„29a) „alternativním opatřením soukromého sektoru“ jakákoli podpora, která není považována za mimořádnou veřejnou finanční podporu;“;

„35) „zásadními funkcemi“ činnosti, služby nebo operace, jejichž přerušení by v jednom nebo více členských státech pravděpodobně vedlo k narušení služeb, jež mají zásadní význam pro reálnou ekonomiku, nebo k narušení finanční stability na celostátní úrovni nebo v příslušných případech na regionální úrovni vzhledem k velikosti, podílu na trhu, vnější a vnitřní propojenosti, složitosti či přeshraniční činnosti instituce či skupiny, se zvláštním ohledem na nahraditelnost těchto činností, služeb či operací. Pro účely tohoto písmene se regionální úroveň posuzuje s odkazem na územní jednotku odpovídající územním jednotkám úrovně 1 společné klasifikace územních statistických jednotek (úroveň NUTS 1) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003* nebo úrovně NUTS 2, pokud by významné narušení služeb na úrovni NUTS 2 znamenalo značné riziko systémové krize na celostátní úrovni“;

_____________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).“

„71) „závazky použitelnými k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů“ závazky, včetně těch, které vedou k vytvoření účetních rezerv, a kapitálové nástroje, které nejsou nástroji kmenového kapitálu tier 1, nástroji vedlejšího kapitálu tier 1 ani nástroji kapitálu tier 2 instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a které nejsou vyloučeny z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 44 odst. 2;“;

„83d) „mimounijní G-SVI“ mimounijní G-SVI ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 134 nařízení (EU) č. 575/2013;83e)„subjektem G-SVI“ subjekt G-SVI ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 136 nařízení (EU) č. 575/2013;“

„93a) „vkladem“ pro účely článků 108 a 109 vklad ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice 2014/49/EU;“.

„2. Příslušné orgány zajistí, aby instituce aktualizovaly své ozdravné plány nejméně jednou ročně nebo po změně své právní či organizační struktury, svého podnikání či své finanční situace, jestliže by mohla mít podstatný dopad na ozdravný plán nebo si vyžaduje jeho podstatnou změnu. Příslušné orgány mohou po institucích požadovat, aby své ozdravné plány aktualizovaly častěji.

Nedojde-li ke změnám uvedeným v prvním pododstavci během období dvanácti měsíců od poslední roční aktualizace ozdravného plánu, mohou příslušné orgány výjimečně upustit od povinnosti aktualizovat ozdravný plán do následujícího dvanáctiměsíčního období. Toto osvobození od povinnosti nesmí trvat déle než dvě po sobě jdoucí dvanáctiměsíční období.

3.Ozdravné plány nesmějí předpokládat přístup k jakémukoliv z následujících zdrojů ani jejich obdržení:a)mimořádná veřejná finanční podpora;b)nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou;c)poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah nebo úrokové sazby.

4.Ozdravné plány musí, pokud je to na místě, obsahovat analýzu toho, jak a kdy by mohla instituce za podmínek, jež plán řeší, požádat o využití facilit centrální banky, které nejsou vyloučeny z působnosti ozdravného plánu podle odstavce 3, a určovat aktiva, u nichž se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění.“

„5. Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že ozdravný plán má významné nedostatky nebo že existují významné překážky jeho provedení, oznámí své závěry instituci nebo mateřskému podniku skupiny a uloží dané instituci povinnost předložit ve lhůtě tří měsíců, kterou lze se souhlasem orgánů o jeden měsíc prodloužit, přepracovaný plán představující řešení těchto nedostatků či překážek.“

„Na žádost kteréhokoli příslušného orgánu může EBA pomoci příslušným orgánům dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“

„aa) v příslušných případech podrobný popis důvodů ke stanovení, že má být daná instituce považována za subjekt v likvidaci, včetně vysvětlení, jak dospěl orgán příslušný k řešení krize k závěru, že daná instituce postrádá zásadní funkce;“;

„ja) popis toho, jak by různé strategie řešení krize nejlépe dosáhly účelu řešení krize stanoveného v článku 31;“;

„pa) podrobný a kvantifikovaný seznam pojištěných vkladů a způsobilých vkladů fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků;“;

„8a. Orgány příslušné k řešení krize nepřijmou plány řešení krize, pokud bylo v souvislosti se subjektem zahájeno úpadkové řízení v souladu s platným vnitrostátním právem podle článku 32b nebo pokud se použije čl. 37 odst. 6.“;

„EBA předloží revidované návrhy regulačních technických norem Komisi do [12 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].“;

„Určení opatření, která mají být přijata ve vztahu k dceřiným podnikům uvedeným v prvním pododstavci písm. b), které nejsou subjekty řešícími krizi, může být předmětem zjednodušeného přístupu orgánů příslušných k řešení krize, pokud takový přístup nemá nepříznivý vliv na způsobilost skupiny k řešení krize, s přihlédnutím k velikosti dceřiného podniku, jeho rizikovému profilu, absenci zásadních funkcí a strategii řešení krize na úrovni skupiny.

