1.konstatuje, že rozpočet Rady spadá do okruhu 7 víceletého finančního rámce „Evropská veřejná správa“, který v roce 2022 činil 11,6 miliardy EUR (což představuje 5,9 % celkového rozpočtu Unie); konstatuje, že rozpočet Rady ve výši přibližně 0,6 miliardy EUR představuje přibližně 5,3 % celkových správních výdajů Unie;

2.konstatuje, že Evropský účetní dvůr (dále jen „Účetní dvůr“) ve výroční zprávě za rozpočtový rok 2022 zkoumal vzorek 60 transakcí v oddílu Správa, což je stejný počet, jako v roce 2021; dále uvádí, že Účetní dvůr píše, že správní výdaje zahrnují výdaje na lidské zdroje včetně výdajů na důchody, které v roce 2022 představovaly přibližně 70 % celkových správních výdajů, a výdaje na budovy, vybavení, energie a komunikační a informační technologie, a že z jeho dlouholeté práce vyplývá, že tyto výdaje celkově vykazují nízké riziko;

3.konstatuje, že 14 (23 %) z 60 transakcí obsahovalo chyby, ale že Účetní dvůr na základě pěti chyb, které byly vyčísleny, odhaduje míru chyb pod prahem významnosti;

4.s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve výroční zprávě za rozpočtový rok 2022 uvádí, že nezjistil žádné specifické problémy týkající se Rady;

5.vyjadřuje hluboké politování nad tím, že od roku 2009 a opětovně i pro rozpočtový rok 2021 musel Parlament odmítnout udělit Radě absolutorium, protože Rada nadále odmítá s Parlamentem na postupu udělování absolutoria spolupracovat, čímž mu brání přijmout informované rozhodnutí založené na seriózní a důkladné kontrole plnění rozpočtu Rady;

6.konstatuje, že příslušné útvary Parlamentu jménem zpravodaje pro postup udělování absolutoria předaly dne 28. září 2023 sekretariátu Rady dotazník obsahující 74 důležitých otázek vznesených Parlamentem, aby bylo možné důkladně přezkoumat plnění rozpočtu Rady a její hospodaření; dále konstatuje, že podobné dotazníky byly zaslány všem ostatním orgánům, které Parlamentu poskytly vyčerpávající odpovědi na všechny otázky;

7.lituje, že generální sekretariát Rady dne 12. října 2023 opětovně informoval Parlament, že nebude odpovídat na jeho dotazník a že se Rada nezúčastní slyšení, které bylo uspořádáno na 25. října 2023 v rámci procesu udělování absolutoria a kterého se zúčastnily všechny ostatní pozvané orgány;

8.zdůrazňuje výsadu Parlamentu udělovat absolutorium podle článku 319 Smlouvy o fungování EU a podle příslušných ustanovení finančního nařízení a jednacího řádu Parlamentu v souladu se současným výkladem a praxí, konkrétně pravomoc udělovat absolutorium za účelem zachování transparentnosti a zajištění demokratické odpovědnosti vůči daňovým poplatníkům v Unii;

9.zdůrazňuje, že čl. 59 odst. 1 finančního nařízení uvádí, že Komise přiznává ostatním orgánům Unie potřebné pravomoci pro plnění těch oddílů rozpočtu, které se jich týkají, a proto považuje za nepochopitelné, že Rada pokládá za vhodné, aby bylo absolutorium za plnění rozpočtu Rady udělováno Komisi;

10.zdůrazňuje, že Parlament téměř dvacet let uplatňuje zavedený a uznávaný postup udělování absolutoria všem orgánům, institucím a jiným subjektům Unie; připomíná, že Komise prohlásila, že není schopna dohlížet na plnění rozpočtu ostatních orgánů Unie; zdůrazňuje, že Komise opakovaně vyjádřila názor, že postup udělování absolutoria všem orgánům Unie v souvislosti s jejich správními výdaji by měl i v budoucnu vykonávat přímo Parlament;

