P9_TA(2024)0156Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik na rok 2024Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2024 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky na rok 2024 (2023/2063(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na čl. 121 odst. 2 a článek 136 Smlouvy,

–s ohledem na Protokol č. 1 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–s ohledem na Protokol č. 2 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

–s ohledem na Pařížskou dohodu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a cíle udržitelného rozvoje,

–s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.,

–s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17. (nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“ (COM(2021)0102),

–s ohledem na sociální závazek Rady, Komise, Parlamentu a sociálních partnerů z Porta ze dne 7. května 2021,

–s ohledem na hodnocení Evropské fiskální rady ze dne 28. června 2023 týkající se vhodného nastavení fiskální politiky eurozóny v roce 2024,

–s ohledem na výroční zprávu Evropské fiskální rady ze dne 4. října 2023,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2022 o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU (COM(2022)0583),

–s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97, který předložila Komise dne 26. dubna 2023 (COM(2023)0240),

–s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (COM(2023)0241), který předložila Komise dne 26. dubna 2023,

–s ohledem na návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (COM(2023)0242), který předložila Komise dne 26. dubna 2023,

–s ohledem na Granadské prohlášení přijaté dne 6. října 2023,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. listopadu 2023 nazvané „Roční analýza udržitelného růstu 2024“ (COM(2023)0901),

–s ohledem na zprávu Komise ze dne 21. listopadu 2023 nazvanou „Zpráva mechanismu varování 2024“ (COM(2023)0902) a na doporučení Komise ze dne 21. listopadu 2023 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2023)0903),

–s ohledem na návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 21. listopadu 2023 (COM(2023)0904),

–s ohledem na hospodářskou prognózu Komise z podzimu roku 2023, která byla zveřejněna dne 15. listopadu 2023,

–s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

–s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0063/2024),

A.vzhledem k tomu, že evropský semestr sehrává zásadní roli při koordinaci hospodářských, rozpočtových, strukturálních, sociálních a zaměstnaneckých politik v členských státech, čímž zajišťuje makroekonomickou stabilitu hospodářské a měnové unie;

B.vzhledem k tomu, že podle prognózy Komise ze zimy 2024 se odhaduje, že hospodářská činnost v roce 2023 vzrostla o pouhých 0,5 % v EU i eurozóně na pozadí vysoké inflace a zpřísněných podmínek financování, po silném oživení v roce 2022; vzhledem k tomu, že růst HDP na rok 2024 byl revidován směrem dolů na 0,9 % (z 1,3 %) v EU a 0,8 % (z 1,2 %) v eurozóně; vzhledem k tomu, že v roce 2025 se stále očekává, že hospodářská činnost vzroste o 1,7 % v EU a o 1,5 % v eurozóně;

C.vzhledem k tomu, že trh práce EU v první polovině roku 2023 i nadále vykazoval solidní výsledky, navzdory zpomalení hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že podle prognózy Komise z podzimu 2023 však byl nedostatek pracovních sil i nadále akutní v různých odvětvích a povoláních, zejména v oblastech souvisejících s rozšířením nízkoemisních technologií a technologií s čistými emisemi a jejich prováděním; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost v EU jako celku dosáhla historického minima, přičemž mezi členskými státy se vyskytují rozdíly; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí dosáhla v prosinci 2023 14,7 % v EU a 14,4 % v eurozóně;

D.vzhledem k tomu, že se predikuje, že inflace klesne z 6,3 % v roce 2023 na 3,0 % v roce 2024 a na 2,5 % v roce 2025 v EU a z 5,4 % v roce 2023 na 2,7 % v roce 2024 a 2,2 v roce 2025 v eurozóně, a to podle prognózy Komise ze zimy 2024; vzhledem k tomu, že fiskální politika musí podporovat měnovou politiku při snižování inflace a zajišťování fiskální udržitelnosti a zároveň poskytovat dostatečný prostor pro dodatečné investice a podporovat dlouhodobý růst;