Ve skupinovém plánu řešení krize je stanoveno, zda lze za subjekty v likvidaci považovat i jiné subjekty v rámci skupiny řešící krizi než samotný subjekt řešící krizi. Aniž jsou dotčeny jiné faktory, které mohou orgány příslušné k řešení krize považovat za důležité, za subjekty v likvidaci nelze považovat subjekty zajišťující zásadní funkce.“;

„2. Skupinový plán řešení krize se vypracovává na základě požadavků stanovených v článku 10 a informací poskytnutých podle článku 11.“

„-aa) obsahuje podrobný popis důvodů ke stanovení toho, že má být subjekt skupiny uvedený v odst. 1 písm. a) až d) považován za subjekt v likvidaci, včetně vysvětlení, jak dospěl orgán příslušný k řešení krize k závěru, že daná instituce postrádá zásadní funkce, a jak byl zohledněn poměr jeho celkového objemu rizikové expozice a provozních výnosů v celkovém objemu rizikové expozice a provozních výnosů skupiny a také pákový poměr subjektu skupiny v rámci celé skupiny;

„5a. Orgány příslušné k řešení krize nepřijmou plány řešení krize, pokud bylo v souvislosti se subjektem zahájeno úpadkové řízení v souladu s platným vnitrostátním právem podle článku 32b nebo pokud se použije čl. 37 odst. 6.“;

„Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může EBA pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“

„5. EBA sleduje vypracování vnitřních politik pro posouzení způsobilosti institucí nebo skupin k řešení krize uvedené v tomto článku a článku 16 a provádění těchto posouzení orgány příslušnými k řešení krize. EBA předloží Komisi zprávu o stávajících postupech pro posouzení způsobilosti k řešení krize a případných rozdílech mezi členskými státy do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 2 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] a v příslušných případech sleduje provádění všech doporučení uvedených v této zprávě.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci obsahuje informace alespoň o těchto skutečnostech:a)posouzení metodik vypracovaných orgány příslušnými k řešení krize pro provádění posouzení způsobilosti k řešení krize, včetně určení oblastí možných rozdílů mezi členskými státy;b)posouzení testovacích kapacit, které orgány příslušné k řešení krize potřebují k zajištění účinného provádění strategie řešení krize;c)úroveň transparentnosti metodik vypracovaných orgány příslušnými k řešení krize za účelem provedení posouzení způsobilosti k řešení krize a jejich výsledků vůči příslušným zúčastněným stranám.“

„7. Pokud se na subjekt nevztahuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv na stejném základě, na jakém je povinen plnit požadavky uvedené v článcích 45c a 45d, použijí orgány příslušné k řešení krize odstavce 1 až 6 tohoto článku na základě odhadu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vypočteného v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118*. Použije se čl. 128 čtvrtý pododstavec směrnice 2013/36/EU.

Orgán příslušný k řešení krize zahrne odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv uvedený v prvním pododstavci do rozhodnutí o stanovení požadavků uvedených v článcích 45c a 45d této směrnice. Subjekt zveřejní odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv spolu s informacemi uvedenými v čl. 45i odst. 3.

______________________________

* Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 ze dne 26. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují (Úř. věst. L 241, 8.7.2021, s. 1).;“

„Pokud opatření navržená dotčeným subjektem účinně zmírňují nebo odstraňují překážky způsobilosti k řešení krize, orgán příslušný k řešení krize přijme rozhodnutí po konzultaci s příslušným orgánem. V tomto rozhodnutí se uvede, že navrhovaná opatření účinně zmírňují nebo odstraňují překážky způsobilosti k řešení krize, a subjektu se uloží, aby navrhovaná opatření provedl.“;

„8a. Orgán příslušný k řešení krize zveřejní na konci každého cyklu plánování řešení krize anonymizovaný seznam, který v agregované podobě obsahuje všechny zjištěné podstatné překážky bránící způsobilosti k řešení krize a relevantní opatření k jejich řešení. Použijí se ustanovení o důvěrnosti obsažená v článku 84 této směrnice. “;

„4. Orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny informuje o veškerých opatřeních navržených mateřským podnikem v Unii orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, EBA, orgány příslušné k řešení krize dceřiných podniků a orgány příslušné k řešení krize v jurisdikcích, v nichž se nacházejí významné pobočky, je-li to s ohledem na dotčenou významnou pobočku relevantní. Orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny a orgány příslušné k řešení krize dceřiných podniků po konzultaci s příslušnými orgány a s orgány příslušnými k řešení krize v jurisdikcích, v nichž se nacházejí významné pobočky, učiní vše, co je v jejich silách, aby dosáhly v kolegiu k řešení krize společného rozhodnutí o zjištění podstatných překážek a případně o posouzení opatření navrhovaných mateřským podnikem v Unii a opatření požadovaných orgány za účelem řešení či odstranění překážek, přičemž zohlední možný dopad těchto opatření ve všech členských státech, ve kterých skupina působí.“;

„9. Neexistuje-li společné rozhodnutí o přijetí jakýchkoli opatření uvedených v čl. 17 odst. 5 písm. g), h) nebo k), může EBA na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize podle odstavců 6, 6a nebo 7 tohoto článku pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout dohody v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

„Článek 27

Opatření včasného zásahu

1.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány bez zbytečného odkladu zvážily a v případě potřeby použily opatření včasného zásahu, pokud instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňuje některou z těchto podmínek:a)instituce nebo subjekt splňuje podmínky uvedené v článku 102 směrnice 2013/36/EU nebo v článku 38 směrnice (EU) 2019/2034, nebo příslušný orgán zjistil, že opatření, strategie, postupy a mechanismy zavedené institucí nebo subjektem a kapitál a likvidita, které instituce nebo subjekt drží, nezajišťují řádné řízení a pokrytí jejich rizik, a platí některá z následujících skutečností:i)instituce nebo subjekt nepřijaly nápravná opatření požadovaná příslušným orgánem, včetně opatření uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo v článku 49 směrnice (EU) 2019/2034;ii)příslušný orgán se domnívá, že jiná nápravná opatření než opatření včasného zásahu nejsou dostatečná k řešení daných problémů▌;b)instituce nebo subjekt porušuje nebo v období dvanácti měsíců od posouzení příslušným orgánem pravděpodobně poruší požadavky stanovené v hlavě II směrnice 2014/65/EU, v článcích 3 až 7, článcích 14 až 17 nebo článcích 24, 25 a 26 nařízení (EU) č. 600/2014 nebo v článcích 45e nebo 45f této směrnice.

