1.konstatuje, že hodnocení výsledků investic uskutečněných v rámci politiky soudržnosti v období 2014–2020, která byla provedena členskými státy, svědčí o tom, že v oblastech, které podporovala, přinesla politika soudržnosti celkově pozitivní výsledky Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 30. ledna 2023 o syntéze zjištění hodnocení programů evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 doprovázející výroční souhrnnou zprávu za rok 2022 (SWD(2023)0022). Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. ledna 2024 o syntéze zjištění hodnocení programů evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 doprovázející výroční souhrnnou zprávu za rok 2023 (SWD(2024)0002).; uznává, že tyto investice přispěly k plnění cíli strategie Evropa 2020, jímž je inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

2.vítá příspěvek politiky soudržnosti k výzkumu a inovacím, neboť tato politika mimo jiné posílila spolupráci mezi výzkumnou obcí a podniky a pomohla přeměnit výzkum na obchodovatelné výrobky nebo služby; konstatuje, že podle údajů Komise do konce roku 2022 spolupracovalo s výzkumnými institucemi více než 75 000 společností a přibližně 37 000 společností uvedlo na trh nové produkty díky podpoře z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) Zpráva Komise ze dne 15. ledna 2024 nazvanou „Evropské strukturální a investiční fondy – Souhrnná zpráva z roku 2023 týkající se výročních zpráv o provádění programů zahrnujících období 2014–2020“ (COM(2024)0006),; poznamenává rovněž, že ke stejnému datu pracovalo v lépe vybavených zařízeních více než 72 000 výzkumných pracovníků Evropská komise, „Klíčové úspěchy regionální politiky v období 2014–2020“, zobrazeno dne 20. února 2024.; zdůrazňuje, že politika soudržnosti pomohla také překlenout digitální propast mezi regiony, protože v méně rozvinutých regionech podpořila rozvoj infrastruktury v oblasti informačních a komunikačních technologií; oceňuje, že díky tomu bylo do konce roku 2022 zajištěno lepší širokopásmové připojení pro 7,8 milionu domácností Tamtéž.;

3.poukazuje na to, že podpora poskytovaná v rámci politiky soudržnosti přinesla hmatatelné výhody také tisícům malých a středních podniků; zdůrazňuje, že se jedná o jednu z nejlépe fungujících oblastí podpory z fondu EFRR; zdůrazňuje, že tento EFRR poskytl do konce roku 2022 podporu více než 2,2 milionům podniků, které vytvořily 370 000 pracovních míst Tamtéž.; konstatuje, že hodnocení provedená v Česku, Polsku, Německu, Nizozemsku a Rakousku obsahují příklady malých a středních podniků, které se staly konkurenceschopnějšími a inovativnějšími, zvýšily svou produktivitu a získaly lepší přístup na mezinárodní trhy SWD(2023)0022.;

4.zdůrazňuje, že při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství hraje zásadní roli také soudržnost; poznamenává, že snížení spotřeby energie v budovách je významnou součástí tohoto posunu a že podpora politiky soudržnosti v této oblasti již přinesla své ovoce; vítá skutečnost, že hodnocení členských států ukazují, že opatření na zlepšení energetické účinnosti byla v EU účinná Tamtéž.; uvádí, že do konce roku 2022 pomohl fond EFRR zlepšit energetickou účinnost v 550 000 domácnostech; upozorňuje, že politika soudržnosti prokazatelně podpořila investice v několika uhelných regionech, které přispěly k dekarbonizaci; konstatuje, že v Asturii (Španělsko) se zaměřila na zaměstnanost mladých lidí a žen ve venkovských oblastech s cílem podpořit podnikání a sociální začleňování; konstatuje rovněž, že v bulharském regionu Jugoistočen se fondy politiky soudržnosti zaměřily na energetickou účinnost, modernizaci malých a středních podniků a podporu rozvoje dovedností Studie – Výzkum pro Výbor pro regionální rozvoj, „Cohesion Policy in EU Coal Regions“ („Politika soudržnosti v uhelných regionech EU“), Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce Strukturální politika a politika soudržnosti, 14. února 2023.; bere na vědomí, že opatření zaměřená na výrobu energie z obnovitelných zdrojů zvýšila do konce roku 2022 výrobní kapacitu v EU o 6 000 MW, přičemž do konce roku 2023 má být dosaženo cíle 8 700 MW Evropská komise, „Klíčové úspěchy regionální politiky v období 2014–2020“, zobrazeno dne 20. února 2024.; konstatuje, že v této oblasti byly hlášeny pozitivní výsledky, například v Estonsku a v regionech Francie SWD(2023)0022.;

5.zdůrazňuje, že hodnocení úsilí zaměřeného na přizpůsobování se změně klimatu a prevenci rizik ukazují, že je třeba přeshraniční spolupráce, aby byla opatření financovaná z politiky soudržnosti skutečně účinná; zdůrazňuje, že některé země již zavedly společná opatření v oblasti prevence rizik a civilní ochrany, a konstatuje, že tato spolupráce vznikla mezi Itálií a Francií, Českem a Polskem a Itálií a Rakouskem SWD(2023)0022, s. 13.; zdůrazňuje, že pokud jde o přizpůsobování se změně klimatu, je nyní díky investicím do soudržnosti 29 milionu lidí méně ohroženo povodněmi Evropská komise, „Platforma veřejně přístupných údajů o soudržnosti – téma:přizpůsobení se změně klimatu a prevence rizik – období financování: 2014–2020“, zobrazeno dne 20. února 2024.;

6.konstatuje, že podpora soudržnosti z fondu EFRR a Fondu soudržnosti rovněž umožnila zajistit většímu počtu lidí lepší zásobování vodou (8,3 milionu lidí na konci roku 2022 Evropská komise, „Platforma veřejně přístupných údajů o soudržnosti – téma:Ochrana životního prostředí a účinné využívání zdrojů – období financování: 2014–2020“, zobrazeno dne 20. února 2024.) a lepší nakládání s komunálním odpadem; konstatuje, že většina cílových příjemců (70 %) opatření na zlepšení zásobování vodou žije v Itálii, Rumunsku, Řecku, Portugalsku, Bulharsku a Česku; uvádí rovněž, že ve Francii a Belgii pomohly projekty financované z prostředků soudržnosti podpořit oběhové hospodářství SWD(2023)0022, s. 14.;

7.zdůrazňuje, že do energetických a dopravních sítí byly z fondu EFRR a Fondu soudržnosti investovány značné prostředky; konstatuje, že ačkoli dopady tohoto druhu infrastrukturních projektů lze řádně posoudit až v dlouhodobějším horizontu, podle hodnocení provedených v Polsku a Česku se některé investice do silniční a železniční infrastruktury již projevily snížením počtu dopravních nehod, zkrácením cestovní doby a snížením znečištění Tamtéž.; vítá skutečnost, že na Slovensku modernizace tramvajových linek zlepšila spojení, zkrátila dobu jízdy, zvýšila bezpečnost a přispěla ke snížení hluku a vibrací SWD(2024)0002, s. 9.; konstatuje, že financované projekty v oblasti zemního plynu v členských státech, jako je Polsko a Bulharsko, přispěly navíc ke strategickému cíli diverzifikace dodávek energie SWD(2023)0022, s. 14.; vítá skutečnost, že propojovací plynovod Řecko–Bulharsko v Bulharsku, který byl podpořen z fondu EFRR, zahájil v říjnu 2022 svůj provoz a přispívá ke strategickým cílům EU v oblasti autonomie dodávek energie a diverzifikace zdrojů Evropská komise, „Výroční zpráva o činnosti za rok 2022 – Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku“, 20. června 2023.;