11.zdůrazňuje, že současná situace umožňuje Parlamentu zkoumat pouze zprávy Účetního dvora a veřejného ochránce práv, jakož i veřejně dostupné informace na internetových stránkách Rady, neboť Rada i nadále postupuje nesprávně a s Parlamentem nespolupracuje, což mu znemožňuje plnit řádně své povinnosti a informovaně rozhodnout o udělení absolutoria;

12.vyjadřuje politování nad tím, že Rada už více než deset let dává najevo, že nemá žádnou politickou vůli k tomu, aby spolupracovala s Parlamentem na každoročním postupu udělování absolutoria; zdůrazňuje, že tento přístup má dlouhodobý negativní dopad na oba orgány a znevěrohodňuje správu a demokratickou kontrolu rozpočtu Unie, přičemž narušuje důvěru občanů v Unii jako transparentní subjekt;

13.připomíná judikaturu Soudního dvora Evropské unie o právu daňových poplatníků a veřejnosti na aktuální informace o využívání veřejných prostředků; požaduje tedy, aby byla plně respektována výsada Parlamentu a jeho úloha jakožto garanta zásady demokratické odpovědnosti; vyzývá Radu, aby se náležitě řídila doporučeními přijatými Parlamentem v rámci postupu udělování absolutoria;

14.vyzývá Radu, aby co nejdříve obnovila jednání s Parlamentem na nejvyšší úrovni za účasti generálních tajemníků a předsedů obou orgánů s cílem překonat patovou situaci a nalézt řešení a aby zároveň respektovala příslušné role Parlamentu a Rady v rámci postupu udělování absolutoria a zajistila transparentnost a řádnou demokratickou kontrolu plnění rozpočtu;

15.zdůrazňuje, že ačkoli je nutné současnou situaci zlepšit užší interinstitucionální spoluprací podle Smluv, větší jasnost a transparentnost by mohla do postupu udělování absolutoria vnést revize Smluv tím, že by Parlamentu byla výslovně svěřena pravomoc udělovat absolutorium všem orgánům, institucím a jiným subjektům Unie jednotlivě; zdůrazňuje však, že dokud tato revize neproběhne, je třeba zlepšit současnou situaci prostřednictvím lepší interinstitucionální spolupráce ve stávajícím rámci Smluv, a naléhavě vyzývá Radu, aby aktivně spolupracovala s Parlamentem na řešení současné situace;

16.konstatuje, že ačkoli Rada není ochotna spolupracovat na postupu udělování absolutoria, Parlament přesto zdůrazňuje některé politické priority a uvádí v této zprávě některé připomínky týkající se rozpočtového a finančního řízení Rady a další připomínky důležité pro postup udělování absolutoria;

17.připomíná, že vzhledem k tomu, že Rusko začalo dne 24. února 2022 nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou rozsáhlou útočnou válku proti Ukrajině, přislíbila Unie a její členské státy pomoc Ukrajině a jejímu lidu; připomíná iniciativu k zajištění střeliva, jejímž cílem původně bylo poskytnout Ukrajině do března 2024 jeden milion 155mm nábojů, ale do stanovené doby dodala pouze asi polovinu tohoto množství; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby neprodleně výrazně urychlily výrobu, nákup a dodávky munice na Ukrajinu; poukazuje na to, že ukrajinská vláda požádala evropské spojence, aby Ukrajině dodali 7 z přibližně 30 protiraketových systémů Patriot, které jsou dostupné v členských státech, aby mohla před ruskou agresí lépe chránit civilní infrastrukturu; vyjadřuje politování nad tím, že k dnešnímu dni přislíbil takový systém pouze jeden členský stát, a naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby urychlila rozhodovací proces a přidělila zdroje na zajištění nezbytných schopností Ukrajiny v oblasti letecké obrany; zdůrazňuje, že Parlament neudělí Radě absolutorium za neprovedení doporučení Parlamentu a dokud nebude do rozpočtu odpovídajícím způsobem začleněna nezbytná podpora Ukrajiny; znovu potvrzuje svou solidaritu s Ukrajinou a zdůrazňuje, že je důležité, aby evropští představitelé přijali rozhodná opatření k řešení naléhavých bezpečnostních potřeb našich ukrajinských partnerů;