Dojde-li k podstatnému zhoršení podmínek, vzniku nepříznivých okolností nebo získání nových informací o subjektu, příslušný orgán může rozhodnout o tom, že podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) je splněna, aniž by předtím přijal jiná nápravná opatření, včetně výkonu pravomocí uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo v článku 39 směrnice (EU) 2019/2034.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce členské státy zajistí, aby příslušné orgány podle směrnice 2014/65/EU nebo podle nařízení (EU) č. 600/2014 nebo případně orgán příslušný k řešení krize neprodleně informovaly příslušný orgán o porušení nebo pravděpodobném porušení požadavků.

1a.Pro účely odstavce 1 se opatřeními včasného zásahu rozumí:a)požadavek, aby vedoucí orgán instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) provedl kterékoli z těchto opatření:i)zavést jeden nebo více mechanismů nebo opatření stanovených v ozdravném plánu neboii)aktualizovat ozdravný plán v souladu s čl. 5 odst. 2, pokud se okolnosti, které vedly k včasnému zásahu, liší od předpokladů uvedených v původním ozdravném plánu, a v určité lhůtě zavést jeden nebo více mechanismů nebo opatření stanovených v aktualizovaném ozdravném plánu;b)požadavek, aby vedoucí orgán instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) svolal valnou hromadu akcionářů instituce nebo subjektu – nebo pokud tak vedoucí orgán neučiní, lze tuto valnou hromadu svolat přímo –, přičemž v obou případech je třeba stanovit pořad jednání valné hromady a požadovat, aby akcionáři projednali přijetí určitých rozhodnutí;c)požadavek, aby vedoucí orgán instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) v souladu s případným ozdravným plánem vypracoval akční plán pro jednání o restrukturalizaci dluhu s některými nebo všemi věřiteli dané instituce nebo subjektu;d)požadavek na změnu právní struktury instituce;e)požadavek na odstranění nebo výměnu vrcholného vedení nebo vedoucího orgánu instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) jako celku nebo ve vztahu k jednotlivým osobám v souladu s článkem 28;f)jmenování jednoho nebo více dočasných správců instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) v souladu s článkem 29.fa)požadavek, aby vedoucí orgán subjektu vypracoval plán, který může subjekt provést v případě, že se příslušný orgán subjektu rozhodne zahájit dobrovolnou likvidaci subjektu.

2.Příslušné orgány zvolí vhodná a dobře načasovaná opatření včasného zásahu na základě toho, co je přiměřené sledovaným cílům, přičemž kromě jiných důležitých informací zohlední závažnost porušení nebo pravděpodobného porušení požadavků a rychlost zhoršování finanční situace instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d).

3.Pro každé z opatření uvedených v odstavci 1a stanoví příslušné orgány lhůtu, která je pro dokončení tohoto opatření přiměřená a která umožní příslušnému orgánu vyhodnotit jeho účinnost.

Hodnocení opatření se provede bezprostředně po uplynutí lhůty a sdílí se s orgánem příslušným k řešení krize. Pokud hodnocení dospěje k závěru, že opatření nebyla plně provedena nebo nejsou účinná, příslušný orgán po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize posoudí podmínku uvedenou v čl. 32 odst. 1 písm. a).

4.EBA vydá do... [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost] návrhy regulačních technických norem na podporu jednotného uplatňování podmínek pro použití opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 28

Nahrazení vrcholného vedení nebo vedoucího orgánu

Pro účely čl. 27 odst. 1a písm. e) členské státy zajistí, aby nové vrcholné vedení nebo vedoucí orgán nebo jednotliví členové tohoto vedení nebo tohoto orgánu byli jmenováni v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem a aby podléhali schválení nebo souhlasu příslušného orgánu.“

„1. Pro účely čl. 27 odst. 1a písm. f) členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly úměrně daným okolnostem jmenovat jakéhokoli dočasného správce, aby:a)dočasně nahradil vedoucí orgán instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), nebob)dočasně spolupracoval s vedoucím orgánem instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d).

Příslušný orgán při jmenování dočasného správce upřesní svůj výběr podle písmene a) nebo b).

Pro účely prvního pododstavce písm. b) příslušný orgán při jmenování dočasného správce dále upřesní jeho úlohu, povinnosti a pravomoci a veškeré požadavky na vedoucí orgán instituce nebo subjektu, aby před přijetím konkrétních rozhodnutí nebo opatření konzultoval dočasného správce nebo získal jeho souhlas.

Členské státy příslušnému orgánu uloží, aby zveřejnil jmenování každého dočasného správce, s výjimkou případů, kdy dočasný správce nemá pravomoc zastupovat instituci nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo jménem této instituce nebo subjektu rozhodovat.

Členské státy dále zajistí, aby každý dočasný správce splňoval požadavky stanovené v čl. 91 odst. 1, 2 a 8 směrnice 2013/36/EU. Nedílnou součástí rozhodnutí o jmenování dočasného správce je posouzení příslušných orgánů, zda dočasný správce tyto požadavky splňuje.

2.Příslušný orgán při jmenování určí úměrně daným okolnostem pravomoci dočasného správce. Tyto pravomoci mohou zahrnovat některé nebo veškeré pravomoci vedoucího orgánu instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) podle stanov instituce nebo subjektu a podle vnitrostátního práva, včetně pravomoci vykonávat některé nebo veškeré administrativní funkce vedoucího orgánu instituce nebo subjektu. Pravomoci dočasného správce ve vztahu k instituci nebo subjektu jsou v souladu s platným právem obchodních společností. Tyto pravomoci mohou být upraveny v případě, že se změní okolnosti ze strany příslušného orgánu.

3.Příslušný orgán při jmenování určí úlohu a funkce dočasného správce. Tyto úlohy a funkce mohou zahrnovat:a)zjištění finanční situace instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d);b)řízení činnosti nebo části činnosti instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) za účelem zachování nebo obnovení jejich finanční situace;c)přijetí opatření k obnovení řádného a obezřetného řízení činnosti instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d).