E.vzhledem k tomu, že inflace dopadá na různé příjmové skupiny různě a nízkopříjmové skupiny trpí neúměrně; vzhledem k tomu, že inflace by mohla vyvolat skutečnou krizi životních nákladů na některé segmenty obyvatelstva, což by představovalo výzvy pro sociální soudržnost;

F.vzhledem k tomu, že se očekává, že poměr dluhu k HDP se v EU v roce 2023 sníží na 83,1 % (v eurozóně na 90,4 %); vzhledem k tomu, že se očekává, že poměr dluhu k HDP se v EU nepatrně sníží na 82,7 % v roce 2024 a 82,5 % v roce 2025; vzhledem k tomu, že se očekává, že poměr dluhu k HDP v eurozóně v roce 2024 klesne na přibližně 89,7 % a v roce 2025 na 89,5 %; vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými členskými státy existují velké rozdíly v míře zadlužení; vzhledem k tomu, že vysoké poměry dluhu k HDP v kombinaci s vysokými úrokovými mírami a nejistou makroekonomickou situací mohou ohrozit dlouhodobou udržitelnost dluhu a hospodářskou stabilitu;

G.vzhledem k tomu, že podle prognózy Komise z podzimu 2023 se očekává, že schodek veřejných financí v EU a v eurozóně klesne v roce 2023 na 3,2 % HDP a bude se dále snižovat na 2,8 % HDP v roce 2024 a 2,7 % v roce 2025; vzhledem k tomu, že na konci roku 2023 byla deaktivována obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu; vzhledem k tomu, že Komise oznámila, že v souladu se stávajícími právními předpisy předloží Radě na jaře 2024 návrh na zahájení postupu při nadměrném schodku na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023;

H.vzhledem k tomu, že v letech 2023 a 2024 se očekává, že celkové nastavení fiskální politiky se změní na restriktivní a v obou letech se sníží o 0,5 % HDP, a to především z důvodu téměř úplného ukončení opatření v oblasti energetiky souvisejících s krizí;

I.vzhledem k tomu, že rychlá, rozhodná a koordinovaná politická reakce umožnila, aby se hospodářství EU zotavilo a řešilo socioekonomické dopady pandemie COVID-19 i ruské útočné války vůči Ukrajině, a umožnila překonat následnou energetickou krizi; vzhledem k tomu, že hospodářství v roce 2023 zpomalilo; vzhledem k tomu, že vyhlídky jsou i nadále obklopeny vysokou nejistotou a riziky, která souvisejí především s vývojem probíhající útočné války Ruska proti Ukrajině a se situací na Blízkém východě;

J.vzhledem k tomu, že rušivé geopolitické události prokázaly, že je třeba, aby Evropská unie dále posílila svou otevřenou strategickou autonomii a zůstala konkurenceschopná na světovém trhu a zároveň zajistila, aby nikdo nebyl opomenut;

K.vzhledem k tomu, že financování EU přispívá k makroekonomické síle na úrovni EU a zvýšení její vnitřní i vnější odolnosti v dobách krize a zároveň k podpoře členských států při financování nezbytných investic do priorit EU směřujících k řešení současných a budoucích výzev;

L.vzhledem k tomu, že po rozsáhlé expanzi související s krizí v letech 2020 až 2022 se očekává, že nastavení fiskální politiky v eurozóně bude v letech 2023 a 2024 restriktivní; vzhledem k tomu, že nastavení fiskální politiky by mělo zůstat flexibilní vzhledem k vysoké míře nejistoty;

M.vzhledem k tomu, že čisté veřejné investice vyjádřené jako procentní podíl HDP v EU po finanční krizi vyvolané pandemií COVID-19 prudce poklesly, přičemž v některých případech dosáhly záporných úrovní; vzhledem k tomu, že se tento procentní podíl dosud plně nevrátil na původní úroveň; vzhledem k tomu, že úspěch klimaticky neutrálních politik a digitální transformace je založen na společném evropském přístupu a vyžaduje opatření na úrovni EU i na úrovni členských států; vzhledem k tomu, že budoucí odolnost EU je úzce spjata s vyššími veřejnými a soukromými investicemi pro udržitelný růst a ambiciózním programem strukturálních reforem; vzhledem k tomu, že je nezbytné zabývat se potřebou včasné strategie k zajištění vhodných úrovní veřejných investic po skončení platnosti Nástroje pro oživení a odolnost v roce 2026; vzhledem k tomu, že splnění cílů Zelené dohody pro Evropu a Pařížské dohody vyžaduje značné veřejné a soukromé investice;