18.vyjadřuje politování nad tím, že Rada uplatňuje své výsadní právo v postupech jmenování do mnoha orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, aniž by zohlednila názory zúčastněných stran nebo doporučení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

19.zdůrazňuje, že tradice Rady nezpochybňovat jmenování jednotlivých členských států na většinu pozic znamená, že odborná kvalifikace kandidátů nebývá důkladně prověřována; trvá proto na tom, že je třeba přezkoumat výsadní právo Rady s cílem zaručit a posílit účast dotčených orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a zvýšit legitimitu jmenovaných osob; navrhuje, že jednou z možností, jak zajistit, aby uchazeči měli potřebnou kvalifikaci, by bylo zřízení nezávislých komisí odborníků, které by tyto kontroly prováděly;

20.připomíná, že podle čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování EU Rada jmenuje členy Účetního dvora po konzultaci s Parlamentem; vyjadřuje politování nad tím, že Rada opakovaně nezohledňovala doporučení, která v rámci své poradní úlohy vydal Parlament ke jmenování členů Účetního dvora;

21.upozorňuje na závažnou nerovnováhu v zastoupení žen a mužů v Účetním dvoře, mezi jehož členy bylo na konci roku 2022 pouze 9 žen a oproti tomu 17 mužů; bere na vědomí obtíže při dosahování genderové vyváženosti v Účetním dvoře kvůli současnému postupu jmenování; znovu vyzývá Radu, aby přehodnotila postup navrhování kandidátů s cílem řešit tento problém konkrétními opatřeními, jako je zavedení povinnosti členských států nominovat na každé volné pracovní místo alespoň dva kandidáty různého pohlaví;

22.vyjadřuje politování nad tím, že Rada dosud ignorovala usnesení Parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 150., a trvá na tom, že specializované institucionální fórum by zajistilo větší začlenění genderové rovnosti do politik a strategií Unie, jakož i zásadní koordinaci a pokrok v hlavních dokumentech týkajících se genderové rovnosti;

23.vyjadřuje politování nad tím, že rozhodovací proces v Radě ještě zdaleka není plně transparentní, což ovlivňuje důvěru občanů v Unii jako transparentní subjekt, a ohrožuje tak pověst Unie jako celku; připomíná a podporuje doporučení evropské veřejné ochránkyně práv vydaná v rámci strategického šetření OI/2/2017/TE, která se týkají transparentnosti legislativního procesu Rady; naléhavě žádá Radu, aby neprodleně přijala veškerá nezbytná opatření k provedení doporučení EVOP a příslušných rozsudků Soudního dvora Evropské unie; připomíná, že Tribunál ve svém rozsudku ve věci T-163/21, De Capitani v. Rada zdůraznil, že od Rady bude zapotřebí jasnější legislativní transparentnost, aby se zajistil přístup k legislativním dokumentům, což odpovídá povinnosti Rady v oblasti veřejné kontroly a odpovědnosti spolunormotvůrců jako základu jakékoli demokratické legitimity;

24.vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucí úlohou Evropské rady v případě legislativních návrhů, přestože tento orgán nemá ani legislativní, ani výkonnou funkci, a neuplatňuje ani stejné standardy transparentnosti jako Rada, což znamená, že nenese vůči nikomu odpovědnost;