8.uznává, že soudržnost podpořila zejména prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF) a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí úspěšná opatření v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že do konce roku 2022 našlo díky opatřením podpořeným z prostředků ESF a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí práci 6,8 milionu lidí a 10,2 milionu lidí získalo kvalifikaci COM(2024)0006, s. 14.;

9.zdůrazňuje, že hodnocení z členských států, jako je Itálie, Německo, Polsko a Irsko, ukázala, že lidé, a zejména mladí lidé, kteří se účastnili vzdělávacích opatření, učňovské přípravy nebo stáží podporovaných z fondů politiky soudržnosti, měli výrazně větší šanci najít zaměstnání SWD(2023)0022, s. 15.; konstatuje, že Polsko a Irsko dosáhly dobrých výsledků v projektech zaměřených na dlouhodobě nezaměstnané; uvádí také, že na základě hodnocení Equinox Consulting, „Az Ifjúsági Foglalkoztatási Kezdeményezés – eredményeinek értékelése“ („Pokyny k hodnocení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“), 2018. Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí za období 2014–2020, které bylo provedeno v Maďarsku, bylo zjištěno, že program významně zvýšil pravděpodobnost krátkodobého zaměstnání účastníků, ale že postupem času tento dopad začal slábnout; zdůrazňuje, že jiné hodnocení Kopint-Tárki, Zpráva vypracovaná pro maďarské ministerstvo pro inovace a technologie, „Posouzení režimů podpory integrace na trhu práce – Rámcová smlouva pro posuzování rozvojových programů spolufinancovaných fondy v rámci politiky soudržnosti EU o devíti částech – Část III:Posouzení dopadu na trh práce a sociální výsledky“, 15. ledna 2021. z Maďarska dospělo k závěru, že programy podpory integrace na trhu práce financované z ESF měly pozitivní a významný dopad na získání zaměstnání; uvádí, že na základě hodnocení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, které bylo provedeno ve Švédsku Wolf-Watz, O. a Öhlin, J., „Hodnocení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“, prosinec 2018., byly zjištěny celkově pozitivní dopady na zaměstnanost účastníků, zejména těch, kteří pocházejí ze zahraničí; zdůrazňuje, že vzdělávací opatření pro žáky i učitele měla pozitivní dopad na míru předčasného ukončování školní docházky, například v Německu, Portugalsku a Španělsku SWD(2023)0022, s. 16.;

10.konstatuje, že ESF pomohl podnikatelům zahájit nové podnikání a nabízel školení, aby se podniky mohly lépe přizpůsobit změnám na trhu; zdůrazňuje, že v rámci programu ESF SÖSTRA – Institut für sozialökonomische Strukturanalysen, „Übergreifende Programmevaluierung der Förderung durch den Europäischen Sozialfonds (ESF) im Freistaat Thüringen in der Förderperiode 2014 bis 2020 – Abschlussbericht“ (Průřezové hodnocení programů podpořených z prostředků ESF ve Svobodném státě Durynsko během programového období 2014–2020 – závěrečná zpráva“), 2020. v německém Durynsku, který je věnován posílení podnikání, bylo mimo jiné podpořeno Durynské centrum pro začínající podniky a podnikání (Thüringer Zentrum für Existenzgründungen und Unternehmertum, ThEx); poukazuje na to, že do konce roku 2021 pomohlo toto centrum přibližně 2 900 lidem začít v regionu podnikat; konstatuje, že také uprchlíci a migranti přijíždějící do Lucemburska měli přístup ke specializovanému podnikatelskému programu, který byl podporován z ESF Touchpoints ASBL, „Výroční zpráva za rok 2020“, 1. června 2021.;

11.zdůrazňuje, že prostřednictvím finanční podpory poskytované v rámci politiky soudržnosti na projekty v odvětví zdravotní péče, zejména pak prostřednictvím investic z ESF a EFRR, byl do konce roku 2022 zajištěn přístup k lepším zdravotnickým službám v celé EU 58,3 milionu osob Evropská komise, „Platforma veřejně přístupných údajů o soudržnosti – téma: Sociální začleňování – období financování: 2014–2020“, zobrazeno dne 20. února 2024.; zdůrazňuje, že například v Litvě se díky projektům financovaným z prostředků soudržnosti podařilo snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění a počet sebevražd SWD(2023)0022, s. 17.;

12.vítá příspěvek politiky soudržnosti k územní spolupráci; konstatuje, že tento specifický cíl fondu EFRR pomohl financovat přeshraniční nadnárodní a meziregionální projekty v oblastech, jako je výzkum, vývoj a inovace a životní prostředí; zdůrazňuje, že jak uvádí Komise, bez této zvláštní podpory soudržnosti by se většina těchto projektů spolupráce neuskutečnila; zdůrazňuje, že do konce roku 2022 se více než 40 000 podniků zapojilo do přeshraničních nadnárodních nebo meziregionálních výzkumných projektů a 178 000 lidí využilo iniciativ přeshraniční mobility Evropská komise, „Platforma veřejně přístupných údajů o soudržnosti – téma: EFRR – období financování: 2014–2020“, zobrazeno dne 20. února 2024.; poukazuje na to, že podle nedávných hodnocení, která shromáždila Komise, existují příklady úspěšné spolupráce v tematických oblastech, jako jsou projekty informačních a komunikačních technologií pro inteligentní města v Řecku a na Kypru SWD(2024)0002, s. 15.; dále konstatuje, že švédsko-finsko-norský program Botnia-Atlantica rozšířil znalosti o ochraně mořských a pobřežních oblastí SWD(2024)0002, s. 15.; zdůrazňuje, že hodnocení dopadu programu Interreg Central Europe 2014–2020, Civitta International a Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická studia, „Zpráva o hodnocení dopadů programu Interreg CENTRAL EUROPE – fáze 1“, únor 2022.do něhož bylo zapojeno Česko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko, ukázalo, že na konci roku 2021 měl program pozitivní výsledky v oblasti inovací, nízkouhlíkového hospodářství, životního prostředí, kultury a dopravy; vítá skutečnost, že rumunsko-srbský program Interreg přispěl rovněž k posílení spolupráce mezi oběma zeměmi ve všech příslušných oblastech SWD(2023)0022, s. 20. a že chorvatsko-srbský program podpořil výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti SWD(2024)0002, s. 15.; upozorňuje na pozitivní výsledky švédského, dánského a norského programu Interreg v oblasti zelené ekonomiky SWD(2023)0022, s. 20.;

