(2)Aby bylo zajištěno hladké a účinné fungování mechanismů spolupráce a řešení sporů stanovených v článcích 60 a 65 nařízení (EU) 2016/679, je nezbytné zavést pravidla týkající se vedení řízení dozorovými úřady v přeshraničních případech a sborem při řešení sporů, včetně vyřizování přeshraničních stížností. Z tohoto důvodu je rovněž nezbytné zavést pravidla týkající se výkonu práva stran být vyslechnuty před přijetím rozhodnutí dozorových úřadů, a případně sboru. Cílem tohoto nařízení je chránit právo na řádnou správu zakotvené v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Aby bylo tohoto cíle dosaženo, měly by všechny úřady pro ochranu údajů při uplatňování ustanovení tohoto nařízení jednat nestranně a nezávisle a v souladu se zásadami právního státu, jak je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii.

(3)Stížnosti představují základní zdroj informací pro odhalování porušování pravidel pro ochranu údajů. Je nezbytné definovat jasné a účinné postupy pro vyřizování stížností v přeshraničních případech, protože stížnost může vyřizovat jiný dozorový úřad než ten, u kterého byla stížnost podána. Za tímto účelem by měl být vytvořen účinný mechanismus komunikace mezi dozorovými úřady, který by usnadnil rychlé a bezpečné sdílení informací potřebných k řešení stížností v souladu s pravidly pro ochranu údajů.

(4)Aby byla stížnost přípustná, měla by obsahovat určité minimální informace o údajném porušení, a to bez ohledu na to, zda právě trvá, nebo už skončilo. Ukončení porušování předpisů by nemělo být dostatečným důvodem k zamítnutí stížnosti. Proto by měl být stěžovatelům k dispozici vzor stížnosti, který jim pomůže při předkládání potřebných skutečností dozorovým úřadům. Informace uvedené v tomto vzoru by měly být vyžadovány pouze v případech přeshraničního zpracování ve smyslu nařízení (EU) 2016/679, ačkoli jej dozorové úřady mohou používat i v případech, které se přeshraničního zpracování netýkají. Informace lze zaslat elektronicky nebo poštou. Pro to, aby stížnost byla považována za přípustnou, by neměly být vyžadovány žádné další informace. Pokud stížnost nesplňuje minimální požadavky, měl by ji dozorový úřad zamítnout a informovat stěžovatele o chybějících informacích. Stěžovatel pak může znovu podat úplnou stížnost. I když by stěžovatel neměl být povinen kontaktovat vyšetřovanou stranu před předložením stížnosti, pokud stěžovatel byl v kontaktu s vyšetřovanou stranou před předložením stížnosti týkající se téže záležitosti, měl by předložit komunikaci týkající se tohoto kontaktu. Dozorové úřady by měly mít možnost usnadnit podávání stížností v uživatelsky přívětivém elektronickém formátu a s ohledem na potřeby osob se zdravotním postižením.

(5)Dozorové úřady jsou povinny rozhodnout o stížnostech v přiměřené lhůtě. Přiměřená lhůta závisí na okolnostech každého případu, zejména na jeho souvislostech, na různých procesních krocích, které vedoucí dozorový úřad provedl, na jednání stran v průběhu řízení a na složitosti případu. Článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP) a články 41 a 47 Listiny stanoví povinnost zajistit přiměřenou celkovou délku řízení. Vzhledem k tomu, že to zahrnuje i soudní ochranu podle článku 78 nařízení (EU) 2016/679, nemělo by řízení před dozorovými úřady obvykle trvat déle než devět měsíců, pokud nenastanou výjimečné okolnosti. Toto nařízení předpokládá prodloužení lhůt v případě zpoždění nebo narušení, které jsou mimo kontrolu vedoucího dozorového úřadu. Za tímto účelem by mělo být zajištěno dostatečné financování a personální obsazení, aby bylo zaručeno včasné a účinné vyřizování případů tak, aby nebylo dotčeno právo na řádnou správu.

(6)Každá stížnost, kterou se dozorový úřad podle čl. 57 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 zabývá, musí být ve vhodné míře prošetřena s veškerou náležitou péčí, přičemž je třeba mít na paměti, že každé použití pravomocí dozorovým úřadem musí být s ohledem na zajištění souladu s nařízením (EU) 2016/679 účinné, přiměřené a odrazující. Při posuzování vhodné míry prošetření by se dozorové úřady měly snažit o uspokojivé řešení pro stěžovatele, které vyžaduje prošetření všech relevantních právních a skutkových okolností vyplývajících ze stížnosti, aby se zajistilo, aby rozhodnutí mohlo být přijato společně a bylo možné rychle zajistit stěžovateli účinnou nápravu. Bez ohledu na nutnost poskytnout stěžovateli uspokojivé řešení v krátké lhůtě by dozorové úřady měly provádět šetření do té míry, aby se mohly ujistit, zda stížnost svědčí o závažnějším nebo systematičtějším porušování předpisů. Plánování řízení je důležité pro zajištění rychlého výsledku. Dozorové úřady by se neměly odvolávat na práva podle článku 79 nařízení (EU) 2016/679 jako na důvod pro omezení prošetření stížnosti. Aby byl zajištěn soulad s článkem 47 Listiny, mělo by vyřízení stížnosti vždy vést k rozhodnutí, proti němuž lze podat odvolání. Pokud není stížnost stažena, nemělo by být možné ji uzavřít nebo jinak ukončit bez rozhodnutí o tom, že ji lze postoupit k soudnímu přezkumu.

