(3)Pokud členské státy uplatňují nebo vykládají princip tržního odstupu výrazně odlišným způsobem, vytvářejí situace, které by mohly poškozovat vnitřní trh a vést ke zbytečným nákladům pro podniky v případě sporů, jakož i podněcovat škodlivou daňovou soutěž, lákat struktury agresivního vyhýbání se daňovým povinnostem, představovat nezákonnou státní podporu a snižovat příjmy členských států. Nejednotnost v platných pravidlech pro stanovování převodních cen by mohla vést nejen ke dvojímu zdanění, ale také umožnit přesouvání zisku, vyhýbání se daňovým povinnostem a dvojí nezdanění. Taková významná nejednotnost může představovat vážnou hrozbu pro daňové příjmy, ochotu platit daně a pro omezené kapacity daňových správ. Tato nejednotnost navíc vede k překážkám pro podniky, zejména malé a střední, které působí přeshraničně, a způsobuje ekonomická narušení a neefektivitu a má negativní dopad na přeshraniční investice. Komise by dále měla zajistit, aby tato směrnice nevytvářela žádný nesoulad s nejnovějšími pokyny OECD, včetně částky A a částky B prvního pilíře, jejichž cílem je zjednodušit stávající pravidla pro stanovování převodních cen.

(4)Tato směrnice stanoví pravidla pro zajištění společného uplatňování principu tržního odstupu v celé Unii s cílem zvýšit daňovou jistotu a omezit výskyt dvojího zdanění i dvojího nezdanění, snížit náklady na dodržování daňových předpisů a soudní spory, zejména pro daňové poplatníky, kteří působí přeshraničně v rámci Unie, a zabránit zneužívání daňových předpisů.

(6)Aby bylo omezeno dvojí zdanění, měly by mít členské státy zavedeny odpovídající mechanismy, které jim umožní v případě, že je provedena primární úprava v jiném členském státě nebo jurisdikci třetí země, provést následnou úpravu. Členské státy by zejména měly mít možnost provést následné úpravy a neměly by omezovat poskytnutí takové úpravy na řízení vedoucích ke vzájemné dohodě, ale měly by takovou úpravu poskytnout také v důsledku: i) „zrychleného“ řízení, které má být ukončeno do 180 dnů bez nutnosti zahájit řízení vedoucí ke vzájemné dohodě, pokud není pochyb o tom, že primární úprava je opodstatněná; nebo ii) společných auditů nebo jiných forem mezinárodní spolupráce, jako jsou mnohostranné programy posuzování rizik, např. European Trust and Cooperation Approach (ETACA) a International Compliance Assurance Programme (ICAP). Za tímto účelem by měly členské státy používat všechny postupy a opatření stanovené ve směrnici o správní spolupráci, zejména v třetí a šesté revizi, které se vztahují na výměnu informací týkajících se předběžných posouzení převodních cen a na výměnu informací o přeshraničních uspořádáních, která se mají oznamovat a která zprostředkovatelé nebo příslušný daňový poplatník oznámili.

(7)Mohou existovat oprávněné důvody, proč následná úprava není poskytnuta nebo je nižší než primární úprava. Členské státy by zejména neměly poskytnout následné úpravy, pokud: i) primární úprava není považována za slučitelnou s principem tržního odstupu; ii) primární úprava nevede ke zdanění částky zisku v jiné jurisdikci, pro kterou již byl sdružený podnik v příslušném členském státě zdaněn, nebo iii) neexistuje smlouva o zdanění a jedná o jurisdikci třetí země. Pokud neexistuje primární úprava, mohou členské státy provést úpravu směrem dolů pouze tehdy, pokud: i) úprava směrem dolů je v souladu s principem tržního odstupu a nevede ke dvojímu nezdanění; ii) částka rovnající se úpravě směrem dolů je zahrnuta do zisku sdruženého podniku v jiné jurisdikci a podléhá v ní dani a iii) příslušným jurisdikcím bylo zasláno sdělení o záměru provést úpravu směrem dolů. Cílem předchozích ustanovení je zajistit, aby: i) si členské státy mohly zachovat právo posoudit, zda primární úprava probíhá za obvyklých tržních podmínek a ii) nedocházelo ke dvojímu zdanění ani ke dvojímu nezdanění. Členské státy by neměly vytvářet situace dvojího nezdanění.