13.vítá reakci politiky soudržnosti na poslední krize; konstatuje, že bylo přijato více než 300 změn programu CRII a CRII+, které vedly k přesměrování prostředků ve výši téměř 28 miliard EUR Evropská komise, „Coronavirus Dashboard: EU cohesion policy response to the crisis“ („Přehled aktualit o koronaviru: reakce politiky soudržnosti EU na krizi“), 18. října 2023. na řešení důsledků krize COVID-19; zdůrazňuje, že 13 miliard EUR bylo přesměrováno na podporu podnikání společností, které byly nejvíce postiženy koronavirovou krizí Tamtéž.; konstatuje, že v této oblasti bylo dosud provedeno pouze několik hodnocení; poukazuje nicméně na to, že podle dostupných hodnocení byla financovaná opatření v Nizozemsku, na Maltě a ve Francii (Grand Est) považována z hlediska potřeb občanů a podniků za relevantní SWD(2024)0002, s. 16.; rovněž konstatuje, že například podpora podnikání poskytnutá z EFRR v Maďarsku, kterou uvedená flexibilita umožnila, měla v cílových podnicích prokazatelně pozitivní účinek SWD(2023)0022, s. 18.; konstatuje, že předběžné hodnocení Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. července 2023 nazvaný „Preliminary evaluation of the support provided by ESF and FEAD under the Coronavirus Response Investment Initiatives (CRII and CRII+)“ „Předběžné hodnocení podpory poskytované z ESF a FEAD v rámci investičních iniciativ pro reakci na koronavirus (CRII a CRII+)“ (SWD(2023)0249). podpory poskytované Evropským sociálním fondem a Fondem evropské pomoci nejchudším osobám v rámci CRII a CRII+, které provedla Komise, bylo také převážně pozitivní; zdůrazňuje, že programy CRII a CRII+ dosáhly svých cílů ve většině členských států, neboť tyto státy využily uvedených flexibilních možností financování k efektivnímu přerozdělení zbývajících zdrojů na financování krátkodobých pracovních úvazků, opatření sociálního začleňování a systémů zdravotní péče v závislosti na vnitrostátních podmínkách; zdůrazňuje, že díky programům CRII a CRII+ byly vlády v tomto obtížném období schopny udržet zakázky a výdaje na stávající úrovni; konstatuje, že podpora nástroje REACT-EU se zaměřila na opatření v oblasti obnovy, která vycházejí z priorit orientovaných na budoucnost, jako je ekologická a digitální transformace: jako příklad takové podpory vyzdvihuje projekt Green Change Zealand, který na základě plánů ekologické přeměny pomohl 20 malým a středním podnikům v Dánsku snížit spotřebu energie a materiálu;

14.trvá na tom, že vzhledem ke svému regionálnímu zaměření, místně orientovanému přístupu, strategickému plánování a účinnému modelu provádění by politika soudržnosti měla zůstat hlavním investičním nástrojem EU pro vyrovnávání nerovností, zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti a stimulaci udržitelného regionálního a místního růstu a že by měla být i nadále zásadní měrou přispívat k podpoře sociálně spravedlivé transformace a oživení po symetrických a asymetrických otřesech a k boji proti změně klimatu;

15.vyjadřuje politování nad zkrácením podílu VFR na období 2021–2027 vyčleněného na soudržnost ve srovnání s předchozím programovým obdobím; připomíná, že v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 a ruské agresivní války proti Ukrajině vznikly mezi regiony nové nerovnosti; domnívá se, že ve srovnání s programovým obdobím 2021–2027 musí dojít k reálnému navýšení celkového rozpočtu politiky soudržnosti a podílu z VFR pro tuto politiku;

16.domnívá se, že při přípravě a provádění investic do soudržnosti je třeba zachovat sdílené řízení, aby byly tyto investice schopny uspokojovat potřeby členských států, regionů a městských, venkovských a odlehlých oblastí; uznává, že nejúčinnějšími metodami úspěšného provádění dlouhodobé investiční politiky EU a jí financovaných projektů je společné plánování, spolufinancování, sdílená odpovědnost a společný vlastnický poměr;

17.zdůrazňuje, že vznik nástrojů rozpočtové podpory založených na přímém řízení a jednodušším modelu provádění by mohl vést k opětovnému přesunu politiky soudržnosti na úroveň členských států a ohrozit jednu z jejích základních zásad: víceúrovňovou správu; odmítá jakékoli opětovné přesouvání politiky soudržnosti na úroveň členských států;

18.trvá na tom, že všechny regiony EU by měly zůstat způsobilé pro financování z prostředků politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že jen tak lze řešit regionální problémy, docílit vyváženějšího modelu rozvoje v celé EU a řešit jedinečné problémy regionálního rozvoje přímo v daném místě;

19.zdůrazňuje, že budoucí politika soudržnosti musí i nadále věnovat pozornost regionům, jejichž přírodní a demografické podmínky je závažným a trvalým způsobem omezují, jako jsou řídce osídlené oblasti, ostrovy, horské oblasti a přeshraniční regiony, a to v plném souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU; v této souvislosti konstatuje, že EU vytvořila městskou a venkovskou agendu, a očekává rovněž zveřejnění ostrovní agendy;

20.vyzývá Radu, aby odblokovala a zahájila práci na agendě evropského přeshraničního mechanismu;

21.zdůrazňuje význam uplatňování článku 349 Smlouvy o fungování EU ve všech politikách Unie pro dosažení cílů v něm stanovených; připomíná zásadní úlohu politiky soudržnosti v nejvzdálenějších regionech; zdůrazňuje, že je důležité vytvářet a udržovat v chodu programy a opatření uzpůsobené na míru pro tyto regiony, neboť většina nejvzdálenějších regionů stále patří mezi méně rozvinuté regiony nebo by se k nim takovým způsobem mělo přistupovat; vyzývá Komisi, aby zaručila vysokou míru spolufinancování, zejména pro nejvzdálenější regiony, a aby všechny tyto regiony za tímto účelem označila za méně rozvinuté regiony;

22.zdůrazňuje, že neúměrná zátěž, jako jsou strukturální nevýhody, jimž čelí všechny příhraniční regiony, by měla být kompenzována zvláštním systémem pro regionální podporu, který je určen speciálně pro příhraniční regiony; požaduje, aby 0,26 % rozpočtu EU určeného na politiku soudržnosti bylo na začátku každého nového programového období počínaje obdobím 2028–2034 vyhrazeno výhradně na rozvoj příhraničních regionů („miliarda pro pohraničí“);

23.domnívá se, že v zájmu dosažení cíle uhlíkové neutrality Evropy nejpozději do roku 2050 musí kritérium „nezpůsobit významnou škodu“ zabránit opatřením, která škodí životnímu prostředí; vyzývá Komisi, aby v připravovaném právním rámci politiky soudržnosti po roce 2027 zavedla přísná kritéria, která zajistí lepší uplatňování zásady „nezpůsobit významnou škodu“; vyzývá rovněž k tomu, aby za účelem dosažení cílů v oblasti klimatu stanovených Pařížskou dohodou a v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a Zelenou dohodou pro Evropu bylo v novém rámci vyhrazeno na klima přinejmenším stejné množství výdajů;

24.zdůrazňuje, že hlavním cílem politiky soudržnosti EU je vyrovnat nerovnosti mezi členskými státy a zejména pak mezi jejich regiony a v jejich rámci; zdůrazňuje, že rozpočet politiky soudržnosti by měl být vynakládán především na cíle v oblasti politiky soudržnosti, a nikoli na nové nástroje a programy, které se soudržností nesouvisí, a to ani v rámci VFR, ani mimo něj, a to i prostřednictvím nepovinných transferů;