Příslušný orgán při jmenování určí veškeré meze úlohy a funkcí dočasného správce.“;

„Dočasný správce smí v každém případě vykonávat pravomoc svolat valnou hromadu akcionářů instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a stanovit její pořad jednání pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu.“;

„6. Na žádost příslušného orgánu vypracovává dočasný správce v odstupech stanovených příslušným orgánem, a to nejméně jednou, po uplynutí prvních šesti měsíců, a v každém případě na konci svého mandátu zprávy o finanční situaci instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a o krocích uskutečněných během doby, po kterou je jmenován.“;

„7. Dočasný správce je jmenován na dobu nejvýše jednoho roku. Tuto dobu lze ve výjimečných případech jednou prodloužit, jestliže jsou i nadále splněny podmínky pro jmenování dočasného správce. Příslušný orgán odpovídá za určení, zda jsou tyto podmínky splněny, a každé takové rozhodnutí odůvodňuje akcionářům.

„Koordinace opatření včasného zásahu ve vztahu ke skupinám“;

„1. Pokud jsou ve vztahu k mateřskému podniku v Unii splněny podmínky pro uložení opatření včasného zásahu podle článku 27, oznámí to orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě orgánu EBA a konzultuje s ostatními příslušnými orgány v rámci kolegia dohledu předtím, než rozhodne o uplatnění opatření včasného zásahu.

2.V návaznosti na oznámení a konzultaci podle odstavce 1 orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě rozhodne, zda je ve vztahu k příslušnému mateřskému podniku v Unii třeba použít opatření včasného zásahu podle článku 27, přičemž zohlední dopad těchto opatření na subjekty skupiny v jiných členských státech. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě oznámí toto rozhodnutí orgánu EBA a ostatním příslušným orgánům v kolegiu dohledu.

3.Pokud jsou ve vztahu k dceřinému podniku mateřského podniku v Unii splněny podmínky pro uložení opatření včasného zásahu podle článku 27, oznámí to příslušný orgán odpovědný za dohled na individuálním základě, jenž hodlá přijmout opatření v souladu s uvedeným článkem, orgánu EBA a konzultuje s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

Po obdržení oznámení může orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě posoudit pravděpodobný dopad uložení opatření včasného zásahu podle článku 27 na dotčenou instituci nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), skupinu nebo subjekty skupiny v jiných členských státech. Výsledky tohoto posouzení orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě sdělí příslušnému orgánu do tří dnů.

Po tomto oznámení a konzultaci příslušný orgán rozhodne, zda uplatní opatření včasného zásahu. Rozhodnutí patřičně zohlední veškerá posouzení orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě. Příslušný orgán oznámí toto rozhodnutí orgánu EBA, orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě a dalším příslušným orgánům v kolegiu dohledu.

4.Pokud více než jeden příslušný orgán hodlá uplatnit opatření včasného zásahu podle článku 27 na více než jednu instituci nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) ze stejné skupiny, posoudí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a ostatní relevantní příslušné orgány, zda je vhodnější jmenovat stejného dočasného správce pro všechny dotčené subjekty nebo koordinovat uplatnění ostatních opatření včasného zásahu na více než jednu instituci nebo subjekt, aby se usnadnila řešení napravující finanční situaci dotčené instituce nebo subjektu. Posouzení má podobu společného rozhodnutí orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě a ostatních relevantních příslušných orgánů. Společného rozhodnutí musí být dosaženo do pěti dnů ode dne oznámení uvedeného v odstavci 1. Společné rozhodnutí musí být odůvodněné a mít podobu dokumentu, který orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě poskytne mateřskému podniku v Unii.

Na žádost kteréhokoli příslušného orgánu může EBA pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Není-li společného rozhodnutí dosaženo do pěti dnů, mohou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušné orgány pro dceřiné podniky přijmout individuální rozhodnutí o jmenování dočasného správce pro instituce nebo subjekty podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), za něž nesou odpovědnost, a o uplatnění ostatních opatření včasného zásahu.“;

„6. Na žádost kteréhokoli příslušného orgánu může EBA pomoci příslušným orgánům, které hodlají uplatnit jedno nebo více opatření podle čl. 27 odst. 1a písm. a) této směrnice ve vztahu k bodům 4, 10, 11 a 19 oddílu A přílohy této směrnice, podle čl. 27 odst. 1a písm. c) této směrnice nebo podle čl. 27 odst. 1a písm. d) této směrnice, dosáhnout dohody v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

„Článek 30a

Příprava na řešení krize

1.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány neprodleně oznámily orgánům příslušným k řešení krize kteroukoli z následujících skutečností:a)kterékoli z opatření uvedených v čl. 104 odst. 1 směrnice 2013/36/EU, jejichž přijetí vyžadují po instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) této směrnice, jejichž cílem je řešit zhoršení situace instituce, dotyčného subjektu nebo skupiny;b)pokud činnost dohledu prokáže, že jsou ve vztahu k instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) této směrnice splněny podmínky stanovené v čl. 27 odst. 1 této směrnice, posouzení, že jsou tyto podmínky splněny, bez ohledu na případné opatření včasného zásahu;c)uplatnění některého z opatření včasného zásahu uvedených v článku 27.

Příslušné orgány v úzké spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize pečlivě sledují situaci instituce nebo subjektu a to, jak dodržují opatření uvedená v prvním pododstavci písm. a), jejichž cílem je řešit zhoršení situace této instituce nebo tohoto subjektu, a opatření včasného zásahu uvedená v prvním pododstavci písm. c).