(7)Vedoucí dozorový úřad by měl dozorovým úřadům poskytnout okamžitý vzdálený přístup ke společnému spisu, který obsahuje všechny relevantní dokumenty k případu, včetně všech interních nebo důvěrných informací, jakož i překlad všech dokumentů do jazyka spolupráce. Vedoucí dozorový úřad by měl navíc aktivně informovat ostatní dozorové úřady o významných změnách, které mohou vyžadovat přijetí bezprostředního opatření nebo bližší pozornost. Je rovněž nezbytné definovat jasné a účinné postupy pro vyřizování stížností v přeshraničních případech, protože stížnost může vyřizovat jiný dozorový úřad než ten, u kterého byla stížnost podána.

(8)Příslušný dozorový úřad by měl stranám poskytnout vzdálený přístup ke společnému spisu, ale může za určitých okolností toto právo na přístup omezit. Tento přístup by měl umožnit využití účinné soudní ochrany v souladu s článkem 47 Listiny.

(9)Aby dozorové úřady mohly rychle ukončit porušování nařízení (EU) 2016/679 a rychle vyřešit stížnosti stěžovatelů, měly by mít dozorové úřady možnost pokud možno usilovat o smírné řešení stížností mezi stranami. Dozorové úřady by neměly podmiňovat vyřízení stížnosti účastí v procesu smírného řešení. Řešení by mělo mít podle platného práva podobu smlouvy mezi stranami, mělo by však být závazné pro úřady. Skutečnost, že konkrétní stížnost byla vyřešena smírným řešením, nebrání příslušnému dozorovému úřadu, aby vedl řízení z vlastního podnětu, například v případě systematického nebo opakovaného porušování nařízení (EU) 2016/679. Tato možnost z moci úřední by však neměla být využívána k odložení rozhodnutí o stížnostech.

(10)Pro zajištění účinného fungování mechanismů spolupráce a jednotnosti podle kapitoly VII nařízení (EU) 2016/679 je důležité, aby přeshraniční případy byly řešeny včas a v souladu s duchem loajální a účinné spolupráce, která je základem článku 60 nařízení (EU) 2016/679. Vedoucí dozorový úřad by měl vykonávat svou pravomoc v rámci úzké spolupráce s ostatními dotčenými dozorovými úřady. Stejně tak by se dotčené dozorové úřady měly aktivně zapojit do šetření v rané fázi ve snaze dosáhnout konsensu a plně využít nástrojů stanovených v nařízení (EU) 2016/679. To by mělo být v souladu s mechanismem „jediného kontaktního místa“ podle nařízení (EU) 2016/679 a případně zaručovat nediskriminační zacházení se stranami, právní jistotu a nezávislost dozorových úřadů při vydávání rozhodnutí.

(11)Je obzvláště důležité, aby dozorové úřady dosáhly konsensu o klíčových aspektech případu prostřednictvím shrnutí klíčových otázek a připomínek k tomuto shrnutí co nejdříve a před přijetím návrhu rozhodnutí uvedeného v článku 60 nařízení (EU) 2016/679, čímž se sníží počet případů předložených v rámci mechanismu řešení sporů podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 a v konečném důsledku se zajistí rychlé řešení přeshraničních případů.

(12)Spolupráce mezi dozorovými úřady by měla být založena na otevřeném dialogu, který dotčeným dozorovým úřadům umožní smysluplně ovlivnit průběh šetření tím, že se s vedoucím dozorovým úřadem podělí o své zkušenosti a názory. Dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána nebo který požaduje opatření z moci úřední, může poskytnout shrnutí klíčových otázek, v němž uvede své předběžné stanovisko k hlavním otázkám šetření. Shrnutí klíčových otázek by měl vypracovat vedoucí dozorový úřad. Shrnutí klíčových otázek by mělo být součástí společného spisu a mělo by být živým dokumentem, který vedoucí dozorový úřad v průběhu řízení aktualizuje. Mělo by být poskytnuto v dostatečně rané fázi s cílem umožnit účinné zapojení dotčených dozorových úřadů. Dotčené dozorové úřady by měly mít možnost vyjádřit se ke každé aktualizaci souhrnu klíčových otázek. Dozorové úřady by měly mít možnost předložit případný spor sboru. Dozorové úřady by měly usilovat o dosažení konsensu o rozsahu šetření co nejdříve.