25.uznává potřebnost integrované krizové flexibility; navrhuje vytvoření zvláštní osy pro místní a regionální orgány, aby bylo možné řešit nově vznikající priority; zdůrazňuje však, že ke změnám účelu financování z fondů soudržnosti by nemělo docházet na základě nových legislativních iniciativ Komise, nýbrž takový podnět by měl přijít spíše od řídícího orgánu v procesu vycházejícího zdola, a to po povinných konzultacích s regionálními a místními orgány a s náležitým zapojením občanské společnosti v souladu s nařízením o společných ustanoveních a kodexem chování pro partnerskou spolupráci; zdůrazňuje, že se tím nenaruší víceleté zaměření politiky, nýbrž naopak se tím napomůže tomu, aby se politika co nejlépe přizpůsobila rychle se měnícím podmínkám naší doby;

26.vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku zpoždění, k nimž došlo v jednáních o VFR, vznikla značná zpoždění v programovém období 2021–2027, což má dopad na příjemce a zejména na řídicí orgány, které čelí obrovské zátěži, neboť se musí zabývat jak uzavřením období financování 2014–2020, tak zahájením současného období financování; vyzývá proto Komisi, aby pro programové období po roce 2027 posoudila zákonnou možnost vytvoření dvou samostatných částí v nařízení o společných ustanoveních, a to části týkající se obsahu (politické části) a části týkající se VFR (finančních zdrojů); domnívá se, že obsahová část by měla být projednána a uzavřena dříve než část týkající se víceletého finančního rámce, aby řídící orgány mohly včas zahájit přípravu a zajistit tak uplatňování zásady skutečného partnerství a účinné využívání nástrojů politiky soudržnosti;

27.upozorňuje na to, že existence více fondů sledujících cíle v oblasti soudržnosti, jejichž priority se někdy překrývají, může bránit účinnému provádění politiky soudržnosti; vyzývá k jasnému vymezení hranice mezi politikou soudržnosti a jinými nástroji, aby se zabránilo překrývání a konkurenci mezi různými nástroji EU, ale zároveň k jejich sladění a vzájemné doplňkovosti; trvá na tom, že tuto doplňkovost je třeba posílit rozšířením možnosti financování společných projektů;

28.upozorňuje na problémy místních a vnitrostátních orgánů při získávání kvalifikovaných pracovníků pro provádění, řízení a kontrolu fondů politiky soudržnosti, neboť tyto problémy jsou jedním z důvodů zpoždění, k nimž v provádění těchto fondů dochází; vyzývá členské státy a jejich regiony, aby začaly věnovat úsilí školení a náboru specializovaných pracovníků, kteří by do budoucna zajistili optimální provádění, řízení a kontrolu fondů EU, aby tyto fondy byly využívány co nejúčinněji a nejefektivněji;

29.konstatuje, že jak vyplývá z analýz výkonnosti fondů politiky soudržnosti, včetně analýz provedených Evropským účetním dvorem, existuje prostor pro zlepšení účinnosti intervencí politiky soudržnosti při plnění obecných priorit EU a územních výzev, jako je konkurenceschopnost nebo ekologizace hospodářství; domnívá se proto, že pro řešení problému geografie nespokojenosti bude nezbytná širší reakce, zahrnující i další politiky EU a účinné zacílení finančních prostředků;

30.je přesvědčen, že legislativní návrh budoucí politiky soudržnosti by měl být zveřejněn teprve poté, co zohlední výsledky rozsáhlých konzultací a řady akcí a formátů na místě v celé EU, které spojí všechny úrovně správy a všechny ostatní zúčastněné strany;

31.zdůrazňuje, že je třeba provést komplexní hodnocení dopadu ESI fondů v členských státech a v přijímajících regionech a obcích a zaměřit se přitom nejen na úroveň čerpání přidělených finančních prostředků, ale spíše na transformační povahu investic a jejich dopad na hospodářství a zaměstnanost v dané oblasti;

32.konstatuje, že regulační rámec na období 2021–2027 již obsahuje opatření ke zjednodušení provádění a řízení politiky soudržnosti; poukazuje na to, že ačkoli bylo dosaženo skutečného pokroku, zbývá ještě dlouhá cesta, nebylo ještě zdaleka dosaženo potřebné úrovně zjednodušení pro konečné příjemce a zvýšení právní jistoty pro řídicí orgány; zdůrazňuje, že je třeba zabránit překrývání kontrol a auditů prostředků financování; zdůrazňuje, že další zjednodušení by mělo rovněž umožnit rychlejší provádění a využívání fondů;

33.zdůrazňuje proto, že jednou z hlavních hnacích sil budoucí politiky soudržnosti by mělo být zjednodušování; domnívá se, že je třeba zefektivnit postupy zadávání veřejných zakázek, zlepšit soulad politiky soudržnosti s pravidly státní podpory, umožnit širší využívání zjednodušeného vykazování nákladů, uplatňovat zásadu jednotného auditu a stanovit „jednotná kontaktní místa“ pro potenciální příjemce; domnívá se, že uplatňování pravidel pro extrapolaci chybovosti představuje pro řídicí orgány nepřiměřenou administrativní zátěž, a žádá Komisi, aby se zabývala možností revize těchto předpisů; vyzývá členské státy, aby se vyvarovaly nadměrné regulace a zajistily tak příjemcům právní jistotu;

34.domnívá se, že je třeba docílit dalšího zefektivnění struktury finančních nástrojů EU v rámci Fondu soudržnosti, EFRR, ESF+ a Fondu pro spravedlivou transformaci a případně i v rámci EZFRV, na který by se mělo vztahovat nařízení o společných ustanoveních; uznává, že takové zefektivnění by ještě více zjednodušilo programování a provádění politiky, zvýšilo její viditelnost a účinnost a zlepšilo přístupnost financování pro příjemce; zdůrazňuje, že je důležité zefektivnit jednotlivé předpisy platné v rámci jednotlivých fondů a minimalizovat tak nárůst zpoždění při provádění a složitost programování; konstatuje, že při jakémkoli zefektivňování fondů by měla zůstat zachována jejich tematická orientace i toky financování do příslušných oblastí politiky;

35.uznává, že výkonnostní rámec zavedený v období 2014–2020 byl pokusem o zlepšení orientace politiky na výsledky; v této souvislosti vyzývá k důkladné modernizaci modelu provádění – k přechodu od cyklu od činnosti k platbě k provádění založenému na výkonnosti, spočívajícímu v hmatatelných milnících, a k propojení s reformami podporujícími místní a regionální růst, které zdůrazňují základy politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že přístup založený na výkonnosti nebude fungovat, pokud se regionální a místní úroveň nebude podílet na definování cílů, podle nichž se bude měřit úspěšnost politiky;

36.zdůrazňuje, že takový posun směrem k provádění založenému na výkonnosti by neměl narušit transparentnost, odpovědnost a ochranu finančních zájmů Unie; konstatuje nicméně, že tomuto rámci založenému na výkonnosti by se měly přizpůsobit systémy auditu a kontroly;