N.vzhledem k tomu, že je třeba, aby členské státy měly zavedeny nezbytné kontrolní a auditní mechanismy, které zajistí dodržování zásad právního státu a budou chránit finanční zájmy EU, zejména s cílem předcházet podvodům, korupci a střetům zájmů a zajistit transparentnost; vzhledem k tomu, že je důležité, aby členské státy v tomto ohledu prováděly příslušná podpůrná doporučení pro jednotlivé země;

Hospodářské vyhlídky pro EU

1.vyjadřuje znepokojení nad hospodářskou situací, přetrvávající nejistotou, slabým růstem, konkurenceschopností a produktivitou v EU; s obavami bere na vědomí pokračující dopad cen energií a inflace na kupní sílu domácností, což vede k většímu riziku chudoby, včetně energetické chudoby, pro mnoho Evropanů a na výkonnost podniků v EU, včetně těch malých a středních (MSP); vyzývá členské státy, aby podnikly další kroky k překonání těchto obtíží a provádění cílených opatření k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na jednotném trhu a k řešení přetrvávajících inflačních tlaků;

2.konstatuje, že mnohé členské státy trpí strukturálními problémy, které brání jejich růstovému potenciálu; zdůrazňuje, že řešení strukturálních problémů má zásadní význam pro udržitelné oživení a trvalý růst a že provádění reforem zaměřených na řešení strukturálních nedostatků je klíčem nejen ke zlepšení schopnosti odolávat stávajícím výzvám a zvládat je, ale také k tomu, aby bylo možné uskutečnit souběžnou transformaci udržitelným a spravedlivým způsobem; zdůrazňuje, že ambiciózní strukturální reformy mají i nadále zásadní význam pro posílení hospodářské základny EU, podporu zakládání podniků a podnikání a posílení konkurenceschopnosti, produktivity a celkového růstového potenciálu EU;

3.zdůrazňuje, že nedostatek veřejných a soukromých investic v některých členských státech omezuje potenciál sociálně vyváženého a environmentálně udržitelného růstu; domnívá se, že stěžejním faktorem k přilákání investic jsou předvídatelná pravidla, rovné podmínky a nízké náklady na splnění požadavků; vyzdvihuje, že tyto investice jsou klíčové, aby EU byla schopná vypořádat se se stávajícími výzvami, včetně spravedlivé zelené a digitální transformace, a že zvýší odolnost a dlouhodobou konkurenceschopnost EU při nadcházejících výzvách; je přesvědčen, že tyto investice by měly být doprovázeny reformami podporujícími růst a odolnost; upozorňuje na investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, které jsou kromě jiného zapotřebí k tomu, aby se EU stala nezávislou na dovozu fosilních paliv a snížení inflace přiživované cenami energií; bere na vědomí, že v letech 2023 a 2024 bude očekávané nastavení fiskální politiky restriktivní; zdůrazňuje, že restriktivnost by neměla být na úkor investic, které by měly být v celé Unii zvýšeny;

4.zdůrazňuje, že další prohloubení jednotného trhu a odstranění překážek pro investice, mimo jiné prostřednictvím reforem, které zefektivní a digitalizují plánování, povolování a další administrativní postupy, by pomohlo podpořit soukromé investice; opakuje, že průmyslová politika, jakož i hluboké a integrované kapitálové trhy a inovace EU mohou rovněž přispět podporou investic, ochranou globální konkurenceschopnosti EU a zmírňováním rizik spojených s nadměrnou závislostí na omezeném počtu třetích zemí, pokud jde o klíčové technologie, suroviny a průmyslové vstupy;