2.V případě, že se příslušné orgány domnívají, že existuje podstatné riziko, že by se ve vztahu k instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) uplatnila jedna nebo více okolností uvedených v čl. 32 odst. 4, oznámí to co nejdříve orgánům příslušným k řešení krize. Toto oznámení obsahuje:a)důvody oznámení;b)přehled opatření, která by v přiměřené lhůtě zabránila selhání instituce nebo subjektu, jejich očekávaný dopad na instituci nebo subjekt, pokud jde o okolnosti uvedené v čl. 32 odst. 4, a předpokládanou lhůtu pro provedení těchto opatření.

Po obdržení oznámení uvedeného v prvním pododstavci orgány příslušné k řešení krize v úzké spolupráci s příslušnými orgány posoudí, co představuje přiměřenou lhůtu pro účely posouzení podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b), přičemž zohlední rychlost zhoršování podmínek instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), případný dopad na finanční systém, ochranu vkladatelů a ochranu finančních prostředků klientů, riziko, že delší proces zvýší celkové náklady pro zákazníky a hospodářství, potřebu účinně provádět strategii řešení krize a jakékoli další relevantní aspekty. Orgány příslušné k řešení krize o tomto posouzení co nejdříve informují příslušné orgány.

Po oznámení uvedeném v prvním pododstavci příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize v úzké spolupráci sledují situaci instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), provádění všech relevantních opatření v předpokládané lhůtě a veškerý další důležitý vývoj. Za tímto účelem se orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány pravidelně scházejí, přičemž četnost schůzek stanoví orgány příslušné k řešení krize s ohledem na okolnosti případu. Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize si neprodleně poskytují veškeré relevantní informace.

3.Příslušné orgány poskytnou orgánům příslušným k řešení krize veškeré informace, které si orgány příslušné k řešení krize vyžádají a které jsou nezbytné pro všechny následující účely:a)aktualizaci plánu řešení krize a přípravu na možné řešení krize instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d);b)provedení ocenění podle článku 36.

Pokud příslušné orgány tyto informace ještě nemají k dispozici, orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány spolupracují a koordinují své kroky s cílem tyto informace získat. Za tímto účelem mají příslušné orgány pravomoc požadovat od instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), aby tyto informace poskytly, a to i prostřednictvím kontrol na místě, a poskytnout tyto informace orgánům příslušným k řešení krize.

4.Pravomoci orgánů příslušných k řešení krize zahrnují pravomoc uvádět instituci nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) na trh pro potenciální kupující nebo učinit opatření pro takové uvedení na trh, nebo požadovat, aby tak učinily instituce nebo subjekt, a to pro následující účely:a)k přípravě na řešení krize této instituce nebo subjektu s výhradou podmínek stanovených v čl. 39 odst. 2 a ustanovení o důvěrnosti obsažených v článku 84;b)k poskytnutí informací pro účely posouzení podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) orgánem příslušným k řešení krize.

4a.Pokud se orgán příslušný k řešení krize při výkonu pravomoci uvedené v odstavci 4 rozhodne přímo uvádět subjekty na trh pro potenciální kupující, náležitě zohlední konkrétní okolnosti každého případu a možný dopad výkonu této pravomoci na celkovou pozici subjektu.

5.Pro účely odstavce 4 mají orgány příslušné k řešení krize pravomoc požádat instituci nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), aby zavedly digitální platformu pro sdílení informací, které jsou nezbytné pro uvedení této instituce nebo tohoto subjektu na trh, s potenciálními kupujícími nebo s poradci a odhadci zajištěnými orgánem příslušným k řešení krize. V tomto případě se použije ustanovení čl. 84 odst. 1 písm. e).

6.Zjištění, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 27 odst. 1, a předchozí přijetí opatření včasného zásahu nejsou nezbytnými podmínkami pro to, aby se orgány příslušné k řešení krize připravily na řešení krize instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo aby vykonávaly pravomoc uvedenou v odstavcích 4 a 5 tohoto článku.

7.Orgány příslušné k řešení krize neprodleně informují příslušné orgány o všech opatřeních přijatých podle odstavců 4 a 5.

8.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize úzce spolupracovaly:a)při zvažování přijetí opatření uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) tohoto článku, jejichž cílem je řešit zhoršení situace instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), jakož i opatření uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku;b)při zvažování přijetí některého z opatření uvedených v odstavcích 4 a 5;c)při provádění opatření uvedených v písmenech a) a b) tohoto pododstavce.

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby tato opatření a kroky byly konzistentní, koordinované a účinné.“

„c) chránit veřejné finanční prostředky tím, že se minimalizuje spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu, zejména pokud je poskytována z rozpočtu členského státu;d)chránit pojištěné vklady a v co největší míře i nepojištěné části způsobilých vkladů fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků a chránit investory, na něž se vztahuje směrnice 97/9/ES;“;

„1. Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize podnikly ve vztahu k instituci opatření k řešení krize, pokud orgány příslušné k řešení krize po obdržení sdělení podle odstavce 2 nebo z vlastního podnětu postupem podle odstavce 2 zjistí, že jsou splněny veškeré tyto podmínky:a)instituce je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné;b)▌neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by instituci v selhání nebo v pravděpodobném selhání v přiměřené lhůtě zabránilo jakékoli alternativní opatření soukromého sektoru, včetně opatření institucionálního systému ochrany, opatření dohledu, opatření včasného zásahu nebo odpisu či konverze příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle čl. 59 odst. 2 a přijaté ve vztahu k dané instituci;c)opatření k řešení krize je ve veřejném zájmu v souladu s odstavcem 5.

2.Členské státy zajistí, aby příslušný orgán provedl posouzení podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize.

Členské státy mohou stanovit, že vedle příslušného orgánu může posouzení podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) provést orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem, pokud mají orgány příslušné k řešení krize podle vnitrostátního práva nezbytné nástroje, aby takové posouzení provedly, zejména přiměřený přístup k relevantním informacím. V takovém případě členské státy zajistí, aby příslušný orgán neprodleně poskytl orgánu příslušnému k řešení krize veškeré relevantní informace, které si orgán příslušný k řešení krize vyžádá k provedení posouzení, a to předtím nebo poté, co jej orgán příslušný k řešení krize informuje o svém záměru provést toto posouzení.

