme jasné pokyny pro postupy pro vyřizování rozhodnutí v případě technického selhání centralizované infrastruktury elektronických systémů EU, zejména celního datového centra EU. [pozm. návrh 82]4.Nestanoví-li rozhodnutí nebo celní předpisy jinak, nabývá rozhodnutí účinku dnem, kdy je žadatel obdrží nebo kdy se má za to, že je obdržel. S výjimkou případů uvedených v čl. 17 odst. 2 jsou přijatá rozhodnutí vykonatelná celními orgány od téhož dne.5.Pokud není v celních předpisech stanoveno jinak, rozhodnutí platí bez časového omezení.6.Před tím, než celní orgány přijmou rozhodnutí, kterým by byl žadatel nepříznivě dotčen, sdělí žadateli důvody, na jejichž základě hodlají rozhodnout, a umožní mu vyjádřit ve stanovené lhůtě počínající dnem, kdy obdržel sdělení nebo kdy se má za to, že je obdržel, svůj názor („právo být vyslechnut“). Po uplynutí této lhůty se žadateli příslušnou formou oznámí rozhodnutí.První pododstavec se nepoužije v žádném z těchto případů:a)ve vztahu k rozhodnutí týkajícímu se závazných informacích podle čl. 13 odst. 1;b)pokud se jedná o zamítnutí možnosti uplatnit celní kvótu v případě, že bylo dosaženo stanoveného objemu celní kvóty podle čl. 145 odst. 4 prvního pododstavce;c)pokud to vyžaduje povaha nebo úroveň ohrožení bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území, ohrožení zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, ohrožení životního prostředí nebo spotřebitelů;d)pokud je účelem rozhodnutí zajistit provedení jiného rozhodnutí, k němuž měl žadatel možnost vyjádřit svůj názor, aniž jsou dotčeny právní předpisy dotyčného členského státu;e)pokud by se tím narušilo vyšetřování zahájené za účelem boje proti podvodům;f) v jiných zvláštních případech. [pozm. návrh 83]7.Rozhodnutí, kterým je nepříznivě dotčen žadatel, uvádí důvody, na nichž je založeno, a obsahuje poučení o právu na opravný prostředek podle článku 16.8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:a)výjimek s ohledem na určení příslušného celního úřadu uvedeného v odst. 1 třetím pododstavci tohoto článku;b)podmínek pro přijetí žádosti podle odstavce 2 tohoto článku;c)případů, kdy se lhůta pro přijetí konkrétního rozhodnutí, včetně možného prodloužení této lhůty, liší od lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku;d)případů podle odstavce 4 tohoto článku, kdy rozhodnutí nabývá účinku od jiného dne, než je den, kdy žadatel rozhodnutí obdržel nebo se má za to, že je obdržel;e)případů podle odstavce 5 tohoto článku, kdy rozhodnutí není platné bez časového omezení;f)délky lhůty podle odst. 6 prvního pododstavce tohoto článku;g) zvláštních případů podle odst. 6 druhého pododstavce písm. f) tohoto článku. [pozm. návrh 84]9.Komise v prováděcích aktech stanovípřijme prováděcí akty stanovující postup pro: [pozm. návrh 85]a)předkládání a přijímání žádostí o rozhodnutí podle odstavců 1 a 2;aa) pokyny pro postupy pro vyřizování rozhodnutí v případě technického selhání centralizované infrastruktury elektronických systémů EU; [pozm. návrh 86]b)přijímání rozhodnutí podle tohoto článku, v příslušných případech mimo jiné co se týká práva být vyslechnut a konzultace s jinými dotčenými členskými státy.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 7Provádění a uplatňování rozhodnutí přijatých na žádost1.Držitel rozhodnutí je povinen dodržovat povinnosti vyplývající z tohoto rozhodnutí.2.Držitel rozhodnutí průběžně sleduje splnění podmínek a kritérií a plnění povinností vyplývajících z rozhodnutí a v příslušných případech zavede vnitřní kontroly umožňující předcházet nezákonným nebo nestandardním transakcím, odhalovat je a opravovat.3.Držitel rozhodnutí neprodleně uvědomí celní orgány o všech skutečnostech, které nastanou po přijetí rozhodnutí a které mohou ovlivnit platnost nebo obsah uvedeného rozhodnutí.4.Celní orgány pravidelně sledují, zda držitel rozhodnutí i nadále splňuje příslušná kritéria a plní příslušné povinnosti, zejména schopnost držitele rozhodnutí předcházet chybám, reagovat na ně a napravovat je prostřednictvím vhodných vnitřních kontrol. Na základě této monitorovací činnosti posoudí celní orgány v příslušných případech rizikový profil držitele rozhodnutí. Pokud je doba, po kterou je držitel rozhodnutí usazen na celním území Unie, kratší než tři roky, celní orgány jej během prvního roku po vydání rozhodnutí podrobně sledují.5.Celní orgány sdělí Celnímu úřadu EU rozhodnutí přijatá na žádost a veškeré monitorovací činnosti, které provádějí v souladu s odstavcem 4. Celní úřad EU vezme tyto informace v úvahu pro účely řízení rizik.6.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 3 zaznamenávají celní orgány svá rozhodnutí do stávajících elektronických systémů pro výměnu informací vyvinutých členskými státy a Komisí. Členské státy a Komise mají přístup k těmto rozhodnutím a podkladovým informacím v těchto systémech.7.Aniž jsou dotčeny právní předpisy v jiných oblastech, které stanoví, v kterých případech jsou rozhodnutí neplatná nebo nicotná, mohou celní orgány, které přijaly rozhodnutí, toto rozhodnutí kdykoli prohlásit za neplatné, zrušit ho nebo změnit, neodpovídá-li celním předpisům. Celní orgány vyrozumí Celní úřad EU o takovém prohlášení celních rozhodnutí za neplatná, o jejich zrušení a změně.8.Ve zvláštních případech celní orgány:a)rozhodnutí znovu posoudí;b)pozastaví platnost rozhodnutí, které nemá být prohlášeno za neplatné, zrušeno nebo změněno.9.Celní orgán příslušný pro přijetí rozhodnutí pozastaví platnost rozhodnutí namísto jeho prohlášení za neplatné, zrušení nebo změny, jestliže:a)tento celní orgán se domnívá, že jsou k prohlášení rozhodnutí za neplatné, jeho zrušení nebo změně možná dány dostatečné důvody, avšak nemá dosud všechny údaje potřebné k tomu, aby o prohlášení rozhodnutí za neplatné nebo jeho zrušení či změně rozhodl;b)tento celní orgán se domnívá, že nejsou splněny podmínky rozhodnutí nebo že držitel rozhodnutí neplní povinnosti, které mu toto rozhodnutí ukládá, a že je vhodné dát držiteli rozhodnutí čas na to, aby přijal taková opatření, která splnění těchto podmínek či povinností zajistí;c)o pozastavení platnosti rozhodnutí žádá jeho držitel z toho důvodu, že dočasně není schopen plnit podmínky stanovené v rozhodnutí nebo povinnosti uložené tímto rozhodnutím.V případech podle odst. 1 písm. b) a c) držitel rozhodnutí oznámí celnímu orgánu příslušnému pro přijetí rozhodnutí opatření, která provede, aby zajistil splnění daných podmínek či povinností, a sdělí mu též lhůtu, kterou potřebuje k přijetí těchto opatření.10.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:a)podrobných pravidel pro sledování rozhodnutí podle odstavců 2 až 4 tohoto článku;b)konkrétních případů a pravidel pro opětovné posouzení rozhodnutí podle odstavce 8 tohoto článku.

Článek 8Platnost rozhodnutí na úrovni UnieS výjimkou případů, kdy je v rozhodnutí stanoveno, že jeho účinek je omezen na jeden nebo několik členských států, jsou rozhodnutí, která souvisejí s použitím celních předpisů, platná na celém celním území Unie.

Článek 9Prohlášení rozhodnutí přijatých ve prospěch osoby za neplatná1.Celní orgány prohlásí rozhodnutí přijaté ve prospěch držitele rozhodnutí za neplatné, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:a)rozhodnutí bylo přijato na základě nesprávných nebo neúplných informací;b)držitel rozhodnutí věděl nebo si měl být vědom toho, že informace byly nesprávné nebo neúplné;c)rozhodnutí by bylo jiné, pokud by informace byly správné a úplné.2.Prohlášení rozhodnutí za neplatné se oznámí držiteli rozhodnutí.3.Není-li rozhodnutím v souladu s celními předpisy stanoveno jinak, nabývá prohlášení rozhodnutí za neplatné účinku dnem, kdy nabylo účinku původní rozhodnutí.4.Komise v prováděcích aktech stanovípřijme prováděcí akty stanovující pravidla pro prohlášení rozhodnutí přijatých ve prospěch osoby za neplatné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4. [pozm. návrh 87]

Článek 10Zrušení a změna rozhodnutí přijatých ve prospěch osoby1.V případech, jež nejsou uvedeny v článku 9, je rozhodnutí, které bylo přijato ve prospěch osoby, zrušeno nebo změněno:a)pokud nebyla nebo již není splněna jedna nebo více podmínek pro přijetí tohoto rozhodnutí, nebob)na žádost držitele rozhodnutí.2.Není-li stanoveno jinak, lze rozhodnutí přijaté ve prospěch více osob a určené těmto osobám zrušit pouze vůči osobě, jež neplní povinnost, která je jí tímto rozhodnutím uložena.3.Zrušení rozhodnutí nebo jeho změna se sdělí držiteli rozhodnutí.4.Na zrušení nebo změnu rozhodnutí se vztahuje čl. 6 odst. 4.Ve výjimečných případech, vyžadují-li to oprávněné zájmy držitele rozhodnutí, však mohou celní orgány až o jeden rok odložit datum nabytí účinku zrušení rozhodnutí nebo jeho změny. Toto datum se uvede v rozhodnutí o zrušení či změně.5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:a)případů podle odstavce 2, kdy může být rozhodnutí přijaté ve prospěch více osob a určené těmto osobám zrušeno rovněž s ohledem na jiné osoby, než je osoba, která neplní povinnost uloženou podle tohoto rozhodnutí;b)výjimečných případů, v nichž mohou celní orgány odložit datum, k němuž zrušení nebo změna nabývají účinku, podle odstavce 4 druhého pododstavce.6.Komise v prováděcích aktech stanovípřijme prováděcí akty stanovující procesní pravidla pro zrušení nebo změny rozhodnutí přijatých ve prospěch osoby. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4. [pozm. návrh 88]

Článek 11Rozhodnutí přijatá bez předchozí žádostiS výjimkou případů, kdy celní orgán jedná jako justiční orgán, se ustanovení čl. 6 odst. 4, 5, 6, 7, čl. 7 odst. 7 a článků 8, 9 a 10 použijí rovněž v případě rozhodnutí přijatých celními orgány bez předchozí žádosti dotyčné osoby.

Článek 12Omezení vztahující se na rozhodnutí o zboží, které bylo propuštěno do celního režimu nebo do dočasného uskladněníPokud o to nepožádá dotyčná osoba, není zrušením, změnou nebo pozastavením platnosti rozhodnutí přijatého ve prospěch této osoby dotčeno zboží, které bylo již v době nabytí účinku zrušení, změny nebo pozastavení platnosti propuštěno do celního režimu a stále se v celním režimu nebo v dočasném uskladnění nachází na základě zrušeného, změněného nebo pozastaveného rozhodnutí.

Oddíl 2Závazné informace

Článek 13Rozhodnutí týkající se závazných informací1.Celní orgány přijmou na základě žádosti rozhodnutí týkající se závazných informací o sazebním zařazení zboží (dále jen „rozhodnutí o ZISZ“), rozhodnutí týkající se závazných informací o původu zboží (dále jen „rozhodnutí o ZIPZ“) a rozhodnutí týkající se závazných informací o určování celní hodnoty (dále jen „rozhodnutí o ZIUCH“).Tato žádost není přijata, nastane-li některý z těchto případů:a)pokud je, nebo již byla, žádost podána u téhož nebo jiného celního úřadu, a to držitelem rozhodnutí nebo na jeho účet:i)v případě rozhodnutí o ZISZ s ohledem na stejné zboží;ii)v případě rozhodnutí o ZIPZ s ohledem na stejné zboží a za stejných okolností, které rozhodují o získání statusu původu zboží;iii)v případě rozhodnutí o ZIUCH s ohledem na zboží za stejných okolností, které určují celní hodnotu;b)pokud žádost nesouvisí se žádným ze zamýšlených použití rozhodnutí týkajícího se závazných informací nebo žádným ze zamýšlených použití celního režimu.2.Rozhodnutí týkající se závazných informací jsou závazná pouze pro účely sazebního zařazení zboží nebo určení původu či celní hodnoty zboží:a)pro celní orgány ve vztahu k držiteli rozhodnutí, a to pouze pro zboží, u něhož byly splněny celní formality po dni, kterým rozhodnutí nabývá účinku;b)pro držitele rozhodnutí ve vztahu k celním orgánům, a to pouze s účinkem ode dne, kdy držitel obdrží nebo se má za to, že obdržel, oznámení o rozhodnutí.3.Rozhodnutí týkající se závazných informací jsou platná po dobu tří let ode dne, kdy dotyčné rozhodnutí nabývá účinku.4.Chce-li držitel rozhodnutí uplatnit rozhodnutí týkající se závazných informací v rámci konkrétního celního režimu, může prokázat:a)v případě rozhodnutí o ZISZ, že dané zboží ve všech ohledech odpovídá zboží, jež je v rozhodnutí uvedeno;b)v případě rozhodnutí o ZIPZ, že dané zboží a okolnosti rozhodující o získání statusu původu zboží ve všech ohledech odpovídají zboží a okolnostem, jež jsou v rozhodnutí uvedeny;c)v případě rozhodnutí o ZIUCH, že okolnosti určující celního hodnotu daného zboží ve všech ohledech odpovídají okolnostem, jež jsou v rozhodnutí uvedeny.

Článek 14Provádění a uplatňování rozhodnutí týkajících se závazných informací1.Rozhodnutí o ZISZ pozbývají platnosti před uplynutím lhůty uvedené v čl. 13 odst. 3, pokud přestanou být v souladu s právními předpisy v důsledku některého z těchto případů:a)přijetí změny nomenklatur podle čl. 145 odst. 2 písm. a) a b);b)přijetí opatření podle čl. 146 odst. 4.V takových případech pozbývá rozhodnutí o ZISZ platnosti s účinkem ode dne použitelnosti této změny či opatření.2.Rozhodnutí o ZIPZ pozbývají platnosti před uplynutím lhůty uvedené v čl. 13 odst. 3 v kterémkoliv z těchto případů:a)pokud Unie přijme právně závazný akt nebo uzavře dohodu, která se stane použitelnou v Unii, a rozhodnutí o ZIPZ přestane být v souladu s právními předpisy, které jsou v nich stanoveny, s účinkem ode dne použitelnosti tohoto aktu nebo dohody;b)pokud rozhodnutí o ZIPZ není nebo přestane být v souladu s Dohodou o pravidlech původu uzavřenou v rámci Světové obchodní organizace (WTO) nebo s poradními dobrozdáními, informacemi, dobrozdáními a podobnými akty týkajícími se určení původu zboží, přijatými k zajištění jednotnosti při výkladu a uplatňování této dohody, s účinkem ode dne jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. [pozm. návrh 89]3.Rozhodnutí o ZIUCH pozbývají platnosti před uplynutím lhůty uvedené v čl. 13 odst. 3 v těchto případech:a)pokud v důsledku přijetí právně závazného aktu Unie není rozhodnutí o ZIUCH v souladu s uvedeným aktem, s účinkem ode dne použitelnosti uvedeného aktu;b)pokud rozhodnutí o ZIUCH přestane být v souladu s článkem VII Všeobecné dohody o clech a obchodu nebo s Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu (Dohoda Světové obchodní organizace o celní hodnotě) z roku 1994 nebo s rozhodnutími přijatými za účelem výkladu této dohody Výborem pro celní hodnocení, s účinkem ode dne jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.4.Rozhodnutí týkající se závazných informací nepozbývají platnosti se zpětným účinkem.5.Odchylně od čl. 7 odst. 7 a článku 9 prohlásí celní orgány rozhodnutí týkající se závazných informací za neplatná pouze tehdy, byla-li vydána na základě nesprávných nebo neúplných informací poskytnutých žadateli.6.Celní orgány zruší rozhodnutí týkající se závazných informací podle čl. 7 odst. 7 a článku 10. Tato rozhodnutí se však nezruší na žádost držitele rozhodnutí.7.Rozhodnutí týkající se závazných informací nelze měnit.8.Celní orgány zruší rozhodnutí o ZISZ, pokud již nejsou slučitelná s výkladem některé z nomenklatur podle čl. 145 odst. 2 písm. a) a b) na základě kteréhokoliv z následujících případů:a)vysvětlivek uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) druhé odrážce nařízení (EHS) č. 2658/87 s účinkem ode dne jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;b)rozsudku Soudního dvora Evropské unie s účinkem ode dne zveřejnění výroku rozsudku v Úředním věstníku Evropské unie;c)rozhodnutí o sazebním zařazení, stanovisek k sazebnímu zařazení nebo změn vysvětlivek k nomenklatuře harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží přijatých Světovou celní organizací zřízenou Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci, podepsanou v Bruselu dne 15. prosince 1950, s účinkem ode dne zveřejnění sdělení Komise v řadě „C“ Úředního věstníku Evropské unie.9.Rozhodnutí o ZIPZ a o ZIUCH se zruší, pokud již nejsou slučitelná s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie, s účinkem ode dne zveřejnění výroku rozsudku v Úředním věstníku Evropské unie.10.Pokud rozhodnutí týkající se závazných informací pozbude platnosti v souladu s odst. 1 písm. b) nebo odstavci 2 nebo 3 nebo je zrušeno v souladu s odstavci 6, 8 nebo 9, toto rozhodnutí se může nadále používat, pokud jde o závazné smlouvy založené na daném rozhodnutí a uzavřené před pozbytím jeho platnosti nebo před jeho zrušením. Toto prodloužené používání neplatí v případech, kdy se rozhodnutí o ZIPZ přijme ohledně zboží, které má být vyvezeno.Období prodlouženého používání uvedeného v prvním pododstavci nepřesáhne šest měsíců ode dne, ke kterému pozbylo rozhodnutí týkající se závazných informací platnosti nebo bylo zrušeno. Opatření uvedené v čl. 146 odst. 4, opatření uvedené v článku 151 nebo opatření uvedené v článku 158 však může takové prodloužené používání vyloučit nebo stanovit kratší lhůtu. Jedná-li se o produkty, pro něž se předkládá potvrzení o dovozu nebo vývozu při vyřizování celních formalit, je doba šesti měsíců nahrazena dobou platnosti potvrzení.Aby mohl držitel rozhodnutí uplatnit prodloužené používání rozhodnutí týkajícího se závazných informací, podá žádost celnímu orgánu, který rozhodnutí přijal, do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí pozbylo platnosti nebo bylo zrušeno, a uvede množství, pro která je doba prodlouženého používání požadována, a členský stát nebo členské státy, v nichž bude zboží v rámci období prodlouženého používání celně odbaveno. Tento celní orgán přijme rozhodnutí o prodlouženém používání a neprodleně je oznámí držiteli, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy obdrží všechny informace nezbytné pro přijetí tohoto rozhodnutí.11.Komise celním orgánům oznámí případy, kdy:a)je pozastaveno přijímání rozhodnutí týkajících se závazných informací pro zboží, jehož správné a jednotné sazební zařazení nebo určení původu či stanovení celní hodnoty není zajištěno, nebob)je zrušeno pozastavení uvedené v písmenu a).12.S cílem zajistit správné a jednotné sazební zařazení nebo určení původu zboží či stanovení celní hodnoty může Komise přijmout rozhodnutí požadující, aby členské státy zrušily rozhodnutí o ZISZ, rozhodnutí o ZIPZ nebo rozhodnutí o ZIUCH. Před přijetím takového rozhodnutí sdělí Komise držiteli rozhodnutí o ZISZ, ZIPZ nebo ZIUCH důvody, na jejichž základě hodlá rozhodnout, a umožní mu vyjádřit se ve stanovené lhůtě počínající dnem, kdy dotyčná osoba obdržela sdělení nebo kdy se má za to, že je obdržela.13.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel pro přijímání rozhodnutí uvedených v odstavci 12 tohoto článku, zejména pokud jde o sdělování důvodů, na nichž Komise zamýšlí založit své rozhodnutí, dotčeným osobám, jakož i o lhůtu, v níž mohou tyto osoby vyjádřit svůj názor.14.Komise v prováděcích aktech stanovípřijme prováděcí akty stanovující procesní pravidla: [pozm. návrh 90]a)pro používání rozhodnutí týkajícího se závazných informací poté, co pozbude platnosti nebo je zrušeno, podle odstavce 10;b)pro vyrozumění celních orgánů ze strany Komise podle odst. 11 písm. a) a b).Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.15.Komise v prováděcích aktech přijme prováděcí akty ve formě rozhodnutí požadujícípožadujícího po členských státech zrušení rozhodnutí uvedených v odstavci 12. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 262 odst. 2. [pozm. návrh 91]

Oddíl 3Opravné prostředky

Článek 15Rozhodnutí justičního orgánuČlánky 16 a 17 se nepoužijí na opravné prostředky podané s cílem prohlásit za neplatné, zrušit nebo změnit rozhodnutí, které souvisí s použitím celních předpisů, přijaté justičním orgánem nebo celními orgány jednajícími jako justiční orgány.

Článek 16Právo na opravný prostředek1.Každá osoba má právo podat opravný prostředek proti jakémukoli rozhodnutí celních orgánů, které souvisí s použitím celních předpisů a přímo a osobně se jí týká.Právo na opravný prostředek má rovněž každá osoba, která požádala celní orgány o rozhodnutí a ve lhůtách uvedených v čl. 6 odst. 3 neobdržela rozhodnutí o své žádosti.2.Opravný prostředek lze podat nejméně ve dvou stupních:a)nejdříve u celních orgánů, justičního orgánu nebo jiných orgánů určených k tomuto účelu členskými státy;b)následně u vyššího nezávislého orgánu, jímž může být v souladu s platnými předpisy členských států justiční orgán nebo rovnocenný zvláštní orgán.3.Opravný prostředek se podává v členském státě, v němž bylo rozhodnutí přijato nebo o ně bylo požádáno.4.Členské státy zajistí, aby řízení o opravném prostředku umožnilo rychlé potvrzení nebo opravu rozhodnutí celních orgánů.

Článek 17Přerušení výkonu rozhodnutí1.Podání opravného prostředku nemá odkladný účinek na výkon napadeného rozhodnutí.2.Celní orgány však přeruší výkon rozhodnutí, a to zcela nebo částečně, mají-li odůvodněné pochybnosti, zda je napadené rozhodnutí v souladu s celními předpisy, nebo hrozí-li dotyčné osobě nenahraditelná škoda.3.V případech uvedených v odstavci 2, je-li důsledkem napadeného rozhodnutí vyměření dovozního nebo vývozního cla, je přerušení výkonu tohoto rozhodnutí podmíněno poskytnutím jistoty, pokud se na základě zdokumentovaného posouzení nezjistí, že by taková jistota pravděpodobně způsobila dlužníkovi vážné hospodářské obtíže.

Oddíl 4Poplatky a náklady

Článek 18Zákaz poplatků a nákladů1.Celní orgány si neúčtují poplatky za provádění celních kontrol nebo jakýchkoli jiných úkonů podle celních předpisů v úředních hodinách příslušných celních úřadů.2.Celní orgány si mohou účtovat poplatky nebo mohou požadovat úhradu vzniklých nákladů za poskytování zvláštních služeb, zejména za:a) požadovanou přítomnost zaměstnanců celních správ mimo stanovené úřední hodiny nebo jejich požadovanou přítomnost v jiných prostorách, než jsou prostory celní správy; [pozm. návrh 92]b)analýzy nebo znalecké zprávy o zboží a poštovní poplatky za vrácení zboží žadateli, zejména v souvislosti s rozhodnutími přijatými podle článku 13 nebo s poskytováním informací podle článku 39;c)kontroly zboží nebo odběry vzorků za účelem ověření nebo zničení zboží, při kterých vznikají jiné náklady než náklady spojené s prací zaměstnanců celních správ;d) výjimečná kontrolní opatření, jsou-li nutná s ohledem na povahu zboží nebo na možné riziko. [pozm. návrh 93]

Hlava IIPOVINNOSTI A PRÁVA OSOB V SOUVISLOSTI S CELNÍMI PŘEDPISYKapitola 1Registrace

Článek 19Registrace1.Hospodářské subjekty usazené na celním území Unie se zaregistrují u celních orgánů příslušných v místě, kde jsou usazeny, za účelem získání registračního a identifikačního čísla hospodářských subjektů (číslo EORI). Je-li to možné, zahrnuje tato registrace rovněž elektronickou identifikaci hospodářského subjektu ve vnitrostátních systémech elektronické identifikace uvedených v nařízení (EU) č. 910/2014.2.Registrované hospodářské subjekty informují celní orgány o každé změně svých registračních údajů, zejména pokud se jedná o změnu místa usazení.3.Ve zvláštních případech se hospodářské subjekty, které nejsou usazeny na celním území Unie, zaregistrují u celních orgánů příslušných v místě, kde poprvé podaly celní prohlášení nebo požádaly o rozhodnutí.4.Není-li stanoveno jinak, nemusí se jiné osoby než hospodářské subjekty zaregistrovat u celních orgánů.Mají-li osoby uvedené v prvním pododstavci povinnost se zaregistrovat:a)zaregistrují se, pokud jsou usazeny na celním území Unie, u celních orgánů příslušných v místě, kde jsou usazeny;b)zaregistrují se, pokud nejsou usazeny na celním území Unie, u celních orgánů příslušných v místě, kde poprvé podaly celní prohlášení nebo požádaly o rozhodnutí.5.Ve zvláštních a řádně odůvodněných případech prohlásí celní orgány registraci za neplatnou. [pozm. návrh 94]6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:a)minimálních požadavků na údaje pro registraci podle odstavce 1;b)zvláštních případů uvedených v odstavci 3;c)případů podle odst. 4 prvního pododstavce, kdy se povinnost registrace u celních orgánů vztahuje na jiné osoby než hospodářské subjekty;d)případů podle odstavce 5, kdy celní orgány prohlásí registraci za neplatnou;e)celního orgánu příslušného pro registraci.7.Komise v prováděcích aktech stanoví celní orgán příslušný pro registraci podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 262 odst. 2.

Kapitola 2Dovozce a domnělý dovozce

Článek 20Dovozci1.Dovozce plní tyto povinnosti:a)poskytuje, uchovává a zpřístupňuje celním orgánům, jakmile jsou k dispozici, a v každém případě před propuštěním zboží, veškeré informace požadované s ohledem na uskladnění nebo celní režim, do kterého má být zboží propuštěno podle článků 88, 118, 132 a 135, nebo za účelem vyřízení režimu pasivního zušlechťovacího styku;b)zajišťuje správný výpočet a úhradu cel a veškerých dalších použitelných poplatků;c)zajišťuje, aby zboží vstupující na celní území Unie nebo je opouštějící bylo v souladu s příslušnými jinými právními předpisy, včetně nařízení (EU) 2023/988, uplatňovanými celními orgány, a poskytuje, uchovává a zpřístupňuje příslušné záznamy o tomto souladu; [pozm. návrh 95]d)jakékoli jiné povinnosti dovozce stanovené v celních předpisech.2.Dovozce je usazen na celním území Unie.3.Odchylně od odstavce 2 nemusí být na celním území Unie usazeni tito dovozci nebo osoby:a)dovozce, který propouští zboží do režimu tranzitu nebo dočasného použití;b)dovozce dovážející zboží, které zůstává v dočasném uskladnění;c)osoby, které příležitostně propouštějí zboží do celních režimů, za předpokladu, že to celní orgány považují za odůvodněné;d)osoby usazené v zemi, jejíž území sousedí s celním územím Unie, které předkládají zboží u hraničního celního úřadu Unie sousedícího s touto zemí, pokud země, v níž jsou tyto osoby usazeny, poskytuje reciproční výhody osobám usazeným na celním území Unie;e)domnělý dovozce, který je zastoupen nepřímým zástupcem usazeným na celním území Unie.

Článek 21Domnělí dovozci1.Odchylně od čl. 20 odst. 1 písm. a) domnělí dovozci poskytnou nebo zpřístupní informace o prodeji na dálku v případě zboží, které má být dovezeno na celní území Unie, nejpozději v den následující po dni, kdy byla přijata platba, a v každém případě před propuštěním zboží.2.Aniž jsou dotčeny informace požadované pro propuštění zboží do volného oběhu v souladu s čl. 88 odst. 3 písm. a), splňují informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku alespoň požadavky stanovené v čl. 63c odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011.3.Je-li zboží, které dříve dovezl domnělý dovozce v rámci prodeje na dálku, vráceno na adresu původního odesílatele nebo na jinou adresu mimo celní území Unie, domnělý dovozce zruší platnost informací o propuštění zboží do volného oběhu a předloží nebo zpřístupní důkaz o výstupu zboží z celního území Unie.

Kapitola 3Vývozce

Článek 22Vývozci1.Vývozce plní tyto povinnosti:a)poskytuje, uchovává a zpřístupňuje celním orgánům, jakmile jsou k dispozici, a v každém případě před propuštěním zboží, veškeré informace požadované v souvislosti s celním režimem, do něhož je zboží propuštěno podle článků 99 a 140, nebo za účelem vyřízení režimu dočasného použití;b)zajišťuje správný výpočet a výběr cel a případných dalších poplatků;c)zajišťuje, aby zboží vstupující na celní území Unie nebo je opouštějící bylo v souladu s příslušnými jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány, a poskytuje, uchovává a zpřístupňuje příslušné záznamy o tomto souladu;d)jakékoli jiné povinnosti stanovené v celních předpisech.2.Vývozce je usazen na celním území Unie.3.Odchylně od odstavce 2 nemusí být na celním území Unie usazeni tito vývozci:a)vývozce, který propouští zboží do tranzitu, vyřizuje režim dočasného použití nebo vyváží zboží, které bylo v dočasném uskladnění;b)osoby, které příležitostně propouštějí zboží do celních režimů, za předpokladu, že to celní orgány považují za odůvodněné;c)osoby usazené v zemi, jejíž území sousedí s celním územím Unie, které předkládají zboží u hraničního celního úřadu Unie sousedícího s touto zemí, pokud země, v níž jsou tyto osoby usazeny, poskytuje reciproční výhody osobám usazeným na celním území Unie.

Kapitola 4Oprávněný hospodářský subjekt a obchodníci kategorie „Trust and Check“

Článek 23Žádost o status oprávněného hospodářského subjektu a jeho povolení1.Osoba, která pobývá, je ustavena nebo registrována na celním území Unie a která splňuje kritéria stanovená v článku 24, může požádat o status oprávněného hospodářského subjektu.Po konzultaci s ostatními orgány, je-li to nezbytné, udělí Celní orgányúřad EU, po posouzení auditu příslušného vnitrostátního orgánu, jeden nebo oba z těchto typů povolení: [pozm. návrh 96]a)povolení oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení, které držiteli umožňuje využívat zjednodušení v souladu s celními předpisy, nebob)povolení oprávněného hospodářského subjektu pro bezpečnost a zabezpečení, které držitele opravňuje k usnadněním týkajícím se bezpečnosti a zabezpečení.2.Oba typy povolení uvedené v odst. 1 druhém pododstavci lze držet současně.3.Osoby uvedené v odstavci 1 plní povinnosti stanovené v čl. 7 odst. 2 a 3. Celní orgány sledují, zda hospodářský subjekt trvale splňuje kritéria a podmínky pro status oprávněného hospodářského subjektu v souladu s čl. 7 odst. 4.Celní orgány nejméně jednou za tři roky provedou důkladné sledování činností a interních záznamů oprávněného hospodářského subjektu.4.Status oprávněného hospodářského subjektu je uznáván celními orgány ve všech členských státech, s výhradou odstavce 5 tohoto článku a článku 24.5.Na základě uznání statusu oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení a za předpokladu splnění požadavků pro konkrétní typ zjednodušení stanovenýchstanovený v celních předpisech povolí celní orgány danému subjektu využívat výhod plynoucích z tohoto zjednodušení. Celní orgány znovu nepřezkoumávají znovu ta kritéria, která již byla přezkoumána při udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení. [pozm. návrh 97]6.Oprávněný hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 využívá více usnadnění než jiné hospodářské subjekty s ohledem na celní kontroly podle typu uděleného povolení, včetně menšího počtu fyzických kontrol a kontrol dokumentů. Status oprávněného hospodářského subjektu se pro účely řízení rizik v oblasti cel zohlední příznivě.7.Celní orgány udělí výhody vyplývající ze statusu oprávněného hospodářského subjektu osobám usazeným ve třetích zemích, které splňují podmínky a plní povinnosti stanovené v příslušných právních předpisech těchto zemí nebo území, pokud jsou tyto podmínky a povinnosti uznány Unií jako rovnocenné podmínkám a povinnostem uloženým oprávněným hospodářským subjektům usazeným na celním území Unie. Takové udělení výhod je založeno na zásadě vzájemnosti, ledaže by Unie rozhodla jinak, a podpořeno mezinárodní dohodou Unie, příslušnými a závaznými partnerstvími nebo právními předpisy Unie v oblasti společné obchodní politiky. [pozm. návrh 98]8.Zavede se společný mechanismus pro zajištění kontinuity obchodní činnosti v reakci na narušení obchodních toků z důvodu zvýšení stupně bezpečnostní pohotovosti, uzavření hranic a/nebo přírodních katastrof, nebezpečných mimořádných událostí či jiných závažných incidentů, přičemž celní orgány mohou v co největší míře usnadnit a urychlit odbavování prioritních zásilek týkajících se oprávněných hospodářských subjektů.8a. Kdykoli je to nutné, může Komise přijmout pokyny na podporu malých a středních podniků, které uznávají jedinečné výzvy, kterým malé a střední podniky čelí, a zároveň zachovávají integritu a bezpečnost procesů zahraničního obchodu při uplatňování statutu oprávněných hospodářských subjektů a obchodníků kategorie „Trust and Check“. Je třeba neustále usilovat o zjednodušení a zpřístupnění postupů malým a středním podnikům, aby se zajistilo usnadnění a podpora jejich zásadní úlohy ve vnějším obchodu EU. [pozm. návrh 99]9.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:a)druhu a četnosti monitorovacích činností prováděných jak osobami uvedenými v odstavci 1, tak celními orgány uvedenými v odstavci 3;b)zjednodušení pro oprávněné hospodářské subjekty podle odstavce 5;c)usnadnění podle odstavce 6.10.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro konzultace týkající se určení statusu oprávněných hospodářských subjektů podle odst. 1 druhého pododstavce, včetně lhůt pro odpověď. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 24Udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu1.Kritéria pro udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu jsou tato:a)žadatel se nedopustil žádného vážného nebo opakovaného porušení celních předpisů, jiných příslušných právních předpisů uvedených v čl. 20 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení a daňových předpisů a nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy; protiprávním jednáním a přestupky, které je třeba vzít v úvahu, jsou protiprávní jednání a přestupky související s hospodářskou nebo obchodní činností; [pozm. návrh 100]b)žadatel prokáže vysokou úroveň kontroly svých operací a toku zboží prostřednictvím systému správy obchodních a případně dopravních záznamů, umožňující přiměřenou kontrolu ze strany celních orgánů a dokládající, že případný nesoulad byl účinně napraven; žadatel zajistí, aby příslušní zaměstnanci obdrželi pokyny informovat celní orgány, vyvstanou-li potíže s dodržováním předpisů, a stanoví postupy, jak o těchto potížích celní orgány informovat;c)finanční solventnost, jež je považována za prokázanou, pokud je žadatel v dobré finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky s řádným ohledem na charakteristiky druhu dané podnikatelské činnosti;d)pokud jde o povolení podle čl. 23 odst. 1 písm. a), praktické normy pro způsobilost nebo odbornou kvalifikaci, které přímo souvisejí s vykonávanou činností;e)pokud jde o povolení podle čl. 23 odst. 1 písm. b), odpovídající normy bezpečnosti, zabezpečení a dodržování předpisů přizpůsobené vykonávané činnosti. Normy se považují za splněné, pokud žadatel prokáže, že uplatňuje odpovídající opatření s cílem zajistit bezpečnost a zabezpečení mezinárodního dodavatelského řetězce, včetně oblastí kontroly fyzické integrity a kontroly přístupu, logistických procesů a nakládání se zvláštními druhy zboží, personálu a identifikace obchodních partnerů.2.Komise je oprávněna přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení a stanovit takv prováděcích aktech stanoví způsoby uplatňování kritérií uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4. [pozm. návrh 101]

Článek 25Udělení statusu obchodníka kategorie „Trust and Check“1.Dovozce nebo vývozce, kterýOsoba, která pobývá nebo je registrován na celním území Unie, splňuje kritéria stanovená v odstavci 3 a v rámci své podnikatelské činnosti provádí pravidelné celní operace po dobu nejméně třídvou let, může požádat o status obchodníka kategorie „Trust and Check“ u celního orgánu členského státu, v němž je usazenusazena. [pozm. návrh 102]2.Celní orgányúřad EU udělí status po konzultaci s ostatními orgány, je-li to nezbytné, a poté, co měly přístup k příslušným údajůmobdržely a posoudily příslušné údaje žadatele za poslední třidva roky, aby mohly posoudit splnění kritérií uvedených v odstavci 32. [pozm. návrh 103]3.Celní orgányúřad EU udělí po posouzení auditu příslušného vnitrostátního orgánu status obchodníka kategorie „Trust and Check“ osobě, která splňuje všechna tato kritéria: [pozm. návrh 104]a)žadatel se nedopustil žádného vážného nebo opakovaného porušení celních předpisů, jiných příslušných právních předpisů uvedených v čl. 20 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení a daňových předpisů a nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy; protiprávním jednáním a přestupky, které je třeba vzít v úvahu, jsou protiprávní jednání a přestupky související s hospodářskou nebo obchodní činností; [pozm. návrh 105]b)žadatel prokáže vysokou úroveň kontroly svých operací a toku zboží prostřednictvím systému správy obchodních a dopravních záznamů, umožňující přiměřenou kontrolu ze strany celních orgánů a dokládající, že případný nesoulad byl účinně napraven; žadatel zajistí, aby příslušní zaměstnanci informovali celní orgány, vyvstanou-li potíže s dodržováním předpisů, a stanoví postupy, jak o těchto potížích celní orgány informovat;c)finanční solventnost, jež je považována za prokázanou, pokud je žadatel v dobréve finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky s řádným ohledem na charakteristiky druhu dané podnikatelské činnosti. Konkrétně v průběhu posledních tří let před podáním žádosti plnil žadatel své finanční závazky, pokud jde o platby cla a všech ostatních dávek, daní nebo poplatků, které se vybírají při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, včetně DPH a spotřebních daní splatných ve vztahu k operacím uvnitř Unie; [pozm. návrh 106]d)praktické normy pro způsobilost nebo odbornou kvalifikaci, které přímo souvisejí s druhem a rozsahem vykonávané činnosti, včetně toho, že příslušní zaměstnanci jsou poučeni o tom, jak komunikovat s celními orgány prostřednictvím celního datového centra EU;e)odpovídající normy bezpečnosti, zabezpečení a dodržování předpisů, včetně předpisů o bezpečnosti výrobků, přizpůsobené druhu a rozsahu vykonávané činnosti., včetně požadavku na žadatele, aby se účastnil povinného školení poskytovaného příslušnými orgány v souvislosti s typem činnosti; tyto normy bezpečnosti, zabezpečení a dodržování předpisů se považují za splněné, pokud žadatel prokáže, že uplatňuje odpovídající opatření s cílem zajistit bezpečnost a zabezpečení mezinárodního dodavatelského řetězce, včetně oblastí kontroly fyzické integrity a kontroly přístupu, logistických procesů a nakládání se zvláštními druhy zboží, personálu a identifikace obchodních partnerů; [pozm. návrh 107]f)žadatel má elektronický systém, včetně systémů spravovaných poskytovatelem třetí strany, který výjimečně umožňuje celním orgánům poskytuje nebo zpřístupňuje v reálném čase veškeré údajepřístup k příslušným údajům o pohybu zboží v reálném čase a o tom, zda osoba uvedená v odstavci 1 splňuje všechny požadavky vztahující se na toto zboží, včetně požadavků týkajících se bezpečnosti a zabezpečení a v příslušných případech sdílení těchto údajů v celním datovém centru EU v souladu s podrobnými mechanismy pro uplatňování kritérií pro takový přístup stanovenými v aktech v přenesené pravomoci podle odst. 10 písm. b) (nové): [pozm. návrh 108]i)celní záznamy;ii)účetní systém;iii)obchodní a přepravní záznamy;iv)sledovací a logistický systém, který identifikuje zboží jako zboží Unie nebo zboží, které není zbožím Unie, a v příslušných případech uvádí místo, kde se zboží nachází;v)licence a povolení udělené v souladu s jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány;vi)úplné záznamy potřebné ke kontrole správnosti vyměření celních dluhů.Odchylně od písmene f), a aniž by byly dotčeny povinnosti související se statusem dovozce nebo domnělého dovozce, mohou malé a střední podniky zpřístupnit údaje o souladu celním orgánům prostřednictvím digitálního pasu výrobku. [pozm. návrh 109]4.Osoby uvedené v odstavci 1 plní povinnosti stanovené v čl. 7 odst. 2 a 3. Celní orgány sledují, zda hospodářský subjekt trvale splňuje kritéria a podmínky pro status oprávněného hospodářského subjektu v souladu s čl. 7 odst. 4.Celní orgány nejméně jednou za třidva roky provedou důkladné sledování činností a interních záznamů obchodníka kategorie „Trust and Check“. Obchodník kategorie „Trust and Check“ informuje celní orgány o veškerých změnách ve své podnikové struktuře, vlastnictví, solventnosti, obchodních modelech nebo o jakýchkoli jiných významných změnách své situace a činnosti. Celní orgány status obchodníka kategorie „Trust and Check“ znovu posoudí, má-li některá z těchto změn významný dopad na status obchodníka kategorie „Trust and Check“. Celní orgány mohou platnost tohoto povolení pozastavit, dokud není rozhodnuto o novém posouzení. [pozm. návrh 110]5.Změní-li obchodník kategorie „Trust and Check“ členský stát usazení, mohou celní orgány přijímajícího členského státu po konzultaci s členským státem, který původně udělil dotyčný status, a po obdržení předchozích záznamů o hospodářských subjektech znovu posoudit povolení pro obchodníka kategorie „Trust and Check“. Během nového posuzování může celní orgán členského státu, který udělil původní povolení, platnost tohoto povolení pozastavit. [pozm. návrh 111]Změní-li obchodník kategorie „Trust and Check“ členský stát, v němž je usazen, informuje celní orgány přijímajícího členského státu o veškerých změnách ve své podnikové struktuře, vlastnictví, solventnosti, obchodních modelech nebo o jakýchkoli jiných významných změnách své situace a činností, má-li některá z těchto změn dopad na status obchodníka kategorie „Trust and Check“činnosti. [pozm. návrh 112]5a. Celní orgány přijímajícího členského státu mohou po konzultaci s členským státem, který původně udělil status obchodníka kategorie „Trust and Check“, znovu posoudit, zda některá z těchto změn má dopad na status tohoto obchodníka kategorie „Trust and Check“. V případě potřeby mohou celní orgány přijímajícího členského státu pozastavit platnost původního povolení. Toto pozastavení se oznámí celnímu datovému centru. Nejpozději do tří let poté, co obchodník kategorie „Trust and Check“ změnil členský stát, v němž je usazen, nebo poté, co celní orgány přijímajícího členského státu znovu posoudily status obchodníka kategorie „Trust and Check“, a poté každé tři roky provádějí celní orgány přijímajícího členského státu hloubkovou kontrolu činností a interních záznamů obchodníka kategorie „Trust and Check“ podle odstavce 4. [pozm. návrh 113]6.V případě podezření, že se obchodník kategorie „Trust and Check“ podílí na podvodné činnosti v souvislosti se svou hospodářskou nebo obchodní činností nebo na závažném porušení příslušných jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány podle čl. 20 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení,, celní orgány, se platnost jeho statusu pozastavujepozastaví. Toto pozastavení se zaznamená v celním datovém centru. [pozm. návrh 114]Pokud celní orgány platnost povolení pro obchodníka kategorie „Trust and Check“ pozastavily, prohlásily je za neplatné nebo zrušily v souladu s články 7, 9 a 10, přijmou opatření nezbytná k zajištění pozastavení platnosti povolení uvedených v odstavci 7 tohoto článku a usnadnění uvedených v odstavci 8 tohoto článku, jejich prohlášení za neplatná nebo zrušení.7.Celní orgány mohoupovolí obchodníkům kategorie „Trust and Check“ povolit, aby: [pozm. návrh 115]a)poskytli část údajů o svém zboží po propuštění tohoto zboží v souladu s čl. 59 odst. 3;b)prováděli určité kontroly a propouštěli zboží při přijetí tohoto zboží v místě podnikání dovozce, vlastníka nebo příjemce a/nebo při dodání z místa podnikání vývozce, vlastníka nebo odesílatele v souladu s článkem 61;c)se mělo za to, že poskytují nezbytné záruky pro řádný průběh operací pro účely získání povolení pro zvláštní režimy v souladu s články 102, 103, 109 a 123;d)periodicky stanovovali celní dluh odpovídající celkové výši dovozního nebo vývozního cla vztahující se k veškerému zboží propuštěnému tímto obchodníkem v souladu s čl. 181 odst. 4;e)odložili úhradu celního dluhu v souladu s článkem 188.ea) prováděli centralizované celní řízení v souladu s článkem 72; [pozm. návrh 116]eb) provedli zápis do záznamů deklaranta v souladu s článkem 73. [pozm. návrh 117]7a. Celní orgány vynaloží maximální úsilí, aby sladily svou praxi udělování povolení uvedenou v odstavci 7 s postupy ostatních celních orgánů, aby zajistily jednotný přístup v celé Unii. Celní úřad EU koordinuje činnost celních orgánů a dohlíží na jednotný přístup, aby bylo možné udělit povolení automaticky po zařazení obchodníka do kategorie „Trust and Check“. [pozm. návrh 118]8.Obchodníci kategorie „Trust and Check“ využívají více usnadnění než jiné hospodářské subjekty s ohledem na celní kontroly podle uděleného povolení, včetně menšího počtu fyzických kontrol a kontrol dokumentů. Status obchodníka kategorie „Trust and Check“ se pro účely řízení rizik v oblasti cel zohlední příznivě. [pozm. návrh 119]9.Odchylně od článku 110, má-li dovozce nebo vývozce zboží vstupujícího na celní území nebo opouštějícího celní území status obchodníka kategorie „Trust and Check“, považuje se toto zboží za zboží s podmíněným osvobozením od cla a zůstává pod celním dohledem až do konečného místa určení, bez povinnosti propustit je do tranzitu. Obchodník kategorie „Trust and Check“ odpovídá za úhradu cla, jiných daní a jiných poplatků v členském státě usazení a v místě, kde bylo povolení uděleno.10.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením druhu a četnosti monitorovacích činností uvedených v odstavci 4 tohoto článku.: [pozm. návrh 120]a) stanovením pravidel pro konzultaci s ostatními orgány uvedenými v odstavci 2 za účelem určení statusu obchodníka kategorie „Trust and Check“; [pozm. návrh 121]b) stanovením podrobných opatření pro uplatňování kritérií uvedených v odstavci 3; [pozm. návrh 122]c) stanovením druhu a četnosti monitorovacích činností uvedených v odstavci 4; [pozm. návrh 123]d) stanovením pravidel pro přehodnocení statusu obchodníka kategorie „Trust and Check“ podle odstavce 5. [pozm. návrh 124]11. Komise v prováděcích aktech stanoví:a) pravidla pro konzultace s ostatními orgány za účelem určení statusu obchodníka kategorie „Trust and Check“ podle odstavce 2;b) způsoby uplatňování kritérií uvedených v odstavci 3;c) pravidla pro konzultace s celními orgány podle odstavce 5. [pozm. návrh 125]Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4. [pozm. návrh 126]11a. Komise a členské státy zřídí podpůrný systém pro budování kapacit a sdílení osvědčených postupů, který budou používat obchodníci, kteří jsou mikropodniky, malými a středními podniky a kteří získali status obchodníka kategorie „Trust and Check“, nebo o něj požádali. [pozm. návrh 127]