37.vyzývá k tomu, aby se v členských státech ve větší míře využívalo digitálních technologií a řešení, která by zjednodušila provádění, monitorování a podávání zpráv, a přispěla tak k efektivnější správě a menšímu množství fyzické dokumentace;

38.podotýká, že veřejné peníze pocházející od daňových poplatníků nesmí být zneužívány; žádá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby v rámci financování z fondů politiky soudržnosti využívaly a posilovaly stávající mechanismy pro odhalování nesrovnalostí, podvodů a korupce a pro boj proti nim;

39.vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny členské státy budou mít účinný mechanismus pro hlášení nesrovnalostí v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1970 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1970 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu (Úř. věst. L 293, 10.11.2015, s. 1).; doporučuje, aby nesrovnalosti byly v systému pro řízení nesrovnalostí (IMS) klasifikovány jako uzavřené až poté, co jsou chybějící částky získány zpět i na vnitrostátní úrovni, a nikoli poté, co jsou příslušné částky vráceny Komisi; doporučuje, aby členské státy prostřednictvím nástrojů pro vytěžování údajů, jako je ARACHNE, zajistily v oficiální zprávě o nesrovnalostech a podvodech v systému IMS křížovou kontrolu údajů s údaji o schválených projektech;

40.vyzývá Komisi, aby zlepšila koordinaci pravomocí Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) při vyšetřování nesrovnalostí a podvodů souvisejících s fondy politiky soudržnosti;

41.vyzývá zbývající členské státy, aby se připojily k Úřadu evropského veřejného žalobce s cílem posílit boj proti korupci a zneužívání finančních prostředků EU;

42.jednoznačně podporuje, aby ve všech členských státech byla zavedena podmíněnost právním státem; očekává proto, že Komise bude při schvalování dohod o partnerství a programů politiky soudržnosti důsledně zohledňovat aspekty právního státu a dbát na to, aby tyto dohody a programy byly v plném souladu se základními podmínkami pro účinné uplatňování a provádění Listiny základních práv, jak je uvedeno v příloze III nařízení o společných ustanoveních; očekává rovněž, že Komise neschválí žádnou dohodu o partnerství nebo program, dokud důkladná analýza těchto konkrétních aspektů neumožní získat vysoký stupeň jistoty o bezrizikovosti;

43.znovu zdůrazňuje význam záruk, které by zabránily nespravedlivé penalizaci příjemců sídlících v zemích, které mohou být předmětem aktivace mechanismu právního státu; žádá Komisi, aby zvážila možnosti, jak zajistit, aby se prostředky financování dostaly k jejich konečným příjemcům;

44.zdůrazňuje, že politika soudržnosti se musí lépe přizpůsobit výzvám, které přináší ekologická, digitální a průmyslová transformace, aby zůstala relevantní a dosahovala cílů stanovených ve Smlouvách; domnívá se, že s ohledem na dosažení tohoto cíle je důležité poučit se nejen z období financování 2014–2020, ale také z nástrojů, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, aby bylo možné řešit socioekonomické výzvy spojené s nedávnými krizemi a poskytovat odpovídající podporu znevýhodněným oblastem a komunitám;

45.vyzývá Komisi, aby v nařízeních o politice soudržnosti po roce 2027 kladla i nadále důraz na řešení problematik, kterými jsou zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, úbytek biologické rozmanitosti a ochrana životního prostředí, včetně lepšího hospodaření s vodou a nakládání s odpady, účinné využívání zdrojů a energetická účinnost či odolnost vůči katastrofám a prevence a řízení rizik; v této souvislosti se domnívá, že mechanismy pro zohlednění problematiky klimatu a odolnosti vůči klimatickým změnám by měly být nedílnou součástí programování a provádění, zejména s ohledem na výběr projektů; dále Komisi připomíná, že důležitou součástí provádění fondů by mělo být poskytování podpory, zejména místním a regionálním orgánům, která umožní zvládat socioekonomické výzvy spojené s nedávnými krizemi a pomůže znevýhodněným oblastem a komunitám;

46.zdůrazňuje význam udržitelnějších řešení mobility na všech územích EU, jako je politika transevropské dopravní sítě (TEN-T); zastává názor, že v oblasti mobility by při financování z prostředků EU měla být upřednostňována inteligentní a udržitelná řešení;

47.vyzývá Komisi a členské státy, aby se snažily zajistit, že všechny regiony v EU budou mít přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení, a tedy i rovné podmínky pro uskutečnění digitální transformace;

48.zdůrazňuje, že vedle veřejného sektoru je třeba podporovat zapojení soukromého sektoru do investic do udržitelného rozvoje; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu, kterou mohou hrát malé a střední podniky (MSP) v oblasti inovací; vyzývá členské státy a Komisi, aby navrhly opatření na podporu zavádění inovací připravených k uvedení na trh, které vytvořily MSP;

49.vyzývá k zajištění lepšího přístupu k financování pro místní a regionální orgány a také pro přeshraniční a méně rozvinuté regiony s cílem umožnit investice do místní a regionální transformace energetiky, včetně energetické účinnosti, decentralizované distribuce energie a silného zaměření na obnovitelnou energii a udržitelné oběhové hospodářství;

50.je přesvědčen, že vzhledem ke strukturálním změnám spojeným se souběžnou ekologickou a digitální transformací a jejich nerovnoměrným hospodářským a sociálním dopadům na regiony EU by se příští programové období politiky soudržnosti mělo řídit zásadou spravedlivé transformace, při níž žádné území nezůstane pozadu;

51.uznává, že je důležité věnovat zvláštní pozornost regionům, na něž má dopad průmyslová transformace; vítá v tomto smyslu snahu Komise řešit tuto otázku prostřednictvím Fondu pro spravedlivou transformaci, který tvoří první pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci; vyzývá Komisi, aby se poučila z provádění tohoto fondu a ještě jasněji vysvětlila jeho cíle;

52.vyzývá k dalšímu financování spravedlivé transformace, která by se měla stát nedílnou součástí nařízení o společných ustanoveních a která by měla být na programové období po roce 2027 vybavena odpovídajícími finančními prostředky, jakož i k uplatňování zásady sdíleného řízení a partnerství; zastává názor, že toto rozšíření Fondu pro spravedlivou transformaci by se mělo zaměřit na příslušnou nomenklaturu územních statistických jednotek (NUTS), zohlednit regionální specifika, mít širší oblast působnosti než stávající Fond pro spravedlivou transformaci a být koncipováno tak, aby umožňovalo rychlou reakci na nově vznikající výzvy v různých odvětvích a oborech; vyzývá k tomu, aby tato nová generace financování rozlišovala mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně; zdůrazňuje, že část finančních prostředků by měla být věnována sociálně spravedlivé transformaci a snižování uhlíkové stopy Unie;

53.vyzývá k tomu, aby se zachovalo zacílení politiky na řešení sociálních nerovností, neboť regionální konvergence se zpomalila a objevily se nové faktory, které vytvářejí nerovnosti;

54.zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hrají investice v oblasti soudržnosti do kvalitních veřejných služeb při budování sociální odolnosti a zvládání hospodářských, zdravotních a sociálních krizí;