Posouzení podmínky uvedené v odst. 1 písm. b) provede orgán příslušný k řešení krize v úzké spolupráci s příslušným orgánem po konzultaci s určeným orgánem systému pojištění vkladů a případně institucionálním systémem ochrany, jehož je instituce členem. Při konzultacích s institucionálním systémem ochrany se zváží mimo jiné dostupnost opatření institucionálního systému ochrany, která by mohla v přiměřené lhůtě zabránit selhání instituce. Příslušný orgán neprodleně poskytne orgánu příslušnému k řešení krize všechny relevantní informace, které orgán příslušný k řešení krize požaduje k provedení svého posouzení. Příslušný orgán může rovněž informovat orgán příslušný k řešení krize, že považuje podmínku stanovenou v odst. 1 písm. b) za splněnou.“;

„d) je vyžadována mimořádná veřejná finanční podpora, s výjimkou případů, kdy je tato podpora poskytována v jedné z podob uvedených v článku 32c;“

„5. Pro účely odst. 1 písm. c) se opatření k řešení krize považuje za opatření ve veřejném zájmu, pokud je toto opatření k řešení krize nezbytné pro dosažení jednoho nebo více účelů řešení krize stanovených v článku 31, je ve vztahu k uvedeným účelům přiměřené a likvidací instituce v běžném úpadkovém řízení by uvedených účelů účinněji dosaženo nebylo.

Má se za to, že opatření k řešení krize není ve veřejném zájmu pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku, pokud orgán příslušný k řešení krize rozhodl o tom, že vůči instituci uplatní zjednodušené povinnosti v souladu s článkem 4. Tato domněnka je vyvratitelná a nepoužije se, pokud orgán příslušný k řešení krize usoudí, že pokud by instituce byla likvidována v běžném úpadkovém řízení, byl by ohrožen jeden nebo více účelů řešení krize.

Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k řešení krize při provádění posouzení uvedeného v prvním pododstavci na základě informací, které má k dispozici v době tohoto posouzení, zhodnotil a porovnal veškerou mimořádnou veřejnou finanční podporu, jež má být instituci poskytnuta, a to jak v případě řešení krize, tak v případě likvidace v souladu s platným vnitrostátním právem.“

5a.EBA přispívá ke sledování a podpoře účinného a jednotného uplatňování posouzení veřejného zájmu uvedeného v odstavci 5.

Do ... [dva roky ode dne použitelnosti této pozměňující směrnice] předloží EBA zprávu o oblasti působnosti a o uplatňování odstavce 5 v celé Unii. Tato zpráva se předá Komisi, aby posoudila účinnost opatření uvedených v odstavci 5 a jejich dopad na rovné podmínky.

Na základě výsledku zprávy může EBA do ... [dva roky ode dne použitelnosti této pozměňující směrnice] vypracovat regulační technické normy s cílem sblížit postupy a vytvořit rovné podmínky mezi členskými státy. “

„Článek 32a

Podmínky zahájení řešení krize ve vztahu k ústřednímu subjektu a úvěrovým institucím trvale přidruženým k ústřednímu subjektu

Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize přijaly opatření k řešení krize ve vztahu k ústřednímu subjektu a všem k němu trvale přidruženým úvěrovým institucím, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, pouze pokud ústřední subjekt a všechny k němu trvale přidružené úvěrové instituce, nebo skupina řešící krizi, do níž patří, jako celek splňují podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1.

Článek 32b

Řízení ve vztahu k institucím a subjektům, jež nepodléhají opatřením k řešení krize

1.Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán příslušný k řešení krize zjistí, že instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňuje podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b), ale nesplňuje podmínku stanovenou v čl. 32 odst. 1 písm. c), měl příslušný vnitrostátní správní nebo soudní orgán pravomoc neprodleně zahájit řízení o řádné likvidaci instituce nebo subjektu v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

2.Členské státy zajistí, aby instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), který je likvidován řádným způsobem v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, v přiměřené lhůtě opustil trh nebo ukončil své bankovní činnosti.

3.Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán příslušný k řešení krize zjistí, že instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňuje podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b), ale nesplňuje podmínku uvedenou v čl. 32 odst. 1 písm. c), bylo zjištění, že instituce nebo subjekt je v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, podle čl. 32 odst. 1 písm. a) podmínkou pro odebrání povolení příslušným orgánem podle článku 18 směrnice 2013/36/EU.

4.Členské státy zajistí, aby odebrání povolení instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) bylo dostatečnou podmínkou pro to, aby příslušný vnitrostátní správní nebo soudní orgán mohl neprodleně zahájit řízení o řádné likvidaci instituce nebo subjektu v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.“