25.konstatuje, že používání postupu jednomyslného hlasování v Radě v určitých oblastech politiky může mít negativní dopad na rozhodovací proces Unie, a tudíž ji vystavit vydírání ze strany členských států, zejména těch, které nedodržují zásady právního státu; vyzývá Radu, aby uplatňovala postupy hlasování kvalifikovanou většinou, pokud tak stanoví Smlouvy; konstatuje, že přechod na postup hlasování kvalifikovanou většinou v Radě může být jednou z cest k efektivnější tvorbě politik;

26.vyjadřuje politování nad tím, že účast stálých zástupců členských států v povinném rejstříku transparentnosti, který byl zřízen interinstitucionální dohodou ze dne 20. května 2021 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti Úř. věst. L 207, 11.6.2021, s. 1., je zcela dobrovolná, a trvá na tom, aby se všechna stálá zastoupení aktivně zapojila do povinného rejstříku transparentnosti před předsednictvím svého členského státu v Radě, během něj i po něm; je přesvědčen, že stávající etická pravidla týkající se střetu zájmů, efektu otáčivých dveří a transparentnosti lobbingu by měla být posílena a harmonizována a že zástupci členských států, kteří mají přímý prospěch z dotací Unie prostřednictvím podniků, které vlastní, by se neměli účastnit politických nebo rozpočtových diskusí a hlasování týkajících se těchto dotací;

27.lituje, že Rada plně nevyužívá povinný rejstřík transparentnosti nad rámec jeho současných možností a odmítá jakákoli doporučení na zlepšení; opakuje svou výzvu Radě, aby odmítala schůzky s neregistrovanými lobbisty;

28.v souladu se závěry semináře, který uspořádal parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu dne 27. června 2023, vyzývá rotující předsednictví Rady k tomu, aby přestalo využívat podnikové sponzorství k pokrytí svých výdajů; je si vědom toho, že finanční zdroje z vnitrostátních rozpočtů se v jednotlivých členských státech značně liší a že každý členský stát by měl mít bez ohledu na svou velikost a dostupné rozpočtové prostředky rovné příležitosti k vykonávání úspěšného předsednictví Rady, je však přesvědčen, že přijetí podnikového sponzorství způsobuje poškození dobré pověsti, protože hrozí, že dojde ke střetu zájmů; znovu vyzývá Radu, aby poskytla rozpočet pro předsednictví Rady s cílem zajistit přiměřené a jednotné normy účinnosti a účelnosti pracovní činnosti Rady obecně; v této souvislosti vyjadřuje zklamání nad nezávaznými pokyny, které Rada vydala v oblasti podnikového sponzorství;

29.vyjadřuje politování nad tím, že kodex chování předsedy Evropské rady nebyl navzdory několika žádostem Parlamentu uveden do souladu s kodexem chování Parlamentu a Komise, zejména pokud jde o činnosti, které mají být schváleny po odchodu předsedy nebo předsedkyně z funkce;

30.opakuje, že rozhodnutím Evropské Rady (EU) 2023/2061 ze dne 22. září 2023, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu Úř. věst. L 238, 27.9.2023, s. 114., nejsou dotčeny výsady Parlamentu ani Rady v ročním rozpočtovém procesu a že bod odůvodnění 5 tohoto rozhodnutí se týká záležitostí, které nespadají do pravomocí Evropské rady podle čl. 15 odst. 1 Smlouvy o EU a právního základu pro stanovení složení Parlamentu podle čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU; trvá na tom, že o skladbě rozpočtu Unie by v souladu s postupem stanoveným v článku 314 Smlouvy o fungování EU měly rozhodovat pouze Parlament a Rada;

31.konstatuje, že rozpočet Rady na rok 2022 činil 611 473 556 EUR, což představuje nárůst o 2,9 % ve srovnání s rokem 2021; jde o výrazně vyšší nárůst než mezi rokem 2020 a 2021, kdy dosáhl 0,6 %;

