PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:Kapitola IObecná ustanovení

Článek 1Cíl a předmět1.Cílem směrnice je zavést jasný, pevný a, soudržný a flexibilní rámec pro monitorování a hodnocení půdy pro všechny půdy v celé EU as cílem neustále zlepšovat zdraví půdy v Unii s cílem dosáhnout do roku 2050 zdravých půd a udržet je ve zdravém stavu a bránit zhoršování jejich kvality, aby mohly poskytovat mnohostranné ekosystémové služby v rozsahu, který bude dostatečný pro uspokojení environmentálních, společenských a hospodářských potřeb, předcházet dopadům změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti a zmírňovat je, zvyšovat odolnost vůči přírodním katastrofám a zajišťovat potravinové zabezpečení, a aby se kontaminace půdy snížila na úroveň, která již nebude považována za škodlivou pro lidské zdraví a životní prostředí.Tato směrnice proto stanoví rámec, v němž členské státy mají zavést opatření, která budou technicky proveditelná a založena na analýze nákladů a přínosů za účelem dosažení zdravých půd do roku 2050. [Pozm. návrh 43]1a. Tato směrnice přispívá k plnění mezinárodních závazků a cílů a závazků a cílů na úrovni Unie, mimo jiné těch, obsažených v:a) Celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu;b) Pařížské dohodě;c) Úmluvě OSN o boji proti desertifikaci;d) 7. akčním programu EU pro životní prostředí (rozhodnutí č. 1386/2013/EU);e) 8. akčním programu EU pro životní prostředí (rozhodnutí (EU) 2022/591);f) Plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje (COM(2011)0571). [Pozm. návrh 44]2.Tato směrnice stanoví opatření týkající se:a)monitorování, zachování, zlepšování, rekultivace a hodnocení zdraví půdy na základě jejího ekologického stavu; [Pozm. návrh 45]b)udržitelného hospodaření s půdou;c)kontaminovaných lokalit.

Článek 2Oblast působnostiTato směrnice se vztahuje na všechny půdy na území členských států.

Článek 3DefinicePro účely této směrnice se rozumí:1)„půdou“ svrchní vrstva zemské kůry, která se nachází mezi skalním podložím a zemským povrchem a která se skládá z minerálních částic, organické hmoty, vody, vzduchu a živých organismů, s výjimkou ložisek surovin; [Pozm. návrhy 217 a 266]1a) „ekologickým stavem půdy“ ekologická kvalita půdy hodnocená podle její rozmanitosti, biologické a funkční aktivity, stanoviště a přítomnosti faktorů rozkladu a stanovená podle následující klasifikace:a) „velmi dobrý stav“ označuje půdy s vysokou biologickou a funkční aktivitou;b) „dobrý ekologický stav“ označuje půdy v celkově dobrém ekologickém stavu, které však vykazují mírné nepříznivé dopady jednoho nebo více faktorů rozkladu;c) „střední ekologický stav“ označuje půdy, které vykazují mírný nepříznivý vliv faktorů rozkladu;d) „degradované půdy“ označuje půdy s jasným důkazem nepříznivého vlivu jednoho faktoru rozkladu ae) „kriticky degradované půdy“ označuje půdy s jasnými důkazy o nepříznivých dopadech více než jednoho faktoru rozkladu. [Pozm. návrh 46]1b) „ekologickými funkcemi půdy“ soubor vzájemně souvisejících procesů a interakcí v půdním ekosystému, které udržují život, podporují půdní biologickou rozmanitost a jsou jejím výsledkem a udržují celkové zdraví a produktivitu suchozemského prostředí, jako je koloběh živin, rozklad organické hmoty, tvorba půdní struktury, filtrace a čištění vody, sekvestrace uhlíku a poskytování stanovišť a zdrojů pro rozmanité organismy. [Pozm. návrh 47]2)„ekosystémem“ dynamický komplex společenstev rostlin, živočichů a mikroorganismů a jejich neživého prostředí, působící ve vzájemných vazbách jako funkční jednotka;3)„ekosystémovými službami“ přímé a nepřímé přispívání ekosystémů k dobrým životním podmínkám společnosti jako celku a zajištění hospodářských, sociálních, kulturních, environmentálních a jiných přínosů, které z těchto ekosystémů pro lidi plynou; [Pozm. návrh 48]3a) „biologickou rozmanitostí půdy“ rozmanitost života v půdě, od genů po společenstva a ekologické komplexy, jejichž jsou součástí, tedy komplexy sahající od půdních mikrostanovišť po krajinu. [Pozm. návrh 49]4)„zdravím půdy“ fyzický, chemický, funkční a biologický stav půdy, který je rozhodný pro její schopnost fungovat jako vitální živý systém a poskytovat ekosystémové služby, s přihlédnutím k využívání půdy; [Pozm. návrh 50]5)„udržitelným hospodařením s půdou“ takové postupy hospodaření s půdou, které zachovávají nebo zlepšujíjejichž cílem je zachovat nebo zlepšovat ekosystémové služby poskytované prostřednictvím půdy, aniž narušují funkce, které tyto služby umožňují, nebo poškozují jiné vlastnosti životního prostředípůdy s přihlédnutím k socioekonomickým dopadům; [Pozm. návrh 247]6)„postupy hospodaření s půdou“ postupy, které ovlivňují fyzické, chemické nebo biologické vlastnosti půdy;7)„obhospodařovanou půdou“ půda, na které se provádějí postupy hospodaření s půdou;8)„půdním okrskem“ část území členského státu nebo několika členských států vymezená tímto členským státem nebo těmito členskými státy v souladu s touto směrnicí; [Pozm. návrh 52]9)„hodnocením zdraví půdy“ hodnocení zdraví půdy na základě měření nebo odhadu deskriptorů půdy;10)„kontaminovanou lokalitou“ vymezená oblast jednoho nebo několika pozemků s potvrzenou přítomností kontaminace půdy způsobené antropogenními činnostmi z bodových zdrojůpřítomností látky nebo materiálu v půdě v koncentraci, která může být škodlivá pro lidské zdraví nebo životní prostředí; [Pozm. návrh 53]11)„deskriptorem půdy“ parametr popisující fyzikální, chemickou nebo biologickou charakteristiku zdraví půdy;12)„pevninskou plochou“ povrch Země, který není pokrytý vodou;13)„krajinným pokryvem“ fyzický a biologický pokryv zemského povrchu;14)„přírodní pevninskou plochou“ území, kde lidská činnost podstatně nezměnila primární ekologické funkce a druhové složení území;15)„polopřírodní pevninskou plochou“ území, kde lidské činnosti podstatně pozměnily ekologická společenstva v jejich složení, rovnováze nebo funkci, ale společenstva si zachovávají potenciálně vysokou hodnotu z hlediska biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, které poskytují;16)„umělou pevninskou plochou“ půda využívaná jako platforma pro stavby a infrastrukturu nebo jako přímý zdroj surovin či archiv historického dědictví na úkor schopnosti půdy poskytovat jiné ekosystémové služby;17)„záborem půdy“ přeměna přírodního a polopřírodního půdního povrchu na umělý půdní povrch;17a) „zakrýváním půdy“ zakrytí půdy nepropustným materiálem zejména v rámci využití půdy jako platformy pro stavby a infrastrukturu; [Pozm. návrh 54]17b) „odtěsněním půdy“ přeměna půdy, která již neplní své přirozené funkce půdy, jako je infiltrace, perkolace a hydrologická funkčnost, na funkční půdu; [Pozm. návrh 55]18)„přenosovou funkcí“ matematické pravidlo, které umožňuje převést hodnotu měření provedeného pomocí metodiky odlišné od referenční metodiky na hodnotu, která by byla získána při měření půdy pomocí referenční metodiky;19)„dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo může být dotčena degradací půdy nebo která má zájem na rozhodovacích postupech souvisejících s prováděním povinností podle této směrnice, včetně občanů, vlastníků, správců a uživatelů půdy, jakož i nevládních organizací, které podporují ochranu lidského zdraví nebo zdraví zvířat nebo životního prostředí a splňují veškeré požadavky podle vnitrostátních právních předpisů; [Pozm. návrh 56]19a) „veřejností“ jedna nebo více fyzických či právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny, které tyto osoby tvoří, v souladu s vnitrostátními zákony nebo zvyklostmi. [Pozm. návrh 57]20)„kontaminací půdy“ přítomnost chemické látky nebo látkymateriálu v půdě v koncentraci, která může být škodlivá provést, přímo či nepřímo, ke škodlivým účinkům na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí; [Pozm. návrh 58]21)„kontaminující látkou“ látka, která může způsobit kontaminaci půdy;22)„obnovou“ záměrná činnost zaměřená na změnu stavu půdy z degradovaného na zdravý;23)„rizikem“ možnost škodlivých účinků na lidské zdraví či zdraví zvířat nebo životní prostředí v důsledku expozice kontaminaci půdy; [Pozm. návrh 59]24)„průzkumem půdy“ proces hodnocení přítomnosti a koncentrace kontaminujících látek v půdě, který se obvykle provádí v různých fázích;25)„zeměpisně přesnými údaji“ informace uváděné a ukládané způsobem, který umožňuje jejich mapování a lokalizaci s určitou přesností a správností;26)„sanací půdy“ opatření pro obnovu, které snižuje, izoluje nebo imobilizuje koncentrace kontaminujících látek v půdě pod prahovou hodnotu toxicity, u níž lze vyloučit významné nebezpečí pro organismy, které jsou s touto půdou v kontaktu, s cílem zlepšit její ekologický stavu. [Pozm. návrh 60]

Článek 4Půdní okrsky1.Členské státy na svém vlastním území a na přeshraničních územích společně se sousedními členskými státy, po konzultaci s místními, regionálními a meziregionálními orgány, zřídí půdní okrsky, v příslušných případech na základě stávajících správných jednotek. [Pozm. návrh 61]Počet půdních okrsků pro každý členský stát odpovídá minimálně počtu územních jednotek NUTS 1 stanovených podle nařízení (ES) č. 1059/2003. [Pozm. návrh 221/rev1]2.Při stanovování zeměpisného rozsahu půdních okrsků mohou členské státy zohlednit stávající využívání půdy, správní struktury a správní jednotky a usilovat oupřednostňují homogenitu v rámci každého půdního okrsku, pokud jde o tyto parametry: [Pozm. návrh 63]a)půdní typ podle definice v dokumentu Světová referenční báze pro půdní zdrojehttps://www.fao.org/soils-portal/data-hub/soil-classification/world-reference-base/en/.;b)klimatické podmínky;c)environmentální zónu popsanou ve zprávě Alterra Report 2281M.J. Metzger, A.D. Shkaruba, R.H.G. Jongman a R.G.H. Bunce, Descriptions of the European Environmental Zones and Strata, Alterra Report 2281 ISSN 1566-7197.;d)využívání půdy nebo krajinný pokryv, jak se používá v rámci průzkumu využívání půdy / krajinného pokryvu (LUCAS).da) oblasti povodí podle směrnice 2000/60/ES a vodní útvary využívané k odběru vody určené k lidské spotřebě podle směrnice (EU) 2020/2184; [Pozm. návrh 64]db) existenci vzdálených souostrovních regionů s ostrovy rozptýlenými mezi nimi, přičemž každý ostrov odpovídá půdnímu okrsku; [Pozm. návrh 224/rev1]dc) použití programu Copernicus k vymezení půdních okrsků; [Pozm. návrh 226/rev1]2a. Členské státy v příslušných případech zajistí, aby půdní okrsky sousedních členských států, v nichž na půdu působí přeshraniční účinky, existuje zde srovnatelné přeshraniční využívání půdy nebo podobné hodnoty parametrů uvedených v odst. 2 písm. a) až d), mezi sebou spolupracovaly a vyměňovaly si osvědčené postupy. Členské státy rovněž zajistí soudržný přístup všech půdních okrsků napříč hranicemi. [Pozm. návrh 65]2b. Komise podporuje členské státy při zajišťování, že jejich půdní okrsky spolupracují napříč hranicemi a usnadňuje harmonizaci systémů monitorování, přenosových funkcí, návrhu monitorování a klasifikace ekologického stavu na úrovni deskriptorů půdy uvedených v příloze I. [Pozm. návrh 66]

Článek 5Příslušné orgányČlenské státy určí orgány příslušné pro plnění povinností stanovených v této směrnici na vhodné úrovni, přičemž zohlední stávající správní rozdělení a odpovědnosti, včetně případů přeshraničních půdních okrsků. [Pozm. návrh 68]Členské státy určí jeden orgán příslušný pro každý půdní okrsek stanovený v souladu s článkem 4. Členské státy mohou určit jeden příslušný orgán pro několik půdních okrsků. [Pozm. návrh 69]Členské státy sdělí Komisi seznam příslušných orgánů uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku v souladu s čl. 18 odst. 3 písm. b). Komise na svých internetových stránkách vede aktualizovaný seznam příslušných orgánů. [Pozm. návrh 70]