„Článek 32c

Mimořádná veřejná finanční podpora

1.Členské státy zajistí, aby mimořádná veřejná finanční podpora mimo opatření k řešení krize mohla být instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) poskytnuta pouze výjimečně v jednom z následujících případů a za předpokladu, že mimořádná veřejná finanční podpora splňuje podmínky a požadavky stanovené v rámci státní podpory Unie:a)pokud má mimořádná veřejná finanční podpora v zájmu nápravy závažného narušení hospodářství členského státu výjimečné nebo systémové povahy a zachování finanční stability některou z těchto forem:i)státní záruka za likviditní facility poskytnuté centrálními bankami v souladu s podmínkami centrálních bank;ii)státní záruka za nově vydané závazky;iii)získání kapitálových nástrojů jiných než nástrojů kmenového kapitálu tier 1 nebo získání jiných kapitálových nástrojů nebo použití opatření na záchranu znehodnocených aktiv při cenách, době trvání a za jiných podmínek, jež neposkytují dotčené instituci nebo subjektu neoprávněnou výhodu, za předpokladu, že v okamžiku poskytnutí veřejné podpory nenastanou žádné okolnosti uvedené v čl. 32 odst. 4 písm. a), b) nebo c) ani okolnosti uvedené v čl. 59 odst. 3;b)pokud má mimořádná veřejná finanční podpora podobu nákladově efektivního zásahu systému pojištění vkladů ▌v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 11a a 11b směrnice 2014/49/EU, za předpokladu, že nenastane žádná z okolností uvedených v čl. 32 odst. 4;c)pokud má mimořádná veřejná finanční podpora podobu nákladově efektivního zásahu systému pojištění vkladů v souvislosti s likvidací úvěrové instituce podle článku 32b a v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 11 odst. 5 směrnice 2014/49/EU;d)pokud má mimořádná veřejná finanční podpora podobu státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU poskytnuté v souvislosti s likvidací instituce nebo subjektu podle článku 32b této směrnice, s výjimkou podpory poskytnuté systémem pojištění vkladů podle čl. 11 odst. 5 směrnice 2014/49/EU.

2.Podpůrná opatření uvedená v odst. 1 písm. a) splňují všechny tyto podmínky:a)opatření jsou omezena na solventní instituce nebo subjekty, jak potvrdil příslušný orgán;b)opatření jsou svou povahou preventivní a dočasná a jsou založena na předem definované strategii ukončení podpůrného opatření schválené příslušným orgánem, včetně jasně stanoveného data ukončení, data prodeje nebo splátkového kalendáře pro kterékoli z poskytnutých opatření; tyto informace se zveřejní až jeden rok po dokončení strategie ukončení podpůrného opatření nebo provedení plánu nápravných opatření nebo posouzení podle sedmého pododstavce tohoto odstavce;c)opatření jsou přiměřená z hlediska nápravy důsledků závažného narušení nebo z hlediska zachování finanční stability;d)opatření se nepoužívají ke kompenzaci ztrát, které instituci nebo subjektu vznikly nebo pravděpodobně v příštích 12 měsících vzniknou.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se má za to, že instituce nebo subjekt jsou solventní, pokud příslušný orgán dospěl k závěru, že nedošlo nebo na základě současných očekávání v následujících dvanácti měsících pravděpodobně nedojde k porušení žádného z požadavků uvedených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, článku 104a směrnice 2013/36/EU, čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033, článku 40 směrnice (EU) 2019/2034 nebo příslušných použitelných požadavků podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) vyčíslí relevantní příslušný orgán ztráty, které instituci nebo subjektu vznikly nebo pravděpodobně vzniknou. Toto vyčíslení vychází přinejmenším z přezkumů kvality aktiv prováděných ECB, EBA nebo vnitrostátními orgány nebo případně z kontrol na místě prováděných příslušným orgánem. Pokud takový postup nelze provést včas, může příslušný orgán založit své hodnocení na rozvaze instituce nebo subjektu, pokud je rozvaha v souladu s platnými účetními pravidly a standardy potvrzených nezávislým externím auditorem. Příslušný orgán vynaloží veškeré úsilí, aby zajistil, že kvantifikace vychází z tržní hodnoty aktiv, závazků a podrozvahových položek instituce nebo subjektu.

Podpůrná opatření uvedená v odst. 1 písm. a) bodě iii) jsou omezena na opatření, která příslušný orgán vyhodnotil jako nezbytná k zajištění solventnosti instituce nebo subjektu tím, že řeší jejich nedostatek kapitálu zjištěný v nepříznivém scénáři vnitrostátních nebo unijních zátěžových testů nebo zátěžových testů v rámci jednotného mechanismu dohledu nebo podobných úkonů prováděných Evropskou centrální bankou, orgánem EBA nebo vnitrostátními orgány a v příslušných případech potvrzených příslušným orgánem.

Odchylně od odst. 1 písm. a) bodu iii) je získání nástrojů kmenového kapitálu tier 1 výjimečně povoleno, pokud je povaha zjištěného nedostatku taková, že získání jakýchkoli dalších kapitálových nástrojů nebo jiných kapitálových nástrojů by dotčené instituci nebo subjektu neumožnilo řešit nedostatek kapitálu zjištěný v nepříznivém scénáři v příslušném zátěžovém testu nebo podobném úkonu. Objem získaných nástrojů kmenového kapitálu tier 1 nesmí překročit 2 % celkové výše rizikové expozice dotčené instituce nebo subjektu vypočtené v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

V případě, že některé z podpůrných opatření uvedených v odst. 1 písm. a) není umořeno, splaceno nebo jinak ukončeno v souladu s podmínkami strategie ukončení podpůrného opatření stanovené v době udělení takového opatření, příslušný orgán od instituce nebo subjektu požaduje, aby předložily jednorázový plán nápravných opatření. V plánu nápravných opatření jsou popsány kroky, které je třeba uskutečnit za účelem zachování nebo obnovení souladu s požadavky dohledu, dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu a jejich schopnosti splatit poskytnutou částku, jakož i související časový rámec.

Pokud příslušný orgán nepovažuje jednorázový plán nápravných opatření za důvěryhodný nebo proveditelný nebo pokud instituce nebo subjekt plán nápravných opatření neplní, provede se posouzení, zda je instituce nebo subjekt v selhání nebo zda je jeho selhání pravděpodobné, v souladu s článkem 32.

3.EBA vydá do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok ode dne vstupu této směrnice v platnost] pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 o druhu testů, přezkumů nebo úkonů uvedených v odst. 2 čtvrtém pododstavci, které mohou vést k podpůrným opatřením uvedeným v odst. 1 písm. a) bodě iii).“

„2. Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize přijaly opatření k řešení krize ve vztahu k subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud tento subjekt splňuje podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1.