Článek 26Přechodná ustanovení týkající se oprávněných hospodářských subjektů pro celní zjednodušení1.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 4 mohou Celní orgány mohou udělit osobám splňujícím kritéria status oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení a umožnit jim využívat některých zjednodušení a usnadnění v souladu s celními předpisy. [pozm. návrh 128]2.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 3 posoudí celní orgány platná povolení oprávněných hospodářských subjektů pro celní zjednodušení, aby ověřily, zda jejich držitelům může být přiznán status obchodníka kategorie „Trust and Check“. Pokud tomu tak není, status oprávněných hospodářských subjektů pro celní zjednodušení a zjednodušení podle čl. 23 odst. 5 se zruší. [pozm. návrh 129]3.Dokud není povolení znovu posouzeno, nebo do data stanoveného v čl. 265 odst. 3, podle toho, co nastane dříve, zůstává uznání statusu oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení v platnosti, pokud se nepoužijí články 9 a 10 o prohlášení rozhodnutí za neplatná, o jejich zrušení nebo změně. [pozm. návrh 130]

Kapitola 5Zastupování v celním řízení [pozm. návrh 131 – netýká se českého znění]

Článek 27Celní zástupci1.Každá osoba se může nechat zastoupit celním zástupcem.Toto zastupování může být přímé, kdy celní zástupce jedná jménem a na účet jiné osoby, nebo nepřímé, kdy celní zástupce jedná vlastním jménem, ale na účet jiné osoby.Nepřímý celní zástupce jednající vlastním jménem, avšak na účet dovozce nebo vývozce, se pro účely článku 20 považuje za dovozce a pro účely článku 22 za vývozce.2.Celní zástupce je usazen na celním území Unie.Není-li stanoveno jinak, je od tohoto požadavku upuštěno, jestliže celní zástupce jedná na účet osob, u nichž se nepožaduje, aby byly usazeny na celním území Unie.3.Celní zástupce, který má status obchodníka kategorie „Trust and Check“, je jako takový uznán pouze tehdy, jedná-li jako nepřímý zástupce. Jedná-li celní zástupce jako přímý zástupce, může být uznán za obchodníka kategorie „Trust and Check“ tehdy, pokud byl tento status přiznán osobě, jejímž jménem a na jejíž účet tento zástupce jedná.3a. Po dobu pěti let od 1. ledna 2029 je možné, aby byl celnímu zástupci jednajícímu jako přímý zástupce přiznán také status obchodníka kategorie „Trust and Check“, pokud je osoba, jejímž jménem a z jejíhož pověření tento zástupce jedná, je mikropodnikem či malým podnikem. [pozm. návrh 132]4.Komise v souladu s právními předpisy Unie stanoví podmínky, za nichž může celní zástupce poskytovat služby na celním území Unie.5.Členské státy uplatňují vůči celním zástupcům, kteří nejsou usazeni na celním území Unie, podmínky stanovené v souladu s odstavcem 4.6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:a)případů, ve kterých se nepoužije upuštění od požadavku podle odst. 2 druhého pododstavce;b)podmínek, za nichž může celní zástupceje umožněno celnímu zástupci poskytovat služby na celním území Unie podle odstavce 4. [pozm. návrh 133]

Článek 28Zplnomocnění zástupců1.Při jednání s celními orgány uvede celní zástupce, že jedná na účet zastupované osoby, a upřesní, zda se jedná o zastupování přímé či nepřímé.Osoba, která neuvede, že jedná jako celní zástupce, nebo uvede, že jedná jako celní zástupce, aniž je k tomu zplnomocněna, se považuje za osobu jednající vlastním jménem a na vlastní účet.2.Celní orgány mohou od osob, které uvádí, že jednají jako celní zástupce, požadovat, aby předložily doklad o svém zplnomocnění zastupovanou osobou.Ve zvláštních případech celní orgány nepožadují, aby byl takový doklad předložen.3.Celní orgány nepožadují, aby osoba, která jedná jako celní zástupce a úkony a formality vykonává pravidelně, při každé příležitosti předkládala doklad o svém zplnomocnění, pokud je schopna tento doklad předložit na žádost celních orgánů.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením případů, kdy celní orgány nepožadují doklad o zplnomocnění podle odstavce 2 tohoto článku.5.Komise v prováděcích aktech stanoví pravidla pro udělování a prokazování zplnomocnění podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Hlava IIICELNÍ DATOVÉ CENTRUM EU

Článek 29Funkce a účel celního datového centra EU1.Celní datové centrum EU poskytuje bezpečný a kyberneticky odolný soubor elektronických služeb a systémů k používání údajů, včetně osobních a dalších údajů, pro celní účely. Poskytuje tyto funkce: [pozm. návrh 134]a)umožňuje elektronické provádění celních předpisů;b)zajišťuje kvalitu, integritu, zabezpečení, sledovatelnost a nepopiratelnost údajů, které jsou v něm zpracovávány, včetně změny těchto údajů; [pozm. návrh 135]c)zajišťuje soulad s ustanoveními nařízení (EU) 2016/679, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39). a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89). o zpracování osobních údajů;ca) zajišťuje soulad s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2841 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2023/2841 ze dne 13. prosince 2023, kterým se stanoví opatření k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie (Úř. věst. L, 2023/2841, 18.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2841/oj).; [pozm. návrh 136]d)umožňuje a zajišťuje analýzu rizik, hospodářskou analýzu a analýzu dat, celní zjednodušení a usnadnění obchodu, a to i pomocí systémů umělé inteligence v souladu s [aktem o umělé inteligenci, 2021/0106(COD)]Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …./.. (Úř. věst. L…,../../…., s..). [Úř. věst.: vložte prosím do textu číslo nařízení obsaženého v dokumentu COM(2021)206 final, 2021/0106(COD) a do poznámky pod čarou vložte číslo, datum a název uvedeného nařízení a odkaz na Úřední věstník].; [pozm. návrh 137]e)umožňuje interoperabilitu těchto služeb a systémů s jinými elektronickými systémy, platformami nebo prostředími za účelem spolupráce v souladu s hlavou XIII;ea) provádí obchodní a technickou transformaci údajů, aby byla umožněna výměna údajů s necelními systémy Unie uvedenými v příloze Ia prostřednictvím jednotného elektronického celního portálu EU pro výměnu certifikátů („EU CSW-CERTEX“); [pozm. návrh 138]eb) umožňuje interoperabilitu s evropským prostředím jednotného námořního portálu pro poskytování a plnění celních formalit uvedených v příloze nařízení (EU) 2019/1239; [pozm. návrh 139]f) integruje jednotný celní portál Evropské unie pro výměnu certifikátů zřízený článkem 4 nařízení (EU) 2022/2399; [pozm. návrh 140]g)umožňuje výměnu informací se třetími zeměmi;h)umožňuje celní dozor nad zbožím a přispívá k prosazování jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány. [pozm. návrh 141]2.Úkony, které osoby, Komise, celní orgány, Celní úřad EU nebo jiné orgány vykonávají prostřednictvím funkcí uvedených v odstavci 1, zůstávají úkony těchto osob, Komise, celních orgánů, Celního úřadu EU nebo jiných orgánů, třebaže byly automatizovány.3.Komise vyvine, zavede a spravuje celní datové centrum EU, včetně zpřístupnění technických specifikací pro zpracování údajů v centru, a stanoví rámec pro kvalitu údajů a zřídí veřejné kontaktní místo pro naléhavé žádosti nebo bezpečnostní hrozby týkající se celního datového centra EU. Provoz a správu centra zajišťuje Celní úřad EU. [pozm. návrh 142]4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem změn funkcí uvedených v odstavci 1 s cílem zohlednit nové úkoly svěřené orgánům podle článku 31 tohoto nařízení právními předpisy Unie nebo přizpůsobit tyto funkce vyvíjejícím se potřebám těchto orgánů při provádění celních předpisů nebo jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány.5.Komise v prováděcích aktech stanoví:a)technická opatření pro správu a používání elektronických systémů, které členské státy a Komise vyvinuly podle čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 a podle nařízení (EU) 2022/2399 ve vztahu k nařízení (EU) 2023/2841 a ke směrnici (EU) 2022/2555, včetně pokynů, které v oblasti kybernetické bezpečnosti vydává Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA); [pozm. návrh 143]b)pracovní program pro postupné ukončování těchto systémů.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 29aPilotní fáze používání celního datového centra EU1. Před datem uvedeným v čl. 265 odst. 3 může Komise zavést pilotní fázi pro používání celního datového centra EU. Pilotní fáze je dobrovolná a jejím účelem je vyzkoušet jednotlivé funkce celního datového centra EU.2. Komise při plánování a realizaci pilotní fáze spolupracuje s Celním úřadem EU, celními a jinými orgány a příslušnými zúčastněnými stranami.3. Pro účely odstavce 1 přijme Komise prováděcí akty, v nichž stanoví:a) technická opatření pro plánování a realizaci;b) funkcí, které mají být použity a vyzkoušeny;c) přesnou dobu trvání pilotní fáze.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4. [pozm. návrh 144]

Článek 30Vnitrostátní žádosti o použití údajů z celního datového centra EU1.Členské státy mohou vyvinoutvynaloží veškeré úsilí, aby vyvinuly aplikace nezbytné pro připojení k celnímu datovému centru EU za účelem poskytování údajů celnímu datovému centru EU a zpracování údajů z tohoto datového centra, pokud tyto aplikace ještě nejsou vyvinuty. [pozm. návrh 145]1a. Členské státy zajistí, aby aplikace uvedené v odstavci 1 byly v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2) (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 80)., zejména s ohledem na opatření pro řízení rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti. Členské státy zahrnou celní infrastrukturu do své národní strategie kybernetické bezpečnosti. [pozm. návrh 146]2.Členské státy mohou Celní úřad EU požádat, aby vyvinul aplikace uvedené v odstavci 1. V takovém případě tyto členské státy jejich vývoj financují.3.Jestliže Celní úřad EU vyvine aplikaci podle odstavce 2, zpřístupní ji všem členským státům.

Článek 31Účely zpracovávání osobních a jiných údajů v celním datovém centru EU a EU CSW-CERTEX [pozm. návrh 147]1.Osoby mohou mít přístup k údajům, včetně osobních a obchodně citlivých údajů, uloženým nebo jinak dostupným v celním datovém centru EU, které byly předány touto osobou nebo na její účet nebo které byly určeny této osobě nebo zamýšleny pro tuto osobu. Tento přístup se uskutečňuje výlučně za účelem:a)plnění oznamovacích povinností uvedené osoby podle celních předpisů nebo jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány, včetně určení odpovědnosti jakékoli osoby za clo, poplatky a daně, které mohou být splatné v Unii, ab)prokázání toho, že tato osoba dodržuje celní předpisy a jiné právní předpisy uplatňované celními orgány.2.Celní orgán může zpracovávat údaje, včetně osobních a obchodně citlivých údajů, které jsou uloženy nebo jsou jinak dostupné v celním datovém centru EU, výlučně a v nezbytném rozsahu pro tyto účely:a)plnění úkolů v souvislosti s prováděním celních předpisů nebo jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány, včetně určení odpovědnosti jakékoli osoby za clo, poplatky a daně, které mohou být splatné v Unii, a ověřování souladu s těmito právními předpisy;b)plnění úkolů týkajících se kontrol a řízení rizik podle hlavy IV;c)plnění úkolů nezbytných pro spolupráci za podmínek stanovených v hlavě XIII.K zajištění účinnosti celních kontrol mohou všechny vnitrostátní celní orgány obdržet a zpracovávat údaje vyplývající z celní kontroly, pokud bylo odhaleno nevyhovující zboží.3.Celní úřad EU může zpracovávat údaje, včetně osobních a obchodně citlivých údajů, které jsou uloženy nebo jsou jinak dostupné v celním datovém centru EU, výlučně a v nezbytném rozsahu pro tyto účely: [pozm. návrh 148]a)plnění úkolů v souvislosti s řízením rizik v oblasti cel, jak je stanoveno v hlavě IV kapitole 3;b)plnění úkolů stanovených v hlavě XII kapitole 2;c)plnění úkolů souvisejících se spoluprací podle hlavy XIII.Aniž je dotčena směrnice (EU) 2016/943, a po datu uvedeném v čl. 265 odst. 4 zpřístupní celní orgány členských států nebo Celní úřad EU na žádost neosobní a obchodně necitlivé celní údaje. Hospodářské subjekty mají možnost v prohlášeních požadovat, aby údaje, jako jsou mimo jiné názvy společností, adresy, hodnota zboží, číslo materiálu a popis zboží, byly považovány za obchodně citlivé. V případě takové žádosti se celní orgány členských států nebo Celní úřad EU neřídí žádostí o uvolnění celních údajů a tyto údaje nezpřístupní. [pozm. návrh 149]4.Komise může zpracovávat údaje, včetně osobních a obchodně citlivých údajů, které jsou uloženy nebo jsou jinak dostupné v celním datovém centru EU, výlučně a v nezbytném rozsahu pro tyto účely:a)plnění úkolů v souvislosti s řízením rizik podle hlavy IV kapitoly 3;b)plnění úkolů týkajících se sazebního zařazení zboží, jeho původu a hodnoty a celního dozoru nad ním podle hlav I a IX;c)plnění úkolů v souvislosti s omezujícími opatřeními a řešením krizí v souladu s hlavou XI;d)plnění úkolů ve vztahu k Celnímu úřadu EU v souladu s hlavou XII;e)plnění úkolů nezbytných pro spolupráci za podmínek stanovených v hlavě XIII;f)posuzování a hodnocení výkonnosti celní unie podle hlavy XV kapitoly 1;g)sledování provádění a zajišťování jednotného uplatňování celních předpisů nebo jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány, včetně určení odpovědnosti jakékoli osoby za clo, poplatky a daně, které mohou být splatné v Unii;h)vypracovávání statistik a dalších analýz stanovených v právních předpisech Unie, pro něž jsou nezbytné údaje v celním datovém centru EU.ha) přispění k prosazování dalších příslušných právních předpisů Unie. [pozm. návrh 150]Komise zpracovává údaje pouze v rozsahu, v jakém jsou potřebné a užitečné pro splnění účelů uvedených v tomto odstavci. [pozm. návrh 151]5.Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může zpracovávat údaje, včetně osobních a obchodně citlivých údajů, které jsou uloženy nebo jsou jinak dostupné v celním datovém centru EU, výlučně a v rozsahu nezbytném pro vykonávání jeho činností týkajících se celních záležitostí podle článku 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (ES) č. 515/97, a to za podmínek ochrany údajů stanovených ve výše zmíněných nařízeních.6.Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) může mít na žádost přístup k údajům, včetně osobních a obchodně citlivých údajů, které jsou uloženy nebo jsou jinak dostupné v celním datovém centru EU, a zpracovávat je, výlučně a v rozsahu nezbytném pro plnění jeho úkolů podle článku 4 nařízení Rady (EU) 2017/1939Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1)., pokud se jednání vyšetřované úřadem EPPO týká celní oblasti, a to za podmínek stanovených v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 14 tohoto článku. [pozm. návrh 152]7.Daňové orgány členských států mohou zpracovávat údaje, včetně osobních a obchodně citlivých údajů, které jsou uloženy nebo jsou jinak dostupné v celním datovém centru EU, výlučně a v rozsahu nezbytném pro určení odpovědnosti jakékoli osoby za clo, poplatky a daně, jež mohou být splatné v Unii v souvislosti s příslušným zbožím, a za podmínek stanovených v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 14 tohoto článku. [pozm. návrh 153]8.Příslušné orgány ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1). mohou mít přístup k údajům, včetně osobních a obchodně citlivých údajů, které jsou uloženy nebo jsou jinak dostupné v celním datovém centru EU, výlučně a v rozsahu nezbytném pro prosazování právních předpisů Unie upravujících uvádění potravin, krmiv a rostlin na trh nebo jejich bezpečnost a pro spolupráci s celními orgány s cílem minimalizovat rizika vstupu nevyhovujících výrobků do Unie, a to za podmínek stanovených v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 14 tohoto článku. [pozm. návrh 154]9.Orgány dozoru nad trhem určené členskými státy v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2019/1020 mohou zpracovávat údaje, včetně osobních a obchodně citlivých údajů, které jsou uloženy nebo jsou jinak dostupné v celním datovém centru EU, výlučně a v rozsahu nezbytném pro prosazování právních předpisů Unie upravujících uvádění výrobků na trh nebo jejich bezpečnost a pro spolupráci s celními orgány s cílem minimalizovat rizika vstupu nevyhovujícího zboží do Unie, a to za podmínek stanovených v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 14 tohoto článku. [pozm. návrh 155]10.Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) může mít na žádost přístup k údajům, včetně osobních a obchodně citlivých údajů, které jsou uloženy nebo jsou jinak dostupné v celním datovém centru EU, výlučně a v rozsahu nezbytném pro plnění jejích úkolů v souladu s článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794, pokud se tyto úkoly týkají celních záležitostí, a to za podmínek stanovených v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 14 tohoto článku. [pozm. návrh 156]11.Jiné vnitrostátní orgány a subjekty Unie, včetně Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), mohou zpracovávat neosobní údaje uložené nebo jinak dostupné v celním datovém centru EU za podmínek stanovených v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 14 tohoto článku za účelem: [pozm. návrh 157]a)provádění úkolů souvisejících s plněním celních formalit;b)plnění úkolů, které těmto orgánům ukládají právní předpisy Unie;c)plnění úkolů souvisejících s prováděním činností řízení rizik na úrovni Unie podle článku 52.12.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 3 mohou Komise, úřad OLAF, EPPO a Celní úřad EU po svém zřízení zpracovávat údaje, včetně osobních údajů, ze stávajících elektronických systémů pro výměnu informací vyvinutých Komisí podle nařízení (EU) č. 952/2013 výhradně pro účely uvedené v odstavcích 4, 5 a 6. [pozm. návrh 158]13.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavců 2 až 4 s cílem objasnit a doplnit účely v nich stanovené s ohledem na vyvíjející se potřeby při provádění celních nebo jiných právních předpisů.13a. Pokud jde o zpracování osobních údajů portálem EU CSW-CERTEX, je Komise společným správcem ve smyslu čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a celní orgány a příslušné partnerské orgány členských států odpovědné za necelní formality Unie uvedené v příloze jsou společnými správci ve smyslu čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679. [pozm. návrh 159]14. Komise v prováděcích aktech stanoví pravidla a postupy pro přístup k údajům nebo zpracování údajů, včetně osobních a obchodně citlivých údajů, které jsou uloženy nebo jsou jinak dostupné v celním datovém centru EU, ze strany orgánů uvedených v odstavcích 6 až 11. Při určování těchto pravidel a postupů Komise u každého orgánu nebo kategorie orgánů:a) posoudí stávající záruky uplatňované dotčeným orgánem s cílem zajistit, aby byly údaje zpracovávány v souladu s daným účelem;b) zajistí přiměřenost a nezbytnost zpracování ve vztahu k danému účelu;c) určí konkrétní kategorie údajů, k nimž může mít orgán přístup nebo které může zpracovávat;d) uváží, zda je nutné, aby dotčený orgán určil konkrétní kontaktní místo, osobu nebo osoby nebo poskytl další záruky;e) posoudí potřebu omezit následné sdílení údajů;f) určí podmínky a způsoby podávání žádostí o přístup k údajům, včetně osobních nebo obchodně citlivých údajů, a to, který ze společných správců umožní přístup do celního datového centra EU. [pozm. návrh 160]Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4. [pozm. návrh 161]

Článek 32Osobní údaje v celním datovém centru EU1.Osobní údaje následujících kategorií subjektů údajů mohou být zpracovávány v celním datovém centru EU výlučně a v rozsahu nezbytném pro účely stanovené v článku 31:a)subjekty údajů registrované nebo žádající o registraci jako hospodářské subjekty v souladu s článkem 19;b)subjekty údajů, které sejsou hospodářskými subjekty a příležitostně se podílejí na činnostech, na něž se vztahují celní předpisy nebo jiné právní předpisy uplatňované celními orgány; [pozm. návrh 162]c)subjekty údajů, které jsou hospodářskými subjekty a jejichž osobní údaje jsou obsaženy v podkladech uvedených v článku 40 nebo v jakémkoli dalším dokladu požadovaném pro splnění povinností uložených celními předpisy a jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány; [pozm. návrh 163]d)subjekty údajů, které jsou hospodářskými subjekty a jejichž osobní údaje jsou obsaženy v údajích shromážděných pro účely řízení rizik podle čl. 50 odst. 3 písm. a); [pozm. návrh 164]e)zmocnění pracovníci celních orgánů, orgánů jiných než celní orgány nebo jakýchkoli jiných příslušných orgánů či oprávněných subjektů, jejichž osobní údaje jsou nezbytné k zajištění náležité kontroly a dohledu nad přístupem k informacím v celním datovém centru EU;f)zaměstnanci nebo zmocněné třetí strany jednající jménem Komise, Celního úřadu EU nebo jiných subjektů Unie oprávněných k přístupu do celního datového centra EU.2.V souladu s článkem 31 mohou být v celním datovém centru EU zpracovávány tyto kategorie osobních údajů:a)osobní údaje v rámci modelu celních údajů EU uvedeného v článku 36;b)osobní údaje obsažené v údajích shromážděných pro účely řízení rizik podle čl. 50 odst. 3 písm. a);c)osobní údaje nezbytné k zajištění náležité identifikace pracovníků oprávněných zpracovávat údaje v celním datovém centru EU podle odst. 1 písm. e) a f).3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem změny nebo doplnění kategorií subjektů údajů a kategorií osobních údajů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku s cílem zohlednit vývoj informačních technologií a pokrok v oblasti informační společnosti.

Článek 33Doba uchovávání osobních údajů v celním datovém centru EU1.Osobní údaje v celním datovém centru EU mohou být uchovávány prostřednictvím zvláštní služby po dobu nejvýše deseti let ode dne, kdy jsou tyto údaje v rámci této služby zaznamenány. Případy stanovené v článku 48 a vyšetřování zahájená úřadem OLAF, úřadem EPPO nebo orgány členských států, řízení o nesplnění povinnosti zahájená Komisí a správní a soudní řízení týkající se osobních údajů mají s ohledem na dobu uchovávání těchto údajů odkladný účinek.2.Po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 se osobní údaje podle okolností vymažou nebo anonymizují.3. Komise v prováděcích aktech stanoví pravidla pro anonymizaci osobních údajů po uplynutí doby jejich uchovávání. [pozm. návrh 165]

Článek 34Úlohy a povinnosti týkající se osobních údajů zpracovávaných v celním datovém centru EU1.Celní orgány členských států, Komise a Celní úřad EU se pro účely řízení rizik a spolupráce podle čl. 31 odst. 2 písm. b) a c), čl. 31 odst. 3 písm. a) a c) a čl. 31 odst. 4 písm. a) a e) považují za společné správce při zpracovávání osobních údajů v celním datovém centru EU.2.Každý celní orgán se považuje za správce ve vztahu k osobním údajům, které zpracovává pro účely uvedené v čl. 31 odst. 2 písm. a).3.Komise se považuje za jediného správce ve vztahu k osobním údajům, které zpracovává pro účely uvedené v čl. 31 odst. 4 písm. c), d), f) a g).4.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 3 se Komise, úřad OLAF, úřad EPPO a Celní úřad EU považují za jediné správce ve vztahu ke zpracování údajů podle čl. 31 odst. 12.5.Společní správci uvedení v odstavci 1:a)spolupracují na včasném zpracování žádostí subjektů údajů a usnadňují výkon práv subjektů údajů;b)vzájemně si napomáhají v záležitostech týkajících se identifikace a řešení jakéhokoli porušení zabezpečení osobních údajů v souvislosti se společným zpracováním;c)vyměňují si příslušné informace nezbytné k informování subjektů údajů podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2016/679, kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2018/1725 a případně kapitoly III směrnice (EU) 2016/680;d)zajišťují a chrání bezpečnost, integritu, dostupnost a důvěrnost osobních údajů zpracovávaných společně podle článku 32 nařízení (EU) 2016/679, článku 33 nařízení (EU) 2018/1725 a případně článku 25 směrnice (EU) 2016/680.6.Komise v prováděcích aktech stanoví příslušné úlohy a vztahy společných správců vůči subjektům údajů v souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2016/679 a článkem 28 nařízení (EU) 2018/1725. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 35Omezení práv subjektů údajů1.Pokud by výkon práva subjektu údajů na přístup k osobním údajům a práva na omezení zpracování podle článků 15 a 18 nařízení (EU) 2016/679 a článků 17 a 20 nařízení (EU) 2018/1725 nebo oznámení případů porušení zabezpečení osobních údajů podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 ohrozily probíhající šetření týkající se fyzické osoby v oblasti cel, provádění celních kontrol nebo řízení zvláštního rizika zjištěného ve vztahu k fyzické osobě v oblasti cel, mohou celní orgány, Celní úřad EU a Komise podle čl. 23 odst. 1 písm. c), e), f) a h) nařízení (EU) 2016/679 a Komise a Celní úřad EU podle čl. 25 odst. 1 písm. a), c), e) a g) nařízení (EU) 2018/1725 tato práva zcela nebo částečně omezit, je-li toto omezení nezbytné a přiměřené.2.Celní orgány, Komise a Celní úřad EU posoudí nezbytnost a přiměřenost omezení podle odstavce 1 v jednotlivých případech předtím, než jsou tato omezení uplatněna, přičemž zváží možná rizika pro práva a svobody subjektu údajů.3.Při zpracovávání osobních údajů, jež obdržely od jiných organizací v souvislosti se svými úkoly, konzultují celní orgány, Celní úřad EU nebo Komise jednající jako správce nebo společný správce tyto organizace ohledně možných důvodů pro uložení omezení podle odstavce 1 a ohledně nezbytnosti a přiměřenosti omezení podle odstavce 1, a to před uplatněním těchto omezení.4.Pokud celní orgány, Komise nebo Celní úřad EU zcela nebo zčásti omezí práva podle odstavce 1, učiní tyto kroky:a)ve své odpovědi na žádost informují dotčený subjekt údajů o uloženém omezení a o hlavních důvodech tohoto omezení a o možnosti podat stížnost u vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů nebo u evropského inspektora ochrany údajů nebo podat opravný prostředek u vnitrostátního soudu nebo u Soudního dvora Evropské unie ab)zaznamenají důvody omezení, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení, a zdůvodnění, proč by poskytnutí přístupu ohrozilo řízení rizik a celní kontroly.Poskytnutí informací uvedených v prvním pododstavci písm. a) lze odložit, neprovést nebo odepřít v souladu s čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 nebo v případě, že by poskytnutí těchto informací narušilo účely omezení.5.Celní orgány, Komise nebo Celní úřad EU zahrnou do oznámení o ochraně údajů zveřejněných na jejich internetových stránkách / intranetu oddíl poskytující subjektům údajů obecné informace o možnosti omezení práv subjektů údajů.6.Komise v prováděcích aktech stanoví ochranná opatření pro předcházení zneužití osobních údajů, na něž se vztahují nebo by se mohla vztahovat omezení, a nedovolenému přístupu k těmto údajům nebo jejich předávání. Tato ochranná opatření zahrnují vymezení úloh, povinností a procesních kroků a řádné sledování omezení a pravidelný přezkum jejich uplatňování, který se provádí nejméně jednou za šest měsíců. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 36Model celních údajů EUKomisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení s cílem stanovit údaje potřebné pro plnění účelů uvedených v čl. 31 odst. 1 až 4. Tyto požadavky na údaje představují model celních údajů EU.

Článek 37Technické prostředky pro spolupráci1.Komise, Celní úřad EU a celní orgány využívají celní datové centrum EU při výměnách s orgány a subjekty Unie uvedenými v čl. 31 odst. 6 až 9 a 11 v souladu s tímto nařízením. Komise, Celní úřad EU a celní orgány při výměně informací s Europolem použijí aplikaci sítě Europolu pro bezpečnou výměnu informací (SIENA). [pozm. návrh 166]2.Pokud jde o ostatní formality a systémy Unie uvedené v příloze nařízení (EU) 2022/2399, celní datové centrum EU zajistí interoperabilitu prostřednictvím jednotného portálu EU pro oblast celnictví, zřízeného uvedeným nařízením.3.Pokud jiné orgány než celní orgány nebo subjekty Unie nebo orgány ze třetích zemí využívají elektronické prostředky zavedené právními předpisy Unie, používané k dosažení cílů právních předpisů Unie nebo uvedené v těchto předpisech, může se spolupráce uskutečnit prostřednictvím interoperability těchto elektronických prostředků s celním datovým centrem EU. [pozm. návrh 167]4.Jestliže jiné orgány než celní orgány, včetně orgánů ze třetích zemí, nevyužívají elektronické prostředky zavedené právními předpisy Unie, používané k dosažení cílů právních předpisů Unie nebo uvedené v těchto předpisech, mohou tyto orgány využívat zvláštní služby a systémy celního datového centra EU v souladu s článkem 31. [pozm. návrh 168]5.Komise v prováděcích aktech stanoví pravidla týkající se technických podmínek interoperability a připojení podle odstavců 3 a 4. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 38Výměna doplňujících informací mezi celními orgány a hospodářskými subjekty1.Celní orgány a hospodářské subjekty si zejména pro účely vzájemné spolupráce při zjišťování rizik a předcházení rizikům mohou vyměňovat jakékoli informace, které celní předpisy přímo nevyžadují. Tato výměna se může uskutečnit na základě písemné dohody a může zahrnovat přístup celních orgánů do elektronických systémů hospodářských subjektů.2.Nedohodnou-li se obě strany jinak nebo nestanoví-li jinak platné předpisy, jsou veškeré informace, které během spolupráce uvedené v odstavci 1 poskytne jedna strana straně druhé, důvěrné.

Článek 39Poskytování informací celními orgány1.Každá osoba může celní orgány požádat o informace o používání celních předpisů. Celní orgány mohou tuto žádost zamítnout, pokud se nevztahuje k činnosti spojené se skutečně zamýšleným mezinárodním obchodem se zbožím.2.Celní orgány vedou pravidelný dialog s hospodářskými subjekty a dalšími orgány, které se podílejí na mezinárodním obchodu se zbožím. Podporují transparentnost tím, že zcela zpřístupňují celní předpisy, obecná správní rozhodnutí a formuláře žádostí, a to pokud možno bezplatně a prostřednictvím internetu.2a. Komplexní a uživatelsky přívětivé digitální rozhraní rovněž poskytne přístup ke všem informacím souvisejícím s autonomními opatřeními, včetně cel, kvót, sankcí a embarg s cílem zlepšit dodržování těchto opatření společnostmi. To také podpoří větší soudržnost mezi různými autonomními opatřeními. [pozm. návrh 169]

Článek 40Informace a podklady1.Při poskytování nebo zpřístupňování údajů a informací požadovaných pro konkrétní celní režim, do něhož je nebo má být zboží propuštěno, poskytnou nebo zpřístupní osoby digitální kopie originálů tištěných dokumentů, existují-li takové tištěné originály, které byly použity k získání těchto údajů a informací.2.Do data stanoveného v čl. 266 odst. 3 jsou při podávání celního prohlášení podklady, které jsou nezbytné pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení, ve vlastnictví deklaranta a jsou celním orgánům k dispozici v okamžiku podání celního prohlášení.3.Má se za to, že podklady v případě příslušných necelních formalit Unie uvedených v příloze nařízení (EU) 2022/2399 byly poskytnuty nebo zpřístupněny nebo jsou ve vlastnictví deklaranta, pokud celní orgány mohou získat potřebné údaje z příslušných necelních systémů Unie prostřednictvím jednotného celního portálu Evropské unie pro výměnu certifikátů v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. a) a c) uvedeného nařízení.4.Osoby poskytují podklady rovněž tehdy, je-li to nezbytné pro řízení rizik v oblasti cel a celní kontroly.5.Aniž jsou dotčeny jiné právní předpisy uplatňované celními orgány, mohou celní orgány povolit hospodářským subjektům vypracování podkladů uvedených v odstavci 3.6.Není-li u konkrétních dokladů stanoveno jinak, uchovává dotčená osoba doklady a informace pro účely celních kontrol po dobu alespoň tří let, a to jakýmkoli způsobem, který je dostupný a přijatelný pro celní orgány. Tato lhůta začíná běžet:a)od konce roku, v němž bylo zboží propuštěno;b)od konce roku, v němž zboží přestává být předmětem celního dohledu, v případě zboží propuštěného do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou dovozního cla na základě jeho konečného užití;c)od konce roku, v němž byl daný celní režim vyřízen nebo v němž bylo ukončeno dočasné uskladnění, v případě zboží, které bylo propuštěno do jiného celního režimu, nebo zboží v dočasném uskladnění.7.Aniž je dotčen čl. 182 odst. 4, zjistí-li se při celní kontrole ve vztahu k celnímu dluhu, že je nutno příslušný zápis v účetních dokladech opravit, a byla-li o tom dotyčná osoba informována, uchovávají se doklady a informace po dobu tří let od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6 tohoto článku.8.Byl-li podán opravný prostředek nebo zahájeno správní či soudní řízení, uchovávají se doklady a informace po dobu stanovenou v odstavci 1 nebo do ukončení řízení o opravném prostředku nebo správního či soudního řízení, podle toho, co nastane později.

Hlava IIIaJEDNOTNÝ PORTÁL EU PRO OBLAST CELNICTVÍ

Článek 40aZřízení jednotného portálu EU pro oblast celnictví1. Zřizuje se jednotný portál EU pro oblast celnictví. Měl by zahrnovat celní datové centrum EU uvedené v článku 29 a necelní systémy Unie uvedené v příloze Ia.2. Komise propojí celní datové centrum EU s necelními systémy Unie pomocí dat uvedených v příloze Ia a umožní výměnu informací o necelních formalitách Unie uvedených v této příloze.3. Komisi je v souladu s článkem 261 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy Ia, pokud jde o necelní formality Unie, příslušné necelní systémy Unie stanovené v právních předpisech Unie jiných než celních předpisech a lhůty pro zřízení propojení uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 40bMezivládní digitální spolupráce pro necelní formality Unie1. U každé z necelních formalit Unie uvedených v příloze Ia umožňuje portál EU CSW-CERTEX výměnu informací mezi celním datovým centrem EU a příslušnými necelními systémy Unie za účelem:a) zpřístupnění příslušných údajů celním orgánům, aby mohly provádět potřebné automatizované ověřování těchto formalit v souladu s tímto nařízením;b) zpřístupnění příslušných údajů příslušným partnerským orgánům, aby mohly provádět správu množství schváleného zboží v necelních systémech Unie na základě zboží deklarovaného celním orgánům a propuštěného těmito orgány;c) usnadnění a podpory integrace postupů mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány, která by umožňovala plně automatizované plnění formalit nezbytných pro propuštění zboží do celního režimu nebo pro jeho zpětný vývoz, a spolupráce týkající se koordinace kontrol v souladu s čl. 43 odst. 3 tohoto nařízení;d) umožnění jakéhokoli dalšího automatizovaného předání údajů mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány, které vyžadují právní předpisy Unie, v nichž jsou stanoveny necelní formality Unie, aniž by tím bylo dotčeno vnitrostátní používání těchto údajů.2. U každé z necelních formalit Unie uvedených v příloze Ia zajišťuje portál EU CSW-CERTEX tyto funkce:a) případné sladění celní a necelní terminologie a určení celního režimu nebo zpětného vývozu, u něhož lze použít podklad na základě správního rozhodnutí příslušného partnerského orgánu uvedeného v podkladu a rovněžb) v nezbytných případech změnu formátu údajů potřebných ke splnění příslušných necelních formalit Unie na formát, který by byl kompatibilní s celním prohlášením nebo prohlášením o zpětném vývozu a naopak, aniž by došlo ke změně obsahu těchto údajů.3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci, které doplňují toto nařízení a v nichž se vymezují ty datové prvky, které mají být vyměňovány prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

Článek 40cDigitální spolupráce mezi podniky a vládou pro necelní formality Unie1. Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví, které z necelních formalit Unie uvedených v příloze Ia splňují tato kritéria:a) dochází k vzájemnému překrývání mezi údaji, které mají být poskytnuty celním orgánům, a údaji, které mají být zahrnuty do necelních podkladů požadovaných pro necelní formality Unie uvedené v příloze Ia;b) počet necelních podkladů vydaných Unií v případě konkrétní formality není zanedbatelný;c) odpovídající necelní systém Unie uvedený v příloze Ia může identifikovat hospodářské subjekty za pomoci jejich čísla EORI;d) příslušné právní předpisy Unie jiné než celní předpisy umožňují splnění konkrétní formality prostřednictvím celního datového centra EU v souladu s článkem 11.2. Pokud bylo zjištěno, že necelní formality Unie splňují kritéria odstavce 1, mohou hospodářské subjekty poskytnout integrovaný soubor údajů obsahující všechny příslušné informace požadované pro splnění příslušných celních formalit a necelních formalit Unie společně, v celním datovém centru EU.3. Integrovaný soubor údajů uvedený v odstavci 2 se případně považuje za předložení údajů požadovaných příslušnými partnerskými orgány v případě necelních formalit Unie uvedených v příloze Ia.

Článek 40dPoužívání EORI příslušnými partnerskými orgányPři výkonu svých povinností mají příslušné partnerské orgány přístup k číslu EORI, aby mohly ověřit příslušné údaje o hospodářských subjektech.

Článek 40eVnitrostátní koordinátoři portálu EU pro oblast celnictvíKaždý členský stát určí národního koordinátora pro jednotný portál EU pro oblast celnictví. Národní koordinátor plní za účelem podpory provádění tohoto nařízení tyto úkoly:a) působí jako vnitrostátní kontaktní místo pro Komisi, pokud jde o všechny záležitosti související s prováděním jednotného portálu EU pro oblast celnictví; a rovněžb) na vnitrostátní úrovni prosazuje a podporuje spolupráci mezi celními orgány a příslušnými vnitrostátními partnerskými orgány.

Článek 40fSledování a podávání zpráv1. Komise pravidelně sleduje fungování jednotného portálu EU pro oblast celnictví, přičemž zohledňuje mimo jiné informace důležité pro účely sledování, které jí poskytnou členské státy.2. Do 31. prosince 2027 a poté každý rok Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva bude obsahovat přehled necelních formalit Unie zahrnutých do právních předpisů Unie a legislativních návrhů Komise.3. Do 31. prosince 2027 a poté každé tři roky zahrne zpráva uvedená v odstavci 2 rovněž informace o monitorování a hodnocení provedeném v souladu s odstavci 1, resp. 2, včetně jeho dopadu na hospodářské subjekty, a zejména na malé a střední podniky. [pozm. návrh 170]

Hlava IVCELNÍ DOHLED, CELNÍ KONTROLY A ŘÍZENÍ RIZIKKapitola 1Celní dohled

Článek 41Celní dohled1.Zboží, které má vstoupit na celní území Unie nebo je opustit, podléhá celnímu dohledu a může podléhat celním kontrolám.2.Zboží vstupující na celní území Unie zůstává pod celním dohledem po dobu nutnou k určení jeho celního statusu. [pozm. návrh 171]3.Zboží, které není zbožím Unie, zůstává pod celním dohledem do okamžiku změny jeho celního statusu nebo do okamžiku, kdy opustí celní území Unie či je zničeno.4.Při vstupu na celní území Unie podléhá zboží Unie celnímu dohledu do okamžiku potvrzení jeho celního statusu, pokud není propuštěno do režimu konečného užití.5.Zboží Unie propuštěné do režimu konečného užití podléhá celnímu dohledu v těchto případech:a)pokud je zboží vhodné pro opakované použití, po dobu nejdéle dvou let od data prvního použití zboží pro účely uvedené v žádosti o osvobození od cla nebo snížení sazby cla;b)dokud nebylo zboží použito pro účely uvedené v žádosti o osvobození od cla nebo snížení sazby cla;c)dokud zboží neopustí celní území Unie, není zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu;d)dokud nebylo zboží použito k jiným účelům, než které jsou uvedeny v žádosti o osvobození od cla nebo snížení sazby cla, a nebylo zaplaceno příslušné dovozní clo.6.Zboží Unie propuštěné do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku je pod celním dohledem do doby, než opustí celní území Unie, je přenecháno ve prospěch státu nebo je zničeno nebo je zrušena platnost celního prohlášení nebo příslušných údajů o vývozu.7.Zboží Unie propuštěné do režimu vnitřního tranzitu podléhá celnímu dohledu do doby příchodu na místo určení na celním území Unie.8.Držitel zboží, které je pod celním dohledem, může na základě povolení celních orgánů zboží kdykoli zkontrolovat nebo z něj odebrat vzorky, zejména s cílem určit jeho sazební zařazení, celní hodnotu nebo celní status.

Článek 42Příslušné celní úřady1.Nestanoví-li jiné právní předpisy uplatňované celními orgány jinak, určí místní a věcnou příslušnost svých celních úřadů členské státy.2.Členské státy zajistí, aby byly úřední hodiny na těchto úřadech dostatečné a vhodné, přičemž zohlední povahu přepravy a zboží a celní režimy, do nichž má být zboží propuštěno, aby nebyla brzděna ani narušena plynulost mezinárodní dopravy.3.Celním úřadem příslušným pro dohled nad propuštěním zboží do určitého celního režimu je celní úřad, do jehož působnosti spadá místo, kde je dovozce nebo vývozce usazen.Odchylně od prvního pododstavce je celním úřadem příslušným pro dohled nad propuštěním zboží do určitého celního režimu ve vztahu k jiným dovozcům a vývozcům než obchodníkům kategorie „Trust and Check“ a domnělým dovozcům celní úřad, do jehož působnosti spadá místo, v němž bylo nebo mělo být podáno celní prohlášení v souladu s čl. 63 odst. 4, nebýt změny ve způsobu poskytování informací podle čl. 63 odst. 2.4.Celní úřad, do jehož působnosti spadá místo usazení obchodníka kategorie „Trust and Check“ nebo domnělého dovozce:a)dohlíží na propuštění zboží do příslušného celního režimu;b)provádí celní kontroly za účelem ověření poskytnutých informací a v případě potřeby si vyžádá další podklady;c)v odůvodněných případech požádá o provedení celní kontroly celní úřad příslušný pro místo odeslání nebo konečné místo určení zboží;d)pokud existuje riziko, které vyžaduje přijetí opatření, jakmile zboží vstoupí na celní území Unie nebo předtím, než opustí celní území Unie, požádá celní úřad příslušný pro místo, kde zboží vstupuje na celní území Unie nebo je opouští, aby provedl celní kontroly;e)provádí celní formality za účelem výběru částky dovozního nebo vývozního cla, jež odpovídá celnímu dluhu.5.Celní úřad příslušný pro místo odeslání nebo konečné místo určení zboží nebo podle odst. 4 písm. d) pro místo, kde zboží vstupuje na celní území Unie nebo je opouští, provádí celní kontroly požadované celním úřadem, do jehož působnosti spadá místo usazení dovozce, a poskytne uvedenému celnímu úřadu výsledky těchto kontrol, aniž jsou dotčeny jeho vlastní kontroly související se zbožím, jež vstupuje na celní území Unie nebo je opouští.6.Příslušné celní úřady mají přístup k informacím nezbytným pro zajištění správného uplatňování právních předpisů.7.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro určení jiných příslušných celních úřadů, než je úřad uvedený v odstavci 3, včetně celních úřadů vstupu a výstupu, a procesní pravidla pro spolupráci mezi celními úřady podle odstavce 5. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Kapitola 2Celní kontroly

Článek 43Celní kontroly1.Aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly 3 této hlavy, mohou celní orgány provádět veškeré celní kontroly, které považují za nezbytné, včetně namátkových kontrol.2.Celní kontroly mohou zahrnovat zejména kontrolu zboží, odebrání vzorků, ověřování pravosti, integrity, správnosti a úplnosti údajů poskytnutých kteroukoli osobou a existence, pravosti, správnosti a platnosti dokladů, přezkum účetnictví a obchodních záznamů a zdrojů údajů hospodářských subjektů, kontrolu dopravních prostředků, kontrolu zavazadel a jiného zboží přepravovaného osobami nebo na osobách a provádění úředních šetření a dalších podobných činností. Celní kontroly v případě potřeby zahrnují zpracování elektronických údajů, včetně zdroje údajů poskytnutých celnímu datovému centru EU.3.Mají-li být u téhož zboží provedeny jinými orgány jiné kontroly než celní, usilují celní orgány v úzké spolupráci s těmito jinými orgány o to, aby tyto kontroly byly pokud možno prováděny současně s celními kontrolami a na stejném místě jako celní kontroly (jedno správní místo), přičemž celní orgány zastávají koordinační úlohu.

