1.připomíná, že právo veřejnosti na přístup k dokumentům v držení orgánů EU je zakotveno ve Smlouvách a v Listině základních práv a že hraje klíčovou úlohu při zajišťování toho, aby orgány EU fungovaly transparentně, což zvyšuje legitimitu EU a důvěru veřejnosti v ni, jakož i její důvěryhodnost;

2.trvá na tom, že orgány EU, včetně Komise, mají povinnost uplatňovat čl. 15 odst. 3 SFEU v souladu s demokratickými zásadami, zejména s těmi, které jsou uvedeny v čl. 10 odst. 3 SEU a v článku 42 Listiny základních práv; zdůrazňuje, že transparentnost má zásadní význam pro zajištění odpovědnosti a demokratické kontroly orgánů EU;

3.vítá praktická doporučení veřejné ochránkyně práv ohledně toho, jak evidovat textové a rychlé zprávy zaslané nebo obdržené zaměstnanci v rámci jejich profesní činnosti Evropská veřejná ochránkyně práv, „Closing note on the strategic initiative on how EU institutions, bodies, offices and agencies record text and instant messages sent/received by staff members in their professional capacity (SI/4/2021/MIG)“, 13. července 2022.; uznává, že textové a rychlé zprávy související s prací jsou „dokumenty“ ve smyslu nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům, a vyzývá ostatní orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby tuto skutečnost uznaly, řídily se příslušnými doporučeními veřejné ochránkyně práv a zveřejnily opatření, která za tímto účelem přijmou;

4.připomíná, že žádost o přístup k dokumentu musí být vyřízena okamžitě; opakuje své znepokojení nad tím, že řada stížností, které veřejná ochránkyně práv obdržela, se týká prodlev při poskytování přístupu k požadovaným dokumentům a že k těmto prodlevám dochází v případech značného veřejného zájmu; vyjadřuje hluboké politování nad zjištěními ve zvláštní zprávě veřejné ochránkyně práv, která se týkají systémových a značných prodlev při poskytování přístupu k dokumentům Komise, zejména nad skutečností, že v 85 % zkoumaných případů nepřijala Komise rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě a v 60 % případů činila tato prodleva více než 60 pracovních dnů; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nedodržuje nařízení (ES) č. 1049/2001, jelikož systematicky porušuje zákonné lhůty pro přístup veřejnosti k dokumentům a neinformuje žadatele včas o svém rozhodnutí, jak ukazuje zvláštní zpráva veřejné ochránkyně práv; zdůrazňuje, že podle hodnocení veřejné ochránkyně práv představují tyto prodlevy nesprávný úřední postup ze strany Komise;

5.zdůrazňuje, že evropská veřejná ochránkyně práv hraje důležitou roli při zajišťování přístupu občanů k dokumentům, zejména v případech, kdy jim byl přístup částečně nebo zcela odepřen orgánem, institucí nebo jiným subjektem EU; důrazně podporuje doporučení veřejné ochránkyně práv Komisi, aby tuto situaci urychleně napravila;

6.s velkým znepokojením připomíná, že Komise v roce 2021 v návaznosti na žádost o přístup veřejnosti k textovým zprávám, které si vyměnila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová a výkonný ředitel farmaceutické společnosti a které se týkaly nákupu očkovacích látek proti COVID‑19 ze strany Komise, odmítla uznat, že se na tyto textové zprávy vztahuje definice „dokumentu“ podle nařízení (ES) č. 1049/2001; připomíná, že evidence dokumentu je důsledkem jeho existence, a nikoli podmínkou jeho existence; bere na vědomí zjištění veřejné ochránkyně práv týkající se nesprávného úředního postupu Komise v tomto případě; je znepokojen skutečností, že Komise nereagovala na doporučení veřejné ochránkyně práv v návaznosti na její šetření, aby znovu hledala příslušné textové zprávy; vyzývá Komisi, aby se neprodleně pustila do hledání; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, jak se občané neustále vzdalují orgánům EU, přičemž tato situace tento problém ještě prohlubuje;

7.s velkým znepokojením konstatuje, že veřejná ochránkyně práv obdržela stížnosti od mnoha občanů na extrémní prodlevy při získávání přístupu k požadovaným dokumentům; podporuje názor veřejné ochránkyně práv, že opožděný přístup fakticky znamená odepřený přístup a že je nutné zjednodušit administrativní postupy, aby se zajistilo, že občané získají přístup k dokumentům včas;