55.zdůrazňuje, že oblast podpory politiky soudržnosti zahrnuje integraci a začlenění více než 3 milionů osob ohrožených sociálním vyloučením, včetně podpory 600 000 osob z marginalizovaných skupin, jako jsou Romové žijící zejména v méně rozvinutých regionech EU; vyjadřuje politování nad neochotou místních samospráv některých členských států účinně využívat fondy politiky soudržnosti k zajištění přístupu těchto osob ke kvalitním službám, jako je voda a důstojné životní podmínky; vyzývá členské státy, aby se zabývaly těmito nejnaléhavějšími problémy, které významně přispějí k vyrovnávání regionálních rozdílů;

56.upozorňuje na obtížnou situaci regionů, které sousedí s Ruskem a Běloruskem, po přerušení spolupráce v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s postiženými členskými státy na nalezení udržitelných řešení, která by řešila sociální a hospodářské problémy v těchto regionech;

57.zdůrazňuje vícerozměrnou povahu rozvoje venkova, která přesahuje rámec zemědělství; konstatuje, že pouze 11,5 % lidí žijících ve venkovských oblastech pracuje v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu;

58.připomíná, že EZFRV je v současné době propojen s rámcem politiky soudržnosti a měl by být více svázán s nařízením o společných ustanoveních, což je pro plný rozvoj venkovských regionů nezbytné; zdůrazňuje, že fondy v oblasti regionálního rozvoje včetně EZFRV je třeba dále zefektivňovat, neboť by tak bylo možné zajistit vytváření synergií a silnějších partnerství mezi venkovem a městy pro investice ve venkovských oblastech i v jiných odvětvích, než je zemědělství; trvá na tom, že EZFRV by měl být řízen regionálně nebo s rozhodující regionální a místní účastí, přičemž více než doposud by měl být kladen důraz na opatření strukturální politiky v řídce osídlených oblastech;

59.trvá na tom, že je třeba zavést mechanismus prověřování venkova s cílem posoudit dopad legislativních iniciativ EU na venkovské oblasti;

60.poukazuje na to, že jakékoli budoucí rozšíření Unie bude mít dopad na míru její vnitřní soudržnosti; poukazuje na to, že bude mít pravděpodobně vliv i na současnou klasifikaci jednotlivých regionů protože průměrný HDP na obyvatele se v důsledku statistického efektu výrazně sníží;

61.vyzývá proto Evropskou komisi, aby před předložením návrhu nového nařízení o rámci soudržnosti po roce 2027 provedla podrobné posouzení s cílem zajistit, že politika soudržnosti bude dostatečně vybavena, aby mohla i nadále podporovat všechny regiony a aby bylo možné náležitě řešit případné nepříznivé důsledky pro regiony způsobené statistickým efektem na způsobilost pro politiku soudržnosti; Komisi vyzývá dále k tomu, aby do svého posouzení zahrnula odhad nových potřeb v oblasti přeshraniční spolupráce, které by s sebou rozšíření mohlo přinést; vyzývá ke konzultaci a strukturované spolupráci mezi Komisí a Parlamentem na těchto otázkách před zveřejněním nového legislativního návrhu; vyzývá k vytvoření politiky soudržnosti připravené na rozšíření nejpozději do roku 2030;

62.podtrhuje, že stávající rozpočet politiky soudržnosti se zaměřuje na konvergenční cíle; zdůrazňuje, že v případě Ukrajiny rozpočet politiky soudržnosti nemůže a nesmí sloužit ke krytí očekávaných finančních požadavků spojených s rekonstrukcí; zdůrazňuje, že všech cílů obnovy by mělo být dosaženo prostřednictvím samostatných finančních mechanismů mimo rámec víceletého finančního rámce, a to prostřednictvím přímých rozpočtových příspěvků členských států, soukromého sektoru a vnějších zdrojů;

63.vyzývá Komisi, aby zvážila možnost, aby veřejné výdaje členských států a regionálních a místních orgánů v rámci politiky soudržnosti z fondů ESI nebyly považovány za vnitrostátní nebo rovnocenné strukturální výdaje ve smyslu nových pravidel správy ekonomických záležitostí, zejména pokud se neodchylují od plnění cílů Pařížské dohody;

64.zdůrazňuje, že je třeba zlepšit vztah mezi politikou soudržnosti a správou ekonomických záležitostí EU a zároveň se vyhnout represivnímu přístupu; zdůrazňuje, že evropský semestr by měl být v souladu s cíli politiky soudržnosti stanovenými v článcích 174 a 175 Smlouvy o fungování EU a v evropském pilíři sociálních práv; vyzývá k účasti regionů na plnění doporučení pro jednotlivé země a k většímu důrazu na územní přístup; vyzývá k přehodnocení koncepce makroekonomické podmíněnosti a ke zvážení možnosti nahradit tuto koncepci novými formami podmíněnosti, které by lépe odrážely nové výzvy, před nimiž stojíme;

65.připomíná zásadu „nepoškozovat soudržnost“, která byla zavedena v osmé zprávě o soudržnosti a jejíž smysl spočívá v tom, že žádná opatření by neměla bránit procesu konvergence ani přispívat k regionálním rozdílům; vyzývá k výraznějšímu uplatňování této zásady jako průřezové zásady ve všech politikách EU, aby podporovaly cíle sociální, hospodářské a územní soudržnosti stanovené v článcích 3 a 174 Smlouvy o fungování EU; trvá na tom, že podpora soudržnosti by měla být rovněž považována za jeden ze způsobů prokazování solidarity a vzájemné podpory mezi členskými státy a jejich regiony;

66.vyzývá Komisi, aby tuto zásadu posílila a rozvinula v rámci evropského semestru a aby zapojila místní a regionální orgány do všech fází postupů spojených s evropským semestrem a jeho doporučeními pro jednotlivé země;

67.je pevně přesvědčen o významu horizontálních zásad víceúrovňové správy a partnerství, které by měly zůstat hlavními zásadami politiky soudržnosti po roce 2027;

68.vyzývá Komisi, členské státy, regiony a místní orgány, aby důsledně a účinně uplatňovaly zásadu víceúrovňové správy;

69.zdůrazňuje, že je důležité prosazovat zásadu partnerství při veškerém programování, provádění a monitorování politiky soudržnosti EU a navázat úzkou spolupráci mezi regionálními a místními orgány, nevládními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami; vyzývá k tomu, aby zásada partnerství zůstala závazná, a žádá její začlenění do evropského semestru; vyzývá Komisi a Evropský účetní dvůr k důslednému sledování, provádění kontrol a vydávání nápravných doporučení;

70.vítá rozhodnutí Komise prodloužit platnost evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci ESI fondů (nařízení v přenesené pravomoci č. 240/2014); domnívá se, že tyto pokyny významně přispívají k lepšímu zapojení místních a regionálních orgánů a dalších zúčastněných stran, ale v budoucnu by měly být revidovány, aby se zvýšila jejich účinnost a zajistilo ještě větší zapojení partnerů do podpory místně orientovaných opatření;

71.připomíná, že do rámce politiky soudržnosti na období 2021–2027 musí být rovnost žen a mužů a genderové hledisko zahrnuty a prosazovány ve všech fázích procesu přípravy, provádění, monitorování a hodnocení programů soudržnosti; vyzdvihuje rovněž specifickou úlohu žen, zejména v odlehlých a venkovských oblastech, kde jsou významnými aktéry občanské společnosti a udržitelného hospodářského růstu; zároveň však konstatuje, že často narážejí na potíže se získáním přístupu na trh práce, k veřejným službám, zdravotní péči a péči o děti a se získáním stejné odměny za rovnocennou práci;