(13)V zájmu účinné inkluzivní spolupráce mezi všemi dotčenými dozorovými úřady a vedoucím dozorovým úřadem by veškeré dokumenty předložené dotčenými dozorovými úřady a stranami měly být stručné a formulované dostatečně jasně a přesně, aby byly snadno srozumitelné všem dozorovým úřadům. Dozorové úřady proto mohou omezit délku podání dotčených stran. Právní argumenty by měly být sloučeny pomocí odkazu na část shrnutí klíčových otázek, ke které se vztahují.

(14)Případy, které nevyvolávají sporné otázky (nesporné případy), nevyžadují rozsáhlé jednání mezi dozorovými úřady za účelem dosažení konsensu, a proto by mohly být řešeny rychleji. Pokud žádný z dotčených dozorových úřadů nevznese připomínky ke shrnutí klíčových otázek, měl by vedoucí dozorový úřad do tří měsíců od přijetí stížnosti sdělit návrh rozhodnutí.

(15)Dozorové úřady by měly využít všech prostředků nezbytných k dosažení konsensu v duchu loajální a účinné spolupráce. Pokud se tedy názory dotčených dozorových úřadů a vedoucího dozorového úřadu rozcházejí, co se týče rozsahu nebo procesních otázek případu, měly by mít dozorové úřady možnost rychle předložit záležitost sboru. Sbor by měl přijmout nezbytná procesní rozhodnutí. Sbor a dozorové úřady by se měly snažit ukončit probíhající řízení co nejdříve. Za takových okolností by vedoucí dozorový úřad nebo jeden z dotčených dozorových úřadů měl mít rovněž možnost požádat sbor o naléhavé závazné rozhodnutí, aniž by byla podána žádost podle článků 61 nebo 62.

vypouští se

(17)Aby mohl stěžovatel uplatnit své právo na účinnou soudní ochranu podle článku 78 nařízení (EU) 2016/679, mělo by vyřízení jakékoli stížnosti vždy vést k rozhodnutí, které lze napadnout u vnitrostátního soudu.

vypouští se

(19)V případě zamítnutí stížnosti v přeshraničním případě je nezbytné vyjasnit rozdělení povinností mezi vedoucím dozorovým úřadem a dozorovým úřadem, kterému byla stížnost podána. Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, by měl jako kontaktní místo pro stěžovatele během šetření být odpovědný za veškerou komunikaci se stěžovatelem. Veškerá taková komunikace by měla být sdílena s vedoucím dozorovým úřadem. Vzhledem k tomu, že podle čl. 60 odst. 8 a 9 nařízení (EU) 2016/679 je za přijetí konečného rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, které musí být v souladu s jeho vnitrostátním procesním právem, odpovědný dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, měl by být vedoucí dozorový úřad rovněž zapojen vedoucím dozorovým úřadem do přípravy návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 a případného konečného rozhodnutí podle čl. 60 odst. 7 až 9 nařízení (EU) 2016/679.

(21)Pro účinnou ochranu práva na řádnou správu a práva na obhajobu zakotvených v Listině, včetně práva každého být vyslechnut před přijetím jemu určeného individuálního opatření, které by se jej mohlo nepříznivě dotknout, je důležité stanovit jasná pravidla pro výkon tohoto práva pro všechny strany zúčastněné na případu. Každá strana by měla mít právo odmítnout právo být vyslechnuta.

(22)Pravidla týkající se správního řízení uplatňovaného dozorovými úřady při prosazování nařízení (EU) 2016/679 by měla zajistit, aby strany měly v průběhu celého řízení účinné právo být vyslechnuty a možnost vyjádřit se k pravdivosti a relevanci skutečností, námitek a okolností uváděných dozorovým úřadem, a tím jim umožnit výkon jejich práva na obhajobu. V předběžných zjištěních je uveden předběžný postoj k údajnému porušení nařízení (EU) 2016/679 po provedeném šetření. Představují tak základní procesní záruku, která zajišťuje dodržování práva být vyslechnut. Stranám by měly být poskytnuty veškeré nezbytné dokumenty potřebné k tomu, aby se mohly účinně vyjádřit k záležitostem týkajícím se vyšetřování, a to prostřednictvím přístupu ke společnému správnímu spisu.

(23)Předběžná zjištění by měla být formulována tak, aby byla i při své stručnosti dostatečně jasná a umožnila stranám řádně zjistit povahu údajného porušení nařízení (EU) 2016/679. Povinnost poskytnout stranám veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohly být vyslyšeny, je splněna, pokud se v konečném rozhodnutí berou se v úvahu pouze skutečnosti, ke kterým se strany mohly vyjádřit. Konečné rozhodnutí vedoucího dozorového úřadu však nemusí nutně kopírovat předběžná zjištění. Vedoucí dozorový úřad by měl mít možnost v konečném rozhodnutí zohlednit odpovědi stran na předběžná zjištění a případně na revidovaný návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 a rozhodnutí sboru, kterým se řeší spor mezi dozorovými úřady, podle čl. 65 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení. Vedoucí dozorový úřad by měl mít možnost provést vlastní posouzení skutečností a právních kvalifikací předložených stranami, aby mohl buď upustit od námitek, pokud je shledá neopodstatněnými, nebo doplnit a přepracovat své skutkové i právní argumenty na podporu námitek, na kterých trvá.

