1.konstatuje, že rozpočet ESVČ spadá do okruhu 7 víceletého finančního rámce „Evropská veřejná správa“, který v roce 2022 činil 11,6 miliardy EUR (což představuje 5,9 % celkového rozpočtu Unie); konstatuje, že rozpočet ESVČ ve výši přibližně 1,1 miliardy EUR představuje přibližně 9,4 % celkových správních výdajů;

2.konstatuje, že Evropský účetní dvůr (dále jen „Účetní dvůr“) ve výroční zprávě za rozpočtový rok 2022 zkoumal vzorek 60 transakcí v oddílu Správa, což je stejný počet, jako v roce 2021; dále uvádí, že Účetní dvůr píše, že správní výdaje zahrnují výdaje na lidské zdroje včetně důchodů, které v roce 2022 představovaly přibližně 70 % celkových správních výdajů, a výdaje na budovy, vybavení, energie, komunikace a informační technologie, a že z jeho dlouholeté práce vyplývá, že tyto výdaje celkově vykazují nízké riziko;

3.konstatuje, že 14 (23 %) z 60 transakcí obsahovalo chyby, ale že Účetní dvůr na základě pěti chyb, které byly vyčísleny, odhaduje míru chyb pod prahem významnosti;

4.vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rozpočtový rok 2022 konstatuje, že zjistil dvě vyčíslitelné chyby v platbách provedených ESVČ, z nichž jedna se týkala neexistence platné příslušné smlouvy na bezpečnostní služby pořízené delegací Unie a druhá přídavků na děti, které zaměstnanec obdržel z jiných zdrojů, ale které nebyly odečteny od jeho platu;

5.konstatuje, že rozpočet ESVČ na rok 2022 činil 786 947 220 EUR, což představuje nárůst o 2,5 % oproti roku 2021, tj. menší než nárůst o 5,0 % v letech 2020 až 2021; bere na vědomí, že ESVČ měla kromě svého vlastního rozpočtu k dispozici také částku 241,4 milionu EUR (včetně účelově vázaných příjmů a přenesených částek), kterou poskytla Komise na krytí správních nákladů souvisejících s jejími zaměstnanci pracujícími v delegacích Unie; konstatuje, že oproti roku 2021 došlo k nárůstu o 14,3 %; konstatuje, že ESVČ obdržela rovněž dodatečné příspěvky na pokrytí společných nákladů na zaměstnance Evropského rozvojového fondu v delegacích a další částky, čímž se celkový dostupný rozpočet pro ESVČ (v prostředcích na závazky) zvýšil na 1 143,6 milionu EUR, což představuje nárůst o 4,8 % oproti roku 2020; lituje, že správní rozpočet ESVČ na rok 2022 byl navzdory důležité roli této instituce v širším mezinárodním kontextu na počátku roku 2022 a s tím spojenými vyššími náklady podhodnocen;

6.konstatuje, že v roce 2022 bylo vyčerpáno 99,99 % konečného rozpočtu ESVČ v závazcích, což bylo ještě více než v roce 2021, kdy bylo vyčerpáno 99,37 %, a výrazně více než v roce 2020, kdy bylo vyčerpáno 95,01 %; dále konstatuje, že v roce 2022 bylo vyčerpáno 90,56 % rozpočtu na platby, což je výrazný nárůst ve srovnání s mírou čerpání 84,47 % v roce 2021 a 82,34 % v roce 2020;

7.konstatuje, že konečný rozpočet ústředí ESVČ po převodech činil v roce 2022 308,1 milionu EUR, což představuje nárůst o 4,4 % oproti roku 2021; konstatuje dále, že rozpočet v závazcích byl splněn na 100 %; uvádí, že v platbách bylo vyčerpáno 269,2 milionu EUR, což odpovídá 87,4 % rozpočtu a představuje nárůst o 30,9 milionu EUR oproti roku 2021, kdy bylo v platbách vyčerpáno 80,8 % rozpočtu;

8.konstatuje, že konečný rozpočet delegací ESVČ po převodech činil v roce 2022 478,9 milionu EUR, což představuje nárůst o 1,3 % oproti roku 2021; konstatuje dále, že rozpočet v závazcích byl splněn na 100 %; uvádí, že v platbách bylo vyčerpáno 443,4 milionu EUR, což odpovídá 92,6 % rozpočtu a představuje nárůst o 33,3 milionu EUR oproti roku 2021, kdy bylo v platbách vyčerpáno 86,8 % rozpočtu;

9.konstatuje, že ESVČ provedla v souladu s článkem 29 finančního nařízení 20 rozpočtových převodů, z nichž tři zahrnovaly informace o rozpočtovém orgánu; konstatuje, že celková částka, která byla předmětem převodů, činila 38,2 milionu EUR, čímž se rozpočet delegací ESVČ navýšil o 0,9 milionu EUR a rozpočet ústředí ESVČ na zaměstnance se snížil o 0,5 milionu EUR a rozpočet ústředí ESVČ na budovy a vybavení o 0,4 milionu EUR;

10.se znepokojením konstatuje, že ESVČ uvádí, že rozpočet na rok 2022 byl obzvláště náročný kvůli novým úkolům a rostoucím provozním nákladům a že mezi zmírňující opatření patřilo snížení nebo zrušení všech nepodstatných výdajů v delegacích, že bylo pečlivě zváženo zveřejnění pracovních míst v ústředí a delegacích a že některá z nich byla na určitou dobu zmrazena, nepovinné aktualizace platů a povýšení pracovních míst byly v rámci možností pozastaveny nebo odloženy a vymáhání pohledávek vůči třetím stranám bylo podle možností urychleno;

11.konstatuje, že ruská útočná válka proti Ukrajině vyvinula tlak na rozpočet ESVČ, mimo jiné v důsledku rostoucí inflace a úpravy platů, silně rostoucích nákladů na energie a dalších dodavatelských nákladů na řadu zboží a služeb; poukazuje na význam vytvoření solidní bezpečné finanční základny pro ESVČ a na její klíčovou úlohu při účinném provádění společné bezpečnostní a zahraniční politiky Unie;

12.vyjadřuje politování nad tím, že rozpočtový tlak pokračoval i v roce 2023 a vedl ESVČ k rozhodnutí nevyslat z důvodu nedostatku prostředků na cestovní výdaje po velkou část roku 2023 žádné zaměstnance na žádnou kontrolní misi navazující na volební pozorovatelské mise; domnívá se, že ESVČ by měly být poskytnuty nezbytné zdroje s cílem zajistit řádnou návaznost na tyto důležité mise;

13.s uspokojením konstatuje, že celkový počet prostor využívaných společně s členskými státy a dalšími partnery EU v delegacích Unie se zvýšil ze 122 v roce 2021 na 135 v roce 2022; vítá, že generální tajemník ESVČ přijal rozhodnutí o politice společného využívání prostor, které poskytuje komplexní a transparentní strukturální rámec k harmonizaci praxe ESVČ týkající se společného využívání prostor stanovením společných zásad a cílů;

14.konstatuje, že celkové vyplacené náklady na mise ESVČ v roce 2022 činily 24 065 milionu EUR, což představuje výrazný nárůst oproti 6,128 milionu EUR v roce 2021, který je však srovnatelnější s úrovní z roku 2019 před pandemií onemocnění COVID-19, kdy vyplacená částka činila 20,972 milionu EUR; dále konstatuje, že ESVČ nemá samostatnou rozpočtovou položku pro služební cesty a cestovní náklady vysokého představitele, místopředsedy Komise a že náklady na jeho služební cesty a cestovní náklady se dělí mezi ESVČ a Komisi v závislosti na účelu služební cesty; konečně konstatuje, že v roce 2022 činily náklady ESVČ na 6 služebních cest vysokého představitele, místopředsedy Komise 3 502,73 EUR a náklady na aerotaxi 178 320,76 EUR; žádá ESVČ, aby Parlament informovala o tom, kolikrát vysoký představitel, místopředseda cestoval komerčními lety a kolikrát byly využity charterové lety;

15.konstatuje, že vysoký představitel, místopředseda Komise využívá v rozsáhlé míře k oficiálním cestám soukromá pronajatá letadla, a uvědomuje si, že pro vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je cestování nedílnou součástí jeho mandátu, a že tento mandát zahrnuje i zastupování Unie na setkáních na vysoké úrovni, konferencích a summitech po celém světě; domnívá se, že hlavní zásadou orgánů Unie by měla být transparentnost pracovní činnosti a řádné finanční řízení při využívání veřejných prostředků Unie; dále se domnívá, že členové orgánů EU by měli být příkladem pro veřejnost při plnění politiky v oblasti klimatu v souladu se stěžejní Zelenou dohodou pro Evropu;

16.připomíná odpověď obdrženou na písemný dotaz člena výboru CONT týkající se podrobností o cestách vysokého představitele, místopředsedy Komise leteckou taxislužbou; s politováním konstatuje, že ESVČ kromě zmínění cest nedokázala uvést částky vynaložené na tyto cesty a neuvedla, které cesty a v jaké výši byly hrazeny z rozpočtu ESVČ a které a v jaké výši z rozpočtu Komise; zdůrazňuje, že je důležité, aby tyto informace byly orgánu udělujícímu absolutorium k dispozici; všímá si rovněž toho, že náklady na leteckou taxislužbu vzrostly z 0 EUR v roce 2021 na 178 320,76 EUR v roce 2022, což bylo logicky zapříčiněno pandemií COVID-19; doporučuje, aby se letecká taxislužba používala, pouze pokud nejsou jiné komerční možnosti, nebo z bezpečnostních důvodů;

17.konstatuje, že v průběhu roku 2022 byla postupně ukončena mimořádná opatření související s pandemií onemocnění COVID-19 a že orgány začaly opět normálně fungovat, zatímco ESVČ byla ovlivněna ruskou útočnou válkou na Ukrajině a bezpečnostní krizí v Afghánistánu, na Haiti a v Sahelu; konstatuje rovněž, že tři delegace Unie byly z hlediska evakuace označeny stupněm 3, což znamená, že zůstat v zemi vyslání, a to na Ukrajině (od února 2022), na Haiti (od června 2022) a v Burkině Faso (od prosince 2022), směli pouze nezbytní zaměstnanci;

18.konstatuje, že generální tajemník ESVČ vydal pokyn vedoucím delegací Unie, v němž je žádá zejména o včasné podávání zpráv během krizí („pravidelnější, přímější a systematičtější podávání zpráv“); považuje za znepokojující, že velvyslancům ESVČ trvalo poměrně dlouho, než informovali o změnách na místě a reagovali na ně, zejména na Ukrajině a v Afghánistánu, což vedlo ke spěšné evakuaci unijního personálu; domnívá se, že by ESVČ měla přezkoumat svou metodiku řízení rizik, která se používá k hodnocení bezpečnostní situace zaměstnanců delegací Unie;

19.vítá, že v reakci na nejrůznější krize v posledních několika letech vytvořila ESVČ v červenci 2022 Středisko pro reakci na krize, které udržuje kontakty s vnějšími partnery, jako jsou orgány Unie a členské státy, a interně sdružuje diplomatické, bezpečnostní a zpravodajské kapacity;

20.konstatuje, že generální ředitelství pro řízení zdrojů, které se bude nadále zabývat administrativními aspekty všech krizí, prošlo restrukturalizací, kdy byla vytvořena dvě ředitelství a seskupením podobných a souvisejících funkcí došlo ke snížení počtu odborů z 16 na 13 a zároveň byl posílen koordinační tým při generálním řediteli;

21.konstatuje, že v roce 2021 vytvořila ESVČ výbor pro vnitřní kontrolu, který se od té doby schází dvakrát ročně, aby umožnil vedoucím pracovníkům projednat zmírňující opatření navržená k řešení nedostatků zjištěných v rámci interních kontrol;

22.s uspokojením konstatuje, že v roce 2022 nepředložila výhrady žádná delegace Unie;

23.konstatuje, že různé aspekty rozpočtu ESVČ jsou kontrolovány jejím interním auditorem, útvarem interního auditu Komise a Účetním dvorem; s překvapením konstatuje, že ESVČ v roce 2022 nezahájila žádný interní audit, ale že dva audity byly v roce 2022 dokončeny a tři audity stále probíhají; poukazuje na význam pečlivého pravidelného provádění interních auditů, zejména poté, co ESVČ v roce 2021 zavedla novou metodiku svého systému interních auditů;

24.konstatuje, že čtyři kritická doporučení útvaru interního auditu zůstala v roce 2022 nedořešená; vítá, že doporučení týkající se bezpečnosti delegace Unie v Mali je pečlivě sledováno; lituje, že doporučení týkající se řízení delegace Unie ve Washingtonu zůstávají nedořešená a že vytvoření společnosti s ručením omezeným vyvolalo složité právní problémy; žádá, aby byl Parlament průběžně informován o vývoji situace týkající se této společnosti;

25.konstatuje, že inspekční útvary ESVČ vydaly v roce 2022 pět kritických doporučení, a oceňuje, že tři z nich byla plně provedena nebo vyřešena, zatímco poslední dvě jsou pečlivě sledována; žádá ESVČ, aby v návaznosti na zprávu o udělení absolutoria poskytla další informace;

26.zdůrazňuje, že loňské zaměření na postupy při zadávání veřejných zakázek a náboru zaměstnanců organizované delegacemi Unie, které je důsledkem zjištění Účetního dvora, je i nadále důvodem k obavám; konstatuje, že ESVČ se zasadila o několik změn finančního nařízení, aby se zohlednila zvláštní situace delegací Unie ve třetích zemích; zdůrazňuje, že určitá flexibilita může být sice odůvodnitelná, ale rozdíly mezi lhůtami a pravidly v jednotlivých hostitelských zemích mohou vést k dalším chybám a nesrovnalostem v zadávacích řízeních; nicméně s ohledem na konečný výsledek jednání o finančním nařízení vyzývá ESVČ, aby přijala nezbytná opatření, a zajistila tak snížení počtu chyb delegací Unie, a aby o přijatých opatřeních informovala Parlament;

27.konstatuje, že delegace Unie ve Spojeném království byla otevřena 1. února 2020 v kancelářských prostorách, které dříve využívalo zastoupení Komise a kontaktní kancelář Evropského parlamentu (EPLO); s uspokojením konstatuje, že po podpisu dohody o poskytování služeb mezi ESVČ a Parlamentem se na zaměstnance Parlamentu vyslané do Londýna budou vztahovat stejná práva a povinnosti, jaké vyplývají z dohody o zřízení delegace, a že delegace Unie v Londýně oznámí v souladu s dohodou o poskytování služeb zaměstnance Parlamentu orgánům Spojeného království;

28.konstatuje, že na konci roku 2022 bylo v ESVČ zaměstnáno 5 188 osob, z nichž 2 419 (46,6 %) bylo vysláno do ústředí ESVČ a 2 769 (53,4 %) pracovalo v delegacích a kancelářích Unie, což představuje nárůst o 2,3 % oproti 5 072 osobám pracujícím v ESVČ na konci roku 2021, kdy 2 303 osob pracovalo v ústředí a 2 769 osob v delegacích a kancelářích; konstatuje, že zvýšení počtu zaměstnanců o 116 se týkalo všech zaměstnanců ústředí ESVČ; konečně konstatuje, že pro rok 2022 obdržela ESVČ od rozpočtového orgánu dalších 32 ekvivalentů plného pracovního úvazku a že čtyři pracovní místa (tři AD a jedno AST) byla v rámci správního rozpočtu převedena na Komisi;

29.konstatuje, že na konci roku 2022 tvořilo personál 1 247 úředníků, 468 dočasných zaměstnanců, 596 smluvních zaměstnanců, 491 vyslaných národních odborníků, 1 573 místních zaměstnanců, 144 stážistů, 39 pomocných odborných pracovníků v delegacích a 630 externích, dočasných a ostatních zaměstnanců; a konečně konstatuje, že kromě toho bylo v delegacích Unie zaměstnáno 3 316 pracovníků Komise;

30.konstatuje, že na konci roku 2022 bylo z 1 715 úředníků a dočasných zaměstnanců 881 (51,4 %) mužů a 834 (48,6 %) žen, což představuje mírný nárůst oproti roku 2021, kdy ženy tvořily 48,1 % zaměstnanců; uvádí, že mezi smluvními zaměstnanci bylo 55,9 % žen, což je mírný pokles oproti 57,7 % v roce 2021, zatímco mezi vyslanými národními odborníky bylo 25,1 % žen, což představuje nárůst oproti 22,2 % v roce 2021; konstatuje nicméně, že ženy jsou výrazně méně zastoupeny na vyšších pozicích, jako jsou AD 9–12 a AD 13–16, zatímco jsou nadměrně zastoupeny především na pozicích AST;

31.se znepokojením konstatuje, že ve vyšším vedení ústředí a delegací bylo na konci roku 2022 18 žen (29,0 %) a 44 mužů (71,0 %), což představuje mírné zvýšení relativního podílu žen z 26,8 % v roce 2021; vítá, že v případě ústředí se podíl žen na vedoucích pozicích zvýšil z 25,0 % v roce 2021 na 30,6 % v roce 2022;

32.konstatuje, že na pozicích středního managementu bylo na konci roku 2022 v ústředí a delegacích 86 (38,4 %) žen a 138 (61,6 %) mužů; konstatuje, že se tím zvýšil podíl žen v těchto skupinách z 34,2 %, ale že jejich podíl je stále neuspokojivě nízký; dále vítá, že v případě ústředí se podíl žen na středních vedoucích pozicích zvýšil ze 40,7 % v roce 2021 na 44,4 % v roce 2022;

33.vybízí ESVČ, aby i nadále přijímala opatření k dosažení zřetelnější genderové vyváženosti na všech úrovních své organizace;

34.vítá, že Komise a vysoký představitel, místopředseda Komise v reakci na výzvy Parlamentu přijali akční plán pro rovnost žen a mužů na období 2021–2025 jako průřezové opatření pro všechny aspekty zahraniční politiky, což je první krok ke skutečné feministické diplomacii; vítá, že velvyslankyně EU pro genderovou rovnost a rozmanitost nadále prosazuje rámec politiky Unie pro ženy, mír a bezpečnost s cílem zajistit účast žen ve všech diplomatických a politických dialozích, a vítá zahájení činnosti sítě diplomatek EU mezi členskými státy a ESVČ s cílem prosazovat hodnoty Unie v oblasti rozmanitosti a rovnosti a podporovat rovnost žen a mužů ve zbytku světa;

35.zdůrazňuje, že je v plánu GAP III stanoveno, že do roku 2025 musí 85 % nových opatření EU přispívat k rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek, zatímco ESVČ musí urychlit pokrok při plnění cílů plánu GAP III tím, že se ve své každodenní práci reálně zaměří na klíčové oblasti tohoto plánu v oblasti jejich angažovanosti, mezi něž patří ukončení genderově podmíněného násilí, podpora sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, hospodářská a sociální práva a silnější postavení žen a dívek, jejich rovná účast a zastávání vedoucích pozic;

36.vyjadřuje znepokojení nad celosvětovým stavem práv osob LGBTIQ+ a nad stále odmítavějším postojem vůči právům žen, rovnosti žen a mužů a sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům v rozvojových zemích; vyzývá Komisi a ESVČ, aby se zabývaly zhoršující se situací v oblasti uznávání a ochrany těchto práv; zdůrazňuje, že je třeba, aby se prioritou stala cílená podpora organizací občanské společnosti a komunit prosazujících sexuální a reprodukční zdraví a práva, práva žen a rovnost žen a mužů a podporujících komunitu LGBTIQ+ a další marginalizované skupiny obyvatelstva, včetně silnějších opatření zaměřených na dekriminalizaci homosexuality; připomíná, že nejméně 85 % nových opatření v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa by mělo upřednostňovat rovnost žen a mužů, přičemž nejméně 5 % by mělo být věnováno konkrétně právům a posílení postavení žen a dívek;

37.vítá, že mezi zaměstnanci ESVČ jsou zastoupeny všechny členské státy; konstatuje však, že stále přetrvává značná nerovnováha, neboť ve všech kategoriích zaměstnanců je zastoupeno 25 členských států, zatímco z Lucemburska jsou pouze dva státní příslušníci (1 smluvní zaměstnanec a 1 vyslaný národní odborník) a Malta nemá v kategorii smluvních zaměstnanců žádného státního příslušníka; konstatuje, že nejvíce nadměrně zastoupeným členským státem je Belgie, odkud pochází 12,7 % zaměstnanců ESVČ, z toho 15,4 % úředníků; konstatuje, že ze 141 velvyslanců Unie nemají tři členské státy žádného velvyslance (Maďarsko, Lucembursko a Malta) a Kypr a Slovinsko mají každý pouze jednoho, což je o poznání méně než v roce 2021, zatímco nejvíce velvyslanců má Francie (20), Španělsko (18), Itálie (17), Německo (14) a Belgie (11), což znamená, že těchto pět zemí má 80 ze 141 postů, což odpovídá 57 %; s uspokojením konstatuje, že se jedná o pokles oproti loňskému roku, kdy stejných pět zemí mělo 61 % míst velvyslanců; vyjadřuje však politování nad tím, že počet velvyslanců členských států, které přistoupily v roce 2004 nebo později (EU13), se v roce 2022 snížil na 17 % oproti 18 % v roce 2021; vyzývá ESVČ, aby zveřejňovala každoroční přehled zastoupení jednotlivých členských států a pohlaví ve středních a vyšších vedoucích pozicích; opakuje svou obavu ohledně geografické nerovnováhy týkající se pozic vedoucích delegací a vyzývá ESVČ, aby i nadále zlepšovala geografickou rovnováhu za účelem řádného zastoupení státních příslušníků všech členských států, aby to odráželo jejich různorodost, při současném respektování kompetencí a zásluh kandidátů;

38.vítá, že ESVČ podporuje flexibilní, digitální a na důvěře založené pracovní prostředí s cílem zvýšit efektivitu, chránit fyzické a duševní zdraví zaměstnanců a zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem; konstatuje, že pravidla pro práci na dálku v ESVČ v roce 2022 znamenala, že zaměstnanci v ústředí směli pracovat na dálku až tři dny v týdnu, zatímco zaměstnanci v delegacích směli pracovat na dálku jeden den v týdnu; dále konstatuje, že v říjnu 2023 vstoupila v platnost nová pravidla pro práci na dálku a že přechodná opatření zahrnují povolení 10 dnů práce na dálku mimo místo výkonu práce pro zaměstnance v ústředí i v delegacích, které lze v jednotlivých případech prodloužit pro zaměstnance ve složité rodinné situaci; žádá ESVČ, aby Parlament informovala o nových pravidlech pro práci na dálku a o tom, jak je hodnotí zaměstnanci i vedení;

39.s politováním konstatuje, že počet zaměstnanců v dlouhodobé pracovní neschopnosti delší než 50 dnů se zvýšil z 91 zaměstnanců v roce 2021 na 111 zaměstnanců v roce 2022, což odpovídá nárůstu o 22 %; zároveň konstatuje, že ESVČ zavedla několik iniciativ, jejichž cílem je zajistit podporu a poučit zaměstnance o strategiích, jak se vyhnout vyhoření, včetně toho, že vedoucím pracovníkům uložila povinnost zajistit přiměřené přidělování úkolů a zavedení pokynů a zvláštní pracovní doby v případě vyhoření, které by usnadnily návrat zaměstnanců do práce; vyzývá ESVČ, aby dále zvážila, jak lze co nejvíce předcházet dlouhodobé pracovní neschopnosti, včetně syndromu vyhoření, a aby přijala nezbytná opatření k zajištění dobrých podmínek svých zaměstnanců;

40.vítá, že ESVČ v průběhu roku 2022 zintenzivnila své úsilí a zahájila řadu iniciativ na zvýšení povědomí o obtěžování, včetně „Týdne zvyšování povědomí o obtěžování“ v říjnu 2022 a přijetí nových „Zásad profesionálního chování v ESVČ“; konstatuje, že v průběhu roku 2022 byly v souvislosti s obtěžováním podány dvě žádosti o pomoc, přičemž jedna byla vyřízena v roce 2022 a druhá v roce 2023, obě bez sankcí; konstatuje, že další tři žádosti z roku 2021 a jedna z roku 2020 byly vyřízeny v letech 2022 a 2023; dále konstatuje, že v roce 2022 došlo k nárůstu poptávky po mediačních službách ESVČ, kdy se jednalo o 218 případů mediace a 19 případů důvěrného poradenství; žádá, aby byl Parlament průběžně informován o vývoji počtu případů obtěžování a o tom, zda byly v některém z nich uloženy sankce;

41.konstatuje, že ESVČ nezná přesný počet zaměstnanců se zdravotním postižením, ale z odpovědí v anonymním průzkumu z roku 2021 vyplývá, že z 1 075 respondentů uvedly 24 osoby, že mají zdravotní postižení, a 23 osoby uvedly krátkodobou nebo dočasnou pracovní neschopnost; vítá, že delegace Unie vypracovaly „informační listy o přístupnosti prostor“, které poskytují informace o vhodnosti a přístupnosti prostor delegace, aby zaměstnanci se zdravotním postižením měli před podáním žádosti o vyslání k dispozici příslušné informace;

42.vítá, že ESVČ nadále zaměstnává poměrně velký počet stážistů, kdy nabízí místa pro 63 stážistů v rámci programu stáží „Blue Book“, čtyři krátkodobé stáže v ústředí a 365 míst pro stážisty ve 102 delegacích; konstatuje, že jedna krátkodobá stáž v ústředí a 22 stáží v delegacích nebyly financovány a byly vykonány studenty, kteří museli stáž absolvovat v rámci svého studia výměnou za akademické kredity; vítá, že stážisté mají podobně jako zaměstnanci možnost využívat hybridní pracovní režim v souladu s pokyny vydanými generálním ředitelem pro řízení zdrojů; znovu vyzývá všechny orgány, aby zajistily, že od nich všichni stážisté dostanou přiměřenou odměnu;

43.vyzývá k vytvoření stálé struktury a nezbytných zdrojů pro Evropskou diplomatickou akademii, která může přispět k plnému rozvoji autonomní diplomacie EU se společnou diplomatickou kulturou vycházející z perspektivy EU; domnívá se, že v budoucnu by tato akademie měla zahrnovat systém výběru, náboru a odborné přípravy Evropanů, kteří dokončili vysokoškolské vzdělání a nejsou diplomaty členských států; zdůrazňuje, že je třeba zvážit a rozhodnout, jakým způsobem by absolventi této akademie mohli být nabíráni do ESVČ;

44.vítá, že ESVČ nadále poskytuje školení v oblasti etiky v rámci uvítacích informačních setkání pro nové zaměstnance a seminářů konaných před vysláním velvyslanců a vedoucích administrativy; žádá ESVČ, aby pořádala povinná školení s cílem zajistit, aby byli všichni zaměstnanci upozorněni na důležité zásady, jako je etika, transparentnost, střet zájmů a boj proti podvodům;

45.vyjadřuje politování nad tím, že úřad OLAF v roce 2022 vyšetřoval omezený počet případů podvodů souvisejících se zpronevěrou finančních prostředků Unie ze strany zaměstnanců delegace Unie a že některé z nich stále ještě nebyly uzavřeny; zdůrazňuje, že úřad OLAF musí ukončit své vyšetřování, než bude možné vyvodit závěry, zároveň však vybízí ESVČ, aby podnikla veškeré nezbytné kroky k rychlému přijetí opatření v návaznosti na případnou kritiku ze strany úřadu OLAF;

46.konstatuje, že v roce 2022 se ESVČ zabývala 16 žádostmi evropského veřejného ochránce práv, z čehož se 11 případů týkalo správních řízení a pět přístupu k dokumentům; konstatuje, že 13 z 16 šetření bylo ukončeno v roce 2022 a že v 11 případech nebyl zjištěn nesprávný úřední postup, zatímco v dalších dvou případech byl zjištěn částečně nesprávný úřední postup a nesprávný úřední postup; vítá, že ESVČ usiluje o dosažení 100% míry uplatňování návrhů nebo doporučení předložených evropským veřejným ochráncem práv;

47.vítá, že ESVČ přijala v říjnu 2022 „Zásady profesionálního chování v ESVČ“, které shrnují profesionální chování, jež se od zaměstnanců očekává, a že zaměstnanci musejí oznámit jakýkoli střet zájmů, který může vzniknout při výkonu jejich povinností, a to zasláním příslušného formuláře týmu ESVČ pro etiku; konstatuje, že ESVČ nadále uvažuje o možné aktualizaci etického rámce ESVČ; žádá, aby byl Parlament o veškerém vývoji v této oblasti plně informován;

48.zdůrazňuje, že ESVČ sice není orgánem ve smyslu článku 13 Smlouvy o EU a nehraje přímou roli v právních předpisech Unie, má však důležitou úlohu související s právními předpisy Unie, pokud jde o rozhodování týkající se sankcí a sjednávání mezinárodních obchodních dohod, které mají značný regulační dopad; konstatuje, že by bylo velmi důležité, aby se ESVČ připojila na základě dohody o poskytování služeb k rejstříku transparentnosti Unie; vyzývá ESVČ, aby v zájmu zvýšení transparentnosti zveřejňovala všechny schůzky se všemi druhy lobbistických organizací, včetně setkání vedoucích delegací Unie;

49.konstatuje, že v roce 2022 obdržela ESVČ čtyři prohlášení o střetu zájmů a že tato prohlášení byla řešena profesionálně a individuálně; konstatuje, že ESVČ odmítla udělit povolení k externí činnosti a zprostila zaměstnance povinností v souvislosti s problematikou, financováním nebo řízením projektů jeho předchozího zaměstnavatele;

50.konstatuje, že v roce 2022 obdržela ESVČ z patnácti oznámení o činnosti po skončení služby tři oznámení o záměru vstoupit do soukromé společnosti; s uspokojením konstatuje, že na činnost poradce advokátní kanceláře byla ustanovenému úředníkovi uložena dvouletá čekací lhůta;

51.vyzývá ESVČ, aby vzhledem k jejich citlivé politické úloze sledovala, jaké pozice zastávají bývalí vedoucí pracovníci a vedoucí delegací; vybízí ESVČ, aby systematicky přezkoumávala potenciálně problematický přechod zaměstnanců do soukromého sektoru nebo do organizací třetích zemí a aby i nadále sledovala zaměstnání bývalých vyšších úředníků až do konce povinného přechodného období, protože neřešené situace střetu zájmů mohou ohrozit prosazování vysokých etických standardů v celé správě Unie;

52.s uspokojením konstatuje, že ESVČ přijala v roce 2023 novou strategii boje proti podvodům, která se nyní provádí; žádá o aktuální informace o jejím provádění, přičemž se k této otázce vrátí během udělování absolutoria za rok 2023; zároveň konstatuje, že ESVČ už spolu s Komisí pořádá školení o podvodech a že toto školení je povinnou součástí školení před vysíláním zaměstnanců;

53.bere na vědomí, že se v rámci ESVČ uvažuje o přijetí samostatných prováděcích ustanovení o externí činnosti a externích úkolech; žádá, aby byl Parlament informován o výsledcích těchto úvah, a připomíná význam tohoto rámce pro ochranu jména a pověsti Unie, zejména v případě vedoucích delegací;

54.konstatuje, že ESVČ neobdržela žádné podněty týkající se whistleblowingu a že uplatňuje pokyny Komise pro whistleblowing; vyzývá nicméně ESVČ, aby přijala vlastní politiku upravenou podle specifických charakteristik ESVČ, pokud jde o tuto důležitou otázku, a aby vytvořila bezpečný kanál pro potenciální oznamovatele;

55.konstatuje, že ESVČ provozuje vlastní bezpečnostní operační středisko, které se zabývá řešením incidentů a sídlí v ústředí; varuje, že v roce 2022 bylo potvrzeno 129 kybernetických útoků na ESVČ, a podotýká, že ESVČ je velmi pravděpodobným cílem aktérů s obrovskými zdroji, kteří chtějí orgánům Unie způsobit potíže, zejména aktérů, kteří jsou financováni cizími státy; lituje, že jeden závažný bezpečnostní incident, k němuž došlo v roce 2022, byl kvůli své složitosti zjištěn až v roce 2023; vítá, že nebyly ohroženy žádné důvěrné informace; vyzývá ESVČ, aby se i nadále výrazně zaměřovala na kybernetickou bezpečnost a hybridní hrozby a spolupracovala s ostatními orgány Unie a členskými státy s cílem tyto hrozby identifikovat a co nejvíce chránit infrastrukturu Unie; zdůrazňuje, že klíčovým prvkem účinného rámce kybernetické bezpečnosti je informovanost o kybernetické bezpečnosti a program systematického vzdělávání pro všechny zaměstnance, včetně vedení;

56.s uspokojením konstatuje, že evropský inspektor ochrany údajů v roce 2022 nezahájil ani nedokončil žádné šetření nebo vyšetřování zaměřené konkrétně na ESVČ; vítá rozhodnutí ESVČ nepoužívat Microsoft 365 kvůli obavám souvisejícím s bezpečností a používat nadále interní cloudové aplikace s hostingem v Evropě;

57.nadále s uspokojením konstatuje, že ESVČ přijala politiku hostingu a udržuje centrální úložiště všech informačních systémů a technických služeb souvisejících s obchodními aplikacemi a službami; dále konstatuje, že v případě informačních systémů umístěných v prostorách ESVČ se systém i jeho údaje nacházejí na serverech, které ESVČ přímo vlastní a nad nimiž má kontrolu, a že pověřenec pro ochranu osobních údajů zajišťuje řádnou kontrolu ochrany údajů; vítá, že informační systémy hostované v cloudu obsahují doložku o ochraně údajů na základě společných doporučení evropského inspektora ochrany údajů a Komise;

58.konstatuje, že politika ESVČ v oblasti digitálních řešení založená na otevřeném zdrojovém kódu znamená, že otevřený zdrojový kód je životaschopným řešením, pokud jsou po posouzení všechny nástroje a aplikace považovány za rovnocenné; konstatuje, že ESVČ využívá řadu produktů s otevřeným zdrojovým kódem, aby si zachovala plné vlastnictví svých údajů a kontrolu nad nimi;

59.zdůrazňuje, že s ohledem na rostoucí geopolitické výzvy a krizi na celém světě musí být EU schopna spolehnout se na nezbytné bezprostřední informace o globálních problémech, které se objevují za jejími hranicemi; vyzývá v tomto směru k posílení Zpravodajského a informačního centra EU, Střediska ESVČ pro reakci na krize a Satelitního střediska EU navýšením počtu jejich zaměstnanců a finančních zdrojů a kapacit;

60.konstatuje, že ESVČ využívá a spravuje velmi komplexní portfolio budov, které zahrnuje ústředí ESVČ v Bruselu a velké množství kanceláří a rezidencí pro velvyslance po celém světě; konstatuje dále, že počátkem roku 2022 převzala ESVČ v Bruselu od Komise 8 334 m2 prostor v budově, které předtím užíval úřad EPSO;

61.vítá, že v roce 2022 vlastnila ESVČ přibližně 58 000 m2 kancelářských prostor a přibližně 20 % ze 153 rezidencí pro velvyslance; konstatuje, že podle odhadů ESVČ činí celkové úspory plynoucí z vlastnictví těchto budov přibližně 20 milionů EUR ročně; velmi vítá, že ESVČ vypracovala politický rámec pro nákupní strategii, který byl předložen rozpočtovému orgánu v roce 2023;

62.konstatuje, že ESVČ od roku 2020 rozvíjí svou politiku správy kanceláří směrem ke koncepci spolupráce a flexibilních kanceláří jak v ústředí, tak v delegacích; žádá, aby tento vývoj probíhal v úzké spolupráci se zaměstnanci s cílem zajistit zohlednění jejich oprávněných obav a názorů;

63.vítá, že se ESVČ zaměřuje na to, aby její budovy byly přístupné osobám se zdravotním postižením a s omezenou pohyblivostí; konstatuje, že budova v Bruselu už tyto požadavky splňuje, a oceňuje, že výběrová řízení pro delegace Unie předpokládají bezbariérovou konstrukci jako klíčové kritérium výběru nových kancelářských budov;

64.konstatuje, že hlavní dodatečné výdaje na bezpečnost v delegacích Unie vznikly v důsledku návratu ESVČ do Kábulu jako jediné evropské mise v tomto městě po převzetí moci Tálibánem, v důsledku zhoršující se bezpečnostní situace v zemích a oblastech, jako je Ukrajina a Sahel, a v důsledku potřeby většího množství bezpečnostního vybavení v delegacích; konstatuje, že tyto výdaje byly pokryty odložením a přesunutím jiných výdajů;

65.vítá, že ESVČ v dubnu 2022 podepsala rámcovou smlouvu o pomoci při přípravě systému pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) pro ústředí ESVČ a delegace, a zároveň uznává, že v mnoha delegacích bude muset být vzhledem k místním omezením uplatňován mírnější systém environmentálního řízení (EMS); žádá, aby byl Parlament informován o výsledcích provádění těchto programů v ústředí i v delegacích;

66.vítá, že do konce roku 2022 byly fotovoltaickými panely vybaveny budovy ústředí ESVČ i 20 delegací a že v průběhu roku 2023 byly těmito panely vybaveny další tři delegace; vybízí ESVČ, aby pokračovala v další instalaci fotovoltaických panelů na všech svých budovách, protože to zlepšuje ekologickou stopu delegace, šetří emise, energii a peníze, snižuje závislost na generátorech a pohonných hmotách a ukazuje, že ESVČ jde v podpoře „Zelené dohody“ příkladem;

67.vítá, že ESVČ v roce 2022 vypracovala svůj první plán dojíždění do práce s cílem zvýšit podíl zaměstnanců dojíždějících do práce udržitelnými prostředky, že byl zdvojnásoben počet parkovacích míst pro jízdní kola u hlavní budovy ESVČ a že ESVČ nadále hradí polovinu nákladů na bruselskou veřejnou dopravu zaměstnancům, kteří nepožádají o parkovací kartu;

68.lituje, že dohody o společném využívání prostor v současné době neobsahují ustanovení týkající se udržitelnosti; konstatuje, že kdyby se v těchto dohodách v budoucnu uvádělo také výslovné dodržování určitých environmentálních norem a cílů, vyslalo by to silný signál o závazku ESVČ k zajištění environmentální udržitelnosti; vyzývá ESVČ, aby prozkoumala proveditelné možnosti a podpořila modernizaci v zájmu zvýšení energetické účinnosti také v delegacích, které využívají prostory společně;

69.připomíná, že přímé a nepřímé dopady změny klimatu ohrožují celosvětový mír a bezpečnost a zároveň prohlubují už existující zranitelnost a nerovnost a představují riziko pro lidská práva; naléhá na Komisi a ESVČ, aby vytvořily a zavedly silnou klimatickou diplomacii EU, jež by podporovala mezinárodní spolupráci v rámci plnění cílů Pařížské dohody, posílila vnější rozměr Zelené dohody pro Evropu a hmatatelně podpořila náročné cíle v oblasti snižování emisí CO2 ve třetích zemích;

70.vítá, že ESVČ v průběhu roku 2022 uzavřela s Parlamentem dvě dohody o poskytování služeb, přičemž první se týká vyslání úředníků Parlamentu nejprve do tří delegací (při OSN v New Yorku, Africké unii v Etiopii a ASEAN v Jakartě), kde budou vyslaní zaměstnanci začleněni do podsekce pro parlamentní záležitosti politických sekcí delegací, a druhá se týká zaměstnanců Parlamentu v kontaktních kancelářích v Londýně a Washingtonu;

71.konstatuje, že proces nahrazení interinstitucionální dohody mezi Parlamentem a Radou o přístupu Parlamentu k utajovaným informacím v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) z roku 2002 pokračuje velmi pomalu, přičemž v průběhu roku 2022 se zřejmě uskutečnilo pouze jedno odborné zasedání a jedno v roce 2023;

72.vítá prohlášení ESVČ o vynikající spolupráci s úřady OLAF a EPPO a s Účetním dvorem a o tom, že mezi těmito orgány probíhají pravidelná setkání a pravidelná výměna informací; dále vítá, že ESVČ jedná o zvláštních pracovních ujednáních mezi ESVČ a úřadem EPPO, a žádá, aby byl Parlament informován o veškerém pokroku dosaženém v rámci těchto jednání;

73.vyzývá ESVČ, aby při jednáních o zvláštních pracovních ujednáních s úřadem EPPO kladla důraz na pravidla zadávání veřejných zakázek, jelikož některé postupy mohou zahrnovat velmi citlivé informace a dokonce informace související s bezpečností;

74.vítá, že ESVČ aktivně spolupracuje s evropským inspektorem ochrany údajů prostřednictvím svého pověřence pro ochranu údajů, kdy se mimo jiné účastní kulatých stolů a schůzek ke stanovení budoucích cílů sítě inspektorů ochrany údajů a kdy přispívá k činnosti pracovní skupiny pro mezinárodní předávání údajů;

75.vítá, že ESVČ úzce spolupracuje s úřadem veřejného ochránce práv, který je nyní systematicky zván na semináře ESVČ před vysíláním zaměstnanců, aby představil svou práci a zvýšil tak jejich povědomí o zásadách řádné správní praxe;

76.konstatuje, že ESVČ měla na komunikaci s veřejností a propagační činnost celkový rozpočet ve výši 15 352 milionů EUR a že v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině došlo k výraznému zintenzivnění komunikace s veřejností;

77.vítá, že ESVČ přijala opatření s cílem zajistit lepší využívání sociálních médií v rámci vlastní ogranizace, mj. to, aby bylo jejich využívání v souladu s pravidly bezpečnosti IT a ochrany údajů, a dále s cílem aktualizovat pokyny a pozastavit placenou reklamu na svém vlastním účtu; dále konstatuje, že byly vydány pokyny pro soukromé používání sociálních médií;

78.vítá, že se ESVČ připojila k pilotnímu projektu platformy sociálních médií s otevřeným zdrojovým kódem EU Voice, který realizuje evropský inspektor ochrany údajů, a vybízí ji, aby se připojila také k platformě EU Video, a to s ohledem na vývoj její popularity; rovněž vítá, že ESVČ spolupracuje s ostatními orgány Unie s cílem dělit se o zkušenosti a osvědčené postupy;

79.konstatuje, že rozpočet na boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování (FIMI), včetně dezinformačních aktivit, představoval v roce 2022 celkem 7 150 milionů EUR; velmi oceňuje, že ESVČ investovala významné prostředky do posílení a budování odolnosti proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování do záležitostí Unie; zdůrazňuje, že ESVČ je hlavním orgánem Unie odpovědným za boj proti zahraničnímu vměšování;

80.konstatuje, že pracovní skupina East StratCom zintenzivnila své úsilí o odhalování kremelských dezinformačních kampaní po ruské útočné válce proti Ukrajině a úzce spolupracovala s nezávislými médii a partnery z řad občanské společnosti v zemích Východoevropského partnerství s cílem čelit zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a že vybraný obsah internetových stránek EUvsDisinfo byl přeložen do mnoha jazyků, včetně některých oficiálních jazyků Unie, a také do ukrajinštiny, gruzínštiny, arménštiny, ázerbájdžánštiny, ruštiny a čínštiny;

81.vyzývá delegace Unie v našem sousedství a v zemích západního Balkánu, aby zvýšily svou angažovanost s cílem podpořit aktivnější a efektivnější politiku komunikace o evropské perspektivě a připravit se na poskytování co nejlepší pomoci zemím, které provádějí prodemokratické a proevropské reformy; vyzývá delegace Unie, aby uplatňovaly věrohodnější přístup založený na dosažených výsledcích a vycházející z kodaňských kritérií, především pokud jde o právní stát, demokracii a ochranu lidských práv, a to zejména s ohledem na omezený pokrok, jehož některé země západního Balkánu dosáhly;

82.vyzývá delegace Unie, aby zvýšily podporu skutečným demokratickým aktérům a občanské společnosti na západním Balkáně a aby důrazně veřejně odsoudily kroky neliberálních a nedemokratických aktérů, které jdou proti zájmům Unie, a zajistily, aby bylo financování z Nástroje předvstupní pomoci III v souladu s cíli EU;

83.nadále vybízí delegace Unie, aby spolupracovaly s místními aktéry, organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery ve třetích zemích a podporovaly je s cílem stimulovat sociální dialog a dialog o právním státu, základních právech a boji proti korupci a odhalovat dezinformační kampaně, které ohrožují demokratické hodnoty a jsou organizovány cizími státními aktéry; žádá delegace Unie, aby poskytovaly logistickou a technickou podporu obráncům lidských práv a původního obyvatelstva, zejména žen; vyzývá delegace Unie, aby pokračovaly v koordinovaném úsilí o větší zviditelnění projektů financovaných Unií, zejména v kandidátských zemích; vyzývá delegace Unie, aby v rámci spolupráce s regionálními partnery dodržovaly vysoké standardy odpovědnosti a transparentnosti; žádá delegace Unie, aby zajistily, aby byly finanční prostředky EU přidělené organizacím ve třetích zemích využívány účelně, účinně a v souladu s hodnotami, politikou a finančními pravidly Unie, které jsou zakotveny mimo jiné ve finančním nařízení, jež stanovuje transparentnost jako jednu z hlavních rozpočtových zásad; žádá, aby se věnovala zvláštní pozornost předcházení zbytečným byrokratickým překážkám a podpoře příjemců finančních prostředků s cílem zabránit chybám, které mají dopad na chybovost; vyzývá ESVČ, aby rozšířila delegace Unie v zemích Východního partnerství; zdůrazňuje, že je třeba pomoci zemím Východního partnerství, které trpí vojenskou agresí Ruska na Ukrajině, a účinněji informovat jejich občany o politice Unie v nejrůznějších oblastech;

84.naléhavě žádá ESVČ a delegace Unie, aby pozorně sledovaly stav demokracie v různých zemích a poskytovaly logistickou a technickou podporu obráncům lidských práv a původním obyvatelům, zejména ženám;

85.konstatuje, že ruská útočná válka proti Ukrajině měla velmi silný dopad na rozpočet ESVČ v důsledku rostoucí inflace, a to i v mnoha částech světa, kde ESVČ provádí většinu svých operací, přičemž tato inflace měla dopad i na zvyšující se výdaje na bezpečnostní a IT vybavení;