32.znovu vyjadřuje politování nad tím, že rozpočet Evropské rady a Rady nebyl rozdělen do dvou jasně oddělených rozpočtů, jak Parlament doporučil v předchozích usneseních o udělení absolutoria, aby se zlepšila transparentnost a odpovědnost, v neposlední řadě pokud jde o Evropskou radu, vzhledem k tomu, že je v současnosti nemožné získat spolehlivé informace o jejích nákladech;

33.s politováním konstatuje, že generální sekretariát Rady zveřejňuje roční účetní závěrku a řadu výročních zpráv zabývajících se činnostmi různých částí generálního sekretariátu, ale že je obtížné získat stručný a snadno přístupný přehled o všech činnostech generálního sekretariátu Rady, jelikož neexistuje jednotná zpráva shrnující a předkládající ucelený přehled činností Rady;

34.s uspokojením konstatuje, že účetní Rady je schopen potvrdit, že roční účetní závěrka Rady za rok 2022 byla sestavena v souladu s hlavou XIII finančního nařízení a účetními pravidly přijatými účetním Komise, jak se vyžaduje od všech orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, a že účetní získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka za rok 2022 ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci, výsledky hospodaření a peněžní toky Rady;

35.konstatuje, že Rada v roce 2022 provedla 64 rozpočtových převodů, všechny na základě článku 29 finančního nařízení, což je výrazně více než 43 převodů v roce 2021; dále konstatuje, že šest převodů zahrnovalo informování rozpočtového orgánu a že hlavním důvodem těchto převodů byly zvýšené náklady na vodu, plyn, elektřinu a vytápění a zvýšení platů;

36.konstatuje, že tyto převody rovněž znamenaly snížení nákladů na služební cesty generálního sekretariátu Rady o 300 000 EUR, což odpovídá 9 %, a podobné zvýšení nákladů na služební cesty zaměstnanců Evropské rady o 300 000 EUR, což odpovídá 20 %; žádá Radu, aby zajistila plnou transparentnost, pokud jde o cesty předsedy Evropské rady, včetně způsobu dopravy, odůvodnění zvolených prostředků a doprovodného personálu;

37.kritizuje výrazné navýšení rozpočtu na cesty předsedy Evropské rady v průběhu několika let a vyjadřuje znepokojení nad tím, že podle tiskových zpráv předseda Evropské rady v období od začátku svého funkčního období v roce 2019 do prosince 2022 využil komerční lety pouze na 18 ze 112 služebních cest; zdůrazňuje, že komerční lety by měly být standardní volbou i pro předsedu Evropské rady kdykoliv je to možné a v souladu s programem a místem daného setkání, a zdůrazňuje, že vedoucí představitelé orgánů Unie by měli být pro veřejnost dobrým příkladem, a to i v souvislosti se zajištěním politik v oblasti udržitelnosti klimatu;

38.konstatuje, že v průběhu roku 2022 byla postupně ukončena mimořádná opatření související s pandemií COVID-19 a že se činnost na zasedáních vrátila k normálu; v této souvislosti konstatuje, že počet videokonferencí se snížil ve prospěch fyzických schůzí mezi rokem 2021, kdy 35 % schůzí tvořily videokonference a 65 % fyzické schůze, a rokem 2022, kdy 15 % schůzí tvořily videokonference a 85 % fyzická setkání;

39.konstatuje, že celkový počet oficiálních schůzí v roce 2022 činil 4 415, což představuje nárůst o 2,9 % oproti 4 291 schůzím v roce 2021, přičemž počet fyzických schůzí významně vzrostl, a to o více než 150 %;

40.konstatuje, že v roce 2022 bylo na generálním sekretariátu Rady zahájeno 44 nových zadávacích řízení a podepsáno 42 smluv v celkové výši 123 863 392 EUR, což představuje výrazné snížení oproti roku 2021, kdy bylo zahájeno 62 nových zadávacích řízení a podepsáno 102 smluv v celkové výši 416 013 813 EUR;