(24)Před předložením revidovaného návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 nebo ve vhodných fázích řízení, především před přijetím závazného rozhodnutí sborem podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679, by mělo být stranám poskytnuto právo být vyslechnuty.

(25)Stěžovatelé by měli mít možnost zapojit se do řízení zahájeného dozorovým úřadem za účelem zjištění nebo objasnění otázek týkajících se možného porušení nařízení (EU) 2016/679. Skutečnost, že dozorový úřad již zahájil šetření týkající se předmětu stížnosti nebo se stížností bude zabývat v rámci šetření z vlastního podnětu po obdržení stížnosti, nebrání tomu, aby byl subjekt údajů kvalifikován jako stěžovatel.

vypouští se

(27)Při stanovování lhůt a omezení délky podaných dokumentů, v rámci nichž mají strany předložit svá stanoviska k předběžným zjištěním, by měly dozorové úřady přihlížet ke složitosti otázek vznesených v předběžných zjištěních, jakož i ke schopnosti vyšetřovaných stran a stěžovatelů reagovat, aby zajistily, že vyšetřované strany a stěžovatelé budou mít dostatečnou příležitost smysluplně vyjádřit svá stanoviska ke vzneseným otázkám. To by však nemělo vést k nepřiměřeně dlouhým řízením.

vypouští se

(29)V zájmu účinného a inkluzivního dokončení postupu pro řešení sporů, kdy by všechny dozorové úřady měly mít možnost přispět svými stanovisky, a s ohledem na časová omezení při řešení sporů by forma a struktura relevantních a odůvodněných námitek měla splňovat určité požadavky. Relevantní a odůvodněné námitky by proto měly jasně uvádět vyjádření nesouhlasu s návrhem rozhodnutí a být formulovány dostatečně jasně, souvisle a přesně.

(30)Přístup ke společnému spisu může být poskytnut v duchu práva na řádnou správu zakotvených v Listině. Ke společnému spisu by měl být vyšetřovaným stranám umožněn přístup. Přístup stran ke společnému spisu může být na žádost jedné ze stran na ochranu svých práv uznaných právními předpisy nebo práv jiných osob nebo ve veřejném zájmu omezen. Toto omezení musí být přiměřené s ohledem na příslušná uznaná práva jiných osob nebo vzhledem ke sledovanému veřejnému zájmu.

(31)Při poskytování přístupu ke společnému spisu by měly dozorové úřady zajistit ochranu obchodního tajemství a dalších právně chráněných důvěrných informací a ochranu informací ve veřejném zájmu v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy. Kategorie jiných důvěrných informací zahrnuje informace, které nejsou obchodním tajemstvím, ale které mohou být považovány za důvěrné do té míry, že by mohly svým zveřejněním značně poškodit správce, zpracovatele nebo fyzickou či právnickou osobu. Dozorové úřady by měly mít možnost požadovat, aby vyšetřované strany, které předkládají nebo předložily dokumenty nebo svá prohlášení, důvěrné informace označily a poskytly nedůvěrnou verzi.

(33)Při postoupení věci k řešení sporu podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 by měl vedoucí dozorový úřad poskytnout sboru všechny potřebné informace, aby mohl posoudit přípustnost relevantních a odůvodněných námitek a přijmout rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679. Jakmile sbor obdrží všechny nezbytné dokumenty, měl by zaregistrovat postoupení věci podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679.

(34)Závazné rozhodnutí sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 by se mělo týkat výhradně záležitostí, které vedly k zahájení postupu řešení sporu, a mělo by být formulováno jasně a přesně, aby vedoucí dozorový úřad mohl přijmout konečné rozhodnutí na základě rozhodnutí sboru.

(36)V zájmu zjednodušení postupu přijímání naléhavých stanovisek a naléhavých závazných rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 je nezbytné upřesnit procesní pravidla týkající se načasování žádosti o naléhavé stanovisko nebo naléhavé závazné rozhodnutí, dokumentů, které mají být sboru předloženy a z nichž by mělo vycházet rozhodnutí přijaté sborem, toho, komu by mělo být stanovisko nebo rozhodnutí sboru určeno, a důsledků stanoviska nebo rozhodnutí sboru. Předběžná opatření podle čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 by měla zahrnovat veškerá možná opatření v rámci pravomocí dozorových úřadů podle článku 58 uvedeného nařízení.

(38)V souladu s čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů a dne 19. září 2023 bylo vydáno jejich společné stanovisko,

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví procesní pravidla pro vyřizování stížností a provádění šetření v případech zahájených na základě stížností a z vlastního podnětu dozorovými úřady, kdykoliv jsou do případu zapojeny dozorové úřady více než jednoho členského státu, jakož i procesní pravidla týkající se související soudní ochrany.

1)„vyšetřovanou stranou“ se rozumí správce (správci) a/nebo zpracovatel (zpracovatelé), kterých se týká stížnost nebo kteří jsou vyšetřováni pro údajné porušení nařízení (EU) 2016/679, jakož i jejich zástupce (zástupci);

2)„shrnutím klíčových otázek“ se rozumí shrnutí, které má být poskytnuto vedoucím dozorovým úřadem dotčeným dozorovým úřadům a které uvádí hlavní relevantní faktické a právní aspekty v rámci předběžného rozsahu šetření a věcné a právní stanovisko vedoucího dozorového úřadu k případu;

3)„předběžnými zjištěními“ se rozumí dokument, který vedoucí dozorový úřad poskytuje stranám a v němž jsou uvedeny výtky, příslušné skutečnosti, související důkazy, právní analýza a případně navrhovaná nápravná opatření;

1.Stížnost podle tohoto nařízení musí obsahovat informace požadované ve vzoru uvedeném v příloze.

2.Dozorový úřad, u nějž byla stížnost podána, do tří týdnů od uznání přípustnosti stížnosti podle odstavce 1b:

vypouští se

vypouští se

vypouští se

vypouští se

II Stížnosti a postupy z vlastního podnětu

Řešení stížností

1. Při posuzování rozsahu, v jakém by měla být stížnost v každém jednotlivém případě prošetřena, vedoucí dozorový úřad se vynasnaží zajistit následující:

a)poskytnutí účinné a včasné nápravy stěžovateli;

b)prošetření všech relevantních věcných a právních okolností, které jsou nezbytné pro společné rozhodnutí o stížnosti a vydání rozhodnutí podle čl. 60 odst. 7, 8 a 9 nařízení (EU) 2016/679;

c)prošetření všech dalších okolností nezbytných pro účinné vymáhání nařízení (EU) 2016/679, včetně výkonu pravomocí z vlastního podnětu podle čl. 58 odst. 2, článku 83 nebo článku 84 nařízení (EU) 2016/679, zejména v případě systémových, závažných nebo opakovaných porušení.

1.Stížnost může být v jakékoli fázi řízení urovnána smírným řešením mezi stěžovatelem a vyšetřovanou stranou. Dozorový úřad, který obdržel stížnost nebo je vedoucím dozorovým úřadem, může podporovat a usnadňovat tento dobrovolný proces.

vypouští se

Spolupráce podle článku 60 nařízení (EU) 2016/679 a s jinými relevantními úřady

vypouští se

1.Vedoucí dozorový úřad poskytne ostatním dotčeným dozorovým úřadům okamžitý, neomezený a nepřetržitý dálkový přístup k úplnému společnému spisu a do společného spisu zahrne všechny relevantní informace, zejména dokumenty, podání, sdělení nebo jiné informace týkající se daného případu do jednoho týdne od jejich vypracování nebo obdržení.

2.Vedoucí dozorový úřad aktivně poskytne a oznámí ostatním dotčeným dozorovým úřadům a v případě nutnosti, pokud jde o řešení sporů podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679, sboru relevantní informace ve smyslu čl. 60 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení do jednoho týdne od jejich obdržení nebo poskytnutí. Tyto informace zahrnují informace o hlavních krocích postupu, případně včetně:

a)informace o zahájení šetření z vlastního podnětu nebo postupu pro vyřizování stížností;

e)vydání nebo aktualizace shrnutí klíčových otázek šetření v souladu s článkem 9;

f)informace o krocích, jejichž cílem je zjistit porušení nařízení (EU) 2016/679 před vypracováním předběžných zjištění a před vypracováním návrhu rozhodnutí;

i)stanoviska stěžovatele k nedůvěrnému znění předběžných zjištění a případně k dalším aspektům šetření, k nimž stěžovatel předložil formální písemná podání;

1.Do čtyř týdnů po obdržení stížnosti nebo žádosti o zahájení řízení z vlastního podnětu vedoucí dozorový úřad vypracuje předběžné shrnutí klíčových otázek, které je patrně nutné určit s cílem rozhodnout o případu, pro účely spolupráce podle čl. 60 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, a poskytne toto shrnutí dotčeným dozorovým úřadům. Shrnutí je vypracováno nestranně, s přihlédnutím k případným odlišným skutečnostem a argumentům. Při převodu případu vedoucímu dozorovému úřadu podle čl. 3 odst. 2 písm. c) bodu i) může dotčený dozorový úřad poskytnout návrh shrnutí klíčových otázek, který není pro vedoucí dozorový úřad závazný.