5.vyzývá členské státy, aby prováděly přezkumy výdajů jako pravidelnou součást každoročního (nebo víceletého) rozpočtového procesu, což by pomohlo zlepšit účinnost a kvalitu veřejných výdajů; souhlasí s doporučením Komise vyjádřeným v roční analýze udržitelného růstu na rok 2024, aby členské státy co nejdříve ukončily opatření na podporu energetiky související s krizí a co nejdříve zastavily subvence na fosilní paliva; zdůrazňuje, že veřejné příjmy, zejména z daní, jsou zásadní pro zajištění udržitelnosti veřejných financí; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k boji proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a praní peněz; vítá v tomto ohledu dohodu o balíčku o boji proti praní peněz;

6.souhlasí s hodnocením Komise, že rizika spojená s vysokým zadlužením a cenovými rozdíly jsou i nadále významná, zejména v členských státech, kde obsluha dluhu vyžaduje velké refinancování dluhu nebo kde soukromý sektor čelí prudkému nárůstu úrokových plateb;

7.vyzývá členské státy v eurozóně k prozkoumání všech prostředků k dokončení revize Smlouvy o Evropském mechanismu stability, která umožní zavedení společného jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí, což by dále posílilo odolnost eurozóny;

Evropský semestr a Nástroj pro oživení a odolnost

8.připomíná, že evropský semestr je zavedeným rámcem pro koordinaci rozpočtových, hospodářských a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci celé Unie v souladu se Smlouvami, včetně evropského pilíře sociálních práv, a zajišťuje tak její makroekonomickou stabilitu, udržitelnou konvergenci ekonomické výkonnosti členských států a sociální soudržnost EU; vyzývá k silnějšímu převzetí odpovědnosti v rámci evropského semestru ze strany členských států, například prostřednictvím jejich místních a regionálních orgánů; konstatuje, že průmyslový plán Zelené dohody na rok 2023 je součástí strategie EU pro růst;

9.sdílí názor, že doporučení pro jednotlivé země pro rok 2024 se musí zaměřit na konkrétní kritéria; zdůrazňuje, že rovněž musí sloužit k podpoře solidního hospodářského růstu podporujícího začlenění, posílení konkurenceschopnosti a makroekonomické stability, podpoře zelené a digitální transformace a zajištění sociální a mezigenerační spravedlnosti; bere na vědomí rozdíly mezi vnitrostátními prognózami růstu HDP, inflace, nezaměstnanosti, salda veřejných financí, hrubého veřejného dluhu a salda běžného účtu a konstatuje, že ukazují potřebu flexibilních přístupů založených na konkrétní realitě každého členského státu; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby doporučení pro jednotlivé země těsněji provázala s příslušnými zprávami o jednotlivých zemích; vyzývá k účinnému monitorování provádění doporučení pro jednotlivé země a příslušných reforem, jakož i pokroku při snižování zjištěných investičních mezer; zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé země musí zohledňovat sociální zranitelnost a nezaměstnanost; bere na vědomí klesající počet sociálních doporučení pro jednotlivé země založených na srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů;

10.vítá flexibilitu při přizpůsobování Nástroje pro oživení a odolnost, např. v souvislosti s plánem REPowerEU, na základě ponaučení vyvozeného z provádění nástroje; zdůrazňuje, že milníky a cíle uvedené v národních plánech obnovy by měly být v souladu s doporučeními pro jednotlivé země a že členské státy by se měly zabývat přinejmenším významnou podmnožinou doporučení pro jednotlivé země v rámci svých národních plánů pro oživení a odolnost; zdůrazňuje úspěch Nástroje pro oživení a odolnost; připomíná, že úspěch a účinnost finančních projektů bude měřena jejich dopadem na hospodářství a zaměstnanost, a vyzývá k rychlému, transparentnímu a účinnému provádění těchto projektů; v tomto ohledu podtrhuje, že dodržování nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a náležité provádění je zásadní pro důvěryhodnost Nástroje pro oživení a odolnost;