(13)V zájmu minimalizace sporů, snížení souvisejících nákladů pro podniky a zajištění společného přístupu v celé Unii tato směrnice dále stanoví, že na daňového poplatníka by se neměla vztahovat úprava, pokud jeho výsledky spadají do mezikvartilového rozpětí, ledaže daňová správa nebo daňový poplatník prokáží, že konkrétní odlišné umístění v rozpětí je odůvodněno skutečnostmi a okolnostmi konkrétního případu. Pokud výsledky závislé transakce spadají mimo rozpětí v souladu s principem tržního odstupu, měly by být daňové správy povinny provést úpravu na medián všech výsledků, ledaže daňový poplatník nebo daňová správa prokáže, že jakýkoli jiný bod rozpětí určuje v daném případě spolehlivější cenu stanovenou v souladu s principem tržního odstupu.

(14)Aby se snížila zátěž spojená s dodržováním předpisů pro daňové poplatníky, kteří působí přeshraničně v rámci Unie, a s cílem řešit riziko vyhýbání se daňovým povinnostem, měl by být dále zaveden společný přístup k dokumentaci převodních cen. Existence jedné standardní šablony, pravidel pro obsah a jazykové režimy, časových rámců a toho, na které daňové poplatníky by se měl vztahovat, by přinesla zjednodušení a potenciální úsporu nákladů s přihlédnutím ke kapitole V „Dokumentace“ pokynů OECD pro stanovování převodních cen a ke Kodexu chování pro dokumentaci převodních cen mezi sdruženými podniky v Evropské unii33. Pro snadnější uplatňování této směrnice daňovými správami a podniky je rovněž nezbytný harmonizovaný výklad těchto pojmů na úrovni Unie. Členské státy by proto měly své daňové správy zmocnit k tomu, aby účinně zvládaly společnou dokumentaci týkající se převodních cen.

_________________

33 Usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 27. června 2006 o kodexu chování ohledně dokumentace v oblasti převodních cen mezi sdruženými podniky v Evropské unii, 2006/C 176/01, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.C_.2006.176.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AC%3A2006%3A176%3AFULL.

(16)S cílem zvýšit jistotu pro daňové poplatníky a zmírnit riziko dvojího nezdanění a dvojího zdanění, a s ohledem na možný dopad příslušných opatření na vnitrostátní výkonnou a donucovací pravomoc, pokud jde o přímé zdanění, výkon práv na zdanění přidělených na základě dvoustranných nebo mnohostranných daňových úmluv, které brání dvojímu zdanění nebo dvojímu nezdanění, a s ohledem na možný dopad na daňové základy členských států by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem stanovení dalších společných závazných pravidel pro stanovování převodních cen. Tyto akty v přenesené pravomoci by měly daňovým poplatníkům poskytnout jasnou představu o tom, co by daňové orgány v Unii považovaly za přijatelné použít pro určité transakce, a poskytnout tzv. „bezpečné přístavy“, které sníží zátěž spojenou s dodržováním předpisů a počet sporů.

(17)Za účelem vyhodnocení účinnosti a dopadu nových pravidel stanovených v této směrnici by Komise měla na základě informací poskytnutých členskými státy a dalších dostupných údajů vypracovat hodnocení, případně spolu s legislativním návrhem.

(18)Aby podniky mohly přímo využívat výhod vnitřního trhu bez zbytečné dodatečné administrativní zátěže, měly by být informace o daňových ustanoveních stanovených v této směrnici zpřístupněny prostřednictvím jednotné digitální brány v souladu s nařízením (EU) 2018/172434. Jednotná digitální brána poskytuje přeshraničním uživatelům jednotné kontaktní místo pro online poskytování informací, postupů a asistenčních služeb důležitých pro fungování vnitřního trhu. Aby nevznikla nová byrokratická překážka pro podniky, mělo by být toto jednotné kontaktní místo intuitivní a snadno přístupné a mělo by být vybaveno nezbytnými nástroji. Dobrým příkladem toho, jak by takové místo mělo být navrženo, aby řádně fungovalo, jsou pozitivní zkušenosti s jednotným kontaktním místem pro daň z přidané hodnoty (DPH).

_________________

34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(21)V zájmu snížení administrativní zátěže daňových poplatníků a rizika vyhýbání se daňovým povinnostem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o dokumentaci převodních cen, a to stanovením společných šablon a jazykových požadavků, vymezením typu daňových poplatníků, kteří se mají těmito šablonami řídit, a časových rámců, na které se mají vztahovat. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

S cílem zjednodušit dodržování předpisů pro společnosti a současně prosazovat daňová pravidla v Unii stanoví tato směrnice pravidla pro harmonizaci pravidel členských států pro stanovování převodních cen a pro zajištění společného uplatňování principu tržního odstupu v Unii.