Článek 44Ověření poskytnutých údajů1.Celní orgány mohou za účelem ověření správnosti údajů poskytnutých osobami celním orgánům:a)kontrolovat údaje a podklady, včetně přístupu ke zdrojům údajů, které mají hospodářské subjekty v držení nebo které na jejich účet uchovávají poskytovatelé služeb;b)požadovat poskytnutí jiných dokladů nebo údajů, včetně údajů, které mají hospodářské subjekty v držení nebo které na jejich účet uchovávají poskytovatelé služeb;c)požadovat přístup k elektronickým záznamům dané osoby;d)kontrolovat zboží;e)odebírat vzorky za účelem analýzy nebo důkladné kontroly zboží.2.Celní orgány mohou kdykoli požadovat, aby bylo zboží vyloženo a vybaleno za účelem jeho kontroly, odběru vzorků nebo kontroly dopravních prostředků, kterými je zboží přepravováno.3.Komise v prováděcích aktech stanoví opatření k ověřování informací podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 45Kontrola zboží a odběr vzorků1.Přepravu zboží na místa, kde bude kontrolováno a kde budou odebrány vzorky, jakož i veškerou nezbytnou manipulaci, která je s kontrolou zboží či odebráním vzorků spojená, zajišťuje dovozce, vývozce nebo dopravce sám nebo na svou odpovědnost. Vzniklé náklady nese dovozce nebo vývozce.2.Dovozce, vývozce nebo dopravce má právo být přítomen či zastoupen při kontrole zboží a odebírání vzorků. Mají-li k tomu celní orgány přiměřené důvody, mohou vyžadovat, aby byl dovozce, vývozce nebo dopravce přítomen či zastoupen při kontrole zboží nebo odebírání vzorků nebo aby jim poskytl potřebnou součinnost k usnadnění kontroly zboží nebo odebrání vzorků.3.Jsou-li vzorky odebrány v souladu s platnými předpisy, nevzniká celním orgánům povinnost poskytnout za tyto vzorky jakoukoli náhradu, nesou však náklady na jejich analýzu nebo kontrolu.4.Je-li kontrolována pouze část zboží nebo jsou-li odebrány vzorky, jsou výsledky této částečné kontroly nebo analýzy nebo kontroly vzorků platné pro veškeré zboží v téže zásilce.Jestliže se však dovozce nebo vývozce domnívá, že výsledky částečné kontroly nebo analýzy nebo kontroly odebraných vzorků pro zbývající zboží neplatí, může požadovat provedení další kontroly zboží nebo odběru vzorků ze zboží. Žádosti se vyhoví, pokud zboží ještě nebylo propuštěno, nebo v případě, že již propuštěno bylo, prokáže-li dovozce nebo vývozce, že zboží nebylo nijak upraveno.5.Komise v prováděcích aktech stanoví opatření týkající se kontroly zboží a odebírání vzorků ze zboží, jak je uvedeno v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 46Výsledky ověření1.Výsledky ověření údajů poskytnutých dovozcem, vývozcem nebo dopravcem jsou podkladem pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží propuštěno.2.Nejsou-li poskytnuté údaje ověřeny, použije se odstavec 1 na základě údajů poskytnutých dovozcem nebo vývozcem.3.Výsledky ověření zjištěné celními orgány mají stejnou dokazovací hodnotu na celém celním území Unie.4.Komise v prováděcích aktech stanoví opatření týkající se výsledků ověření podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 47Opatření k identifikaci zboží1.Je-li k zajištění dodržování ustanovení upravujících příslušný celní režim, do kterého má být zboží propuštěno, nutná identifikace zboží, přijmou celní orgány či v příslušných případech hospodářské subjekty oprávněné k tomu celními orgány nezbytná opatření k identifikaci zboží.Tato opatření k identifikaci zboží mají stejný právní účinek na celém celním území Unie.2.Prostředky k identifikaci umístěné na zboží, obalu nebo dopravních prostředcích odstraní nebo zničí pouze celní orgány nebo jiné osoby oprávněné k tomu celními orgány, není-li v důsledku nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci jejich odstranění nebo zničení nezbytné k zajištění ochrany zboží nebo dopravních prostředků.3.Komise v prováděcích aktech stanoví opatření, která představují opatření k identifikaci zboží podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 48Kontroly po propuštění zboží1.Pro účely celních kontrol mohou celní orgány po propuštění zboží:a)ověřovat správnost a úplnost poskytnutých údajů a existenci, pravost, správnost a platnost veškerých podkladů;b)provádět kontrolu účetnictví hospodářského subjektu a jiných záznamů vztahujících se k operacím s daným zbožím a k předešlým nebo následným obchodním operacím s tímto zbožím;c)kontrolovat toto zboží a odebrat z něj vzorky, je-li jeho kontrola ještě možná;d)mít přístup k systémům hospodářských subjektů za účelem ověření dodržování povinnosti poskytovat nebo zpřístupňovat údaje celnímu datovému centru EU.2.Tyto kontroly lze provést v prostorách dovozce nebo vývozce či držitele zboží nebo jiné osoby, která se přímo nebo nepřímo obchodně podílí na uvedených operacích, nebo jiné osoby, která má v držení zmíněné doklady a údaje pro obchodní účely.3.Komise v prováděcích aktech stanoví opatření, která se vztahují na kontroly uvedené v odstavci 1, včetně případů, kdy se operace uskutečňují ve více než jednom členském státě, a na uplatňování auditu a jiných vhodných metodik v souvislosti s těmito kontrolami. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s čl. 262 odst. 4.

Článek 49Letecká a námořní doprava uvnitř Unie1.Celní kontroly nebo formality týkající se příručních a zapsaných zavazadel osob, které uskutečňují buď lety, nebo námořní cesty uvnitř Unie, se provádějí pouze v případě, kdy jsou tyto kontroly nebo formality stanoveny celními předpisy.2.Odstavec 1 se použije, aniž jsou dotčeny:a)bezpečnost a zabezpečení:b)kontroly spojené s jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány.3.Komise v prováděcích aktech stanoví přístavy nebo letiště, kde se celní kontroly a formality použijí na:a)příruční a zapsaná zavazadla osob:i)uskutečňujících let letadlem přilétajícím z letiště, jež není letištěm Unie, které po mezipřistání na letišti Unie pokračuje na jiné letiště Unie;ii)uskutečňujících let letadlem, které po mezipřistání na letišti Unie pokračuje na letiště, jež není letištěm Unie;iii)vyžívajících námořní dopravu stejným plavidlem, která má na své trase místo odplutí, zastávky nebo cílového určení v přístavu, jenž není přístavem Unie;iv)na palubě rekreačních plavidel a turistických nebo obchodních letadel;b)příruční a zapsaná zavazadla:i)dopravená na letiště Unie na palubě letadla přilétajícího z letiště, jež není letištěm Unie, a překládaná na tomto letišti Unie do jiného letadla pokračujícího v letu v rámci Unie;ii)naložená na letišti Unie do letadla pokračujícího v letu v rámci Unie a překládaná na jiném letišti Unie do letadla, jehož místem určení je letiště, jež není letištěm Unie.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Kapitola 3Řízení rizik v oblasti cel

Článek 50Obecné zásady1.Celní orgány na základě řízení rizik a především na základě automatizované analýzy rizik určí, zda se na zboží, hospodářské subjekty a dodavatelské řetězce vztahují celní kontroly nebo jiná zmírňující opatření, a pokud ano, kde a kdy se tyto kontroly a jiná zmírňující opatření uskuteční.2.Komise, Celní úřad EU a celní orgány používají řízení rizik v oblasti cel k rozlišení úrovní všech rizik spojených se zbožím, hospodářskými subjekty a dodavatelskými řetězci v souladu s ustanoveními této kapitoly.3.Řízení rizik v oblasti cel zahrnuje alespoň následující činnosti, které jsou v příslušných případech organizovány periodicky:a)shromažďování, zpracovávání, výměnu a analýzu příslušných údajů dostupných v celním datovém centru EU a z jiných zdrojů, včetně příslušných údajů od příslušných jiných orgánů než celních; [pozm. návrh 172]b)určení, analýzu, posouzení nebo předvídání rizik, a to i na základě statistických a prediktivních metod a namátkových kontrol;c)vypracování nezbytných opatření pro řízení rizik, včetně stanovení společných prioritních oblastí kontroly, společných kritérií a norem týkajících se rizik a strategií dohledu;d)stanovení a přijímání opatření, mimo jiné výběr vhodných zmírňujících opatření a celních kontrol;e)získávání zpětné vazby ohledně provádění činností v oblasti řízení rizik a kontroly;f)sledování a přezkum činností v oblasti řízení rizik a kontroly s cílem tyto činnosti zlepšit.4.Mezi zmírňující opatření může patřit:a)pokyn dopravci nebo vývozci, že zboží nesmí být naloženo nebo přepraveno;b)vyžádání si doplňujících informací nebo opatření;c)určení situací, kdy může být vhodné opatření jiného celního orgánu;d)doporučení nejvhodnějšího místa a nejvhodnějších opatření pro provedení kontroly;e)určení trasy, která se má použít, a lhůty, kterou je třeba dodržet v případě, má-li zboží opustit celní území Unie.4a. Při přijímání rozhodnutí souvisejících s řízením celních rizik podle odstavce 2 celní orgány zohlední jakýkoli nesoulad ze strany dovozce, vývozce nebo domnělého dovozce s jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány, které jsou součástí vnitrostátního práva, který byl příslušnými orgány oznámen celním orgánům. Tento nesoulad se zohlední pro účely rizikového profilu příslušného dovozce, vývozce nebo domnělého dovozce. [pozm. návrh 173]

Článek 51Úlohy a povinnosti1.Komise může stanovitstanoví společné prioritní oblasti kontroly a společná kritéria a případně normy týkající se rizik pro jakýkoli typ rizika, mimo jiné rizika související s finančními zájmy. [pozm. návrh 174]2.Aniž je dotčen odst. 6 písm. f) tohoto článku a článek 43, může Komise určit konkrétní oblasti v působnosti jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány, které opravňují k přednostnímu zacházení při řízení rizik v oblasti cel a celních kontrolách.3.Komise může:a)poskytovat Celnímu úřadu EU politické směry týkající se projektů řízení rizik a strategií dohledu;b)požádat Celní úřad EU, aby prováděl pravidelné nebo ad hoc hodnocení provádění jakýchkoli činností v oblasti řízení rizik;c)požádat Celní úřad EU, aby vypracoval strategii dohledu pro veškerá rizika a prováděl posouzení hrozeb.4.Pro účely uvedené v odstavcích 1 až 3 může Komise shromažďovat, zpracovávat a analyzovat údaje dostupné v celním datovém centru EU a z jiných zdrojů, a to i od jiných orgánů než celních.5.Celní úřad EU provádí činnosti řízení rizik na úrovni Unie na základě směrů celní politiky uvedených v odst. 3 písm. a) a priorit uvedených v odstavci 2. Jeho úkolem je:a)shromažďovat, zpracovávat a analyzovat údaje dostupné v celním datovém centru EU a z jiných zdrojů, a to i od jiných orgánů než celních;b)napomáhat Komisi při vymezování společných prioritních oblastí kontroly a společných kritérií a norem týkajících se rizik na základě operačních znalostí a technických odborných znalostí v oblasti řízení rizik;c)na žádost podle odstavce 3 vypracovat strategie dohledu, v příslušných případech s jinými než celními orgány, a provádět posouzení hrozeb;d)vyměňovat si příslušné údaje s celními orgány a s jinými orgány pro účely této hlavy, pokud možno prostřednictvím celního datového centra EU, v souladu s článkem 53;e)vypracovat a provádět společnou analýzu rizik za účelem generování signálů rizika, výsledků analýzy rizik a v příslušných případech vydávat celním orgánům kontrolní doporučení a stanovit jiná vhodná zmírňující opatření, včetně uplatňování společných prioritních oblastí kontroly a společných kritérií a norem týkajících se rizik stanovených Komisí a řešení krizových situací;f)informovat úřad OLAF, pokud zjistí nebo má podezření, že došlo k podvodu, a poskytnout mu veškeré potřebné údaje týkající se těchto případů. Europol je rovněž informován v rámci mandátu Europolu. [pozm. návrh 175]5a. Celní úřad EU může vyzvat Europol, aby přispěl k analýze rizik uvedené v odst. 5 písm. e) s cílem stanovit společné prioritní oblasti kontroly a společná kritéria rizik a normy v mezích mandátu Europolu. [pozm. návrh 176]6.Celní orgány na základě údajů dostupných v celním datovém centru EU a z jiných zdrojů:a)shromažďují, zpracovávají a analyzují údaje dostupné v celním datovém centru EU a z jiných zdrojů, a to i od jiných orgánů než celních;b)provádějí vnitrostátní činnosti v oblasti řízení rizik, včetně analýzy rizik, spolupráce a výměny informací o řízení rizik s příslušnými vnitrostátními orgány, a přijímají zmírňující opatření;c)provádějí vnitrostátní postupy nezbytné pro uplatňování společných kritérií a norem týkajících se rizik a společných prioritních oblastí kontroly;d)uplatňují signály rizika, výsledky analýzy rizik a kontrolní doporučení vydaná Celním úřadem EU;e)celním orgánům jiných členských států vydávají kontrolní doporučení a oznamují další vhodná zmírňující opatření;f)přijímají rozhodnutí o kontrole;g)provádějí kontroly v souladu s kapitolou 2 této hlavy a se všemi použitelnými společnými kritérii a normami týkajícími se rizik;h)poskytují Celnímu úřadu EU odůvodnění v případě, že kontrolní doporučení nebylo provedeno.7.Celní úřad EU informuje Komisi o svých činnostech v oblasti řízení rizik a o jejich výsledcích čtvrtletně, a je-li to nezbytné, nebo pokud o to Komise požádá, i ad hoc. Za tímto účelem poskytne Komisi veškeré nezbytné informace.8.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 1 může Komise plnit úkoly Celního úřadu EU v oblasti řízení rizik uvedené v tomto článku.8a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením, které informace musí obsahovat odůvodnění pro neprovedení kontroly uvedené v odst. 6 písm. h). [pozm. návrh 177]

Článek 52Společná kritéria a normy týkající se rizik1.Společná kritéria a normy týkající se rizik zahrnují všechny tyto prvky:a)popis rizik;b)faktory nebo ukazatele rizika, které se použijí pro výběr zboží nebo hospodářských subjektů, u nichž se provede celní kontrola;c)povahu celních kontrol, které mají celní orgány uskutečnit;d)uplatňování analýzy rizik a zmírňujících opatření v dodavatelském řetězci, včetně žádostí o informace nebo opatření a pokynů nenakládat nebo nepřepravovat zboží;e)dobu uplatňování celních kontrol uvedených v písmenu c).2.Při stanovení společných kritérií a norem týkajících se rizik se zohlední všechny tyto prvky:a)přiměřenost k riziku;b)naléhavost nezbytného použití kontrol;c)pravděpodobný očekávaný dopad na obchodní tok a na kontrolní zdroje jednotlivých členských států.

Článek 53Informace důležité pro řízení rizik a kontroly1.Veškeré informace o rizicích, signály rizika, výsledky analýzy rizik, kontrolní doporučení, rozhodnutí o kontrolách a výsledky kontrol se zaznamenávají v rámci operativního procesu, k němuž se vztahují, a v celním datovém centru EU, bez ohledu na to, zda byly založeny na vnitrostátní nebo společné analýze rizik, nebo zda byly založeny na náhodném výběru. Celní orgány sdílejí informace o rizicích mezi sebou, s Celním úřadem EU a, s Komisí a s Europolem v mezích mandátu Europolu. [pozm. návrh 178]2.Celní orgány, Celní úřad EU a Komise mají právo zpracovávat prvky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle svých příslušných úloh a povinností uvedených v článcích 51 a 54.3.Celní úřad EU využívá pokud možno celní datové centrum EU k shromažďování údajů, dokladů nebo informací nebo k součinnosti s jakýmikoli jinými zdroji údajů, dokladů nebo informací, které Celní úřad EU, Komise nebo určitý celní orgán označily za významné pro řízení rizik.4.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 1 plní Komise úkoly Celního úřadu EU uvedené v tomto článku.

Článek 54Hodnocení řízení rizik v oblasti cel1.Komise ve spolupráci s Celním úřadem EU a celními orgány alespoň jednou za dva rokyrok vyhodnotí provádění řízení rizik s cílem neustále zlepšovat jeho operativní a strategickou účinnost a efektivnost; a zveřejní veškerá hodnocení. Komise může navíc průběžně a v případech, kdy to považuje za nezbytné, zajistit provádění hodnoticích činnostíprůběžně organizovat hodnotící činnosti. [pozm. návrh 179]2.Za tímto účelem Celní úřad EU shromažďuje a analyzuje příslušné informace a provádí veškeré nezbytné činnosti. Celní úřad EU si v tomto ohledu může od jednoho nebo více členských států vyžádat pravidelné nebo ad hoc zprávy.3.Za tímto účelem a k plnění své úlohy a povinností podle této hlavy může Komise zpracovávat veškeré relevantní informace dostupné prostřednictvím celního datového centra EU a může si od Celního úřadu EU a vnitrostátních orgánů vyžádat další informace.4.Při stanovení společných kritérií rizik a společných prioritních oblastí kontroly Komise v příslušných případech zohlední hodnocení provedená podle tohoto článku.

Článek 55Svěření prováděcích pravomocí1.Komise v prováděcích aktech stanoví opatření, která zajistí harmonizované uplatňování celních kontrol a řízení rizik, včetně výměny informací, stanovení společných kritérií a norem týkajících se rizik a společných prioritních oblastí kontroly uvedených v této hlavě. Tato opatření se zabývají alespoň těmito prvky:a)informacemi, které mají být zaznamenány v celním datovém centru EU v souvislosti s řízením rizik a kontrolami, včetně informací o rizicích, výsledků analýzy rizik, kontrolních doporučení, rozhodnutí o kontrolách a výsledků kontrol, a právy na přístup k těmto informacím a jejich zpracování;b)procesními opatřeními pro přechodné používání stávajících celních informačních systémů nebo přístup k nim, procesními opatřeními pro řízení interoperability mezi celním datovým centrem EU a jinými systémy;c)procesními opatřeními v souvislosti s uplatňováním požadavku na podávání zpráv v souvislosti s kontrolami po propuštění zboží a namátkovými kontrolami;d)ujednáními o spolupráci, včetně výměny informací, mezi Celním úřadem EU a konkrétními jinými orgány, institucemi a subjekty Unie a dalšími příslušnými vnitrostátními orgány;e)určením odpovědného celního orgánu v případě zvláštních postupů řízení rizik, které se mohou týkat více než jednoho členského státu;f)procesními aspekty kontrol, včetně kontrol po propuštění zboží, které se týkají více než jednoho členského státu, a dostupností výsledků vzorků a jiných kontrol mezi dotčenými celními orgány;g)opatřeními pro sdílení informací o rizicích mezi celními orgány, Celním úřadem EU a Komisí;h)společnými prioritními oblastmi kontroly a společnými kritérii a normami týkajícími se rizik podle čl. 51 odst. 1 a 2 a článku 52, včetně způsobů jejich naléhavého použití, je-li to nezbytné.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.2.V závažných a naléhavých případech, které souvisejí s těmito opatřeními, včetně způsobů jejich naléhavého použití s cílem účinně reagovat na krize nebo incidenty, které mohou představovat bezprostřední riziko pro bezpečnost či zabezpečení, a které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle aktualizovat společné řízení rizik a přizpůsobit výměnu informací, společná kritéria a normy týkající se rizik a společné prioritní oblasti kontroly vývoji rizik, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 262 odst. 5.

Hlava VPROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ DO CELNÍHO REŽIMUKapitola 1Celní status zboží

Článek 56Předpoklad celního statusu zboží Unie1.Veškeré zboží na celním území Unie se považuje za zboží, které má celní status zboží Unie, nezjistí-li se, že zboží není zbožím Unie.2.Ve zvláštních případech, kdy se předpoklad uvedený v odstavci 1 neuplatní, je třeba celní status zboží Unie prokázat.3.Ve zvláštních případech nemá zboží zcela získané na celním území Unie celní status zboží Unie, pokud bylo získáno ze zboží v dočasném uskladnění nebo zboží propuštěného do režimu vnějšího tranzitu, uskladnění, dočasného použití nebo aktivního zušlechťovacího styku.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:a)zvláštních případů, kdy se neuplatní předpoklad uvedený v odstavci 1;b)podmínek pro povolení zjednodušeného prokazování celního statusu zboží Unie;c)zvláštních případů, kdy zboží uvedené v odstavci 3 nemá celní status zboží Unie.5.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla týkající se poskytování a ověřování důkazů o celním statusu zboží Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 57Ztráta celního statusu zboží UnieZboží Unie přestává být zbožím Unie v těchto případech:a)opustí-li celní území Unie, pokud se nepoužijí pravidla týkající se vnitřního tranzitu;b)bylo-li zboží propuštěno do režimu vnějšího tranzitu, uskladnění nebo aktivního zušlechťovacího styku, pokud to celní předpisy dovolují;c)bylo-li zboží propuštěno do režimu konečného užití a následně bylo buď přenecháno ve prospěch státu, nebo zničeno, přičemž po něm zůstal odpad;d)je-li po propuštění zboží zrušena platnost celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu.

Článek 58Zboží Unie dočasně opouštějící celní území Unie1.V případech uvedených v čl. 112 odst. 2 písm. b), c), d) a e) si zboží zachová celní status zboží Unie pouze tehdy, je-li tento status zjištěn za podmínek a způsobem, které jsou stanoveny celními předpisy.2.Ve zvláštních případech se může zboží Unie pohybovat mezi dvěma místy na celním území Unie, aniž by podléhalo celnímu režimu, a dočasně též mimo toto území, aniž by došlo ke změně jeho celního statusu.3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením zvláštních případů, kdy se celní status zboží podle odstavce 2 tohoto článku nemění.

Kapitola 2Propuštění zboží do celního režimu a jeho propuštění

Článek 59Propuštění zboží do celního režimu1.Dovozci, vývozci a držitelé režimu, kteří mají v úmyslu propustit zboží do určitého celního režimu, poskytnou nebo zpřístupní údaje nezbytné pro dotčený režim, jakmile jsou k dispozici, v každém případě však před propuštěním zboží.2.Domnělí dovozci poskytnou nebo zpřístupní informace o prodeji na dálku u zboží, které má být dovezeno na celní území Unie, nejpozději v den následující po dni, kdy byla přijata platba, v každém případě však před propuštěním zboží.3.Odchylně od odstavce 1 mohou celní orgány v řádně odůvodněných případech souvisejících s podklady nebo stanovením konečné hodnoty zboží obchodníkům kategorie „Trust and Check“ povolit, aby část údajů jiných než předběžné informace o nákladu poskytli až po propuštění zboží. Dovozce nebo vývozce poskytne vynechané informace ve stanovené lhůtě.4.Po propuštění se zboží propustí do daného celního režimu. Není-li stanoveno jinak, je dnem propuštění zboží den, který se použije pro uplatnění ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží propuštěno, a pro veškeré další dovozní nebo vývozní formality.5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením údajů a informací uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, jakož i konkrétních údajů, které lze poskytnout po propuštění zboží, a lhůt pro poskytnutí těchto údajů podle odstavce 3 tohoto článku.

Článek 60Propuštění zboží1.Celní orgány příslušné pro propuštění zboží do celního režimu v souladu s čl. 42 odst. 3 rozhodnou o propuštění zboží s přihlédnutím k výsledku analýzy rizik na základě údajů, které poskytl dovozce nebo vývozce, a v příslušných případech k výsledkům případné kontroly.2.Zboží je propuštěno, jsou-li splněny tyto podmínky:a)dovozce, odpovědná osoba, nebo vývozce odpovídá za zboží; [pozm. návrh 180]b)celním orgánům byly poskytnuty nebo zpřístupněny veškeré informace požadované celními orgány a minimální informace nezbytné pro daný režim;c)podmínky pro propuštění zboží do dotyčného režimu podle článků 88, 118, 132 a 135 jsou splněny;d)zboží nebylo vybráno pro kontrolu.3.Celní orgány odmítnou zboží propustit v těchto případech:a)nejsou-li splněny podmínky pro propuštění zboží do dotyčného režimu, včetně veškerých necelních formalit Unie ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2022/2399 týkajících se zboží;b)pokud mají důkazmají-li důkazy o tom, že zboží není v souladu s příslušnými jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány, ledaže tyto právní předpisy vyžadují předchozí konzultaci s jinými orgány; [pozm. návrh 181]ba) pokud jiné právní předpisy vyžadují konzultaci s jinými orgány; [pozm. návrh 182]c)pokud mají důkaz, že poskytnuté údaje nejsou správné.4.Celní orgány pozastaví propuštění zboží v těchto případech:a)mají-li důvod se domnívat, že zboží není v souladu s příslušnými jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány nebo že představuje vážné riziko pro zdraví a život lidí, zvířat nebo rostlin nebo pro životní prostředí nebo jakýkoli jiný veřejný zájem, včetně finančního zájmu, nebob)pokud o to ostatní orgány požádaly podle jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány.5.Bylo-li propuštění zboží pozastaveno v souladu s odstavcem 4, konzultují celní orgány ostatní orgány, pokud to vyžadují příslušné jiné právní předpisy uplatňované celními orgány, aa)odmítnou propuštění, pokud o to ostatní orgány požádaly podle jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány, nebob)propustí zboží, pokud neexistují důvody domnívat se, že nebyly splněny ostatní požadavky a formality vyžadované jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány v souvislosti s tímto propuštěním, ai)ostatní orgány propuštění zboží schválily neboii) ostatní orgány neodpověděly ve lhůtě stanovené příslušnými jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány nebo [pozm. návrh 183]iii)ostatní orgány celním orgánům oznámí, že je zapotřebí více času pro posouzení toho, zda je zboží v souladu s příslušnými jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány, pod podmínkou, že nepožádaly o zachování pozastavení, a dovozce, odpovědná osoba nebo vývozce umožní celním orgánům úplnou sledovatelnost tohoto zboží po dobu patnácti dnů ode dne oznámení ostatních orgánů nebo do doby, než ostatní orgány provedou posouzení a sdělí výsledek svých kontrol dovozci, odpovědné osobě nebo vývozci, podle toho, co nastane dříve. Celní orgány umožní sledovat zboží i ostatním orgánům. [pozm. návrh 184]6.Aniž jsou dotčeny příslušné jiné právní předpisy uplatňované celními orgány, má se za to, že celní orgány propustily zboží, pokud je nevybraly ke kontrole v přiměřené lhůtěco nejdříve a nejpozději do 30 kalendářních dnů poté, co: [pozm. návrh 185]a)zboží domnělých dovozců vstoupilo na celní území Unie nebob)zboží dovozců bylo přepraveno do konečného místa určení neboc)vývozce zaslal informace před výstupem zboží.7.Pokud celní orgány pozastavily propuštění zboží podle odstavce 4 nebo odmítly zboží propustit podle odstavce 3 nebo odst. 5 písm. a), zaznamenají své rozhodnutí a případně jakékoli další informace vyžadované právními předpisy Unie v celním datovém centru EU. Tyto informace se zpřístupní ostatním celním orgánům.8.V případě, že celní orgány odmítly propustit zboží podle odstavce 3 nebo 5:a)pokud ostatní orgány nevznesly námitky, může být zboží následně propuštěno do jiného celního režimu, přičemž se uvede, že předtím bylo odmítnuto propuštění tohoto zboží do jiného celního režimu;b)pokud ostatní orgány vznesly námitky proti propuštění zboží do jednoho nebo více celních režimů, celní orgány tyto informace zaznamenají v celním datovém centru EU a jednají odpovídajícím způsobem.9. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením přiměřených lhůt uvedených v odstavci 6 tohoto článku. [pozm. návrh 186]

Článek 61Propuštění zboží obchodníky kategorie „Trust and Check“ jménem celních orgánů1.Odchylně od čl. 60 odst. 1 mohou celní orgány obchodníkům kategorie „Trust and Check“ povolit, aby propustili zboží jejich jménem při přijetí tohoto zboží v místě podnikání dovozce, vlastníka nebo příjemce nebo při jeho odeslání z místa podnikání vývozce, vlastníka nebo odesílatele, za předpokladu, že jsou celním orgánům poskytnuty nebo zpřístupněny údaje nezbytné pro příslušný režim a informace o příchodu nebo odeslání zboží v reálném čase.2.Aniž je dotčen článek 43, mohou celní orgány povolit, aby obchodníci kategorie „Trust and Check“ prováděli určité kontroly zboží pod celním dohledem. V případech, kdy se na zboží vztahují jiné právní předpisy uplatňované celními orgány, konzultují celní orgány před udělením tohoto povolení ostatní orgány a mohou se s nimi dohodnout na plánu kontrol.3.Má-li obchodník kategorie „Trust and Check“ uvedený v odstavci 2 důvod se domnívat, že zboží není v souladu s příslušnými jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány, neprodleně o tom uvědomí celní orgány a v příslušných případech i ostatní orgány. V takovém případě rozhodnou o propuštění zboží celní orgány.4.Celní orgány mohou kdykoli požádat, aby obchodník kategorie „Trust and Check“ předložil zboží ke kontrole na celním úřadu nebo v místě, kde mělo být zboží propuštěno.5.Pokud celní orgány zjistí v souvislosti s povolením propouštět zboží jejich jménem nové závažné finanční riziko nebo jinou zvláštní situaci, mohou na určitou dobu způsobilost k propouštění zboží jejich jménem pozastavit a informovat o tom obchodníka kategorie „Trust and Check“. V takových případech rozhodnou o propuštění zboží celní orgány.

Článek 62Změna informací pro propuštění zboží do celního režimu a zrušení jejich platnosti1.Dovozce a vývozce změní jeden nebo více údajů poskytnutých pro propuštění zboží do celního režimu, pokud se dozvědí, že se příslušné informace v jejich záznamech změnily, nebo pokud jim k tomu celní orgán dá pokyn nebo je informuje o problémech v souvislosti s přesností, úplností nebo kvalitou údajů, ledaže celní orgány oznámily, že mají v úmyslu provést kontrolu zboží nebo že zjistily, že poskytnuté údaje nejsou správné, nebo zboží již bylo předloženo celním orgánům.2.Dovozce a vývozce zruší platnost údajů poskytnutých pro propuštění zboží do celního režimu, jakmile se dozvědí, že zboží nevstoupí na celní území Unie nebo je neopustí. Celní orgány zruší platnost údajů poskytnutých pro propuštění zboží do celního režimu, pokud po uplynutí 200 dnů ode dne, kdy byly informace poskytnuty nebo zpřístupněny, zboží nevstoupilo na celní území Unie nebo je neopustilo.3.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro změny a zrušení platnosti informací podle odstavců 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Kapitola 3Přechodná ustanovení

Článek 63Uvedení zboží v celním prohlášení1.Do data uvedeného v čl. 265 odst. 4 je veškeré zboží, jež má být propuštěno do celního režimu, uvedeno v celním prohlášení, které je příslušné pro daný režim.2.Od data stanoveného v čl. 265 odst. 4 mohou dovozci, vývozci a držitelé režimu tranzitu pro propuštění zboží do celního režimu podat celní prohlášení nebo poskytnout či zpřístupnit příslušné informace pro daný režim prostřednictvím celního datového centra EU. Od data stanoveného v čl. 265 odst. 3 dovozci, vývozci a držitelé režimu tranzitu za účelem propuštění zboží do celního režimu poskytnou nebo zpřístupní příslušné informace pro daný režim prostřednictvím celního datového centra EU.3.Ve zvláštních případech lze podat celní prohlášení jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování dat.4.Celní prohlášení se v závislosti na okolnostech podává jednomu z těchto subjektů:a)celnímu úřadu příslušnému pro místo prvního příchodu zboží na celní území Unie nebob)celnímu úřadu příslušnému pro místo vykládky zboží dopraveného námořní nebo vzdušnou cestou;c)celnímu úřadu určení režimu tranzitu, pokud zboží vstoupilo na celní území Unie v režimu tranzitu;d)celnímu úřadu příslušnému pro místo, kde se nachází zboží, jež má být propuštěno do režimu tranzitu;e)celnímu úřadu příslušnému pro místo usazení oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení, který je oprávněn uplatňovat centralizované celní řízení;f)celnímu úřadu příslušnému pro místo, kde se nachází zboží, jež má opustit celní území Unie.5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením zvláštních případů, kdy lze podle odstavce 2 tohoto článku podat celní prohlášení jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování dat.6.Komise v prováděcích aktech stanoví:a)postup pro podávání celního prohlášení v případech uvedených v odstavci 3;b)pravidla pro určení jiných příslušných celních úřadů, než jsou úřady uvedené v odstavci 4, včetně celních úřadů vstupu a výstupu.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 64Standardní celní prohlášení1.Standardní celní prohlášení obsahují veškeré náležitosti nezbytné pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení.2.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro podávání standardního celního prohlášení podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 65Zjednodušené celní prohlášení1.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 3 mohou celní orgány osobě povolit propuštění zboží do celního režimu na základě zjednodušeného celního prohlášení, které nemusí obsahovat některé údaje nebo podklady podle článku 40.2.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 4 mohou celní orgány povolit pravidelné využívání zjednodušeného celního prohlášení.3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro udělení povolení podle odstavce 2 tohoto článku.4.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro podávání zjednodušeného celního prohlášení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 66Doplňkové celní prohlášení1.V případě zjednodušeného celního prohlášení podle článku 65 nebo zápisu do záznamů deklaranta podle článku 73 podá deklarant u příslušného celního úřadu ve stanovené lhůtě doplňkové celní prohlášení obsahující údaje, které jsou nezbytné pro daný celní režim.V případě zjednodušeného celního prohlášení podle článku 65 jsou ve stanovené lhůtě nezbytné podklady v držení deklaranta a jsou k dispozici celním orgánům.Doplňkové celní prohlášení může být obecné, pravidelné nebo souhrnné povahy.2.Od povinnosti podat doplňkové celní prohlášení se upustí v těchto případech:a)je-li zboží v režimu uskladnění v celním skladu;b)v jiných zvláštních případech.3.Celní orgány mohou od požadavku na podání doplňkového celního prohlášení upustit, jsou-li splněny tyto podmínky:a)zjednodušené celní prohlášení se týká zboží, jehož hodnota a množství jsou nižší než statistický práh;b)zjednodušené celní prohlášení již obsahuje veškeré informace potřebné pro příslušný celní režim;c)zjednodušené celní prohlášení není podáno zápisem do záznamů deklaranta.4.Zjednodušené celní prohlášení uvedené v článku 65 nebo zápis do záznamů deklaranta uvedený v článku 73 a doplňkové celní prohlášení se považují za jeden nedělitelný doklad, který nabývá účinku dnem přijetí zjednodušeného celního prohlášení v souladu s článkem 69, respektive dnem zápisu zboží do záznamů deklaranta.5.Pro účely článku 169 se za místo, kde má být doplňkové celní prohlášení podáno, považuje místo, kde bylo podáno celní prohlášení.6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:a)lhůty podle odst. 1 prvního pododstavce, v níž má být podáno doplňkové celní prohlášení;b)lhůty podle odst. 1 druhého pododstavce, v níž mají být podklady v držení deklaranta a k dispozici celním orgánům;c)zvláštních případů, kdy se upustí od povinnosti podat doplňkové celní prohlášení podle odst. 2 písm. b).7.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro podávání doplňkového celního prohlášení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 67Podání celního prohlášení1.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 3, aniž je dotčen čl. 66 odst. 1, může celní prohlášení podat každá osoba, která je schopna poskytnout veškeré informace, jež jsou požadovány pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení. Tato osoba je rovněž schopna celnímu úřadu předmětné zboží předložit nebo zajistit jeho předložení.Vyplývají-li však z přijetí celního prohlášení pro určitou osobu zvláštní povinnosti, podá uvedené celní prohlášení tato osoba nebo její zástupce.2.Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce podá celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu pro zboží, které má být dovezeno na celní území Unie v rámci zvláštního režimu pro prodej na dálku podle hlavy XII kapitoly 6 oddílu 4 směrnice 2006/112/ES o prodeji na dálku, domnělý dovozce nebo je toto celní prohlášení podáno na jeho účet.3.Deklarant je usazen na celním území Unie.4.Odchylně od odstavce 3 nemusí být na celním území Unie usazeni tito deklaranti:a)osoby podávající celní prohlášení pro režim tranzitu nebo dočasného použití;b)osoby příležitostně podávající celní prohlášení, a to i pro účely konečného užití nebo aktivního zušlechťovacího styku, pokud to celní orgány považují za odůvodněné;c)osoby usazené v zemi, jejíž území sousedí s celním územím Unie, které předkládají zboží, na něž se vztahuje celní prohlášení, u hraničního celního úřadu Unie sousedícího s touto zemí, pokud země, v níž jsou tyto osoby usazeny, poskytuje reciproční výhody osobám usazeným na celním území Unie;d)domnělí dovozci podílející se na prodeji na dálku v případě zboží, které má být dovezeno na celní území Unie, v rámci zvláštního režimu stanoveného v hlavě XII kapitole 6 oddílu 4 směrnice 2006/112/ES, pokud jmenují nepřímého zástupce.5.Celní prohlášení podléhají úřednímu ověření.

Článek 68Podání celního prohlášení před předložením zboží1.Celní prohlášení lze podat před očekávaným předložením zboží celnímu úřadu. Není-li zboží předloženo do 30 dnů ode dne podání celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení nebylo podáno.2.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro podávání celního prohlášení podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 69Přijetí celního prohlášení1.Celní prohlášení, která jsou v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole a s článkem 40, přijmou celní orgány okamžitě, za předpokladu, že zboží, na něž se vztahují, bylo předloženo celnímu úřadu.2.Není-li stanoveno jinak, je den přijetí celního prohlášení celními orgány dnem rozhodným pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží v celním prohlášení navrženo, a pro veškeré další dovozní nebo vývozní formality.3.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro přijímání celních prohlášení, včetně použití těchto pravidel v případech uvedených v článku 72. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 70Změna celního prohlášení1.Deklarantovi se na jeho žádost povolí změna jednoho nebo více údajů uvedených v již přijatém celním prohlášení. Změnou však nesmí být rozšířena působnost celního prohlášení na jiné zboží než zboží, na které se původně vztahovalo.2.Změna se nepovolí, jestliže je o její provedení požádáno poté, co došlo k některé z těchto událostí:a)celní orgány informovaly deklaranta o svém záměru provést kontrolu zboží;b)celní orgány zjistily nesprávnost údajů uvedených v celním prohlášení;c)celní orgány zboží propustily.3.Na žádost deklaranta do tří let ode dne přijetí celního prohlášení může být povolena změna celního prohlášení po propuštění zboží, aby deklarant mohl splnit své povinnosti v souvislosti s propuštěním zboží do příslušného celního režimu.4.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro změny celního prohlášení po propuštění zboží v souladu s odstavcem 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 71Zrušení platnosti celního prohlášení1.Na žádost deklaranta zruší celní orgány platnost již přijatého celního prohlášení v kterémkoli z těchto případů:a)jsou-li přesvědčeny, že zboží má být neprodleně propuštěno do celního režimu;b)jsou-li přesvědčeny, že v důsledku zvláštních okolností již není propuštění do celního režimu, do kterého bylo zboží navrženo v celním prohlášení, odůvodněné.Pokud však celní orgány informovaly deklaranta o svém záměru provést kontrolu zboží, nepřijme se žádost o zrušení platnosti celního prohlášení dříve, než je tato kontrola provedena.2.Odchylně od odstavce 1 mohou celní orgány ve zvláštních případech zrušit platnost celního prohlášení bez předchozí žádosti deklaranta.3.Není-li stanoveno jinak, po propuštění zboží již platnost celního prohlášení nelze zrušit.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením zvláštních případů, kdy je platnost celního prohlášení zrušena celními orgány podle odstavce 2 tohoto článku a po propuštění zboží podle odstavce 3 tohoto článku.5.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro zrušení platnosti celního prohlášení po propuštění zboží podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 72Centralizované celní řízení1.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 4 mohou celní orgány na žádost povolit, aby u celního úřadu příslušného pro místo, kde je osoba usazena, tato osoba podala celní prohlášení pro zboží, které je předkládáno celním orgánům na jiném celním úřadě.Od požadavku na povolení podle prvního pododstavce lze upustit, pokud je celní prohlášení podáno a zboží předloženo celním úřadům podřízeným stejnému celnímu orgánu.2.Žadatel o povolení uvedené v odstavci 1 je oprávněným hospodářským subjektem pro celní zjednodušení podle čl. 23 odst. 1 písm. a).3.Celní úřad, u něhož je celní prohlášení podáno:a)dohlíží na propuštění zboží do příslušného celního režimu;b)provádí celní kontroly za účelem ověření celního prohlášení;c)v odůvodněných případech požádá celní úřad, u něhož je zboží předkládáno, o provedení určitých celních kontrol za účelem ověření celního prohlášení ad)provádí celní formality za účelem výběru částky dovozního nebo vývozního cla, jež odpovídá celnímu dluhu.4.Celní úřad, u něhož je podáno celní prohlášení, a celní úřad, u něhož je předkládáno zboží, si vyměňují informace nezbytné pro ověření celního prohlášení a pro propuštění zboží.5.Celní úřad, u něhož je zboží předkládáno, provádí – aniž jsou dotčeny jeho vlastní kontroly související se zbožím, jež vstoupilo na celní území Unie nebo je opustilo – celní kontroly uvedené v odst. 3 písm. c) a poskytuje celnímu úřadu, u něhož bylo podáno celní prohlášení, výsledky těchto kontrol.6.Celní úřad, u něhož bylo podáno celní prohlášení, zboží propustí, přičemž zohlední:a)výsledky vlastních kontrol provedených za účelem ověření celního prohlášení;b)výsledky kontrol provedených celním úřadem, u něhož je zboží předkládáno, za účelem ověření celního prohlášení a kontrol souvisejících se zbožím, jež vstoupilo na celní území Unie nebo je opustilo.7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro udělení povolení podle odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku.8.Komise v prováděcích aktech stanoví postup centralizovaného celního řízení podle tohoto článku, včetně příslušných celních formalit a kontrol. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 73Zápis do záznamů deklaranta1.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 4 mohou celní orgány osobě na žádost povolit podání celního prohlášení, včetně zjednodušeného celního prohlášení, ve formě zápisu do záznamů deklaranta, za předpokladu, že celní orgány mají v elektronickém systému deklaranta přístup k údajům z daného celního prohlášení v okamžiku podání celního prohlášení ve formě zápisu do záznamů deklaranta.2.Celní prohlášení se považuje za přijaté v okamžiku zápisu zboží do záznamů.3.Celní orgány mohou na žádost upustit od povinnosti předložit zboží. V takovém případě se zboží považuje za propuštěné v okamžiku zápisu do záznamů deklaranta.Od uvedené povinnosti lze upustit v případech, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:a)deklarant je oprávněným hospodářským subjektem pro celní zjednodušení podle čl. 23 odst. 1 písm. a);b)povaha a tok příslušného zboží to vyžadují a jsou celnímu orgánu známy;c)celní úřad vykonávající dohled má přístup ke všem informacím, jež považuje za nezbytné k tomu, aby v případě potřeby mohl uplatnit své právo provést kontrolu zboží, ad)v okamžiku zápisu do záznamů se na zboží již nevztahují jiné právní předpisy uplatňované celními orgány, ledaže je v povolení uvedeno něco jiného.Celní úřad vykonávající dohled může nicméně ve zvláštních případech požádat o předložení zboží.4.V povolení se uvedou podmínky, za nichž je propuštění zboží povoleno.5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro udělení povolení podle odstavce 1 tohoto článku.6.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro zápis do záznamů deklaranta, včetně příslušných celních formalit a kontrol, a upuštění od povinnosti předložit zboží podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 74Skončení platnostiPlatnost povolení pro zjednodušená celní prohlášení, centralizované celní řízení a zápis do záznamů deklaranta končí dnem uvedeným v čl. 265 odst. 3.

Kapitola 4Nakládání se zbožím

Článek 75Nakládání se zbožímPokud zboží nemůže být z jakéhokoli důvodu ponecháno v dočasném uskladnění, přijmou celní orgány neprodleně veškerá opatření, která jsou nezbytná pro nakládání se zbožím, v souladu s články 76, 77 a 78.

Článek 76Zničení zboží1.Mají-li k tomu celní orgány dostatečné důvody, mohou požadovat, aby bylo zboží, které jim bylo předloženo, zničeno, a o této skutečnosti vyrozumí dovozce, vývozce a držitele zboží. Náklady na zničení zboží nese dovozce nebo vývozce.2.Má-li být zničení provedeno na odpovědnost držitele rozhodnutí o právu duševního vlastnictví ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15)., musí být provedeno celními orgány nebo pod jejich dohledem.3.Považují-li to celní orgány za nezbytné a přiměřené, mohou zabavit a zničit nebo jinak znehodnotit výrobek, který jim nebyl předložen a který představuje riziko pro zdraví a bezpečnost konečných uživatelů. Náklady na takové opatření nese dovozce nebo vývozce.4.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro zničení zboží. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 77Opatření přijímaná celními orgány1.Celní orgány přijmou veškerá nezbytná opatření, včetně zabavení, prodeje, darování pro humanitární účely nebo zničení zboží, pro nakládání se zbožím v těchto případech:a)nebyla-li splněna jedna z povinností stanovených celními předpisy týkající se vstupu zboží, které není zbožím Unie, na celní území Unie nebo bylo-li zboží vyjmuto z celního dohledu;b)pokud zboží nemůže být propuštěno z některého z těchto důvodů:i)ve lhůtě stanovené celními orgány nebylo možné provést kontrolu zboží nebo v ní pokračovat z důvodů, které lze přičítat hospodářskému subjektu;ii)doklady, které musí být poskytnuty před umístěním nebo propuštěním zboží do požadovaného celního režimu, nebyly poskytnuty;iii)ve stanovené lhůtě nebyly uhrazeny platby nebo nebyla poskytnuta jistota, které měly být uhrazeny nebo poskytnuty v souvislosti s dovozním nebo vývozním clem;iv)zboží nesplňuje podmínky pro propuštění stanovené v článku 60;c)pokud zboží nebylo v přiměřené lhůtě po propuštění odebráno;d)pokud se po propuštění zjistí, že zboží nesplňovalo podmínky pro toto propuštění, neboe)pokud je zboží přenecháno ve prospěch státu v souladu s článkem 78.2.Zboží, které není zbožím Unie a které bylo přenecháno ve prospěch státu, zajištěno nebo zabaveno, se považuje za zboží, které bylo propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu. Zanese se do záznamů provozovatele celního skladu, popřípadě do záznamů celních orgánů, pokud mají zboží v držení ony.Pokud již celní orgány obdržely údaje o zboží, které má být zničeno, přenecháno ve prospěch státu, zajištěno nebo zabaveno, uvede se do záznamů odkaz na tyto údaje.3.Náklady na opatření uvedená v odstavci 1 nese:a)v případě uvedeném v odst. 1 písm. a) dopravce, dovozce nebo držitel režimu tranzitu nebo osoba, jež celním orgánům neumožnila dohled nad zbožím;b)v případech uvedených v odst. 1 písm. b), c) a d) dovozce, vývozce nebo držitel režimu tranzitu;c)v případě uvedeném v odst. 1 písm. e) osoba, jež zboží přenechá ve prospěch státu.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek a postupu pro zabavení zboží.5.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro prodej zboží celními orgány podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 78Přenechání zboží1.Zboží, které není zbožím Unie, a zboží v režimu konečného užití může držitel režimu nebo v příslušných případech držitel zboží na základě předchozího povolení celních orgánů přenechat ve prospěch státu.2.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro přenechání zboží ve prospěch státu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Hlava VIZBOŽÍ VSTUPUJÍCÍ NA CELNÍ ÚZEMÍ UNIEKapitola 1Předběžné informace o nákladu

Článek 79Vstup zbožíZboží může vstoupit na celní území Unie pouze tehdy, pokud dopravce nebo jiné osoby poskytli nebo zpřístupnili příslušným celním orgánům předběžné informace o nákladu podle článku 80.

Článek 80Předběžné informace o nákladu1.Dopravci, kteří přepravují zboží na celní území Unie, očekávanému celnímu úřadu prvního vstupu ve stanovených lhůtách pro každou zásilku poskytnou nebo zpřístupní předběžné informace o nákladu.2.Předběžné informace o nákladu zahrnují alespoň dovozce odpovědného za zboží, jedinečný referenční údaj pro danou zásilku, odesílatele, příjemce, popis zboží, sazební zařazení, hodnotu, konečné místo určení zboží, zemi konečného určení zboží, údaje o trase a povaze a identifikaci dopravního prostředku přepravujícího zboží a náklady na dopravu. Předběžné informace o nákladu se poskytnou předtím, než zboží vstoupí na celní území Unie. Celní orgány nebo Celní úřad EU si mohou pro účely vstupu vyžádat další informace. [pozm. návrh 187]3.Dovozce může poskytnout část předběžných informací o nákladu ve lhůtách stanovených v souladu s odstavcem 1. Pokud již dovozce poskytl nebo zpřístupnil část požadovaných předběžných informací o nákladu, spojí dopravce své vlastní doplňující informace s informacemi dovozce.4.Dovozce je informován, pokud dopravce spojí informace o zásilce s jeho předchozími informacemi.5.Ve zvláštních případech, kdy od dopravce nebo dovozce nelze získat všechny předběžné informace o nákladu podle odstavců 1 a 2, může být jejich předložení uloženo jiným osobám, jež mají tyto informace k dispozici a mají právo je poskytnout.6.Od povinnosti stanovené v odstavci 1 se upustí:a)u dopravních prostředků a zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají teritoriálními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území Unie bez zastávky na tomto území;b)u zboží, které vstupuje na celní území Unie poté, co toto území dočasně opustilo námořní nebo vzdušnou cestou a bylo přepraveno po přímé trase bez zastávky mimo celní území Unie, ac)v ostatních případech, které jsou řádně odůvodněny druhem zboží nebo dopravy nebo vyžadovány mezinárodními dohodami.7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:a)očekávaného celního úřadu prvního vstupu podle odstavce 1;b)doplňujících údajů, které mají být poskytnuty jako předběžné informace o nákladu podle odstavce 2;c)lhůt uvedených v odstavcích 1 a 3;d)zvláštních případů a jiných osob, jimž může být uloženo poskytnutí předběžných informací o nákladu podle odstavce 5;e)případů, v nichž se upouští od povinnosti poskytnout nebo zpřístupnit předběžné informace o nákladu z důvodu, že toto upuštění je řádně odůvodněno druhem zboží nebo dopravy, jak je uvedeno v odst. 6 písm. c);f)podmínek, za nichž může osoba, která informace poskytuje nebo zpřístupňuje, omezit viditelnost své identifikace na jednu nebo více dalších osob, které rovněž předkládají údaje, aniž by bylo dotčeno použití všech údajů pro účely celního dohledu.8.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro poskytování a přijímání předběžných informací o nákladu podle odstavců 1 až 5. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.9.Do data uvedeného v čl. 265stanoveného v pracovním programu přijatém podle čl. 29 odst. 35 písm. b) se za předběžné informace o nákladu považuje vstupní souhrnné celní prohlášení předložené v souladu s příslušnými pravidly a požadavky na údaje stanovenými v nařízení (EU) č. 952/2013 týkajícími se elektronických systémů, které členské státy a Komise vyvinuly podle čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013. [pozm. návrh 188]

Článek 81Analýza rizik na základě předběžných informací o nákladu1.Aniž jsou dotčeny činnosti Celního úřadu EU uvedené v hlavě XII, celní úřad prvního vstupu ve stanovených lhůtách zajistí, aby byla především pro účely bezpečnosti a zabezpečení a pokud možno i pro jiné účely provedena analýza rizik založená na předběžných informacích o nákladu a jiných informacích poskytnutých nebo zpřístupněných prostřednictvím celního datového centra EU, a na základě výsledků této analýzy rizik přijme nezbytná opatření.2.Celní úřad prvního vstupu může přijmout vhodná zmírňující opatření, včetně:a)pokynu pro dopravce, že zboží nesmí být naloženo nebo přepraveno;b)vyžádání si doplňujících informací nebo opatření;c)určení situací, kdy může být vhodné opatření jiného celního orgánu;d)doporučení nejvhodnějšího místa a nejvhodnějších opatření pro provedení kontroly.3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením lhůt, v nichž má být provedena analýza rizik a přijata nezbytná opatření podle odstavce 1 tohoto článku, a zmírňujících opatření podle odstavce 2 tohoto článku.4.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 3 se analýza rizik provádí na základě vstupního souhrnného celního prohlášení.

Článek 82Změna a zrušení platnosti předběžných informací o nákladu1.Dopravce informuje dotčené celní orgány o odklonech od trasy nákladu oznámené v předběžných informacích o nákladu.2.Dovozce a dopravce změní jeden nebo více údajů v předběžných informacích o nákladu, pokud se dozvědí, že se příslušné informace v jejich záznamech změnily, nebo pokud o to celní orgán požádá nebo jim k tomu dá pokyn kvůli správnosti, úplnosti nebo kvalitě údajů, ledaže celní orgány informovaly dopravce, že mají v úmyslu provést kontrolu zboží nebo že zjistily, že předběžné informace o nákladu nejsou správné, nebo zboží již bylo předloženo celním orgánům.3.Dopravce zruší co nejdříve platnost předběžných informací o nákladu u zboží, které není dovezeno na celní území Unie. Celní orgány zruší platnost předběžných informací o nákladu tohoto zboží po uplynutí 200 dnů ode dne, kdy byly tyto informace poskytnuty nebo zpřístupněny.4.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro změny předběžných informací o nákladu podle odstavce 2 a pro zrušení platnosti předběžných informací o nákladu podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 83Oznámení příjezdu1.Dopravce oznámí příjezd dopravního prostředku vstupujícího na celní území Unie a zásilek v něm obsažených skutečnému celnímu úřadu prvního vstupu.2.Ve zvláštních případech, kdy od dopravce nelze získat všechny údaje o zásilkách, může být povinnost oznámit příchod zásilek skutečnému celnímu úřadu prvního vstupu uložena následnému dopravci nebo jiným osobám, jež mají tyto informace k dispozici a mají právo je poskytnout.3.Informace o příjezdu dopravního prostředku a zásilek mohou být celním orgánům poskytnuty nebo zpřístupněny jinými prostředky, než je celní datové centrum EU. V takových případech se informace poskytnuté nebo zpřístupněné těmito jinými prostředky předají do celního datového centra EU.4.Pokud se na příjezd dopravního prostředku a zásilek v něm obsažených nevztahuje oznámení uvedené v odstavci 1,Dopravce oznámí dopravcepouze příchod zboží, které je přepraveno přepraveného na celní území Unie námořní nebo vzdušnou cestou a které zůstává na palubě stejného dopravního prostředku pro přepravu na celním území v přístavu nebo na letišti, kde se zboží vykládá nebo překládá. [pozm. návrh 189]5.Odchylně od odstavce 4 neoznámí dopravce zboží, které bylo přepraveno na celní území Unie a jež se v rámci své cesty vykládá a opět nakládá na stejný dopravní prostředek, aby bylo možno vyložit nebo naložit jiné zboží, v témže přístavu nebo na témže letišti.6.Dopravce nevyloží na celním území Unie zboží, pro něž nebyly celním orgánům poskytnuty nebo zpřístupněny minimální předběžné informace o nákladu, pokud celní orgány dopravce nepožádaly o předložení zboží v souladu s článkem 85.7.Odchylně od odstavce 6 mohou celní orgány v případě bezprostředně hrozícího nebezpečí, které vyžaduje okamžité vyložení veškerého zboží nebo jeho části, povolit dopravci vyložení zboží.8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením zvláštních případů uvedených v odstavci 2 a jiných osob, kterým může být uložena povinnost oznámit příchod zásilek skutečnému celnímu úřadu prvního vstupu.9.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro oznamování příjezdu podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.9a. Do lhůt stanovených v pracovním programu uvedeném v čl. 29 odst. 5 písm. b) se oznámení o příchodu zboží a předložení celním orgánům podle čl. 85 odst. 1 v souladu s pravidly a požadavky na údaje stanovenými v nařízení (EU) č. 952/2013 vztahuje na elektronické systémy, které členské státy ve spolupráci s Komisí vyvinuly podle čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013, a považuje se za oznámení o příjezdu dopravního prostředku a příchodu zásilek v něm. [pozm. návrh 190]

Článek 84Doprava na příslušné místo1.Dopravce, který zboží přepravuje na celní území Unie, je dopraví neprodleně, po trase určené celními orgány a případně způsobem, který tyto orgány stanoví, k celnímu úřadu určenému celními orgány či na jakékoli jiné místo určené nebo schválené těmito orgány.2.Nemůže-li dopravce splnit povinnost uvedenou v odstavci 1 z důvodu nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci, neprodleně informuje celní orgány o této situaci a o přesném místě, kde se zboží nachází.3.Celní orgány určí opatření, která budou přijata k zajištění celního dohledu nad zbožím uvedeným v odstavci 1 nebo nad lodí či letadlem a veškerým zbožím na palubě této lodě nebo tohoto letadla za okolností stanovených v odstavci 2 a v příslušných případech k zajištění jeho následné dopravy k celnímu úřadu nebo na jiné místo určené nebo schválené těmito orgány nebo do svobodného pásma.4.Zboží přepravované do svobodného pásma je do daného svobodného pásma přepraveno přímo, námořní nebo vzdušnou cestou nebo, je-li přepravováno po zemi, aniž by prošlo jinou částí celního území Unie, jestliže je část hranice svobodného pásma totožná s pozemní hranicí mezi členským státem a třetí zemí.5.Celní orgán může na základě dohody uzavřené s příslušnou třetí zemí podrobit celním kontrolám zboží, které se dosud nachází mimo celní území Unie. Celní orgány s tímto zbožím zacházejí stejně jako se zbožím přepraveným na celní území Unie.6.Odchylně od odstavců 1 a 2 se mohou na zboží přepravované v příhraničních oblastech nebo potrubím a dráty, na přepravu zanedbatelného hospodářského významu nebo na zboží přepravované cestujícími vztahovat zvláštní pravidla, za předpokladu, že tím není ohrožen celní dohled a možnosti celní kontroly.7.Odstavec 1 se nevztahuje na dopravní prostředky a zboží přepravované dopravními prostředky, které pouze proplouvají teritoriálními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území Unie bez zastávky na tomto území.8.Články 83 a 85 se nepoužijí, jestliže zboží Unie, které je přepravováno beze změny celního statusu v souladu s čl. 58 odst. 2, vstupuje na celní území Unie poté, co toto území dočasně opustilo námořní nebo vzdušnou cestou a bylo přepraveno po přímé trase bez zastávky mimo celní území Unie.

Článek 85Předložení celním orgánům1.Vyžadují-li to celní orgány nebo jiné právní předpisy uplatňované celními orgány, předloží dopravce zboží, které vstoupilo na celní území Unie, celním orgánům po jeho příchodu k určenému celnímu úřadu nebo na jiné místo určené nebo schválené celními orgány nebo do svobodného pásma.2.Aniž je dotčen čl. 80 odst. 5, celní orgány vyžadují, aby dopravce předložil zboží a poskytl předběžné informace o nákladu uvedené v článku 80, pokud tyto informace nebyly poskytnuty již dříve. [pozm. návrh 191]3.Zboží předložené celnímu úřadu se bez souhlasu celních orgánů nepřemístí z místa, kde bylo celnímu úřadu předloženo.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro určení a schválení jiných míst než určeného celního úřadu, jak je uvedeno v odstavci 1.5.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro předkládání zboží celním orgánům podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 86Dočasné uskladnění zboží1.Zboží, které není zbožím Unie, je dočasně uskladněno od okamžiku, kdy dopravce oznámí jeho příchod na celní území Unie, do doby, než je propuštěno do celního režimu, nebo do doby, než celní orgány upraví jeho situaci v souladu s odstavcem 6.2.Zboží vstupující na celní území v režimu tranzitu je dočasně uskladněno poté, co bylo předloženo celnímu úřadu určení na celním území Unie v souladu s předpisy upravujícími režim tranzitu obsaženými v hlavě VIII kapitole 2, dokud není propuštěno do jiného celního režimu nebo dokud celní orgány neupraví jeho situaci v souladu s odstavcem 6.3.Dočasně uskladněné zboží se skladuje pouze v celních skladech nebo v odůvodněných případech na jiných místech určených nebo schválených celními orgány.4.Provozovatel dočasného skladu nebo celního skladu uchová zboží v dočasném uskladnění, nesmí je však upravovat ani měnit jeho vzhled nebo technické vlastnosti.5.Zboží, které není zbožím Unie a je dočasně uskladněno, je propuštěno do celního režimu nejpozději tři dny90 dní od oznámení jeho příchodu nebo nejpozději šest dní od oznámení jeho příchodu v případě schváleného příjemce podle čl. 116 odst. 4 písm. b), pokud celní orgány nepožadují předložení tohoto zboží. Ve výjimečných případech může být tato lhůta prodloužena. [pozm. návrh 192]6.Pokud zboží nemůže být z řádně doloženého důvodu ponecháno v dočasném uskladnění, přijmou celní orgány neprodleně veškerá nezbytná opatření k nakládání se zbožím v souladu s kapitolou 4 této hlavy.7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro určení nebo schválení míst uvedených v odstavci 3 tohoto článku a případů, kdy může být lhůta uvedená v odstavci 5 tohoto článku prodloužena.7a. Do data uvedeného v čl. 265 odst. 3 se prohlášení o dočasném uskladnění předkládá v souladu s pravidly a požadavky na údaje podle nařízení (EU) č. 952/2013, a prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci v nich stanovených. [pozm. návrh 193]

Článek 87Přechodné ustanovení týkající se povolení k provozování dočasného skladuDo data stanoveného v čl. 265 odst. 3 celní orgány znovu posoudí povolení k provozování dočasného skladu, aby ověřily, zda může být jejich držitelům uděleno povolení k uskladnění v celním skladu. Pokud tomu tak není, povolení k provozování dočasného skladu se zruší.

Kapitola 2Propuštění do volného oběhu

Článek 88Oblast působnosti a účinek1.Zboží, které není zbožím Unie a které má být uvedeno na trh Unie nebo je zamýšleno k soukromému použití nebo k osobní spotřebě na celním území Unie, se propustí do volného oběhu.2.Propuštění zboží do volného oběhu se nepovažuje za prokázání shody s příslušnými jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány.3.Podmínky pro propuštění zboží do volného oběhu jsou tyto:a)celním orgánům byly poskytnuty nebo zpřístupněny požadované údaje, které musí zahrnovat alespoň dovozce odpovědného za zboží, prodávajícího, kupujícího, výrobce, dodavatele výrobku, pokud se liší od výrobce, odpovědný hospodářský subjekt v Unii podle článku 4 nařízení (EU) 2019/1020 a článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/XXXXNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/… ze dne ../../2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a o zrušení směrnice Rady 87/357/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (Úř. věst. L …)., hodnotu, původ, sazební zařazení a popis zboží, jedinečný referenční údaj pro danou zásilku a její umístění a seznam příslušných jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány;b)jsou zaplaceny nebo zajištěny splatné dovozní clo nebo jiné poplatky, včetně antidumpingových cel, vyrovnávacích cel nebo ochranných opatření, ledaže je zboží předmětem žádosti o čerpání celní kvóty nebo dovozce je obchodníkem kategorie „Trust and Check“;c)zboží vstoupilo na celní území Unie ad)zboží splňuje příslušné jiné právní předpisy uplatňované celními orgány.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění a změny tohoto nařízení stanovením údajů, které mají být poskytnuty nebo zpřístupněny celním orgánům pro propuštění zboží do volného oběhu podle odst. 3 písm. a) tohoto článku.

Článek 89Uplatňování obchodněpolitických opatření na aktivní a pasivní zušlechťovací styk1.Pokud byly do volného oběhu propuštěny zušlechtěné výrobky získané v rámci aktivního zušlechťovacího styku a výpočet částky dovozního cla se provádí podle čl. 168 odst. 3, použijí se obchodněpolitická opatření týkající se propuštění zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, do volného oběhu.2.Odstavec 1 se nepoužije na odpad a zbytky.3.Pokud byly do volného oběhu propuštěny zušlechtěné výrobky získané v rámci aktivního zušlechťovacího styku a výpočet částky dovozního cla se provádí podle čl. 167 odst. 1, použijí se obchodněpolitická opatření týkající se tohoto zboží pouze tehdy, pokud těmto opatřením podléhá zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku.4.Obchodněpolitická opatření se nepoužijí na zušlechtěné výrobky propuštěné do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku, pokud:a)zušlechtěné výrobky si zachovají původ v Unii ve smyslu článku 148;b)součástí pasivního zušlechťovacího styku je oprava, včetně systému prosté výměny uvedeného v článku 143, neboc)režim pasivního zušlechťovacího styku následuje po činnostech dalšího zpracování v souladu s článkem 139.

Kapitola 3Osvobození od dovozního cla

Článek 90Oblast působnosti a účinek1.Zboží, které není zbožím Unie a původně bylo vyvezeno z celního území Unie jako zboží Unie a které je ve lhůtě tří let vráceno na toto území a v celním prohlášení navrženo na propuštění do volného oběhu, je na žádost dotyčné osoby osvobozeno od dovozního cla.První pododstavec se použije i v případě, že vrácené zboží představuje pouze část zboží dříve vyvezeného z celního území Unie.2.Pokud to zvláštní okolnosti odůvodňují, lze tříletou lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit.3.Bylo-li vrácené zboží před vývozem z celního území Unie propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou dovozního cla na základě konkrétního konečného užití, přizná se osvobození od cla podle odstavce 1 pouze tehdy, má-li toto zboží být propuštěno do volného oběhu k témuž konečnému užití.Má-li být dotyčné zboží propuštěno do volného oběhu k jinému konečnému užití, sníží se částka dovozního cla o případně vybranou částku cla při prvním propuštění tohoto zboží do volného oběhu. Je-li tato částka vyšší než částka vyměřená při propuštění vráceného zboží do volného oběhu, žádná náhrada se neposkytuje.4.Ztratí-li zboží Unie svůj celní status podle článku 57 a je-li následně propuštěno do volného oběhu, použijí se odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku.5.Osvobození od dovozního cla se poskytuje pouze tehdy, je-li zboží vráceno ve stavu, v němž bylo vyvezeno.6.Osvobození od dovozního cla je podloženo informacemi, jež potvrzují splnění podmínek pro osvobození.7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením případů, kdy se zboží považuje za vrácené ve stavu, v němž bylo vyvezeno, podle odstavce 5 tohoto článku.8.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro poskytování informací podle odstavce 6 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 91Zboží, na které se vztahovala opatření stanovená v rámci společné zemědělské politiky1.Není-li ve zvláštních případech stanoveno jinak, osvobození od dovozního cla podle článku 90 se nepřizná zboží, na které se vztahovala opatření stanovená v rámci společné zemědělské politiky, jež zahrnují jeho vývoz z celního území Unie.2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením zvláštních případů uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 92Zboží, které bylo předtím propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku1.Článek 90 se použije na zušlechtěné výrobky, které byly původně zpětně vyvezeny z celního území Unie poté, co byly propuštěny do režimu aktivního zušlechťovacího styku.2.Na žádost dovozce a po předložení nezbytných informací se částka dovozního cla za zboží uvedené v odstavci 1 určí v souladu s čl. 168 odst. 3. Den zpětného vývozu se považuje za den propuštění zboží do volného oběhu.3.Osvobození od dovozního cla podle článku 90 se nepřizná v případě zušlechtěných výrobků, které byly vyvezeny v souladu s čl. 109 odst. 2 písm. c), není-li zajištěno, že zboží nebude propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

Článek 93Produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře1.Aniž je dotčen čl. 148 odst. 1, jsou od dovozního cla při svém propuštění do volného oběhu osvobozeny tyto produkty:a)produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z teritoriálních vod třetí země loděmi registrovanými nebo přihlášenými výlučně v některém členském státě a plujícími pod vlajkou tohoto státu;b)produkty, které byly získány z produktů uvedených v písmenu a) na palubě plavidel, která je zpracovávají, splňujících podmínky stanovené v písmenu a).2.Osvobození od dovozního cla podle odstavce 1 je podloženo doklady o splnění podmínek stanovených v uvedeném odstavci.3.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro poskytnutí dokladů podle odstavce 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Hlava VIIZBOŽÍ OPOUŠTĚJÍCÍ CELNÍ ÚZEMÍ UNIEKapitola 1Výstup zboží a režim vývozu

Článek 94Výstup zboží1.Zboží může opustit celní území Unie pouze tehdy, pokud vývozce nebo jiné osoby příslušným celním orgánům poskytly nebo zpřístupnily informace před výstupem uvedené v článku 95.2.Komise v prováděcích aktech stanoví pravidla týkající se formalit, které je třeba splnit před výstupem zboží a při jeho výstupu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 95Informace před výstupem1.Vývozci, kteří chtějí vyvézt zboží z celního území Unie, poskytnou minimální informace před výstupem ve stanovené lhůtě předtím, než zboží opustí celní území Unie.2.Od povinnosti uvedené v odstavci 1 se upustí v jednom z těchto případů:a)u dopravních prostředků a zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají teritoriálními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území Unie bez zastávky na tomto území;b)v jiných zvláštních případech, které jsou řádně odůvodněny druhem zboží nebo dopravy nebo vyžadovány mezinárodními dohodami;c)u zboží, které bylo dočasně vyvezeno z celního území Unie podle článku 58.3.Minimální informace před výstupem podle odstavce 1 uvádějí, zda je zboží:a)zbožím Unie, které má být propuštěno do režimu vývozu;b)zbožím Unie, které má být propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku;c)zbožím Unie, které opustí celní území Unie poté, co bylo propuštěno do režimu konečného užití;d)zbožím Unie, které má být dodáno při osvobození od DPH nebo spotřební daně v režimu dodávek v letadle nebo na lodi bez ohledu na místo určení daného letadla či lodi, pro něž se vyžaduje doklad o dodání;e)zbožím Unie, které má být propuštěno do režimu vnitřního tranzitu, nebof)zbožím, které není zbožím Unie a které má být vyvezeno poté, co bylo dočasně uskladněno nebo propuštěno do celního režimu.4.Dopravce může na celním území Unie naložit pouze zboží, o němž byly celnímu úřadu výstupu poskytnuty nebo zpřístupněny minimální informace před výstupem.5.Dopravce vyveze zboží z celního území Unie ve stejném stavu, v jakém se nacházelo v okamžiku poskytnutí nebo zpřístupnění informací před výstupem.6.Pokud vývozce neposkytl informace před výstupem nebo poskytnuté informace před výstupem neodpovídají příslušnému zboží, poskytne je dopravce celnímu úřadu výstupu ve stanovené lhůtě předtím, než zboží opustí celní území Unie.7.Nezbytné údaje v informacích před výstupem se neprodleně poskytnou nebo zpřístupní celnímu úřadu výstupu.8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění nebo změny tohoto nařízení stanovením:a)minimálních informací před výstupem, které mají být poskytnuty s přihlédnutím k režimu, do něhož má být zboží propuštěno, a ke skutečnosti, zda je zboží zbožím Unie, nebo zbožím, které není zbožím Unie;b)zvláštní lhůty podle odstavců 1 a 6, v níž mají být poskytnuty nebo zpřístupněny informace před výstupem předtím, než zboží opustí celní území Unie, a to s přihlédnutím k druhu dopravy a dopravním prostředkům;c)zvláštních případů, v nichž se upustí od povinnosti poskytnout nebo zpřístupnit informace před výstupem podle odst. 2 písm. b);d)informací, které mají být oznámeny při výstupu zboží podle odstavce 8.9.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro poskytování a přijímání informací před výstupem a potvrzení o výstupu podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.10.Do konečného data stanoveného v čl. 265 odst. 3 se za informace před výstupem považuje výstupní souhrnné celní prohlášení, vývozní prohlášení, prohlášení o zpětném vývozu a oznámení o zpětném vývozu.

Článek 96Změna a zrušení platnosti informací před výstupem1.Vývozce nebo dopravce mohou změnit jeden nebo více údajů v informacích před výstupem poté, co byly poskytnuty nebo zpřístupněny.Změnu nelze provést poté, co nastal některý z těchto případů:a)celní orgány informovaly o svém záměru provést kontrolu zboží;b)celní orgány zjistily, že jeden nebo více údajů uvedených v informacích jsou nesprávné nebo neúplné;c)celní orgány již povolily výstup zboží.2.Vývozce nebo dopravce zruší co nejdříve platnost informací před výstupem u zboží, které není vyvezeno z celního území Unie. Celní orgány zruší platnost informací před výstupem týkajících se tohoto zboží po uplynutí 150 dnů ode dne, kdy byly tyto informace poskytnuty nebo zpřístupněny.3.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro změnu informací před výstupem podle odst. 1 prvního pododstavce a pro zrušení platnosti informací před výstupem podle odstavce 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 97Analýza rizik na základě informací před výstupem1.Aniž jsou dotčeny činnosti Celního úřadu EU uvedené v hlavě IV, celní úřad vývozu ve stanovené lhůtě zajistí, aby byla především pro účely bezpečnosti a zabezpečení a pokud možno i pro jiné účely provedena analýza rizik založená na informacích před výstupem a dalších informacích poskytnutých nebo zpřístupněných prostřednictvím celního datového centra EU, a na základě výsledků této analýzy rizik přijme nezbytná opatření.2.Celní úřad příslušný pro místo, kde je vývozce usazen, může přijmout vhodná zmírňující opatření, včetně:a)pokynu pro vývozce nebo dopravce, že zboží nesmí být naloženo nebo přepraveno;b)vyžádání si doplňujících informací nebo opatření;c)určení situací, kdy by mohlo být vhodné opatření jiného orgánu;d)doporučení nejvhodnějšího místa a nejvhodnějších opatření pro provedení kontroly;e)určení trasy, která se má použít, a lhůty, kterou je třeba dodržet v případě, má-li zboží opustit celní území Unie.3.Celní úřad výstupu rovněž provede analýzu rizik, pokud dopravce poskytne informace o zboží podle čl. 95 odst. 6.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením lhůt, v nichž má být provedena analýza rizik a na základě výsledků analýzy rizik přijata nezbytná opatření podle odstavce 1 tohoto článku, a zmírňujících opatření podle odstavce 2 tohoto článku.

Článek 98Předložení zboží a potvrzení o výstupu1.Nebyly-li informace před výstupem poskytnuty ve stanovené lhůtě nebo vyžadují-li to celní orgány či jiné právní předpisy uplatňované celními orgány, předloží dopravce zboží, které má opustit celní území Unie, celnímu úřadu výstupu před jeho odesláním.2.Dopravce potvrdí celním orgánům výstup zboží z celního území Unie.

Článek 99Režim vývozu1.Zboží Unie a zboží, které není zbožím Unie, jež má opustit celní území Unie, se propustí do režimu vývozu.2.Podmínky pro propuštění zboží do režimu vývozu jsou tyto:a)celním orgánům byly poskytnuty nebo zpřístupněny minimální informace, které musí zahrnovat alespoň vývozce odpovědného za zboží, prodávajícího, kupujícího, hodnotu, původ, sazební zařazení, popis zboží a jeho umístění;b)jsou zaplaceny nebo zajištěny splatné vývozní clo nebo jiné poplatky ac)zboží splňuje příslušné jiné právní předpisy uplatňované celními orgány.3.Zboží, které má opustit celní území Unie, podléhá podle okolností:a)vrácení nebo prominutí dovozního cla;b)platbě vývozních náhrad;c)formalitám vyžadovaným podle platných právních předpisů s ohledem na další poplatky.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění a změny tohoto nařízení stanovením údajů, jež se poskytnou nebo zpřístupní celním orgánům pro propuštění zboží do režimu vývozu, jak je uvedeno v odst. 2 písm. a).5.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro vrácení DPH fyzickým osobám neusazeným v Unii, jak je uvedeno v odst. 3 písm. b). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 100Osvobození od vývozního cla pro dočasně vyvezené zboží UnieAniž je dotčen článek 140, je zboží Unie, které je dočasně vyvezeno z celního území Unie, osvobozeno od vývozního cla pod podmínkou jeho zpětného dovozu.

Hlava VIIIZVLÁŠTNÍ REŽIMYKapitola 1Obecná ustanovení

Článek 101Oblast působnosti1.Zboží může být propuštěno do kterékoli z těchto kategorií zvláštních režimů:a)tranzit, což zahrnuje vnější a vnitřní tranzit;b)uskladnění, což zahrnuje uskladnění v celním skladu a svobodná pásma;c)zvláštní účel, což zahrnuje dočasné použití a konečné užití;d)zušlechtění, což zahrnuje aktivní a pasivní zušlechťovací styk.2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění a změny tohoto nařízení stanovením údajů, jež se poskytnou nebo zpřístupní celním orgánům pro propuštění zboží do zvláštních režimů.

Článek 102Povolení1.Dovozci nebo vývozci, kteří mají v úmyslu propustit zboží do zvláštního celního režimu, mají povolení vydané celními orgány pro:a)použití režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku, režimu dočasného použití nebo režimu konečného užití;b)provozování zařízení pro uskladnění zboží v celním skladu, kromě případů, kdy skladovací zařízení provozuje samotný celní orgán.Povolení stanoví podmínky pro použití těchto režimů nebo provozování těchto skladovacích zařízení.2.Není-li stanoveno jinak, udělí celní orgány povolení uvedené v odstavci 1 pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:a)držitel povolení je usazen na celním území Unie, není-li stanoveno jinak pro režim dočasného použití nebo ve výjimečných případech pro režim konečného užití nebo aktivního zušlechťovacího styku;b)držitel povolení poskytuje nezbytné záruky pro řádný průběh operací; má se za to, že obchodník kategorie „Trust and Check“ splňuje tuto podmínku, pokud je činnost týkající se dotčeného zvláštního režimu zohledněna v povolení podle článku 25;c)celní orgány považovaly za nezbytné, aby v případě, že držitel povolení není obchodníkem kategorie „Trust and Check“, byla poskytnuta jistota za případný celní dluh nebo jiné poplatky související se zbožím propuštěným do zvláštního režimu;d)celní orgány mohou vykonávat celní dohled, aniž by musely zavést administrativní opatření, která jsou neúměrná daným hospodářským potřebám;e)pokud se povolení týká dočasného použití, držitel povolení zboží použije nebo zajistí jeho použití;f)pokud se povolení týká režimu zušlechťovacího styku, provádí držitel povolení u zboží zušlechťovací operace nebo zajišťuje jejich provádění;g)povolením pro režim zušlechťovacího styku nejsou nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců v Unii („přezkoumání hospodářských podmínek“).3.Neodůvodňuje-li to jinak hospodářská povaha zušlechtění, celní orgány vydávající povolení si za účelem posouzení, zda udělením povolení pro režim aktivního zušlechťovacího styku nejsou nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců v Unii, vyžádají před přijetím rozhodnutí o povolení stanovisko Celního úřadu EU, pokud:a)dovozní clo použitelné při propuštění zušlechtěných výrobků do volného oběhu je určeno na základě sazebního zařazení, celní hodnoty, množství, povahy a původu zboží, které je propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, v souladu s čl. 168 odst. 3 a 4, ab)existuje důkaz, že zásadní zájmy výrobců v Unii budou pravděpodobně nepříznivě dotčeny. Má se za to, že takový důkaz existuje, pokud by se na zboží, které má být propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, vztahovalo opatření zemědělské politiky, prozatímní nebo konečné antidumpingové clo, vyrovnávací clo, ochranné opatření nebo dodatečné clo vyplývající z pozastavení koncesí, jestliže bylo zboží propuštěno do volného oběhu.4.Za účelem posouzení, zda udělením povolení pro režim pasivního zušlechťovacího styku nejsou nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců v Unii, si celní orgány před přijetím rozhodnutí o povolení vyžádají stanovisko Celního úřadu EU, pokud existuje důkaz, že zásadní zájmy výrobců v Unii vyrábějících zboží, které je považováno za citlivé, budou pravděpodobně nepříznivě dotčeny, a zboží není určeno k opravě.5.Na žádost podle odstavců 3 a 4 může Celní úřad EU zaujmout jedno z těchto stanovisek:a)udělením povolení nejsou nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců v Unii;b)udělením povolení jsou nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců v Unii;c)udělením povolení pro řádně odůvodněné a sledované množství zboží, které je vymezeno ve stanovisku, nejsou nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců v Unii.Stanovisko Celního úřadu EU zohlední celní orgány vydávající povolení, jakož i jakékoli jiné celní orgány zabývající se podobnými povoleními. Celní orgány vydávající povolení nemusí stanovisko Celního úřadu EU zohlednit, pokud své rozhodnutí v tomto ohledu odůvodní.6.Celní orgány, které udělují povolení, tato povolení poskytnou nebo zpřístupní v celním datovém centru EU. Pokud povolení pro zvláštní režimy obsahují obchodně citlivé informace, je přístup k jejich údajům omezen.7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení s cílem stanovit:a)výjimky z podmínek uvedených v odstavci 2;b)případy uvedené v odstavci 3, kdy hospodářská povaha zušlechtění odůvodňuje, aby celní orgány posoudily, zda udělením povolení pro režim aktivního zušlechťovacího styku nejsou nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců v Unii, bez stanoviska Celního úřadu EU;c)seznam zboží považovaného za citlivé, jak je uvedeno v odstavci 4.8.Komise v prováděcích aktech stanoví:a)procesní pravidla pro udělování povolení pro režimy podle odstavce 1;b)procesní pravidla pro vydávání stanoviska Celního úřadu EU ac)množství a pravidla pro sledování prahové hodnoty podle odstavce 5.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.9.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 1 se přezkoumání hospodářských podmínek podle odst. 2 písm. f) uskutečňuje na úrovni Unie a pořádá je Komise. Odkazuje-li se do tohoto data na stanovisko Celního úřadu EU podle této kapitoly, má se za to, že se odkazuje na přezkoumání na úrovni Unie, jak je stanoveno v odstavci 5 tohoto článku.

Článek 103Povolení se zpětným účinkem1.Celní orgány udělí povolení se zpětným účinkem, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:a)jsou prokázány hospodářské důvody;b)žádost nesouvisí s pokusem o klamavé jednání;c)žadatel na základě účtů nebo záznamů prokázal, že:i)jsou splněny veškeré požadavky daného režimu;ii)zboží může v příslušných případech být pro rozhodné období identifikováno;iii)uvedené účty nebo záznamy umožňují kontrolu daného režimu;d)je možné splnit všechny formality nezbytné pro nápravu situace u zboží, včetně případného zrušení platnosti příslušných předchozích záznamů;e)žadateli nebylo uděleno povolení se zpětným účinkem v průběhu tří let ode dne přijetí žádosti;f)nevyžaduje se stanovisko Celního úřadu EU za účelem posouzení, zda udělením povolení nejsou nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců v Unii, ledaže se žádost týká obnovení povolení pro stejný druh operace a zboží;g)žádost se netýká provozování skladovacích zařízení pro uskladnění zboží v celním skladu;h)pokud se žádost týká obnovení povolení pro stejný druh operace a zboží, je podána do tří let od pozbytí platnosti původního povolení.2.Celní orgány mohou povolení se zpětným účinkem udělit i tehdy, pokud zboží propuštěné do celního režimu již není dostupné v okamžiku, kdy byla žádost o toto povolení přijata.

Článek 104Záznamy1.Držitel povolení, dovozce nebo vývozce a všechny osoby, které provádějí činnost zahrnující uskladnění, opracování nebo zpracování zboží nebo prodej či nákup zboží ve svobodných pásmech, vedou příslušné záznamy v podobě schválené celními orgány a poskytují nebo zpřístupňují tyto záznamy v celním datovém centru EU.Záznamy obsahují informace a údaje, které celním orgánům umožní dohled nad dotyčným režimem, zejména pokud jde o identifikaci zboží, které bylo do tohoto režimu propuštěno, jeho celní status a pohyb.2.Má se za to, že obchodník kategorie „Trust and Check“ splňuje povinnost stanovenou v odstavci 1.

Článek 105Vyřízení zvláštního režimu1.V případech jiných než režim tranzitu, a aniž je dotčen celní dohled v souvislosti s konečným užitím podle článku 135, je zvláštní režim vyřízen v okamžiku, kdy se zboží propuštěné do daného režimu či zušlechtěné výrobky propustí do následného celního režimu, opustí celní území Unie nebo jsou zničeny a nezůstane po nich žádný odpad nebo jsou přenechány ve prospěch státu podle článku 78.2.Celní orgány režim tranzitu vyřídí, pokud je na základě porovnání údajů, které byly poskytnuty nebo zpřístupněny celnímu úřadu odeslání, s údaji poskytnutými nebo zpřístupněnými celnímu úřadu určení, patrné, že tento režim byl řádně ukončen.3.Celní orgány přijmou veškerá opatření potřebná k tomu, aby napravily situaci u zboží, u něhož nebyl příslušný režim vyřízen v souladu se stanovenými podmínkami.4.Není-li stanoveno jinak, proběhne vyřízení režimu ve stanovené lhůtě.5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením lhůty uvedené v odstavci 4.6.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro vyřízení zvláštního režimu podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 106Převod práv a povinností1.Celní orgány mohou držiteli povolení pro jiný zvláštní režim, než je tranzit, povolit, aby zcela nebo zčásti převedl svá práva a povinnosti ve vztahu ke zboží, které bylo propuštěno do tohoto zvláštního režimu, na dovozce nebo vývozce, kteří rovněž splňují podmínky pro daný režim.2.Držitel povolení, který převádí svá práva a povinnosti, informuje celní orgány o převodu a o vyřízení režimu, ledaže celní orgány udělily povolení rovněž dovozci nebo vývozci, na kterého se práva a povinnosti převádějí.3.Pokud se převod práv a povinností týká více než jednoho členského státu, konzultují celní orgány, které převod povolují, ostatní dotčené členské státy.4.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro převod práv a povinností držitele povolení ve vztahu ke zboží, které bylo propuštěno do jiného zvláštního režimu, než je tranzit. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 107Pohyb zboží1.Ve zvláštních případech mohou dovozci a vývozci přepravovat zboží propuštěné do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, nebo zboží ve svobodném pásmu mezi různými místy na celním území Unie.2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením případů a podmínek, kdy mohou dovozci a vývozci přepravovat zboží podle odstavce 1 tohoto článku.3.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro pohyb zboží propuštěného do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, nebo zboží ve svobodném pásmu podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 108Obvyklé formy manipulace1.Zboží, které bylo propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu zušlechtění nebo které bylo umístěno do svobodného pásma, může být podrobeno obvyklým formám manipulace, jejichž cílem je zajistit uchování zboží, zlepšit jeho vzhled nebo obchodní jakost nebo je upravit pro distribuci nebo další prodej.2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením obvyklých forem manipulace se zbožím podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 109Rovnocenné zboží1.Rovnocenným zbožím je zboží Unie, které je uskladněno, použito nebo zpracováno místo zboží propuštěného do zvláštního režimu.V režimu pasivního zušlechťovacího styku je rovnocenným zbožím zboží, které není zbožím Unie a které je zpracováno místo zboží Unie, které bylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku.Není-li stanoveno jinak, má rovnocenné zboží stejný osmimístný kód kombinované nomenklatury, stejnou obchodní jakost a stejné technické charakteristiky jako zboží, které nahrazuje.2.Je-li zajištěn řádný průběh režimu, zejména pokud jde o celní dohled, celní orgány na žádost povolí:a)použití rovnocenného zboží v režimu uskladnění v celním skladu, svobodných pásem, konečného užití a zušlechtění;b)použití rovnocenného zboží v režimu dočasného použití ve zvláštních případech;c)v případě režimu aktivního zušlechťovacího styku vývoz zušlechtěných výrobků získaných z rovnocenného zboží před dovozem zboží, které nahrazují;d)v případě režimu pasivního zušlechťovacího styku dovoz zušlechtěných výrobků získaných z rovnocenného zboží před vývozem zboží, které nahrazují.Má se za to, že obchodník kategorie „Trust and Check“ splňuje podmínku zajištění řádného průběhu režimu, pokud je činnost týkající se použití rovnocenného zboží pro dotyčný režim zohledněna v povolení podle článku 25.3.Použití rovnocenného zboží není povoleno v žádném z těchto případů:a)provádí-li se v režimu aktivního zušlechťovacího styku pouze obvyklé formy manipulace vymezené v článku 108;b)platí-li zákaz vracet dovozní clo nebo přiznávat osvobození od dovozního cla pro nepůvodní zboží, které bylo použito při výrobě zušlechtěných výrobků v režimu aktivního zušlechťovacího styku a pro něž je vydán nebo vystaven doklad o původu v rámci preferenční dohody mezi Unií a některými třetími zeměmi nebo skupinami těchto zemí;c)pokud by to vedlo k neoprávněné výhodě týkající se dovozního cla, nebo je-li to stanoveno v právních předpisech Unie.4.V případě uvedeném v odst. 2 písm. c), a pokud by zušlechtěné výrobky podléhaly vývoznímu clu, jestliže by nebyly vyvezeny v rámci aktivního zušlechťovacího styku, poskytne držitel povolení jistotu k zajištění úhrady vývozního cla pro případ, že zboží, které není zbožím Unie, nebude dovezeno ve lhůtě uvedené v čl. 138 odst. 3.5.Komise má pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení s cílem stanovit:a)výjimky podle odst. 1 třetího pododstavce;b)podmínky, za nichž se používá rovnocenné zboží podle odstavce 2;c)zvláštní případy, kdy se rovnocenné zboží použije v režimu dočasného použití podle odst. 2 písm. b);d)případy, kdy použití rovnocenného zboží není povoleno podle odst. 3 písm. c).6.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro používání rovnocenného zboží povolené podle odstavce 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Kapitola 2TranzitOddíl 1Obecná pravidla

Článek 110Oblast působnosti1.Zboží se propustí do režimu tranzitu při vstupu na celní území, pokud již nebylo propuštěno do režimu tranzitu uvedeného v článcích 111 a 112 nebo pokud nebylo propuštěno do jiného celního režimu ve lhůtě stanovené v čl. 86 odst. 4.2.Držitel zboží se považuje za dovozce nebo vývozce zboží a je povinen zaplatit clo a jiné daně a poplatky, pokud celní orgány nemají údaje o jiném dovozci nebo vývozci.3.Zboží propuštěné do tranzitního režimu Unie zůstává v tomto režimu, dokud není propuštěno do jiného celního režimu.

Článek 111Vnější tranzit1.Režim vnějšího tranzitu umožňuje přepravu zboží, které není zbožím Unie, mezi dvěma místy na celním území Unie, aniž by toto zboží podléhalo:a)dovoznímu clu či jiným poplatkům, včetně antidumpingových cel, vyrovnávacích cel či ochranných opatření;b)obchodněpolitickým opatřením, pokud nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.2.Ve zvláštních případech se zboží Unie propustí do režimu vnějšího tranzitu.3.Přeprava uvedená v odstavci 1 se uskutečňuje jedním z těchto způsobů:a)v režimu vnějšího tranzitu Unie;b)v souladu s Úmluvou TIR, pokud tato přeprava:i)byla zahájena nebo má být ukončena mimo celní území Unie;ii)probíhá mezi dvěma místy na celním území Unie přes území třetí země;c)v souladu s Úmluvou ATA nebo Istanbulskou úmluvou, pokud jde o tranzit;d)na podkladě formuláře 302 v rámci Dohody mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951, a formuláře EU 302;e)v rámci poštovního systému v souladu s akty Světové poštovní unie, pokud je zboží přepravováno držiteli nebo pro držitele práv a povinností vyplývajících z těchto aktů.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením zvláštních případů, kdy má být zboží Unie propuštěno do režimu vnějšího tranzitu.5.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro použití odst. 3 písm. b) až e) na celním území Unie, a to s ohledem na potřeby Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 112Vnitřní tranzit1.Režim vnitřního tranzitu umožňuje za podmínek stanovených v odstavci 2 přepravu zboží Unie mezi dvěma místy na celním území Unie přes třetí zemi beze změny celního statusu.2.Přeprava uvedená v odstavci 1 se uskutečňuje jedním z těchto způsobů:a)v režimu vnitřního tranzitu Unie, je-li tato možnost upravena v mezinárodní dohodě;b)v souladu s Úmluvou TIR;c)v souladu s Úmluvou ATA nebo Istanbulskou úmluvou, pokud jde o tranzit;d)na podkladě formuláře 302 stanoveného v Dohodě mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951, a formuláře EU 302;e)v rámci poštovního systému v souladu s akty Světové poštovní unie, pokud je zboží přepravováno držiteli nebo pro držitele práv a povinností vyplývajících z těchto aktů.3.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro použití odst. 2 písm. b) až e) na celním území Unie, a to s ohledem na potřeby Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 113Jediné území pro účely tranzituJe-li zboží přepravováno z jednoho místa na celním území Unie do jiného místa v souladu s Úmluvou TIR, Úmluvou ATA nebo Istanbulskou úmluvou, na podkladě formuláře 302, formuláře EU 302 nebo v rámci poštovního systému, považuje se celní území Unie pro účely této přepravy za jediné území.

Článek 114Vyloučení osob z operací TIR1.Pokud celní orgány některého členského státu rozhodnou o vyloučení osoby z operací TIR na základě článku 38 Úmluvy TIR, vztahuje se toto rozhodnutí na celé celní území Unie a žádné celní úřady nepřijmou karnety TIR předložené touto osobou.2.Členský stát oznámí své rozhodnutí podle odstavce 1 spolu s datem jeho použitelnosti ostatním členským státům a Komisi a Celnímu úřadu EU.

Článek 115Schválený odesílatel a schválený příjemce pro účely TIR1.Celní orgány mohou na žádost povolit, aby osoba (schválený příjemce) přijímala zboží přepravované v souladu s Úmluvou TIR na schváleném místě, aby byl režim ukončen v souladu s čl. 1 písm. d) Úmluvy TIR.2.Celní orgány mohou na žádost povolit, aby osoba (schválený odesílatel) odesílala zboží přepravované v souladu s Úmluvou TIR na schváleném místě, aby byl režim zahájen v souladu s čl. 1 písm. c) Úmluvy TIR.Pro účely prvního pododstavce je schválený odesílatel oprávněn používat zvláštní typ celních závěr podle čl. 116 odst. 4 písm. c).3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro udělování povolení podle odstavců 1 a 2.