72.zdůrazňuje také zvláštní význam začleňování problematiky mládeže do politiky soudržnosti;

73.vyzývá Komisi a členské státy, aby se v ještě větší míře zasazovaly o prosazování práv dětí a aby za tímto účelem využívaly ESF+ na podporu účinných zásahů, které přispívají k dosažení tohoto cíle;

74.vyzývá k dalšímu posílení komunikace a zviditelnění programů a projektů financovaných EU ve všech členských státech prostřednictvím vymezení jejich cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů, dosahu sociálních médií, plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení;

75.vyzývá k zajištění investic do přizpůsobování se změně klimatu, prevence katastrof a připravenosti na ně, a to buď prostřednictvím zvláštního politického cíle, tematického zaměření nebo zvláštní základní podmínky, aby se zajistily udržitelné investice do místní a regionální infrastruktury a řízení rizik v méně rozvinutých městských a venkovských oblastech, včetně příhraničních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů; domnívá se, že cílené financování by se mělo zaměřit na snižování rizik a připravenost na široké spektrum katastrof (klimatické, geologické, zdravotní, způsobené člověkem); je přesvědčen, že by měl být kladen velký důraz na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, aby se místním a regionálním orgánům pomohlo lépe řídit rizika a připravit se na místní dopady změny klimatu, a to jak na události s pomalým nástupem, tak na extrémní povětrnostní jevy, včetně eroze pobřeží, desertifikace, zvyšování hladiny moří, přírodních požárů, záplav, sesuvů půdy, vln veder nebo jiných přírodních katastrof;

76.domnívá se, že financování soudržnosti by mělo přinášet prospěch jak městským, tak venkovským oblastem; vyzývá k tomu, aby politika soudržnosti měla silnější městský i venkovský rozměr, a to prostřednictvím specifických investic do městských i venkovských oblastí a silnější vazby mezi městskými a venkovskými projekty a udržitelnými investicemi, s cílem řešit demografickou výzvu, rozvojovou past a rozdíl mezi městy a venkovem, které mají negativní dopad na regiony EU;

77.žádá, aby byl podíl vnitrostátních přídělů z fondu EFRR na rozvoj měst zvýšen; vyzývá členské státy, aby zajistily, že i malé obce budou mít přístup k prostředkům z fondu EFRR určeným na financování projektů udržitelného a integrovaného rozvoje měst; vyzývá rovněž k tomu, aby byly vyčleněny finanční prostředky na venkovské oblasti a regiony, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami; žádá, aby toto financování bylo plánováno společně s místními a regionálními orgány a aby sloužilo ve prospěch místních komunit a jejich regionů;

78.vyzývá k vytvoření skutečné strukturální politiky pro venkovské oblasti s vhodnými tematickými cíli, které budou odpovídat konkrétním problémům těchto oblastí, jako je desertifikace venkova, stárnutí obyvatelstva, vylidňování, opouštění venkova, úpadek komunit obecně a nedostatečné možnosti zdravotní péče a vzdělávání;

79.vybízí k součinnosti mezi společnými projekty a dohodami o spolupráci na různých úrovních správy s cílem využít sdílené kapacity a úspory z rozsahu v rámci investic EU do infrastruktury, inovací, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i do ekologické a digitální transformace; domnívá se, že tento proces by měl vést k většímu pocitu odpovědnosti za projekty a ke konsolidaci udržitelných investic namísto roztříštěnosti a nedostatečné součinnosti;

80.zdůrazňuje přidanou hodnotu územní spolupráce obecně, a zejména přeshraniční spolupráce; vyzývá k navýšení rozpočtu na programy evropské územní spolupráce, neboť tyto programy poskytují jedinečný rámec pro meziregionální, přeshraniční a nadnárodní spolupráci a pomáhají řešit společné výzvy, podporují partnerství a hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a udržitelnost životního prostředí; navrhuje, aby „miliarda pro pohraničí“ byla svěřena přímo evropskému seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), které má být pověřeno nezávislým řízením a rozdělením mezi projekty;

81.považuje Územní agendu 2030 za účinný a vhodný nástroj, který zajišťuje soudržnost EU prostřednictvím řízení každého z jejích regionů a jejich zvláštností; vyzývá Komisi, aby zvážila změnu úlohy Územní agendy 2030 nad rámec příručky pro územní řízení; vyzývá členské státy, aby své územní agendy rozvíjely v souladu s Územní agendou 2030, která bude představovat základ pro plánování územních strategií a která bude brát v úvahu zvláštnosti každého z jejich regionů a sloužit jako pobídka a podněcovat rozhodovací proces a navrhování územních a městských politik;

82.uznává, že v kvalitním rozdělování a čerpání prostředků hrají důležitou roli integrované nástroje územního rozvoje; požaduje, aby určitá část fondů politiky soudržnosti byla vyčleněna na rozvoj územních přístupů ve venkovských oblastech nebo na územní přístupy mezi městy a venkovem prostřednictvím integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje nebo jiných mechanismů pro nezemědělský rozvoj venkova, který by doplnil opatření podporovaná v rámci přístupu LEADER v oblasti společné zemědělské politiky, neboť právě toto představuje základní způsob řešení problému geografie nespokojenosti;

83.je toho názoru, že využití zrušených závazků na vytváření rezerv v politice soudržnosti by mimo jiné pomohlo tlumit budoucí zvýšení inflace nebo otřesy v dodavatelských řetězcích; domnívá se, že toto využití by mělo být uplatňováno průběžně s ohledem na potřeby a v návaznosti na víceletý a roční cyklus rušení přidělení prostředků na závazek;

84.domnívá se, že kompromis mezi nezbytnou orientací na místo a podporou tematických priorit Unie by bylo možné řešit větší flexibilitou a volitelnou nabídkou tematických cílů a výzev, které by byly dostupné regionům a obcím podle jejich úrovně rozvoje a potřeb a se zřetelem k tematickému zaměření na celostátní úrovni; zdůrazňuje, že takový model omezuje složitost procesu programování a zohledňuje regionální charakteristiky; zdůrazňuje, že politika soudržnosti by měla i nadále sledovat místní potřeby, aby je mohla účinně řešit v souvislosti se zmenšováním regionálních rozdílů v EU;

85.zdůrazňuje, že tematické zaměření zůstává základním předpokladem úspěšného přechodu ke konkurenceschopnější, inteligentnější, sociálnější a odolnější Evropě a k čistému bezuhlíkovému hospodářství; zdůrazňuje však, že tematické zaměření by mělo být přizpůsobeno skutečným potřebám regionů a měst a jejich praktickému fungování, od tvorby programů a jejich změn až po jejich provádění a uzavírání; je přesvědčen, že klíčovou zásadou by měl být investiční přístup přizpůsobený konkrétním místním potřebám;