Kapitola IIMonitorování a hodnocení zdraví půdy

Článek 6Rámec pro monitorování zdraví půdy a záboru půdy1.Členské státy zavedou rámec pro monitorování založený na půdních okrscích stanovených v souladu s čl. 4 odst. 1, aby zajistily pravidelné a přesné monitorování zdraví půdy v souladu s tímto článkem a přílohami I a II, přičemž tento rámec doplňuje přístup založený na hodnocení stanovený ve směrnici 2006/60/ES. [Pozm. návrh 71]2.Členské státy sledují zdraví půdy a zábor půdy v každém půdním okrsku. Členské státy využívají odborných znalostí vnitrostátních výzkumných ústavů, stávajících vnitrostátních monitorovacích systémů a dostupných údajů. Monitorovací činnosti prováděné členskými státy nezpůsobí správcům půdy finanční zátěž. [Pozm. návrh 72]3.Rámec pro monitorování se zakládá na:a)deskriptorech půdy a kritériích zdraví půdy uvedených v článku 7;b)místech odběru vzorků půdy a hloubce odběru vzorků, které, která se určí v souladu s čl. 8 odst. 2; [Pozm. návrh 73]c)případném měření půdy provedeném Komisí v souladu s odstavcem 4 tohoto článku;d)případných vědecky podložených datech a produktech z dálkového průzkumu uvedených v odstavci 5 tohoto článku; [Pozm. návrh 74]e)ukazatelích záboru a zakrývání půdy uvedených v čl. 7 odst. 1.4. S výhradou souhlasu dotčených členských států provádí Komise pravidelná měření půdy na vzorcích půdy odebraných in situ na základě příslušných deskriptorů a metodik uvedených v článcích 7 a 8, aby podpořila monitorování zdraví půdy členskými státy. Pokud členský stát poskytne souhlas v souladu s tímto odstavcem, zajistí, aby Komise mohla provést odběr vzorků půdy in situ. [Pozm. návrh 227/rev1]4a. Komise zajistí, že první měření půdy uvedené v odstavci 4 bude provedeno do ... [Úřad pro publikace: vložte datum tři roky ode dne vstupu směrnice v platnost].Komise se na monitorování prováděném členském státy podílí odběrem a analýzou alespoň 20 % vnitrostátních vzorků.Komise na žádost členského státu poskytne další pomoc s až 50 % odběrů vzorků během prvního vnitrostátního monitorovacího kola. [Pozm. návrh 76]5.Komise a Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) využijí stávající data získaná z vesmíru a produkty poskytované v rámci složky Copernicus Kosmického programu EU zřízeného nařízením (EU) 2021/696 k průzkumu a vývoji produktů dálkového průzkumu půdy, aby podpořily členské státy při monitorování příslušných deskriptorů půdy.6.Komise a agentura EEA na základě stávajících údajů a do dvou let od vstupu této směrnice v platnost zřídí digitální portál s údaji o zdraví půdy, který ve formátu georeferencovaných prostorových dat, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164)., poskytne přístup minimálně k dostupným údajům o zdraví půdy vyplývajícím z: [Pozm. návrh 77]a)měření půdy podle čl. 8 odst. 2;b)měření půdy podle odstavce 4 tohoto článku;c)příslušných dat a produktů z dálkového průzkumu půdy uvedených v odstavci 5 tohoto článku.6a. Rámec pro monitorování půdy uvedený v odstavcích 3 a 6 vychází ze stávajících monitorovacích rámců na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni, včetně údajů od observatoře LUCAS pro půdu. [Pozm. návrh 78]7.Digitální portál s údaji o zdraví půdy uvedený v odstavci 6 může poskytovat přístup i k jiným údajům týkajícím se zdraví půdy, než jsou údaje uvedené ve zmíněném odstavci, pokud byly tyto údaje sdíleny nebo shromažďovány v souladu s formáty nebo metodami stanovenými Komisí podle odstavce 8.7a. Digitální portál s údaji o stavu půdy zahrnuje soubor nástrojů pro udržitelné hospodaření s půdou uvedený v článku 10a. [Pozm. návrh 79]8.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formáty nebo metody pro sdílení nebo shromažďování údajů uvedených v odstavci 7 nebo pro začlenění těchto údajů do digitálního portálu s údaji o zdraví půdy, přičemž zajistí soulad s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 21. [Pozm. návrh 80]8a. Komise poskytuje členským státům nezbytné budování kapacit, pomoc a poradenské služby a podporuje jejich iniciativy v oblasti monitorování, mnohostrannou harmonizaci předpisů, metod a archivů, a tím odstraňuje stávající nedostatky v údajích a překážky v pracovním postupu sdílením společných odborných poznatků. Za tímto účelem Komise naváže na stávající mechanismy, včetně iniciativy SoilBON. [Pozm. návrh 81]

Článek 6aEfektivní využití a uchovávání půdních vzorků1. Komise spolu s členskými státy a Observatoří EU pro půdu zavede opatření, která zajistí, aby fyzické archivy půd, extrakty DNA a digitální archiv nezpracovaných dat na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni zůstaly k dispozici pro další výzkum a inovace. Komise a členské státy zajistí, aby byly vzorky skladovány způsobem vhodným pro jejich dlouhodobě udržitelné využití.2. Do ... [Úřad pro publikace: vložte datum dvanáct měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] poskytne Komise pokyny s referenčními protokoly pro využívání vzorků půdy nejhospodárnějším způsobem.] [Pozm. návrh 82]

Článek 7Deskriptory půdy, kritéria zdravéhoekologického stavu půdy a, ukazatele záboru a zakrývání půdy [Pozm. návrh 83]1.Při monitorování a hodnocení zdraví půdy použijípůdy mohou členské státy použít deskriptory půdy a kritéria zdraví půdy uvedenáuvedené v příloze I, které nejlépe dokládají vlastnosti půdy v každém typu půdy na vnitrostátní úrovni. [Pozm. návrh 228]Při monitorování záboru půdy použijí členské státy ukazatele záboru a zakrývání půdy uvedené v příloze I.2.Členské státy mohouzvolí odpovídající úroveň pro návrh monitorování půdy, pro kterou jsou způsobilé v souladu s podmínkami přílohy I, a zajistí, aby obsahovaly alespoň všechny deskriptory půdy a kritéria zdraví půdy uvedené v části A přílohy I upravit v souladu se specifikacemi uvedenými ve druhém a třetím sloupci části A přílohy I. [Pozm. návrh 85]3.Členské státy určí organické kontaminující látky pro deskriptor půdy týkající se kontaminace půdy uvedený v části BA přílohy I. [Pozm. návrh 86]4. Členské státy stanoví kritéria zdraví půdy pro deskriptory půdy uvedené v části B přílohy I v souladu s ustanoveními třetího sloupce části B přílohy I. [Pozm. návrh 87]5.Členské státy mohou pro účely monitorování stanovit další deskriptory půdy a ukazatele záboru půdy, mimo jiné včetně nepovinných deskriptorů a ukazatelů uvedených v části C a D přílohy I („další deskriptory půdy“ a „další ukazatele záboru půdy“). [Pozm. návrh 88]6.Členské státy informují Komisi o stanovení nebo úpravě deskriptorů půdy, ukazatelů záboru půdy a kritérií zdraví půdy v souladu s odstavci 2 až 5 tohoto článku a s článkem 9. [Pozm. návrh 89]

Článek 8Měření a metodiky1.Členské státy určí místa odběru vzorků podle metodiky uvedené v části A přílohy IIpříloze I podle zvolené úrovně pro monitorování půdy, přičemž zohlední posouzení rizik založená na stávajících systémech monitorování. [Pozm. návrh 90]2.Členské státy provádějí měření půdy odebíráním vzorků půdy v místech odběru vzorků uvedených v odstavci 1 a shromažďují, zpracovávají a analyzují údaje za účelem stanovení:a)hodnoty deskriptorů půdy podle vybrané úrovně pro návrh monitorování půdy podle přílohy I; [Pozm. návrh 91]b)případně hodnoty dalších deskriptorů půdy;c)hodnoty ukazatelů záboru a zakrývání půdy uvedených v části D přílohy I.3.Členské státy používají:a)metodiky pro stanovení nebo odhad hodnot deskriptorů půdy uvedené v části B přílohypříloze II; [Pozm. návrh 92]b)minimální metodická kritéria pro stanovení hodnot ukazatelů záboru a zakrývání uvedená v části C přílohy II;c)veškeré požadavky stanovené Komisí v souladu s odstavcem 6.Členské státy mohou použít jiné metodiky než ty, které jsou uvedeny v prvním pododstavci písm. a) a b), za předpokladu, že jsou k dispozici validované přenosové funkce nebo je lze odhadnout porovnáním údajů na vnitrostátní úrovni spolu s monitorováním in situ koordinovaným Komisí, jak je požadováno v příloze II části B čtvrtém sloupci. [Pozm. návrh 93]4.Členské státy zajistí, aby první měření půdy byla provedena nejpozději do …( [Úřad pro publikace: vložte datum čtyři roky od datatři roky ode dne vstupu směrnice v platnost)]. [Pozm. návrh 94]5.Členské státy zajistí, aby se nová měření půdy prováděla nejméně každých pět letšest let nebo dříve, kdykoli existuje podezření na změnu stavu půdy. Členské státy rovněž podpoří monitorování půdy in situ koordinované Komisí.Členské státy zajistí, aby hodnota ukazatelů záboru a zakrývání půdy byla aktualizována alespoň jednou ročněkaždé dva roky. [Pozm. návrh 95]6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha II za účelem přizpůsobení referenčních metodik v ní uvedených vědeckému a technickému pokroku, zejména pokud lze hodnoty deskriptorů půdy stanovit pomocí dálkového průzkumu podle čl. 6 odst. 5. [Pozm. návrh 96]

Článek 9Hodnocení zdraví půdy1.Členské státy vyhodnotí zdraví půdy ve všech svých půdních okrscích na základě údajů shromážděných v rámci monitorování uvedeného v článcích 6, 7 a 8 pro každý z deskriptorů půdy uvedených v částech A a B přílohy Ipříloze I podle zvolené úrovně návrhu monitorování půdy, a přitom zohlední historické a přírodní okolnosti této půdy. [Pozm. návrh 97]Pro hodnocení ekologického stavu půdy členské státy rovněž zohlední údaje shromážděné v rámci průzkumu půdy podle článku 14. [Pozm. návrh 98]Členské státy zajistí, aby se hodnocení zdravíekologického stavu půdy provádělo nejméně jednou za pětšest let a aby první hodnocení zdraví půdy bylo provedeno do … (... [Úřad pro publikace: vložte datum pět let od dataode dne vstupu směrnice v platnost)] a aby bylo doplněno zprávami o relativním zlepšení, trendech, pokroku nebo zhoršení. [Pozm. návrh 99]2.Půda je považována za zdravou v souladu s touto směrnicí, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:je klasifikována jako půda s dobrým nebo velmi dobrým ekologickým stavem.a) hodnoty všech deskriptorů půdy uvedených v části A přílohy I splňují kritéria v ní stanovená a případně upravená v souladu s článkem 7;b) hodnoty všech deskriptorů půdy uvedených v části B přílohy I splňují kritéria stanovená v souladu s článkem 7 („zdravá půda“). [Pozm. návrh 100]Odchylně od prvního pododstavce se při hodnocení půd v rámci území uvedeného ve čtvrtém sloupci přílohy I nezohledňují hodnoty stanovené ve třetím sloupci pro tento půdní povrch. [Am.101]Půda je nezdravá, pokud není splněno alespoň jedno z kritérií uvedených v pododstavci 1 („nezdravá půda“). [Pozm. návrh 102]3.Členské státy analyzují hodnoty deskriptorů půdy uvedených v částičástech A, B a C přílohy I podle zvolené úrovně návrhu monitorování půdy a posoudí, zda dochází ke kritické ztrátě biologické rozmanitosti půdy a ekosystémových služeb, přičemž zohlední příslušné údaje a dostupné vědecké poznatky. [Pozm. návrh 103]Členské státy analyzují hodnoty ukazatelů záboru a zakrývání půdy uvedených v části D přílohy I a posoudí jejich dopad na ztrátu ekosystémových služeb a na cíle stanovené podle nařízení (EU) 2018/841.4.Na základě hodnocení zdraví půdy provedeného v souladu s tímto článkem určí příslušný orgán, případně v koordinaci s místními, regionálními a vnitrostátními orgány, v každém půdním okrsku oblasti s nezdravou půdou, která nevykazuje dobrý nebo velmi dobrý ekologický stav, a informuje veřejnost v souladu s článkem 19. [Pozm. návrh 104]4a. Komise přijme akty v přenesené pravomoci do 31. prosince 2026 v souladu s článkem 20 s cílem doplnit toto nařízení zavedením metodiky pro stanovení prahových hodnot deskriptorů půdy uvedených v příloze I pro každý ekologický stav půdy. Tato metodika zohledňuje nejnovější vědecké poznatky a různé klimatické podmínky a typy půdy. [Pozm. návrh 105]4b. Do 30. června 2028 předloží členské státy Komisi návrh prahových hodnot deskriptorů půdy uvedených v příloze I, přičemž zohlední klimatické podmínky, typ půdy a typ půdní plochy, spolu s vědeckým odůvodněním a důkazy, na nichž založily svou volbu. [Pozm. návrh 106]4c. Do šesti měsíců ode dne předložení návrhu prahových hodnot uvedeného v odstavci 4b Komise vznese připomínky k návrhu prahových hodnot, přičemž posoudí vědecké odůvodnění a zajistí rovné podmínky v rámci vnitřního trhu. Členské státy na žádost Komise poskytnou Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně navrhované prahové hodnoty revidují. [Pozm. návrh 107]4d. Za předpokladu, že byly náležitě zohledněny veškeré připomínky Komise v souladu s odstavcem 4c, schválí Komise prostřednictvím prováděcích aktů prahové hodnoty nejpozději do 31. prosince 2029. [Pozm. návrh 108]4e. Při použití úrovně 2 pro návrh monitorování půdy mohou členské státy využít odchylku až 20 % oproti prahovým hodnotám stanoveným v souladu s odstavcem 4d. [Pozm. návrh 110]5. Členské státy pro vlastníky a správce půdy vytvoří mechanismus dobrovolné certifikace zdraví půdy podle podmínek uvedených v odstavci 2 tohoto článku. [Pozm. návrh 111]Komise může přijmout prováděcí akty za účelem harmonizace formátu certifikace zdraví půdy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 21. [Pozm. návrh 112]6.Členské státy sdělí příslušným vlastníkům a správcům půdy na jejich žádost údaje o zdraví a hodnocení zdraví půdy uvedené v článcích 6 až 9, zejména s cílem podpořit rozvoj poradenství uvedeného v čl. 10 odst. 3, a bezplatně je zveřejní. Členské státy zajistí, aby výzkumné instituce měly bezplatný a snadný a nepřetržitý přístup ke vzorkům, extraktům DNA a nezpracovaným údajům. [Pozm. návrh 113]

Kapitola IIIUdržitelné hospodaření s půdou

Článek 10Udržitelné hospodaření s půdou1. Od (Úřad pro publikace: vložte datum čtyři roky od data vstupu směrnice v platnost) členské státy přijmou alespoň tato opatření s ohledem na typ, využití a stav půdy:a) definování postupů udržitelného hospodaření s půdou, které respektují zásady udržitelného hospodaření s půdou uvedené v příloze III a které mají být postupně zavedeny u všech obhospodařovaných půd, a na základě výsledků hodnocení půdy provedeného v souladu s článkem 9 postupů obnovy, které mají být postupně zavedeny u nezdravých půd v členských státech;b) definování postupů hospodaření s půdou a dalších postupů, které negativně ovlivňují zdraví půdy a kterých by se měli správci půdy vyvarovat.Při definování postupů a opatření uvedených v tomto odstavci členské státy zohlední programy, plány, cíle a opatření uvedené v příloze IV, jakož i nejnovější stávající vědecké poznatky, včetně výsledků mise programu Horizont Evropa s názvem Dohoda o půdě pro Evropu.Členské státy určí synergie s programy, plány a opatřeními uvedenými v příloze IV. Údaje z monitorování zdraví půdy, výsledky hodnocení zdraví půdy, analýzy uvedené v článku 9 a opatření pro udržitelné hospodaření s půdou jsou podkladem pro vypracování programů, plánů a opatření uvedených v příloze IV.Členské státy zajistí, aby proces vypracování postupů uvedených v prvním pododstavci byl otevřený, inkluzivní a účinný a aby do něj byla zapojena dotčená veřejnost, zejména vlastníci a správci půdy, a aby jim byly včas a účinně poskytnuty příležitosti podílet se na jejich vypracování. [Pozm. návrh 248]2.Členské státy zajistí snadný a rovný přístup k nestrannému a nezávislému poradenství v oblasti udržitelného hospodaření s půdou, vzdělávacích aktivit a budování kapacit pro správce půdy, vlastníky půdy, správce pozemků a příslušné orgány ve všech svých půdních okrscích. [Pozm. návrhy 120 a 249]Členské státy rovněž přijmou tato opatření:a)podporu povědomí o střednědobých a dlouhodobých četných přínosech udržitelného hospodaření s půdou a o potřebě hospodařit s půdou udržitelným způsobem;b)podporu výzkumu, inovací, občanské vědy a zavádění holistickýchudržitelných koncepcí hospodaření s půdou; [Pozm. návrhy 121 a 250]c)zpřístupnění pravidelně aktualizovaného mapování dostupných finančních nástrojů a činností na podporu provádění udržitelného hospodaření s půdou a dalších činností na podporu provádění této směrnice, včetně výzkumu a občanské vědy. [Pozm. návrh 122]3. Členské státy pravidelně vyhodnocují účinnost opatření přijatých v souladu s tímto článkem a případně tato opatření přezkoumávají a revidují, přičemž zohledňují monitorování a hodnocení zdraví půdy podle článků 6 až 9. [Pozm. návrh 251]4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha III za účelem přizpůsobení zásad udržitelného hospodaření s půdou vědeckému a technickému pokroku. [Pozm. návrhy 123 a 252]4a. Komise je na vyžádání nápomocna členským státům a poskytuje jim pokyny ohledně rozvoje specifických opatření spojených se zásadami udržitelného hospodaření s půdou uvedenými v příloze III. [Pozm. návrh 124]

Článek 10aSoubor nástrojů pro udržitelné hospodaření s půdou1. Na podporu provádění této směrnice Komise vytvoří soubor nástrojů pro udržitelné hospodaření s půdou, který poskytne správcům půdy praktické informace o používání postupů udržitelného hospodaření s půdou a obsahuje informace poskytnuté členskými státy.2. Soubor nástrojů musí obsahovat:a) doporučení a příklady osvědčených postupů od příslušných orgánů členských států, které monitorují dopad postupů hospodaření s půdou, a informace o dopadu těchto postupů na různé ekosystémové služby a ohrožení půdy;b) kontextově specifické informace týkající se kombinace typu půdy, využití půdy a klimatických podmínek;c) nové poznatky z výzkumu a inovací, včetně poznatků z mise programu Horizont Evropa „Dohoda o půdě pro Evropu“;d) další relevantní informace shromážděné Komisí nebo poskytnuté Komisi členskými státy.3. Soubor nástrojů je bezplatně veřejně přístupný a je součástí digitálního portálu s údaji o zdraví půdy zřízeného podle čl. 6 odst. 6.Komise aktivně aktualizuje a přijímá veškerá vhodná opatření k propagaci obsahu souboru nástrojů pro správce půdy. [Pozm. návrh 125]

Článek 11Zásady pro Zmírňování záboru půdy [Pozm. návrh 126]Členské státy zajistí, aby byly V případě záboru půdy dodržovány tyto zásadyčlenské státy zohlední následující opatření s přihlédnutím k místním zvláštnostem a socioekonomickým dopadům: [Pozm. návrh 127]a)v co největší možné technické, sociální a ekonomické míře zamezit ztrátě schopnosti půdy poskytovat rozmanité ekosystémové služby, včetně zemědělství, produkce potravin a udržitelného hospodaření s lesy, nebo tuto ztrátu co nejvíce omezit: [Pozm. návrhy 128 a 254]i)co nejvyššímnejvětším možným snížením plochy dotčené záborem půdy, [Pozm. návrh 129]ii)výběremupřednostněním oblastí, kde by byla ztráta ekosystémových služeb minimalizována, a [Pozm. návrh 130]iii)prováděním záboru půdy způsobem, který minimalizuje negativní dopad na půduje v co největší možné míře v souladu s udržitelným rozvojem, včetně zachování úrodnosti půdy, biologické rozmanitosti, propustnosti vody, filtrace vody a zadržování vody; [Pozm. návrh 131]b)pokud možno, co nejvíce kompenzovat ztrátu schopnosti půdy poskytovat rozmanité ekosystémové služby; tato kompenzace může případně probíhat na souhrnné úrovni nebo na přeshraniční úrovni mezi členskými státy, pokud má půdní okrsek stejné vlastnosti jako přilehlý půdní okrsek v sousedním členském státě nebo přeshraniční půdní okrsek. [Pozm. návrh 132]ba) přijmout opatření k zajištění spravedlivé kompenzace vlastníkům půdy v případě záboru půdy; [Pozm. návrh 133]bb) zavést opatření, která zabrání záboru půdy nebo ho omezí, včetně mapování opuštěných brownfieldů a průmyslových areálů a pobídek k obnově a opětovnému využití opuštěných ploch se zakrytou půdou. [Pozm. návrh 134]

Kapitola IVKontaminované lokality

Článek 12Přístup založený na rizicích1.Členské státy řídí a snižují rizika potenciálně kontaminovaných lokalit a kontaminovaných lokalit pro lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí a udržují je na přijatelné úrovni vzhledem k zamýšlenému využívání půdy, přičemž zohledňují environmentální, sociální a ekonomické dopady kontaminace půdy a opatření ke snížení rizik přijatých podle čl. 15 odst. 4. [Pozm. návrh 135]2.Do … [Úřad pro publikace: vložte datum čtyři roky po vstupu směrnice v platnost] členské státy zavedou přístup založený na rizicích pro:a)určení potenciálně kontaminovaných lokalit v souladu s článkem 13;b)průzkum potenciálně kontaminovaných lokalit v souladu s článkem 14;c)nakládání s kontaminovanými lokalitami v souladu s článkem 15.3.Požadavkem stanoveným v odstavci 2 nejsou dotčeny přísnější požadavky vyplývající z právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů.4.Dotčená Veřejnost dostane včasné a účinné příležitosti: [Pozm. návrh 136]a)podílet se na zavedení a konkrétním uplatňování přístupu založeného na rizicích, jak je definován v tomto článku, na určení potenciálně kontaminovaných lokalit v souladu s článkem 13, pro průzkum potenciálně kontaminovaných lokalit v souladu s článkem 14 a na posuzování kontaminovaných lokalit a nakládání s nimi v souladu s článkem 15, pokud jsou ještě k dispozici všechny možnosti; [Pozm. návrh 137]b)kdykoliv poskytovat informace a důkazy důležité pro určení potenciálně kontaminovaných lokalit v souladu s článkem 13, pro průzkum potenciálně kontaminovaných lokalit v souladu s článkem 14 a nakládání s kontaminovanými lokalitami v souladu s článkem 15činnosti uvedené v písmeni a), jako jsou údaje z biologického monitorování člověka nebo monitorování životního prostředí; [Pozm. návrh 138]c)požadovat opravu informací obsažených v registru kontaminovaných lokalit a potenciálně kontaminovaných lokalit v souladu s článkem 16.4a. Pro účely odstavce 4a členské státy zajistí, aby veřejnost byla včas, adekvátně a účinně informována, a to i prostřednictvím veřejných oznámení a elektronických médií, o všech důležitých informacích. [Pozm. návrh 139]4b. Členské státy náležitě zohlední informace předložené v souladu s odstavcem 4 při provádění ustanovení této kapitoly a ve vztahu k deskriptorům kontaminace půdy uvedeným v příloze I. [Pozm. návrh 140]4c. Pokud důkazy ukázaly rozsáhlé rozptýlené znečištění půdy nebo expozici dotčené látce nebo směsi prostřednictvím půdy, zahájí příslušný orgán proces řízení rizik. Pokud důkazy ukázaly nedostatek informací o riziku, které nebezpečná látka nebo směs přítomná v půdě představuje pro zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí, příslušný orgán provede další šetření s cílem přijmout opatření k řízení rizik v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, je-li to nezbytné. [Pozm. návrh 141]4d. Členské státy neprodleně veřejnost informují o jakémkoliv rozhodnutí nebo opatření přijatém v souladu s odstavci 4 a 4c a o důvodech a úvahách, na nichž je rozhodnutí nebo opatření založeno, včetně vysvětlení, jak byly informace zohledněny. [Pozm. návrh 142]

Článek 13Určení potenciálně kontaminovaných lokalit1.Členské státy systematicky a aktivně určují všechny lokality, u nichž existuje podezření na kontaminaci půdy na základě důkazů shromážděných všemi dostupnýmivhodnými prostředky, včetně podnětů občanů a stanovených postupů („potenciálně kontaminované lokality“). [Pozm. návrh 143]2.Při určování potenciálně kontaminovaných lokalit členské státy zohlední tato kritéria:a)provozování potenciálně kontaminující rizikové činnosti, ať aktivní, nebo již neaktivní;b)provozování činnosti uvedené v příloze I směrnice 2010/75/EU;c)provoz závodu uvedeného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).;d) provozování činnosti uvedené v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).; [Pozm. návrh 144]e)výskyt potenciálně kontaminující havárie, nehody, katastrofy, incidentu nebo úniku;f)jakoukoli jinou událost, která může způsobit kontaminaci půdy;fa) veškeré oblasti využívané k odběru pitné vody; [Pozm. návrh 145]g)veškeré informace vyplývající z monitorování zdraví půdy prováděného v souladu s články 6, 7 a 8.ga) výskyt jakéhokoli onemocnění, u něhož se předpokládá souvislost s vystavením kontaminaci prostřednictvím půdy. [Pozm. návrh 146]gb) veškeré informace poskytnuté veřejností nebo orgány členských států. [Pozm. návrh 147]Pro účely prvního pododstavce písm. a) stanoví členské státy seznam potenciálně kontaminujících rizikových činností. Tyto činnosti mohou být na základě vědeckých důkazů dále klasifikovány podle rizika, že způsobí kontaminaci půdy.3.Členské státy zajistí, aby všechny potenciálně kontaminované lokality byly určeny do ... [Úřad pro publikace: vložte datum sedm let od data vstupu směrnice v platnost] a aby do tohoto data byly řádně zaznamenány v registru uvedeném v článku 16.

Článek 14Průzkum potenciálně kontaminovaných lokalit1.Členské státy zajistí, aby všechny potenciálně kontaminované lokality určené v souladu s článkem 13 byly podrobeny průzkumu půdy v souladu s prioritami. [Pozm. návrh 148]2.Členské státy stanoví pravidla týkající se lhůty, obsahu, formy a stanovení priorit průzkumu půdy s přihlédnutím k environmentálním, sociálním a hospodářským aspektům. Tato pravidla se stanoví v souladu s přístupem založeným na rizicích podle článku 12 a se seznamem potenciálně kontaminujících rizikových činností podle čl. 13 odst. 2 druhého pododstavce. [Pozm. návrh 149]U potenciálně kontaminovaných lokalit nacházejících se v oblastech využívaných k odběru vody pro lidskou spotřebu se provede průzkum půdy přednostně. [Pozm. návrh 150]Členské státy mohou v případě potřeby považovat za průzkum půdy základní zprávy a monitorovací opatření prováděná v souladu se směrnicí 2010/75/EU.3.Členské státy rovněž stanoví konkrétní události, které jsou podnětem k zahájení průzkumu před uplynutím lhůty stanovené v souladu s odstavcem 2.

Článek 15Posouzení rizik a nakládání s kontaminovanými lokalitami1.Členské státy stanoví zvláštní metodiku pro určování rizik kontaminovaných lokalit specifických pro danou lokalitu. Tato metodika musí vycházet z fází a požadavků na posouzení rizik pro konkrétní lokalitu uvedených v příloze VI.2.Členské státy definují, co představuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí vyplývající z kontaminovaných lokalit, přičemž zohlední stávající vědecké poznatky, stanoviska zdravotníků a zdravotnických orgánů, zásadu předběžné opatrnosti, místní specifika a současné a budoucí využívání půdy. [Pozm. návrh 151]3.U každé kontaminované lokality určené podle článku 14 nebo jakýmkoli jiným způsobem provede příslušný odpovědný orgán posouzení specifické pro konkrétní lokalitu s ohledem na současné a plánované využití půdy, aby určil, zda kontaminovaná lokalita představuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví a zdraví zvířat nebo životní prostředí. [Pozm. návrh 152]3a. Členské státy mohou v případě potřeby považovat posouzení, která byla provedena v souladu se směrnicí 2010/75/EU, 2011/92/EU nebo 2012/18/EU, za dostatečná. [Pozm. návrh 153]4.Na základě výsledku posouzení uvedeného v odstavci 3 přijme příslušný odpovědný orgán zajistí, aby byla přijata vhodná opatření ke snížení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí na přijatelnou úroveň („opatření ke snížení rizik“). [Pozm. návrh 154]5.Opatření ke snížení rizik mohou sestávatvycházejí z opatření uvedených v příloze V. Při rozhodování o vhodných opatřeních ke snížení rizika vezme příslušný orgán v úvahu náklady, přínosy, účinnost, trvanlivost a technickou proveditelnost dostupných opatření ke snížení rizik v krátkodobém a střednědobém měřítku. Členské státy vždy usilují o prevenci a o dekontaminaci půdy. [Pozm. návrh 155]Opatření ke snížení rizik, která ovlivňují okolní vodní útvary používané k odběru vody určené k lidské spotřebě, musí být v souladu s normami přijatelného rizika stanovenými ve směrnici (EU) 2020/2184. [Pozm. návrh 156]5a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem doplnění této směrnice stanovením maximálních přípustných hodnot v souvislosti s vymezením nepřijatelného rizika pro zdraví a životní prostředí vyplývajícího z kontaminovaných lokalit, jak je uvedeno v odstavci 2. [Pozm. návrh 157]6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy V a VI za účelem přizpůsobení seznamu opatření ke snížení rizik a požadavků na posouzení rizik pro konkrétní lokalitu vědeckému a technickému pokroku.

Článek 16Registr1.Do … [Úřad pro publikace: vložte datum čtyři roky po vstupu směrnice v platnost] členské státy v souladu s odstavcem 2 vypracují registr kontaminovaných lokalit a potenciálně kontaminovaných lokalit.2.Registr obsahuje informace uvedené v příloze VII.3.Registr je spravován příslušným odpovědným orgánem a pravidelně přezkoumáván a aktualizován.4.Členské státy zveřejní a bezplatně zpřístupní registr a informace uvedené v odstavcích 1 a 2. Příslušný orgán může odmítnout nebo omezit zveřejnění jakýchkoli informací, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).. Registr se zpřístupní v online databázi georeferencovaných prostorových dat. [Pozm. návrh 158]Registr se zpřístupní v online databázi georeferencovaných prostorových dat.5.Komise do ... [Úřad pro publikace: vložte datum jeden rok od vstupu této směrnice v platnost] přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát registru. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 21. [Pozm. návrh 159]

Kapitola VFinancování, informování veřejnosti a podávání zpráv členskými státy

Článek 17Financování Unií a členskými státy [Pozm. návrh 160]1. Vzhledem k prioritě, která je přikládána zavedení monitorování půdy a udržitelného hospodaření s půdou a její obnovy, jeKomise do ... [Úřad pro publikace: vložte datum 12 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení finančních zdrojích, které jsou na úrovni Unie k dispozici pro provádění této směrnice podporováno stávajícími finančními programy Unie v souladu s jejich příslušnými pravidly a podmínkami. [Pozm. návrh 161]Komise posoudí případný rozdíl mezi dostupnými finančními prostředky Unie a prostředky nezbytnými pro podporu členských států při provádění této směrnice, přičemž zvláštní pozornost věnuje potřebám monitorování životního prostředí, včetně půdy v rámci šetření LUCAS. [Pozm. návrh 162]Pro období po roce 2027 budou zavedeny dodatečné finanční zdroje, aby se podpořilo udržitelné hospodaření s půdou, její trvalá obnova a monitorovací činnosti. [Pozm. návrh 163]1a. Při provádění této směrnice využijí členské státy finanční prostředky z vhodných zdrojů, včetně fondů Unie, vnitrostátních, regionálních a místních fondů k financování opatření zaměřených na ochranu půdy, udržitelné hospodaření s ní a její obnovu. [Pozm. návrh 164]1b. Komise sleduje schopnost členských států čerpat finanční prostředky Unie související s ochranou půdy, udržitelným hospodařením s ní a její obnovou. Komise poskytuje školení a technickou podporu s cílem zvýšit schopnost členských států využívat fondy Unie. [Pozm. návrh 165]1c. Členské státy a Komise ve spolupráci s Evropskou investiční bankou zlepší a usnadní využívání inovativních mechanismů financování a podpoří mobilizaci soukromého kapitálu pro opatření nezbytná k dosažení cílů této směrnice. [Pozm. návrh 166]1d. Členské státy a Komise při provádění této směrnice dodržují zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852. [Pozm. návrh 167]

Článek 18Hlášení údajů členskými státy1.Členské státy nejméně každých pětšest let elektronicky poskytují Komisi a agentuře EEA tyto údaje a informace: [Pozm. návrh 168]a)údaje a výsledky monitorování a hodnocení zdraví půdy provedených v souladu s články 6 až 9;b)podpůrné údaje, metadata a analýzu trendů zdraví půdy pro deskriptory uvedené v částech A, B a C přílohy I podle zvolené úrovně pro návrh monitorování půdy a pro ukazatele záboru a zakrývání půdy uvedené v části D přílohy I v souladu s článkem 9, včetně rozšířených deskriptorů uvedených jednotlivými členskými státy; [Pozm. návrh 169]c)shrnutí pokroku v oblasti:i)provádění zásad udržitelného hospodaření s půdou v souladu s článkem 10;ii)registrace, určování, průzkumu a správy kontaminovaných lokalit v souladu s články 12 až 16;d)údaje a informace obsažené v registru uvedeném v článku 16.První zprávy se předkládají do … ([Úřad pro publikace: vložte datum pět let a šest měsícůšest let po vstupu směrnice v platnost)]. [Pozm. návrh 171]2.Členské státy zajistí, aby Komise a agentura EEA měly trvalý přístup k informacím a údajům uvedeným v odstavci 1.3.Členské státy poskytnou Komisi online přístup k těmto údajům:a)aktuální seznam a prostorová data o svých půdních okrscích uvedených v článku 4 do … ([Úřad pro publikace: vložte datum dva roky a tři měsíce od datadvanáct měsíců ode dne vstupu směrnice v platnost)] a jejich příslušné plány půdních okrsků, jsou-li k dispozici; [Pozm. návrh 172]b)aktualizovaný seznam příslušných orgánů uvedených v článku 5 do … (... [Úřad pro publikace: vložte datum dva roky a tři měsíce od datadvanáct měsíců ode dne vstupu směrnice v platnost)]; [Pozm. návrh 173]c)opatření a postupy udržitelného hospodaření s půdou uvedené v článku 10 do … [Úřad pro publikace: vložte datum čtyři roky a tři měsíce ode dne vstupu směrnice v platnost];ca) měření deskriptorů půdy na úrovni místa odběru vzorků. [Pozm. návrh 174]4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví formát a způsoby předkládání informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 21.

Článek 19Informování veřejnosti1.Členské státy zveřejnízpřístupní veřejnosti údaje získané při monitorování prováděném podle článku 8 a hodnocení prováděnéprováděných podle článku 9 a čl. 10 odst. 3 této směrnice v souladu s ustanoveními článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1). u zeměpisně přesných údajů a článku 5 směrnice (EU) 2019/10242019/1024 u ostatních údajů. [Pozm. návrh 175]2.Komise zajistí, aby relevantní údaje o zdraví půdy zpřístupněné prostřednictvím digitálního portálu s údaji o zdraví půdy uvedeného v článku 6 byly dostupné veřejnosti pouze s výslovným souhlasem vlastníka a správce půdy a v agregované a anonymizované podobě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39). a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).. [Pozm. návrh 231]3.Členské státy zajistí, aby relevantní informace uvedené v článku 18 této směrnice byly dostupné a přístupné veřejnosti pouze s výslovným souhlasem vlastníka a správce půdy a v agregované a anonymizované podobě v souladu se směrnicí 2003/4/ES, směrnicí 2007/2/ES a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).. [Pozm. návrh 232]4.Zpřístupnění jakýchkoli informací požadovaných podle této směrnice může být odmítnuto nebo omezeno, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 4 směrnice 2003/4/ES.4a. Členské státy přijmou opatření, která zajistí, aby informace o půdě získané při provádění této směrnice byly zpřístupněny potenciálnímu kupci nebo potenciálnímu nájemci příslušného pozemku. [Pozm. návrh 176]

Kapitola VIPřenesení pravomoci a postup projednávání ve výboru

Článek 20Výkon přenesené pravomoci1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 8, 10, 15 a 169 a 15 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne vstupu této směrnice v platnost. [Pozm. návrh 177]3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článcích 8, 10, 15 a 169 a 15 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [Pozm. návrh 178]4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 8, 10, 15 a 169 a 15 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [Pozm. návrh 179]

Článek 21Výbor1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Kapitola VIIZávěrečná ustanovení

Článek 22Přístup ke spravedlnostiČlenské státy zajistí, aby v souladu s vnitrostátním právem osoby z řad veřejnosti, které mají dostatečný zájem nebo které namítají porušení práva, měly přístup k přezkumnému řízení před soudem nebo nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona, aby mohly napadat hmotnou nebo procesní zákonnost hodnocení zdraví půdy, opatření přijatá v souladu s touto směrnicí a jakoukoli nečinnost příslušných orgánů.Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušení práva, v souladu s cílem poskytnout veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti v souladu s článkem 9Aarhuské úmluvy. Uznání způsobilosti není podmíněno tím, že dotčený člen veřejnosti sehrál určitou úlohu ve fázi účasti na rozhodovacím postupu podle této směrnice. Pro účely odstavce 1 se má za to, že nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky vnitrostátních právních předpisů má práva, která mohou být porušena, a její zájmy se považují za dostatečné. [Pozm. návrh 180]Přezkumná řízení uvedená v odstavci 1 musí být spravedlivá, nestranná, včasná a bezplatná nebo nesmí být nepřiměřeně nákladná a musí poskytovat přiměřené a účinné prostředky nápravy, v případě potřeby včetně zdržovací žaloby.Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti zpřístupněny praktické informace o přístupu ke správním a soudním přezkumným řízením uvedeným v tomto článku.

Článek 23Sankce1. Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES, stanoví členské státy pravidla pro ukládání sankcí za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice fyzickými a právnickými osobami a zajistí jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.2. Sankce uvedené v odstavci 1 zahrnují pokuty úměrné obratu právnické osoby nebo příjmům fyzické osoby, která se uvedeného porušení dopustila. Výše pokut se vypočítá tak, aby bylo zajištěno, že osobu odpovědnou za dané porušení účinně zbaví hospodářských výhod plynoucích z tohoto porušení. V případě, že se porušení dopustí právnická osoba, jsou tyto pokuty úměrné ročnímu obratu právnické osoby v dotyčném členském státě, s přihlédnutím mimo jiné ke zvláštnostem malých a středních podniků.3. Členské státy zajistí, aby sankce stanovené podle tohoto článku případně náležitě zohledňovaly:a) povahu, závažnost a rozsah daného porušení;b) zda k porušení došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;c) obyvatelstvo nebo životní prostředí, kterých se porušení týká, přičemž se přihlédne k dopadu daného porušení na cíl dosáhnout vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí.4. Členské státy bez zbytečného odkladu oznámí Komisi pravidla a opatření uvedená v odstavci 1 a veškeré následné změny, které se jich týkají. [Pozm. návrh 234]

Článek 24Hodnocení a přezkum1.Do (... [Úřad pro publikace: vložte datum šest let od dataode dne vstupu směrnice v platnost)] provede Komise hodnocení této směrnice, aby posoudila pokrok při plnění jejích cílů a potřebu změnit její ustanovení s cílem stanovit konkrétnějšípřizpůsobit požadavky, které zajistí, že nezdravé půdy budou obnoveny a že stanovené v této směrnici tak, aby zajistily trvalý pokrok směřující k tomu, aby byly všechny půdy budou do roku 2050 zdravé. Toto hodnocení zohledňuje mimo jiné tyto prvky: [Pozm. návrh 186]a)zkušenosti získané při provádění této směrnice;b)údaje a informace uvedené v článku 18;c)příslušné vědecké a analytické údaje, včetně výsledků výzkumných projektů financovaných Unií a členskými státy; [Pozm. návrh 187]d)analýzu nedostatků na cestěa opatření potřebných k dosažení zdravé půdy do roku 2050; [Pozm. návrh 188]e)analýzu možné potřeby přizpůsobit ustanovení této směrnice vědeckému a technickému pokroku, zejména pokud jde o tyto body:i)definice zdravé půdy;ii)stanovení kritérií pro deskriptory půdy uvedené v části C přílohypříloze I; [Pozm. návrh 189]iii)přidání nových deskriptorů půdy pro účely monitorování. nebo úpravy stávajících deskriptorů půdy a kritérií v příloze I; [Pozm. návrh 190]ea) analýzu návrhů monitorování stanovených členskými státy a prahových hodnot stanovených členskými státy podle této směrnice; [Pozm. návrh 191]eb) socioekonomický dopad této směrnice. [Pozm. návrh 192]2.Zprávu o hlavních zjištěních hodnocení uvedeného v odstavci 1 Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, případně společně s legislativním návrhem. [Pozm. návrh 193]2a. Od ... [Úřad pro publikace: vložte datum osm let ode dne vstupu této směrnice v platnost] a poté každých pět let podává Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice, včetně opatření nezbytných k dosažení souladu s touto směrnicí přijatých členskými státy. Zpráva obsahuje celkové hodnocení pokroku dosaženého na cestě za zdravou půdou. [Pozm. návrh 194]2b. Do ... [Úřad pro publikace: vložte datum šest let ode dne vstupu směrnice v platnost] Komise v rámci hodnocení uvedeného v odstavci 1 posoudí informace shromážděné v členských státech, pokud jde o výskyt, rozptyl a hodnoty kontaminujících látek v půdě, s cílem sestavit seznam prioritních látek, po němž bude případně následovat seznam sledovaných látek kontaminujících půdu. [Pozm. návrh 195]

Článek 24aFórum Observatoře Evropské unie pro půdu (EUSO)Komise prostřednictvím fóra EUSO v pravidelných intervalech napomáhá spolupráci mezi zúčastněnými stranami, včetně příslušných orgánů členských států na všech relevantních úrovních, průmyslu, občanské společnosti a vědecké obce. Fórum EUSO napomáhá koordinovanému provádění právních předpisů a politik Unie týkajících se monitorování stavu půdy a zlepšování stavu půdy, mimo jiné prostřednictvím výměny zkušeností a osvědčených postupů, včetně postupů udržitelného hospodaření s půdou a obnovy půdy, jakož i výměny zkušeností s postupy hospodaření s půdou, kterým je třeba se vyvarovat. [Pozm. návrh 196]

Článek 25Provedení ve vnitrostátním právu1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do … [Úřad pro publikace, vložte datum dva roky ode dne vstupu směrnice v platnost]. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 26Vstup v platnostTato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27UrčeníTato směrnice je určena členským státům.

V … dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

DESKRIPTORY PŮDY, KRITÉRIA ZDRAVÉHOA METODY PRO STANOVENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU PŮDY APŮDY A UKAZATELE ZÁBORU A ZAKRÝVÁNÍ PŮDY [Pozm. návrh 197]

Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:

1)„reverzním záborem půdy“ se rozumí přeměna umělé pevninské plochy na přírodní nebo polopřírodní pevninskou plochu;

2)„čistým záborem půdy“ se rozumí výsledek záboru půdy minus reverzní zábor půdy.

Aspekt degradace půdy
Deskriptor půdy
Kritéria zdravého stavu půdy
Území, která jsou vyloučena z dosažení příslušného kritéria
Část A: deskriptory půdy s kritérii zdravého stavu půdy stanovenými na úrovni Unie
Zasolování
Elektrická vodivost (decisiemens na metr)
< 4 dS m−1 při použití metody měření nasyceného pastovitého půdního extraktu (eEC) nebo ekvivalentní kritérium při použití jiné metody měření
Přirozeně slaná území;
územíí přímo ovlivněná zvyšováním mořské hladiny
Eroze půdy
Míra eroze půdy
(tuny na hektar za rok)
≤ 2 t ha-1 rok-1
Neúrodné půdy a jiná neobhospodařovaná přírodní území, s výjimkou případů, kdy představují významné riziko katastrof
Úbytek organického uhlíku v půdě
Koncentrace organického uhlíku v půdě (SOC) (g na kg)
–U organických půd: dodržujte cíle stanovené pro tyto půdy na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 4 odst. 1, čl. 4 odst. 2 a čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) …/…+Úřad pro publikace: vložte do textu číslo nařízení o obnově přírody obsaženého v dokumentu COM(2022)0304.
Žádné vyloučení
–U minerálních půd: Poměr SOC/jíl > 1/13;
Členské státy mohou použít opravný faktor, pokud to odůvodňují specifické půdní typy nebo klimatické podmínky, a to s přihlédnutím ke skutečnému obsahu SOC v trvalých travních porostech.
Neobhospodařované půdy na přírodních pevninských plochách
Zhutnění půdního podloží
Objemová hmotnost v půdním podloží (horní část horizontu B nebo EJak je definováno v Pokynech FAO pro popis půdy, kapitola 5 (https://www.fao.org/3/a0541e/a0541e.pdf).); členské státy mohou tento deskriptor nahradit ekvivalentním parametrem (g na cm3)
Struktura půdyPodle definice v Arshad, M.A., B. Lowery a B. Grossman. 1996. Physical tests for monitoring soil quality (Fyzikální testy pro sledování kvality půdy), s. 123–142. In: J.W. Doran a A.J. Jones (eds.) Methods for assessing soil quality (Metody hodnocení kvality půdy). Soil Sci. Soc. Am. Spec. Publ. 49. SSSA, Madison, WI.
rozmezí
písek, hlinitý písek, písčitá hlína, hlína
< 1,80
písčitá jílovitá hlína, hlína, jílovitá hlína, prach, prachovitá hlína
< 1,75
prachovitá hlína, prachovitá jílovitá hlína
< 1,65
písčitý jíl, prachovitý jíl, jílovitá hlína s 35–45 % jílu
< 1,58
jíl
< 1,47

Pokud členský stát nahradí deskriptor půdy „objemová hmotnost v půdním podloží“ rovnocenným parametrem, přijme pro zvolený deskriptor půdy kritérium zdravého stavu půdy, které je rovnocenné kritériu stanovenému pro „objemovou hmotnost v půdním podloží“.

Neobhospodařované půdy na přírodní pevninské ploše

Část A: Úroveň 1 návrhu monitorování půdy

Členský stát splňuje podmínky pro zařazení do úrovně 1 pro návrh monitorování půdy, pokud splňuje všechna kritéria definovaná ve druhém sloupci a zahrnuje všechny deskriptory půdy.

Koncepce výběru vzorků

Referenční metodika

Kritéria, která je třeba splnit

Výjimky

Poznámky

Výběrové šetření se provádí na základě úplného výběrového souboru obsahujícího nejlepší dostupné informace o rozložení půdních vlastností, mimo jiné včetně informací vyplývajících z předchozích vnitrostátních měření a měření v rámci programu LUCAS.

Režim odběru vzorků je stratifikovaný náhodný odběr vzorků.

Velikost vnitrostátního vzorku musí splňovat požadavek na maximální procentuální chybovost (nebo variační koeficient) 5 % pro odhad plochy se zdravou půdou.

Vzorek Komise pro průzkum stanovený podle čl. 6 odst. 4 se podílí na velikosti vnitrostátních vzorků minimálně 20 %.

Rozdělení a velikost vzorku se určí pomocí Bethelova algoritmu (Bethel, 1989) s ohledem na požadovanou maximální chybu odhadu.

a)Stratifikovaný náhodný výběr vzorků podle typu půdy; Stratifikace mohou zahrnovat klimatické podmínky, typ půdy, typ krajiny a správní regiony podle článku 4.

b)Odhad počtu vzorků musí být v souladu s použitím Bethelova algoritmu s ohledem na požadovanou maximální chybu odhadu.

c)Umožnit, aby určité procento (až 20 % a nejméně 10 %) míst odběru vzorků bylo určeno pro cílený odběr vzorků související s průzkumem nebo hodnocením rizik.

Pokud na úrovni členského státu existuje návrh odběru vzorků, který splňuje kritéria stanovená pro úroveň 1, může být referenční metodika upravena nebo mohou být Komisi navrženy jiné přístupy k návrhu za předpokladu, že prováděný návrh zajišťuje dostatečné pokrytí členského státu v souladu s referenční metodikou (včetně vnitrostátních vzorků a vzorků šetření LUCAS). Při úpravě referenční metodiky se však členské státy musí i nadále řídit návrhem Komise in situ.

Faktory rozkladu

Faktor rozkladu

Deskriptor půdy

Výjimky

Poznámky

Eroze půdy

—Míra eroze půdy (ztráta půdy v tunách na hektar za rok)(t ha-1 yr-1))

–

Úbytek organického uhlíku v půdě

—Koncentrace organického uhlíku v půdě (g uhlíku na kg (g kg-1))

–

Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm)

Zhutňování půdy

—Objemová hmotnost ve svrchní vrstvě půdy (g cm-3)

–

Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))

Nadměrný obsah živin v půdě

—Dostupný fosfor (mg kg-1)

—Celkový dusík v půdě (mg g-1)

–

Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm)

Kontaminace půdy

—Koncentrace těžkých kovů v půdě: As, Sb, Cd, Co, Cr (celkem), Cr (VI), Cu, Hg, Pb, Ni, Tl, V, Zn (µg na kg)

—Koncentrace vybraných organických kontaminujících látek stanovených členskými státy a s přihlédnutím ke kontaminujícím látkám, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 2019/1021, a stávajícím koncentračním limitům, např. pro kvalitu vody a emise do ovzduší, v právních předpisech Unie, zejména prioritních látek podle rámcové směrnice o vodě a souvisejících norem environmentální kvality (směrnice 2008/105/ES) a podle směrnic o podzemních vodách (směrnice 2006/118/ES)

—Přípravky na ochranu rostlin, které mají být nahrazeny, a látky povolené v nouzovém režimu a rezidua biocidních látek.

—Per- a polyfluoralkylové látky (PFAS) celkem nebo součet PFAS celkem

–

Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))

Snižování zadržování vody

—Vododržná kapacita půdy u vzorku půdy (% objemu vody)

—Objem nasycené půdy

Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))

Acidifikace

—Kyselost půdy (pH H2O)

Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))

Ekologické funkce půdy

Ekologická funkce

Deskriptor půdy

Výjimky

Poznámky

Agregace půdy

—vodostálé agregáty (%)

Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))

Respirace půdy

—Bazální mikrobiální respirace půdy (μl O2 h-1 g-1 v suché půdě)

Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))

Půdní biomasa

—Uhlík pocházející z půdní mikrobiální biomasy (Cmic μg C g-1 v suché půdě)

Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))

Biologická rozmanitost půdy

Prvek biologické rozmanitosti půdy

Deskriptor půdy

Výjimky

Poznámky

Taxonomická rozmanitost

—Rozmanitost půdních organismů (počty přítomných taxonomických skupin) na základě metabarkódování zaměřeného na 16S 18S rRNA oblasti genů a s použitím oblasti vnitřního přepisovaného mezerníku (ITS), zejména pro houby (dodatečně lze zvážit i jiné markery, například COI pro půdní faunu)

Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))

Početnost populace

—Celková početnost bakterií a archaeí (s použitím kopií oblasti genu 16S rRNA)

—Celková početnost hub (s použitím kopií oblasti genu 18S rRNA)

—Celkový počet a podíl patogenních hub

—Celková početnost hlístic podle funkčních skupin na základě morfologie (bakteriální požírači, houboví požírači, kořenoví požírači, všežravci, predátoři)

Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))

Půdní stanoviště

Prvek půdního stanoviště

Deskriptor půdy

Výjimky

Struktura půdy

—Poměr velikostních tříd (písek, prach, jíl)

—Podíl hrubých materiálů (>2 mm)

Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm)

[Pozm. návrh 198]

Část B: deskriptory půdy s kritérii zdravého stavu půdy stanovenými na úrovni členských států
Nadměrný obsah živin v půdě
Extrahovatelný fosfor (mg na kg)
< „maximální hodnota“;
„maximální hodnotu“ stanoví členský stát v rozmezí 30–50 mg kg-1
Žádné vyloučení
Kontaminace půdy
–koncentrace těžkých kovů v půdě: As, Sb, Cd, Co, Cr (celkem), Cr (VI), Cu, Hg, Pb, Ni, Tl, V, Zn (µg na kg)
– koncentrace vybraných organických kontaminujících látek stanovených členskými státy a s přihlédnutím ke stávajícím koncentračním limitům, např. pro kvalitu vody a emise do ovzduší v právních předpisech Unie
Přiměřená jistota získaná na základě bodového odběru vzorků půdy, identifikace a průzkumu kontaminovaných lokalit a dalších relevantních informací, že v důsledku kontaminace půdy neexistuje žádné nepřijatelné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí.
Stanoviště s přirozeně vysokou koncentrací těžkých kovů, která jsou uvedena v příloze I směrnice Rady 92/43/EHSSměrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7)., zůstávají chráněna.
Žádné vyloučení
Snížení schopnosti půdy zadržovat vodu
Vododržná kapacita půdy u vzorku půdy (% objemu vody / objem nasycené půdy)
Odhadovaná hodnota celkové vododržné kapacity půdního okrsku podle povodí nebo dílčího povodí je vyšší než minimální prahová hodnota.
Minimální prahovou hodnotu stanoví členský stát (v tunách) na úrovni půdního okrsku a povodí nebo dílčího povodí tak, aby byly zmírněny dopady záplav po intenzivních deštích nebo po období nízké vlhkosti půdy v důsledku sucha.
Žádné vyloučení
Část B: Úroveň 2 návrhu monitorování půdy
Členský stát splňuje podmínky pro zařazení do úrovně 2 návrhu monitorování půdy, pokud:
—kumulativně zahrnuje všechny deskriptory půdy pro úroveň 1 a kritéria definovaná ve sloupci 2 pro návrh odběru vzorků v části B a zahrnuje alespoň 50 % deskriptorů půdy v části B;
—kumulativně splňuje kritéria pro návrh odběru vzorků půdy úrovně 1 a zahrnuje všechny deskriptory půdy v části A a B.
Koncepce výběru vzorků
Referenční metodika
Kritéria, která je třeba splnit
Výjimky
Poznámky
Systematický stratifikovaný odběr vzorků s využitím prostorové sítě pro zajištění homogenního pokrytí území členského státu pro všechny typy půdy. K dalšímu upřesnění návrhu odběru vzorků lze použít i pomocné informace, jako jsou zóny životního prostředí nebo typy půdy.
Pokud je to možné, koordinují členské státy přidělování míst odběru vzorků s jinými stávajícími programy monitorování, jako jsou národní inventarizace vegetace a lesů. Totéž platí i pro další typy sčítání, jako je zemědělské sčítání, aby bylo možné lépe shromažďovat údaje o způsobech hospodaření a optimalizovat náklady.
Rozdělení a velikost vzorku se určí podle vědecky zavedených metod pro použitý plán výběru vzorků, například podle metod uvedených v Bethel (1989) pro stratifikovaný náhodný výběr vzorků.
a)Zajistit homogenní pokrytí území členského státu pro všechny typy půdy (např. zavedením systematické stratifikace, např. kontinuální sítě, jako součásti návrhu odběru vzorků).
b)Stratifikovaný náhodný výběr vzorků podle typu půdy; Stratifikace mohou zahrnovat klimatické podmínky, typ půdy, typ krajiny a správní regiony podle článku 4.
c)Odhad celkového minimálního počtu vzorků se provádí postupem úrovně 1.
d)Umožnit, aby 20 % míst odběru vzorků bylo určeno pro cílený odběr vzorků související s průzkumem nebo hodnocením rizik.
-
Doporučuje se, aby návrh a provádění systému monitorování půdy zahrnovaly více zúčastněných stran a v případě potřeby mezinárodní hraniční dohody, aby se zajistilo, že budou zvážena nákladově efektivní opatření a že budou zohledněny dostupné odborné znalosti.
Faktory rozkladu
Faktor rozkladu
Deskriptor půdy
Výjimky
Poznámky
Zasolování
—Elektrická vodivost (siemens na metr (S m-1))
-
Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))
Zábor půdy
—Zakrývání půdy (jako procento půdy zakryté jakýmkoliv typem člověkem vytvořené infrastruktury na 100m2)
-
Místo odběru vzorků by mělo být považováno za referenční bod tohoto hodnocení.
Kontaminace půdy
—Farmaceutické a veterinární přípravky
-

Zhutňování půdy
—Objemová hmotnost v půdním podloží; členské státy mohou tento deskriptor nahradit ekvivalentním parametrem (g na cm3)
Neobhospodařované půdy na přírodní pevninské ploše
Provádí se pro půdní podloží (30–50 cm, 50–100 cm)
Ekologické funkce půdy
Ekologická funkce
Deskriptor půdy
Výjimky

Koloběh živin
—mineralizace dusíku,
—dostupnost dusíku
-
Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))
Agregace půdy
—Vodostálé frakce – hrubá hmota
-
Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))
Enzymatická aktivita
—Potenciál enzymatické aktivity pro kyselou fosfatázu (EC 3.13.2)
—Potenciál enzymatické aktivity pro N-acetylglukosaminidázu (EC 3.2.1.50)
—Potenciál enzymatické aktivity pro xylosidázu (EC 3.2.1.37)
—Potenciál enzymatické aktivity pro celobiohydrolázu (EC 3.2.1.91)
—Potenciál enzymatické aktivity pro β-glukosidázu (EC 3.2.1.21)
-
Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))
Půdní biomasa
—Mikrobiální biomasa podle markerových mastných kyselin (biomasa na mikrobiální funkční skupinu; ng FAME g-1 v suché půdě)
-
Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))
Biologická rozmanitost půdy
Prvek biologické rozmanitosti půdy
Deskriptor půdy
Výjimky
Poznámky
Taxonomická rozmanitost
—Rozmanitost (bohatost) půdních živočichů v jednotlivých skupinách na základě morfologických metod, může obsahovat rovněž identifikaci snímků (hlístice (pro hlístice by klasifikace měla být provedena alespoň na úrovni rodu) a žížaly (pro žížaly by klasifikace měla být provedena až na úroveň druhu))
—Metagenomové počty taxonomických skupin půdní biodiverzity podle taxonomických skupin
-
Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))
Početnost populace
—Celková početnost hub (s použitím oblasti vnitřního přepisovaného mezerníku (ITS))
-
Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))
Půdní stanoviště
Prvek půdního stanoviště
Deskriptor půdy
Výjimky
Poznámky

[Pozm. návrh 199]

Část C: deskriptory půdy bez kritérií
Aspekt degradace půdy
Deskriptor půdy
Nadměrný obsah živin v půdě
Dusík v půdě (mg g-1)
Acidifikace
Kyselost půdy (pH)
Zhutnění svrchní vrstvy půdy
Objemová hmotnost ve svrchní vrstvě půdy (horizont AJak je definováno v Pokynech FAO pro popis půdy, kapitola 5 (https://www.fao.org/3/a0541e/a0541e.pdf).) (g cm-3)
Úbytek biologické rozmanitosti půdy
Bazální respirace půdy (mm3 O2 g-1 hr-1) v suché půdě
Členské státy si mohou zvolit i další nepovinné deskriptory půdy pro biologickou rozmanitost, například:
– metabarkódování bakterií, hub, protistů a živočichů,
– hojnost a rozmanitost hlístic,
– mikrobiální biomasa,
– hojnost a rozmanitost žížal (na orné půdě),
–invazní nepůvodní druhy a škodlivé organismy.
Část C: Úroveň 3 návrhu monitorování půdy
Členský stát splňuje podmínky pro zařazení do úrovně 3 pro návrh monitorování půdy, pokud splňuje podmínky úrovně 2 a zahrnuje alespoň 50 % deskriptorů půdy v části C.
Faktory rozkladu
Faktor rozkladu
Deskriptor půdy
Výjimky
Poznámky
Kontaminace půdy
—Koncentrace mikroplastů a nanoplastů
-
Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))
Ekologické funkce půdy
Ekologická funkce
Deskriptor půdy
Výjimky
Poznámky
Půdní biomasa
—Biomasa půdních živočichů (podle taxonomických skupin (hlístice a žížaly); mg čerstvé (pro hlístice) / suché (pro žížaly) váhy na g suché půdy)
—Kořenová biomasa (mg sušiny na g suché půdy)
-
Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))
Znaky společenství kořenů
—Celkový dusík přítomný v kořenech
—Hustota délky kořenů
—Střední průměr kořenů
—Variace v průměru kořenů
—Obsah sušiny v kořenech
-
Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))
Biologická rozmanitost půdy

Prvek biologické rozmanitosti půdy
Deskriptor půdy
Výjimky
Poznámky
Taxonomická rozmanitost
—Rozmanitost půdních živočichů v jednotlivých skupinách (chvostoskoci a roztoči)
—Přítomnost invazivních nepůvodních druhů
—Rozmanitost virů pomocí metagenomických přístupů
-
Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))
Početnost populace
—Celková početnost půdních živočichů podle taxonomických druhů (pro hlístice a žížaly)
-
Provádí se pro svrchní vrstvu půdy (0–10 cm, 10–30 cm (nepovinné))
Půdní stanoviště
Prvek půdního stanoviště
Deskriptor půdy
Výjimky
Poznámky

[Pozm. návrh 200]

Část D: ukazatele záboru a zakrývání půdy
Aspekt degradace půdy
Ukazatele záboru a zakrývání půdy
Zábor a zakrývání půdy
Celková umělá půdní plocha (km² a % plochy členského státu)
Zábor půdy, reverzní zábor půdy, čistý zábor půdy (v průměru za rok – v km² a % plochy členského státu)
Zakrývání půdy (celkem km² a % plochy členského státu)
Členské státy mohou měřit i další související nepovinné ukazatele, například:
–fragmentace půdy,
–míra recyklace půdy,
–půda zabraná pro komerční aktivity, logistické uzly, obnovitelné zdroje energie, plochy jako letiště, silnice, doly,
–důsledky záboru půdy, jako je kvantifikace ztráty ekosystémových služeb, změna intenzity povodní.

PŘÍLOHA II

METODIKY

Část A: Metodika stanovení míst odběru vzorků

Činnost
Minimální kritéria pro metodiku
Stanovení míst odběru vzorků půdy (výběrové šetření)
Výběrové šetření se provádí na základě úplného výběrového souboru obsahujícího nejlepší dostupné informace o rozložení půdních vlastností, mimo jiné včetně informací vyplývajících z předchozích vnitrostátních měření a měření v rámci programu LUCAS.
Režim odběru vzorků je stratifikovaný náhodný odběr vzorků optimalizovaný na základě deskriptorů zdraví půdy.
Velikost vnitrostátního vzorku musí splňovat požadavek na maximální procentuální chybovost (nebo variační koeficient) 5 % pro odhad plochy se zdravou půdou.
Vzorek Komise pro průzkum stanovený podle čl. 6 odst. 4 se může podílet na velikosti vnitrostátních vzorků maximálně 20 %.
Rozdělení a velikost vzorku se určí pomocí Bethelova algoritmu (Bethel, 1989)Bethel, J. 1989. „Sample Allocation in Multivariate Surveys“ (Rozdělení vzorku ve vícerozměrných průzkumech). Survey Methodology 15: 47–57. s ohledem na požadovanou maximální chybu odhadu.

Část A: Metodika stanovení míst odběru vzorků

Činnost
Referenční kritéria pro metodiku
Ekologické monitorování půdy
Cílem je používat jednoduchý protokol o odběru vzorků půdy, který může standardizovat odběr ekologických vzorků půdy v členských státech a který je použitelný pro všechny deskriptory ekologického návrhu půdy úrovně 1 a úrovně 2 (ekologické funkce půdy, biologická rozmanitost půdy a deskriptory půdních stanovišť) s výjimkou deskriptorů půdní fauny.
Podle protokolu o odběru vzorků přijatého pro SoilBON, s ohledem na homogenní čtvercovou plochu o rozměrech 30x30 metrů, vytvořte devět dílčích vzorků odpovídajících rohům čtverců, jejich středu a mezilehlým bodům. Pomocí kovového půdního vrtáku nebo podobného nástroje odeberte půdu o průměru 5 cm a hloubce 10 cm. Hloubku půdy lze zvýšit až na 30 cm, ale první (do 10 cm) a druhá vrstva by měly být odděleny.
Monitorování půdní fauny
Pro žížaly: ruční třídění s použitím protokolů, které odpovídají protokolu o odběru vzorků uvedenému v Briones et al. 2020.
Pro hlístice: podle kritérií stanovených ve standardním protokolu o odběru vzorků SoilBON.
Pro chvostoskoky a roztoče: podle protokolů stanovených v Potapov et al. 2022.
Další bodové deskriptory půdy
Členské státy použijí metodiku LUCAS pro odběr půdních vzorků jako referenční metodu.

[Pozm. návrh 201]

Část B: Metodika stanovení nebo odhadu hodnot deskriptorů půdy

Při stanovení referenční metodiky se použije buď referenční metodika, nebo jiná metodika, za předpokladu, že je k dispozici ve vědecké literatuře nebo je veřejně dostupná a je k dispozici validovaná přenosová funkce.