41.vítá, že generální sekretariát Rady poskytl přehled o počtu a druhu interních auditů provedených v generálním sekretariátu v roce 2022 a souhrn doporučení a opatření přijatých na základě těchto doporučení v souladu s čl. 118 odst. 8 finančního nařízení; konstatuje, že interní auditor stanovil tříletý pracovní program na období 2022–2024, který je rozdělen do ročních pracovních programů; dále konstatuje, že v roce 2022 bylo provedeno sedm interních auditů; se znepokojením konstatuje, že na konci roku 2022 bylo provedeno pouze 72 % doporučení z pracovního programu na období 2019–2021 a 27 % doporučení je stále nevyřešených;

42.vítá, že interní audity byly prováděny v širokém spektru oblastí; dále vítá, že byla přijata všechna doporučení týkající se šesti ze sedmi auditů; vyjadřuje politování nad tím, že výsledky auditu správy kryptografických prostředků nebyly sděleny, protože zpráva o auditu byla utajena; zdůrazňuje, že Parlament disponuje systémy pro nakládání s utajovanými informacemi a že výsledky auditu týkajícího se správy kryptografických prostředků mohly být sděleny prostřednictvím těchto systémů;

43.konstatuje, že vzhledem k nedostatečné spolupráci Rady s Parlamentem se připomínky v tomto oddíle opírají především o souhrnné informace zveřejněné na internetových stránkách Rady, které poskytují málo podrobné údaje;

44.konstatuje, že v rozpočtu na rok 2022 bylo Radě přiděleno 3 029 pracovních míst, což je stejný počet jako v roce 2021, ale změnilo se rozdělení mezi jednotlivé kategorie – počet míst administrátorů (AD) se zvýšil z 1 493 na 1 519, počet míst asistentů (AST) se snížil z 1 320 na 1 284 a počet míst tajemníků (SC) se zvýšil ze 180 na 190; žádá Radu, aby poskytla více podrobností o prevenci vyhoření u svých zaměstnanců, zejména s ohledem na to, že počet asistentů klesá;

45.všímá si, že podle zprávy o finanční činnosti za rok 2022 měl k 31. prosinci 2022 generální sekretariát Rady 2 924 obsazených pracovních míst; dále konstatuje, že na internetových stránkách Rady je uvedeno, že k 1. lednu 2023 měl sekretariát Rady 3 108 zaměstnanců (úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků); vyzývá Radu, aby se vyvarovala zveřejňování rozporuplných informací ve svých otevřených zdrojích;

46.konstatuje, že z 3 108 zaměstnanců bylo 1 783 (57 %) žen a 1 325 (43 %) mužů; lituje, že v kategorii „vyšší řídící funkce“ bylo pouze 18 žen z 51, což odpovídá 35 %; dále vyjadřuje politování nad tím, že to představuje pokles podílu žen ve vyšších řídících funkcích z 38 % v roce 2021;

47.konstatuje, že v kategorii „střední management“ bylo z 83 zaměstnanců 37 žen, což odpovídá 45 % a představuje mírný nárůst oproti 44 % v loňském roce; konečně konstatuje, že 814 z 1 462 pracovních míst AD byly ženy, což odpovídá 56 % a rovněž představuje mírný nárůst oproti 55 % v roce 2021, a konstatuje, že 882 z 1 411 pracovních míst AST a SC byly ženy, což odpovídá 63 %, a oproti roku 2021 se tento poměr nezměnil;

48.vyjadřuje politování nad nevyváženým zastoupením žen a mužů ve vyšších řídících funkcích na generálním sekretariátu Rady; vyzývá Radu, aby přijala okamžitá a konkrétní opatření s cílem dosáhnout vyváženého zastoupení žen a mužů na všech úrovních hierarchie;