86.žádá Komisi, aby při stanovování výše podpory pro každý region zohlednila další charakteristiky, jako jsou oblasti s potenciálem růstu v rámci regionu, intenzita jejich konkrétních problémů, míra jejich vystavení dopadům probíhajících transformací, jako je ekologická, digitální a průmyslová transformace, nebo úroveň sociálního pokroku, aby bylo možné lépe vymezit cestu každého regionu ke konvergenci; zdůrazňuje, že HDP jakožto jediný ukazatel rozvoje neumožňuje zohlednit všechny tyto aspekty, a vyzývá k jeho doplnění o další ukazatele, jako je index sociálního pokroku EU a index zranitelnosti v důsledku změny klimatu; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře regionů, které se ocitají v rozvojové pasti, jak se zdůrazňuje v osmé zprávě o soudržnosti;

87.žádá, aby vnitroregionální nerovnosti byly řešeny na základě většího zohlednění rozmanitosti území; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost posouzení počátečních přídělů a míry spolufinancování na základě klasifikace NUTS 3 s cílem směřovat financování tam, kde je to nejvíce zapotřebí, a zabránit vznikání ohnisek chudoby a nedostatečného rozvoje; zdůrazňuje, že tento posun by měl zohlednit možné negativní dopady na financování EU větších městských oblastí, jako jsou oblasti metropolí;

88.domnívá se, že při přidělování finančních prostředků na místní projekty v městských a venkovských oblastech by měl být kladen důraz na společné projekty společného zájmu, ale zároveň s tím i podporována účast malých a středních podniků; vyzývá k tomu, aby byly menší regionální finanční nástroje kombinovány s většími regionálními iniciativami s cílem zvýšit jejich účinnost a politický dopad; vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny a podporu plánování, zejména pro integrované územní a malé projekty, s cílem zabránit rušení závazků a změnám účelu financování; zdůrazňuje, že ve vztahu k územnímu rozvoji, který je nástrojem sociálních inovací a budování kapacit, je důležité posílit přístup vycházející zdola;

89.zdůrazňuje význam řádné správy na všech úrovních při řízení politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že kvalita správních struktur může určovat optimální kombinaci investičních priorit s cílem dosáhnout nezbytné víceúrovňové vertikální a horizontální koordinace při navrhování a realizaci integrovaných rozvojových strategií;

90.žádá silnější zastoupení městských a venkovských orgánů v monitorovacích výborech, které by mohly společně posuzovat efektivitu řízení fondů; opakuje, že tito zástupci by v zájmu respektování víceúrovňové správy měli mimo jiné sdílet odpovědnost za tvorbu programů a jejich změny;

91.vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k řešení nedostatků zjištěných při řízení fondů politiky soudržnosti řídícími orgány a zároveň zjednodušila přístup k fondům technické pomoci s cílem zlepšit administrativní a řídící kapacity příslušných subjektů;

92.vyzývá k dalšímu zapojení iniciativ Komise, jako je Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, do procesu navrhování a provádění nové generace pravidel politiky soudržnosti; je přesvědčen, že sítě měst hrají nezastupitelnou roli při překlenování rozdílů mezi tvorbou politiky a jejím prováděním v praxi; uznává, že podpora politiky a jejího provádění určená starostům a místním orgánům přináší v souvislosti s prováděním politiky výrazně lepší výsledky;

93.zdůrazňuje, že mezi členskými státy existují rozdíly, pokud jde o pravomoci místních a regionálních orgánů; vyzývá k posílení místně orientovaného přístupu s cílem přiblížit řízení politiky soudržnosti regionální a místní úrovni; zdůrazňuje, že přípravné práce, odpovídající správní kapacita a institucionální podpora jsou nezbytné pro zajištění účinnosti politiky, snížení počtu nesrovnalostí a podvodů a předcházení další administrativní zátěži pro řídicí orgány, dodavatele a konečné příjemce;

94.je přesvědčen, že dlouhodobého zvyšování pocitu odpovědnosti na místní a regionální úrovni, jakož i udržitelnosti projektů EU a vyššího pákového efektu spolufinancování lze dosáhnout zvýšením fiskální kapacity regionů a místních orgánů; bere na vědomí, že touto cestou by bylo možné zlepšit kapacitu půjček regionů a obcí v souvislosti s finančními nástroji, které poskytuje rozpočet EU; zdůrazňuje, že regionální a místní rozpočty by měly být schopny kompenzovat dopad inflačních otřesů a možných krizí na projekty spolufinancované EU;

95.vyzývá k dalšímu zapojení skupiny Evropské investiční banky (EIB) do investic v rámci politiky soudržnosti, zejména v méně rozvinutých regionech, prostřednictvím podpory udržitelných měst, udržitelné energetiky, oběhového hospodářství, zelených pracovních míst a místních a regionálních inovačních projektů, mimo jiné prostřednictvím většího využívání finančních nástrojů a podpory investic soukromého sektoru; vyzývá k rozšíření místní a regionální projektové pomoci a finančních nástrojů, které doplňují a využívají granty EU; uznává, že v mnoha členských státech financování EIB, například půjčky ze strukturálních programů, významně přispívá k plnění vnitrostátních závazků spolufinancování v rámci politiky soudržnosti, což následně usnadňuje a urychluje provádění programů;

96.zdůrazňuje, že technická, finanční a správní kapacita je nepostradatelná pro to, aby řídicí orgány a místní a regionální orgány získaly technické znalosti, zejména v oblasti změny klimatu, které budou moci použít pro územní plánování a řízení venkovských obcí i měst; je přesvědčen, že to povede k tomu, že projektové návrhy budou lépe zpracovány a lépe hodnoceny, zdroje budou přidělovány efektivněji a i plnění rozpočtu bude uspokojivější, a to aniž by hrozilo výrazné riziko, že bude nutné rušit přidělení prostředků na závazky;

97.vyzývá k tomu, aby se stávající programy technické pomoci a poradenství zaměřily konkrétně na menší obce a přeshraniční, odlehlé a venkovské oblasti, jakož i na nejvzdálenější a ostrovní regiony, s cílem pomoci jim čelit novým výzvám, jako je ekologická transformace a změna klimatu; podtrhuje v tomto ohledu význam nástrojů technické pomoci, které jsou vyvíjeny ve spolupráci mezi EIB a Komisí, a to i v oblasti energetické účinnosti; vyzývá k cílené podpoře ve formě 100% financování EU na budování technických, finančních a administrativních kapacit, navrhování a přípravu projektů, identifikaci a budování zásobníku projektů, jakož i na schopnosti strategického plánování, včetně nástrojů plánování; domnívá se, že by měla být dále rozvíjena platforma URBIS jakožto jednotné kontaktní místo pro obce;

98.trvá na kritickém přezkumu iniciativ Komise ad hoc a důkladném prověření nových iniciativ z hlediska jejich kvality i kvantity; požaduje, aby byl tento proces řízen společně a v partnerství se zaručeným zastoupením místní úrovně, a to jak měst, tak venkovských oblastí, stejně jako regionů a organizací občanské společnosti; upozorňuje na to, že narůstající počet iniciativ Komise ad hoc, které jsou financovány z fondů politiky soudržnosti, aniž mají přidanou hodnotu pro místní a regionální úroveň, by mohl ohrozit účinnost celkových prostředků na soudržnost, které jsou plánovány předem; trvá na tom, aby každá nová iniciativa Komise byla doprovázena odpovídajícím navýšením rozpočtu;

99.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.