1)„principem tržního odstupu“ mezinárodní standard podle článku 9 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku, který stanoví, že sdružené podniky musí mezi sebou obchodovat, jako by byly nezávislými třetími stranami. Jinými slovy, transakce mezi dvěma sdruženými podniky by měly odrážet výsledek, kterého by bylo dosaženo, kdyby strany nebyly spřízněny, tj. kdyby strany byly na sobě nezávislé a výsledek (cena nebo rozpětí) byl určen (otevřenými) tržními silami;

18)„pokyny OECD pro stanovování převodních cen“ pokyny OECD pro stanovování převodních cen pro nadnárodní společnosti a daňové správy z roku 2022, které schválila Rada OECD na základě doporučení Rady OECD o stanovování převodních cen mezi sdruženými podniky [C(95)126/Final] a které byly změněny 20. ledna 2022 a zahrnuty do přílohy I, a veškeré další změny těchto pokynů OECD pro stanovování převodních cen, které členské státy schválily v rámci Výboru OECD pro fiskální záležitosti nebo které Unie schválila přijetím postoje Unie podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie;

(Netýká se českého znění.)

i)uvést všechny skutkové a právní okolnosti nezbytné pro posouzení primární úpravy provedené v jiné jurisdikci podle principu tržního odstupu, včetně příslušné dokumentace převodních cen předané členským státům;

b)Členské státy do 40 dnů oznámí daňovému poplatníkovi, že žádost prohlašují za přípustnou, pokud byly předloženy všechny informace uvedené v odst. 3 písm. a). Ve stejné lhůtě členské státy daňového poplatníka upozorní na nedostatek potřebných informací a poskytnou mu nejméně 40 dnů na jejich poskytnutí. Pokud daňový poplatník požadované informace ve stanovené lhůtě neposkytne, je žádost zamítnuta jako nepřípustná.

c)Členské státy zajistí, aby v případě, že dvojí zdanění vyplývá z primární úpravy provedené v jiném členském státě, bylo řízení ukončeno do 200 dnů od obdržení žádosti daňového poplatníka s odůvodněným rozhodnutím o přijetí nebo zamítnutí. Toto řízení může být jedenkrát prodlouženo o 100 dnů, pokud s tímto prodloužením souhlasí dotčený daňový poplatník i dotčené členské státy.

d)V případě uznání sdělí okamžitě členské státy daňovému orgánu druhé příslušné jurisdikce uznání následné úpravy.

a)žádný z rozdílů (pokud existují) mezi porovnávanými transakcemi nebo mezi podniky, které tyto transakce provádějí, by nemohl podstatně ovlivnit cenu nebo rozpětí na volném trhu;

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 za účelem stanovení dalších pravidel, která jsou v souladu s nejnovějšími mezinárodně doporučenými pokyny OECD nebo OSN pro stanovování převodních cen, pro uplatňování principu tržního odstupu a dalších ustanovení uvedených v kapitole II této směrnice u konkrétních transakcí, aby byla zajištěna větší daňová jistota, zmírněno riziko dvojího nezdanění a dvojího zdanění a omezeny daňové spory a zneužívání daňových předpisů.

vypouští se

1.Komise každé tři roky přezkoumá a vyhodnotí uplatňování a dopad této směrnice a její souhru s nejnovějšími pokyny OECD nebo OSN a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o svém hodnocení, k níž případně připojí legislativní návrh. První zpráva bude předložena do 31. prosince 2029. Komise se může od těchto lhůt odchýlit, jsou-li na úrovni OECD nebo OSN dohodnuty nové pokyny pro stanovování převodních cen.

2.Členské státy sdělí Komisi příslušné informace pro hodnocení této směrnice s cílem zlepšit uplatňování principu tržního odstupu, snížit dvojí nezdanění a dvojí zdanění a bojovat proti zneužívání daňových předpisů a daňovým sporům v souladu s odstavcem 3.

5.Informace, které Komisi poskytl některý členský stát podle odstavce 2, a veškeré zprávy či dokumenty vypracované Komisí na jejich základě mohou být předány jiným členským státům a Evropskému parlamentu. Tyto informace podléhají úřednímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel.

2.Informace, včetně osobních údajů, zpracovávané v souladu s touto směrnicí se uchovávají pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelů této směrnice, a to v souladu s vnitrostátními předpisy každého správce údajů, které upravují promlčení, v žádném případě však ne déle než 10 let od okamžiku, kdy jsou osobní údaje zpracovány pro účely této směrnice.

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 druhém odstavci, článku 13 a čl. 14 odst. 2, 2a a 2b je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Rada může přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 druhém odstavci, článku 13 a čl. 14 odst. 2, 2a a 2b kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platného aktu v přenesené pravomoci.

3.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Příslušným odborným subjektem je Evropské fórum pro převodní ceny, uvedené v článku 14a.

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2024. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.

Použijí tyto předpisy od 1. ledna 2025.