Deskriptor půdy
Referenční metodika
Minimální metodická kritéria
Je vyžadována validovaná přenosová funkce (pokud se používá jiná metodika než referenční metodikaMetodiky odlišné od referenční metodiky musí být buď dostupné ve vědecké literatuře, nebo veřejně dostupné.)?
Struktura půdy (obsah jílu, prachu a písku – potřebné pro stanovení dalších deskriptorů a souvisejících rozmezí)
Upřednostňovaná metoda: ISO 11277:1998 Stanovení distribuce velikosti částic v minerálním půdním materiálu – Metoda prosévání a sedimentace
Alternativní metoda: ISO 13320:2009 Analýza velikosti částic – Metody laserové difrakce

ANO
Elektrická vodivost
Možnost 1: metoda měření nasyceného pastovitého půdního extraktu (eEC) (FAO SOP: GLOSOLAN-SOP-08https://www.fao.org/3/cb3355en/cb3355en.pdf.)
Možnost 2: ISO 11265:1994 Stanovení specifické elektrické vodivosti

ANO
Míra eroze půdy

Při odhadu míry eroze půdy se zohlední všechna opatření přijatá ke zmírnění nebo kompenzaci rizika eroze, včetně opatření ke zmírnění následků požáru.
Odhad míry eroze půdy zahrnuje všechny relevantní erozní procesy, jako je eroze způsobená vodou, větrem, sklizní a orbou.
Eroze půdy vodou se posuzuje na základě těchto faktorů:
—vlastnosti půdy (např. erodovatelnost, tvorba půdní krusty, drsnost půdy),
—klima (např. erozivita srážek – intenzita a trvání, s ohledem na příslušné prognózy změny klimatu pro danou oblast),
—topografie (např. strmost a délka svahu),
—vegetační krytí, typ plodin, využívání půdy a postupy hospodaření pro účely kontroly nebo snížení eroze,
—postupy hospodaření (např. krycí plodiny, omezená orba, mulčování atd.),
—spálené oblasti.
Eroze půdy větrem se posuzuje na základě těchto faktorů:
—vlastnosti půdy (např. erodovatelnost),
—klima (např. vlhkost půdy, rychlost větru, odpařování),
—vegetace (např. typ plodiny),
—postupy hospodaření pro účely kontroly nebo snížení eroze (např. větrolamy).
Neuvedeno
Organický uhlík v půdě (SOC)
ISO 10694:1995 Stanovení organického a celkového uhlíku po termickém rozkladu

ANO
Objemová hmotnost v půdním podloží (horizont BJak je definováno v Pokynech FAO pro popis půdy, kapitola 5 (https://www.fao.org/3/a0541e/a0541e.pdf).) nebo rovnocenný parametrEkvivalent podle zprávy EEA: Soil monitoring in Europe – Indicators and thresholds for soil health assessments (Monitorování půdy v Evropě – ukazatele a prahové hodnoty pro posuzování kvality půdy) – Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu). zvolený členskými státy
ISO 11272:2017 pro stanovení objemové hmotnosti po vysušení
V případě, že je zvolen rovnocenný parametr, musí být metodikou evropská nebo mezinárodní norma, je-li k dispozici; pokud taková norma k dispozici není, musí být zvolená metodika buď dostupná ve vědecké literatuře, nebo veřejně dostupná.

ANO
Extrahovatelný fosfor
ISO 11263:1994 pro spektrometrické stanovení fosforu rozpustného v roztoku hydrogenuhličitanu sodného (P-Olsen)

ANO
–Koncentrace těžkých kovů v půdě: As, Sb, Cd, Co, Cr (celkem), Cr (VI), Cu, Hg, Pb, Ni, Tl, V, Zn
– Koncentrace vybraných organických kontaminujících látek definovaných členskými státy a zohledňujících stávající právní předpisy EU (např. o kvalitě vody nebo pesticidech)
Potenciální environmentálně dostupný obsah těžkých kovů v půdě na základě normy ISO 17586:2016 s použitím zředěné kyseliny dusičné.
Používejte evropské nebo mezinárodní normy, pokud jsou k dispozici; pokud taková norma k dispozici není, musí být zvolená metodika buď dostupná ve vědecké literatuře, nebo veřejně dostupná
ANO
Neuvedeno
Vododržná kapacita půdy
Metodika stanovení hodnoty pro jeden bod odběru:
Možnost 1: LABORATOŘ: ISO 11274:2019 pro stanovení retenčních vlhkostních charakteristik.
Možnost 2: ODHAD: použijte metodiku popsanou ve vědeckém článku „New generation of hydraulic pedotransfer functions for Europe“ (Nová generace hydraulických pedotransferových funkcí) na základě textury (nebo distribuce velikosti částic) a organického uhlíku v půdě.
Minimální kritéria pro odhad celkové vododržné kapacity půdy u půdního okrsku v měřítku povodí nebo dílčího povodí:
—u plochy nezabrané půdy odhadněte celkovou hodnotu vododržné kapacity půdy,
—u plochy zabrané půdy zvažte stanovení vododržné kapacity nepropustných ploch na nulu a polopropustným a jiným umělým plochám přiřaďte úměrně střední hodnoty.
ANO (pro bodovou hodnotu)
Dusík v půdě
ISO 11261:1995 pro stanovení celkového dusíku v půdě modifikovanou Kjeldahlovou metodou

ANO
Kyselost půdy
ISO 10390:2005 pro stanovení pH ve vodě (H2O-pH 20) a roztoku CaCl2 (pH-CaCl2)

ANO
Objemová hmotnost ve „svrchní vrstvě půdy“ (horizont AJak je definováno v Pokynech FAO pro popis půdy, kapitola 5 (https://www.fao.org/3/a0541e/a0541e.pdf).)
ISO 11272:2017 pro stanovení objemové hmotnosti po vysušení

ANO
Bazální respirace půdy
Členské státy si také mohou zvolit nepovinné deskriptory biologické rozmanitosti půdy, například:
– metabarkódováníSekvenování čárových kódů DNA pro měření taxonomické a funkční diverzity archaeí, bakterií, hub a dalších eukaryot, jak bylo provedeno pro průzkum LUCAS v oblasti biologické rozmanitosti na základě https://doi.org/10.1111/ejss.13299. bakterií, hub, protistů a živočichů,
– hojnost a rozmanitost hlístic,
– mikrobiální biomasa,
– hojnost a rozmanitost žížal (na orné půdě).
Postupujte podle údajů popsaných ve vědeckém článku „Microbial biomass and activities in soil as affected by frozen and cold storage“ (Mikrobiální biomasa a aktivity v půdě ovlivněné zmrazením a skladováním v chladu)https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0038071797001259.
Používejte evropské nebo mezinárodní normy, pokud jsou k dispozici; pokud taková norma k dispozici není, musí být zvolená metodika buď dostupná ve vědecké literatuře, nebo veřejně dostupná.
ANO
Další deskriptory biologické rozmanitosti půdy: Neuvedeno
Deskriptor půdy
Referenční metodika
Minimální metodická kritéria
Je vyžadována validovaná přenosová funkce (pokud se používá jiná metodika než referenční metodika)?
Struktura půdy (obsah jílu, prachu a písku – potřebné pro stanovení dalších deskriptorů a souvisejících rozmezí)
Upřednostňovaná metoda: ISO 11277:1998 Stanovení distribuce velikosti částic v minerálním půdním materiálu – Metoda prosévání a sedimentace
Alternativní metoda: ISO 13320:2009 Analýza velikosti částic – Metody laserové difrakce

ANO
Elektrická vodivost
Možnost 1: metoda měření nasyceného pastovitého půdního extraktu (eEC) (FAO SOP: GLOSOLAN-SOP-08 https://www.fao.org/3/cb3355en/cb3355en.pdf.)
Možnost č. 2: ISO 11265:1994 Stanovení specifické elektrické vodivosti

ANO
Míra eroze půdy

Při odhadu míry eroze půdy se zohlední všechna opatření přijatá ke zmírnění nebo kompenzaci rizika eroze, včetně opatření ke zmírnění následků požáru.
Odhad míry eroze půdy zahrnuje všechny relevantní erozní procesy, jako je eroze způsobená vodou, větrem, sklizní a orbou.
Eroze půdy vodou se posuzuje na základě těchto faktorů:
—vlastnosti půdy (např. erodovatelnost, tvorba půdní krusty, drsnost půdy),
—klima (např. erozivita srážek – intenzita a trvání, s ohledem na příslušné prognózy změny klimatu pro danou oblast),
—topografie (např. strmost a délka svahu),
—vegetační krytí, typ plodin a lesa, využívání půdy a postupy hospodaření pro účely kontroly nebo snížení eroze,
—postupy hospodaření (např. krycí plodiny, omezená orba, mulčování atd.),
—spálené oblasti.
Eroze půdy větrem se posuzuje na základě těchto faktorů:
—vlastnosti půdy (např. erodovatelnost),
—klima (např. vlhkost půdy, rychlost větru, odpařování),
—vegetace (např. typ plodiny),
—postupy hospodaření pro účely kontroly nebo snížení eroze (např. větrolamy),
—spálené oblasti.
Neuvedeno
Organický uhlík v půdě (SOC)
ISO 10694:1995 Stanovení organického a celkového uhlíku po termickém rozkladu

ANO
Objemová hmotnost v půdním podloží nebo rovnocenný Ekvivalent podle zprávy EEA: Soil monitoring in Europe – Indicators and thresholds for soil health assessments (Monitorování půdy v Evropě – ukazatele a prahové hodnoty pro posuzování kvality půdy) – Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu). parametr zvolený členskými státy
ISO 11272:2017 pro stanovení objemové hmotnosti po vysušení
V případě, že je zvolen rovnocenný parametr, musí být metodikou evropská nebo mezinárodní norma, je-li k dispozici; pokud taková norma k dispozici není, musí být zvolená metodika buď dostupná ve vědecké literatuře, nebo veřejně dostupná.

ANO
Extrahovatelný fosfor
ISO 11263:1994 pro spektrometrické stanovení fosforu rozpustného v roztoku hydrogenuhličitanu sodného (P-Olsen)

ANO
–Koncentrace těžkých kovů v půdě: As, Sb, Cd, Co, Cr (celkem), Cr (VI), Cu, Hg, Pb, Ni, Tl, V, Zn
– Koncentrace vybraných organických kontaminujících látek definovaných členskými státy a zohledňujících stávající právní předpisy EU (např. o kvalitě vody nebo pesticidech)
—Rezidua pesticidů a biocidů, veterinární přípravky
—PFAS
Potenciální environmentálně dostupný obsah těžkých kovů v půdě na základě normy ISO 17586:2016 s použitím zředěné kyseliny dusičné.
Používejte evropské nebo mezinárodní normy, pokud jsou k dispozici; pokud taková norma k dispozici není, musí být zvolená metodika buď dostupná ve vědecké literatuře, nebo veřejně dostupná
ANO
Neuvedeno
Vododržná kapacita půdy
Metodika stanovení hodnoty pro jeden bod odběru:
Možnost 1: LABORATOŘ: ISO 11274:2019 pro stanovení retenčních vlhkostních charakteristik.
Možnost č. 2: ODHAD: použijte metodiku popsanou ve vědeckém článku „New generation of hydraulic pedotransfer functions for Europe“ (Nová generace hydraulických pedotransferových funkcí) na základě textury (nebo distribuce velikosti částic) a organického uhlíku v půdě.
Minimální kritéria pro odhad celkové vododržné kapacity půdy u půdního okrsku v měřítku povodí nebo dílčího povodí:
—u plochy nezabrané půdy odhadněte celkovou hodnotu vododržné kapacity půdy,
—u plochy zabrané půdy zvažte stanovení vododržné kapacity nepropustných ploch na nulu a polopropustným a jiným umělým plochám přiřaďte úměrně střední hodnoty.
ANO
Dusík v půdě
ISO 11261:1995 pro stanovení celkového dusíku v půdě modifikovanou Kjeldahlovou metodou

ANO
Kyselost půdy
ISO 10390:2005 pro stanovení pH ve vodě (H2O-pH 20) a roztoku CaCl2 (pH-CaCl2)

ANO
Objemová hmotnost ve „svrchní vrstvě půdy“
ISO 11272:2017 pro stanovení objemové hmotnosti po vysušení

ANO
Koloběh živin
Pro mineralizaci dusíku se vzorky půdy vysušené na vzduchu znovu navlhčí, aby dosáhly 80 % své vododržné kapacity, a inkubují se v laboratoři po dobu 14 dní při teplotě 30 °C. Potenciální čistá míra mineralizace N se odhaduje jako rozdíl mezi počátečním a konečným anorganickým N. Dostupnost půdních živin se vypočítá pomocí simulátorů kořenů, dostupný N a P se stanoví kolorimetricky na základě reakce s molybdenanem amonným.

ANO
Agregace půdy
Tyto půdní deskriptory jsou uváděny jako vodostálé půdní agregáty, které jsou hodnoceny na základě stanovení odolnosti půdních agregátů proti vodě jako rozpadající se síle, a to za použití přístupu upraveného podle Kempera a Rosenaua (1986). Výsledný index vyjadřuje procento vodostálých agregátů
o průměru menším než 4 mm. Kromě toho se od frakce stabilní ve vodě oddělí nečistoty (tj. hrubé látky), aby se správně určila frakce agregátů stabilních ve vodě (WSA) ve vzorku: %WSA=(vodostálá frakce - hrubá hmota)/(4 g hrubé hmoty).

ANO
Enzymatická aktivita
Postupujte podle pokynů popsaných v publikaci Zeiss et al., 2022

ANO
Respirace půdy
Postupujte podle údajů popsaných ve vědeckém článku „Microbial biomass and activities in soil as affected by frozen and cold storage“ (Mikrobiální biomasa a aktivity v půdě ovlivněné zmrazením a skladováním v chladu) https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0038071797001259.