Oddíl 2Tranzit Unie

Článek 116Povinnosti držitele tranzitního režimu Unie a dopravce a příjemce zboží přepravovaného v tranzitním režimu Unie1.Držitel tranzitního režimu Unie odpovídá za splnění všech těchto povinností:a)poskytnutí údajů, které celním orgánům umožní dohled nad zbožím, včetně alespoň totožnosti zboží, které bylo do tohoto režimu propuštěno, dopravního prostředku, dovozce nebo vývozce, celního statusu a pohybu;b)předložení zboží ve stanovené lhůtě celnímu úřadu určení v nezměněném stavu spolu s požadovanými údaji a při dodržení opatření přijatých celními orgány k zajištění identifikace tohoto zboží;c)dodržování celních předpisů vztahujících se na režim;d)nestanoví-li celní předpisy jinak, poskytnutí jistoty k zajištění úhrady částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu nebo zaplacení jiných poplatků, které mohou u zboží vzniknout.2.Povinnosti držitele režimu jsou splněny a režim tranzitu je ukončen, jakmile je zboží propuštěné do tohoto režimu spolu s požadovanými informacemi k dispozici celnímu úřadu určení v souladu s celními předpisy.3.Dopravce nebo příjemce zboží, který zboží přijímá s vědomím, že se přepravuje v tranzitním režimu Unie, je rovněž odpovědný za předložení zboží celnímu úřadu určení v nezměněném stavu, ve stanovené lhůtě a při dodržení opatření přijatých celními orgány k zajištění identifikace tohoto zboží.4.Celní orgány mohou na žádost povolit kterékoli z následujících zjednodušení, pokud jde o propuštění zboží do tranzitního režimu Unie nebo vyřízení tohoto režimu:a)status schváleného odesílatele, který držiteli povolení umožňuje propouštět zboží do tranzitního režimu Unie bez jeho předložení celnímu úřadu;b)status schváleného příjemce, který držiteli povolení umožňuje přijímat zboží přepravované v tranzitním režimu Unie na schváleném místě a vyřídit tento režim v souladu s odstavcem 2;c)použití zvláštního typu celních závěr, pokud se celní závěra vyžaduje pro zajištění identifikace zboží propuštěného do tranzitního režimu Unie;d)použití elektronického přepravního dokladu k propuštění zboží do tranzitního režimu Unie, pokud tento přepravní doklad obsahuje nezbytné informace a tyto informace jsou dostupné celním orgánům v místě odeslání i v místě určení, aby byl umožněn celní dohled nad zbožím a vyřízení daného režimu.5.Celní orgány provádějí alespoň jednou za tři roky podrobné monitorování činností schválených odesílatelů a příjemců s cílem posoudit jejich soulad s požadavky povolení.6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení dalším upřesněním požadavků na údaje podle odst. 1 písm. a) a b) a podmínek pro udělování povolení podle odstavce 4.7.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro:a)propouštění zboží do tranzitního režimu Unie a vyřízení tohoto režimu;b)fungování zjednodušení uvedených v odstavci 4.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 117Zboží přepravované v režimu vnějšího tranzitu Unie přes území třetí země1.Režim vnějšího tranzitu Unie se vztahuje na zboží, které je přepravováno přes třetí zemi, je-li splněna jedna z těchto podmínek:a)tuto možnost stanoví mezinárodní dohoda;b)přeprava přes tuto třetí zemi je uskutečněna na základě jediného přepravního dokladu vystaveného na celním území Unie.2.V případě uvedeném v odst. 1 písm. b) se po dobu, kdy se zboží nachází mimo celní území Unie, účinky režimu vnějšího tranzitu Unie pozastaví.3.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro celní dohled nad zbožím, které je přepravováno přes území třetí země v režimu vnějšího tranzitu Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Kapitola 3UskladněníOddíl 1Společná ustanovení

Článek 118Oblast působnosti1.Režim uskladnění umožňuje skladovat na celním území Unie zboží, které není zbožím Unie, aniž by toto zboží podléhalo:a)dovoznímu clu;b)jiným poplatkům podle jiných příslušných platných předpisů;c)obchodněpolitickým opatřením, pokud nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.2.Podmínky pro propuštění zboží do režimu uskladnění jsou tyto:a)celním orgánům byly poskytnuty nebo zpřístupněny minimální údaje, které musí zahrnovat alespoň dovozce odpovědného za zboží, výrobce, hodnotu, původ, sazební zařazení a popis zboží a seznam příslušných jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány na toto zboží, není-li stanoveno jinak, ab)bylo zjištěno, že zboží splňuje jiné právní předpisy uplatňované celními orgány. [pozm. návrh 194]3.Zboží Unie může být propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného celního pásma v souladu s jinými právními předpisy Unie uplatňovanými celními orgány nebo proto, aby se na ně vztahovalo rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního cla. Zboží Unie může do celního skladu nebo do svobodného pásma vstoupit, může v něm být uskladněno, přepravováno, lze ho v něm užít, zušlechtit nebo spotřebovat. V takových případech se zboží nepovažuje za zboží v režimu uskladnění.4.Dovozce propustí zboží, které není zbožím Unie a které bylo dovezeno do celního skladu nebo do svobodného pásma, do příslušného režimu uskladnění.5.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro propouštění zboží Unie do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného celního pásma, jak je uvedeno v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 119Informace o uskladnění1.Provozovatel celního skladu nebo svobodného pásma je povinnen celním orgánům poskytne nebo zpřístupníposkytnout nebo zpřístupnit minimální údaje nezbytné pro uplatnění ustanovení upravujících skladování zboží, které se v něm nachází, zejména údaje uvedené v čl. 118 odst. 2 písm. a), celní status zboží propuštěného do režimu uskladnění a následný pohyb tohoto zboží. Jakmile budou funkce celního datového centra EU stanovené v článku 29 plně funkční, bude provozovatel povinen tyto údaje zpřístupnit prostřednictvím celního datového centra EU. [pozm. návrh 195]2.Pokud dovozce nebo dopravce již poskytl nebo zpřístupnil všechny informace uvedené v odstavci 1 nebo část těchto informací, propojí provozovatel celního skladu nebo svobodného pásma své vlastní doplňující informace s informacemi dovozce nebo dopravce.3.Hospodářský subjekt nesmí přijmout zboží, u něhož nebyly celním orgánům poskytnuty nebo zpřístupněny minimální informace.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 120Změna a zrušení platnosti informací o uskladnění1.Provozovatel celního skladu nebo svobodného pásma může změnit jeden nebo více údajů v informacích o zboží v jeho zařízení poté, co byly poskytnuty nebo zpřístupněny, ledaže celní orgány informovaly provozovatele, že mají v úmyslu provést kontrolu zboží nebo že zjistily, že informace o zboží nejsou správné.2.Dovozce, dopravce nebo provozovatel skladu ve svobodném pásmu co nejdříve zruší platnost informací o zboží, které nebylo dovezeno na celní území Unie. Celní orgány zruší platnost informací o tomto zboží po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy byly tyto informace poskytnuty nebo zpřístupněny.

Článek 121Délka trvání režimu uskladnění1.Doba, po kterou se zboží může nacházet v režimu uskladnění, není omezena.2.Za výjimečných okolností mohou celní orgány stanovit lhůtu, v níž musí být režim uskladnění vyřízen, zejména pokud druh a povaha zboží mohou v případě dlouhodobého skladování ohrozit zdraví a život lidí, zvířat nebo rostlin nebo životní prostředí.

Oddíl 2Uskladnění v celním skladu

Článek 122Uskladnění v celních skladech1.Režim uskladnění v celním skladu umožňuje skladovat zboží, které není zbožím Unie, v prostorách nebo na jiných místech schválených pro tento režim celními orgány a pod celním dohledem („celní sklady“).2.Celní sklady může pro celní skladování zboží použít jakýkoli dovozce („veřejný celní sklad“) nebo mohou být použity pro skladování zboží dovezeného držitelem povolení k celnímu skladování („soukromý celní sklad“).

Článek 123Povolení k provozování celních skladů1.Provozování celního skladu vyžaduje povolení celních orgánů, pokud provozovatelem celního skladu není samotný celní orgán. Povolení stanoví podmínky pro provozování celního skladu.2.Povolení uvedené v odstavci 1 se udělí pouze osobám, jež splňují tyto podmínky:a)jsou usazeny na celním území Unie;b)poskytují nezbytné záruky pro řádný průběh operací;c)má se za to, že obchodník kategorie „Trust and Check“ splňuje tuto podmínku, pokud je provozování celního skladu zohledněno v povolení uvedeném v článku 25;d)poskytnou jistotu za případný celní dluh.3.Povolení uvedené v odstavci 1 se udělí pouze tehdy, pokud jsou celní orgány schopny vykonávat celní dohled, aniž by musely zavést administrativní opatření, která nejsou úměrná daným hospodářským potřebám.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro udělení povolení podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 124Přeprava zboží v celním skladu1.Celní orgány mohou provozovateli celního skladu povolit přepravu zboží za těchto podmínek:a)možnost přepravy zboží je stanovena v povolení k celnímu skladování;b)provozovatelem celního skladu je oprávněný hospodářský subjekt kategorie „Trust and Check“;c)informace o přepravě jsou zaznamenány v záznamech hospodářského subjektu a jsou poskytnuty nebo zpřístupněny celním orgánům odeslání a příchodu zboží.2.Komise v prováděcích aktech stanoví postup pro přepravu zboží v celním skladu podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 125Zušlechtění v celním skladuJe-li to hospodářsky odůvodněné a není-li tím nepříznivě dotčen celní dohled, mohou celní orgány povolit, aby zboží v celním skladu bylo následně propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo režimu konečného užití za účelem jeho zušlechtění v celním skladu, a to za podmínek stanovených uvedenými režimy.

Článek 126Celní dohledZa zajištění toho, že zboží v režimu uskladnění v celním skladu není vyjmuto z celního dohledu, odpovídá držitel povolení.

Oddíl 3Svobodná pásma

Článek 127Vymezení svobodných pásem1.Členské státy mohou některé části celního území Unie prohlásit za svobodná pásma.Pro každé svobodné pásmo členský stát určí zeměpisné vymezení a místa vstupu a výstupu.2.Členské státy sdělí Komisi informace o svých svobodných pásmech, která jsou v provozu.3.Svobodná pásma jsou ohrazena.Obvod a místa vstupu do svobodného pásma a výstupu z něj podléhají celnímu dohledu.4.Osoby, zboží a dopravní prostředky vstupující do svobodných pásem nebo z nich vystupující mohou být podrobeny celním kontrolám.

Článek 128Stavby a činnosti ve svobodných pásmech1.Ke stavbě budov ve svobodném pásmu je zapotřebí předchozí povolení celních orgánů.2.S výhradou celních předpisů je ve svobodném pásmu povolena jakákoli průmyslová či obchodní činnost nebo poskytování služeb. Provozování těchto činností a poskytování služeb musí být předem oznámeno celním orgánům.3.S ohledem na povahu daného zboží nebo potřeby celního dohledu či požadavky na bezpečnost a zabezpečení mohou celní orgány činnosti uvedené v odstavci 2 zakázat nebo omezit.4.Celní orgány mohou zakázat výkon činnosti ve svobodném pásmu osobám, které neposkytují potřebnou záruku dodržování celních předpisů.

Článek 129Zboží, které není zbožím Unie, ve svobodných pásmech1.Zboží, které není zbožím Unie, umístěné ve svobodném pásmu lze propustit do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku, dočasného použití nebo konečného užití za podmínek stanovených pro tyto režimy.V takových případech se zboží nepovažuje za zboží v režimu svobodného celního pásma.2.Aniž jsou dotčena ustanovení týkající se zásob nebo zásobovacích skladů, u nichž tak daný režim stanoví, odstavec 1 nevylučuje použití nebo spotřebování zboží, jehož propuštění do volného oběhu nebo režimu dočasného použití by nepodléhalo uplatnění dovozního cla stanoveného v rámci společné zemědělské politiky nebo obchodní politiky nebo opatření zakazujících použití tohoto zboží v Unii.Toto použití nebo spotřeba vyžaduje, aby byly celním orgánům poskytnuty nebo zpřístupněny příslušné informace.

Článek 130Přeprava zboží ze svobodného pásmaZboží může být ze svobodného pásma vyvezeno pouze tehdy, bylo-li propuštěno do jiného celního režimu.

Článek 131Celní status1.Na žádost dotyčné osoby stanoví celní orgány celní status zboží jako zboží Unie u tohoto zboží:a)zboží Unie, které vstupuje do svobodného pásma;b)zboží Unie, které ve svobodném pásmu prošlo zušlechťovacími operacemi;c)zboží, které bylo ve svobodném pásmu propuštěno do volného oběhu.2.Zboží, které je ze svobodného pásma přepraveno do jiné části celního území Unie nebo které je propuštěno do celního režimu, se považuje za zboží, které není zbožím Unie, pokud se jeho celní status zboží Unie neprokáže.3.Pro účely uplatnění vývozního cla a vývozních licencí nebo opatření na kontrolu vývozu stanovených v rámci společné zemědělské politiky nebo obchodní politiky se však takové zboží považuje za zboží Unie, pokud se nezjistí, že nemá celní status zboží Unie.

Kapitola 4Zvláštní účelOddíl 1Dočasné použití

Článek 132Oblast působnosti1.Režim dočasného použití umožňuje, aby zboží, které není zbožím Unie a které má být vyvezeno, podléhalo na celním území Unie zvláštnímu účelu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla, a aniž by se na ně vztahovaly:a)jiné poplatky podle jiných příslušných platných předpisů;b)obchodněpolitická opatření, pokud nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.2.Režim dočasného použití lze použít pouze v případě, jsou-li splněny tyto podmínky:a)zboží nemá být kromě běžného snížení hodnoty způsobeného jeho používáním nijak změněno;b)je možné zajistit identifikaci zboží, které bylo do režimu propuštěno, s výjimkou případů, kdy s ohledem na povahu zboží nebo zamýšlené použití nemůže neprovedení identifikace vést ke zneužití režimu nebo kdy je v případě uvedeném v článku 109 možné ověřit splnění podmínek stanovených pro rovnocenné zboží;c)v případě potřeby bylo uděleno povolení v souladu s článkem 102 a před propuštěním zboží byly celním orgánům poskytnuty nebo zpřístupněny minimální údaje, které musí zahrnovat alespoň dovozce odpovědného za zboží, hodnotu, původ, sazební zařazení a popis a zamýšlené použití zboží;d)jsou splněny požadavky pro úplné nebo částečné osvobození od cla stanovené v celních předpisech;e)zboží bylo přepraveno na celní území Unie;f)bylo zjištěno, že zboží splňuje příslušné jiné právní předpisy uplatňované celními orgány. [pozm. návrh 196]3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:a)zvláštního účelu podle odstavce 1 tohoto článku;b)požadavků pro úplné osvobození od dovozního cla podle odst. 2 písm. d) tohoto článku.

Článek 133Doba, po kterou může zboží setrvat v režimu dočasného použití1.Celní orgány stanoví dobu, během níž musí být zboží, které bylo propuštěno do režimu dočasného použití, propuštěno do následného celního režimu. Tato doba je dostatečně dlouhá pro dosažení cíle povoleného použití.2.Lhůta, po kterou může zboží setrvat v režimu dočasného použití za stejným účelem a na odpovědnost téhož držitele povolení, nesmí přesáhnout 24 měsíců, a to i v případě, že byl režim vyřízen tím, že zboží bylo propuštěno do jiného zvláštního režimu a následně opět do režimu dočasného použití.3.Pokud za mimořádných okolností nelze povoleného použití dosáhnout během doby uvedené v odstavcích 1 a 2, mohou celní orgány na odůvodněnou žádost dovozce povolit přiměřené prodloužení uvedené doby.4.Celková doba, po kterou může zboží setrvat v režimu dočasného použití, nepřesáhne s výjimkou nepředvídatelné události deset let.

Článek 134Výše dovozního cla v případě dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla1.Výše dovozního cla u zboží, které bylo propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, činí 3 % z částky dovozního cla, které by bylo v případě uvedeného zboží splatné, kdyby bylo toto zboží v den propuštění do režimu dočasného použití propuštěno do volného oběhu.Částka je splatná za každý byť jen započatý měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla.2.Částka dovozního cla není vyšší než částka, která by byla splatná, kdyby dané zboží bylo v den propuštění do režimu dočasného použití propuštěno do volného oběhu.

Oddíl 2Konečné užití

Článek 135Režim konečného užití1.Režim konečného užití umožňuje, aby bylo zboží propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla, která je stanovena v právních předpisech Unie, pod podmínkou, že dovozce přidělí zboží pro zvláštní účel.2.Podmínky pro propuštění zboží do režimu konečného užití jsou tyto:a)v případě potřeby bylo uděleno povolení v souladu s článkem 102;b)celním orgánům byly poskytnuty nebo zpřístupněny minimální údaje, které musí zahrnovat alespoň dovozce odpovědného za zboží, prodejce, kupujícího, výrobce, dodavatele výrobku, pokud se liší od výrobce, odpovědný hospodářský subjekt v Unii podle článku 4 nařízení (EU) 2019/1020 a článku 16 nařízení (EU) 2023/XXXX[Úřad pro publikace: vložit do textu konečný odkaz – viz pozn. pod čarou č. 19.], hodnotu, původ, sazební zařazení a popis zboží, jedinečný referenční údaj pro danou zásilku a její umístění a seznam příslušných jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány na toto zboží;c)je zaplaceno nebo zajištěno případné splatné dovozní clo nebo jiné poplatky, včetně antidumpingových cel, vyrovnávacích cel nebo ochranných opatření, pokud se na zboží nevztahuje žádost o čerpání celní kvóty;d)zboží bylo přepraveno na celní území Unie;e)zboží splňuje příslušné jiné právní předpisy uplatňované celními orgány.3.Pokud se zboží nachází ve výrobní fázi, ve které je nákladově účinným způsobem možné dosáhnout pouze předepsaného konečného užití, mohou celní orgány v povolení stanovit podmínky, za nichž se má za to, že zboží bylo použito k účelům uvedeným v právních předpisech Unie, které stanoví osvobození od cla nebo snížené sazby cla.4.Pokud je zboží vhodné pro opakované použití a celní orgány to považují za vhodné za účelem zamezení zneužití, pokračuje celní dohled po dobu nejdéle dvou let od data prvního použití zboží pro účely uvedené v právních předpisech Unie, které stanoví osvobození od cla nebo snížené sazby cla.5.Celní dohled u režimu konečného užití končí v kterémkoli z těchto případů:a)jakmile bylo zboží použito pro účely uvedené v právních předpisech Unie, které stanoví osvobození od cla nebo snížené sazby cla;b)jakmile zboží opustí celní území Unie, je zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu;c)jakmile bylo zboží použito k jiným účelům, než které jsou uvedeny v právních předpisech Unie, jež stanoví osvobození od cla nebo snížené sazby cla, a bylo zaplaceno příslušné dovozní clo.6.Požaduje-li se výtěžnost, použije se na režim konečného užití článek 136.7.Odpad a zbytky vzniklé při opracování nebo zpracování zboží podle předepsaného konečného užití a ztráty na základě přirozeného úbytku se považují za zboží, jež dosáhlo předepsaného konečného užití.8.Odpad a zbytky vzniklé při zničení zboží propuštěného do režimu konečného užití se považují za propuštěné do režimu uskladnění v celním skladu.

Kapitola 5ZušlechtěníOddíl 1Obecná ustanovení

Článek 136VýtěžnostS výjimkou případů, kdy je výtěžnost vymezena ve zvláštních právních předpisech Unie, celní orgány stanoví buď výtěžnost či průměrnou výtěžnost zušlechťovací operace, nebo případně způsob, jak ji stanovit.Výtěžnost nebo průměrná výtěžnost se stanoví na základě skutečných podmínek, za kterých jsou nebo budou zušlechťovací operace prováděny. Výtěžnost lze v příslušných případech upravit podle článku 10.

Oddíl 2Aktivní zušlechťovací styk

Článek 137Oblast působnosti1.Aniž je dotčen článek 109, umožňuje režim aktivního zušlechťovacího styku, aby pro účely jedné nebo několika zušlechťovacích operací na celním území Unie bylo použito zboží, které není zbožím Unie, aniž by toto zboží podléhalo:a)dovoznímu clu či jiným poplatkům, včetně antidumpingových cel, vyrovnávacích cel či ochranných opatření;b)obchodněpolitickým opatřením, pokud nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.2.Podmínky pro propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku jsou tyto:a)v případě potřeby bylo v souladu s článkem 102 uděleno povolení pro jedno z použití uvedených v odstavci 3 tohoto článku;b)celním orgánům byly poskytnuty nebo zpřístupněny minimální údaje, které musí zahrnovat alespoň dovozce odpovědného za zboží, prodávajícího, kupujícího, výrobce, hodnotu, původ, sazební zařazení a popis zboží a jeho umístění a seznam příslušných jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány;c)zboží bylo přepraveno na celní území Unie.3.Dovozci mohou použít režim aktivního zušlechťovacího styku k:a)opravě zboží, které má být propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku;b)zničení zboží, které má být propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku;c)výrobě zušlechtěných výrobků, v nichž lze zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku identifikovat, aniž by bylo dotčeno použití příslušenství pro výrobu;d)provedení operací na zboží propuštěném do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jež zajistí dodržení technických požadavků pro propuštění zboží do volného oběhu;e)podrobení zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku obvyklým formám manipulace v souladu s článkem 108;f)výrobě zušlechtěných výrobků se zbožím rovnocenným zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, v souladu s článkem 109.

Článek 138Lhůta pro vyřízení režimu1.Celní orgány stanoví lhůtu, v níž má být režim aktivního zušlechťovacího styku v souladu s článkem 105 vyřízen.Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy bylo zboží, které není zbožím Unie, do tohoto režimu propuštěno, a zohledňuje dobu potřebnou pro provedení zušlechťovacích operací a vyřízení režimu.2.Na odůvodněnou žádost držitele povolení mohou celní orgány lhůtu uvedenou v odstavci 1 přiměřeně prodloužit.V povolení může být uvedeno, že lhůta, která začíná v průběhu měsíce, čtvrtletí nebo pololetí, končí posledním dnem následujícího měsíce, čtvrtletí nebo pololetí.3.V případě předčasného vývozu v souladu s čl. 109 odst. 2 písm. c) se v povolení uvede lhůta, v níž musí být zboží, které není zbožím Unie, navrženo do režimu aktivního zušlechťovacího styku, přičemž se zohlední doba potřebná pro pořízení a přepravu zboží na celní území Unie.Lhůta uvedená v prvním pododstavci se stanoví v měsících a nepřesáhne šest měsíců. Začíná běžet dnem přijetí vývozního prohlášení vztahujícího se na zušlechtěné výrobky získané z odpovídajícího rovnocenného zboží.4.Na žádost držitele povolení může být šestiměsíční lhůta uvedená v odstavci 3 prodloužena, a to i po jejím uplynutí, pokud celková lhůta nepřesáhne dvanáct měsíců.

Článek 139Dočasný vývoz pro účely dalšího zpracováníNa žádost mohou celní orgány povolit, aby část zboží nebo veškeré zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, nebo zušlechtěné výrobky byly dočasně vyvezeny pro účely dalšího zpracování mimo celní území Unie v souladu s podmínkami stanovenými pro režim pasivního zušlechťovacího styku.

Oddíl 3Pasivní zušlechťovací styk

Článek 140Oblast působnosti1.Režim pasivního zušlechťovacího styku umožňuje, aby bylo zboží Unie dočasně vyvezeno z celního území Unie za účelem zušlechťovacích operací. Zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem zušlechtění tohoto zboží, mohou být na žádost držitele povolení nebo jakékoli jiné osoby usazené na celním území Unie, získá-li tato osoba souhlas držitele povolení a jsou-li splněny podmínky povolení, propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla.2.Podmínky pro propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku jsou tyto:a)v případě potřeby bylo uděleno povolení v souladu s článkem 102 a tímto článkem;b)celním orgánům byly poskytnuty nebo zpřístupněny minimální údaje, které musí zahrnovat alespoň vývozce odpovědného za zboží, prodávajícího, kupujícího, hodnotu, původ, sazební zařazení a popis zboží;c)jsou zaplaceny nebo zajištěny splatné vývozní clo nebo jiné poplatky;d)zboží je v souladu s příslušnými jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány.3.Celní orgány neudělí povolení pro režim pasivního zušlechťovacího styku v případě žádného z tohoto zboží Unie:a)zboží, jehož vývoz zakládá nárok na vrácení nebo prominutí dovozního cla;b)zboží, které bylo před vývozem propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla na základě jeho konečného užití, dokud účely tohoto konečného užití nejsou splněny, ledaže má toto zboží projít opravami;c)zboží, jehož vývoz zakládá nárok na poskytnutí vývozních náhrad;d)zboží, jemuž je na základě vývozu v rámci společné zemědělské politiky přiznána jiná finanční výhoda než náhrady uvedené v písmenu c).4.Celní orgány stanoví lhůtu, během níž musí být dočasně vyvezené zboží dovezeno zpět na celní území Unie ve formě zušlechtěných výrobků a propuštěno do volného oběhu, aby mu mohlo být přiznáno úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla. Na odůvodněnou žádost držitele povolení mohou povolit přiměřené prodloužení této lhůty.

Článek 141Zboží opravené nebo nahrazené bezplatně1.Je-li celním orgánům náležitě prokázáno, že zboží bylo opraveno nebo nahrazeno bezplatně v důsledku smluvních nebo zákonných záručních povinností nebo v důsledku výrobní vady nebo vady materiálu, nebo z toho důvodu, že zboží nesplňovalo specifikace, které kupující požadoval od prodávajícího, má toto zboží nárok na úplné osvobození od dovozního cla.2.Odstavec 1 se nevztahuje na případy, kdy výrobní vada nebo vada materiálu byly vzaty v úvahu již při prvním propuštění daného zboží do volného oběhu.

Článek 142Zboží opravené nebo upravené v rámci mezinárodních dohod1.Zušlechtěné výrobky získané ze zboží propuštěného do režimu pasivního zušlechťovacího styku se úplně osvobozují od dovozního cla, je-li celním orgánům náležitě prokázáno, že:a)toto zboží bylo opraveno či upraveno ve třetí zemi, s níž Unie uzavřela mezinárodní dohodu, ve které se takové osvobození stanoví, ab)podmínky pro osvobození od dovozního cla stanovené v dohodě uvedené v písmenu a) jsou splněny.2.Odstavec 1 se nevztahuje na zušlechtěné výrobky získané z rovnocenného zboží uvedeného v článku 109 ani na náhradní výrobky uvedené v článcích 143 a 144.

Článek 143Systém prosté výměny1.Systém prosté výměny umožňuje, aby dovezený výrobek („náhradní výrobek“) v souladu s odstavci 2 až 5 nahradil zušlechtěný výrobek.2.Celní orgány na žádost povolí použití systému prosté výměny, je-li předmětem zušlechťovací operace oprava vadného zboží Unie, které není předmětem opatření stanovených v rámci společné zemědělské politiky ani zvláštních režimů pro některé druhy zboží vzniklého zpracováním zemědělských produktů.3.Náhradní výrobky mají stejný osmimístný kód kombinované nomenklatury, stejnou obchodní jakost a stejné technické charakteristiky jako vadné zboží, pokud by bylo podrobeno opravě.4.Bylo-li vadné zboží před vývozem používáno, musí být náhradní výrobky také použité.Byl-li však náhradní výrobek dodán zdarma v důsledku smluvních nebo zákonných záručních povinností nebo v důsledku vady materiálu nebo výrobní vady, celní orgány od požadavku stanoveného v prvním pododstavci upustí.5.Na náhradní výrobky se použijí ustanovení, která by se vztahovala na zušlechtěné výrobky.

Článek 144Předčasný dovoz náhradních výrobků1.Celní orgány povolí za podmínek, které samy stanoví, na žádost dotyčné osoby dovoz náhradních výrobků před vývozem vadného zboží.V případě takového předčasného dovozu náhradního výrobku se poskytne jistota ve výši dovozního cla, které by bylo splatné, pokud by vadné zboží nebylo vyvezeno v souladu s odstavcem 2.2.Vadné zboží se vyveze ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy celní orgány přijmou celní prohlášení s návrhem na propuštění náhradních výrobků do volného oběhu.3.Pokud za mimořádných okolností nelze vadné zboží vyvézt ve lhůtě uvedené v odstavci 2, mohou celní orgány na odůvodněnou žádost držitele povolení udělit přiměřené prodloužení této lhůty.

Hlava IXSAZEBNÍ ZAŘAZENÍ, PŮVOD A HODNOTA ZBOŽÍKapitola 1Společný celní sazebník a sazební zařazení zboží

Článek 145Společný celní sazebník a celní dozor1.Splatné dovozní a vývozní clo vychází ze společného celního sazebníku.Další opatření stanovená ve zvláštních předpisech Unie upravujících obchod se zbožím se v příslušných případech uplatní podle sazebního zařazení tohoto zboží.2.Společný celní sazebník obsahuje všechny tyto prvky:a)kombinovanou nomenklaturu zboží, která je stanovena v nařízení (EHS) č. 2658/87;b)jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je plně nebo částečně založena na kombinované nomenklatuře nebo k ní přidává další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie, jež upravují uplatňování sazebních opatření při obchodu se zbožím;c)smluvní nebo běžná autonomní cla pro zboží, které je zahrnuto do kombinované nomenklatury;d)preferenční sazební opatření obsažená v dohodách, které Unie uzavřela s určitými třetími zeměmi nebo skupinami třetích zemí;e)preferenční sazební opatření přijatá jednostranně Unií vůči některým třetím zemím nebo skupinám třetích zemí;f)autonomní opatření, na jejichž základě lze clo u určitého zboží snížit nebo zboží od cla osvobodit;g)zvýhodněné sazební zacházení stanovené pro určité zboží z důvodu jeho povahy nebo na základě jeho konečného užití v rámci opatření uvedených v písmenech c) až f) nebo v písmenu h);h)jiná opatření vyplývající ze zemědělských nebo obchodních nebo jiných právních předpisů Unie, která jsou založena na sazebním zařazení zboží, zejména prozatímní nebo konečné antidumpingové clo, vyrovnávací clo nebo ochranné opatření.3.Splňuje-li dané zboží podmínky obsažené v opatřeních stanovených v odst. 2 písm. d) až g), mohou se tato opatření použít místo opatření uvedených v písmenu c) dotyčného odstavce. Tato opatření mohou být uplatněna se zpětnou účinností, jsou-li dodrženy lhůty a splněny podmínky stanovené v příslušném opatření nebo v tomto nařízení, a:a)pokud jde o opatření stanovená v písmenech d) a e), tato opatření umožňují takovou zpětnou účinnost;b)pokud jde o opatření stanovená v písmenu d), třetí země nebo skupina třetích zemí rovněž umožňuje takovou zpětnou účinnost.4.Je-li použití opatření uvedených v odst. 2 písm. d) až g) nebo osvobození od opatření podle písmene h) uvedeného odstavce omezeno na určitý objem dovozu nebo vývozu, přestanou být opatření nebo osvobození v případě celních či jiných kvót uplatňována od okamžiku, kdy je dosaženo stanoveného objemu dovozu nebo vývozu.V případě celních stropů přestanou být tato opatření uplatňována na základě právního aktu Unie.5.Celní orgány odmítnou použití zjednodušeného sazebního zacházení při prodeji na dálku, pokud na základě relevantních a objektivních údajů zjistí, že prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích zemí byl určen pro jiné osoby než osoby uvedené v čl. 14 odst. 2 písm. a) směrnice o DPH.6.Komise může propuštění zboží do volného oběhu, vývoz a propuštění zboží do určitých zvláštních režimů pro účely uvedené v čl. 31 odst. 4 podrobit celnímu dozoru.7.Komise v prováděcích aktech stanoví opatření pro jednotnou správu celních a jiných kvót a celních a jiných stropů podle odstavce 4 a pro řízení celního dozoru podle odstavce 6. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 146Sazební zařazení zboží1.Pro účely společného celního sazebníku spočívá sazební zařazení zboží v určení jedné podpoložky nebo dalšího členění kombinované nomenklatury, do nichž má být toto zboží zařazeno.2.Pro účely nesazebních opatření spočívá sazební zařazení zboží v určení jedné podpoložky nebo dalšího členění kombinované nomenklatury nebo jakékoli jiné nomenklatury, která je zcela nebo částečně založena na kombinované nomenklatuře nebo k ní přidává další členění a která je stanovena právními předpisy Unie, do nichž má být uvedené zboží zařazeno.3.Podpoložka nebo další členění určené podle odstavců 1 a 2 se použijí pro účely uplatňování opatření souvisejících s danou podpoložkou.4.Komise může v prováděcích aktech stanovit sazební zařazení zboží podle odstavců 1 a 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.V řádně odůvodněných a naléhavých případech, které souvisejí s potřebou rychle zajistit správné a jednotné používání kombinované nomenklatury, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 262 odst. 5.

Kapitola 2Původ zboží

Článek 147Nepreferenční původPravidla pro určení nepreferenčního původu zboží uvedená v článcích 148 a 149 se uplatní pro účely použití:a)společného celního sazebníku, s výjimkou opatření uvedených v čl. 145 odst. 2 písm. d) a e);b)jiných než sazebních opatření stanovených zvláštními předpisy Unie upravujícími obchod se zbožím ac)jiných opatření Unie týkajících se původu zboží.

Článek 148Získání původu1.Zboží zcela získané v jediné zemi nebo na jediném území se považuje za zboží pocházející z této země nebo z tohoto území.2.Zboží, na jehož výrobě se podílí více než jedna země nebo jedno území, se považuje za zboží pocházející ze země nebo území, kde došlo k jeho poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, podle nichž se zboží, u něhož je nezbytné určit nepreferenční původ pro účely použití opatření Unie uvedených v článku 147, považuje za zboží zcela získané v jediné zemi nebo na jediném území nebo za zboží, k jehož poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, došlo v určité zemi nebo na určitém území, podle odstavců 1 a 2 tohoto článku.

Článek 149Prokazování nepreferenčního původu1.Uvede-li dovozce původ zboží podle celních předpisů, mohou celní orgány vyžadovat doklad o původu zboží.2.Je-li původ zboží prokázán podle celních předpisů nebo jiných zvláštních předpisů Unie, mohou celní orgány v případě odůvodněných pochybností požadovat dodatečné doklady prokazující, že je původ stanoven v souladu s pravidly uvedenými v příslušných právních předpisech Unie.3.Je-li to nezbytné z hlediska obchodu, může být dokument prokazující původ vydán v Unii v souladu s pravidly původu platnými v zemi určení nebo na území určení nebo jakoukoli jinou metodou pro určení země, v níž bylo zboží zcela získáno nebo v níž došlo k jeho poslednímu podstatnému zpracování.4.Pokud se dovozce rozhodl použít zjednodušené sazební zacházení při prodeji na dálku podle čl. 156 odst. 2, celní orgány od dovozce nepožadují, aby původ zboží prokázal.5.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro poskytování a ověřování dokladů o původu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 150Preferenční původ zboží1.S cílem využít opatření podle čl. 145 odst. 2 písm. d) a e) nebo nesazebních preferenčních opatření musí být zboží v souladu s pravidly preferenčního původu uvedenými v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.2.V případě zboží, na něž se vztahují preferenční opatření obsažená v dohodách, které Unie uzavřela s určitými třetími zeměmi nebo skupinami těchto zemí, se pravidla preferenčního původu stanoví v těchto dohodách.3.V případě zboží, na něž se vztahují preferenční opatření přijatá jednostranně Unií vůči určitým třetím zemím nebo skupinám těchto zemí, vyjma těch, které jsou uvedeny v odstavci 5, přijme Komise v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel preferenčního původu. Tato pravidla vycházejí z kritéria, že je zboží zcela získáno, nebo z kritéria, že zboží je výsledkem dostatečného zpracování nebo opracování.4.V případě zboží, na něž se vztahují preferenční opatření uplatňovaná v rámci obchodu mezi celním územím Unie a Ceutou a Melillou, obsažená v protokolu č. 2 k aktu o přistoupení z roku 1985, se pravidla preferenčního původu přijmou v souladu s článkem 9 uvedeného protokolu.5.V případě zboží, na něž se vztahují preferenční opatření obsažená v preferenčních dohodách ve prospěch zámořských zemí a území přidružených k Unii, se pravidla preferenčního původu přijmou v souladu s článkem 203 Smlouvy o fungování EU.6.Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost země či území, na které se vztahuje preferenční režim, povolit této zemi nebo území u určitého zboží dočasnou odchylku od pravidel preferenčního původu uvedených v odstavci 3.Dočasná odchylka je odůvodněna jedním z těchto důvodů:a)vnitřní nebo vnější faktory zemi nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, dočasně brání v možnosti dodržovat pravidla preferenčního původu;b)země nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, požaduje čas na přípravu na dodržování těchto pravidel.7.Žádost o odchylku podá Komisi dotčená země nebo území, na které se vztahuje preferenční režim. V žádosti uvede podle druhého pododstavce důvody pro žádost o odchylku a přiloží příslušné podklady.8.Dočasná odchylka je omezena na dobu trvání účinků vnitřních nebo vnějších faktorů, které ji odůvodňují, nebo na dobu, kterou daná země nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, potřebuje k zajištění dodržování pravidel.9.V případě, že je odchylka povolena, dotčená země nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, dodržuje veškeré stanovené požadavky, pokud jde o informace, které mají být poskytovány Komisi ohledně využívání odchylky a řízení množství, pro něž je odchylka povolena.10.Pokud se dovozce rozhodne použít zjednodušené sazební zacházení při prodeji na dálku, nesmí využít opatření uvedených v čl. 145 odst. 2 písm. d) a e) ani nesazebních preferenčních opatření.11.Komise v prováděcích aktech stanoví:a)procesní pravidla týkající se preferenčního původu zboží pro účely opatření uvedených v odstavci 1;b)opatření, kterým se dané zemi nebo území, na něž se vztahuje preferenční režim, uděluje dočasná odchylka podle odstavce 6.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 151Určení původu zvláštních druhů zbožíKomise může v prováděcích aktech stanovit opatření k určení původu zvláštních druhů zboží v souladu s pravidly původu, která se na tato zboží vztahují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.V závažných a naléhavých případech, které souvisejí s těmito opatřeními a které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle zajistit správné a jednotné uplatňování pravidel původu, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 262 odst. 5.

Kapitola 3Hodnota zboží pro celní účely

Článek 152Oblast působnostiCelní hodnota zboží pro účely použití společného celního sazebníku a nesazebních opatření stanovených ve zvláštních předpisech Unie upravujících obchod se zbožím se určuje v souladu s články 153 a 157.

Článek 153Metoda určování celní hodnoty na základě převodní hodnoty1.Prvotním podkladem pro určení celní hodnoty zboží je převodní hodnota, tj. cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za zboží prodané pro vývoz na celní území Unie, upravená podle článků 154 a 155.2.Cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena, se rozumí celková platba, která byla nebo má být uskutečněna mezi kupujícím a prodávajícím nebo mezi kupujícím a třetí stranou ve prospěch prodávajícího za dovážené zboží a která zahrnuje veškeré platby, které byly nebo mají být uskutečněny jako podmínka prodeje dováženého zboží.3.Převodní hodnota se uplatní, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:a)nejsou stanovena žádná omezení, pokud jde o nakládání se zbožím nebo jeho použití kupujícím, s výjimkou kteréhokoli z těchto omezení:i)omezení, která jsou uložena nebo vyžadována právními předpisy nebo orgány veřejné správy v Unii;ii)omezení, která omezují zeměpisnou oblast, v níž může být zboží přeprodáváno;iii)omezení, která neovlivňují podstatně celní hodnotu zboží;b)prodej nebo cena nepodléhají podmínkám nebo plněním, jejichž hodnotu nelze ve vztahu ke zboží, které je ohodnocováno, určit;c)žádná část výnosu z jakéhokoli následného přeprodeje zboží, nakládání se zbožím nebo použití zboží kupujícím nepřipadne přímo ani nepřímo prodávajícímu, kromě případů, kdy lze provést přiměřenou úpravu;d)kupující a prodávající nejsou ve vzájemném spojení, nebo jejich vztah neovlivnil cenu.4.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro určení celní hodnoty v souladu s odstavci 1 a 2, včetně pravidel pro úpravu ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena, a pro použití podmínek uvedených v odstavci 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 154Položky převodní hodnoty1.Při určování celní hodnoty podle článku 153 se k ceně, která byla nebo má být za dovážené zboží skutečně zaplacena, připočítají:a)níže uvedené položky, pokud jsou hrazeny kupujícím, avšak nejsou zahrnuty v ceně, která byla nebo má být za zboží skutečně zaplacena:i)provize a odměny za zprostředkování, s výjimkou nákupních provizí;ii)náklady na nádoby, které se pro celní účely považují za součást zboží, aiii)náklady na balení zahrnující jak práci, tak materiál;b)hodnota, vhodným způsobem rozvržená, níže uvedeného zboží a služeb, pokud je kupující poskytuje přímo nebo nepřímo zdarma nebo za sníženou cenu pro použití při výrobě a prodeji k vývozu dováženého zboží, v rozsahu, v jakém tato hodnota nebyla zahrnuta do ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena:i)materiály, součástky, díly a podobné položky obsažené v dováženém zboží;ii)nářadí, matrice, slévačské formy a podobné položky použité k výrobě dováženého zboží;iii)materiály spotřebované při výrobě dováženého zboží aiv)technologie, vývoj, umělecká práce, design a plány a nákresy provedené mimo Unii a nezbytné pro výrobu dováženého zboží;c)poplatky za užívání práv a licenční poplatky týkající se hodnoceného zboží, které musí přímo nebo nepřímo uhradit kupující jako podmínku prodeje hodnoceného zboží, pokud tyto poplatky za užívání práv a licenční poplatky nejsou zahrnuty v ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena;d)hodnota jakékoli části výnosu z jakéhokoli následného přeprodeje dováženého zboží, nakládání s dováženým zbožím nebo použití dováženého zboží, která připadne přímo nebo nepřímo prodávajícímu, ae)níže uvedené náklady vzniklé před tím, než se zboží dostalo na místo, kde vstoupilo na celní území Unie:i)náklady na dopravu a pojištění dováženého zboží aii)poplatky za nakládku a manipulaci spojené s dopravou dováženého zboží.2.Položky, které jsou na základě odstavce 1 připočteny k ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena, vychází výlučně z objektivních a měřitelných údajů.3.Při určování celní hodnoty se k ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena, nepřipočtou žádné jiné položky než ty, které jsou stanoveny v tomto článku.4.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro určování celní hodnoty v souladu s tímto článkem, včetně pravidel pro úpravu ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 155Položky, které se do celní hodnoty nezahrnují1.Při určování celní hodnoty podle článku 153 se nezahrnuje žádná z těchto položek:a)náklady na dopravu dováženého zboží po jeho vstupu na celní území Unie;b)poplatky za stavbu, instalaci, montáž, údržbu nebo technickou pomoc vzniklé po vstupu dováženého zboží, například průmyslových zařízení, strojů či vybavení, na celní území Unie;c)úroky z finančního ujednání uzavřeného kupujícím a vztahujícího se na nákup dováženého zboží, bez ohledu na to, zda finanční prostředky poskytuje prodávající nebo jiná osoba, jestliže bylo financování dohodnuto písemně a jestliže může kupující, bude-li o to požádán, prokázat, že jsou splněny tyto podmínky:i)toto zboží je skutečně prodáváno za cenu deklarovanou jako cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena;ii)požadovaná úroková sazba nepřevyšuje obvyklou úrokovou sazbu uplatňovanou v dané zemi při podobných operacích v okamžiku poskytnutí finančních prostředků;d)poplatky spojené s právem reprodukovat dovážené zboží v Unii; nákupní provize;e)dovozní cla nebo jiné poplatky splatné v Unii při dovozu nebo prodeji zboží;f)aniž je dotčen čl. 154 odst. 1 písm. c), platby uskutečněné kupujícím za právo distribuovat nebo přeprodávat dovážené zboží, jestliže tyto platby nejsou podmínkou prodeje zboží pro vývoz do Unie.2.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro určování celní hodnoty v souladu s tímto článkem, včetně pravidel pro úpravu ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 156Zjednodušení1.Celní orgány mohou na žádost povolit, aby byly na základě specifických kritérií stanoveny níže uvedené částky, nejsou-li tyto částky vyčíslitelné ke dni přijetí celního prohlášení:a)částky, které mají být zahrnuty do celní hodnoty v souladu s čl. 153 odst. 2, ab)částky podle článků 154 a 155.2.Pokud se dovozce rozhodl použít zjednodušené sazební zacházení při prodeji na dálku, ustanovení čl. 155 odst. 1 písm. a) se nepoužije a do celní hodnoty se zahrnou jak náklady na dopravu dováženého zboží do místa, kde zboží vstupuje na celní území Unie, tak náklady na dopravu po jeho vstupu na toto území.3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro udělení povolení podle odstavce 1.

Článek 157Doplňkové metody určování celní hodnoty zboží1.Nemůže-li být celní hodnota zboží určena podle článku 153, pokračuje se postupně podle odst. 2 písm. a) až d), přičemž se celní hodnota zboží určí podle prvního z těchto písmen, podle něhož ji lze určit.Na žádost dovozce či vývozce nebo případně deklaranta se pořadí uplatnění písmen c) a d) odstavce 2 obrátí.2.Celní hodnotou podle odstavce 1 je:a)převodní hodnota u stejného zboží prodávaného pro vývoz na celní území Unie a vyváženého ve stejnou dobu nebo přibližně ve stejnou dobu jako zboží, které je ohodnocováno;b)převodní hodnota u podobného zboží prodávaného pro vývoz na celní území Unie a vyváženého ve stejnou dobu nebo přibližně ve stejnou dobu jako zboží, které je ohodnocováno;c)hodnota založená na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné dovážené zboží prodává na celním území Unie v největším úhrnném množství osobám, kterou nejsou ve vzájemném spojení s prodávajícími, nebod)vypočtená hodnota sestávající ze součtu těchto položek:i)nákladů na materiál a výrobu nebo jiné zpracování provedené při produkci dováženého zboží nebo hodnoty těchto položek;ii)částky představující zisk a všeobecné výdaje ve výši, kterou producenti v zemi vývozu obvykle zahrnují do prodeje zboží téže povahy nebo téhož druhu jako hodnocené zboží pro vývoz do Unie;iii)nákladů na položky uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. e) nebo jejich hodnoty.3.Nemůže-li být celní hodnota určena podle odstavce 1, určí se na základě údajů dostupných na celním území Unie s použitím přiměřených prostředků slučitelných se zásadami a obecnými ustanoveními:a)dohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu;b)článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu;c)této kapitoly.4.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro určování celní hodnoty podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 158Určení hodnoty zboží ve zvláštních situacíchKomise může v prováděcích aktech stanovit opatření, kterými se stanoví vhodná metoda určování celní hodnoty nebo kritéria pro určení celní hodnoty zboží ve zvláštních situacích. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.V závažných a naléhavých případech, které souvisejí s těmito opatřeními a které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle zajistit správné a jednotné uplatňování pravidel pro určování celní hodnoty zboží, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 262 odst. 5.

Hlava XCELNÍ DLUH A JISTOTYKapitola 1Vznik celního dluhuOddíl 1Celní dluh při dovozu

Článek 159Propuštění do volného oběhu a dočasné použití1.Dovozci vzniká v okamžiku propuštění zboží do volného oběhu, do režimu konečného užití nebo do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla celní dluh.2.Dlužníkem je dovozce. V případě nepřímého zastupování jsou dlužníky a za celní dluh společně a nerozdílně ručí dovozce a osoba, na jejíž účet dovozce jedná. Tato osoba je odpovědná za úhradu všech dalších příslušných poplatků. [pozm. návrh 197]Není-li v důsledku informací poskytnutých nebo zpřístupněných pro účely režimů uvedených v odstavci 1 vybráno celé dovozní clo nebo jeho část, je dlužníkem rovněž osoba, která informace poskytla a která si byla nebo měla být vědoma, že tyto informace nejsou pravdivé.3.Pokud se na prodej na dálku u zboží, které má být dovezeno ze třetích zemí nebo území koncovému zákazníkovi na celním území Unie, použije hlava XII kapitola 6 oddíl 4 směrnice 2006/112/ES, vznikne domnělému dovozci celní dluh v okamžiku, kdy je přijata platba za prodej na dálku, a dlužníkem je domnělý dovozce. Domnělý dovozce je rovněž odpovědný za úhradu všech dalších příslušných poplatků. [pozm. návrh 198]

Článek 160Zvláštní ustanovení týkající se nepůvodního zboží1.Vývozci vzniká celní dluh v okamžiku propuštění výrobků určených k vývozu, pokud:a)preferenční ujednání mezi Unií a některými třetími zeměmi nebo skupinami těchto zemí stanoví, že preferenční sazební zacházení s výrobky pocházejícími z Unie vyžaduje, aby nepůvodní zboží použité při jejich výrobě podléhalo zaplacení dovozního cla, ab)pro tyto výrobky byl vydán nebo vyhotoven doklad o původu.2.Vývozce vypočítá částku dovozního cla odpovídající dluhu, jako by nepůvodní zboží, které bylo použito při výrobě vyvážených výrobků, bylo ve stejný den propuštěno do volného oběhu.3.V případě nepřímého zastupování se vývozce a osoba, na jejíž účet vývozce jedná, stávají dlužníky a ručí za celní dluh společně a nerozdílně.

Článek 161Celní dluh vzniklý nesplněním povinností nebo podmínek1.U zboží podléhajícího dovoznímu clu vzniká celní dluh při dovozu nesplněním:a)některé z povinností stanovených v celních předpisech pro vstup zboží, které není zbožím Unie, na celní území Unie, pro jeho odnětí celnímu dohledu nebo pro pohyb, zušlechtění, uskladnění, dočasné uskladnění a dočasné použití zboží nebo nakládání s tímto zbožím na tomto území;b)některé z povinností stanovených v celních předpisech pro konečné užití zboží na celním území Unie;c)podmínky, na jejímž základě může být zboží, které není zbožím Unie, propuštěno do celního režimu nebo mu může být přiznáno osvobození od cla či snížená sazba dovozního cla podle jeho konečného užití.2.Celní dluh vzniká:a)okamžikem, kdy povinnost, jejímž nesplněním vzniká celní dluh, není plněna nebo přestala být plněna, nebob)okamžikem, kdy je zboží propuštěno do celního režimu, zjistí-li se následně, že podmínka, na jejímž základě může být zboží propuštěno do daného celního režimu nebo mu může být přiznáno osvobození od cla či snížená sazba dovozního cla podle jeho konečného užití, nebyla ve skutečnosti splněna.3.V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) je dlužníkem kterákoli z těchto osob:a)každá osoba, která měla splnit dané povinnosti;b)každá osoba, která si byla nebo měla být vědoma, že nebyla splněna povinnost podle celních předpisů, a která jednala na účet osoby, jež byla povinna splnit tuto povinnost, nebo která se zúčastnila úkonu, jenž vedl k nesplnění této povinnosti;c)každá osoba, která získala nebo držela dotyčné zboží a v okamžiku získání nebo přijetí zboží si byla nebo měla být vědoma, že nebyla splněna povinnost podle celních předpisů.4.V případech uvedených v odst. 1 písm. c) je dlužníkem osoba, která má splnit podmínky, na jejichž základě může být zboží propuštěno do celního režimu nebo na jejichž základě může být zboží přiznáno osvobození od cla či snížená sazba dovozního cla podle jeho konečného užití.Jsou-li celním orgánům poskytnuty informace požadované podle celních předpisů upravujících podmínky, na jejichž základě může být zboží propuštěno do celního režimu, a nebylo-li v důsledku těchto informací vybráno celé dovozní clo nebo jeho část, je dlužníkem také osoba, která informace poskytla a která si byla nebo měla být vědoma, že tyto informace nejsou pravdivé.

Článek 162Odpočet částky již zaplaceného dovozního cla1.Vznikne-li podle čl. 161 odst. 1 celní dluh u zboží propuštěného do volného oběhu se sníženou sazbou dovozního cla podle konečného užití zboží, odečte se částka dovozního cla zaplacená při propuštění zboží do volného oběhu od částky dovozního cla odpovídající celnímu dluhu.Ustanovení prvního pododstavce se použije, jestliže celní dluh vznikl u zbytků a odpadu po zničení předmětného zboží.2.Vznikne-li podle čl. 159 odst. 1 nebo čl. 161 odst. 1 celní dluh u zboží, které bylo propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, odečte se částka dovozního cla zaplacená v rámci částečného osvobození od částky dovozního cla odpovídající celnímu dluhu.

Oddíl 2Celní dluh při vývozu

Článek 163Vývoz a pasivní zušlechťovací styk1.Vývozci vzniká v okamžiku propuštění zboží podléhajícího vývoznímu clu do režimu vývozu nebo režimu pasivního zušlechťovacího styku celní dluh.2.Dlužníkem je vývozce. V případě nepřímého zastupování se vývozce a osoba, na jejíž účet vývozce jedná, stávají dlužníky a ručí za celní dluh společně a nerozdílně.3.Není-li v důsledku informací poskytnutých pro propuštění zboží do režimu vývozu vybráno celé vývozní clo nebo jeho část, je dlužníkem rovněž osoba, která informace poskytla a která si byla nebo měla být vědoma, že tyto informace nejsou pravdivé.

Článek 164Celní dluh vzniklý nesplněním povinností nebo podmínek1.U zboží podléhajícího vývoznímu clu vzniká celní dluh při vývozu nesplněním:a)některé z povinností stanovených v celních předpisech pro výstup zboží;b)podmínek, za nichž bylo povoleno, aby zboží opustilo celní území Unie s úplným nebo částečným osvobozením od vývozního cla.2.Celní dluh vzniká:a)okamžikem, kdy zboží skutečně opustilo celní území Unie, aniž byly celním orgánům poskytnuty informace o tomto vývozu;b)okamžikem, kdy je zboží dodáno na jiné místo určení, než na které se vztahuje povolení, na jehož základě může zboží opustit celní území Unie s úplným nebo částečným osvobozením od vývozního cla;c)nemohou-li celní orgány určit okamžik uvedený v písmenu b), uplynutím lhůty stanovené pro předložení dokladu o tom, že byly splněny podmínky opravňující k přiznání tohoto osvobození.3.V případech uvedených v odst. 1 písm. a) je dlužníkem kterákoli z těchto osob:a)každá osoba, která měla splnit danou povinnost;b)každá osoba, která si byla nebo měla být vědoma, že daná povinnost nebyla splněna, a která jednala na účet osoby, jež byla povinna splnit tuto povinnost;c)každá osoba, která se zúčastnila úkonu, jenž vedl k nesplnění povinnosti a která si byla nebo měla být vědoma, že požadované informace nebyly poskytnuty nebo případně nebylo podáno celní prohlášení, ačkoli mělo být.4.V případech uvedených v odst. 1 písm. b) je dlužníkem každá osoba, která má splnit podmínky, za nichž bylo povoleno, aby zboží opustilo celní území Unie s úplným nebo částečným osvobozením od vývozního cla.

Oddíl 3Společná ustanovení pro celní dluh vzniklý při dovozu a vývozu

Článek 165Celní dluh v případě zákazů a omezení1.Celní dluh při dovozu nebo vývozu vzniká i v případě, že se týká zboží, na něž se vztahují jakékoli jiné právní předpisy uplatňované celními orgány při dovozu nebo vývozu.2.Celní dluh však nevzniká v případě:a)protiprávního vstupu padělaných peněz na celní území Unie nebob)vstupu omamných a psychotropních látek na celní území Unie, a to látek jiných než těch, které jsou pod přísným dohledem příslušných orgánů za účelem jejich použití pro lékařské a vědecké účely.3.Pro účely sankcí za porušení celních předpisů se však má za to, že celní dluh vznikl, je-li podle tohoto nařízení nebo podle právních předpisů členského státu dovozní nebo vývozní clo nebo existence celního dluhu základem pro vyměření sankcí.

Článek 166Více dlužníkůOdpovídá-li za zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající jednomu celnímu dluhu více osob, odpovídají za zaplacení uvedené částky společně a nerozdílně.

Článek 167Obecná pravidla pro výpočet částky dovozního nebo vývozního cla1.Částka dovozního nebo vývozního cla se stanoví na základě sazebního zařazení, celní hodnoty, množství, povahy a původu zboží. Pravidly pro výpočet cla jsou pravidla, která se na dané zboží vztahovala v okamžiku, kdy u tohoto zboží vznikl celní dluh.2.Není-li možné přesně určit okamžik, kdy celní dluh vznikl, má se za to, že vznikl v době, kdy celní orgány zjistí, že se zboží nachází v situaci, při níž vzniká celní dluh.Pokud však informace dostupné celní orgánům umožňují určit, že celní dluh vznikl před tímto zjištěním, má se za to, že celní dluh vznikl v nejzazším časovém okamžiku, který může být určen jako situace, v níž celní dluh vzniká.3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel uvedených v tomto článku pro výpočet částky dovozního nebo vývozního cla u zboží, u něhož celní dluh vznikne v souvislosti se zvláštním režimem.

Článek 168Zvláštní pravidla pro výpočet částky dovozního cla1.Pokud u zboží, jež bylo propuštěno do celního režimu nebo dočasně uskladněno, vznikly na celním území Unie náklady spojené s uskladněním nebo obvyklými formami manipulace, tyto náklady nebo navýšení hodnoty se při výpočtu částky dovozního cla nezohlední, jestliže dovozce nebo vývozce nebo případně deklarant tyto náklady dostatečným způsobem prokáže.Celní hodnota, množství, povaha a původ zboží, které není zbožím Unie a které bylo použito při operacích, se však při výpočtu částky dovozního cla zohledňují.2.Dojde-li u zboží, které bylo propuštěno do celního režimu, na celním území Unie v důsledku obvyklých forem manipulace ke změně sazebního zařazení, použije se na zboží propuštěné do tohoto režimu na žádost dovozce nebo případně deklaranta původní sazební zařazení.3.Vznikne-li u zušlechtěných výrobků pocházejících z režimu aktivního zušlechťovacího styku celní dluh, vyměří se částka dovozního cla odpovídající tomuto dluhu na žádost dovozce na základě sazebního zařazení, celní hodnoty, množství, povahy a původu zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku.4.Pokud zušlechtěné výrobky pocházejí z následných režimů aktivního zušlechťovacího styku, může dovozce požadovat, aby byl dluh určen pouze na základě sazebního zařazení, celní hodnoty, množství, povahy a původu zboží, které bylo propuštěno do prvního režimu aktivního zušlechťovacího styku.5.Ve zvláštních případech se částka dovozního cla určí v souladu s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku bez žádosti dovozce nebo vývozce nebo případně deklaranta, aby se zabránilo obcházení sazebních opatření podle čl. 145 odst. 2 písm. h).6.Vznikne-li celní dluh u zušlechtěných výrobků pocházejících z režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo u náhradních výrobků podle čl. 143 odst. 1, vypočte se částka dovozního cla na základě nákladů na zušlechťovací operaci provedenou mimo celní území Unie.7.Vznikl-li celní dluh podle článků 161 nebo 164 tohoto nařízení, a pokud nedostatky, které vedly ke vzniku celního dluhu, nebyly pokusem o klamavé jednání, platí rovněž toto:a)zvýhodněné sazební zacházení se zbožím podle celních předpisů nebob)osvobození nebo úplné či částečné osvobození od dovozního nebo vývozního cla podle čl. 145 odst. 2 písm. d), e), f) a g) nebo článků 90, 91, 92 a 93 nebo článků 140, 141, 142, 143 a 144 neboc)osvobození podle nařízení (ES) č. 1186/2009.8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel uvedených v tomto článku pro výpočet částky dovozního nebo vývozního cla u zboží, u něhož celní dluh vznikne v souvislosti se zvláštním režimem, a zvláštních případů uvedených v odstavci 5.

Článek 169Místo vzniku celního dluhu1.Celní dluh vzniká v místě, kde je dovozce nebo vývozce usazen.Odchylně od prvního pododstavce vzniká ve vztahu k jiným dovozcům a vývozcům než obchodníkům kategorie „Trust and Check“ a domnělým dovozcům celní dluh v místě, kde bylo nebo mělo být podáno celní prohlášení v souladu s čl. 63 odst. 4, nebýt změny ve způsobu poskytování informací podle čl. 63 odst. 2.Ve všech ostatních případech vzniká celní dluh v místě, kde nastaly skutečnosti vedoucí ke vzniku celního dluhu.Nemůže-li být toto místo určeno, vzniká celní dluh v místě, kde celní orgány zjistí, že se zboží nachází v situaci, při níž vzniká celní dluh.2.Pokud bylo zboží propuštěno do celního režimu, který nebyl vyřízen, nebo pokud nebylo dočasné uskladnění řádně ukončeno a místo, kde vznikl celní dluh, nemůže být určeno podle odst. 1 druhého nebo třetího pododstavce ve stanovené lhůtě, vzniká celní dluh v místě, kde bylo zboží propuštěno do daného režimu, nebo kde v tomto režimu vstoupilo na celní území Unie, nebo kde bylo dočasně uskladněno.3.Pokud informace dostupné celním orgánům umožňují určit, že celní dluh pravděpodobně vznikl na více místech, má se za to, že celní dluh vznikl v místě, kde vznikl poprvé.4.Pokud celní orgán zjistí, že celní dluh vznikl podle článku 161 nebo článku 164 v jiném členském státě a že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající tomuto dluhu je nižší než 10 000 EUR, považuje se tento celní dluh za celní dluh vzniklý v členském státě, ve kterém byl zjištěn.5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením lhůt podle odstavce 2.

Kapitola 2Jistota za potenciální nebo existující celní dluh

Článek 170Obecná ustanovení1.Není-li stanoveno jinak, vztahuje se tato kapitola na jistoty za celní dluhy, které vznikly, jejichž platba je však odložena („existující celní dluhy“), a na jistoty, které jsou požadovány v případě, že může vzniknout celní dluh („potenciální celní dluhy“).2.Pokud celní orgány požadují poskytnutí jistoty za potenciální nebo existující celní dluh, pokrývá tato jistota částku dovozního nebo vývozního cla a ostatních poplatků splatných v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží v situaci, kdy:a)jistota je použita na propuštění zboží do tranzitního režimu Unie nebob)jistota může být použita ve více než jednom členském státě.Jistota, kterou celní orgány přijaly nebo povolily, je platná na celém celním území Unie pro účely, pro které byla poskytnuta.3.Jistotu poskytne dlužník nebo osoba, která se může stát dlužníkem, nebo povolí-li to celní orgány, jakákoli jiná osoba.4.Aniž je dotčen článek 178, požadují celní orgány pro určité zboží pouze jednu jistotu.Jistota poskytnutá pro konkrétní zboží se použije ke krytí částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků u tohoto zboží, bez ohledu na to, zda jsou poskytnuté či zpřístupněné informace o tomto zboží správné, či nikoli.Nebyla-li jistota uvolněna, může se v mezích zajištěné částky použít rovněž na vybrání částek dovozního nebo vývozního cla a jiných poplatků, které jsou splatné po kontrole po propuštění daného zboží.5.Na žádost osoby uvedené v odstavci 3 mohou celní orgány v souladu s čl. 176 odst. 1 a 2 povolit poskytnutí souborné jistoty ke krytí částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu ve vztahu ke dvěma nebo více operacím nebo celním režimům.6.Celní orgány jistotu sledují.7.Jistota se nepožaduje v žádné z těchto situací:a)od států, regionálních a místních orgánů veřejné správy nebo jiných veřejnoprávních subjektů v případě činností, v nichž vystupují jako orgány veřejné správy;b)u zboží přepravovaného po Rýnu a rýnských vodních cestách a po Dunaji a dunajských vodních cestách;c)u zboží přepravovaného zabudovaným přepravním zařízením;d)ve zvláštních případech, kdy je zboží propuštěno do režimu dočasného použití;e)u zboží přepravovaného námořní nebo vzdušnou cestou mezi přístavy Unie nebo mezi letišti Unie.8.Celní orgány nemusí požadovat poskytnutí jistoty, jestliže výše dovozního nebo vývozního cla, které má být zajištěno, nepřesahuje statistický práh hodnoty ve výši 1 000 EUR.9.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením zvláštních případů, kdy není požadována jistota u zboží, které je propuštěno do režimu dočasného použití, jak je uvedeno v odst. 7 písm. d).10.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro poskytování a sledování jistoty podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 171Referenční částka povinné jistoty1.Musí-li celní orgány požadovat jistotu a mohou-li v době, kdy je jistota požadována, stanovit přesnou částku dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků, jistota tuto přesnou částku pokryje.Není-li možné stanovit přesnou částku, vyměří se jistota ve výši nejvyšší možné částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků, které dle odhadu celních orgánů vznikly nebo mohou vzniknout.2.Aniž je dotčen článek 176, je-li pro částku dovozního nebo vývozního cla odpovídající celním dluhům a jiných poplatků, jejichž výše se mění v čase, poskytnuta souborná jistota, vyměří se jistota ve výši, která zajistí, že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celním dluhům a jiných poplatků bude vždy pokryta.

Článek 172Referenční částka předběžné jistotyNení-li poskytnutí jistoty povinné, avšak celní orgány si nejsou jisty tím, že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků bude zaplacena ve stanovené lhůtě, požadují jistotu ve výši, která nesmí přesáhnout částku uvedenou v článku 171.

Článek 173Poskytnutí jistoty1.Jistota může být poskytnuta jednou z těchto forem:a)jakýmkoli platebním prostředkem, který celní orgány uznávají, v eurech nebo v měně členského státu, ve kterém se jistota požaduje;b)závazkem ručitele;c)jinou formou jistoty, která poskytuje rovnocennou záruku, že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků bude zaplacena.2.Poskytnutí jistoty formou složení hotovosti nebo jiným rovnocenným platebním prostředkem se provádí podle platných předpisů členského státu, ve kterém je jistota požadována.Je-li jistota poskytnuta jakýmkoli platebním prostředkem, který celní orgány uznávají, neplatí z ní celní orgány žádné úroky.3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením formy jistoty podle odst. 1 písm. c).

Článek 174Volba jistotyOsoba, která je povinna poskytnout jistotu, si může zvolit, kterou z forem jistoty uvedených v čl. 173 odst. 1 poskytne.Pokud však zvolená forma jistoty není slučitelná s řádným prováděním daného celního režimu, mohou ji celní orgány odmítnout.Celní orgány mohou požadovat, aby byla zvolená forma jistoty zachována po určitou dobu.

Článek 175Ručitel1.Ručitelem uvedeným v čl. 173 odst. 1 písm. b) je třetí osoba, která pobývá, je registrována nebo usazena na celním území Unie. Není-li ručitelem úvěrová instituce, finanční instituce nebo pojišťovna akreditovaná v Unii v souladu s platnými právními předpisy Unie, schválí ručitele celní orgány, které jistotu požadují.2.Ručitel se písemně zaváže, že zaplatí zajištěnou částku dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků.3.Celní orgány mohou schválení navrhovaného ručitele nebo navrhovaného druhu jistoty odmítnout, pokud dle jejich názoru není možné zaručit, že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků bude ve stanovené lhůtě uhrazena.4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel týkajících se forem poskytnutí jistoty a pravidel vztahujících se na ručitele uvedeného v tomto článku.5.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro zrušení závazku a odstoupení od závazku, který poskytl ručitel uvedený v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 176Souborná jistota1.Celní orgány mohou udělit povolení uvedené v čl. 170 odst. 5 pouze osobám, jež splňují tyto podmínky:a)jsou usazeny na celním území Unie;b)splňují kritéria stanovená v čl. 24 odst. 1 písm. a);c)jsou pravidelnými uživateli příslušných celních režimů nebo provozovateli dočasných skladů nebo splňují kritéria stanovená v čl. 24 odst. 1 písm. d).2.Celní orgány mohou hospodářskému subjektu splňujícímu kritéria stanovená v čl. 24 odst. 1 písm. b) a c), hospodářskému subjektu splňujícímu kritéria stanovená v čl. 25 písm. 3) a obchodníkovi kategorie „Trust and Check“ povolit, aby poskytl soubornou jistotu za potenciální celní dluhy a jiné poplatky se sníženou částkou záruky nebo aby byl zproštěn povinnosti jistotu poskytnout. [pozm. návrh 199]3.Celní orgány mohou oprávněnému hospodářskému subjektu pro celní zjednodušení, hospodářskému subjektu splňujícímu kritéria stanovená v čl. 25 písm. 3) a obchodníkovi kategorie „Trust and Check“ povolit, aby na základě žádosti poskytl soubornou jistotu za existující celní dluhy a jiné poplatky se sníženou částkou záruky, nebo aby byl obchodník kategorie „Trust and Check“ zproštěn povinnosti jistotu poskytnout. [pozm. návrh 200]4.Souborná jistota se sníženou částkou záruky podle odstavce 3 je rovnocenná poskytnutí jistoty.5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro udělení povolení k použití souborné jistoty se sníženou částkou záruky nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu podle odstavce 2 a 3. [pozm. návrh 201]6.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro určení částky jistoty včetně snížené částky záruky podle odstavce 2 a 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4. [pozm. návrh 202]

Článek 177Dočasné zákazy týkající se použití souborných jistot1.V souvislosti se zvláštními režimy nebo dočasným uskladněním se může Komise rozhodnout dočasně zakázat použití kterékoli z těchto jistot:a)souborné jistoty se sníženou částkou záruky nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu podle čl. 176 odst. 2;b)souborné jistoty podle článku 176 u zboží, u kterého byly zjištěny rozsáhlé podvody.2.V případech, na které se vztahuje odst. 1 písm. a) nebo b), lze použití souborné jistoty se sníženou částkou záruky nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu nebo použití souborné jistoty podle článku 176 povolit, pokud dotyčná osoba splňuje některou z těchto podmínek:a)dotyčná osoba může prokázat, že při operacích, které vykonávala v průběhu dvou let předcházejících rozhodnutí uvedenému v odstavci 1, nevznikl v souvislosti s dotčeným zbožím celní dluh;b)pokud v průběhu dvou let předcházejících rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 celní dluhy vznikly, může tato osoba prokázat, že tyto dluhy byly ve stanovené lhůtě dlužníkem či dlužníky nebo ručitelem plně uhrazeny.Pro získání povolení používat dočasně zakázanou soubornou jistotu musí dotyčná osoba splňovat rovněž kritéria stanovená v čl. 24 odst. 1 písm. b) a c).3.Komise v prováděcích aktech stanoví pravidla pro dočasné zákazy týkající se použití souborných jistot podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.V závažných a naléhavých případech, které souvisejí s těmito opatřeními a které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle posílit ochranu finančních zájmů Unie a jejích členských států, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 262 odst. 5.

Článek 178Doplňující nebo nová jistotaZjistí-li celní orgány, že poskytnutá jistota nezaručuje nebo již nezaručuje spolehlivě či dostatečně, že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků bude uhrazena ve stanovené lhůtě, vyžadují od všech osob uvedených v čl. 170 odst. 3, aby podle svého uvážení buď poskytly doplňující jistotu, nebo nahradily původní jistotu novou jistotou.

Článek 179Uvolnění jistoty1.Celní orgány jistotu okamžitě uvolní, jakmile celní dluh nebo odpovědnost za jiné poplatky zanikne nebo již nemůže vzniknout.2.Zanikl-li celní dluh nebo odpovědnost za jiné poplatky částečně nebo může-li vzniknout jen s ohledem na část zajištěné částky, uvolní se na žádost dotyčné osoby odpovídající část jistoty, pokud částka, o kterou se jedná, takový krok opodstatňuje.3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením lhůt pro uvolnění jistoty.4.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla týkající se uvolnění jistoty podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Kapitola 3Výběr, platba, vrácení a prominutí částky dovozního nebo vývozního claOddíl 1Stanovení výše dovozního nebo vývozního cla, oznámení celního dluhu a zaúčtování

Článek 180Stanovení výše dovozního nebo vývozního cla1.Dovozce a vývozce vypočítají výši splatného dovozního nebo vývozního cla. Má se za to, že celní orgány při propuštění zboží souhlasí s výší splatného dovozního nebo vývozního cla, kterou vypočítali dovozce a vývozce, aniž jsou dotčeny kontroly po propuštění zboží. Pokud tato osoba částku nevypočítá nebo pokud celní orgány nesouhlasí s částkou vypočtenou touto osobou, stanoví celní orgány příslušné pro místo, kde celní dluh vznikl nebo kde se má za to, že vznikl, v souladu s článkem 169, částku splatného dovozního nebo vývozního cla, jakmile k tomu mají potřebné informace.2.Odchylně od odstavce 1 mohou celní orgány do data stanoveného v čl. 265 odst. 3 v případě, že bylo podáno celní prohlášení, souhlasit s výší splatného dovozního nebo vývozního cla stanoveného v celním prohlášení, aniž jsou dotčeny kontroly po propuštění zboží. Nesouhlasí-li celní orgány s touto částkou, stanoví výši splatného dovozního nebo vývozního cla, jakmile k tomu mají potřebné informace.3.Pokud částka splatného dovozního nebo vývozního cla není celým číslem, lze tuto částku zaokrouhlit.Pokud je částka uvedená v prvním pododstavci vyjádřena v eurech, nelze ji zaokrouhlit více než na nejbližší celé číslo nahoru nebo dolů.Dovozci a vývozci usazení v členském státě, jehož měnou není euro, mohou uplatňovat ustanovení druhého pododstavce obdobně, nebo se od ustanovení tohoto pododstavce odchýlit za předpokladu, že pravidla upravující zaokrouhlování nemají větší finanční dopad než pravidlo stanovené v druhém pododstavci.

Článek 181Oznámení celního dluhu1.Po propuštění zboží se má za to, že celní orgány oznámily celní dluh dovozci nebo vývozci.2.Pokud celní orgány stanovily částku splatného dovozního nebo vývozního cla, oznámí ji dlužníkovi způsobem předepsaným v místě, kde celní dluh vznikl nebo kde se má za to, že vznikl, v souladu s článkem 169.Oznámení uvedené v prvním pododstavci se nepoužije v žádném z těchto případů:a)pokud bylo do doby konečného stanovení výše dovozního nebo vývozního cla uloženo prozatímní antidumpingové clo nebo prozatímní vyrovnávací clo nebo prozatímní ochranné opatření;b)pokud je částka splatného dovozního nebo vývozního cla vyšší než částka stanovená na základě rozhodnutí, které bylo učiněno v souladu s článkem 13;c)pokud bylo původní rozhodnutí neoznámit celní dluh nebo jej oznámit s částkou dovozního nebo vývozního cla, která je nižší než splatné dovozní nebo vývozní clo, učiněno na základě obecných předpisů, jež byly později zrušeny rozhodnutím soudu;d)jsou-li celní orgány celními předpisy zproštěny povinnosti oznámit celní dluh.3.Musí-li celní orgány oznámit výši splatného dovozního nebo vývozního cla v souladu s odstavcem 2, oznámí celní dluh dlužníkovi v okamžiku, kdy mohou tuto výši stanovit a přijmout příslušné rozhodnutí.Pokud by však oznámení celního dluhu mělo vliv na trestní vyšetřování, mohou celní orgány toto oznámení odložit do doby, kdy již trestní vyšetřování neohrozí, a to i v případě, že toto vyšetřování probíhá v jiném členském státě. Pokud o to požádá orgán veřejné správy příslušný pro prevenci, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů, včetně úřadu EPPO, dožádané celní orgány oznámení odloží. [pozm. návrh 203]4.Celní orgány mohou obchodníkovi kategorie „Trust and Check“ povolit, aby vypočítal celní dluh odpovídající celkové výši dovozního nebo vývozního cla ve vztahu k veškerému zboží, které tento hospodářský subjekt propustil jménem celních orgánů během období, které nepřesáhne 31 kalendářních dnů, a sdělil ho celním orgánům s rozpisem částek vztahujících se k jednotlivým zásilkám zboží. Nesouhlasí-li celní orgány s vypočtenou a sdělenou částkou, určí výši splatného dovozního nebo vývozního cla.5.Odchylně od odstavce 1 mohou celní orgány v případě, že se na prodej na dálku u zboží, které má být dovezeno ze třetích zemí zákazníkovi na celním území Unie, použijí ustanovení hlavy XII kapitoly 6 oddílu 4 směrnice 2006/112/ES, povolit, aby domnělý dovozce vypočítal a sdělil celní dluh odpovídající celkové výši dovozního cla ve vztahu k veškerému zboží propuštěnému tomuto domnělému dovozci během jednoho měsíce do konce následujícího měsíce s rozpisem částek vztahujících se k jednotlivým zásilkám zboží. Tímto sdělením lze pozměnit informace nebo zrušit platnost informací, které domnělý dovozce poskytl v souladu s čl. 59 odst. 2. Nesouhlasí-li celní orgány s vypočtenou a sdělenou částkou, určí výši splatného dovozního nebo vývozního cla. Má se za to, že celní orgány oznámily celní dluh, pokud nevyjádřily nesouhlas se sdělením v přiměřené lhůtě poté, co je obchodník předložil.6.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 3 mohou celní orgány v případě, že bylo podáno celní prohlášení, a za předpokladu, že platba byla zajištěna, umožnit, aby byl celní dluh odpovídající celkové výši dovozního nebo vývozního cla ve vztahu k veškerému zboží propuštěnému jedné a téže osobě ve stanovené době oznámen na konci této doby. Doba stanovená celními orgány nepřesáhne 31 dní.7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:a)případů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. d), kdy jsou celní orgány zproštěny povinnosti oznámit celní dluh;b)přiměřené lhůty pro posouzení neexistence nesouhlasu podle odstavce 5;c)informací, které mají být uvedeny ve sdělení domnělého dovozce podle odstavce 5.

Článek 182Promlčení celního dluhu1.Celní orgány neoznámí celní dluh dlužníkovi po uplynutí lhůty tří let ode dne vzniku celního dluhu.2.Pokud celní dluh vznikl v důsledku činu, který v době, kdy byl spáchán, mohl být důvodem pro zahájení trestního řízení, prodlouží se tříletá lhůta uvedená v odstavci 1 na nejméně pět a nejvýše deset let v souladu s vnitrostátním právem.3.Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 se pozastaví, pokud:a)je podán opravný prostředek podle článku 16;b)toto pozastavení se uplatní ode dne, kdy byl opravný prostředek podán, a po dobu trvání řízení o tomto opravném prostředku, neboc)celní orgány dlužníkovi v souladu s čl. 6 odst. 6 sdělily důvody, na jejichž základě hodlají oznámit celní dluh; toto pozastavení se uplatní ode dne tohoto sdělení do uplynutí lhůty, během níž je dlužníkovi umožněno vyjádřit svůj názor.4.Je-li povinnost zaplatit clo obnovena podle čl. 193 odst. 7, považují se lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 za pozastavené ode dne podání žádosti o vrácení nebo prominutí cla v souladu s článkem 198 do dne, kdy bylo učiněno rozhodnutí o vrácení nebo prominutí cla.

Článek 183Zaúčtování1.Celní orgány uvedené v článku 180 zaúčtují v souladu s vnitrostátními právními předpisy výši splatného dovozního nebo vývozního cla, která byla oznámena podle článku 181.Povinnost celních orgánů uvedená v prvním pododstavci se nepoužije v případech uvedených v čl. 181 odst. 2 druhém pododstavci.2.Celní orgány nemusí zaúčtovat částky dovozního nebo vývozního cla, které podle článku 182 odpovídají celnímu dluhu, který již nebylo možné dlužníkovi oznámit.3.Členské státy stanoví praktické postupy pro zaúčtování částek dovozního nebo vývozního cla. Tyto postupy se mohou lišit podle toho, zda jsou celní orgány s ohledem na okolnosti, za nichž celní dluh vznikl, přesvědčeny, že tyto částky budou zaplaceny.

Článek 184Lhůty pro zaúčtování1.Celní orgány zaúčtují částku splatného dovozního nebo vývozního cla do čtrnácti dnů od propuštění zboží, s výjimkou případů, kdy je zboží propuštěno do dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla.2.Odchylně od odstavce 1 mohou celní orgány v souladu s čl. 181 odst. 4 celkovou výši dovozního nebo vývozního cla ve vztahu k veškerému zboží propuštěnému obchodníkovi kategorie „Trust and Check“ během stanovené doby zaúčtovat celkově na konci této doby.Toto zaúčtování se provede do čtrnácti dnů od uplynutí dotyčné doby.3.Odchylně od odstavce 1 může být celková výše dovozního cla ve vztahu k veškerému zboží propuštěnému domnělému dovozci během jednoho měsíce v souladu s čl. 181 odst. 5 zaúčtována celkově do konce následujícího měsíce společně s rozpisem částek vztahujících se k jednotlivým zásilkám zboží.4.Do data stanoveného v čl. 265 odst. 3 mohou celní orgány v případě, že bylo podáno celní prohlášení, a za předpokladu, že platba byla zajištěna, umožnit, aby byl celní dluh odpovídající celkové výši dovozního nebo vývozního cla ve vztahu k veškerému zboží propuštěnému jedné a téže osobě ve stanovené době, která nesmí přesáhnout 31 dnů, oznámen na konci této doby.Toto zaúčtování se provede do čtrnácti dnů od uplynutí dotyčné doby.5.Lze-li zboží propustit s výhradou určitých podmínek, které upravují stanovení výše splatného dovozního nebo vývozního cla nebo jeho výběr, provede se zaúčtování do čtrnácti dnů ode dne, kdy je stanovena výše splatného dovozního nebo vývozního cla nebo kdy je stanovena povinnost toto clo zaplatit.Týká-li se však celní dluh prozatímního antidumpingového cla, prozatímního vyrovnávacího cla nebo prozatímního ochranného opatření, zaúčtuje se částka splatného dovozního nebo vývozního cla do dvou měsíců ode dne vyhlášení nařízení, kterým se stanoví konečné clo, v Úředním věstníku Evropské unie.6.Vznikne-li celní dluh za jiných podmínek, než které jsou uvedeny v odstavci 1, zaúčtuje se částka splatného dovozního nebo vývozního cla do čtrnácti dnů ode dne, kdy mohou celní orgány stanovit výši příslušného dovozního nebo vývozního cla a přijmout rozhodnutí.7.Odstavec 6 se použije v případě částky dovozního nebo vývozního cla, která má být vybrána nebo dovybrána, pokud částka splatného dovozního nebo vývozního cla nebyla zaúčtována v souladu s odstavci 1 až 6 nebo byla stanovena a zaúčtována ve výši, která je nižší než splatná částka.8.Lhůty pro zaúčtování uvedené v odstavcích 1 až 6 se nepoužijí za nepředvídatelných okolností nebo v případech vyšší moci.9.Zaúčtování může být odloženo v případě uvedeném v čl. 181 odst. 3 druhém pododstavci do doby, kdy oznámení celního dluhu již neohrozí trestní vyšetřování, a to i v případě, že toto vyšetřování probíhá v jiném členském státě. [pozm. návrh 204]

Článek 185Svěření prováděcích pravomocíKomise v prováděcích aktech stanoví opatření k zajištění vzájemné pomoci mezi celními orgány v případě vzniku celního dluhu.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Oddíl 2Platba částky dovozního nebo vývozního cla

Článek 186Obecné lhůty pro platbu a pozastavení těchto lhůt1.Dlužník zaplatí částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu oznámenému v souladu s článkem 181 ve lhůtě, kterou stanoví celní orgány.Aniž je dotčen čl. 17 odst. 2, nepřesáhne tato lhůta deset dní ode dne, kdy je dlužníkovi oznámen celní dluh.Celní orgány mohou tuto lhůtu prodloužit na žádost dlužníka, pokud byla výše splatného dovozního nebo vývozního cla stanovena během kontrol po propuštění zboží podle článku 48. Aniž je dotčen čl. 190 odst. 2, nepřesahuje toto prodloužení lhůty dobu nutnou k tomu, aby mohl dlužník učinit příslušné kroky ke splnění své povinnosti.2.Odchylně od odstavce 1 zaplatí dlužník částku dovozního cla odpovídající celnímu dluhu oznámenému podle čl. 181 odst. 5 nejpozději do uplynutí lhůty pro oznámení celního dluhu.3.Je-li dlužník oprávněn použít při placení některou z úlev uvedených v článcích 188 až 190, platbu provede do uplynutí lhůty nebo lhůt stanovených pro tyto úlevy.4.Lhůta pro zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu se pozastaví v kterémkoli z těchto případů:a)je-li podána žádost o prominutí cla podle článku 198;b)má-li být zboží zabaveno, zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu;c)pokud celní dluh vznikl podle článku 161 a dlužníků je více.5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel pro pozastavení lhůty pro zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu podle odstavce 3 a stanovením doby pozastavení.

Článek 187Platba1.Platba se provádí v hotovosti nebo obdobnými platebními prostředky, včetně započtení přeplatku, v souladu s vnitrostátními právními předpisy.2.Platbu může místo dlužníka provést třetí osoba.3.Dlužník může vždy zaplatit celou částku dovozního nebo vývozního cla nebo její část před uplynutím lhůty, která mu byla pro platbu poskytnuta.

Článek 188Odklad platbyCelní orgány na žádost dotyčné osoby a pod podmínkou poskytnutí jistoty povolí odklad platby splatného cla kterýmkoli z těchto způsobů:a)odděleně pro jednotlivé částky dovozního nebo vývozního cla zaúčtované v souladu s čl. 184 odst. 1 nebo čl. 184 odst. 7;b)hromadně pro všechny částky dovozního nebo vývozního cla zaúčtované v souladu s čl. 184 odst. 1 během doby stanovené celními orgány, která nesmí přesáhnout 31 dnů;c)hromadně pro všechny částky dovozního nebo vývozního cla, které jsou součástí celkového zaúčtování v souladu s čl. 184 odst. 2, 3 a 4.Celní orgány, když povolují odložit platbu splatného cla podle odstavce 1, nepožadují poskytnutí jistoty, pokud je žadatel obchodníkem kategorie „Trust and Check“ , který je oprávněn být zproštěn povinnosti poskytnout jistotu v souladu s čl. 176 odst. 3). [pozm. návrh 205]

Článek 189Doba odkladu platby1.Doba odkladu platby podle článku 188 činí 30 dní.2.Je-li platba odložena podle čl. 188 písm. a), doba odkladu platby začíná následující den po dni, kdy byl celní dluh oznámen dlužníkovi.3.Je-li platba odložena podle čl. 188 písm. b), doba odkladu platby začíná následující den po dni, kdy uplyne hromadná lhůta. Doba se zkrátí o počet dní odpovídající polovině počtu dní hromadné lhůty.4.Je-li platba odložena podle čl. 188 písm. c), doba odkladu platby začíná následující den po dni, kdy uplyne lhůta stanovená pro propuštění dotyčného zboží. Doba se zkrátí o počet dní odpovídající polovině počtu dní dotyčné lhůty.5.Je-li počet dní v dobách podle odstavců 3 a 4 lichý, rovná se počet dní, o něž se doba 30 dnů podle uvedených odstavců zkrátí, polovině nejbližšího nižšího sudého čísla.6.Je-li doba podle odstavců 3 a 4 vyjádřena v týdnech, mohou členské státy stanovit, že částka dovozního nebo vývozního cla, jejíž splatnost byla odložena, má být zaplacena nejpozději v pátek čtvrtého týdne následujícího po dotyčném týdnu.Je-li tato doba vyjádřena v měsících, mohou členské státy stanovit, že částka dovozního nebo vývozního cla, jejíž splatnost byla odložena, má být zaplacena do šestnáctého dne měsíce následujícího po dotyčném měsíci. Tyto doby nelze prodloužit ani v případě, že jejich konec připadá na státní svátek.

Článek 190Jiné úlevy při placení1.Za podmínky, že bude poskytnuta jistota, mohou celní orgány dlužníkovi kromě odkladu platby povolit i jiné úlevy při placení.2.Jsou-li podle odstavce 1 umožněny úlevy při placení, účtuje se z částky dovozního nebo vývozního cla úrok z úvěru.V členských státech, jejichž měnou je euro, se sazba úroku z úvěru rovná úrokové sazbě zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, kterou Evropská centrální banka použila během svých hlavních refinančních operací, v první den měsíce splatnosti, zvýšené o jeden procentní bod.V členských státech, jejichž měnou není euro, se sazba úroku z úvěru rovná sazbě použité v první den daného měsíce národní centrální bankou během jejích hlavních refinančních operací, zvýšené o jeden procentní bod, nebo v případě členských států, kde není sazba národní centrální banky k dispozici, nejvíce odpovídající sazbě použité v první den daného měsíce na peněžním trhu dotyčného členského státu, zvýšené o jeden procentní bod.3.Celní orgány mohou od vyžadování jistoty nebo účtování úroku z úvěru upustit, pokud se na základě zdokumentovaného posouzení situace dlužníka zjistí, že by to vyvolalo vážné hospodářské nebo sociální obtíže.4.Celní orgány od účtování úroku z úvěru upustí v případě, že částka připadající na jeden úkon výběru je nižší než 10 EUR.

Článek 191Vymáhání platbyNebyla-li částka splatného dovozního nebo vývozního cla zaplacena ve stanovené lhůtě, zajistí celní orgány zaplacení této částky všemi způsoby, jež jsou jim k dispozici podle právních předpisů příslušného členského státu.

Článek 192Úroky z prodlení1.K částce dovozního nebo vývozního cla se ode dne uplynutí stanovené lhůty do dne platby připočítá úrok z prodlení.V členských státech, jejichž měnou je euro, se sazba úroku z prodlení rovná úrokové sazbě zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, kterou Evropská centrální banka použila během svých hlavních refinančních operací, v první den měsíce splatnosti, zvýšené o dva procentní body.V členských státech, jejichž měnou není euro, se sazba úroku z prodlení rovná sazbě použité v první den daného měsíce národní centrální bankou během jejích hlavních refinančních operací, zvýšené o dva procentní body, nebo v případě členských států, kde není sazba národní centrální banky k dispozici, nejvíce odpovídající sazbě použité v první den daného měsíce na peněžním trhu dotyčného členského státu, zvýšené o dva procentní body.2.Pokud celní dluh vznikl na základě článku 161 nebo článku 164 nebo pokud je oznámení celního dluhu výsledkem kontroly po propuštění zboží, připočte se k částce dovozního nebo vývozního cla úrok z prodlení za dobu ode dne vzniku celního dluhu do dne jeho oznámení.Sazba úroku z prodlení se stanoví v souladu s odstavcem 1.3.Celní orgány mohou od účtování úroku z prodlení upustit, pokud se na základě zdokumentovaného posouzení situace dlužníka zjistí, že by účtování úroku z prodlení způsobilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže.4.Celní orgány od účtování úroku z prodlení upustí v případě, že částka připadající na jeden úkon výběru je nižší než 10 EUR.

Oddíl 3Vrácení a prominutí

Článek 193Vrácení a prominutí1.Jsou-li splněny podmínky stanovené v tomto oddíle, celní orgány vrací nebo promíjí částky dovozního nebo vývozního cla z kteréhokoli z těchto důvodů:a)přeplatky na částkách dovozního nebo vývozního cla;b)vadné zboží nebo zboží neodpovídající smluvním podmínkám;c)chyba ze strany příslušných orgánů;d)v zájmu spravedlnosti;e)zrušení platnosti údajů, na jejichž základě byl pro příslušné zboží stanoven celní dluh, nebo v příslušných případech odpovídajícího celního prohlášení.2.Celní orgány vrátí nebo prominou částku dovozního nebo vývozního cla uvedenou v odstavci 1, pokud činí alespoň 10 EUR, ledaže dotčená osoba požádá o vrácení nebo prominutí částky nižší.3.Pokud mají celní orgány za to, že by clo mělo být vráceno nebo prominuto na základě článků 196 a 197, příslušný členský stát postoupí věc k rozhodnutí Komisi v kterémkoli z těchto případů:a)celní orgány mají za to, že zvláštní okolnosti jsou důsledkem nesplnění povinností ze strany Komise;b)celní orgány mají za to, že se Komise dopustila chyby ve smyslu článku 196;c)okolnosti případu souvisejí s výsledky šetření Unie prováděného podle nařízení (ES) č. 515/97 nebo podle jiných právních předpisů Unie nebo dohod, které Unie uzavřela se zeměmi nebo skupinami zemí, obsahujících ustanovení o provádění takových šetření Unie;d)částka, kterou může být dotyčná osoba povinna zaplatit v souvislosti s jednou nebo více dovozními či vývozními operacemi, je v důsledku chyby nebo zvláštních okolností rovna částce 500 000 EUR nebo tuto částku převyšuje.Bez ohledu na první pododstavec se věc nepostoupí v těchto situacích:a)Komise již přijala rozhodnutí v případu obsahujícím srovnatelné skutkové a právní otázky;b)Komise se již případem obsahujícím srovnatelné skutkové a právní otázky zabývá.4.Pokud celní orgány ve lhůtách uvedených v čl. 198 odst. 1 samy zjistí, že částka dovozního nebo vývozního cla má být vrácena nebo prominuta podle článků 194, 196 a 197, vrátí ji nebo prominou z vlastního podnětu, s výhradou pravidel týkajících se rozhodovacích pravomocí.5.Clo se nevrátí ani nepromine, je-li situace, která vedla k oznámení celního dluhu, výsledkem klamavého jednání dlužníka.6.Pokud celní orgány clo vrátí, nejsou povinny platit úrok, s výjimkou případů uvedených v odst. 1 písm. a) a c).Celní orgány však nejsou v těchto případech vrácení cla povinny platit úrok, pokud částku dovozního nebo vývozního cla vrátí bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že je vratná. Pokud celní orgány tuto částku bez zbytečného odkladu nevrátí a dlužník zahájí řízení s cílem získat vrácení cla, platí se úrok za období ode dne zaplacení cla do dne jeho vrácení.Úrok se navíc zaplatí, jestliže rozhodnutí o vrácení cla nebylo provedeno do tří měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy nedodržení časové lhůty bylo mimo kontrolu celních orgánů.V takových případech se úrok platí ode dne uplynutí tříměsíční lhůty do dne, kdy je clo vráceno. Úroková sazba se stanoví v souladu s článkem 190.7.Jestliže celní orgány clo vrátí nebo prominou omylem, a není-li původní celní dluh promlčen podle článku 182, původní celní dluh se obnoví.V takových případech se jakýkoli úrok zaplacený podle odst. 6 druhého pododstavce nahradí.8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, podle nichž bude přijímat rozhodnutí podle odstavce 3, zejména pokud jde o:a)podmínky pro převzetí věci;b)lhůtu pro přijetí rozhodnutí a pozastavení této lhůty;c)sdělování důvodů, na nichž Komise zamýšlí založit rozhodnutí, před přijetím rozhodnutí, jež by na dotčenou osobu mělo nepříznivý dopad;d)oznamování rozhodnutí;e)důsledky nepřijetí nebo neoznámení tohoto rozhodnutí.9.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro vrácení a prominutí cla a pro rozhodnutí podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 262 odst. 2.Má-li být o stanovisku výboru podle čl. 262 odst. 1 rozhodnuto písemným postupem, použije se čl. 262 odst. 6.

Článek 194Přeplatky na částkách dovozního nebo vývozního cla1.Částka dovozního nebo vývozního cla se vrátí nebo promine, pokud původně oznámená částka odpovídající celnímu dluhu přesahuje splatnou částku nebo pokud byl celní dluh dlužníkovi oznámen v rozporu s čl. 181 odst. 1 písm. c) a d).2.Pokud žádost o vrácení nebo prominutí vychází ze skutečnosti, že se v době propuštění zboží do volného oběhu na dotyčné zboží vztahovala snížená nebo nulová sazba dovozního cla v rámci celní kvóty, celního stropu nebo jiného zvýhodněného sazebního režimu, clo se vrátí nebo promine za předpokladu, že v okamžiku podání byly k žádosti připojeny nezbytné doklady a je splněna některá z těchto podmínek:a)v případě celní kvóty nebyl její objem vyčerpán;b)v ostatních případech nedošlo k obnovení běžné celní sazby.

Článek 195Vadné zboží nebo zboží neodpovídající smluvním podmínkám1.Celní orgány vrátí nebo prominou částku dovozního cla, pokud jsou splněny tyto podmínky:a)oznámení celního dluhu se vztahuje na zboží, které dovozce odmítl vzhledem k tomu, že bylo v okamžiku propuštění vadné nebo neodpovídalo podmínkám smlouvy, na jejímž základě bylo dovezeno;b)zboží nebylo používáno, s výjimkou počátečního použití nutného k zjištění vady nebo skutečnosti, že neodpovídá smluvním podmínkám;c)zboží opustilo celní území Unie nebo celní orgány na žádost dotyčné osoby povolily, aby bylo zboží propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, včetně zničení, nebo do režimu vnějšího tranzitu, režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného celního pásma.2.Celní orgány částku dovozního cla nevrátí ani neprominou v žádném z těchto případů:a)zboží bylo předtím, než bylo propuštěno do volného oběhu, propuštěno do zvláštního režimu za účelem zkoušek, ledaže se prokáže, že skutečnost, že zboží bylo vadné nebo neodpovídalo smluvním podmínkám, za běžných okolností v průběhu takových zkoušek nebylo možné zjistit;b)k vadnému stavu zboží bylo přihlédnuto při přípravě smluvních podmínek, zejména ceny, předtím, než bylo zboží propuštěno do celního režimu, s nímž je spojen vznik celního dluhu;c)žadatel zboží prodal po zjištění, že je vadné nebo že neodpovídá smluvním podmínkám.3.Za vadné zboží se považuje také zboží, které bylo poškozeno před propuštěním.