11.bere na vědomí úlohu Nástroje pro oživení a odolnost při řešení globálních výzev vyplývajících z ekologické a digitální transformace hospodářství; zdůrazňuje, že reformy a investice v rámci plánů na podporu oživení a odolnosti musejí přispívat ke klimatickým cílům nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a plně dodržovat zásadu „významně nepoškozovat“; vyzývá členské státy, aby co nejvíce využily této příležitosti a použily Nástroj pro oživení a odolnost k transformaci svých ekonomik a ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti; připomíná důležitost ověřování, že se finanční prostředky dostávají do reálné ekonomiky a k MSP a poukazuje na význam odpovědnosti a transparentnosti v případě subjektů, které jsou příjemci finančních prostředků EU;

12.zdůrazňuje význam soukromých a veřejných investic v souvislosti s hospodářským oživením a při řízení souběžné transformace; připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost nenahrazuje zvláštní úlohu vnitrostátních veřejných investic; opakuje, že je třeba zajistit kvalitu, transparentnost a odpovědnost veřejných investic a vnitrostátních strategií v souladu s cíli souběžné transformace; zdůrazňuje, že tyto vnitrostátní strategie pro souběžnou transformaci by měly být doplněny Nástrojem pro oživení a odolnost a jinými evropskými investičními nástroji;

13.podporuje sladění programů politiky soudržnosti EU s investičními potřebami zjištěnými na základě Nástroje pro oživení a odolnost a doporučení pro jednotlivé země; připomíná, že politika soudržnosti slouží širšímu souboru cílů než Nástroj pro oživení a odolnost a může doplňovat opatření dohodnutá v rámci Nástroje pro oživení a odolnost; vyzývá ke srovnatelnému začlenění zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a podnikatelského sektoru, do návrhu a provádění národních plánů pro oživení a odolnost, stejně jako v případě programů politiky soudržnosti;

14.zdůrazňuje, že koordinace mezi příslušnými orgány, mimo jiné i mezi vnitrostátními vládami a regionálními a místními orgány, je zásadní pro řízení Nástroje pro oživení a odolnost a pro překonání správních překážek a byrokracie;

15.bere na vědomí prozatímní politickou dohodu uzavřenou spolunormotvůrci dne 10. února 2024 o reformě rámce správy ekonomických záležitostí EU, která má za cíl zajistit účinnou koordinaci hospodářských politik a udržitelnou konvergenci hospodářské a sociální výkonnosti členských států;

16.vítá ponaučení vyvozené ze zvolených možností koncepce Nástroje pro oživení a odolnost; konstatuje, že reforma rámce správy ekonomických záležitostí nenabízí mechanismy pro finanční pobídky EU na podporu a prosazování vnitrostátních politických reforem a investic; zdůrazňuje, že stanovení nezbytné úrovně veřejných investic je zásadní pro dosažení hlavních cílů reformy rámce správy ekonomických záležitostí a pro řešení současných a budoucích priorit Unie; je znepokojen skutečností, že některé členské státy nebudou mít finanční kapacitu na to, aby samy financovaly spravedlivou zelenou a digitální transformaci;

17.zdůrazňuje úlohu Evropského parlamentu v rámci správy ekonomických záležitostí EU a zasazuje se o větší zapojení Evropského parlamentu do evropského semestru při plném dodržování pravomocí stanovených ve Smlouvách; bere na vědomí dialog Komise s členskými státy o jejich individuálních fiskálně-strukturálních plánech; zdůrazňuje nutnost, aby se ke všem členským státům přistupovalo stejně; podtrhuje, že nárůst diskrečních pravomocí Komise v procesu přípravy střednědobých fiskálně-strukturálních plánů musí být doprovázen vyšší měrou dodržování pravidel pod dohledem Evropské fiskální rady, jakož i větší odpovědností a větším tokem informací směrem k Evropskému parlamentu; uznává, že hospodářský dialog, který je součástí evropského semestru, vytváří užitečný základ pro odpovědnost; domnívá se, že náležitá odpovědnost by vyžadovala, aby měl Evropský parlament nástroje, které mu umožní uplatnit důsledky na základě svého posouzení výkonnosti evropského semestru v souladu se Smlouvami;

° °

18.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.