ANO
Rozklad odpadu

Používejte evropské nebo mezinárodní normy, pokud jsou k dispozici; pokud taková norma k dispozici není, musí být zvolená metodika buď dostupná ve vědecké literatuře, nebo veřejně dostupná.
Neuvedeno
Půdní biomasa
Postupujte podle pokynů popsaných v Guerra et al., 2021, Briones et al. 2020 a Potapov et al. 2022

ANO
Znaky společenství kořenů
Postupujte podle pokynů popsaných v Guerra et al., 2021

ANO
Taxonomická rozmanitost
Postupujte podle pokynů popsaných v Guerra et al., 2021

ANO
Početnost populace
Postupujte podle pokynů popsaných v Guerra et al., 2021

ANO
Vnitrodruhová genetická rozmanitost
Postupujte podle pokynů popsaných v Guerra et al., 2021

ANO
Struktura půdy
Granulometrická analýza se provádí na prosáté půdě (Ø < 2 mm) po zničení organické hmoty pomocí H2O2. Disperze se provede s roztokem hexametafosfátu/karbonátu sodného a míchá se 16 hodin. Uvažované granulometrické frakce jsou frakce doporučené Mezinárodní unií pro půdní vědy (Atterbergova stupnice), kterými jsou hrubý písek (2 > Ø > 0,2 mm), jemný písek (0,2 > Ø > 0,02 mm), prach (0,02 > Ø > 0,002 mm) a jíl (Ø < 0,002 mm). Frakce hrubého písku se stanoví proséváním, frakce prachu a jílu se stanoví sedimentací a pipetováním pomocí Robinsonovy pipety a jemný písek sedimentací a dekantací. Sedimentační časy se počítají podle Stokesova zákona.

ANO

[Pozm. návrh 202]

Část C: minimální metodická kritéria pro stanovení hodnot ukazatelů záboru a zakrývání půdy

minimální metodická kritéria pro stanovení hodnot ukazatelů záboru a zakrývání půdy

–V případě záboru půdy, reverzního záboru půdy a čistého záboru půdy by měly použité metodiky odpovídat definicím uvedeným v článku 3 a příloze I.

–Zakrývání půdy se vyjadřuje jako procento zakryté plochy na celkovou plochu.

–Zvolené metodiky musí být buď dostupné ve vědecké literatuře, nebo veřejně dostupné.

PŘÍLOHA III

ZÁSADY UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ S PŮDOU

Platí tyto zásady:

a) zamezte tomu, aby půda zůstala holá, vytvořením a udržováním vegetačního krytu půdy, zejména v environmentálně citlivých obdobích;

b) minimalizujte fyzické narušení půdy;

c) zamezte vstupu nebo uvolňování látek do půdy, které mohou poškodit lidské zdraví nebo životní prostředí nebo zhoršit zdraví půdy;

d) zajistěte, aby používání strojů bylo přizpůsobeno síle půdy a aby počet a četnost operací na půdě byly omezeny tak, aby neohrožovaly zdraví půdy;

e) při hnojení dbejte na přizpůsobení potřebám rostlin a stromů na daném stanovišti a v daném období a stavu půdy a upřednostňujte oběhová řešení, která obohacují obsah organických látek;

f) v případě zavlažování maximalizujte účinnost zavlažovacích systémů a řízení zavlažování a zajistěte, aby v případě použití recyklované odpadní vody kvalita vody splňovala požadavky stanovené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/7411Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32). a v případě použití vody z jiných zdrojů nezhoršovala zdraví půdy;

g) zajistěte ochranu půdy vytvořením a udržováním vhodných krajinných prvků na úrovni krajiny2Tato zásada se nevztahuje na lesní půdy.;

h) při pěstování plodin, rostlin nebo stromů používejte druhy přizpůsobené danému místu, pokud to může zabránit degradaci půdy nebo přispět ke zlepšení jejího zdraví, a to i s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu;

i) zajistěte optimální množství vody v organických půdách, aby struktura a složení těchto půd nebyly negativně ovlivněny3Tato zásada se nevztahuje na městské půdy.;

j) v případě pěstování plodin zajistěte střídání plodin a rozmanitost plodin s ohledem na různé skupiny plodin, kořenové systémy, potřeby vody a živin a integrovanou ochranu rostlin;

k) přizpůsobujte pohyb hospodářských zvířat a dobu pastvy s ohledem na druhy zvířat a intenzitu chovu tak, aby nebylo ohroženo zdraví půdy a aby se nesnížila její schopnost poskytovat krmivo;

l) v případě známé neúměrné ztráty jedné nebo několika funkcí, které podstatně snižují schopnost půdy poskytovat ekosystémové služby, uplatňujte cílená opatření k obnově těchto funkcí půdy. [Pozm. návrh 260]

PŘÍLOHA IV

PROGRAMY, PLÁNY, CÍLE A OPATŘENÍ PODLE ČLÁNKU 10

Zohlední se následující orientační seznam programů, plánů, cílů a opatření: [Pozm. návrh 214]

1)Národní plány na obnovu přírody vypracované v souladu s nařízením …/…+ Úřad pro publikace: vložte do textu číslo nařízení o obnově přírody obsaženého v dokumentu COM(2022)0304..

2)Strategické plány, které mají členské státy vypracovat v rámci společné zemědělské politiky v souladu s nařízením (EU) 2021/2115.

3)Kodex správné zemědělské praxe a akční programy pro vymezené zranitelné oblasti přijaté v souladu se směrnicí 91/676/EHS.

4)Ochranná opatření a prioritní akční rámec stanovené pro lokality Natura 2000 v souladu se směrnicí 92/43/EHS.

5)Opatření k dosažení dobrého ekologického a chemického stavu útvarů povrchových vod a dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod obsažená v plánech povodí vypracovaných v souladu se směrnicí 2000/60/ES.

6)Opatření ke zvládání povodňových rizik obsažená v plánech pro zvládání povodňových rizik vypracovaných v souladu se směrnicí 2007/60/ES.

7)Plány řízení sucha uvedené ve strategii Unie pro přizpůsobení se změně klimatu.

8)Národní akční programy vytvořené v souladu s Úmluvou OSN o boji proti dezertifikaci.

8a)Vnitrostátní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti vytvořené v souladu s článkem 6 Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti. [Pozm. návrh 215]

9)Cíle stanovené v nařízení (EU) 2018/841.

10)Cíle stanovené v nařízení (EU) 2018/842.

11)Národní programy omezování znečištění ovzduší vypracované podle směrnice (EU) 2016/2284 a údaje z monitorování dopadů znečištění ovzduší na ekosystémy vykazované podle uvedené směrnice.

12)Integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu vypracovaný v souladu s nařízením (EU) 2018/1999.

13)Posouzení rizik a plánování zvládání rizik katastrof v souladu s rozhodnutím č. 1313/2013/EU.

14)Národní akční plány přijaté v souladu s článkem 8 nařízení …/…+ Úřad pro publikace: vložte do textu číslo nařízení Evropského parlamentu a Rady o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení (EU) 2021/2115 obsažené v dokumentu COM(2022)0305.4 směrnice 2009/128/ES. [Pozm. návrh 216]

PŘÍLOHA V

ORIENTAČNÍ SEZNAM OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIK

1)Sanační techniky pro sanaci in situ nebo ex situ:

a)Fyzické sanační techniky:

a)extrakce par, provzdušňování proudem vzduchu;

b)tepelné ošetření, vstřikování páry, tepelná desorpce, vitrifikace;

c)praní a promývání půdy;

d)elektrokinetická extrakce;

e)odstranění kapalné vrstvy;

f)vykopání a vysypání.

b)Biologické sanační techniky:

a)stimulace aerobního nebo anaerobního odbourávání: bioremediace, biostimulace, bioaugmentace, bioventilace, biosparging;

b)fytoextrakce, fytovolatilizace, fytodegradace;

c)kompostování, půdní úpravy, landfarming a bioreaktorové systémy;

d)biofiltrace, mokřady pro biologické čištění a tzv. biobeds;

e)přirozený útlum.

c)Chemické sanační techniky:

a)chemická oxidace;

b)chemická redukce a oxidačně-redukční (redoxní) reakce;

c)čerpání a úprava podzemní vody.

d)Sanační techniky pro izolaci, zachycení a monitorování:

a)stahování horní vrstvy, reaktivní bariéry, zapouzdření;

b)chemická stabilizace, solidifikace a imobilizace;

c)hydrogeologická izolace a zachycení;

d)fytostabilizace;

e)kontrola a následná péče prostřednictvím monitorovacích vrtů.

2)Jiná opatření ke snížení rizika než sanace:

a)omezení pěstování a spotřeby plodin a zeleniny;

b)omezení konzumace vajec;

c)omezení přístupu domácích nebo chovných zvířat;

d)omezení odběru nebo využívání podzemních vod k pití, osobní hygieně nebo průmyslovým účelům;

e)omezení demolice, odkrývání nebo výstavby na místě;

f)omezení přístupu na pozemek nebo do jeho okolí (např. oplocením);

g)omezení využívání půdy nebo změny ve využívání půdy;

h)omezení kopání, vrtání nebo výkopů;

i)omezení k zamezení kontaktu s půdou, prachem nebo vnitřním ovzduším a použití bezpečnostních opatření na ochranu lidského zdraví (např. respirátory, rukavice, mokré čištění atd.).

3)Nejlepší dostupné techniky uvedené ve směrnici 2010/75/EU.

4)Opatření přijatá příslušnými orgány a průmyslovými subjekty po závažné havárii v souladu se směrnicí 2012/18/EU.

PŘÍLOHA VI

FÁZE A POŽADAVKY NA POSOUZENÍ RIZIK PRO KONKRÉTNÍ LOKALITU

1.Charakterizace kontaminace vyžaduje identifikaci kontaminujících látek přítomných v lokalitě a určení jejich zdroje, koncentrace, chemické formy a distribuce v půdě a podzemní vodě. Přítomnost a koncentrace kontaminujících látek se zjišťuje odběrem vzorků půdy a průzkumem.

2.Posouzení expozice určuje cestu, kterou se kontaminující látky v půdě mohou dostat k receptorům. Cesty expozice mohou zahrnovat vdechování, požití, kontakt s kůží, vstřebávání rostlinami, migraci do podzemních vod nebo jiné. Tyto informace se kombinují s četností a dobou trvání expozice a charakteristikami receptorů, jako jsou věk, pohlaví a zdravotní stav, a slouží k odhadu příjmu kontaminujících látek. Vazby mezi zdrojem, cestou a receptorem jsou shrnuty v grafickém, schematickém a zjednodušeném znázornění: koncepčním modelu lokality.

3.Posouzení toxicity nebo nebezpečnosti zahrnuje hodnocení potenciálních účinků kontaminujících látek na zdraví a životní prostředí, a to na základě dávky a doby trvání expozice. Posouzení toxicity nebo nebezpečnosti zohledňuje vlastní toxicitu kontaminujících látek a citlivost různých skupin, jako jsou zvířata, mikroorganismy, rostliny, děti, těhotné ženy, starší osoby atd. Toxikologické informace se používají k odhadu referenčních dávek nebo koncentrací, které se používají k charakterizaci rizik.

4.Charakterizace rizik vyžaduje integraci informací z předchozích kroků s cílem odhadnout rozsah a pravděpodobnost nepříznivých účinků kontaminované lokality na lidské zdraví a životní prostředí, včetně migrace kontaminace do jiných složek životního prostředí. Charakterizace rizik pomáhá stanovit priority u potřeby snížení rizik a sanačních opatření. Může také pomoci definovat cíle sanace nebo řízení pro danou lokalitu, např. dosáhnout maximálních přijatelných limitů nebo hodnot screeningu pro danou lokalitu založených na riziku.

PŘÍLOHA VII

OBSAH REGISTRU POTENCIÁLNĚ KONTAMINOVANÝCH LOKALIT A KONTAMINOVANÝCH LOKALIT

Návrh a prezentace údajů v registru umožní veřejnosti sledovat pokrok v nakládání s potenciálně kontaminovanými lokalitami a kontaminovanými lokalitami. Registr obsahuje a prezentuje tyto informace na úrovni lokality o známých potenciálně kontaminovaných lokalitách, kontaminovaných lokalitách, kontaminovaných lokalitách vyžadujících další opatření a kontaminovaných lokalitách, kde byla přijata nebo jsou přijímána opatření:

a)souřadnice, adresu nebo katastrální parcely lokality v souladu se směrnicemi (EU) 2019/1024 a 2007/2/ES;

b)rok zápisu do registru;

c)kontaminující nebo potenciálně kontaminující rizikové činnosti, které se v lokalitě prováděly nebo provádějí;

d)stav správy lokality;

e)závěr o přítomnosti či nepřítomnosti, koncentraci, typu a riziku kontaminace (nebo zbytkové kontaminace po sanaci), pokud jsou informace o těchto prvcích již k dispozici z průzkumu půdy a posouzení rizik podle článků 14 a 15;

f)další opatření a kroky v rámci řízení požadované a uvedené v článcích 14 a 15, včetně jejich časového harmonogramu.

Registr může také obsahovat tyto informace na úrovni lokality o známých potenciálně kontaminovaných lokalitách, kontaminovaných lokalitách, kontaminovaných lokalitách vyžadujících další opatření a kontaminovaných lokalitách, kde byla přijata nebo jsou přijímána opatření, pokud jsou k dispozici:

a)informace o povoleních v oblasti životního prostředí vydaných pro danou lokalitu, včetně roku zahájení a ukončení činnosti;

b)současné a plánované využívání půdy;

c)výsledky průzkumu půdy a zpráv o sanaci, jako jsou koncentrace a obrysy kontaminace, koncepční model lokality, metodika posouzení rizik, použité nebo plánované techniky, odhady účinnosti a nákladů na opatření ke snížení rizik.