8.připomíná, že podle evropské veřejné ochránkyně práv by omezení přístupu k dokumentům, zejména k legislativním dokumentům, měla být uplatňována jen výjimečně a pouze v rozsahu, který je naprosto nutný; dále připomíná, že každé rozhodnutí o odepření přístupu veřejnosti k dokumentům se musí zakládat na jasně a striktně vymezených zákonných výjimkách, doložených racionálním a konkrétním odůvodněním, tak aby občané mohli zamítnutí přístupu pochopit a účinně využít dostupné opravné právní prostředky; je toho názoru, že by proaktivnější přístup pomohl zajistit skutečnou transparentnost a předcházet nákladným a zatěžujícím soudním sporům mezi občany a orgány;

9.zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby občané mohli sledovat procesy rozhodování v EU, porozumět jim a podílet se na nich; zdůrazňuje, že Komise jakožto největší orgán EU by měla jít příkladem, pokud jde o přístup k dokumentům; upozorňuje na to, že prodlevy při poskytování přístupu k dokumentům mohou zhoršovat schopnost občanů podílet se na demokratickém procesu, jelikož požadované dokumenty a informace jsou často potřebné v daný okamžik a v případě prodlevy mohou pro žadatele ztratit význam; dále upozorňuje, že prodlevy mohou mít také odrazující účinek, takže občané se rozhodnou nevyužít svého základního práva na přístup k dokumentům, jelikož předpokládají, že to bude trvat příliš dlouho; zdůrazňuje, že stále rostoucí objem a složitost žádostí o přístup k dokumentům nemůže ospravedlnit systémové prodlevy na straně Komise;

10.je přesvědčen, že nejlepší způsob, jak snížit počet žádostí o přístup k dokumentům a zabránit prodlevám, je proaktivní zveřejňování dokumentů v rejstříku; zdůrazňuje, že proaktivnější přístup by pomohl zajistit skutečnou transparentnost a předcházet zbytečným soudním sporům, které by mohly vést ke zbytečným nákladům a zatěžovat jak občany, tak orgány EU;

11.naléhavě žádá Komisi, aby napravila své systematické a značné prodlevy ve zpracovávání žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům;

12.požaduje okamžité a úplné zveřejnění všech smluv na nákup očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 financovaných zcela nebo částečně z veřejných prostředků;

13.vyzývá Komisi, aby provedla doporučení a všechny návrhy uvedené ve zvláštní zprávě veřejné ochránkyně práv, zejména pokud jde o potřebu proaktivnější transparentnosti, vyčlenění více lidských zdrojů na řešení potvrzujících žádostí a otevřenější a konstruktivnější přístup k žadatelům;

14.vyzývá Komisi, aby reformovala způsob, jakým řídí přístup veřejnosti k dokumentům a vyřešila svůj zásadní problém prodlev a nedodržování lhůt stanovených příslušnými právními předpisy;

15.žádá Komisi, aby proaktivně zveřejňovala dokumenty a statistiky týkající se toho, jak vyřizuje žádosti o přístup k dokumentům, včetně informací o dodržování lhůt stanovených právními předpisy EU, jelikož tyto informace jsou zásadně důležité pro posílení demokratických procesů EU;

16.vyzývá Komisi, aby konečně a okamžitě zveřejnila textové zprávy, které si předsedkyně Komise a generální ředitel farmaceutické společnosti Pfizer vyměnili během jednání o nákupu 1,8 miliardy dávek očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, zejména s ohledem na nevysvětlené zvýšení ceny za dávku o 25 %, což vedlo k celkovým nákladům ve výši 35 miliard EUR hrazeným z veřejných peněz;

17.upozorňuje, že pokud Komise nevyřeší systematické a značné prodlevy ve zpracovávání žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům do doby, než bude vytvořen nový sbor komisařů a komisařek, zváží Parlament využití veškerých dostupných parlamentních nástrojů k řešení této záležitosti; připomíná, že Parlament má právo podat na Komisi žalobu u Soudního dvora EU pro porušení Smluv, včetně čl. 15 odst. 3 SFEU o právu občanů a obyvatel EU na přístup k dokumentům;

18.žádá Komisi, aby Parlament informovala o tom, jak plánuje dodržet lhůty stanovené v příslušných právních předpisech EU;

19.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi.