1.vítá kladný výrok Evropského účetního dvora o spolehlivosti účetní závěrky úřadu EPPO za rok končící 31. prosincem 2022 a o legalitě a správnosti souvisejících příjmů a plateb;

2.připomíná, že Parlament zřízení úřadu EPPO důrazně podporoval; zdůrazňuje významnou úlohu úřadu EPPO jakožto nezávislé instituce Unie a zvláštní odpovědnost, která z toho vyplývá vůči ostatním orgánům a obecně vůči veřejnosti v oblastech spadajících do působnosti právního systému; hluboce respektuje a oceňuje práci Úřadu evropského veřejného žalobce při vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících rozpočet Unie a finanční zájmy Unie, jako jsou podvody, korupce a závažné přeshraniční podvody v oblasti DPH, a dosahování spravedlnosti v těchto případech; uznává důležitou úlohu, kterou úřad EPPO hraje při přispívání k ochraně finančních zájmů Unie, a zejména rozpočtu Unie; připomíná, že jedinečná úloha úřadu EPPO v rámci Unie pro vymáhání práva jakožto orgánu činného v trestním řízení zakládá povinnost tohoto úřadu vyšetřovat všechny záležitosti, které spadají do jeho pravomoci, pokud se o nich dozví;

3.konstatuje, že celkový konečný rozpočet přidělený úřadu EPPO na rok 2022 činil 51,2 milionu EUR, což je méně než původní příspěvek ve výši 57,1 milionu EUR a přiměřeně více než 35,4 milionu EUR přidělených v roce 2021; poznamenává, že vrácená částka ve výši 5,9 milionu EUR (což představuje 10 % původního rozpočtu na rok 2022) představuje zlepšení oproti roku 2021, kdy bylo do rozpočtu Unie vráceno 9,5 milionu EUR (což představuje 21 % původního rozpočtu na rok 2021); konstatuje, že tato částka byla v roce 2022 postupně vrácena, protože byla zčásti nadhodnocena s ohledem na skutečné potřeby (v případě jazykové služby byla o 65 % vyšší), zčásti ji nebylo možné použít na úhradu mimořádně nákladných šetření zúčastněných členských států, například čl. 91 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1939 (tomu bránilo finanční nařízení až do udělení výjimky v roce 2023), a konečně z důvodu opožděného zahájení výběru a náboru nových zaměstnanců (který měl být plánován v roce 2021, ale bylo možné jej uskutečnit až později, v době přijetí rozpočtu na rok 2022);

4.konstatuje, že porovnávat rozpočtové výsledky úřadu EPPO je možné pouze za období po získání finanční autonomie, které začala v červnu 2021; vítá uspokojivou úroveň plnění rozpočtu ve výši 98,1 % prostředků na závazky (oproti 97,4 % v roce 2021) a 76,6 % prostředků na platby (oproti 78,2 % v roce 2021); oceňuje, že celková míra čerpání plateb v roce 2022 pokročila a v konečném rozpočtu bylo dokončeno 76,6 % vyplacených prostředků, zatímco v roce 2021 to bylo 71 %; konstatuje, že průměrná doba splatnosti se v roce 2022 prodloužila na 23,8 dne oproti 21,0 dne v roce 2021, a chápe, že tento trend souvisí s výrazným nárůstem počtu žádostí o platbu zpracovaných v daném roce (2 316 žádostí o platbu oproti 657 v roce 2021 představuje nárůst o 252 %); opětovně vybízí úřad EPPO, aby nadále zaváděl modul elektronické fakturace (e-fakturace), což bylo zahájeno až v roce 2023, aby se snížila administrativní zátěž, doba splatnosti a celkové náklady na zpracování;

5.konstatuje, že po dosažení finanční autonomie v červnu 2021 upřednostnil úřad EPPO provozní výdaje související s vyšetřováním, stíháním a bezpečnostními opatřeními a omezil neprovozní výdaje na nezbytné požadavky na dodržování předpisů a podpůrné služby na základní úrovni;

6.poukazuje na rostoucí trend v řadě položek provozních výdajů; konstatuje, že odměny evropských pověřených žalobců dosáhly 8,7 milionu EUR a představují hlavní provozní výdaje z důvodu zvýšeného počtu evropských pověřených žalobců v roce 2022; konstatuje, že náklady na služební cesty a provozní schůze představovaly 5,2 % provozních výdajů (1,1 milionu EUR) ve srovnání s 2,9 % v roce 2021 a jen u služebních cest činil nárůst v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 (poté, co úřad EPPO získal finanční autonomii) 170 % v důsledku nárůstu počtu zaměstnanců a externích činností v prvním úplném roce činnosti; rovněž konstatuje, že na překladatelské služby bylo vyčleněno 2,8 milionu EUR, což představuje 14 % provozních výdajů, zatímco v roce 2021 to bylo 7,6 %; uznává, že vzhledem k očekávanému nárůstu počtu případů v oblasti vyšetřování v následujících letech jsou zapotřebí další zdroje na překlady; žádá úřad EPPO, aby Parlament informoval o svých plánech na další rozšíření využívání automatizovaných překladatelských služeb prostřednictvím interně vyvinutého „překladatelského portálu“ a většího využívání vnitrostátních soudních překladatelů placených zúčastněnými členskými státy;

7.konstatuje, že prognóza výdajů spojených s činností úřadu EPPO je velmi složitá vzhledem k míře odhalování podvodů, typologii a povaze případů, efektivitě úřadu EPPO při vedení vyšetřování a stíhání s ohledem na jejich závaznou povahu a postupy a omezení vnitrostátních soudních systémů, neexistenci pevného vztahu mezi počtem vyšetřování a náklady na ně a v neposlední řadě také vzhledem k rozsahu finančních zájmů Unie, které je třeba chránit, včetně plánů Polska a Švédska se k úřadu EPPO připojit; rovněž poznamenává, že je obtížné odhadnout prognózu výdajů na případy související s Nástrojem pro oživení a odolnost – z důvodu bezprecedentního způsobu provádění a obrovského objemu zdrojů;

8.připomíná svou výzvu k zohlednění dopadu nasazení Nástroje pro oživení a odolnost v prognóze, kterou má úřad EPPO sdělit Komisi v rámci rozpočtového procesu; sdílí názor, že pracovní zátěž úřadu EPPO, jež byla původně podceňována, prošla podstatným nárůstem a bude růst i v nadcházejících letech, zejména s ohledem na počet případů souvisejících s Nástrojem pro oživení a odolnost (v roce 2022 bylo zahájeno pouze 15 případů, ale v roce 2023 jich bude zahájeno více, protože tento nástroj dosáhne svého vrcholu v provádění), a že větší počet případů ve fázi soudního řízení bude vyžadovat jiné zaměření než případy ve fázi vyšetřování;