Článek 196Chyba ze strany celních orgánů1.V případech jiných než těch, které jsou uvedeny v čl. 193 odst. 1 písm. e) a v článcích 194, 195 a 197, celní orgány vrátí nebo prominou částku dovozního nebo vývozního cla, pokud v důsledku chyby na své straně oznámily částku odpovídající celnímu dluhu nižší, než je splatná částka, jsou-li splněny tyto podmínky:a)dlužník tuto chybu nemohl přiměřeným způsobem zjistit;b)dlužník jednal v dobré víře.2.Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 194 odst. 2, celní orgány clo vrátí nebo prominou, jestliže skutečnost, že nebyla uplatněna snížená nebo nulová sazba cla, byla důsledkem chyby na jejich straně a informace, na jejichž základě bylo zboží propuštěno, nebo případně celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu obsahovaly všechny údaje a byly k nim přiloženy všechny doklady nezbytné pro uplatnění snížené nebo nulové sazby.3.Pokud bylo preferenční zacházení se zbožím uděleno na základě systému správní spolupráce s orgány třetí země, považuje se vydání potvrzení těmito orgány v případě, že se ukáže jako nesprávné, za chybu, kterou nebylo možné přiměřeným způsobem zjistit ve smyslu odst. 1 písm. a).Vydání nesprávného potvrzení však není chybou, je-li potvrzení založeno na nesprávném popisu skutečností podaném vývozcem, s výjimkou případů, kdy je patrné, že si orgány vydávající potvrzení byly nebo měly být vědomy toho, že zboží nesplňuje podmínky pro preferenční zacházení.Má se za to, že dlužník jednal v dobré víře, je-li schopen prokázat, že v období dotyčných obchodních operací jednal s náležitou péčí, aby zajistil splnění všech podmínek pro preferenční zacházení.Dlužník se však nemůže odvolat na dobrou víru, zveřejní-li Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o tom, že existují odůvodněné pochybnosti, zda daná země nebo území správně uplatňuje preferenční režim.

Článek 197Jednání v zájmu spravedlnosti1.V případech jiných než uvedených v čl. 193 odst. 1 písm. e) a v článcích 194, 195 a 196 celní orgány vrátí nebo prominou částku dovozního nebo vývozního cla v zájmu spravedlnosti, vznikl-li celní dluh za zvláštních okolností, jež nelze přičítat klamavému jednání nebo hrubé nedbalosti dlužníka.2.Má se za to, že zvláštní okolnosti podle odstavce 1 existují, pokud je z okolností případu zřejmé, že se dlužník ve srovnání s jinými subjekty vykonávajícími stejnou podnikatelskou činnost nachází v mimořádné situaci a že by v případě neexistence těchto okolností neutrpěl újmu způsobenou výběrem částky dovozního nebo vývozního cla.

Článek 198Postup při vrácení a prominutí cla1.Žádosti o vrácení nebo prominutí cla podle článku 193 se předkládají celním orgánům v těchto lhůtách:a)v případě přeplatků na částkách dovozního nebo vývozního cla, chyby ze strany příslušných orgánů nebo jednání v zájmu spravedlnosti ve lhůtě tří let ode dne, kdy byl celní dluh oznámen;b)v případě vadného zboží nebo zboží neodpovídajícího smluvním podmínkám do jednoho roku ode dne, kdy byl celní dluh oznámen;c)v případě zrušení platnosti údajů nebo případně celního prohlášení, na jejichž základě bylo zboží propuštěno, do jednoho roku ode dne zrušení platnosti těchto údajů nebo tohoto celního prohlášení, není-li v pravidlech týkajících se zrušení platnosti stanoveno jinak.Lhůty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) se prodlouží, prokáže-li žadatel, že mu v podání žádosti ve stanovené lhůtě zabránily nepředvídatelné okolnosti nebo vyšší moc.2.Pokud celní orgány nemohou na základě uvedených důvodů přiznat vrácení nebo prominutí částky dovozního nebo vývozního cla, jsou povinny přezkoumat odůvodněnost žádosti o vrácení nebo prominutí cla v kontextu ostatních důvodů pro vrácení nebo prominutí uvedených v článku 193.3.Pokud byl proti oznámení celního dluhu podán opravný prostředek podle článku 16, příslušná lhůta uvedená v odst. 1 prvním pododstavci, jakož i přezkoumání žádostí o vrácení a prominutí cla a související lhůty se pozastaví ode dne podání opravného prostředku po dobu trvání řízení o tomto opravném prostředku.4.Pokud celní orgán povolí vrácení nebo prominutí cla v souladu s články 196 a 197, informuje o tom dotyčný členský stát Komisi.5.Komise v prováděcích aktech stanoví procesní pravidla pro informování Komise podle odstavce 4 a informace, které mají být poskytnuty. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Kapitola 4Zánik celního dluhu

Článek 199Zánik1.Aniž jsou dotčeny platné právní předpisy týkající se nevybrání částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu v případě soudně prohlášené nesolventnosti dlužníka, povinnost zaplatit celní dluh při dovozu nebo vývozu zaniká:a)pokud již dlužníkovi nelze oznámit celní dluh podle článku 181;b)zaplacením částky dovozního nebo vývozního cla;c)s výhradou odstavce 5 prominutím částky dovozního nebo vývozního cla;d)je-li u zboží propuštěného do celního režimu s povinností zaplatit dovozní nebo vývozní clo zrušena platnost údajů, na jejichž základě bylo propuštění provedeno, nebo celního prohlášení;e)je-li zboží podléhající dovoznímu nebo vývoznímu clu zabaveno nebo zajištěno a současně nebo následně zabaveno;f)je-li zboží podléhající dovoznímu nebo vývoznímu clu zničeno pod celním dohledem nebo přenecháno ve prospěch státu;g)zmizí-li zboží nebo nejsou-li splněny povinnosti vyplývající z celních předpisů následkem úplného zničení nebo nenahraditelné ztráty tohoto zboží v důsledku jeho povahy, nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci nebo na příkaz celních orgánů; pro účely tohoto písmene se zboží považuje za nenahraditelně ztracené, jestliže již nemůže být nikým používáno;h)vznikl-li celní dluh podle článku 161 nebo článku 164 a jsou-li splněny tyto podmínky:i)nedostatky, které vedly ke vzniku celního dluhu, neměly zásadní vliv na správné provádění dočasného uskladnění nebo daného celního režimu a nebyly pokusem o klamavé jednání;ii)veškeré formality nezbytné k nápravě situace zboží jsou následně splněny;i)bylo-li zboží propuštěné do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou dovozního cla na základě jeho konečného užití vyvezeno se souhlasem celních orgánů;j)vznikl-li celní dluh podle článku 160 a jsou-li zrušeny formality za účelem přiznání preferenčního sazebního zacházení podle uvedeného článku;k)vznikl-li celní dluh s výhradou odstavce 6 podle článku 161 a je-li celním orgánům náležitě prokázáno, že zboží nebylo použito nebo spotřebováno a opustilo celní území Unie.2.V případech uvedených v odst. 1 písm. e) se však pro účely sankcí za porušení celních předpisů má za to, že celní dluh nezanikl, je-li podle tohoto nařízení a podle právních předpisů členského státu dovozní nebo vývozní clo nebo existence celního dluhu základem pro stanovení sankcí.3.Zanikne-li v souladu s odst. 1 písm. g) celní dluh u zboží propuštěného do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou dovozního cla na základě jeho konečného užití, považují se zbytky nebo odpad vzniklé v důsledku zničení zboží za zboží, které není zbožím Unie.4.Platná ustanovení týkající se paušálních sazeb pro nenahraditelnou ztrátu v důsledku povahy zboží se použijí, pokud dotčená osoba neprokáže, že skutečná ztráta je vyšší než ztráta vypočtená za použití paušální sazby pro dotčené zboží.5.Odpovídá-li za zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu více osob a je-li clo prominuto, povinnost zaplatit celní dluh zaniká pouze v případě osoby nebo osob, kterým je clo prominuto.6.V případě uvedeném v odst. 1 písm. k) povinnost zaplatit celní dluh nezaniká u osoby nebo osob, které se pokusily o klamavé jednání.7.Vznikl-li celní dluh podle článku 161, zaniká ve vztahu k osobě, která se nepokusila o klamavé jednání a která přispěla k boji proti podvodům.8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením seznamu nedostatků, jež nemají zásadní vliv na správné provádění dočasného uskladnění nebo daného celního režimu, jak je uvedeno v odst. 1 písm. h) bodě i).

Článek 200Uplatňování sankcíZanikne-li celní dluh na základě čl. 199 odst. 1 písm. h), nezaniká oprávnění členských států uplatnit sankce za nedodržení celních předpisů.

Hlava XIOMEZUJÍCÍ OPATŘENÍ A MECHANISMUS ŘEŠENÍ KRIZÍKapitola 1Omezující opatření

Článek 201Úloha Celního úřadu EU a celních orgánů1.Celní úřad EU přispívá ke správnému uplatňování omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU tím, že sleduje provádění opatření spadajících do jeho působnosti a s výhradou přezkumu a povolení ze strany Komise poskytuje celním orgánům vhodné pokyny. [pozm. návrh 206 – netýká se českého znění]2.Celní orgány přijmou veškerá nezbytná opatření, aby dodržely omezující opatření, přičemž přihlížejí k pokynům Celního úřadu EU.

Článek 202Podávání zpráv1.Celní úřad EU podává Komisi pravidelně a v případě potřeby zprávy o provádění omezujících opatření celními orgány a o jejich případném porušení.2.Celní orgány informují Celní úřad EU, Komisi a vnitrostátní orgány členských států příslušné pro uplatňování sankcí o veškerých podezřeních a případech týkajících se obcházení omezujících opatření a o svých zmírňujících opatřeních v tomto ohledu.

Kapitola 2Mechanismus řešení krizí

Článek 203Příprava protokolů a postupů1.Celní úřad EU připraví postupy a protokoly, které lze aktivovat podle čl. 204 odst. 1 v případě:a)krize na hranicích jednoho nebo více členských států, která má dopad na celní postupy;b)krize v jiném odvětví, která vyžaduje zásah celních orgánů ve spolupráci s příslušnými orgány;c)s cílem zajistit rychlou, účinnou a přiměřenou reakci na danou situaci.2.Protokoly a postupy se mohou vztahovat zejména na:a)uplatňování společných kritérií rizik, společných prioritních oblastí kontroly a rizikových profilů, vhodných zmírňujících opatření a celních kontrol;b)rámec pro spolupráci umožňující dočasné poskytnutí celních úředníků a vybavení pro celní kontroly z jednoho členského státu jinému členskému státu.ba) rychlé pruhy na hranicích za účelem minimalizace zdržení a posílení toku zboží; [pozm. návrh 207]bb) vyhýbání se obchodním omezením týkajícím se zboží souvisejícího s krizí, jak je definováno v čl. 3 bodě 6 nařízení (EU) 2024/2747. [pozm. návrh 208]

Článek 204Aktivace mechanismu řešení krizí1.Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho nebo více členských států nebo Celního úřadu EU přijmout přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4 a 5 tohoto nařízení prováděcí akt, který s přihlédnutím k protokolům a postupům uvedeným v článku 203 stanoví vhodná a nezbytná opatření a ujednání, která by se měla použít k řešení krizové situace nebo ke zmírnění jejích negativních účinků. [pozm. návrh 209]2. Celní úřad EU koordinuje uplatňování a provádění vhodných opatření a ujednání celními orgány a dohlíží na ně a o výsledcích tohoto provádění podává Komisi zprávu. [pozm. návrh 210]3.Celní úřad EU zřídí útvar pro reakci na krize, který je trvale k dispozici po celou dobu trvání krize. Komise může poskytnout Celnímu úřadu EU během fáze plánování a při zřizování tohoto útvaru pro reakci na krize podporu. Útvar pro reakci na krize je financován z rozpočtu poskytnutého Celnímu úřadu EU. [pozm. návrh 211]4.Celní orgány provádějí a uplatňují opatření a ujednání přijatá podle tohoto článku a podávají o jejich provádění a uplatňování zprávu Celnímu úřadu EU.4a. Celní úřad EU koordinuje provádění příslušných opatření a ujednání celními orgány a dohlíží na ně a o výsledcích jejich provádění podává zprávu Komisi, Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 212]

Hlava XIICELNÍ ÚŘAD EVROPSKÉ UNIEKapitola 1Zásady

Článek 205Právní status1.Celní úřad EU je subjektem Unie a má právní subjektivitu.2.Celní úřad EU má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou vnitrostátní právo daného členského státu přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý a nemovitý majetek a být účastníkem soudních řízení.3.Celní úřad EU zastupuje jeho výkonný ředitel.

Článek 206SídloSídlem Celního úřadu EU je […].Volba místa sídla Celního úřadu EU proběhne na základě řádného legislativního postupu a v souladu s těmito kritérii:a) nemá vliv na plnění úkolů a pravomocí Celního úřadu EU, na uspořádání jeho řídící struktury, na fungování jeho hlavní organizace ani na hlavní financování jeho činností;b) zajišťuje, aby byl Celní úřad EU schopen přijmout vysoce kvalifikované a specializované zaměstnance, které potřebuje k plnění úkolů a výkonu pravomocí stanovených tímto nařízením;c) zajišťuje, aby mohl být Celní úřad EU na místě zřízen po vstupu tohoto nařízení v platnost;d) zajišťuje vhodnou dostupnost místa, existenci vhodných vzdělávacích zařízení pro děti zaměstnanců, náležitý přístup na trh práce, sociální zabezpečení a zdravotní péči pro děti i manžele/manželky;e) zajišťuje vyváženost v zeměpisném rozložení orgánů, institucí a jiných subjektů Unie v celé Unii;f) umožňuje odpovídající možnosti odborné přípravy;g) umožňuje úzkou spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie;h) zajišťuje udržitelnost a digitální bezpečnost a konektivitu, pokud jde o materiální a IT infrastrukturu a pracovní podmínky. [pozm. návrh 213]

Článek 207Poslání a cíle Celního úřadu EU1.Celní úřad EU přispívá k plnění poslání celních orgánů podle článku 2.Celní úřad EU provozuje a spravuje systémy informačních technologií používané k provádění celní unie, jako je celní datové centrum EU, jak je stanoveno v hlavě III. [pozm. návrh 214]2.Aniž jsou dotčeny příslušné povinnosti Komise, úřadu OLAF a členských států, sleduje Celní úřad EU tyto cíle:a)Celní úřad EU přispívá k operativnímu řízení celní unie, a tím koordinuje a dohlíží na operativní spolupráci mezi celními orgány a sdílenými zdroji a poskytuje technické odborné znalosti s cílem zvýšit efektivnost a dosahování výsledků;b)Celní úřad EU vyvíjí, provozuje a udržuje informační technologie k provádění postupů stanovených v tomto nařízení a přispívá k optimálnímu využívání dostupných údajů pro účely celního dohledu, kontroly a řízení rizik;c)Celní úřad EU podporuje celní orgány při dosahování jednotného provádění celních předpisů, zejména s cílem zajistit, aby byly celní kontroly a řízení rizik prováděny harmonizovaným způsobem;d)Celní úřad EU přispívá k prosazování jiných právních předpisů Unie uplatňovaných celními orgány; [pozm. návrh 215]da) Celní úřad EU spolupracuje s ostatními úřady, institucemi a jinými subjekty Unie v oblastech, v nichž se jejich činnost týká řízení zboží překračujícího vnější hranici; [pozm. návrh 216]db) Celní úřad EU zavede povinný zvláštní režim pro výběr cla při prodeji na dálku u zboží dováženého ze třetích území nebo třetích zemí. Tento povinný zvláštní režim je sladěn se zvláštním režimem stanoveným v článcích 369l-369x směrnice 2006/112/ES. [pozm. návrh 217]

Kapitola 2Úkoly

Článek 208Hlavní úkoly1.Celní úřad EU plní úkoly v oblasti řízení rizik v souladu s hlavou IV kapitolou 3.2.Celní úřad EU plní úkoly související s omezujícími opatřeními a mechanismem řešení krizí v souladu s hlavou XI.2a. Celní úřad EU podporuje Komisi a členské státy, aby jim umožnil při účinnějším dohledu nad prováděním omezujících opatření, která může Rada přijmout v souladu s čl. 215 odst. 2 Smlouvy o fungování EU ohledně toku zboží, s cílem zajistit, aby tato opatření nebyla obcházena. [pozm. návrh 218]3.Celní úřad EU provádí činnosti v oblasti budování kapacit, poskytuje celním orgánům a Komisi operativní podporu a zajišťuje koordinaci. Celní úřad EU zejména: [pozm. návrh 219]a)provádí diagnostiku a monitorování hraničních přechodů a dalších kontrolních míst, vypracovává společné normy a vydává doporučení týkající se osvědčených postupů; [pozm. návrh 220]aa) vypracovává společné normy a vydává doporučení pro osvědčené postupy a sleduje jejich provádění, zejména ve vztahu k provádění celního kodexu Unie; [pozm. návrh 221]b)provádí měření výkonnosti celní unie a podporuje Komisi při jejím hodnocení výkonnosti celní unie, včetně měření provozních nákladů vzniklých celním orgánům při výkonu jejich činnosti, v souladu s hlavou XV kapitolou 1; [pozm. návrh 222]c)připravuje minimální společný obsah odborné přípravy pro celní úředníky v Unii a sleduje jeho využívání celními orgány, včetně obsahu odborné přípravy uvedeného v čl. 25 odst. 3 písm. e), který bude harmonizován, a o technologii pro analýzu velkých objemů dat a detekce a kontroly; [pozm. návrh 223]d)přispívá k systému uznávání na úrovni Unie, pokud jde o univerzity a jiné školy, které nabízejí programy odborné přípravy a vzdělávání v oblasti cel;e)koordinuje a podporuje vytváření specializovaných středisek excelence členskými státy pro účely celé Unie v příslušných celních oblastech, zejména co se týká odborné přípravy a celních laboratoří;f)usnadňuje a koordinuje činnosti výzkumu a inovací v oblasti cel a pravidelně informuje inovační centrum EU pro vnitřní bezpečnost o svých činnostech; [pozm. návrh 224]g)vypracovává a šíří provozní příručky pro praktické uplatňování celních postupů a pracovních metod a vypracovává v tomto ohledu společné normy, včetně společných pokynů pro vymáhání; [pozm. návrh 225]ga) vydává doporučení celním orgánům týkající se uplatňování hlavy IV; [pozm. návrh 226]h)vydává stanovisko ohledně toho, zda udělením povolení pro zvláštní režimy nejsou nepříznivě dotčeny zájmy výrobců v Unii, podle čl. 102 odst. 3, 4 a 5;i)spolupracuje se subjekty Unie a jinými vnitrostátními orgány než celními v souladu s čl. 240 odst. 9;ia) poskytuje podporu Komisi při vypracování a provádění operační strategie pro činnosti související s přidělováním, financováním a pořizováním vybavení pro celní kontroly, včetně posuzování potřeb, společného zadávání zakázek a společného sdílení vybavení; [pozm. návrh 227]j)koordinuje a podporuje operativní spolupráci mezi celními orgány a mezi celními orgány a jinými orgány na vnitrostátní úrovni podle hlavy XIII;k)organizuje a koordinuje společné kontroly uvedené v článku 241;l)poskytuje Komisi podporu a odborné znalosti při řešení složitých případů týkajících se zařazení, určování hodnoty a původu zboží a sledování rozhodnutí a jejich uplatňování v této souvislosti.la) připravuje zjednodušené pokyny a příručky pro malé podniky a mikropodniky a napomáhá jejich porozumění celním předpisům a formalitám Unie. [pozm. návrh 228]Celní úřad EU poskytuje Komisi na její žádost pomoc při řízení jejích vztahů se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, které se týkají záležitostí spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení. [pozm. návrh 229]4.Celní úřad EU provádí činnosti v oblasti správy a zpracování údajů nezbytné pro plnění jeho úkolů a pro vývoj vnitrostátních aplikací podle článku 30 tohoto nařízení.

Článek 209Ostatní úkoly [pozm. návrh 230]Komise může Celní úřad EU pověřit níže uvedenými úkoly spojenými s prováděním programů financování celnictví: [pozm. návrh 231]a) činnosti související s vývojem, provozem a údržbou systémů informačních technologií používaných k provádění celní unie, jako je celní datové centrum EU, jak je stanoveno v hlavě III; [pozm. návrh 232]b) poskytování podpory Komisi při vypracování a provádění operační strategie pro činnosti související s přidělováním, financováním a pořizováním vybavení pro celní kontroly, včetně posuzování potřeb, společného zadávání zakázek a společného sdílení vybavení. [pozm. návrh 233]

Článek 210Další úkolyCelnímu úřadu EU mohou být přiděleny další úkoly v oblasti volného pohybu, dovozu a vývozu zboží pocházejícího ze třetích zemí, pokud tak stanoví příslušné právní akty Unie. Jsou-li tyto úkoly přiděleny nebo svěřeny Celnímu úřadu EU, musí být pro jejich provádění zajištěny odpovídající finanční a lidské zdroje.

Kapitola 3Organizace Celního úřadu EU

Článek 211Správní a řídicí strukturaSprávní a řídicí struktura Celního úřadu EU sestává ze:a)správní rady, která plní funkce stanovené v článku 215;b)výkonné rady, která plní funkce stanovené v článku 217;c)výkonného ředitele, který vykonává úkoly stanovené v článku 219;d)zástupce výkonného ředitele, který plní úkoly stanovené v článku 221, pokud správní rada rozhodne o zřízení takové funkce.da) celního poradního výboru, který plní funkce stanovené v článku 221a; [pozm. návrh 234]

Oddíl 1Správní rada

Článek 212Složení správní rady1.Správní rada je složena z jednoho zástupce každého členského státu a, dvou zástupců Komise a jednoho odborníka určeného Evropským parlamentem, přičemž všichni mají hlasovací právo. [pozm. návrh 235]2. Správní rada zahrnuje i jednoho člena určeného Evropským parlamentem, bez hlasovacího práva. [pozm. návrh 236]3.Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.4.Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí problematiky celnictví a s ohledem na své dovednosti v oblasti řízení, správy a rozpočtu a zkušenosti s politikami celní unie. Všechny strany zastoupené ve správní radě se snaží omezit obměnu svých zástupců, aby byla zajištěna kontinuita činnosti rady. Všechny strany usilují ozajistí dosažení genderově vyváženého zastoupení ve správní radě. [pozm. návrh 237]5.Funkční období členů a jejich náhradníků činí čtyři roky. Toto funkční období lze prodloužit o stejnou dobu. [pozm. návrh 238]5a. Má-li člen správní rady nebo jeho náhradník v úmyslu předčasně ukončit své funkční období, informuje o tom a o jeho nahrazení příslušný člen nebo jeho náhradník předsedu a místopředsedu správní rady. [pozm. návrh 239]5b. Každý člen a náhradník podepíše při nástupu do funkce písemné prohlášení o tom, že se nenachází ve střetu zájmů. Každý člen a náhradník toto prohlášení aktualizuje, pokud dojde ke změně okolností v souvislosti s případným střetem zájmů, avšak alespoň jednou ročně. Úřad tato prohlášení a jejich aktualizace zveřejní na svých internetových stránkách. [pozm. návrh 240]

Článek 213Předseda správní rady1.Správní rada volí z řad zástupců Komise předsedu a z ostatních svých členů s hlasovacím právem místopředsedu.2.Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.3.Funkční období předsedy a místopředsedy činí čtyři roky. Toto funkční období může být jednou prodlouženo. Skončí-li však kdykoli v průběhu jejich funkčního období jejich členství ve správní radě, končí týmž dnem automaticky i jejich funkční období.

Článek 214Zasedání správní rady1.Zasedání správní rady svolává předseda.2.Výkonný ředitel se účastní jednání, nemá však hlasovací právo.3.Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů.4.Správní rada může k účasti na zasedání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní.5.Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být s výhradou ustanovení jednacího řádu na zasedáních nápomocni poradci nebo odborníci.6.Je-li na pořadu jednání důvěrná záležitost nebo střet zájmů, správní rada tuto záležitost projedná a rozhodne o ní bez přítomnosti dotčeného člena. Není tím dotčeno právo členských států, Evropského parlamentu a Komise na zastoupení náhradníkem. Prováděcí pravidla k tomuto ustanovení mohou být stanovena v jednacím řádu. [pozm. návrh 241]7.Sekretariát správní rady zajišťuje Celní úřad EU.

Článek 215Funkce správní rady1.Správní rada:a)udává obecné směry činnosti Celního úřadu EU;b)přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem roční rozpočet Celního úřadu EU a vykonává další funkce v souvislosti s rozpočtem Celního úřadu EU podle kapitoly 4;c)provádí hodnocení a přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti Celního úřadu EU, včetně přehledu plnění jeho úkolů a jeho celkové výkonnosti při dosahování cílů celní politiky, a do 1. července každého roku zasílá zprávu i hodnocení Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejňuje;d)přijímá finanční pravidla použitelná pro Celní úřad EU v souladu s článkem 222;e)přijímá strategii pro boj proti podvodům úměrnou riziku podvodů, přičemž zohledňuje náklady a přínosy opatření, jež mají být zavedena;f)přijímá a zveřejňuje pravidla pro předcházení střetustřetům zájmů a řešení střetu zájmůtěchto střetů u svých členů; a každoročně na svých internetových stránkách zveřejňuje prohlášení o zájmech členů správní rady; [pozm. návrh 242]g)na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro komunikaci a šíření informací uvedené v článku 232;h)přijímá a zveřejňuje svůj jednací řád; [pozm. návrh 243]i)v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům Celního úřadu EU pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvyNařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1). (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);j)přijímá prováděcí pravidla ke služebnímu řádu úředníků a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;k)je-li to vhodné, zřídí útvar interního auditu;l)přijímá bezpečnostní pravidla Celního úřadu EU ve smyslu článku 233;m)jmenuje výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele, je-li takové místo vytvořeno, a v příslušných případech prodlužuje jejich funkční období nebo je odvolává z funkce v souladu s článkem 217;n)jmenuje účetního, který může být účetním Komise, na něhož se vztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý;o)přijímá veškerá rozhodnutí o zřízení vnitřních struktur Celního úřadu EU a v případě potřeby o jejich změnách, a to s ohledem na potřeby činnosti Celního úřadu EU a na řádné rozpočtové řízení;p)povoluje uzavírání pracovních ujednání v souladu s čl. 240 odst. 9;pa) stanoví a přijímá jednací řád celního poradního výboru; [pozm. návrh 244]q)zřizuje pracovní skupiny a skupiny odborníků a přijímá jejich jednací řád;r)přijímá návrh jednotného programového dokumentu podle čl. 22 odst. 3 před jeho předložením Komisi za účelem vyjádření jejího stanoviska;s)s ohledem na stanovisko Komise přijímá dvoutřetinovou většinou členů s hlasovacím právem a v souladu s článkem 216 jednotný programový dokument Celního úřadu EU;t)přijímá strategii zvyšování efektivity a synergií;u)přijímá strategii spolupráce se třetími zeměmi a/nebo mezinárodními organizacemi;v)přijímá strategii pro organizační řízení a systémy vnitřní kontroly.1a. Správní rada může zřizovat pracovní skupiny a skupiny odborníků, které jí pomáhají při plnění úkolů, včetně přípravy rozhodnutí a sledování jejich provádění. [pozm. návrh 245]2.Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijme rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na jiné osoby.3.Vyžadují-li to výjimečné okolnosti, může správní rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí přenesených výkonným ředitelem na další osoby a vykonávat je sama, nebo je přenést na některého ze svých členů nebo na jiného zaměstnance, než je výkonný ředitel.

Článek 216Pravidla hlasování ve správní radě1.Aniž je dotčen čl. 215 odst. 1 písm. b), m) a s), přijímá správní rada rozhodnutí absolutní většinou svých členů s hlasovacím právem.2. Rozhodnutí uvedené v čl. 215 odst. 1 písm. b), c), e), f), j), m), n), o) a s) může být přijato pouze v případě, že zástupci Komise hlasovali kladně. Pro účely přijímání rozhodnutí podle čl. 215 odst. 1 písm. s) se souhlas zástupců Komise vyžaduje pouze u těch prvků rozhodnutí, které se netýkají ročního a víceletého pracovního programu Celního úřadu EU. [pozm. návrh 246]3.Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.4.Předseda se účastní hlasování.5.Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.6.Jednací řád správní rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.

Oddíl 2Výkonná rada

Článek 217Výkonná rada1.Správní radě je nápomocna výkonná rada.2.Výkonná rada:a)dohlíží na přípravné práce pro rozhodnutí přijímaná správní radou;b)v součinnosti se správní radou zajišťuje vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích ze zpráv o interních či externích auditech a hodnocení, jakož i z vyšetřování, jež provádí úřad OLAF a úřad EPPO a zavádí odpovídající postupy pro oznamování podezření z trestné činnosti těmto orgánům; [pozm. návrh 247]c)dohlíží na provádění rozhodnutí správní rady s cílem posílit dohled nad správním a rozpočtovým řízením.3.Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijímat některá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, zejména pokud jde o tyto záležitosti:a)ve věcech správního řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování, a v rozpočtových záležitostech;b)byla-li zjištěna krizová situace, jak je stanoveno v hlavě XI, která vyžaduje okamžité opatření nebo úpravu činností Celního úřadu EU.4.Výkonná rada se skládá ze dvou zástupců Komise ve správní radě a tří dalších členů jmenovaných správní radou z řad jejích členů s hlasovacím právem, přičemž usiluje o zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů. Předseda správní rady je rovněž předsedou výkonné rady. Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady, nemá však hlasovací právo. Rozhodnutí výkonné rady se přijímají prostou většinou. Rozhodnutí s ohledem na odst. 2 písm. b) mohou být přijata pouze v případě, že jeden zástupce Komise hlasoval kladně. [pozm. návrh 248]5.Funkční období členů výkonné rady činí čtyři roky a lze je prodloužit. Funkční období členů výkonné rady skončí v okamžiku, kdy skončí jejich členství ve správní radě.6.Výkonná rada pořádá řádná zasedání nejméně jednou za tři měsíce. Dále se výkonná rada schází z podnětu předsedy nebo na žádost svých členů.7.Správní rada stanoví jednací řád výkonné rady.

Oddíl 3Výkonný ředitel

Článek 218Jmenování, odvolání a prodloužení funkčního období1.Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec Celního úřadu EU v souladu s čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídicích dovedností, jakož i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení.tímto postupem: [pozm. návrh 249]a) na základě užšího seznamu zohledňujícího vyvážené zastoupení žen a mužů, který po výzvě k přihlášení uchazečů a po transparentním výběrovém řízení sestaví a zveřejní Komise, budou žadatelé vyzváni, aby předstoupili před odpovědný výbor Evropského parlamentu a Radu a odpověděli na jejich otázky; [pozm. návrh 250]b) Evropský parlament a Rada poté vyjádří svá stanoviska a preference; [pozm. návrh 251]c) správní rada jmenuje výkonného ředitele s ohledem na tato stanoviska. [pozm. návrh 252]Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem Celního úřadu EU předseda správní rady.2.Funkční období výkonného ředitele činí pět let. Před uplynutím tohoto období Komise včas provede posouzení, které zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy Celního úřadu EU.3.Správní rada může na návrh Komise, který zohlední posouzení uvedené v odstavci 2, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to nejvýše o dalších pět let. Správní rada o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele vyrozumí Evropský parlament a Radu. Dříve, než správní rada o prodloužení funkčního období rozhodne, může být výkonný ředitel požádán, aby učinil prohlášení před odpovědným výborem Evropského parlamentu a odpověděl na jeho dotazy. [pozm. návrh 253]4.Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.5.Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise. O důvodech je informován Evropský parlament a Rada. [pozm. návrh 254]6.Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem.

Článek 219Úkoly a povinnosti výkonného ředitele1.Výkonný ředitel řídí Celní úřad EU. Je odpovědný správní radě.2.Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a správní rady, jedná výkonný ředitel při plnění svých úkolů nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.3.Je-li k tomu výkonný ředitel vyzván, podá o plnění svých úkolů a celkové výkonnosti Celního úřadu EU zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Výkonný ředitel může být Evropským parlamentem nebo Radou kdykoli vyzván k účasti na slyšení k jakékoli záležitosti spojené s činností agentury. [pozm. návrh 255]4.Výkonný ředitel je právním zástupcem Celního úřadu EU.5.Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů, které Celnímu úřadu EU ukládá toto nařízení. Výkonný ředitel zejména:a)zajišťuje udržitelnou a účinnou běžnou správu Celního úřadu EU; [pozm. návrh 256]b)provádí rozhodnutí správní rady;c)připravuje návrh jednotného programového dokumentu podle článku 223 a po konzultaci s Komisí jej předkládá správní radě;d)provádí jednotný programový dokument podle článku 223 a podává zprávy o jeho provádění výkonné radě a správní radě;e)vypracovává souhrnnou výroční zprávu o činnosti Celního úřadu EU a předkládá ji správní radě k posouzení a přijetí;f)vypracovává akční plán týkající se opatření v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i vyšetřování úřadů OLAF a EPPO a dvakrát za rok podává zprávy o pokroku Komisi a pravidelně výkonné radě a správní radě, a případně zajišťuje podávání zpráv o podezření z trestné činnosti úřadu EPPO; [pozm. návrh 257]g)aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadů EPPO a OLAF, chrání finanční zájmy Unie uplatňováním interních preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a v příslušných případech ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí;h)pro Celní úřad EU vypracovává interní strategii pro boj proti podvodům, strategii zvyšování efektivity a synergií, strategii spolupráce se třetími zeměmi a/nebo mezinárodními organizacemi a strategii pro organizační řízení a systémy vnitřní kontroly a předkládá je správní radě ke schválení;i)připravuje návrh finančních pravidel vztahujících se na Celní úřad EU a předkládá je správní radě k přijetí po konzultaci s Komisí;j)připravuje předběžné návrhy odhadu příjmů a výdajů Celního úřadu EU podle článku 224 a plnění jeho rozpočtu;k)pokud jde o zaměstnance Celního úřadu EU, vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování podle čl. 215 odst. 1 písm. i), pokud na něj byly tyto pravomoci přeneseny v souladu s čl. 215 odst. 2;l)přijímá rozhodnutí o vnitřních strukturách Celního úřadu EU, v případě potřeby včetně zastupování funkcí, které mohou zahrnovat každodenní řízení Celního úřadu EU, a případně přijímá změny těchto rozhodnutí, a to s ohledem na potřeby týkající se činností Celního úřadu EU a řádného rozpočtového řízení;m)sjednává a po schválení správní radou podepíše dohodu o sídle Celního úřadu EU a případně podobné dohody s hostitelskými členskými státy, v nichž se nacházejí místní kanceláře;n)vypracovává praktická opatření k provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). a předkládá je správní radě k přijetí;o)podporuje rozmanitost a usiluje o zajištění genderové vyváženosti, pokud jde o přijímání zaměstnanců Celního úřadu EU;p)usiluje o přijímání zaměstnanců na co nejširším zeměpisném základě, přičemž má na paměti, že kritéria pro přijímání zaměstnanců musí být založena výhradně na zásluhách.

Článek 220Zástupce výkonného ředitele1.Správní rada může rozhodnout o zřízení funkce zástupce výkonného ředitele, který bude výkonnému řediteli nápomocen.2.Rozhodne-li správní rada o zřízení funkce zástupce výkonného ředitele, vztahují se na něj odpovídajícím způsobem ustanovení článku 217.

Článek 221Úkoly a povinnosti zástupce výkonného řediteleJe-li zřízena funkce zástupce výkonného ředitele, je zástupce nápomocen výkonnému řediteli při řízení Celního úřadu EU a při plnění úkolů uvedených v článku 218. Není-li výkonný ředitel přítomen, není-li způsobilý k výkonu funkce nebo není-li jeho pozice obsazena, zaujme zástupce výkonného ředitele jeho místo.

Článek 221aCelní poradní výbor1. Celní orgán EU zřídí celní poradní výbor, který bude výkonné radě nápomocen.2. Celní poradní výbor má za úkol poskytovat poradenství:a) o provádění technických opatření a rozhodnutí, včetně řízení rizik a prioritních oblastí kontroly;b) o otázkách provádění a normalizace, včetně harmonizačních činností nebo potřeby přizpůsobení pravidel;c) poskytovat poradenství o celních rozměrech jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány;d) poskytovat na požádání vhodné poradenství v souvislosti s jakýmikoli jinými činnostmi úřadu.3. Celní poradní výbor se skládá ze zástupců a sdružení všech příslušných zúčastněných stran na práci Celního úřadu EU; jeho složení stanoví správní rada.4. Správní rada jmenuje čtyři členy Celního poradního výboru, z nichž jeden je předseda, k účasti ve správní radě se statutem pozorovatele. Tito zástupci v co nejširší míře zastupují různé pohledy zastoupené v Celním poradním výboru. První funkční období trvá 48 měsíců a lze je prodloužit.5. Před přijetím rozhodnutí správní rady je pravidelně konzultován Celní poradní výbor. To se může uskutečnit pomocí ad hoc odborných pracovních skupin. Správní rada není stanoviskem Celního poradního výboru v žádném případě vázána.6. Celní poradní výbor pořádá řádná zasedání nejméně jednou za šest měsíců. Kromě toho může zasedat na žádost Celního úřadu EU nebo Výkonné rady. [pozm. návrh 258]

Kapitola 4Sestavování a struktura rozpočtu Celního úřadu EU

Článek 222Obecná ustanoveníSprávní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční pravidla pro Celní úřad EU. Tato finanční pravidla se mohou odchýlit od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1). pouze tehdy, je-li to nezbytné pro činnost Celního úřadu EU, a to s předchozím souhlasem Komise.

Článek 223Jednotný programový dokument1.Každý rok vypracuje výkonný ředitel návrh jednotného programového dokumentu, který obsahuje zejména víceletý a roční program v souladu s ustanoveními nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 a s příslušnými ustanoveními finančních pravidel Celního úřadu EU přijatých podle článku 222 tohoto nařízení, přičemž zohlední pokyny Komise. Roční a víceleté programy jsou v souladu s celní politikou a celkovými prioritami celní unie.2.Správní rada předá návrh jednotného programového dokumentu Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru do 31. ledna roku předcházejícího programovému období.3.Správní rada přijme jednotný programový dokument každý rok do 30. listopadu. Jednotný programový dokument, jakož i jakoukoli pozdější aktualizovanou verzi tohoto dokumentu předá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Za konečný se jednotný programový dokument považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.4.Roční pracovní program stanoví podrobné cíle a očekávané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis činností, které mají být financovány, a uvádí finanční a lidské zdroje, které jsou na jednotlivé činnosti přiděleny. Roční pracovní program je v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 5. Jasně uvádí, které úkoly byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny nebo zrušeny. Je-li Celnímu úřadu EU svěřen nový úkol v oblasti působnosti tohoto nařízení, správní rada přijatý roční pracovní program pozmění. Jakákoli podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu přenést na výkonného ředitele.5.Víceletý pracovní program stanoví celkový strategický plán včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Pro každou činnost jsou v něm rovněž uvedeny orientační finanční a lidské zdroje, které se považují za nutné pro dosažení stanovených cílů. Strategický plán se v příslušných případech aktualizuje a prokazuje, že Celní úřad EU přispívá k dosažení politických priorit Unie.

Článek 224Sestavování rozpočtu1.Výkonný ředitel vypracuje každoročně předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů Celního úřadu EU pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předá jej správní radě. Informace uvedené v předběžném návrhu odhadu jsou v souladu s návrhem jednotného programového dokumentu podle čl. 223 odst. 1.2.Správní rada na základě předběžného návrhu odhadu uvedeného v odstavci 1 přijme návrh odhadu příjmů a výdajů Celního úřadu EU pro následující rozpočtový rok.3.Návrh odhadu příjmů a výdajů Celního úřadu EU zašle správní rada Komisi každý rok do 31. ledna.4.Komise předkládá návrh odhadu příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu společně s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.5.Na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů zanese Komise do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu, a předloží jej rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.6.Rozpočtový orgán schválí prostředky na příspěvek pro Celní úřad EU ze souhrnného rozpočtu Unie.7.Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst Celního úřadu EU.8.Správní rada přijímá rozpočet Celního úřadu EU. Za konečný se tento rozpočet považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. Rozpočet Celního úřadu EU se v případě potřeby odpovídajícím způsobem upraví.

Článek 225Struktura rozpočtu1.Odhady všech příjmů a výdajů Celního úřadu EU se vypracovávají každý rozpočtový rok a uvedou se v rozpočtu Celního úřadu EU. Rozpočtový rok odpovídá roku kalendářnímu.2.Rozpočet Celního úřadu EU je co do příjmů a výdajů vyrovnaný.3.Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy Celního úřadu EU tvoří:a)příspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Unie;b)jakékoli dobrovolné finanční příspěvky členských států;c)případné finanční prostředky Unie ve formě dohod o přiznání příspěvku nebo grantů v souladu s finančními pravidly Celního úřadu EU uvedenými v článku 222 a s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie;d)poplatky za publikace a veškeré služby poskytované Celním úřadem EU.4.Výdaje Celního úřadu EU zahrnují platy zaměstnanců, správní náklady a náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.5.Rozpočtové závazky na akce související s projekty velkého rozsahu, jež přesahují jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do několika ročních splátek.

Článek 226Plnění rozpočtu Celního úřadu EU1.Rozpočet Celního úřadu EU plní výkonný ředitel.2.Výkonný ředitel každoročně zašle rozpočtovému orgánu veškeré informace potřebné k výkonu jeho hodnoticích povinností.

Článek 227Předkládání účetní závěrky a udělení absolutoria1.Účetní Celního úřadu EU zašle předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok (rok N) účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku (rok N+1).2.Celní úřad EU zašle do 31. března roku N+1 zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.3.Účetní Komise zašle Účetnímu dvoru do 31. března roku N+1 předběžnou účetní závěrku Celního úřadu EU konsolidovanou se závěrkou Komise.4.Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce Celního úřadu EU podle článku 246 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1). vypracuje účetní Celního úřadu EU konečnou účetní závěrku Celního úřadu EU za uvedený rok. Výkonný ředitel ji zašle výkonné radě k vyjádření stanoviska. Toto stanovisko přijímá správní rada.5.Účetní Celního úřadu EU zašle do 1. července roku N+1 konečnou účetní závěrku za rok N spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.6.Konečná účetní závěrka za rok N se do 15. listopadu roku N+1 zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.7.Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho připomínky do 30. září roku N+1. Tuto odpověď zašle též správní radě.8.Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria za rozpočtový rok N v souladu s čl. 261 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.9.Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rok N.

Článek 228Boj proti podvodům1.V zájmu boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním v rámci Celního úřadu EU se bez omezení použijí ustanovení nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.2.Celní úřad EU do šesti měsíců ode dne [XXX] přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném úřadem OLAFÚř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15. a s použitím vzoru uvedeného v příloze zmíněné dohody přijme vhodné předpisy vztahující se na jeho zaměstnance.3.Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět na základě dokumentů i na místě audit u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od Celního úřadu EU obdrželi finanční prostředky Unie.4.Úřad OLAF může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2). s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou Celním úřadem EU nedošlo k podvodu, korupci či jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.5.Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2, 3 a 4, obsahují smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantech Celního úřadu EU ustanovení výslovně zmocňující Evropský účetní dvůr a úřad OLAF k provádění takových auditů a šetření, a to v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Pracovní ujednání s příslušnými orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi se týkají pomoci a spolupráce těchto orgánů a mezinárodních organizací při auditech a šetřeních prováděných Účetním dvorem a úřadem OLAF.6.V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 můžeje úřad EPPO vyšetřovat a stíhat podvody a jiná protiprávnízodpovědný za vyšetřování a stíhání podvodů a jiného protiprávního jednání poškozujícípoškozujícího finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).. Celní úřad EU nebo příslušné vnitrostátní orgány oznámí bez zbytečného odkladu úřadu EPPO veškerou trestnou činnost, jež by v souladu s článkem 22 a čl. 25 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení mohla spadat do oblasti výkonu jeho pravomoci. [pozm. návrh 259]

Kapitola 5Ustanovení o zaměstnancích

Článek 229Obecná ustanoveníNa zaměstnance Celního úřadu EU se vztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení služebního a pracovního řádu.

Článek 230Vyslaní národní odborníci a další pracovníci1.Celní úřad EU může využívat vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou zaměstnanci Celního úřadu EU.2.Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do Celního úřadu EU.

Článek 231Výsady a imunityNa Celní úřad EU a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o fungování Evropské unie.

Kapitola 6Obecná a závěrečná ustanovení

Článek 232Transparentnost a komunikace1.Na dokumenty v držení Celního úřadu EU se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001. Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme správní rada podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.2.Zpracování osobních údajů Celním úřadem EU se řídí nařízením (EU) 2018/1725. Správní rada do šesti měsíců ode dne prvního zasedání stanoví opatření pro uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 Celním úřadem EU, včetně opatření týkajících se jmenování pověřence Celního úřadu EU pro ochranu osobních údajů. Tato opatření se stanoví po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.3.Celní úřad EU může z vlastního podnětu provádět komunikační činnost v oblasti svých pravomocí. Přidělení zdrojů na komunikační činnost nesmí být na úkor účinného plnění úkolů Celního úřadu EU. Komunikační činnost se provádí v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.

Článek 233Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací1.Celní úřad EU přijme své vlastní bezpečnostní předpisy založené na zásadách a pravidlech stanovených v bezpečnostních předpisech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, mimo jiné včetně ustanovení o výměně těchto informací se třetími zeměmi a o jejich zpracovávání a uchovávání, která jsou obsažena v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41). a (EU, Euratom) 2015/444Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).. Jakékoli správní ujednání o výměně utajovaných informací s příslušnými orgány třetí země, nebo při neexistenci tohoto ujednání jakékoli výjimečné ad hoc poskytnutí utajovaných informací Evropské unie uvedeným orgánům musí předem schválit Komise.2.Správní rada přijme bezpečnostní předpisy Celního úřadu EU po schválení Komisí. Při posuzování navržených bezpečnostních předpisů Komise zajistí jejich slučitelnost s rozhodnutími (EU, Euratom) 2015/443 a (EU, Euratom) 2015/444.3.Členové správní rady, výkonný ředitel, externí odborníci, kteří se účastní ad hoc pracovních skupin, a zaměstnanci Celního úřadu EU dodržují povinnost zachovávat požadavky na důvěrnost podle článku 339 Smlouvy o fungování EU, a to i po skončení svých funkcí.4.Celní úřad EU může přijmout opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jeho úkolů s Komisí a členskými státy a, je-li to nezbytné, s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Jakékoli správní ujednání uzavřené za tímto účelem, pokud jde o sdílení utajovaných informací EU, nebo při neexistenci tohoto ujednání jakékoli výjimečné ad hoc poskytnutí utajovaných informací EU musí předem schválit Komise.

Článek 234Jazyková ujednání1.Na Celní úřad EU se vztahují ustanovení nařízení Rady č. 1Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385)..2.O vnitřním jazykovém režimu Celního úřadu EU rozhoduje správní rada.3.Překladatelské služby potřebné pro fungování Celního úřadu EU zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 235Hodnocení1.Nejpozději do [Úřad pro publikace – vložit... [Úř. věst.: vložte prosím datum = pět letčtyři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých pět letkaždé čtyři roky Komise zajistí, aby bylo v souladu s pokyny Komise provedeno hodnocení výsledků Celního úřadu EU, pokud jde o jeho cíle, mandát, úkoly a správu a umístění. [pozm. návrh 260]2.Hodnocení se zejména zabývá případnou potřebou upravit mandát Celního úřadu EU a finančními dopady jakékoli takové úpravy.3.Při každém druhém hodnocení podle odstavce 1 se posoudí výsledky dosažené Celním úřadem EU s ohledem na jeho cíle, mandát, úkoly a správu, včetně posouzení toho, zda je další trvání Celního úřadu EU s ohledem na tyto cíle, mandát, správu a úkoly nadále odůvodněné. [pozm. návrh 261]4.Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích hodnocení uvedeného v odstavci 2. Závěry hodnocení se zveřejní.