a)relevantní skutečnosti;

b)předběžné určení rozsahu šetření, zejména ustanovení nařízení (EU) 2016/679, kterých se týká údajné porušení, a případně údaj o tom, zda se zdá, že k porušení došlo;

c)předběžná věcná nebo právní posouzení, která zohledňují všechny relevantní názory vyjádřené strany při návrhu shrnutí a zahrnují relevantní evropskou judikaturu, jakož i pokyny, doporučení a osvědčené postupy vydané sborem;

3.Dotčené dozorové úřady mohou ke shrnutí klíčových otázek předložit věcné nebo právní připomínky. Tyto připomínky musí být předloženy do čtyř týdnů od obdržení shrnutí klíčových otázek nebo jejich aktualizace v souladu s článkem 60 nařízení (EU) 2016/679.

vypouští se

vypouští se

6.Případy, kdy žádný z dotčených dozorových úřadů neposkytl připomínky podle odstavce 3 tohoto článku, které zpochybňují shrnutí klíčových otázek nebo pokládají jiné důležité věcné nebo právní otázky, se považují za nesporné případy. V takových případech se lhůta pro vydání návrhu rozhodnutí uvedená v čl. 4 odst. 1b stanoví na tři měsíce.

Spolupráce s dalšími relevantními úřady

1.Dotčený dozorový úřad podá žádost vedoucímu dozorovému úřadu podle článku 61 nařízení (EU) 2016/679 nebo článku 62 nebo obou těchto článků, pokud po připomínkách dotčených dozorových úřadů podle čl. 9 odst. 3 dotčený dozorový úřad nesouhlasí s posouzením vedoucího dozorového úřadu ohledně:

b)předběžných věcných nebo právních posouzení, která určí vedoucí dozorový úřad podle čl. 9 odst. 2 písm. c);

vypouští se

3.V případech, na které se nevztahuje čl. 9 odst. 6 tohoto nařízení, vedoucí dozorový úřad prošetří skutečnosti relevantní pro odlišné názory a vynaloží co největší úsilí a spolupracuje s dotčenými dozorovými úřady na základě jejich připomínek ke shrnutí klíčových otázek a případně v odpovědi na žádosti podle článků 61 a 62 nařízení (EU) 2016/679 ve snaze dosáhnout konsensu. Dosažení konsensu slouží pro vedoucí dozorový úřad jako základ pro pokračování v šetření a vypracování předběžných zjištění.

4.Pokud do čtyř týdnů po uplynutí lhůty pro předložení připomínek postup stanovený v odstavci 3 tohoto článku nevede k dosažení konsensu mezi vedoucím dozorovým úřadem a jedním nebo více dotčenými dozorovými úřady v záležitostech uvedených v čl. 9 odst. 2, vedoucí dozorový úřad nebo dotčený dozorový úřad požádá sbor o procesní rozhodnutí sboru podle článku 26a tohoto nařízení.

5.Při žádosti o procesní rozhodnutí sboru podle odstavce 4 tohoto článku poskytne dožadující dozorový úřad veškeré tyto dokumenty:

a)relevantní informace uvedené v čl. 9 odst. 2, včetně veškerých aktualizací, jakmile k nim dojde;

b)připomínky dotčených dozorových úřadů, které nesouhlasí s předběžným vymezením rozsahu šetření vedoucím dozorovým úřadem nebo věcným nebo právním posouzením prvků shrnutí klíčových otázek; uvedených v čl. 9 odst. 2;

6.Sbor přijme naléhavé závazné rozhodnutí o shrnutí klíčových otázek nebo o prodloužení lhůty uvedené v odstavci 4 v souladu s článkem 26a na základě všech obdržených dokumentů.

vypouští se

vypouští se

vypouští se

Rozhodnutí určená vyšetřovaným stranám

Předběžné zjištění a právo být vyslechnut

1.V návaznosti na konzultace a postupy podle článků 9 a 10 tohoto nařízení, pokud má vedoucí dozorový úřad v úmyslu předložit ostatním dotčeným dozorovým úřadům návrh rozhodnutí ve smyslu čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, kterým se konstatuje porušení nařízení (EU) 2016/679, vypracuje předběžná zjištění.

Předběžná zjištění uvádějí vznesené výtky vyčerpávajícím a dostatečně jasným způsobem, aby se vyšetřované strany mohly seznámit s jednáním prošetřovaným vedoucím dozorovým úřadem. Zejména jasně uvedou všechny skutečnosti, včetně uvedení veškerých důkazů, z nichž vychází, a celé právní posouzení vznesené vůči vyšetřovaným stranám, aby byly vyslechnuty a mohly se vyjádřit ke skutečnostem a právním závěrům, které vedoucí dozorový úřad zamýšlí zapracovat do návrhu rozhodnutí ve smyslu čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, a uvést všechny důkazy, o které se opírá.

V předběžných zjištěních se označí nápravná opatření, která vedoucí dozorový úřad zvažuje.

Pokud vedoucí dozorový úřad zvažuje uložit pokutu, uvede v předběžných zjištěních příslušné prvky, z nichž při výpočtu pokuty a při rozhodování, zda uloží správní pokutu, zamýšlí vycházet. Vedoucí dozorový úřad uvede zejména základní skutečnosti a právní otázky, které mohou vést k uložení pokuty, a prvky uvedené v čl. 83 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679, včetně všech přitěžujících a polehčujících okolností, které zohlední.

3.Vedoucí dozorový úřad oznámí předběžná zjištění každé z vyšetřovaných stran, která může podléhat výkonu nápravné pravomoci, jakož i dozorovému úřadu, u něhož podal stížnost, a dotčenému dozorovému úřadu. Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, oznámí předběžná zjištění stěžovateli.

vypouští se

vypouští se

6.Vyšetřované strany mohou ve své písemné odpovědi na předběžná zjištění uvést všechny jim známé skutečnosti a právní argumenty, které jsou relevantní pro jejich obhajobu proti výtkám vedoucího dozorového úřadu. Jako důkaz skutečností přednesených ve svém vyjádření přiloží všechny příslušné dokumenty. Vedoucí dozorový úřad se ve svém návrhu rozhodnutí zabývá pouze výtkami, včetně skutečností a právního posouzení založeného na těchto skutečnostech, k nimž měly strany možnost se vyjádřit.

vypouští se

Předkládání návrhů rozhodnutí, revidovaných návrhů rozhodnutí a přijetí konečného rozhodnutí

Po předložení návrhu rozhodnutí dotčeným dozorovým úřadům podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 a v případě, že žádný z dotčených dozorových úřadů nevznesl proti návrhu rozhodnutí námitky ve lhůtách uvedených v čl. 60 odst. 4 a 5 nařízení (EU) 2016/679, vedoucí dozorový úřad do čtyř týdnů od konce lhůt uvedených v čl. 60 odst. 4 a 5 nařízení 2016/679 přijme a oznámí své rozhodnutí podle čl. 60 odst. 7 a čl. 60 odst. 9 nařízení (EU) 2016/679 příslušně hlavní provozovně nebo jediné provozovně správce či zpracovatele a informuje dotčené dozorové úřady a sbor o daném rozhodnutí, včetně shrnutí příslušných skutečností a důvodů.

vypouští se

a)vychází ze skutečností obsažených v návrhu rozhodnutí nebo z důkazů ve společném spisu nebo z jakýchkoli dalších důkazů předložených spolu s příslušnou a odůvodněnou námitkou;

b)nesmí změnit rozsah případu, jak byl vymezen v poslední verzi shrnutí klíčových otázek, a

vypouští se

vypouští se

Postoupení k řešení sporů podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679

1.Pokud se vedoucí dozorový úřad relevantními a odůvodněnými námitkami neřídí nebo se domnívá, že námitky nejsou relevantní nebo odůvodněné, předloží věc mechanismu řešení sporů stanovenému v článku 65 nařízení (EU) 2016/679, a to do čtyř týdnů od obdržení všech relevantních a odůvodněných námitek nebo od uplynutí lhůty podle čl. 60 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679. Relevantní a odůvodněné námitky, které byly obdrženy po uplynutí lhůty, se nezohlední.

2.Při postoupení věci k řešení sporu předloží vedoucí dozorový úřad sboru všechny tyto náležitosti:

b)souhrn relevantních skutečností, včetně popisu činností spojených se zpracováním, popisu organizace správce a místa, kde jsou přijímána rozhodnutí o účelech a prostředcích zpracování osobních údajů;

d)písemné stanovisko stran podle článku 14;

vypouští se

f)relevantní a odůvodněné námitky, kterými se vedoucí dozorový úřad neřídil, a námitky, které vedoucí dozorový úřad odmítl jako nerelevantní či neodůvodněné;

g)důvody, na jejichž základě se vedoucí dozorový úřad neřídil námitkami nebo zamítl námitky jako nerelevantní nebo neodůvodněné.

3.Sbor zaregistruje podání věci mechanismu řešení sporů do dvou týdnů od obdržení všech dokumentů uvedených v odstavci 2 nebo si vyžádá opětovné předložení, které bude obsahovat veškeré chybějící informace, a to do uplynutí dalšího týdne. Při registraci podání sbor uvede seznam a strukturu sporů mezi dozorovými úřady, které jsou předmětem řízení před sborem, a okamžitě je poskytne všem dozorovým úřadům.

vypouští se

vypouští se

vypouští se

c)stanovisko dozorového úřadu, který věc postoupil, nebo Komise k tomu, zda byl dozorový úřad případně povinen sdělit návrh rozhodnutí sboru podle čl. 64 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, nebo zda se dozorový úřad neřídil stanoviskem sboru vydaným podle článku 64 nařízení (EU) 2016/679, pokud jde o vysvětlení nezohledněných bodů a odkaz na příslušnou část přijatého rozhodnutí.