49.konstatuje, že mezi zaměstnanci je zastoupeno všech 27 členských států, ale že existuje vážná geografická nerovnováha, neboť 527 belgických zaměstnanců představuje 17 %, zatímco Kypřanů je pouze 0,2 % a Lucemburčanů 0,3 %; zdůrazňuje, že je důležité zajistit mezi zaměstnanci na všech úrovních spravedlivou zeměpisnou vyváženost, zejména na středních a vyšších úrovních řízení, a zároveň splnit požadavky služebního řádu, pokud jde o schopnosti a zásluhy kandidátů;

50.vyjadřuje politování nad nedostatkem informací o provádění akčního plánu Rady pro rovnost žen a mužů a o opatřeních přijatých k zajištění rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, které jsou zaměstnány Radou; vyzývá Radu, aby poskytla Parlamentu informace o vyváženém zastoupení žen a mužů mezi zaměstnanci, zeměpisném zastoupení a zdravotním postižení svých zaměstnanců a o příslušných vnitřních politikách;

51.vyjadřuje politování nad tím, že jelikož Rada neodpovídá na dotazník Parlamentu, nemá Parlament informace o počtu stážistů v Radě v roce 2022 a o tom, zda byli během své stáže placeni, či nikoli; připomíná požadavek Parlamentu adresovaný všem orgánům, aby všichni stážisté dostávali plat, pokud již nejsou placeni z jiných zdrojů;

52.znovu opakuje, že etické chování přispívá k řádnému finančnímu řízení a zvyšuje důvěru veřejnosti a že, jak Účetní dvůr zdůraznil ve své zvláštní zprávě č. 13/2019, v etických rámcích orgánů Unie existuje prostor pro zlepšení, což je zásadní, jelikož jakékoli neetické chování zaměstnanců a členů přitahuje značnou pozornost veřejnosti a snižuje důvěru v Unii;

53.lituje, že Parlament nemá možnost klást otázky týkající se etického rámce platného v Radě, neboť Rada neodpovídá na otázky Parlamentu, a proto nedostává žádné informace o kodexu chování, který se vztahuje na všechny zaměstnance Rady;

54.připomíná doporučení vydané Účetním dvorem v jeho zvláštní zprávě č. 13/2019 v souvislosti se zlepšením etického rámce Rady; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že podle zjištění Účetního dvora neexistuje společný etický rámec na úrovni Unie, kterým by se řídila práce zástupců členských států v Radě;

55.konstatuje, že generální sekretariát Rady zveřejňuje výroční zprávu s informacemi o pracovních činnostech bývalých vyšších úředníků generálního sekretariátu Rady po odchodu ze služby (čl. 16 třetí a čtvrtý pododstavec služebního řádu); konstatuje, že podle zprávy týkající se roku 2022 čtyři vysocí úředníci oznámili svůj záměr vykonávat v roce 2022 profesní činnost a že dva bývalí vysocí úředníci podali koncem roku 2021 prohlášení, která byla rovněž přezkoumána v roce 2022; konstatuje, že u žádné ze žádostí nebylo zjištěno, že by spadala do oblasti působnosti článku 16;

56.s uspokojením konstatuje, že všichni příslušní generální ředitelé Rady ve svých výročních zprávách o činnosti prohlásili, že v roce 2022 nebyli upozorněni na žádný případ podvodu nebo nesrovnalosti;

57.konstatuje, že rozpočet Rady na IT a telekomunikační systémy v roce 2022 činil původně 48 115 000 EUR, což představuje nárůst o 2,1 % ve srovnání s rokem 2021; konstatuje však, že v průběhu roku 2022 bylo do rozpočtu převedeno dalších 6 805 000 EUR, avšak skutečné platby byly podstatně nižší a odpovídaly 27 096 067 EUR, což představuje pouze přibližně 50 % celkových konečných prostředků;

58.vítá, že v roce 2022 elektronické zpracování faktur dosáhlo 97 %, což představuje výrazný nárůst oproti 89 % zaznamenaným v roce 2021;

59.znovu vyzývá Radu, aby prozkoumala způsoby, jak co nejvíce využívat technologie s otevřeným zdrojovým kódem, a podala zprávu o pokroku při používání takových systémů;