9.uznává, že úřad EPPO jednoznačně přispívá k evropské přidané hodnotě, pokud jde o koordinaci a spolupráci s členskými státy při vyšetřování a stíhání trestných činů proti finančním zájmům Unie, a že úřad EPPO v tomto ohledu dosahuje cílů stanovených v nařízení (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017; očekává, že členské státy budou dodržovat zákonné povinnosti a hlásit úřadu EPPO všechny relevantní případy; se znepokojením konstatuje, že v několika případech členské státy označují trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie za vnitrostátní případy, které spadají do pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce; konstatuje, že se v několika případech v několika zemích objevily spory o pravomoci mezi vnitrostátními orgány a evropskými pověřenými žalobci; je si vědom toho, že podle čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1939 o případech neshody ohledně pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce rozhoduje tentýž vnitrostátní justiční orgán, který je odpovědný za určení orgánu příslušného k trestnímu stíhání na vnitrostátní úrovni; vyjadřuje politování nad tím, že v řadě zúčastněných členských států nejsou platné postupy a vnitrostátní orgány pověřené rozhodováním o těchto případech, jež se týkají kompetenčních sporů, v souladu s nařízením (EU) 2017/1939, zdůrazňuje, že v případě kompetenčních sporů mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a vnitrostátním orgánem pověřeným trestním stíháním by vnitrostátní orgán příslušný k rozhodování o přidělení příslušnosti mohl dospět ke svému závěru, aniž by žádal Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce, ale namísto toho vydal rozhodnutí, které je pro Úřad evropského veřejného žalobce závazné, a poukazuje na to, že to je v rozporu s duchem nařízení (EU) 2017/1939, které stanoví, že Soudní dvůr má v souladu s článkem 267 Smlouvy o fungování Evropské unie pravomoc rozhodovat o předběžné otázce ohledně výkladu ustanovení o kompetenčních sporech mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a vnitrostátními orgány; domnívá se, že v současné situaci chybí právní jasnost; vybízí všechny členské státy k užší spolupráci s úřadem EPPO; zdůrazňuje, že pravomoc úřadu EPPO je jasně vymezena v čl. 22 odst. 1 a 2 a v článku 23 nařízení (EU) 2017/1939 a že všechny členské státy by měly toto nařízení dodržovat; konstatuje, že pokud mají členské státy pochybnosti o pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce v konkrétním případě, existuje možnost předložit podle článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 42 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2017/1939 Soudnímu dvoru předběžnou otázku k rozhodnutí o předběžné otázce; naléhavě vyzývá Komisi, aby v případě porušení nařízení (EU) 2017/1939 předložila danou věc Soudnímu dvoru; se znepokojením konstatuje, že otázka pravomoci může vést k přerušení vyšetřování; je znepokojen možnou ztrátou důkazů v případě přerušení případů; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s hodnotící zprávou, která bude předložena v roce 2026, shromažďovala informace o případech týkající se kompetenčních sporů;

10.konstatuje, že v roce 2022 se z 15 aktivních případů souvisejících s Nástrojem pro oživení a odolnost, jež jsou uvedeny ve výroční zprávě Úřadu evropského veřejného žalobce, vyskytlo 9 případů z Itálie, 2 z Portugalska, 3 z Rumunska a 1 případ z Chorvatska; důrazně vybízí Úřad evropského veřejného žalobce, aby hledal způsoby podvodů v zemích, v nichž došlo k více než jednomu případu souvisejícímu s Nástrojem pro oživení a odolnost, a aby o těchto způsobech informoval úřad OLAF i pracovní skupinu na podporu oživení a odolnosti s cílem v první řadě omezit množství případů podvodů, k nimž dochází;

11.konstatuje, že úřad EPPO v současné době vede odhadem 170 aktivních vyšetřování ve více než 7 zemích souvisejících s Nástrojem pro oživení a odolnost a že škoda se v těchto aktivních vyšetřováních v současné době odhaduje na 530 milionů EUR; konstatuje, že úřad EPPO odhaduje, že počet nových aktivních vyšetřování souvisejících s finančními prostředky na oživení a odolnost se bude v důsledku toho, že se více zemí stane příjemci prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost, zvyšovat, a vyzývá úřad EPPO, aby podle toho plánoval svůj rozpočet a kapacity;

12.pokud jde o výši zdrojů přidělených Úřadu evropského veřejného žalobce, zdůrazňuje, že přidělené rozpočtové a lidské zdroje by měly být přiměřené, aby umožnily účinné a úspěšné plnění jeho mandátu a běžné provádění souvisejících správních postupů; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce přezkoumala rozpočtový rámec Úřadu evropského veřejného žalobce s cílem nalézt vhodné způsoby, jak jej v jeho práci podporovat, a to s vědomím, že v souvislosti s rostoucím počtem složitých případů budou zapotřebí dodatečné zdroje, které by neměly záviset na revizi nařízení (EU) 2017/1939 nebo mandátu úřadu EPPO; konstatuje, že i v tomto ohledu se očekává rostoucí počet právních námitek, které zpochybní výklad právního rámce úřadu EPPO a jeho začlenění do soudních systémů členských států, nebo námitek před Soudním dvorem;

13.pokud jde o využívání zdrojů přidělených úřadu EPPO, je srozuměn s tím, že úřad EPPO průběžně aktualizuje a reviduje svá interní finanční pravidla upravující finanční aspekty jeho činnosti; za tímto účelem vítá probíhající dialog s Komisí a je si vědom toho, že v souladu s návrhy Komise byla nedávným rozhodnutím kolegia úřadu EPPO změněna jeho finanční pravidla, a to tak, že byla doplněna možnost uzavírat dohody s příslušnými orgány členských států a uzavírat smlouvy bez použití zadávacího řízení, pokud zadávání veřejných zakázek není možné;

14.bere na vědomí, že v roce 2022 byla vyhlášena pilotní rámcová dohoda pro úhradu žádostí podaných podle čl. 91 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1939, která má pokrýt mimořádně nákladná vyšetřovací opatření prováděná na vnitrostátní úrovni jménem úřadu EPPO;

15.poukazuje na to, že je třeba umožnit řádné provádění čl. 91 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1939, a zdůrazňuje, že potřeba mít zvláštní charakteristiky výdajů na stíhání a vyšetřování (včetně výjimečných případů provozních výdajů úřadu EPPO upravených v čl. 91 odst. 6); vyjadřuje politování nad tím, že návrh předložený v rámci třístranných jednání o přepracovaném znění byl vypuštěn; trvá na tom, že by Komise měla ve spolupráci s úřadem EPPO prozkoumat alternativní možnosti, které by umožnily účinné a efektivní provádění tohoto ustanovení;

16.zdůrazňuje, že po zahájení provozní činnosti úřadu EPPO přestal legislativní finanční výkaz za rok 2017 vyhovovat svému účelu z důvodu značně podhodnoceného pracovního zatížení a nebyla navržena jeho aktualizace; v tomto ohledu se domnívá, že neexistence přezkumu rozpočtu úřadu EPPO v polovině období brání úřadu EPPO v tom, aby měl jasnou představu o zdrojích, které jsou k dispozici pro budoucí činnosti již existujících případů, a aby předvídal přípravné činnosti k plnění rozpočtu před koncem procesu schvalování rozpočtu;

17.opakuje svůj názor, že neexistence střednědobého rámce zdrojů pro úřad EPPO, pokud jde o rozpočet i personální obsazení v době, kdy je třeba rychle nastartovat operace a vytvořit administrativní základy, omezuje možnosti, které by měly být k dispozici pro dosažení maximální flexibility při vytváření organizační infrastruktury pro tak inovativní projekt, jakým je tento úřad;

18.je si vědom toho, že úřad EPPO usiluje o spolupráci a koordinaci s členskými státy ohledně toho, jak by měly být úřadu EPPO hlášeny a řešeny na úrovni vyšetřování a trestního stíhání podvody týkající se Nástroje pro oživení a odolnost a jak by úřad EPPO mohl v tomto ohledu účinně zasahovat; domnívá se, že zapojení Úřadu evropského veřejného žalobce do vyšetřování a stíhání případů podvodů s dopadem na finanční prostředky Nástroje pro oživení a odolnost má zásadní význam pro ochranu finančních zájmů Unie; připomíná, že je úřad EPPO nezávislou institucí Unie a opakuje svou výzvu Komisi, aby poskytla úřadu EPPO odpovídající pokyny ohledně podpory pro přijetí nápravných opatření, která mají být přijata v návaznosti na nezávislé vyšetřování a stíhání podvodů týkajících se Nástroje pro oživení a odolnost ze strany úřadu EPPO, a jak by měl rozpočtový orgán informovat o dostupných možnostech;

19.bere na vědomí nárůst počtu oznámení o trestných činech podaných úřadu EPPO (3 318 v roce 2022 oproti 2 832 v roce 2021) a následný nárůst zahájených vyšetřování (865 v roce 2022 s odhadovanou škodou ve výši 9,9 miliardy EUR oproti 576 v roce 2021 s odhadovanou škodou ve výši 5,4 miliardy EUR); konstatuje, že počet uzavřených případů (251 v roce 2022 oproti 57 v roce 2021) a počet obžalob (87 v roce 2022 oproti 5 v roce 2021) spolu s příkazy k zmrazení, které úřad EPPO obdržel, činily jen v roce 2022 359,1 milionu EUR (oproti požadovaným 516 milionům EUR); konstatuje, že v roce 2022 bylo u Soudního dvora uzavřeno 20 případů, a považuje za důležité, aby úřad EPPO systematicky podával zprávy o následných opatřeních v těchto případech, pokud jde o přijatá finanční opatření (konfiskace nebo vymáhání), aby bylo možné lépe pochopit dopad činnosti úřadu EPPO; vyzývá Komisi, aby prozkoumala nejvhodnější způsoby pomoci úřadu EPPO při monitorování a následných činnostech tak, aby nedošlo k odklonu zdrojů úřadu EPPO od jeho úkolů v oblasti vyšetřování a trestního stíhání; podporuje úřad EPPO, aby se tam, kde je to možné a vhodné, zapojil do lepší spolupráce s ostatními složkami struktury pro boj proti podvodům, jako je Eurojust a Europol, nebo aby prostřednictvím úřadu OLAF využíval koordinační služby pro boj proti podvodům (AFCOS) zřízené v členských státech;

20.vyzývá úřad EPPO, aby zavedl systém sledování zvýšení efektivity, úspor času a nákladů, a oceňuje přijetí systému řízení kvality s cílem optimalizovat klíčové procesy a dosáhnout zvýšení organizační výkonnosti, kvality služeb a efektivity nákladů; bere na vědomí, že některé postupy byly přepracovány, aby se snížila zbytečná administrativní zátěž a nadbytečnost;

21.bere na vědomí, že úřad EPPO uplatňuje ve všech svých činnostech přístup založený na rizicích se zaměřením na identifikaci vysoce rizikových oblastí; vítá přijetí politiky vnitřního kontrolního prostředí úřadu EPPO a vyzývá vedení úřadu EPPO, aby sledovalo účinnost této politiky17 zásad vnitřní kontroly, aby ověřilo, že jsou průběžně přizpůsobovány cestě růstu organizační vyspělosti úřadu EPPO; v této souvislosti oceňuje nedávno provedené hodnocení, jehož výsledkem je plán provádění zaměřený na zjištěné nedostatky; poukazuje na to, že u hlavních zbývajících vysoce rizikových oblastí bylo určeno, že vznikají v důsledku nedostatku zdrojů (v případech, kdy je úřad EPPO nucen volit mezi činnostmi, které jsou stejně důležité pro plnění jeho mandátu, nebo v případech, kdy není schopen poskytnout přiměřené ujištění o dodržování všech správních norem);

22.vítá přijetí klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) pro provozní i administrativní činnosti v návaznosti na roční a víceletý pracovní program; konstatuje, že hlavní klíčové výkonnostní ukazatele pro provozní činnosti neobsahují žádný konkrétní odkaz na částky získané zpět z rozpočtu Unie, jejichž zajištění je v konečném důsledku smyslem existence architektury pro boj proti podvodům, jejíž důležitou součástí úřad EPPO je; žádá úřad EPPO, aby přijal ukazatele související s plněním tohoto základního úkolu;

23.oceňuje, že kolegium úřadu EPPO přijalo v roce 2022 statut interního auditu a plán auditu založený na rizicích, v němž jsou stanoveny priority interního auditu na období 2022–2024; vybízí Útvar interního auditu (IAS) a útvar interního auditu (IAC), aby koordinovaly svou činnost s cílem poskytovat úřadu EPPO poradenství a pomáhat mu při zavádění jeho hlavních klíčových procesů a dosahování jeho cílů;

24.požaduje lepší systém monitorování výsledků a sledování finančního dopadu práce úřadu EPPO; upozorňuje, že je třeba mít k dispozici více souhrnných údajů o případech, aby bylo možné vzorce podvodů lépe identifikovat; vyzývá k další koordinaci v této oblasti s Europolem;

25.podotýká, že úřad EPPO usiluje o dosažení plného souladu s normami Unie pro řízení veřejné správy, a připomíná, že mezi tyto základní požadavky patří přijetí komplexního plánu kontinuity činností;

26.pozoruje trend růstu počtu zaměstnanců; jejich počet činil 58 v roce 2020 a vzrostl na 122 v roce 2021 a na 217 na konci roku 2022; je si vědom toho, že na rok 2022 požadoval úřad EPPO 171 dočasných zaměstnanců, 48 smluvních zaměstnanců a 29 vyslaných národních odborníků, což představuje celkem 248 pracovních míst (ve srovnání se situací v roce 2021, kdy bylo vyčleněno 95 dočasných zaměstnanců, 35 smluvních zaměstnanců a 0 vyslaných národních odborníků, což představuje celkem 130 pracovních míst); konstatuje, že rozpočtový orgán poskytl 100 % požadovaných pracovních míst;

27.poukazuje na to, že v roce 2022 vedlo úsilí úřadu EPPO o nábor dostatečného počtu kvalifikovaných zaměstnanců s rychlými postupy k přijetí 85 statutárních zaměstnanců v ústředí a 22 evropských pověřených žalobců práce ve vnitrostátních úřadech; konstatuje, že s 217 z 248 rozpočtovaných pracovních míst obsazených na konci roku 2022 se míra obsazenosti pracovních míst obsazených dočasnými zaměstnanci, smluvními zaměstnanci a vyslanými národními odborníky snížila na 87,5 % (oproti 94 % v roce 2021), zatímco u evropských pověřených žalobců se míra obsazenosti zvýšila na 82,1 % (s obsazením 115 ze 140 rozpočtovaných pracovních míst evropských pověřených žalobců) oproti 68 % v roce 2021 (s obsazením pouze 95 ze 140 rozpočtovaných pracovních míst evropských pověřených žalobců), čímž celková míra obsazenosti dosáhla 85,56 % (oproti 81 % v roce 2021);

28.zdůrazňuje, že během návštěvy úřadu EPPO v rámci cesty Výboru pro rozpočtovou kontrolu do Lucemburku v roce 2023 úřad EPPO vyjádřil naléhavou potřebu většího počtu právních odborníků, aby se zabývali velkým počtem vyšetřování; konstatuje, že v roce 2022 bylo aktivních více než 1117 vyšetřování (statistika úřadu EPPO za rok 2022); uznává, že Komise je v této oblasti již aktivní, ale žádá, aby byly doplněny další kapacity, zejména s ohledem na nevyřízené a další nové případy související s Nástrojem pro oživení a odolnost a dalekosáhlými podvody v oblasti DPH; poukazuje na to, že Komise možná podcenila potřeby a kapacity; uznává, že GŘ pro rozpočet a Komise doposud požadavkům úřadu EPPO vyhovovaly;

29.chápe, že se očekává nárůst administrativních a ústředních podpůrných funkcí v souladu s větším počtem provozních zaměstnanců a že další nábor bude mít zásadní význam také v oblasti digitálních a bezpečnostních služeb; oceňuje, že dodatečné provozní potřeby byly zahrnuty do jednotného programového dokumentu úřadu EPPO na období 2024–2026 a do rozpočtových požadavků na rok 2024;

30.je si vědom toho, že lucemburský trh práce je velmi konkurenční a že podmínky nabízené správou Unie nejsou v porovnání s místním trhem atraktivní (kde probíhají různé valorizace platů v průběhu roku) a nezohledňují dostatečně vysoké životní náklady (zejména v oblasti bydlení); chápe, že tato obtížná situace je ještě palčivější pro stážisty a smluvní zaměstnance, a proto jsou smluvní zaměstnanci postupně vyřazováni ve prospěch dočasných zaměstnanců, kteří využívají výhodnější smlouvy; konstatuje, že přilákání a udržení zaměstnanců se v roce 2022 stalo ještě obtížnějším kvůli míře inflace a zvýšeným životním nákladům a že údaje o kompenzacích nemají tak pozitivní dopad jako mimo správu Unie, kde vnitrostátní valorizace mezd zachovala ochranu kupní síly občanů;

31.konstatuje, že je úřad EPPO méně atraktivním než ostatní čtyři orgány a instituce EU, které působí v Lucemburku, protože nemůže nabídnout způsob, jak se stát úředníkem EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby úřad EPPO nabízel smluvním a dočasným zaměstnancům atraktivní platy, které budou konkurenceschopné s nabídkami v soukromém sektoru včetně odvětví právních služeb a služeb IT, s cílem přilákat nejlepší a nejtalentovanější zaměstnance s mezinárodními zkušenostmi; zdůrazňuje, že je možné, že bude nutné stávající platy a rozpočet upravit tak, aby odrážely tuto potřebu;

32.konstatuje, že na konci roku 2022 byla v rámci 217 zaměstnanců (122 mužů a 95 žen) celkově zajištěna přiměřená geografická a genderová vyváženost; vítá skutečnost, že pracovníci zajišťující nábor zaměstnanců neustále monitorují zastoupení jednotlivých členských států mezi zaměstnanci úřadu EPPO a snaží se zajistit rovnováhu, zejména s ohledem na zjištěné nerovnoměrné rozložení uchazečů; konstatuje však, že rozdělení podle pohlaví na vyšších a středních manažerských pozicích (čtyři ku jedné) stále není optimální, a opakuje, že tento aspekt by měl být zlepšen v rámci celkové strategie rozmanitosti, včetně odpovídající podpory pro osoby se zdravotním postižením, aby se ucházely o zaměstnání; opakuje svou žádost, aby úřad EPPO neprodleně přijal chartu diverzity a začleňování, a to s ohledem na nárůst počtu zaměstnanců v posledním roce;

33.poznamenává, že do konce roku 2022 bylo 275 z 332 zaměstnanců (82,83 % oproti 186 zaměstnancům, tj. 86 % v roce 2021) nasazeno ve vyšetřovacích činnostech (dočasní zaměstnanci, smluvní zaměstnanci, vyslaní národní odborníci a evropští pověření žalobci), zatímco 57 zaměstnanců bylo zaměstnáno v administrativních podpůrných a kontrolních funkcích (17,17 %) a 9 vyšetřovacích míst zůstalo neobsazeno;

34.konstatuje, že jmenování evropských pověřených žalobců je sdílenou odpovědností Úřadu evropského veřejného žalobce a členských států; zdůrazňuje, že tento postup jmenování musí být vždy v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2017/1939 a se zásadou vnitrostátní procesní autonomie;

35.je potěšen zvýšeným počtem osob přijatých na pozici evropského pověřeného žalobce v několika členských státech; je si vědom toho, že účast kvalifikovaných uchazečů by mohla být posílena a proces jmenování by mohl být selektivnější, pokud by se přijala jasná kariérní perspektiva a příznivější administrativní disciplína v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění; domnívá se, že vytvoření zvláštního statusu pro evropské pověřené žalobce, jak vyplývá z povahy jejich soudní funkce, by zvýšilo atraktivitu těchto míst; vyzývá úřad EPPO a Komisi, aby prozkoumaly všechna možná řešení s cílem posílit svůj dialog o dosažení tohoto výsledku a vzít v úvahu výhody, které by to přineslo z hlediska kompetencí a provozní účinnosti; opakuje svůj názor, že tato situace je další podporou výzvy k revizi nařízení (EU) 2017/1939 a statusu úřadu EPPO;

36.konstatuje, že úřad EPPO stále zaměstnává externí poskytovatele služeb, kteří pracují na místě (39 zaměstnanců v roce 2022); je si vědom toho, že v průběhu roku 2022 se úřad EPPO opět musel uchýlit k využívání dočasných zaměstnanců pro finanční transakce, což je v rozporu s jeho vlastními finančními pravidly; chápe, že toto rozhodnutí, které bylo transparentně zveřejněno, bylo vynuceno potřebou nasadit dostupné statutární zaměstnance do rolí vyšetřovatelů a žalobců; poznamenává však, že úřad EPPO se přestal spoléhat na dočasné zaměstnance při zpracování finančních transakcí poté, co zvýšil své personální kapacity;

37.pozoruje zvýšené náklady na vzdělávací kurzy v roce 2022 a bere na vědomí, že to vedlo k intenzivnějšímu využívání platformy EU Learn, což téměř zdvojnásobilo náklady v této oblasti;

38.zdůrazňuje, že v současné době vymezují pružnou pracovní dobu a režim práce na dálku dva soubory předpisů, přičemž rozhodnutí kolegia úřadu EPPO o pracovní době přijaté v říjnu 2021 se vztahuje pouze na žalobce a správního ředitele a rozhodnutí kolegia úřadu EPPO přijaté v prosinci 2022 se vztahuje na ostatní zaměstnance; zdůrazňuje, že obě rozhodnutí jsou platná a uplatňují se na příslušné adresáty současně;

39.chápe, že první rozhodnutí je restriktivnější a přizpůsobuje pracovní dobu a související možnosti pro úrovně řízení požadavkům úřadu EPPO, aby byla zaručena konzistence a kontinuita rozhodovacích procesů, zatímco druhé rozhodnutí má za cíl optimalizovat rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem; poznamenává, že podobné rozlišení je přijato i pro režim práce na dálku, kdy vedoucí pracovníci mají právo vykonávat práci na dálku maximálně 60 dní v kalendářním roce, zatímco ostatní zaměstnanci se mohou rozhodnout pro práci na dálku v rozsahu 20 % až 60 % týdenní pracovní doby; upozorňuje, že obě skupiny zaměstnanců mohou pracovat na dálku ze zahraničí až do výše 10 pracovních dnů; vybízí úřad EPPO, aby konzultoval své zaměstnance a provedl průzkum, který by ověřil míru spokojenosti, a aby konzultoval s výborem zaměstnanců případná další rozhodnutí, která by měla být v této věci přijata;

40.poznamenává, že nebyl zaznamenán žádný případ vyhoření nebo obtěžování a že počet dlouhodobých pracovních neschopností je velmi nízký; vítá přijetí strukturovaného postupu pro oznamování případů obtěžování ze strany evropského nejvyššího žalobce a evropských žalobců, jakož i jeho zpřístupnění všem zaměstnancům;

41.vítá, že dobré pracovní podmínky zaměstnanců budou představovat klíčový rozměr širšího provádění rámce pro lidské zdroje a že úřad EPPO bude věnovat stále více prostředků na dobré pracovní podmínky zaměstnanců; důrazně úřad vybízí k tomu, aby sladil své stávající a budoucí politiky v oblasti začleňování, obtěžování a rovnosti a aby pravidelně prováděl průzkumy mezi svými zaměstnanci, pokud možno podporou vzájemného hodnocení s ostatními složkami struktury pro boj proti podvodům (Eurojust, OLAF atd.) a obecně podporou rozmanitosti, aby se pracovní místo stalo atraktivnějším pro uchazeče se specifickými potřebami;

42.konstatuje, že v roce 2022 nebyli přijati žádní stážisté, ale přípravné práce na vytvoření podmínek pro budoucí složky řízení lidských zdrojů zahrnovaly stáže; schvaluje návrh a provedení pilotního programu stáží na začátku roku 2023, jehož výsledky se v současné době zkoumají s cílem zavést program stáží od roku 2024; zdůrazňuje, že problémy spojené s životními náklady v Lucembursku představují pro potenciální stážisty významnou překážku; trvá na tom, že aby byla v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 14. června 2023 o kvalitních stážích v Unii 2020/2005(INL), které prosazuje, aby všichni stážisté v Evropě byli placeni, měla by být stáž odměňována;

43.konstatuje, že v Kodexu chování úřadu EPPO jsou uvedeny očekávané normy chování pro zaměstnance na všech úrovních a že v průběhu roku 2022 byly posíleny etické rozhodovací procesy zavedením konkrétních pokynů pro řešení etických dilemat a etické rozhodování o externích aktivitách a přijímání darů a pohoštění;

44.konstatuje, že pro zaměstnance úřadu EPPO jsou pořádána pravidelná školení (2krát měsíčně) o etickém rámci úřadu EPPO, kodexu řádného úředního chování a strategii boje proti podvodům a že v roce 2022 byla spuštěna specializovaná sekce na intranetu úřadu EPPO věnovaná etickému rámci; v této souvislosti poznamenává, že současná účast zaměstnanců na kurzech zvyšování povědomí se zdá být omezená (v roce 2022 se vzdělávacích kurzů zúčastnilo celkem 69 zaměstnanců); žádá úřad EPPO, aby prozkoumal schůdné možnosti, jejichž cílem je zvýšit účast; lituje, že dosud nebyl zahájen průzkum, který by vyhodnotil povědomí zaměstnanců o etice, a vyzývá úřad EPPO, aby zintenzivnil dialog se zaměstnanci prostřednictvím průzkumů a podporoval účast zaměstnanců na pravidelných všeobecných shromážděních;

45.bere na vědomí, že v roce 2022 nebyl odhalen žádný případ střetu zájmů; vítá politiku střetu zájmů, která se v současné době připravuje; bere na vědomí, že pro členy kolegia úřadu EPPO, evropské pověřené žalobce a zaměstnance operační jednotky byla stanovena zvláštní pravidla pro střet zájmů; konstatuje, že kodex profesních norem pro zaměstnance úřadu EPPO odpovědné za plnění rozpočtu a listina úkolů a povinností pověřených schvalujících osob stanoví pravidla použitelná v situacích možného střetu zájmů; konstatuje, že úřad EPPO sice dodržuje obecné ustanovení článku 16 služebního řádu, ale nepřijal cílenou politiku týkající se efektu otáčivých dveří; vybízí úřad EPPO, aby takovou politiku přijal;

46.bere na vědomí, že v roce 2022 provedl úředník pro vnitřní kontrolu úřadu EPPO přezkum akčního plánu pro boj proti podvodům na období 2021–2022, po němž byla 1. března 2023 přijata aktualizovaná verze (strategie pro boj proti podvodům na období 2023–2025) zaměřená na nedostatky a nově vznikající rizika zjištěná během prvního roku provádění;

47.zdůrazňuje, že specializovaný postup pro oznamování a boj proti odvetným opatřením není dosud formalizován, ale že se na něm pracuje v průběhu roku 2023, a že v současné době finanční pravidla úřadu EPPO poskytují pokyny k opatřením, která musí dodržovat zaměstnanec nebo jiný pracovník, včetně národních odborníků vyslaných do úřadu EPPO; zdůrazňuje, že by měla být co nejdříve formalizována politika oznamování a boje proti odvetným opatřením, aby bylo zajištěno bezpečné a chráněné pracoviště; naléhavě žádá, aby byl takový mechanismus pečlivě naplánován a strukturován tak, aby odděloval skutečné oznamovatele od těch, kteří vznášejí falešná obvinění; tvrdí, že by měla být zajištěna ochrana falešně obviněných nebo pomluvených osob, a vybízí k vypracování standardů podobných těm, které v tomto ohledu používají jiné orgány EU;

48.bere na vědomí, že Komise prostřednictvím svého generálního ředitelství pro informatiku (nyní přejmenovaného na digitální služby) nebude moci po polovině roku 2024 poskytovat úřadu EPPO služby digitálního pracoviště, a to z důvodu změny informačních systémů Komise a politiky v oblasti informačních technologií, která omezuje poskytování služeb digitálního pracoviště pouze na služby Komise; konstatuje, že počáteční přístup úřadu EPPO spočíval v tom, že upřednostnil zdroje na vytvoření a fungování základních digitálních služeb spojených s jeho provozní činností, jako je systém správy případů, přičemž uznává, že digitální služby úřadu EPPO, které se přinejmenším zčásti liší od služeb Komise, by ve střednědobém horizontu potřebovaly přizpůsobený přístup; konstatuje, že zamýšlené přerušení služeb ze strany Komise by mohlo způsobit další problém pro organizaci úřadu EPPO v klíčové fázi konsolidace jeho fungování; vyzývá Komisi, aby usnadnila přechod úřadu EPPO na uspokojivou úroveň digitální autonomie jeho základních služeb;

49.důrazně žádá, aby služby Komise v oblasti IT nebyly přerušeny, dokud úřad EPPO nebude mít spolehlivý IT systém, aby se zabránilo ztrátě údajů, zejména o spisech případů; zdůrazňuje, že v této oblasti je mezi Komisí a úřadem EPPO nezbytná jasná komunikace a operativní koordinace na nejvyšší úrovni; zdůrazňuje, že plynulý a nepřetržitý přechod mezi systémy je klíčový pro kontinuitu pracovních postupů, spolehlivost dat a fungující provozní struktury;

50.konstatuje, že EPPO naráží na překážky spojené se zpracováním nedigitalizovaných dokumentů shromážděných v souvislosti s vyšetřováním vnitrostátními orgány a soukromými subjekty; vyzývá členské státy, aby digitalizovaly své dokumenty a postupy a umožnily tak úřadu EPPO zlepšit nákladovou efektivitu;

51.chápe, že současnou výzvou v oblasti digitalizace je posílení automatizovaného vyhledávání a úkolů s cílem zvýšit výkonnost a použitelnost systému správy případů úřadu EPPO, který je nezbytný k tomu, aby úřad EPPO získal celkový pohled na zločinecké sítě a zjistil vazby mezi případy; konstatuje, že omezení externího zadávání služeb a posílení bezpečnosti jsou zásadní pro účinnou reakci na zvýšené fyzické a kybernetické hrozby pro ústřední i decentralizované pobočky úřadu EPPO;

52.bere na vědomí navýšení rozpočtu investovaného do IT projektů v roce 2022 (11,3 milionu EUR oproti 6,1 milionu EUR v roce 2021 v období finanční autonomie); oceňuje zejména pozornost věnovanou vytvoření a zavedení systému správy případů úřadu EPPO, který by měl zajistit interoperabilitu s 22 členskými státy; chápe, že účinnost stávajících nástrojů z hlediska interoperability není optimální a že pouze přijetí minimálních společných dohod o výměně údajů a nástrojů justiční interoperability umožní účinnou výměnu informací a spolupráci prostřednictvím různých platforem používaných různými členskými státy; vybízí úřad EPPO, aby dále pokračoval v koordinaci s členskými státy a ve spolupráci s příslušnými orgány vnitrozemské spolupráce s cílem navrhnout společný model výměny odlišný od modelu uplatňovaného v současné situaci, kdy se systém založený na nalezení či nenalezení shody („hit-no-hit“) opírá o dvoustranné modely;

53.zdůrazňuje zvýšenou hrozbu pro strukturální integritu IT úřadu EPPO, která vyplývá z agresivity organizovaného zločinu, proti němuž úřad EPPO bojuje, a z níž vyplývá potřeba posílit fyzickou a digitální bezpečnost; podporuje záměr úřadu EPPO vybudovat vlastní kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti, které by doplnily služby CERT-EU a GŘ DIGIT a spolupracovaly s nimi; podporuje úřad EPPO v jeho žádosti o přidělení dalších zdrojů na ochranu jeho kybernetické bezpečnosti; vybízí zaměstnance úřadu EPPO, aby aktivně vyjadřovali své potřeby další infrastruktury kybernetické bezpečnosti nebo školení v oblasti kybernetické bezpečnosti jak v rámci samotné organizace, tak i Parlamentu a Komisi prostřednictvím příslušných kanálů přes vedoucí;

54.oceňuje, že úřad EPPO vytvořil vlastní ekosystém pro správu případů, jehož všechny součásti jsou umístěny v datovém centru úřadu EPPO a spravovány jeho zaměstnanci, což úřadu EPPO zaručuje kontrolu, zachování a vlastnictví systémů a zpracovávaných údajů;

55.uznává, že úřad EPPO potřebuje moderní vybavení, systémy pro kybernetickou bezpečnost a IT systémy, aby mohl řešit stále složitější trestné činy, které často zahrnují digitální prvky; bere na vědomí prezentaci úřadu EPPO během pracovní cesty výboru CONT do Lucemburku o neustálém nárůstu množství trestných činů s digitálními prvky, jako jsou podvody s kybernetickou měnou;

56.vyzývá digitální služby Komise a úřadu EPPO, aby pro úřad EPPO zavedly snadno identifikovatelné e-mailové adresy, které nebudou zavádějící, neboť v současné době může být koncovka „ext.ec“ v e-mailových adresách matoucí pro zaměstnance jiných institucí a pro vnější komunikaci, neboť tuto koncovku obvykle uvádějí pouze externí konzultanti, a podkopává legitimitu zaměstnanců úřadu EPPO, kteří e-mailovou adresu používají;

57.vybízí útvary evropského veřejného žalobce a evropských pověřených žalobců, aby pokračovaly ve své práci koordinovaně a zajistily účinný dohled nad zpracováním údajů, které shromažďují, a aby zároveň zaručily dodržování práv jednotlivců na ochranu údajů;

58.vítá podpis nájemní smlouvy s lucemburskými orgány o užívání budovy, v níž v současné době úřad EPPO sídlí (budova TOB), a formální poskytnutí současných kanceláří úřadu EPPO bez nájemného do 31. prosince 2029; je srozuměn s tím, že tato dohoda může být každoročně s tichým souhlasem prodloužena, pokud ji jedna ze stran nevypoví s dvanáctiměsíční výpovědní lhůtou; konstatuje, že úřad EPPO platí poplatek za služby ve výši 716 724 EUR ročně a jednorázové náklady na dodatečnou bezpečnost a další dodatečná zařízení, která si úřad EPPO vyžádá; upozorňuje, že v roce 2022 byla zahájena rekonstrukce dalších dvou pater budovy TOB, která mají být využívána úřadem EPPO a přizpůsobena povaze jeho práce, jež není zcela slučitelná s otevřenými prostory a sdílenými pracovními stoly (tzv. „hotdesking“);

59.zdůrazňuje, že pokud jde o fyzickou bezpečnost, úřad EPPO zavedl bezpečnostní opatření, vybavení a postupy, které řeší hrozby pro jeho prostory, majetek a zaměstnance; upozorňuje, že provádění opatření fyzické bezpečnosti podporuje také řada politik, postupů a pokynů; v této souvislosti oceňuje, že v roce 2022 bylo provedeno posouzení rizik v oblasti fyzické bezpečnosti s cílem zjistit nedostatky a řešit je; je si vědom toho, že v červnu 2023 požádal úřad EPPO o 21 dodatečných pracovních míst za účelem posílení své bezpečnostní kapacity, opakuje, že tuto potřebu bezpečnosti zaměstnanci úřadu EPPO dále zdůrazňovali během rozpočtové kontrolní mise v Lucembursku v říjnu 2023 a že této žádosti bylo v listopadu 2023 vyhověno opravným rozpočtem zahrnujícím 8 pracovních míst a zbývajících 13 pracovních míst bude začleněno do rozpočtu na rok 2024; zdůrazňuje, že je třeba, aby úřad EPPO i nadále vyčleňoval odpovídající část rozpočtu na bezpečnostní opatření a bezpečnostní pracovníky, aby byli všichni zaměstnanci lépe chráněni, zejména s ohledem na důvěrnou povahu vyšetřování případů podvodů na vysoké úrovni a s vysokým rizikem; naléhavě žádá, aby veřejní žalobci a zaměstnanci byli dostatečně chráněni, aby mohli svou práci vykonávat v plném rozsahu bez hrozby fyzického či psychického násilí a bez vnějšího vlivu či nátlaku;

60.je si vědom toho, že vzhledem k tomu, že sídlo úřadu EPPO je v Lucemburku a příslušné služby poskytují vnitrostátní orgány, které mají na starosti také investice související s udržitelností a energetickou výkonností, nezapojil se úřad EPPO do žádných konkrétních opatření v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jako je instalace solárních panelů, pravidla systému pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a kompenzace emisí CO2;

61.bere na vědomí, že budova TOB se nachází v blízkosti veřejné dopravy, a vyzývá úřad EPPO, aby na základě stávající situace přijal strategii udržitelné mobility svých zaměstnanců;

62.chválí úsilí, které úřad EPPO vyvíjí v rámci intenzivní spolupráce a koordinace s partnery a zúčastněnými stranami, a domnívá se, že úloha úřadu EPPO jako hlavní operační složky struktury pro boj proti podvodům předpokládá nepřetržité úsilí o komunikaci a koordinaci s několika partnery, jejichž činnost byla navržena tak, aby se vzájemně doplňovala;

63.bere na vědomí, že úřad EPPO uvedl, že z 3 318 oznámení o trestných činech obdržených v roce 2022 jich 103 pocházelo od orgánů orgány, institucí a jiných subjektů Unie (55 od Evropského úřadu pro boj proti podvodům, 16 od Komise, 9 od Eurojustu, 8 od Evropského účetního dvora, 3 od Evropské centrální banky a 1 od Parlamentu), oceňuje účinnou interinstitucionální spolupráci v tomto ohledu mezi úřadem EPPO a příslušnými orgány a institucemi;

64.poukazuje na význam operativní koordinace a spolupráce mezi úřadem EPPO a úřadem OLAF, zejména s ohledem na zahájení doplňkových vyšetřování úřadu OLAF a správních vyšetřování na podporu úřadu EPPO; vyzývá oba úřady, aby dále rozvíjely svůj dialog s cílem posílit spolupráci s ohledem na výhody, které by z ní plynuly, pokud jde o řádné využívání dostupných zdrojů; dále vyzývá úřady EPPO a OLAF, aby se vyhnuly překrývání a zdvojování činností, a vybízí je, aby při výkonu svého mandátu zajistily upřímnou a vzájemnou spolupráci a maximalizovaly účinnost svých činností prostřednictvím synergií;

65.zdůrazňuje, že oznámení úřadu EPPO Komisi podle čl. 103 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1939 představují inovativní nástroj pro ochranu rozpočtu Unie; konstatuje, že v tomto konkrétním ohledu dosud žádná ze stran neposkytla zpětnou vazbu, což spolutvůrcům právních předpisů brání v komplexním pochopení základních otázek; vítá úsilí úřadu EPPO a Komise o zlepšení vnitřního mechanismu zajišťujícího předávání těchto oznámení a zdůrazňuje, že pracovní skupina, která byla nedávno zřízena při Komisi, by měla zajistit, aby oznámení úřadu EPPO pro účely správního vymáhání podle čl. 103 odst. 2 písm. c) řádně a účinně umožňovala Komisi maximalizovat vymáhání pohledávek ve prospěch rozpočtu Unie a zároveň dodržovat důvěrnost a řádný průběh vyšetřovacích úkonů; trvá na tom, aby se každoroční schůzky o provádění pracovního ujednání Komise a úřadu EPPO zaměřily na koordinaci přijímání ochranných a nápravných opatření na ochranu rozpočtu Unie; vyzývá úřad EPPO, aby poskytoval poradenství pověřeným žalobcům v členských státech v jejich úsilí, které podporuje opatření Komise na ochranu rozpočtu Unie; znovu žádá úřad EPPO i Komisi, aby o této konkrétní záležitosti podaly zprávu;

66.podotýká, že byly podepsány pracovní ujednání a pracovní dohody mezi úřadem EPPO a jeho hlavními partnery, jimiž jsou: Europol, Eurojust, OLAF, Komise, Evropský účetní dvůr a skupina EIB v oblasti prevence, odhalování, analýzy a intervence; bere na vědomí, že úřad EPPO buduje interní kapacitu na podporu své práce s analýzou jednotlivých případů; vybízí úřad EPPO a jeho partnery, aby posílili svou spolupráci s cílem navázat na soubor již vyzkoušených kompetencí a zkušeností, zabránit zdvojování a ztrátě zaměření na hlavní poslání jednotlivých složek struktury pro boj proti podvodům a optimalizovat využití dostupných zdrojů;

67.vzhledem k velkému počtu aktivních případů týkajících se prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost vybízí úřad EPPO, aby informoval Komisi o nárůstu aktivních případů souvisejících s Nástrojem pro oživení a odolnost, vybízí úřad EPPO, aby rovněž informoval Komisi, zejména pracovní skupinu na podporu oživení a odolnosti, o možných nedostatcích v dohledu nebo kontrole nebo o vzorcích podvodů v aktivních případech souvisejících s Nástrojem pro oživení a odolnost, aby Komise mohla aktualizovat nástroje a mechanismy při sledování výkonnosti a při sdělování nedostatků členským státům s cílem zabránit budoucím podvodům; připomíná všem aktérům, že prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost jsou prostředky evropskými, nikoli vnitrostátními, a spadají pod pravomoc úřadu EPPO;

68.bere na vědomí, že jednání s Parlamentem o aktualizaci pracovních ujednání stále probíhají; domnívá se, že tato situace by mohla být příležitostí k prozkoumání nových možností komunikace a spolupráce mezi úřadem EPPO a příslušnými parlamentními výbory;

69.lituje, že úřad EPPO neprojevuje dostatečné uznání, pokud jde o nakládání se žádostmi o zbavení imunity, které byly v roce 2022 předloženy Evropskému parlamentu;

70.připomíná, že Úřad evropského veřejného žalobce vznikl teprve nedávno, přesto jej však vyzývá, aby se v rámci oficiálních vztahů, které má rozvíjet s vnitrostátními a unijními institucemi, informoval o různých postupech, které uplatňují, a aby se jimi řídil, avšak zároveň dbal na to, že to nebude mít vliv na jeho postavení či mandát.

71.bere na vědomí, že v roce 2022 podepsal úřad EPPO 20 dohod o poskytování služeb nebo memorand o porozumění s dalšími orgány a institucemi Unie a že to umožnilo maximalizovat rozpočtové úspory ze zavedených smluvních nástrojů v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

72.zdůrazňuje, že je důležité vést produktivní dialog s nezúčastněnými členskými státy s cílem dosáhnout s nimi účinných pracovních ujednání; konstatuje, že v roce 2022 se pět nezúčastněných členských států podílelo na 86 šetřeních úřadu EPPO (oproti 48 šetřením v roce 2021);

73.podotýká, že spolupráce s Dánskem, Maďarskem a Švédskem založená na příslušných aktech Unie o justiční spolupráci v trestních věcech funguje hladce, i když jiným tempem než se zúčastněnými zeměmi; konstatuje, že s Polskem bylo pracovní ujednání dokončeno na technické úrovni, ale nebylo podepsáno v roce 2022, protože změny polského trestního řádu (uznání úřadu EPPO jako příslušného orgánu pro příslušné nástroje Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech) vstoupily v platnost až 27. prosince 2022; poznamenává, že to také vedlo k tomu, že úřad EPPO v souladu s nařízením o podmíněnosti informoval Komisi o systematickém nedostatku spolupráce ze strany Polska v letech 2021 a 2022 a o jeho přímém negativním dopadu na schopnost úřadu EPPO chránit rozpočet Unie prostřednictvím vyšetřování a stíhání trestných činů; velmi proto vítá zahájení procesu přistoupení Polska k Úřadu evropského veřejného žalobce na základě žádostí podaných novou polskou vládou v prosinci 2023 a přistoupení Švédska, jež bylo oznámeno v lednu 2024, a je přesvědčen, že Švédsko a Polsko, které se připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce, posílí celkovou ochranu finančních zájmů Unie;

74.lituje, že irské orgány v roce 2022 odmítly spolupracovat s úřadem EPPO a vyřídit několik žádostí o vzájemnou právní pomoc zaslaných evropskými orgány pro ochranu údajů s odvoláním na nedostatečný právní základ; podotýká, že to také vedlo k tomu, že úřad EPPO oznámil tuto situaci Komisi v souladu s nařízením o podmíněnosti; vítá však nedávná rozhodnutí irských orgánů změnit své vnitrostátní právní předpisy, které zajišťují právní rámec pro vzájemnou právní pomoc s úřadem EPPO;

75.opakuje, že nedostatečná spolupráce s úřadem EPPO ze strany kteréhokoli z členských států, ať už se účastní, nebo neúčastní posílené spolupráce, představuje riziko, že se vytvoří mezery imunity a výsad, které způsobují, že obrana finančních zájmů Unie je přinejmenším nerovnoměrná a neúčinná; vyzývá Komisi a dotčené členské státy, aby vyvinuly veškeré možné úsilí o začlenění současného scénáře s několika málo, ale stále velmi důležitými chybějícími prvky a podpořily rozšíření účasti v úřadu EPPO o další dosud nezúčastněné členské státy tak, aby se posílila účinnost ochrany Unie a vnitrostátních rozpočtů;

76.vítá uzavření několika pracovních ujednání s orgány třetích zemí, zejména s Ukrajinou, Albánií, Moldavskem, Černou Horou, Gruzií a Severní Makedonií;

77.chválí úsilí úřadu EPPO o zlepšení interní a externí komunikace; je si vědom toho, že se zlepšila interní komunikace s cílem posílit spolupráci mezi útvary a usnadnit výměnu informací a osvědčených postupů; oceňuje intenzivní akce prováděné prostřednictvím platforem sociálních sítí a sleduje trendy s cílem využít příležitostí, které nabízejí bezplatné otevřené samoobslužné platformy sociálních sítí;

78.považuje za velmi důležité úsilí úřadu EPPO při informování o jeho činnosti a zvyšování povědomí daňových poplatníků o rozsahu jeho aktivit; vítá v této souvislosti zvýšení počtu veřejných sdělení a snahu o zviditelnění funkce „Nahlásit trestný čin“ na internetových stránkách úřadu EPPO určených pro společnosti; vyzývá úřad EPPO, aby jasně informoval o výsledcích a zjištěních, a aby tak dosáhl optimální rovnováhy mezi transparentností a veřejným zájmem na jedné straně a důvěrností a řádným průběhem vyšetřování na straně druhé; vyzývá úřad EPPO, aby zajistil neutrální komunikaci o své činnosti a aby zajistil, že veškeré dříve zjištěné problémy budou náležitě řešeny;

79.chápe, že v roce 2022 měla zvýšená míra inflace, která byla důsledkem ruské útočné války proti Ukrajině, dopad na plnění souhrnného rozpočtu úřadu EPPO (což vedlo k valorizaci odměn zaměstnanců o 6,9 % a k celkovému zvýšení cen při pořizování zboží a služeb);

80.zdůrazňuje význam opatření úřadu EPPO, jejichž cílem je udržovat intenzivní komunikaci a výměny s ukrajinskými orgány, jakož i s ostatními partnery Unie, kteří se podílejí na výdajích a odhalování podvodů na Ukrajině, s cílem chránit finanční zájmy Unie;

81.oceňuje snahu úřadu EPPO objasnit, že trestné činy, které se dotýkají finančních prostředků Unie přidělených třetím zemím, spadají do jeho jurisdikce, i když jsou spáchány zcela nebo zčásti mimo společné území 22 zúčastněných členských států, kdykoli je trestný čin spáchán státním příslušníkem zúčastněného členského státu nebo úředníkem Unie, nebo pokud k naplnění skutkové podstaty trestného činu dojde v Belgii nebo Lucembursku – považovaných za sídla orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie podílejících se na výdajích z rozpočtu Unie – a to i v případě, že k naplnění ostatních znaků skutkové podstaty trestného činu došlo na Ukrajině nebo v jiné třetí zemi;

82.konstatuje, že úřad EPPO podepsal dvě pracovní dohody s ukrajinskou generální prokuraturou a Národním protikorupčním úřadem s cílem usnadnit spolupráci při vyšetřování na základě Úmluvy Rady Evropy o vzájemné pomoci v trestních věcech z roku 1959; konstatuje, že v jeho prostorách jsou pořádána školení pro ukrajinské žalobce a vyšetřovatele, kteří si vyměňují své odborné znalosti v oblasti finančních a složitých vyšetřování, a že od podpisu pracovních ujednání se konají pravidelná setkání na strategické a operativní úrovni;

83.vítá připravenost ústředí úřadu EPPO aktivovat pracovní skupinu s ukrajinskými orgány ke koordinaci vyšetřování; domnívá se, že v souvislosti s mechanismy budoucího Nástroje pro Ukrajinu by stávající rámec a partnerství navázané s ukrajinskými orgány podpořily vyšetřování a stíhání a usnadnily by rychlou a spolehlivou spolupráci; vyzývá příslušné orgány, aby přijaly novou dohodu o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi Unií a Ukrajinou s cílem dále posílit spolupráci ve specifickém kontextu mechanismu Nástroje, zejména pokud jde o zabavování, konfiskaci a navracení majetku.

84.poukazuje nicméně na vysokou míru korupce a podvodů na Ukrajině, a to jak před současnou válkou, tak v současnosti, upozorňuje, že při spolupráci na vyšetřování je třeba přijmout zvláštní opatření, aby byli chráněni zaměstnanci a svědci, konstatuje, že například protikorupční iniciativa financovaná Unií, která byla založena v roce 2017, byla v roce 2021 Účetním dvorem shledána neúčinnou, jde-li o boj proti korupci; uznává úsilí ukrajinského parlamentu (Nejvyšší rady Ukrajiny) při spolupráci s Evropskou unií a konstatuje, že k úspěšnému dosažení cílů v oblasti transparentnosti je zapotřebí dalšího protikorupčního úsilí;