Článek 236Odpovědnost Celního úřadu EU1.Smluvní odpovědnost Celního úřadu EU se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.2.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené Celním úřadem EU.3.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Celní úřad EU v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jeho útvary nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich povinností.4.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle odstavce 3.5.Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči Celnímu úřadu EU je upravena ustanoveními služebního řádu úředníků nebo pracovního řádu ostatních zaměstnanců vztahujícími se na tyto zaměstnance.6.Finanční odpovědnost Unie a členských států za závazky Celního úřadu EU je omezena výší jejich příspěvku, který byl již poskytnut na správní náklady.

Článek 237Dohoda o sídle a provozní podmínky1.Nezbytná ujednání související s umístěním Celního úřadu EU v hostitelském členském státě a s prostory, které tento členský stát dává k dispozici, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě vztahují na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance Celního úřadu EU a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi Celním úřadem EU a členským státem, kde se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada dá souhlas, nejpozději však do [Úřad pro publikace – vložit datum = dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].2.Hostitelský členský stát Celního úřadu EU poskytne pro zajištění fungování tohoto úřadu co nejlepší podmínky, včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.3.Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může výkonný ředitel rozhodnout o zřízení místní kanceláře v jiném členském státěkanceláří v jiných členských státech za účelem účinnějšího, efektivnějšího a soudržnějšího plnění úkolů Celního úřadu EU. [pozm. návrh 262]Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře výkonný ředitel získá předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného členského státu. Rozhodnutí vychází z náležité analýzy nákladů a přínosů, která prokazuje zejména přidanou hodnotu tohoto rozhodnutí. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři vykonávány, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí Celního úřadu EU.

Článek 238Zahájení činnosti Celního úřadu EU1.Celní úřad EU se zřizuje od roku 2026 a plně fungovat začne od roku1. ledna 2028. [pozm. návrh 263]2.Komise odpovídá za zřízení a počáteční fungování Celního úřadu EU do doby, než bude mít tento úřad provozní kapacitu k plnění svého rozpočtu. Za tímto účelem:a)dokud výkonný ředitel po svém jmenování správní radou v souladu s článkem 218 nepřevezme své povinnosti, může Komise určit úředníka Komise, který bude působit jako dočasný výkonný ředitel a vykonávat úkoly svěřené výkonnému řediteli;b)odchylně od čl. 215 odst. 1 písm. i) a do přijetí rozhodnutí podle čl. 215 odst. 2 vykonává dočasný výkonný ředitel pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;c)Komise může Celnímu úřadu EU nabídnout pomoc, zejména vysláním úředníků Komise, aby vykonávali činnosti Celního úřadu EU v rámci odpovědnosti dočasného výkonného ředitele nebo výkonného ředitele;d)dočasný výkonný ředitel může schvalovat všechny platby kryté prostředky zapsanými v rozpočtu Celního úřadu EU a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci, a to po přijetí plánu pracovních míst Celního úřadu EU.

Hlava XIIICELNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 239Vnitřní celní spolupráce1.Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 515/97, spolupracují celní orgány mezi sebou navzájem, s Komisí a s Celním úřadem EU v souladu s celními předpisy a veškerými dalšími právními předpisy Unie, které takovou spolupráci stanoví, s cílem zajistit správné a jednotné uplatňování těchto právních předpisů a podpořit plnění jejich poslání, jak je stanoveno v článku 2.2.Celní orgány mohou dočasně povolat celní úředníky, aby pracovali v celních orgánech jiného členského státu. Celní úřad EU je o tom informován a může tato přidělení koordinovat.3.Celní orgány mohou provádět společné kontroly nad rámec kontrol stanovených v článku 241. Celní orgány o těchto společných kontrolách informují Celní úřad EU.4.Komise, úřad OLAF a Celní úřad EU si mohou vyměňovat údaje týkající se spolupráce uvedené v této hlavě, včetně informací o rizicích. Celní úřad EU zajistí účinné využívání těchto informací při svých činnostech v oblasti řízení rizik v souladu s touto hlavou a hlavou XII.

Článek 239aPlatforma pro nahlašování zboží1. Celní úřad EU zřídí platformu pro hlášení zboží (dále jen „platforma“), která poskytne orgánům, podnikům, spotřebitelům a občanům možnost nahlašovat zboží, které vstupuje na vnitřní trh a není v souladu s normami shody nebo příslušnými právními předpisy Unie.2. Platforma je nastavena jako online platforma, je snadno přístupná, srozumitelná a dostupná ve všech úředních jazycích Unie.3. Celní úřad EU posoudí informace získané prostřednictvím platformy a v případě potřeby informuje celní orgán nebo více celních orgánů členského státu nebo více členských států, v nichž bylo nahlášené zboží uvedeno na vnitřní trh. Celní úřad posuzuje pouze to zboží, které je uvedeno na trh v jednom nebo více členských státech.4. Oznámený celní orgán uvedený v odstavci 3 spolupracuje s dalšími orgány na vnitrostátní úrovni, mimo jiné s orgány dozoru nad trhem, sanitárními a fytosanitárními orgány, donucovacími orgány a daňovými orgány, při provádění opatření k odstranění nahlášeného zboží z vnitřního trhu. Oznámený celní orgán podá zprávu o těchto opatřeních Celnímu úřadu EU do 30 kalendářních dnů od přijetí opatření.5. Celní úřad EU zajistí, aby všechny příslušné údaje týkající se nahlášeného zboží byly k dispozici v celním datovém centrum EU. Celní úřad EU může za tímto účelem požádat celní orgány o předložení příslušných údajů. [pozm. návrh 264]

Článek 240Rámec pro spolupráci s jinými orgány1.Celní orgány spolupracují s jinými orgány na vnitrostátní úrovni, mimo jiné s orgány dozoru nad trhem, sanitárními a fytosanitárními orgány, donucovacími orgány a daňovými orgány, v oblasti jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány, výběru cel a daní a v dalších příslušných oblastech spolupráce. Celní orgány v příslušných případech spolupracují rovněž s příslušnými subjekty, skupinami odborníků, agenturami, úřady nebo sítěmi, které koordinují činnosti jiných orgánů na úrovni Unie. Celní orgány v příslušných případech spolupracují také s dalšími příslušnými stranami na úrovni EU, jak je uvedeno v odstavci 9, přičemž o tom dotčené celní orgány vyrozumí Celní úřad EU.2.Spolupráce uvedená v odstavci 1 se uskutečňuje pravidelně a strukturovaným způsobem. Sleduje zejména tyto cíle:a)přispívání k legislativnímu vývoji v oblastech politiky, které jsou relevantní pro cla, a sledování tohoto vývoje;b)výměna údajů, zejména údajů důležitých pro řízení rizik v souladu s hlavou IV kapitolou 3;c)rozvoj soudržných a koordinovaných strategií dohledu pro řízení rizik u zboží v oblastech působnosti celních i jiných orgánů v souladu s hlavou IV kapitolou 3;d)operativní provádění, včetně provádění společných kontrol podle článku 241.da) výměna dovedností a osvědčených postupů prostřednictvím společných školení o tom, jak odhalovat nevyhovující výrobky, včetně aktualizace všech dalších právních předpisů Unie, které stanoví požadavky na dodržování předpisů, jako jsou požadavky týkající se bezpečnosti a udržitelnosti výrobků. [pozm. návrh 265]3.Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, a s výhradou jejího předchozího schválení, uzavírá Celní úřad EU pracovní ujednání za účelem vypracování a aktualizace rámce pro spolupráci uvedenou v odstavci 1, jež se týkají dalších příslušných stran, jak je uvedeno v odstavci 9, a která udávají směry pro jeho praktické provádění, cíle a klíčové oblasti spolupráce v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a hlavou III tohoto nařízení.3a. Celní orgány neprodleně upozorní příslušné unijní a vnitrostátní orgány na podezření z porušení právních předpisů Unie a zašlou oznámení do celního datového centra EU. [pozm. návrh 266]4.Spolupracuje-li celní orgán s jiným orgánem v jiném členském státě, oznámí to celnímu orgánu tohoto členského státu. Pokud se spolupráce týká více než dvou členských států, oznámí to dotčené celní orgány Celnímu úřadu EU, který může poskytovat operativní a koordinační podporu v souladu s článkem 208.5.Členské státy podávají každoročně Celnímu úřadu EU zprávu o uplatňování rámce pro spolupráci. Celní úřad EU zohlední zjištění vyplývající z těchto zpráv při svých monitorovacích činnostech podle čl. 208 odst. 3 písm. a) a ve svých úkolech týkajících se měření výkonnosti podle čl. 208 odst. 3 písm. b).6.Do data uvedeného v čl. 238 odst. 1 může Komise plnit úkoly Celního úřadu EU podle odstavce 3.7.Celní úřad EU může spolupracovat s jinými orgány na vnitrostátní úrovni a s Komisí a dalšími orgány, institucemi, agenturami, sítěmi a subjekty Unie za účelem přispění k cílům uvedeným v odstavci 2 a k rámci pro spolupráci podle odstavce 3.Za tímto účelem může Celní úřad EU se souhlasem správní rady a po schválení Komisí uzavřít pracovní ujednání se subjekty Unie nebo jinými orgány na vnitrostátní úrovni. Z těchto správních ujednání nevyplývají žádné právní závazky a je v nich vymezena povaha, rozsah a způsob zamýšlené spolupráce.8.Celní úřad EU úzce spolupracuje s úřadem OLAF v případě, že se v rámci některéa EPPO, pokud dojde k podvodu nebo podezření z podvodu při kterékoli z jeho činností v oblasti spolupráce vyskytne podvod nebo podezření na podvod. [pozm. návrh 267]9.Celní úřad EU může vytvořit rámec pro operativní spolupráci s jinými subjekty EU, včetně Europolu a agentury Frontex, v souladu s odstavci 2, 4 a 5 a může se účastnit strategických analýz a hodnocení hrozeb, politických cyklů, inovačních programů, činností odborné přípravy, sítí a jiných činností, které jsou důležité pro plnění jeho úkolů a jsou organizovány těmito jinými subjekty, a přispívat k nim.

Článek 241Společné kontroly1.Celní úřad EU plánuje, organizuje a koordinuje společné kontroly, které provádějí celní orgány, v příslušných případech ve spolupráci s jinými orgány, subjekty a agenturami, včetně Europolu, podle čl. 240 odst. 9. [pozm. návrh 268]2.Za tímto účelem se Celní úřad EU řídí prioritami celní politiky a zajišťuje nezbytné vazby a koordinaci s činnostmi v oblasti boje proti podvodům prováděnými úřadem OLAF a úřadem EPPOúřadu OLAF, agentury Europol a s vnitrostátními celními vyšetřováními, jakož i s trestním vyšetřováním úřadu EPPO nebo jiných příslušných vnitrostátních orgánů. [pozm. návrh 269]3.Aby mohl Celní úřad EU vypracovat zprávu a provést hodnocení, poskytnou celní orgány Celnímu úřadu EU zpětnou vazbu ohledně činností a kontrol, které provedly v rámci společné kontroly.

Článek 242Opatření přijímaná celními orgány1.V souladu s jinými právními předpisy uplatňovanými celními orgány mohou celní orgány přijmout kterékoli z těchto opatření:a)shromažďování konkrétních údajů pro všechny zásilky, včetně automatizovaných kontrol necelních formalit Unie, pokud jsou tyto údaje uloženy v ústředním registru Unie;b)poskytování statistik, analýz a trendů, zejména v oblasti rizik;c)usnadňování a koordinace kontrol prováděných jinými orgány;d)provádění kontrol některých zásilek vybraných na základě řízení rizik v souladu s hlavou IV a s ohledem na analýzu uvedenou v písmenu b);e)konzultace s jinými orgány před propuštěním zboží podle článku 60;f)přijímání veškerých nezbytných opatření týkajících se nevyhovujícího zboží, včetně zabavení, prodeje nebo zničení tohoto zboží;g)uplatňování rámce pro spolupráci podle článku 240;h)upozorňování jiných orgánů na rizika, která jsou důležitá pro jejich činnost, jakož i oznamování podezření na podvody a trestnou činnost; [pozm. návrh 270]i)přijímání následných opatření, pokud pohyb zboží porušuje jiné právní předpisy uplatňované celními orgány;j)jakékoli jiné doplňkové opatření.2.Členský stát může na základě některých jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány určit specializovaný celní hraniční přechod. Omezení, která pro hospodářské subjekty vyplývají z povinnosti přepravovat zboží přes specializované celní hraniční přechody, nesmějí být nepřiměřená s ohledem na sledovaný cíl, přičemž se náležitě přihlédne k okolnostem, které mohou tuto povinnost odůvodňovat.3.Členský stát oznámí určení těchto hraničních přechodů podle odstavce 2 Celnímu úřadu EU a Celní úřad EU aktualizuje a zveřejní seznam těchto specializovaných celních hraničních přechodů.4.Za účelem snazšího určení, uplatňování a prosazování jiných právních předpisů uplatňovaných celními orgány Komise vypracuje a pravidelně aktualizuje integrovaný seznam právních předpisů Unie, které stanoví požadavky vztahující se na zboží podléhající celním kontrolám s cílem chránit veřejné zájmy, a zveřejní jej na svých internetových stránkách.5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením jiných doplňkových opatření podle odst. 1 písm. j).

Článek 243Mezinárodní celní spolupráceAniž jsou dotčeny pravomoci Komise, a s výhradou jejího předchozího schválení, můžeuzavírá Celní úřad EU uzavírat pracovní ujednání s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi. Tato ujednání zmocňují Celní úřad EU k výměně informací a osvědčených postupů s orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi, včetně osvědčených postupů, a k provádění společných činností. Z těchto ujednání nevyplývají pro Unii žádné právní závazky. [pozm. návrh 271]

Článek 244Výměna údajů se třetími zeměmi1.Komise, celní orgány a Celní úřad EU si mohou vyměňovat a sdílet údaje s celními a jinými orgány třetích zemí pro účely celní spolupráce, pokud mezinárodní dohoda Unie, celní předpisy, právní předpisy Unie v oblasti společné obchodní politiky nebo společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jakož i jiné právní předpisy Unie uplatňované celními orgány takovou výměnu stanoví a je zajištěno, že předání osobních údajů je v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2018/1725, resp. kapitolou V nařízení (EU) 2016/679.Komise je informována o výměnách údajů mezi celními orgány a Celním úřadem EU s celními a jinými orgány třetích zemí.2.Výměna podle odstavce 1 se může týkat zejména těchto kategorií údajů:a)prvků údajů obsažených v rozhodnutích přijatých celními orgány nebo v podobných rozhodnutích přijatých ve třetích zemích, jež se týkají závazných informací, statusu oprávněného hospodářského subjektu, určení celní hodnoty, celního statusu zboží nebo zvláštních režimů;b)prvků údajů obsažených v celních prohlášeních, oznámeních a dokladech o celním statusu zboží a v podkladech, podaných buď u celních orgánů členských států nebo Komise, nebo u orgánů třetích zemí příslušných pro celní záležitosti, nebo vydaných těmito orgány;c)údajů o určených rizicích, zjištěních a výsledcích získaných celními orgány členských států nebo Komisí na straně jedné a orgány třetích zemí příslušnými pro celní záležitosti na straně druhé, a to v rámci provádění analýzy rizik a kontrol.3.Výměna podle odstavce 1 se uskutečňuje prostřednictvím vhodných bezpečných komunikačních prostředků, a to buď na žádost, nebo z vlastního podnětu, a podléhá zachování důvěrnosti údajů a ochraně osobních údajů v souladu s články 31, 35 a odstavcem 1 tohoto článku.4.Výměnou podle odstavce 1 nejsou dotčeny výměny informací prováděné podle ustanovení o vzájemné správní pomoci obsažených v dohodách mezi Unií a třetími zeměmi a ustanovení nařízení (ES) č. 517/97.5.Členský stát může být v souladu s postupy a podmínkami stanovenými v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odstavce 6 zmocněn k zahájení jednání se třetí zemí za účelem uzavření dvoustranné dohody o výměně podle odstavce 1 nebo zachování stávající dohody. Tato dvoustranná dohoda se přestane uplatňovat, jakmile vstoupí v platnost dohoda o výměně celních informací mezi Unií a dotyčnou třetí zemí.6.Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 261 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek a postupů, podle nichž může být členský stát zmocněn k zahájení jednání podle odstavce 5. Ty zahrnují oznámení dotčeného členského státu určené Komisi a všem ostatním členským státům o možném obsahu dvoustranné dohody a posouzení ze strany Komise, pokud jde o dopad této dohody na právní předpisy Unie a budoucí jednání na úrovni Unie, včetně toho, zda je její obsah omezen na plnění závazků podle práva Unie nebo mezinárodního práva. Akt v přenesené pravomoci stanoví rovněž monitorování provádění těchto dohod.7.Komise prostřednictvím prováděcího aktu do 90Komisi jsou svěřeny prováděcí pravomoci, aby do 60 dnů od obdržení oznámení rozhodnepřijala prováděcí akt s cílem rozhodnout, zda členskému státu povolí uzavřít dvoustrannou dohodu. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 262 odst. 2. [pozm. návrh 272]V závažných a naléhavých případech, které souvisejí s tímto povolením a které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle umožnit požadovanou výměnu informací, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 262 odst. 5.

Hlava XIVSPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PORUŠENÍ CELNÍCH PŘEDPISŮ A NETRESTNÍCH SANKCÍCHKapitola 1Obecná ustanovení

Článek 245PředmětTato hlava stanoví seznam porušení celních předpisů a netrestních sankcí za tato porušení. Nebrání členským státům v přijetí přísnějších opatření stanovením správních nebo trestních sankcí v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy. Nejsou jí dotčena ani jiná protiprávní jednání stanovená podle právních předpisů Unie.

Článek 246Obecné požadavky1.Porušení celních předpisů představují jednání nebo opomenutí uvedená v článku 252.2.Porušení celních předpisů představuje podněcování, napomáhání či navádění k jednání nebo opomenutí podle článku 252.Porušení celních předpisů představuje pokus o jednání nebo opomenutí podle článku 252.3.Členské státy určí, zda k porušení předpisů podle článku 252 došlo úmyslně, kvůli zjevné nedbalosti nebo zjevnému omylu.4.Administrativní nebo méně závažné chyby nepředstavují porušení celních předpisů, ledaže může celní orgán prokázat, že k nim došlo úmyslně nebo v důsledku zjevné nedbalosti či zjevného omylu.5.V případě jednání nebo opomenutí, jež mělo za následek porušení celních předpisů podle článku 252 a k němuž došlo v reakci na mimořádné a nepředvídatelné okolnosti, jež s dotčenou osobou nesouvisí a jejichž důsledkům nebylo možné přes vynaložení veškeré náležité péče zabránit, je vyloučena odpovědnost osoby, která se jich dopustila.

Článek 247Polehčující okolnosti1.Pokud osoba odpovědná za jednání nebo opomenutí vedoucí k porušení celních předpisů podle článku 252 předloží důkaz, že jednala v dobré víře, zohlední se to při stanovení sankce podle článku 254.2.Za účelem snížení sankce za porušení celních předpisů se vezmou v úvahu tyto okolnosti:a)dotyčné zboží nepodléhá jiným právním předpisům uplatňovaným celními orgány;b)porušení celních předpisů nemá vliv na stanovení výše cla a jiných daní, které mají být zaplaceny;c)osoba odpovědná za porušení celních předpisů účinně spolupracuje s celním orgánem.ca) složitost související transakce, počet podobných transakcí; [pozm. návrh 273]

Článek 248Přitěžující okolnostiPři ukládání sankce za porušení celních předpisů podle článku 254 se vezmou v úvahu tyto přitěžující okolnosti:a)osoba odpovědná za porušení celních předpisů byla již dříve sankcionována za porušení celních předpisů nebo se dopouští soustavného a opakovaného porušování celních předpisů;b)porušení celních předpisů významně ovlivňuje jiné právní předpisy uplatňované celními orgány;c)porušení celních předpisů má významný finanční dopad na výběr cel nebo jiných poplatků;d)porušení celních předpisů představuje hrozbu pro bezpečnost a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území.

Článek 249Promlčecí lhůta1.Členské státy stanoví promlčecí lhůtu pro zahájení řízení o porušení celních předpisů podle článku 252 v rozmezí od pěti do deseti let ode dne, kdy k danému jednání nebo opomenutí došlo.2.Členské státy zajistí, aby v případě soustavného nebo opakovaného porušování celních předpisů začala promlčecí lhůta běžet dnem, kdy bylo jednání nebo opomenutí představující porušení celních předpisů ukončeno.3.Členské státy zajistí, aby byl běh promlčecí lhůty přerušen jakýmkoli úkonem příslušného orgánu, který byl oznámen dotyčné osobě a který se týká vyšetřování nebo soudního řízení ve věci téhož porušení celních předpisů. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem provedení úkonu, který má za následek její přerušení.4.Členské státy zajistí, aby po uplynutí lhůty v délce osmi let ode dne uvedeného v odstavcích 1 nebo 2 bylo zahájení nebo pokračování řízení týkajícího se porušení celních předpisů podle článku 252 vyloučeno.5.Členské státy zajistí, aby promlčecí lhůta pro výkon rozhodnutí o uložení sankce činila tři roky. Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stane pravomocným.6.Členské státy stanoví případy, kdy je běh promlčecích lhůt podle odstavců 1, 4 a 5 pozastaven.

Článek 250Soudní příslušnostČlenské státy mají v souladu s vnitrostátními právními předpisy soudní příslušnost s ohledem na porušení celních předpisů podle článku 252, k nimž došlo zcela nebo zčásti na území daného členského státu.

Článek 251Spolupráce mezi členskými státy1.Došlo-li k porušení celních předpisů podle článku 252 ve více než jednom členském státě a příslušný orgán členského státu zahájí jako první řízení ve věci tohoto porušení, spolupracuje tento příslušný orgán s příslušnými orgány členských států, jichž se týká totéž porušení celních předpisů, pokud jde o stejnou osobu a stejné skutečnosti.2.Komise monitoruje spolupráci mezi členskými státy podle odstavce 1.

Kapitola 2Porušení celních předpisů Unie a netrestní sankce

Článek 252Porušení celních předpisů Unie1.Porušení celních předpisů představují tato jednání nebo opomenutí:a)situace, kdy držitel rozhodnutí, které se týká uplatňování celních předpisů, nesplní povinnosti vyplývající z uvedeného rozhodnutí a neinformuje neprodleně celní orgány o všech skutečnostech, které nastanou po přijetí rozhodnutí těmito orgány a které ovlivňují jeho pokračující platnost nebo obsah, v souladu s hlavami I a II;b)nedodržení povinnosti poskytnout celním orgánům informace podle tohoto nařízení, včetně nepodání celního prohlášení;c)poskytnutí neúplných, nepřesných, neplatných, nepravdivých, nesprávných nebo padělaných informací nebo dokladů celním orgánům;d)situace, kdy odpovědná osoba neuchovává doklady a informace týkající se splnění celních formalit;e)vyjmutí zboží z celního dohledu;f)nesplnění povinností souvisejících s celními režimy ze strany odpovědné osoby;g)nezaplacení dovozního nebo vývozního cla osobou povinnou clo zaplatit ve lhůtě stanovené podle hlavy X kapitoly 3.ga) nedodržení povinnosti dovozce a domnělého dovozce podle článků 20 a 21. [pozm. návrh 274]2.Aniž je dotčen odstavec 1, mohou členské státy stanovit další jednání a opomenutí, která představují porušení celních předpisů.3.Do 180 dní ode dne použitelnosti tohoto článku sdělí členské státy Komisi platné vnitrostátní právní předpisy podle odstavce 2 tohoto článku a neprodleně jí oznámí veškeré pozdější změny, které se těchto předpisů týkají.

Článek 253Obecné požadavky na sankce1.Aniž jsou dotčeny sankce stanovené v článku 254, mohou členské státy stanovit dodatečné sankce za porušení celních předpisů podle článku 252 a veškerá opatření nezbytná k zajištění uplatňování těchto sankcí. Tyto sankce jsou účinné, přiměřené a odrazující. Komise, členské státy a Celní úřad EU si pravidelně vyměňují osvědčené postupy a použitelné metodiky pro audit a výpočet sankcí s cílem zlepšit sbližování a soudržnost sankcí v celé Unii. Komise pravidelně posuzuje, zda jsou účelné sankce k dosažení cílů celních orgánů stanovených v článku 2 a zda jsou nezbytná opatření. [pozm. návrh 275]2.Do 180 dní ode dne použitelnosti tohoto článku sdělí členské státy Komisi platné vnitrostátní právní předpisy podle odstavce 1 tohoto článku a neprodleně jí oznámí veškeré pozdější změny, které se těchto předpisů týkají.

Článek 254Minimální netrestní sankceUplatňují-li se sankce za porušení celních předpisů podle článku 252, mají alespoň jednu či několik z níže uvedených forem, přičemž je současně zajištěno, aby byly tytostanoví každý členský stát účinné sankce, které jsou účinné, přiměřené a odrazující, a jsou zohledněny polehčující okolnosti podle článku 247 a přitěžující okolnosti podle článku 248: [pozm. návrh 276]a)peněžní pokuta uložená celními orgány, případně včetně narovnání použitého namísto trestní sankce, vypočítaná na základě těchto minimálních částek nebo procentních podílů:i)má-li porušení celních předpisů dopad na cla a jiné poplatky, vypočítá se peněžní pokuta na základě částky cla a jiných poplatků, které nebyly zaplaceny, takto:1)pokud došlo k porušení celních předpisů úmyslně, peněžní pokutu tvoří částka v rozmezí od 100 % do 200 % částky cla a jiných poplatků, které nebyly zaplaceny;2)v ostatních případech sestává peněžní pokuta z částky v rozmezí od 30 % do 100 % částky cla a jiných poplatků, které nebyly zaplaceny;ii)nelze-li peněžní pokutu vypočítat podle bodu i), vypočítá se peněžní pokuta na základě celní hodnoty zboží takto:1)pokud došlo k porušení celních předpisů úmyslně, peněžní pokutu tvoří částka v rozmezí od 100 % do 200 % částky celní hodnoty zboží;2)v ostatních případech sestává peněžní pokuta z částky v rozmezí od 30 % do 100 % částky celní hodnoty zboží;iii)pokud se porušení celních předpisů netýká konkrétního zboží, tvoří peněžní pokutu částka v rozmezí od 150 EUR do 150 000 EUR;b)zrušení, pozastavení platnosti nebo změna celních rozhodnutí v držení dotyčné osoby, týká-li se porušení celních předpisů tohoto rozhodnutí;c)zabavení zboží a dopravního prostředku.Členské státy rozhodnou o použití výnosů z vymáhání netrestních sankcí, s výjimkou případů, kdy jsou stanoveny jako vlastní zdroj v souladu s čl. 311 pododstavec 3 Smlouvy o fungování EU. [pozm. návrh 277]Akty nebo rozhodnutí týkající se sankcí uplatňovaných v případě jakéhokoli porušení celních předpisů se zaznamenají v celním datovém centru EU spolu s výsledkem celních kontrol.

Hlava XVZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍKapitola 1Měření výkonnosti celní unie

Článek 255Oblast působnosti a cíle1.Komise nejméně jednou ročně posoudí a vyhodnotí výkonnost celní unie. To zahrnuje měření celních činností prováděných celními orgány členských států a případně kandidátských zemí na vnitrostátní úrovni a na úrovni hraničních přechodů, jakož i pravidelné sledování výše výdajů vzniklých vnitrostátním celním orgánům při provádění jejich činností. Toto měření může vycházet ze stávajících nástrojů vyvinutých za tímto účelem Komisí a členskými státy. [pozm. návrh 278]2.Při plnění tohoto úkoluCelní úřad EU je Komisi nápomocen Celní úřad EU. Na podporu Komise při hodnocení výkonnosti celní unie. Za tímto účelem Celní úřad EU zjistí, jak celní činnosti a operace podporují dosažení strategických cílů a priorit celní unie a přispívají k úloze celních orgánů stanovené v článku 2. Celní úřad EU zejména určí hlavní trendy, silné a slabé stránky, mezery a, potenciální rizika, podpoří Komisi při shromažďování příslušných údajů o výši výdajů vzniklých vnitrostátním celním orgánům za účelem zajištění jejich fungování a předloží Komisi doporučení ke zlepšení. [pozm. návrh 279]

Článek 256Vymezení rámce a výroční zprávy1.Celní úřad EU ve spolupráci s celními orgány vypracovává zprávy a jiné druhy dokumentů k dosažení cílů stanovených v článku 255.2.Členské státy poskytují Celnímu úřadu EU údaje obsahující informace jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni hraničních přechodů. Na základě údajů obdržených od celních orgánů vypracuje Celní úřad EU výroční zprávu obsahující fakta a údaje o uplynulém roce pro každý celní orgán na vnitrostátní úrovni a na úrovni hraničních přechodů.3.Celní úřad EU předloží návrh výroční zprávy Komisi ke schválení.4.Komise zprávu ověří a poté ji pro informaci předá členským státůmEvropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 280]5.Komise v prováděcích aktech stanoví údaje uvedené v odstavci 2, jakož i jejich úroveň důvěrnosti a koncepci rámce pro měření výkonnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Kapitola 2Monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Článek 257MonitorováníKomise sleduje pravidelně provádění tohoto nařízení, přičemž přihlíží mimo jiné k informacím a analýzám relevantním pro účely monitorování, které poskytují nebo zpřístupňují celní orgány a Celní úřad EU v celním datovém centru EU.

Článek 258Hodnocení a podávání zpráv1.Do … [Úřad pro publikace – vložit... [Úř. věst.: vložte prosím datum = pět lettři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých pět let provede Komise hodnocení tohoto nařízení s ohledem na cíle, které sleduje, a předloží o něm zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. [pozm. návrh 281]Tato zpráva obsahuje:a)přehled pokroku, kterého členské státy dosáhly v souvislosti s prováděním tohoto nařízení;b)posouzení tohoto nařízení z hlediska účinnosti, účelnosti, soudržnosti, relevance a přidané hodnoty Unie, zejména pokud jde o cíle uvedené v článku 2.ba) přehled rozčleněných nákladů vzniklých Unii a členským státům v souvislosti s prováděním tohoto nařízení, a to i ve srovnání s náklady vzniklými ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost. [pozm. návrh 282]2.Na žádost Komise a v souladu s kapitolou 1 této hlavy poskytnou členské státy informace o provádění tohoto nařízení, které jsou nezbytné pro vypracování zprávy podle odstavce 2.

Kapitola 3Přepočet měny a lhůty

Článek 259Přepočet měny1.Příslušné orgány zveřejní a/nebo zpřístupní na internetu směnný kurz, který se použije v případě, je-li na základě jednoho z následujících důvodů nutné provést přepočet měny:a)faktory, na jejichž základě je určována celní hodnota zboží, jsou vyjádřeny v jiné měně, než je měna členského státu, v němž se celní hodnota určuje;b)hodnota eura v národních měnách je požadována pro účely určení sazebního zařazení zboží a výše dovozního a vývozního cla, včetně hodnotových prahů ve společném celním sazebníku.2.Je-li přepočet měny nutný z důvodů jiných než uvedených v odstavci 1, hodnota eura v národních měnách, jež má být použita v rámci celních předpisů, se stanoví alespoň jednou ročně.3.Komise v prováděcích aktech stanoví pravidla pro přepočet měn pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 262 odst. 4.

Článek 260Lhůty, data a termíny1.Není-li stanoveno jinak, a pokud je v celních předpisech uvedena lhůta, datum nebo termín, nelze tuto lhůtu prodloužit ani zkrátit a toto datum nebo termín odložit ani přesunout.2.Nestanoví-li celní předpisy jinak, použijí se pravidla pro lhůty, data a termíny uvedená v nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1)..

Kapitola 4Přenesení pravomoci a postup projednávání ve výboru

Článek 261Výkon přenesené pravomoci1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 4, 6, 7, 10, 14, 19, 23, 24, 25, 27, 28, 29, 31, 32, 40a, 40b, 51, 56, 58, 59, 60, 63, 65, 66, 71, 72, 73, 77, 80, 81, 83, 85, 86, 88, 90, 91, 95, 97, 99, 101, 102, 105, 107, 108, 109, 111, 115, 116, 119, 123, 132, 148, 150, 156, 167, 168, 169, 170, 173, 175, 176, 179, 181, 186, 193, 199, 242, 244 a 265 je svěřena Komisi.3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 4, 6, 7, 10, 14, 19, 23, 24, 25, 27, 28, 29, 31, 32, 40a, 40b, 51, 56, 58, 59, 60, 63, 65, 66, 71, 72, 73, 77, 80, 81, 83, 85, 86, 88, 90, 91, 95, 97, 99, 101, 102, 105, 107, 108, 109, 111, 115, 116, 119, 123, 132, 148, 150, 156, 167, 168, 169, 170, 173, 175, 176, 179, 181, 186, 193, 199, 242, 244 a 265 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 283]4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 4, 6, 7, 10, 14, 19, 23, 24, 25, 27, 28, 29, 31, 32, 40a, 40b, 51, 56, 58, 59, 60, 63, 65, 66, 71, 72, 73, 77, 80, 81, 83, 85, 86, 88, 90, 91, 95, 97, 99, 101, 102, 105, 107, 108, 109, 111, 115, 116, 119, 123, 132, 148, 150, 156, 167, 168, 169, 170, 173, 175, 176, 179, 181, 186, 193, 199, 242, 244 a 265 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 284]

Článek 262Postup projednávání ve výboru1.Komisi je nápomocen Výbor pro celní kodex. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.5.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.6.Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem a odkazuje-li se na tento odstavec, ukončuje se tento postup bez výsledku pouze tehdy, pokud tak ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru.

Kapitola 5Závěrečná ustanovení

Článek 263Zrušení1.Nařízení (EU) č. 952/2013 a nařízení (EU) 2022/2399 se zrušujíse zrušuje. [pozm. návrh 285]2.Odkazy na nařízení (EU) č. 952/2013 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.3.Od data stanoveného v čl. 265 odst. 4 se odkazy na celní prohlášení považují za odkazy zahrnující poskytnutí údajů nezbytných k propuštění zboží do celního režimu s využitím kapacit celního datového centra EU.4.Od data stanoveného v čl. 265 odst. 4 se odkazy na deklaranta považují za odkazy zahrnující dopravce, dovozce, vývozce nebo v příslušných případech držitele režimu tranzitu.

Článek 264Vstup v platnostToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 265Použitelnost1.Články 205 až 237 se použijí ode dne 1. ledna 20282026. [pozm. návrh 286]2.Ode dne 1. března 20282026 se použijí tato ustanovení: [pozm. návrh 287]a)ustanovení o zjednodušeném sazebním zacházení podle čl. 145 odst. 5, 6 a 7 a čl. 147 písm. a) bodu ii);b)ustanovení o zjednodušeném sazebním zacházení při prodeji na dálku podle čl. 149 odst. 4, čl. 150 odst. 10 a čl. 156 odst. 2;c)ustanovení o domnělých dovozcích podle čl. 20 odst. 3 písm. e), článku 21, čl. 59 odst. 2, čl. 60 odst. 6 písm. a), čl. 67 odst. 2, čl. 67 odst. 4 písm. d), čl. 159 odst. 2, čl. 181 odst. 5 a čl. 184 odst. 3.3.Funkce celního datového centra EU stanovené v článku 29 jsou plně v provozu do 31. prosince 20372032. [pozm. návrh 288]4.Od 1. března 2032ledna 2029 mohou hospodářské subjekty začít plnit své oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení s využitím celního datového centra EU. [pozm. návrh 289]5.Celní orgány znovu posoudí povolení udělená podle nařízení (EU) č. 952/2013 v období od 1. ledna 2035 do 31. prosince 2037.6.Před 31. prosincem 2027 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o posouzení centralizovaného celního řízení podle článku 72. Komise může, je-li to nezbytné, předložit legislativní návrh s cílem zajistit spravedlivé rozdělení práv a povinností členských států v souvislosti s vyměřením celního dluhu při dovozu a odpovědností za něj. Tato zpráva se zveřejní. [pozm. návrh 290]7.Do 31. prosince 20352031 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu a zveřejní ji za účelem posouzení zejména: [pozm. návrh 291]a)účinnosti celního dohledu nad obchodníky kategorie „Trust and Check“ prováděného celními orgány členského státu usazení a účinnosti provádění ustanovení upravujících místo vzniku celního dluhu;b)účinnosti celního dohledu nad jinými hospodářskými subjekty než obchodníky kategorie „Trust and Check“;c)možného dopadu změn uvedených v odstavci 8.8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 261 akty v přenesené pravomoci za účelem změny tohoto nařízení, je-li to vhodné s ohledem na zprávu uvedenou v odstavci 7, a to vypuštěním nebo úpravou odchylek stanovených v čl. 42 odst. 3 druhém pododstavci a v čl. 169 odst. 1 druhém pododstavci.Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA Ia

Necelní formalita Unie
Zkratka
Necelní systém Unie
Příslušný právní předpis Unie
Datum podání žádosti
Společný zdravotní vstupní doklad pro zvířata
CHED-A
TRACES
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625
3. března 2025
Společný zdravotní vstupní doklad pro produkty
CHED-P
TRACES
Nařízení (EU) 2017/625
3. března 2025
Společný zdravotní vstupní doklad pro krmiva a potraviny jiného než živočišného původu
CHED-D
TRACES
Nařízení (EU) 2017/625
3. března 2025
Společný zdravotní vstupní doklad pro rostliny a rostlinné produkty
CHED-PP
TRACES
Nařízení (EU) 2017/625
3. března 2025
Potvrzení o kontrole
COI
TRACES
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).
3. března 2025
Licence na látky poškozující ozonovou vrstvu
ODS
systém udělování licencí ODS 2
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1).
3. března 2025
Fluorované skleníkové plyny
F-GAS
Portál F-GAS a systém poskytování licencí na HFC
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).
3. března 2025
Dovozní licence pro kulturní statky
ICG-L
TRACES
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 1).
3. března 2025
Prohlášení dovozce o kulturních statcích
ICG-S
TRACES
Nařízení (EU) 2019/880
3. března 2025
Obecný popis kulturních statků
ICG-D
TRACES
Nařízení (EU) 2019/880
3. března 2025
Necelní formalita Unie
Zkratka
Necelní systém Unie
Příslušný právní předpis Unie jiný než celní předpisy
Připojení do
Dovozní licence pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví
Prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví
TRACES
nařízení (ES) č. 2173/2005
3. března 2025
Režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití
DuES
Elektronický systém udělování licencí
Nařízení (EU) 2021/821
3. března 2025
Osvědčení pro mezinárodní obchod s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
CITES
TRACES
Nařízení Rady (ES) č. 338/97
1. října 2025
Informační a komunikační systém pro dozor nad trhem
ICSMS
ICSMS
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020
16. prosince 2025

[pozm. návrh 292]

PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka

Nařízení (EU) č. 952/2013
Toto nařízení
Článek 1
Článek 1
Článek 3
Článek 2
Článek 4
Článek 3
Článek 2
Článek 4
Článek 5
Článek 5
Článek 22
Článek 6
Článek 23
Článek 7
Článek 26
Článek 8
Článek 27
Článek 9
Článek 28
Článek 10
Článek 29
Článek 11
Článek 30
Článek 12
Článek 33
Článek 13
Článek 34
Článek 14
Článek 43
Článek 15
Článek 44
Článek 16
Článek 45
Článek 17
Článek 52
Článek 18
Článek 9
Článek 19
—
Článek 20
—
Článek 21
—
Článek 22
Článek 38
Článek 23
Článek 39
Článek 24
—
Článek 25
—
Článek 26
Článek 18
Článek 27
Článek 19
Článek 28
—
Článek 29
—
Článek 30
—
Článek 31
—
Článek 32
—
Článek 33
—
Článek 34
—
Článek 35
—
Článek 36
—
Článek 37
Článek 13
Článek 38
Článek 14
Článek 39
Články 51 a 163
Článek 40
Čl. 134 odst. 1 první věta a článek 158
Čl. 41 odst. 1
Čl. 134 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 41 odst. 2
Čl. 134 odst. 1 čtvrtý pododstavec
Čl. 41 odst. 3
Čl. 158 odst. 3
Čl. 41 odst. 6
Čl. 134 odst. 2
Čl. 41 odst. 7
Čl. 159 odst. 1 a 2
Čl. 42 odst. 1 a 2
Čl. 46 odst. 1
Čl. 43 odst. 1 a 2
Čl. 47 odst. 1
Čl. 43 odst. 3
Čl. 188 odst. 1
Čl. 44 odst. 1
Článek 189
Čl. 45 odst. 1, 2 a 3
Čl. 190 odst. 1
Čl. 45 odst. 4
Článek 191
Článek 46
Článek 192
Článek 47
Článek 48
Čl. 48 odst. 1 a 2
Článek 49
Článek 49
Čl. 46 odst. 4 druhý pododstavec
Čl. 50 odst. 2
Čl. 46 odst. 6 a 7
Článek 52
Článek 153
Článek 51
Článek 154
Článek 52
—
Článek 53
—
Článek 54
—
Článek 55
Článek 153
Článek 56
Článek 154
Článek 57
Článek 155
Článek 58
—
Článek 59
Čl. 194 odst. 1 první pododstavec
Čl. 60 odst. 2

Článek 61
Článek 129
Čl. 62 odst. 1 a 2
Čl. 158 odst. 1 a 2
Čl. 63 odst. 1 a 3
Čl. 159 odst. 3
Čl. 63 odst. 4
Článek 162
Článek 64
Článek 166
Článek 65
Článek 167
Článek 66
Článek 170
Článek 67
Článek 171
Článek 68
Článek 172
Článek 69
Článek 173
Článek 70
Článek 174
Článek 71
Článek 179
Článek 72
Článek 182
Článek 73
—
Článek 74
—
Článek 75
Článek 197
Článek 76
Článek 198
Článek 77
Článek 199
Článek 78
Čl. 127 odst. 1
Článek 79
Čl. 127 odst. 3 první pododstavec a odst. 4 první pododstavec
Čl. 80 odst. 1
Čl. 127 odst. 2
Čl. 80 odst. 6
Článek 128
Čl. 81 odst. 1
Článek 129
Článek 82
Článek 133
Článek 83
Článek 135
Článek 84
Článek 139
Článek 85
Čl. 147 odst. 1 a 2
Čl. 86 odst. 2 a 3
—
Článek 87
Čl. 201 odst. 1
Čl. 88 odst. 1
Čl. 201 odst. 2
Čl. 88 odst. 3
Článek 202
Článek 89
Článek 203
Článek 90
Článek 204
Článek 91
Článek 205
Článek 92
Článek 208
Článek 93
—
Článek 94
Čl. 263 odst. 1 a 2, články 270, 271 a 274
Čl. 95 odst. 1 a 2
Články 272 a 275
Článek 96
Článek 264
Článek 97
—
Článek 98
Čl. 269 odst. 1 a článek 274
Čl. 99 odst. 1
Článek 277
Článek 100
Článek 210
Článek 101
Článek 211
Článek 102
Čl. 211 odst. 2
Článek 103
Článek 214
Článek 104
Článek 215
Článek 105
Článek 218
Článek 106
Článek 219
Článek 107
Článek 220
Článek 108
Článek 223
Článek 109
—
Článek 110
Článek 226
Článek 111
Článek 227
Článek 112
Článek 228
Článek 113
Článek 229
Článek 114
Článek 230
Článek 115
Článek 233
Článek 116
Článek 234
Článek 117
Články 237 a 246
Článek 118
Čl. 145 odst. 1
Čl. 119 odst. 1
Článek 146
Článek 120
Článek 238
Článek 121
Článek 240
Článek 122
Čl. 148 odst. 1, 2 a 3
Článek 123
Čl. 148 odst. 5 a 6 a čl. 240 odst. 3
Článek 124
Článek 241
Článek 125
Článek 242
Článek 126
Článek 243
Článek 127
Článek 244
Článek 128
Článek 247
Článek 129
Článek 248
Článek 130
Článek 249
Článek 131
Článek 250
Článek 132
Článek 251
Článek 133
Článek 252
Článek 134
Článek 254
Článek 135
Článek 255
Článek 136
Článek 256
Článek 137
Článek 257
Článek 138
Článek 258
Článek 139
Článek 259
Článek 140
Článek 260
Článek 141
Článek 260a
Článek 142
Článek 261
Článek 143
Článek 262
Článek 144
Článek 56
Článek 145
Článek 57
Článek 146
Článek 59
Článek 147
Článek 60
Článek 148
Článek 61
Článek 149
Článek 64
Článek 150
Článek 67
Článek 151
Článek 69
Článek 152
Článek 70
Článek 153
Článek 71
Článek 154
Článek 72
Článek 155
Článek 73
Článek 156
Článek 74
Článek 157
—
Článek 158
Článek 77
Článek 159
Článek 78
Článek 160
Článek 79
Článek 161
Článek 80
Článek 162
Článek 81
Článek 163
Článek 82
Článek 164
Článek 83
Článek 165
Článek 84
Článek 166
Článek 85
Článek 167
Článek 86
Článek 168
Článek 87
Článek 169
Článek 89
Článek 170
Článek 90
Článek 171
Článek 91
Článek 172
Článek 92
Článek 173
Článek 93
Článek 174
Článek 94
Článek 175
Článek 95
Článek 176
Článek 96
Článek 177
Článek 97
Článek 178
Článek 98
Článek 179
Článek 101
Článek 180
Článek 102
Článek 181
Článek 103
Článek 182
Článek 104
Článek 183
Článek 105
Článek 184
Článek 107
Článek 185
Článek 108
Článek 186
Článek 109
Článek 187
Článek 110
Článek 188
Článek 111
Článek 189
Článek 112
Článek 190
Článek 113
Článek 191
Článek 114
Článek 192
Článek 116
Článek 193
Článek 117
Článek 194
Článek 118
Článek 195
Článek 119
Článek 196
Článek 120
Článek 197
Článek 121
Článek 198
Článek 124
Článek 199
Článek 125
Článek 200
—
Článek 201
—
Článek 202
—
Článek 203
—
Článek 204
—
Článek 205
—
Článek 206
—
Článek 207
—
Článek 208
—
Článek 209
—
Článek 210
—
Článek 211
—
Článek 212
—
Článek 213
—
Článek 214
—
Článek 215
—
Článek 216
—
Článek 217
—
Článek 218
—
Článek 219
—
Článek 220
—
Článek 221
—
Článek 222
—
Článek 223
—
Článek 224
—
Článek 225
—
Článek 226
—
Článek 227
—
Článek 228
—
Článek 229
—
Článek 230
—
Článek 231
—
Článek 232
—
Článek 233
—
Článek 234
—
Článek 235
—
Článek 236
—
Článek 237
—
Článek 238
—
Článek 239
—
Článek 240
—
Článek 241
—
Článek 242
—
Článek 243
—
Článek 244
—
Článek 245
—
Článek 246
—
Článek 247
—
Článek 248
—
Článek 249
—
Článek 250
—
Článek 251
—
Článek 252
—
Článek 253
—
Článek 254
—
Článek 255
—
Článek 256
—
Článek 257
—
Článek 258
Článek 53
Článek 259
Článek 56
Článek 260
Článek 284
Článek 261
Článek 285
Článek 262
Článek 286
Článek 263
Článek 287
Článek 264
Článek 288
Článek 265