60.konstatuje, že celkové platby za budovy v roce 2022 činily 45 435 994 EUR, což je výrazně více než v roce 2021, kdy dosáhly 35 709 119 EUR, což představuje nárůst o 27,2 %; konstatuje, že hlavním důvodem tohoto nárůstu jsou platby za vodu, plyn, elektřinu a teplo, které se zvýšily z 2 565 008 EUR v roce 2021 na 11 233 088 EUR v roce 2022, což odpovídá nárůstu o 338 %;

61.vítá, že se Radě v roce 2022 podařilo snížit spotřebu energie oproti předchozím letům, a to i díky politice, kterou přijaly všechny orgány Unie a jež spočívala ve snížení teploty v budovách na 19 stupňů; vybízí nicméně sekretariát Rady, aby určil další iniciativy ke snížení spotřeby energie;

62.lituje, že vzhledem k tomu, že Rada neodpovídá na dotazník Parlamentu, nemá Parlament žádné informace o iniciativách v Radě během roku 2022 týkajících se lepšího přístupu do jejích budov pro osoby se zdravotním postižením a dalších možných iniciativách pro osoby se zdravotním postižením;

63.konstatuje, že je stále obtížné získat aktuální a komplexní informace o jakýchkoli iniciativách Rady týkajících se životního prostředí a udržitelnosti a vývoje celkové spotřeby, včetně spotřeby vody, plynu, elektřiny a papíru; vybízí Radu, aby v rámci svých výročních zpráv systematicky informovala o prvcích své práce v oblasti životního prostředí a udržitelnosti; s uspokojením bere na vědomí několik rozptýlených iniciativ zmíněných ve výroční zprávě, jako je nákup čtyř elektrických automobilů a podpora začleňování doložek týkajících se životního prostředí do zadávacích řízení;

64.nadále vyzývá Radu, aby, pokud se tak ještě nestalo, zavedla systémy, které budou povzbuzovat zaměstnance k používání veřejné dopravy nebo jiné dopravy s nízkými emisemi, jako jsou jízdní kola, s cílem snížit uhlíkovou stopu Rady;

65.konstatuje, že podle účetní závěrky měla na konci roku 2022 Rada v držení 773,4 osvědčení zelené energie oproti 2 589,2 osvědčení na konci roku 2021, a to na základě energie vyrobené solárními panely umístěnými na střechách budov Rady; upozorňuje, že hodnota každého certifikátu je 65 EUR; nadále žádá Radu, aby podala podrobnější zprávu o prodeji těchto certifikátů na volném trhu a o zamýšleném využití získaných příjmů;

66.zdůrazňuje, že v rámci změny Smlouvy o fungování EU je třeba revidovat článek 319 této Smlouvy tak, aby výslovně stanovil, že Parlament kromě udělení absolutoria Komisi uděluje absolutorium také ostatním orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, pokud jde o plnění jejich oddílů souhrnného rozpočtu nebo jejich rozpočtů;

67.konstatuje, že rok 2022 byl rekordním rokem s více než 24,5 milionu návštěv na webových stránkách Rady, což představuje nárůst o 16 % ve srovnání s rokem 2020, a že počet sledujících na Facebooku se zvýšil o 8 %, zatímco počet sledujících na platformě X (dříve Twitter) vzrostl o 19, %, na Instagramu o 17 % a na LinkedIn o 33 %.

68.vybízí Radu, aby se spojila s evropským inspektorem ochrany údajů s cílem využít dvě platformy sociálních médií s otevřeným zdrojovým kódem, EU Voice a EU Video, které byly spuštěny jako veřejný pilotní projekt na podporu používání bezplatných sociálních sítí s otevřeným zdrojovým kódem; vybízí Radu, aby jako alternativy k velmi velkým online platformám využívala decentralizované sociální sítě, např. Mastodon.