1.konstatuje, že v roce 2022 mělo na finanční plnění 10. a 11. ERF (individuální závazky ve výši 853 milionů EUR a platby ve výši 2 386 milionů EUR) vliv rozhodnutí Rady (EU) 2022/1223 o opětovném použití prostředků, jejichž přidělení na závazky bylo zrušeno, ve výši 600 milionů EUR z 10. a 11. ERF;

2.vítá rozhodnutí Rady, kterým bylo přiděleno 600 milionů EUR ze zrušených projektů 10. a 11. ERF na financování opatření zaměřených na řešení krize v oblasti potravinového zabezpečení a hospodářského otřesu v zemích AKT v důsledku útočné války Ruska proti Ukrajině; domnívá se, že vzhledem k mimořádně zoufalé situaci v oblasti potravinového zabezpečení v zemích AKT je třeba tyto fondy doplnit vhodnými opatřeními na posílení potravinové soběstačnosti místních komunit;

3.konstatuje, že v roce 2022 přispělo provádění ERF ke zlepšení v oblasti vody a hygieny, přístupu k elektřině, přístupu k právní pomoci, potravinového zabezpečení a výživy, ochrany životního prostředí, strategií zmírňování změny klimatu a přírodních ekosystémů, zdraví, vzdělávání a podnikání/zaměstnatelnosti;

4.konstatuje, že ERF tvoří 33,2 % portfolia GŘ INTPA, pokud jde o platby v roce 2022, které dosáhly výše 2 452 milionů EUR (tj. 98,08 % ročního cíle); konstatuje, že platby Evropské investiční banky (EIB) činily 461 milionů EUR; konstatuje, že dne 31. prosince 2020 uplynula lhůta ustanovení o skončení platnosti jedenáctého ERF, a proto nebyly v roce 2022 přijaty žádné nové závazky s výjimkou závazků z prostředků pocházejících z opětovného použití rezervy 10. a 11. ERF podle rozhodnutí Rady (EU) 2022/1223 v rámci zvláštních opatření pro reakci Unie na krizi v oblasti potravinového zabezpečení a hospodářského otřesu v afrických, karibských a tichomořských zemích (AKT); konstatuje, že platby EIB v souvislosti s investiční facilitou pro AKT činily 400 milionů EUR;

5.zdůrazňuje význam přístupu „tým Evropa“ pro účinnost a viditelnost pomoci Unie a vítá iniciativu Komise prohloubit koordinaci s členskými státy a co nejlépe využít jejich stávajících odborných znalostí týkajících se partnerských zemí a zajistit silnější Evropu ve světě; bere na vědomí regionální iniciativy v rámci přístupu „tým Evropa“ na migrační trase přes západní Středomoří, kde jeho řídící skupina zahrnuje zástupce GŘ NEAR a GŘ INTPA, kteří zajišťují soudržnost opatření a optimální využívání finančních zdrojů;

6.poukazuje na to, že v rámci 11. ERF bylo ukončeno 60 % smluv a že Komise by měla v roce 2024 dokončit uzavření 9. ERF; bere na vědomí pokrok dosažený při uzavírání 10. ERF, kde je ukončeno již 95,2 % smluv;

7.vítá úsilí GŘ INTPA o snížení objemu starého předběžného financování na cílovou hodnotu 40 % a starých nevypořádaných závazků na cílovou hodnotu 35 %; konstatuje, že GŘ INTPA tento cíl překročilo snížením starého předběžného financování ERF o 54,31 % a v případě starých nevypořádaných závazků ERF a v celé oblasti své působnosti o 52,51 %; konstatuje, že u nevypořádaných závazků dosáhlo v rámci plnění cíle 35 % pro ERF hodnoty 36,83 %;

8.konstatuje však, že podle zprávy Účetního dvora klíčový ukazatel výkonnosti GŘ INTPA týkající se snížení objemu starého předběžného financování nezohledňuje počet let, během nichž zůstává každá transakce předběžného financování otevřená, a Účetní dvůr se proto domnívá, že v plnění tohoto klíčového ukazatele výkonnosti se neodrážejí obtíže, s nimiž se setkal při zúčtování starších transakcí předběžného financování, z nichž některé byly otevřeny až 12 let; bere na vědomí odpověď Komise, že pokud jde o stárnutí neuzavřených faktur a předběžného financování, které zůstávají nezúčtovány po dobu až 12 let, většina těchto starých plateb předběžného financování souvisí se soudními spory; vyzývá Komisi, aby o těchto soudních sporech i nadále informovala Parlament, jak již činí v návaznosti na doporučení Parlamentu č. 2015/PAR/0463; dále konstatuje, že v zájmu snížení starého předběžného financování a řešení stárnutí faktur již Komise zavedla roční kontroly, přičemž 93 % plateb ERF v roce 2022 bylo provedeno včas, využívá přehled správy portfolia (aktualizovaný v říjnu 2023), který pracovníkům umožňuje sledovat stárnutí předběžného financování a dlouho neuhrazené faktury, a přijímá další opatření, včetně ad hoc kampaní, seminářů a pokynů;

9.konstatuje, že GŘ INTPA dosáhlo svého cíle nemít v rámci ERF více než 13 % starých smluv po skončení platnosti; konstatuje, že v rámci ERF činil výsledný podíl těchto smluv 10,56 % a v rámci souhrnného rozpočtu Unie 8,39 %;

10.poukazuje na to, že objem zbývajících závazků ERF dosahoval v roce 2022 12,6 %, tj. 8 250 milionů EUR;

11.konstatuje, že objem předběžného financování se snížil o 239 milionů EUR, do značné míry proto, že v důsledku menšího počtu podepsaných smluv se snížil počet vyplacených záloh (2 118 milionů EUR v roce 2021 ve srovnání s 853 miliony EUR v roce 2022), a že snížení objemu předběžného financování a dalších plateb vedlo k tomu, že se o 34 milionů EUR zvýšil objem hotovosti a jejích ekvivalentů;

12.bere na vědomí zvýšení výdajů příštích období o 123 milionů EUR v důsledku toho, že se na konci roku zvýšil počet neukončených smluv, pro které nebyly do konce roku potvrzeny žádné žádosti o úhradu nákladů, a výdaje proto bylo nutné odhadnout;

13.bere na vědomí rovněž celkový pokles provozních nákladů o 74 milionů EUR, zejména v důsledku likvidace svěřenských fondů, což vedlo ke snížení příspěvků potřebných k pokrytí jejich výdajů, a že výdaje související s pomocí při mimořádných událostech se zvýšily, protože prostředky z 10. a 11. ERF, jejichž přidělení na závazky bylo zrušeno, byly znovu použity na opatření proti negativním dopadům války na Ukrajině;

14.zdůrazňuje, že ohledně dopadů vystoupení Spojeného království z Unie dospěl Účetní dvůr k závěru, že neexistují žádné finanční dopady, které by se měly v účetní závěrce ERF za rok 2022 vykazovat, a že účetní závěrka ERF ke dni 31. prosinci 2022 správně odráží stav procesu vystoupení k tomuto datu;

15.konstatuje, že rozpočet 9. ERF (2000–2007) činil pouze 13,8 miliardy EUR, rozpočet 10. ERF (2008–2013) 22,7 miliardy EUR, tedy téměř dvojnásobek, a rozpočet 11. ERF vzrostl na vysokou částku 30,5 miliardy EUR, z čehož 29,1 miliardy EUR bylo vyčleněno pro země AKT, 0,4 miliardy EUR na ZZÚ a 1 miliarda EUR na správní náklady;

16.bere na vědomí oznámení Komise z října 2021 o uzavření 8. ERF; poukazuje na to, že v roční účetní závěrce ERF za rozpočtový rok 2022 Komise uvedla, že všechny činnosti 8. ERF byly dokončeny a že všechny smlouvy a finanční rozhodnutí byly v účetní závěrce ERF uzavřeny a zbývající otevřené inkasní příkazy byly převedeny do 9. ERF; poukazuje nicméně na to, že v účetní závěrce stále figurovaly finanční informace o 8. ERF a že některé zůstatky 8. ERF byly v roce 2022 stále ještě otevřené; konstatuje, že k provoznímu uzavření 8. ERF došlo podle plánu v roce 2021 a že účetní uzávěrka 8. ERF dosud nebyla uzavřena v plném rozsahu kvůli probíhajícím inkasním příkazům;

17.konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o činnostech financovaných z devátého, desátého a jedenáctého ERF na rozpočtový rok 2022 dospěl k závěru, že roční účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2022, „ve všech významných ohledech věrně“ zobrazuje finanční situaci ERF a že výsledky jejich operací, peněžních toků a změn v čistých aktivech za daný rok jsou v souladu s ustanoveními nařízení Rady (EU) 2018/1877 Nařízení Rady (EU) 2018/1877 ze dne 26. listopadu 2018 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a o zrušení nařízení (EU) 2015/323 (Úř. věst. L 307, 3.12.2018, s. 1). (dále jen „finanční nařízení pro ERF“) a s účetními standardy pro veřejný sektor;

18.bere na vědomí výrok Účetního dvora, podle něhož jsou příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2022, ve všech významných ohledech legální a správné;

19.konstatuje, že provádění ERF se týká zemí, které čelí zhoršujícím se dopadům změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a nedostatku potravin a jež jsou oslabeny v důsledku pandemie COVID-19, neodůvodněné a nevyprovokované válečné agrese Ruska proti Ukrajině a rostoucího zadlužení, nových a zapomenutých humanitárních krizí a konfliktů, což vytváří čím dál větší nerovnosti a chudobu; trvá proto na tom, že zbývající projekty v rámci ERF by se měly zaměřit na pokrok při provádění cílů udržitelného rozvoje; opakuje, že bezpečnost, vzájemně prospěšná partnerství a mezinárodní spolupráce jsou základními podmínkami pro to, aby svět dosáhl pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a dále;

20.opět vyjadřuje své znepokojení nad mnoha možnými příčinami toho, že Účetní dvůr již poněkolikáté vydal záporný výrok o legalitě a správnosti výdajů v důsledku skutečnosti, že výdaje schválené v účetní závěrce za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2022, jsou zatíženy významnou mírou chyb; zároveň konstatuje, že kontext, v němž probíhá provádění ERF, je riskantní a složitý, rychle se vyvíjí a vykazuje pozoruhodnou rozmanitost, pokud jde o zeměpisné rozptýlení, prováděcí subjekty a partnerské země a metody poskytování pomoci;

21.konstatuje, že Účetní dvůr, aby zkontroloval správnost operací, prověřil vzorek 140 operací, které byly reprezentativní pro celé rozpětí výdajů z ERF; dále konstatuje, že vzorek se skládal z 27 operací souvisejících s nouzovým svěřenským fondem pro Afriku, 98 operací schválených 20 delegacemi EU Benin, Botswana, Burkina Faso, Džibutsko, Etiopie, Fidži, Gabon, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Guinea-Bissau, Haiti, Pobřeží slonoviny, Libérie, Madagaskar, Malawi, Nigérie, Tanzanie, Gambie, Togo, Uganda a Zimbabwe. a 15 plateb schválených ústředím Komise;

22.se znepokojením konstatuje, že ze 140 zkoumaných operací 57 (40,7 %) obsahovalo chyby, oproti 54 (38,8 %) v roce 2021 u téhož počtu operací; navíc zdůrazňuje, že Účetní dvůr vyčíslil 48 chyb (43 v roce 2021), na jejichž základě odhadl v rozpočtovém roce 2022 míru chyb na úrovni 7,1 % (4,6 % v roce 2021);

23.se znepokojením konstatuje, že podle typologie chyb činila odhadovaná míra chyb v rozpočtovém roce 2022 v souvislosti s neuskutečněnými výdaji 51 % (14,9 % v roce 2021), v souvislosti s nezpůsobilými výdaji 24 % (38,6 % v roce 2021), v souvislosti se závažným nedodržením pravidel pro zadávání veřejných zakázek 16 % (14,6 % v roce 2021), v souvislosti s absencí nezbytných podkladů 7 % (23,3 % v roce 2021) a v souvislosti s jinými druhy chyb 2 % (8,6 % v roce 2021); bere na vědomí odpověď Komise, že většina chyb, kterým by bylo možné se vyhnout, souvisí s nadměrným zúčtováním (výdaje, které nevznikly), což je způsobeno nedostatečným finančním výkaznictvím ze strany prováděcích partnerů v rámci nepřímého řízení a nemá vliv na provádění projektů;

24.bere na vědomí odpověď Komise, že v roce 2022 bylo přibližně 50 % celkových chyb způsobeno nadměrným zúčtováním, což je praxe, kdy jsou do účetní závěrky zahrnuty výdaje, které nevznikly, jako vzniklé výdaje, a jsou tedy dočasné, neboť po konečném zúčtování již nebudou existovat; dále bere na vědomí opatření, která Komise přijala s cílem usnadnit identifikaci vzniklých výdajů, a vyzývá Komisi, aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o účincích těchto opatření;

25.konstatuje, že kontroly ex ante prováděné GŘ INTPA v roce 2022 zabránily vyplacení nezpůsobilých výdajů v celkové výši 167,94 milionu EUR, což představuje 2,91 % celkové fakturované částky, přesahuje referenční hodnotu stanovenou GŘ INTPA pro tento ukazatel (2 %) a je vyšší než výsledek za rok 2021 (2,62 %); vybízí Komisi, aby dále zlepšovala kontrolní systémy;

26. je znepokojen tím, že v Beninu přidělila vnitrostátní schvalující osoba odpovědná za ERF zakázku, jejímž účelem bylo posílit zapojení občanské společnosti v zemi, poradenské společnosti, čímž závažným způsobem porušila pravidla pro zadávání veřejných zakázek; se znepokojením konstatuje, že podle Komise uplatnila hodnotící komise svou „diskreční pravomoc“ k použití metody výpočtu, která nebyla v rámci tohoto řízení dostatečně zdokumentována; bere na vědomí opatření, která Komise přijala s cílem řešit nedostatky zjištěné v této delegaci a zabránit podobným problémům v jiných delegacích; konstatuje, že míra chyb v delegaci EU v Beninu představovala přibližně 30 % celkové chyby, a že pokud by nebyla zahrnuta, celková chyba by činila přibližně 4,7 % namísto 7,1 %; připomíná zásadní význam transparentnosti a odpovědnosti pro nevládní organizace, které mají jednat v plném souladu s finančními pravidly a hodnotami Unie, zejména při správě finančních prostředků Unie, a zdůrazňuje, že by měly být podporovány kontrolní a monitorovací systémy nevládních organizací, zejména těch, které působí ve třetích zemích; připomíná, že nevládní organizace podléhají stejné úrovni kontroly a vyšetřování jako jakýkoli jiný příjemce finančních prostředků Unie;

27.se znepokojením konstatuje, že odhadovaná míra chyb systematicky překračuje prahovou hodnotu významnosti (2 %); se znepokojením konstatuje, že ve srovnání s rozpočtovým rokem 2021 činí nárůst odhadované míry chyb 2,5 %, zatímco mezi rozpočtovými roky 2020 a 2021 činil tento nárůst 0,8 %;

28.konstatuje, že v roce 2022 vydala Komise 333 inkasních příkazů na 293 smluv v celkové výši 62,92 milionu EUR;

29.bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že Komise a její prováděcí partneři se dopustili více chyb v operacích týkajících se programových odhadů a grantů a dohod o přiznání příspěvku uzavřených s přijímajícími zeměmi, mezinárodními organizacemi a agenturami členských států než u jiných forem podpory (například u dohod na stavební práce, dodávky a služby); navíc poznamenává, že z 99 operací tohoto typu kontrolovaných Účetním dvorem bylo 46 zatíženo vyčíslitelnými chybami, které představovaly 86 % odhadované míry chyb; bere na vědomí, že GŘ INTPA v současné době přezkoumává svou kontrolní strategii, včetně požadavků na podávání zpráv, a zkoumá možná nápravná opatření; žádá Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o své revidované kontrolní strategii;

30.konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora měla Komise ve 23 případech vyčíslitelných chyb a v pěti případech nevyčíslitelných chyb dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešla nebo aby je odhalila a před schválením výdajů napravila; s odvoláním na posouzení Účetního dvora rovněž konstatuje, že kdyby Komise řádně využila všechny informace, které měla k dispozici, byla by odhadovaná míra chyb o 5,5 procentního bodu nižší, přičemž v roce 2021 byla nižší o 2,4 procentního bodu; bere na vědomí odpověď Komise, že většina chyb, kterým by bylo možné se vyhnout, je způsobena nedostatečným finančním výkaznictvím ze strany prováděcích partnerů v rámci nepřímého řízení; bere na vědomí závazek Komise přezkoumat svou kontrolní strategii, včetně požadavků na podávání zpráv, a vyzývá Komisi, aby podala zprávu o přijatých nápravných opatřeních;

31.na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že 22 operací obsahujících vyčíslitelné chyby, které k odhadované míře chyb přispěly 2,3 procentního bodu, bylo předmětem auditu nebo ověření výdajů; kromě toho konstatuje, že kontrolní systém GŘ INTPA je založen na kontrolách ex ante a že informace uvedené v auditních zprávách či zprávách o ověření popisující činnost, která byla skutečně provedena, neumožnily Účetnímu dvoru posoudit, zda bylo během těchto kontrol ex ante možné chyby zjistit a opravit, neboť zprávy nepokrývaly 100 % vykázaných výdajů ani nebyly dostatečně podrobné, aby bylo možné potvrdit, zda byly položky, u kterých Účetní dvůr odhalil chyby, součástí kontrol ex ante; v této souvislosti konstatuje, že Komise pravidelně aktualizuje podmínky pro ověřování výdajů s cílem zlepšit úplnost a jasnost podávání zpráv; vyzývá Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dosažených zlepšeních;

32.zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil, že ve dvou výdajových oblastech jsou operace díky zvláštním platebním podmínkám méně náchylné k chybám: a) rozpočtová podpora a b) projekty financované více dárci a realizované mezinárodními organizacemi, u nichž se uplatňuje „nominální přístup“; bere na vědomí, že v roce 2022 Účetní dvůr kontroloval dvě operace rozpočtové podpory a osm projektů s „nominálním přístupem“ řízených mezinárodními organizacemi;

33.zdůrazňuje, že důležitou úlohu hrají místní prováděcí partneři a že je třeba jim zajistit podporu a budování kapacit; konstatuje, že s postupným ukončováním projektů ERF by mělo být zachováno místní know-how týkající se nakládání s finančními prostředky Unie s cílem využít je pro projekty v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa; zdůrazňuje, že projekty Unie by měly být předmětem hodnocení, monitorování a podávání zpráv, aby se zjistila jejich účinnost a zamezilo se nezamýšleným negativním dopadům;

34.je znepokojen tím, že stejně jako v předchozích letech některé mezinárodní organizace umožnily pouze omezený přístup k dokumentům (např. ve formátu pouze pro čtení), což bránilo plánování, provádění a kontrole kvality auditu Účetního dvora a vedlo ke zpoždění; konstatuje, že otázky týkající se kontroly byly při několika příležitostech projednány se subjekty OSN a se Světovou bankou, mimo jiné v rámci společných schůzí technické referenční skupiny a pracovní skupiny FAFA EU-OSN, a že byly zřízeny společné technické skupiny, které budou otázky týkající se auditu a kontroly pravidelně projednávat; dále konstatuje, že Komise spolupracuje s příslušnými mezinárodními organizacemi a zintenzivnila s nimi komunikaci o přístupu Účetního dvora k dokumentům; vybízí Komisi, aby toto úsilí zvýšila;

35.bere na vědomí, že podle odhadu uvedeného v jedenácté studii GŘ INTPA týkající se zbytkové chybovosti, jejíž provedení v roce 2022 zadalo generální ředitelství externímu dodavateli, je celková zbytková chybovost již sedmým rokem po sobě pod 2% prahem významnosti stanoveným Komisí: 1,15 % (1,14 % v roce 2021);

36.zdůrazňuje, že podle posouzení Účetního dvora není studie zbytkové chybovosti ověřovací zakázkou ani auditem a je založena na metodice a příručce pro výpočet zbytkové chybovosti, které poskytlo GŘ INTPA; konstatuje, že GŘ INTPA objasnilo, že studie zbytkové chybovosti má být klíčovým ukazatelem odhadovaného finančního dopadu zbytkových chyb, tj. měří řádné fungování systému vnitřní kontroly, a prokazuje tak nápravnou kapacitu Komise; zdůrazňuje, že stejně jako v předchozích letech zjistil Účetní dvůr ve studii určitá omezení; konstatuje, že Účetní dvůr na základě svého přezkumu metody výpočtu použité ve studii zbytkové chybovosti z roku 2022 dospěl k závěru, že zbytková chybovost byla podhodnocena, a že podle výpočtu Účetního dvora činila zbytková chybovost 1,35 %; stejně jako v předchozích letech bere na vědomí rovněž stanovisko Účetního dvora, že metodika pro stanovení zbytkové chybovosti umožňuje dodavateli, aby se plně spoléhal na výsledky kontrol řízení, které provádí GŘ INTPA, a že spoléhat se na práci jiných auditorů je v rozporu s účelem studie zbytkové chybovosti;

37.konstatuje, že GŘ INTPA od roku 2018 významně snížilo rozsah výhrad (tj. podíl výdajů, na něž se výhrady vztahují) ve výročních zprávách o činnosti a že ani výroční zpráva o činnosti za rok 2022 neobsahuje žádné výhrady; konstatuje, že Účetní dvůr považuje neuvedení výhrad ve výroční zprávě o činnosti za rok 2022 za neopodstatněné, a domnívá se, že je zčásti důsledkem omezení studie zbytkové chybovosti; bere na vědomí odpověď Komise, že absence výhrad je odůvodněna správným uplatňováním metodiky a pokynů pro zbytkovou chybovost ze strany jejích ústředních útvarů;

38.konstatuje, že GŘ INTPA odhaduje celkovou rizikovou částku při platbě na 83,3 milionu EUR (1,4 % výdajů v roce 2022) a celkovou rizikovou částku při uzávěrce na 71,7 milionu EUR; dále konstatuje, že podle odhadu GŘ INTPA bude z rizikové částky při platbě v příštích letech kontrolami opraveno 11,6 milionu EUR (19 %) (tato částka se označuje jako „nápravná kapacita“);

39.konstatuje, že akční plán GŘ INTPA na rok 2022, který má řešit zjištěné nedostatky v kontrolách a vysoká rizika, zahrnuje zlepšení opatření přijatých v návaznosti na zjištění Účetního dvora a zjištění v oblasti zbytkové chybovosti a že v září 2022 byly přijaty nové verze příručky a metodiky pro stanovení zbytkové chybovosti s cílem řešit problémy, na které ve svých dřívějších připomínkách upozornil Účetní dvůr; bere na vědomí odpověď Komise, že pozměněná pravidla zabraňují nadměrnému spoléhání na předchozí kontrolní činnost, neboť nyní je nutné sledovat případy spoléhání na předchozí kontrolní činnost s ohledem na historické průměry; dále konstatuje, že Komise plně provedla doporučení Účetního dvora uvedené ve výroční zprávě za rok 2020, aby měl dodavatel studie zbytkové chybovosti povinnost informovat Komisi o veškerých podezřeních z podvodu proti rozpočtu Unie během její činnosti; vyjadřuje však politování nad tím, že Komise nepřijala doporučení obsažené ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2022, že má zlepšit metodiku pro stanovení zbytkové chybovosti a ověřovat její řádné uplatňování, a to s odůvodněním, že nepovažuje za nutné měnit metodiku uplatňovanou ve studii zbytkové chybovosti pro extrapolaci položek vysoké hodnoty;

40.bere na vědomí, že GŘ INTPA vypracovalo a od roku 2014 provádí strategii pro boj proti podvodům založenou na metodice poskytnuté Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a že od jejího vstupu v platnost byla tato strategie třikrát aktualizována; konstatuje, že GŘ INTPA se rozhodlo odložit posouzení své strategie boje proti podvodům v polovině období (původně plánované na rok 2022) z důvodu několika probíhajících auditů a aktualizací probíhajících pod vedením Útvaru interního auditu (ISA), Evropského účetního dvora (EÚD) a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF); konstatuje rovněž, že GŘ INTPA provedlo 90 % příslušného akčního plánu a že všechna opatření byla uskutečněna v ohlášených lhůtách, kromě jednoho, v jehož rámci zkoumalo GŘ spolu s úřadem OLAF možnost šíření anonymizovaných příkladů podvodů v rámci vnitřní sítě Komise, které bylo provedeno v roce 2023;

41.konstatuje, že GŘ INTPA rovněž přispělo ke strategii Komise v oblasti boje proti podvodům a přijalo opatření v návaznosti na finanční doporučení úřadu OLAF vydaná v letech 2018–2022, což vedlo k tomu, že bylo uzavřeno pouze 24 % finančních doporučení, přičemž 76 % finančních doporučení bylo realizováno formou návazných opatření; vítá výsledky dosažené během roku 2022, jako je vstup v platnost nových interních pokynů pro nakládání s informacemi o podvodech, posílený systém jmenování v rámci sítě GŘ INTPA pro boj proti podvodům, zahájení externích osvětových akcí zaměřených na prováděcí partnery a příjemce GŘ INTPA, pokračující aktualizace všech interních internetových stránek, příruček a databází a výroční sdělení všem zaměstnancům o profesních etických normách, prevenci a odhalování podvodů a pravidlech pro zveřejňování informací;

42.konstatuje, že na konci roku 2022 bylo GŘ INTPA informováno o 24 probíhajících vyšetřováních a úřad OLAF je informoval o uzavření šesti vyšetřování, na jejichž základě vydal finanční nebo správní doporučení, o uzavření sedmi vyšetřování bez doporučení a o postoupení dvou případů Úřadu evropského veřejného žalobce; konstatuje, že GŘ INTPA systematicky předávalo úřadu OLAF všechny případy podezření na podvod nebo nesrovnalost a pozorně se řídilo všemi jeho finančními doporučeními;

43.konstatuje, že prvním prioritním cílem strategie GŘ INTPA v oblasti boje proti podvodům na období 2021–2024 je zvýšit vnitřní a vnější povědomí o otázkách souvisejících s podvody, a to i nabízením možností školení; vyjadřuje však politování nad tím, že při své pracovní cestě, během níž Účetní dvůr navštívil čtyři delegace, zjistil nedostatečnou proškolenost v oblasti předcházení podvodům (zaměstnanci v posledních pěti letech neprošli školením v oblasti předcházení podvodům);

44.vítá skutečnost, že GŘ INTPA optimalizovalo využívání systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů jako nástroje pro stíhání podvodů a posílilo opatření proti podvodům v oblasti rozpočtové podpory;

45.konstatuje, že v roce 2022 činily prostředky rozpočtové podpory vyplacené v rámci ERF 105,2 milionu EUR;

46.pro porovnání konstatuje, že třetím největším portfoliem rozpočtové podpory byla v roce 2022 Ukrajina, kde hodnota probíhajících operací dosáhla téměř 800 milionů EUR;

47.poukazuje na to, že v posledních třech letech bylo v rámci rozpočtové podpory EU vyplaceno celkem 6 miliard EUR – 3 miliardy EUR v roce 2020, 1,2 miliardy EUR v roce 2021 a 1,8 miliardy EUR v roce 2022; konstatuje rovněž, že rozpočtová podpora představovala 15 % plateb Evropské komise v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa), nástroje předvstupní pomoci (NPP III), rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska (DOAG) nebo v rámci předchozích nástrojů;

48.konstatuje, že největším příjemcem rozpočtové podpory se v roce 2022 stalo evropské sousedství (38 %), po němž následovaly subsaharská Afrika (24 %), Asie (18 %), západní Balkán (8 %), Latinská Amerika (6 %), karibská oblast (2 %), zámořské země a území (2 %) a tichomořský region (2 %), a že z hlediska typu dohod převažují dohody o provádění odvětvových reforem (SPRC) nad dohodami o posilování státní správy a odolnosti (SRBC) a dohodami o cílech udržitelného rozvoje (SDGC), kdy na první typ dohod připadá 74 % hodnoty portfolia a na zbývající dva typy 24,5 % a 1,5 %;

49.připomíná, že Účetní dvůr při auditu správnosti Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 25/2019: Kvalita údajů v rozpočtové podpoře: nedostatky v některých ukazatelích a v ověřování platby variabilních tranší. nemůže zjišťovat, co se stane poté, kdy Komise rozpočtovou podporu přijímající zemi vyplatí, protože tyto prostředky se pak slučují s vlastními rozpočtovými zdroji dané země;

50.konstatuje, že v roce 2022 byly největšími příjemci plateb z ERF Mosambik, Súdán a Demokratická republika Kongo a mezi nejvíce finančně podporovaná odvětví patřily vláda a občanská společnost, zemědělství, energetika a sociální infrastruktura a služby; konstatuje, že provádění ERF se týká zemí, které čelí zhoršujícím se dopadům změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a nedostatku potravin a jsou oslabeny rostoucím zadlužením a novými a zapomenutými humanitárními krizemi a konflikty, což vede k rostoucí nerovnosti a chudobě; vyzývá k tomu, aby byl ERF podmíněný, pokud existují důkazy o porušování lidských práv, a aby byl posuzován s ohledem na korupci a daňové úniky;

51.vyzývá k větší koordinaci mezi Komisí, ESVČ a delegacemi EU s cílem usnadnit diskuse a spolupráci s příslušnými aktéry na místě, aby bylo možné určit projekty, které nejlépe splňují cíle účinnosti rozvoje;

52.konstatuje, že místní a nevládní subjekty jsou partnery, kteří mají dobré předpoklady k tomu, aby poskytovali pomoc Unie lidem v nouzi, zejména v odlehlých oblastech; zdůrazňuje, že posílená spolupráce Unie s těmito organizacemi by mohla urychlit účinnost rozvojové spolupráce;

53.na základě zprávy Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rok 2021 konstatuje, že probíhá digitalizace kontrol vnější činnosti, v jejímž rámci mají být přijaty korporátní postupy a nástroje, a že nadcházející přechod ke korporátnímu systému eAudit přispěje k systematičtějšímu a integrovanějšímu monitorování zjištění vyplývajících z auditů a ověřování, a tím k větší ucelenosti návazného procesu;

54.konstatuje, že v roce 2023 začala opět probíhat společná školení se zaměstnanci OSN a že Komise se s OSN dohodla na zřízení společných technických skupin, kde se budou pravidelně projednávat otázky týkající se auditu a kontroly, a že Komise bude i nadále přijímat opatření k nalezení praktických a dlouhodobých řešení těchto otázek;

55.konstatuje, že GŘ INTPA v roce 2022 posoudilo systémová zjištění, k nimž dospělo ověřování výdajů u akcí prováděných 20 globálně působícími mezinárodními organizacemi, které mají centralizované řízení auditních úkolů, a že v lednu 2023 sdělilo svá zjištění i navrhovaná zmírňující opatření příslušným zaměstnancům ústředí a delegací;

56.konstatuje, že Komise a její partnerské instituce (včetně rozvojových finančních institucí a rozvojových agentur) aktivně spolupracují s místními organizacemi působícími v soukromém sektoru, aby s nimi jednaly o výzvách a možnostech zlepšení přístupu ke zdrojům financování prostřednictvím finančních nástrojů, jako jsou operace kombinovaného financování, a že s pomocí delegací EU a národních investičních fór probíhá v partnerství s partnerskými zeměmi dialog o příslušných oblastech politiky; zdůrazňuje význam mobilizace soukromého sektoru pro překlenutí mezery ve financování rozvoje a dosažení cílů udržitelného rozvoje;

57.vítá strategii Global Gateway jako koordinovanou reakci Unie na globální výzvy; je toho názoru, že v době nových geostrategických výzev musí zahraniční a bezpečnostní politika Unie a aktéři rozvojové spolupráce lépe koordinovat svou činnost, aby se zvýšila přítomnost a viditelnost Unie ve světě prostřednictvím tvrdých a měkkých investic do infrastruktury, které vytvářejí vnitrostátní hodnotu v partnerských zemích prostřednictvím spolupráce se soukromým sektorem a rozvojovými finančními institucemi, v souladu s cíli udržitelného rozvoje;

58.připomíná, že globální krize způsobily a prohloubily nerovnosti v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi, což oslabilo sociální soudržnost, a v této souvislosti vítá vytvoření ukazatele nerovnosti (I-Marker), jenž má sloužit jako spolehlivý systém podávání zpráv a srovnávání, pokud jde o příspěvek všech intervencí ke snižování nerovností;

59.opakuje doporučení Účetního dvora adresovaná Komisi:a)dbát na to, aby byly včas zúčtovány účetní zůstatky u uzavřených ERF;b)dbát na to, aby v roční účetní závěrce byly včas zúčtovány předběžné financování a faktury;c)přijmout opatření ke zkvalitnění kontrolních systémů delegací EU pro zúčtování předběžného financování;d)připomínat povinnost dodržování pravidel v oblasti DPH a provádět příslušné kontroly;e)posílit kontroly ex ante před schválením výdajů;f)zlepšit metodiku týkající se zbytkové chybovosti a ověřovat, že je řádným způsobem uplatňována.