86.konstatuje, že delegace na Ukrajině měla před invazí 108 zaměstnanců, z nichž přibližně 60 % tvořili místní a 40 % zahraniční zaměstnanci, a že postradatelní zaměstnanci byli týden před vypuknutím invaze požádáni, aby ze země odjeli; dále konstatuje, že delegace Unie v Rusku měla v lednu 25 zahraničních zaměstnanců, 36 místních zaměstnanců a dva zaměstnance EIB a že Rusko poté, co bylo 19 členů ruské stálé mise při EU v Bruselu prohlášeno za nežádoucí osoby, v dubnu 2022 vyhostilo 18 členů delegace Unie;

87.zdůrazňuje, že je třeba, aby Unie i nadále budovala silnou a odolnou vnější službu s jasným politickým vedením, aby mohla řešit stávající výzvy a zajistit ucelenost zahraniční politiky Unie; v této souvislosti bere na vědomí klíčovou úlohu ESVČ a zejména jejích delegací v souvislosti s geopolitickým dopadem ruské agrese na Ukrajině a z toho vyplývající potřebu podporovat partnerské země po celém světě a posilovat globální aliance; poukazuje na to, že je důležité i nadále se silně politicky angažovat a uplatňovat vliv na dvoustranné úrovni, v rámci veřejné a kulturní diplomacie zaměřené na prosazování hodnot, zásad a zájmů Unie i v rámci strategické komunikace pro boj proti dezinformacím; vyzývá k zavedení účinnějšího využívání dostupných zdrojů, aby se zabránilo ohrožení efektivity Unie na mezinárodní úrovni; vyzývá ESVČ, aby pokračovala ve svém úsilí o modernizaci svých přístupů a investovala do nových dovedností a schopností a současně zvyšovala nákladovou efektivitu;

88.je mimořádně znepokojen pokračující spoluprací maďarského premiéra Viktora Orbána s ruským prezidentem, a to navzdory unijním sankcím a zatýkacímu rozkazu Mezinárodního trestního soudu za válečné zločiny vydanému proti ruskému prezidentovi, které jsou důsledkem pokračující ruské agrese na Ukrajině; zdůrazňuje, že podle čl. 24 odst. 3 Smlouvy o EU mají členské státy v duchu loajality a vzájemné solidarity povinnost aktivně a bezvýhradně podporovat vnější a bezpečnostní politiku Unie a zdržet se jednání, které je v rozporu se zájmy Unie; připomíná vysokému představiteli, místopředsedovi Komise jeho povinnost zajistit, aby členské státy dodržovaly zásady uvedené v tomto článku, a vyzývá jej, aby v této souvislosti informoval Parlament o svém posouzení politiky maďarského premiéra vůči Rusku a dodržování tohoto článku Smlouvy i o veškerých případných krocích, které podnikl;

89.důrazně odsuzuje používání sexuálního a genderově podmíněného násilí jako válečné zbraně na Ukrajině a klasifikuje je jako válečný zločin; upozorňuje na rostoucí počet zpráv o obchodování s lidmi, sexuálním násilí, vykořisťování, znásilňování a zneužívání, jimž čelí ženy a děti prchající z Ukrajiny do Evropy; vyzývá členské státy, aby se zabývaly specifickými potřebami žen a dívek v přijímacích střediscích a zajistily okamžitou dostupnost služeb v oblasti genderově podmíněného násilí; naléhavě vyzývá Unii a hostitelské a tranzitní země, aby jim zaručily přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; vyzývá Unii a její členské státy, aby podporovaly organizace poskytující služby a přístřeší uprchlým ženám a dívkám, které se staly obětí genderově podmíněného násilí;

90.vyjadřuje hluboké politování nad veškerým sexuálním násilím v průběhu konfliktů; zdůrazňuje, že tato cílená forma brutálního sexuálního násilí a mučení páchaného na ženách je ve válečných konfliktech systematicky využívána k zastrašování a ponižování obyvatelstva; v této souvislosti vyjadřuje hluboké politování nad nezměrným utrpením žen během útoků Hamásu dne 7. října 2023, při nichž se Hamás dopustil znásilnění a dalších forem hrubého sexuálního mučení žen, dospívajících a dívek izraelské i jiné národnosti, jak vyplývá ze zprávy mise OSN a zprávy Asociace krizových středisek pro oběti znásilnění v Izraeli; vyjadřuje politování nad tím, že ESVČ a Komise nepřevzaly vedoucí úlohu a na tyto kruté útoky reagovaly opožděně; důrazně vyzývá ESVČ, aby vypracovala lepší globální strategii, která by předcházela takovýmto útokům, aby poskytovala podporu ženám žijícím v rizikových oblastech a oblastech konfliktů a aby i nadále veřejně odsuzovala všechny formy sexuálního násilí a mučení;

91.vítá skutečnost, že vysoký představitel, místopředseda Komise svolal na 10. října 2023, krátce po strašlivém teroristickém útoku Hamásu na Izrael, mimořádné zasedání Rady pro zahraniční věci; dále bere na vědomí, že Evropská rada na svém mimořádném zasedání dne 17. října 2023 zaujala společný postoj k situaci v Izraeli a Palestině, včetně akčního plánu s několika pracovními okruhy; je velmi znepokojen spekulacemi o tom, že by peníze daňových poplatníků Unie mohly být použity Hamásem, místo aby z nich mělo prospěch palestinské civilní obyvatelstvo, a proto s uspokojením konstatuje, že přezkum týkající se pomoci Unie pro Palestinu, který byl dokončen v listopadu 2023Sdělení Komisi „Přezkum aktuálně poskytované finanční pomoci Palestině“, C(2023)8300 final., ukázal, že dosud nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by peníze byly přesměrovány na nezamýšlené účely; je znepokojen závažnými tvrzeními Izraele, že 12 zaměstnanců agentury UNRWA mohlo být zapojeno do teroristických činů, a bere na vědomí, že agentura okamžitě ukončila jejich smlouvy, zahájila vyšetřování OSN a jmenovala nezávislou kontrolní skupinu; konstatuje že ESVČ provádí neustálý monitoring, který má zneužívání finančních prostředků Unie teroristickými organizacemi, jako je Hamás, zabránit; konstatuje, že přezkum rovněž ukázal, že Komise uplatňuje odpovídající kontroly ex ante a ex post a že zavedené záruky jsou účinné; připomíná klíčovou úlohu agentury při poskytování humanitární pomoci v Gaze a při nepřetržitém zajišťování životně důležitých služeb zranitelným palestinským uprchlíkům na celém Blízkém východě; žádá ESVČ, aby Parlament informovala o změnách ve spolupráci mezi ESVČ a palestinskou samosprávou s cílem zabránit teroristům působit na území, za které nese odpovědnost palestinská samospráva;

92.uznává, že ruská agresivní válka proti Ukrajině a situace v Gaze vedou k finanční zátěži členských států a evropských občanů i k finanční zátěži z hlediska fungování evropských orgánů; zdůrazňuje, že je důležité přezkoumat finanční zdroje přidělené Ukrajině a Gaze, aby byla zajištěna transparentnost a odpovědnost při využívání těchto prostředků.