3.Předseda sboru zaregistruje postoupení nejpozději do jednoho týdne od obdržení všech dokumentů uvedených v odstavcích 1 a 2.

a)souhrn relevantních skutečností, včetně důkazů o porušení nařízení (EU) 2016/679;

b)popis předběžného opatření přijatého na území členského státu dozorového úřadu, který o stanovisko žádá, dobu jeho trvání a důvody pro jeho přijetí, včetně odůvodnění naléhavé potřeby jednat za účelem ochrany práv a svobod subjektů údajů;

c)odůvodnění naléhavé potřeby konečných opatření, včetně vysvětlení výjimečné povahy okolností, které vyžadují přijetí dotyčných opatření.

2.Naléhavé stanovisko sboru se zašle všem dozorovým úřadům. Musí být podobné stanovisku ve smyslu čl. 64 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a umožnit úřadům zachovat nebo změnit své předběžné opatření v souladu s povinnostmi podle čl. 64 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679.

Naléhavá závazná rozhodnutí podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679

1.Žádost o naléhavé závazné rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 se podává nejpozději tři týdny po přijetí předběžných opatření přijatých podle čl. 61 odst. 8, 62 odst. 7 nebo čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679. Tato žádost musí obsahovat všechny tyto položky:

a)souhrn relevantních skutečností, včetně důkazů o porušení nařízení (EU) 2016/679;

b)předběžné opatření přijaté na území členského státu dozorového úřadu, který o rozhodnutí žádá, dobu jeho trvání a důvody jeho přijetí, zejména odůvodnění naléhavé potřeby jednat za účelem ochrany práv a svobod subjektů údajů;

c)informace o veškerých vyšetřovacích opatřeních přijatých na svém území a odpovědi obdržené od vyšetřovaných stran nebo jakékoli jiné informace, které má dožadující dozorový úřad k dispozici;

d)odůvodnění naléhavé potřeby přijetí konečných opatření s ohledem na výjimečnou povahu okolností, které vyžadují přijetí konečného opatření, nebo důkaz, že dozorový úřad neposkytl informace požadované podle čl. 61 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 nebo nereagoval na žádost podle čl. 61 odst. 8 nebo čl. 62 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679;

f)stanovisko stran, je-li k dispozici. V případě, že dožadující úřad není vedoucím dozorovým úřadem, udělí dožadující úřad vyšetřovaným stranám, vůči nimž byla přijata předběžná opatření podle čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, právo být vyslechnut.

2.Naléhavé závazné rozhodnutí uvedené v odstavci 1 je určeno vedoucímu dozorovému úřadu a všem dotčeným dozorovým úřadům a uvádí výčet dotčených dozorových úřadů, které by případně musely přijmout konečná opatření s ohledem na naléhavé stanovisko nebo rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679.

3.Pokud sbor přijme naléhavé závazné rozhodnutí, v němž uvede, že by měla být přijata konečná opatření, přijme dozorový úřad nebo dozorové úřady, jimž je rozhodnutí určeno, tato opatření před uplynutím platnosti předběžných opatření přijatých podle čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

4.Dozorový úřad, který je odpovědný za přijetí konečných opatření, oznámí své rozhodnutí o konečných opatřeních příslušným vyšetřovaným stranám a informuje sbor. Pokud vedoucí dozorový úřad není dožadujícím úřadem, informuje dožadující úřad vyšetřované strany, proti nimž byla prozatímní opatření přijata, o rozhodnutí sboru a konečných opatřeních přijatých vedoucím dozorovým úřadem. Dozorový úřad, který stížnost přijímá, informuje stěžovatele o rozhodnutí sboru a konečných opatřeních přijatých vedoucím dozorovým úřadem.

vypouští se

Kapitoly I, II a III se použijí na šetření zahájená z vlastního podnětu po vstupu tohoto nařízení v platnost a na šetření zahájená na základě stížnosti, pokud byla stížnost podána po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Kapitoly V a VI se použijí na všechny případy předložené k řešení sporů podle článku 65 a na postup pro naléhavé případy podle čl. 66 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/679 po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Vstup v platnost a použitelnost

1.Identifikace osoby nebo subjektu podávajícího stížnost

2.Kontaktní údaje 1a

Jméno, adresa a další dostupné kontaktní údaje stěžovatele, včetně – pokud je stížnost podána elektronicky – e-mailové adresy.

3.Subjekt, který zpracováním vašich osobních údajů porušuje nařízení (EU) 2016/679

Poskytněte veškeré informace, které máte k dispozici, abyste usnadnili identifikaci subjektu, jehož se týká vaše stížnost, včetně jména či názvu, adresy a veškerých dalších kontaktních údajů daného subjektu.