Pro tyto účely se má za to, že subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nebo d) je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, za jakékoli z těchto okolností:a)subjekt splňuje jednu nebo více podmínek stanovených v čl. 32 odst. 4 písm. b), c) nebo d);b)subjekt závažným způsobem porušuje příslušné požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013 nebo ve směrnici 2013/36/EU nebo existují objektivní skutečnosti, které naznačují, že subjekt v blízké budoucnosti tyto požadavky závažným způsobem poruší.“

„Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize neprodleně oznámily instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a orgánům uvedeným v čl. 83 odst. 2 písm. a) až h) výkon pravomoci uvedené v odstavci 1 tohoto článku poté, co bylo podle čl. 32 odst. 1 písm. a) zjištěno, že instituce nebo subjekt jsou v selhání nebo že je jejich selhání pravděpodobné, avšak předtím, než je přijato rozhodnutí o řešení krize.“;

„Odchylně od prvního pododstavce členské státy zajistí, aby v případech, kdy jsou tyto pravomoci vykonávány ve vztahu ke způsobilým vkladům a tyto vklady nejsou považovány za nedostupné pro účely směrnice 2014/49/EU, měli vkladatelé přístup k náležitému dennímu obnosu z těchto vkladů.“

„1. Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize mohly jmenovat zvláštního správce, jenž nahradí vedoucí orgán instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce nebo s ním spolupracuje. Orgány příslušné k řešení krize jmenování zvláštního správce zveřejní. Orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby zvláštní správce měl kvalifikaci, schopnosti a znalosti nezbytné k výkonu své funkce.

Článek 91 směrnice 2013/36/EU se na jmenování zvláštních správců nepoužije.“;

„Zvláštní správce má veškeré pravomoci akcionářů a vedoucího orgánu instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce.“;

„5. Členské státy vyžadují, aby zvláštní správce pro jmenující orgán příslušný k řešení krize v pravidelných odstupech stanovených tímto orgánem a na počátku a na konci svého mandátu vypracovával zprávy o hospodářské a finanční situaci instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce a o krocích, jež byly uskutečněny při plnění jeho povinností.“

„1. Před určením, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize nebo podmínky pro odpis nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle článku 59, orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby osoba, která je nezávislá na jakémkoli veřejném orgánu, včetně orgánu příslušného k řešení krize, a na instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), provedla poctivé, obezřetné a realistické ocenění aktiv a závazků instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d).“;

„7a. Je-li to nezbytné pro přijetí rozhodnutí podle odst. 4 písm. c) a d), odhadce doplní informace uvedené v odst. 6 písm. c) o odhad hodnoty podrozvahových aktiv a závazků, včetně podmíněných závazků a aktiv.“

„11. EBA sleduje opatření a přípravu orgánů příslušných k řešení krize s cílem zajistit účinné provádění nástrojů a pravomocí k řešení krize v případě řešení krize. EBA předloží Komisi zprávu obsahující aktuální informace o stávajících postupech a případných rozdílech mezi členskými státy do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 2 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] a v příslušných případech sleduje provádění všech doporučení uvedených v této zprávě.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci obsahuje informace alespoň o těchto skutečnostech:a)o mechanismech zavedených k provádění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů a v příslušných případech o úrovni zapojení infrastruktur finančních trhů a orgánů třetích zemí;b)o mechanismech zavedených k operacionalizaci používání jiných nástrojů k řešení krize;c)o úrovni transparentnosti vůči příslušným zúčastněným stranám, pokud jde o mechanismy uvedené v písmenech a) a b).“

„Členské státy za účelem uplatňování nástroje překlenovací instituce a s ohledem na potřebu udržet zásadní funkce v rámci překlenovací instituce nebo některý z účelů řešení krize zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize měly pravomoc převést na překlenovací instituci všechny tyto položky:“;

„Použitím nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů pro účel uvedený v čl. 43 odst. 2 písm. b) nesmí být dotčena schopnost orgánu příslušného k řešení krize ovládat překlenovací instituci. Pokud použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů umožňuje, aby byl kapitál překlenovací instituce plně zajištěn prostřednictvím konverze závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů na akcie nebo jiné druhy kapitálových nástrojů, lze upustit od požadavku, aby byla překlenovací instituce zcela nebo částečně vlastněna jedním nebo více veřejnými orgány.“

„b) takový převod je třeba pro zajištění řádného fungování instituce v režimu řešení krize, překlenovací instituce nebo samotné společnosti pro správu aktiv nebo“.

„1. Členské státy zajistí, aby nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů mohl být používán na všechny závazky instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), které nejsou z oblasti působnosti tohoto nástroje vyloučeny podle odstavce 2 nebo 3 tohoto článku, včetně těch, které vedou k vytvoření účetní rezervy.“;

„5. Mechanismus financování k řešení krizí může poskytnout příspěvek podle odstavce 4, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:a)akcionáři a držitelé jiných nástrojů účasti, držitelé příslušných kapitálových nástrojů a jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů snížením, odpisem nebo konverzí podle čl. 48 odst. 1 a čl. 60 odst. 1 a v příslušných případech systém pojištění vkladů podle článku 109 přispěli k absorpci ztrát a rekapitalizaci v rozsahu nejméně 8 % celkových závazků včetně kapitálu instituce v režimu řešení krize, přičemž se vychází z ocenění provedeného v souladu s článkem 36;b)příspěvek mechanismu financování k řešení krizí není vyšší než 5 % celkových závazků včetně kapitálu instituce v režimu řešení krize na základě ocenění provedeného v souladu s článkem 36.“;

„6a. Členské státy zajistí, aby úvěrová instituce vydávající způsobilé nástroje kvalifikované jako vedlejší kapitál tier 1, nástroje kapitálu tier 2 nebo způsobilé závazky mohla tyto nástroje prodat stávajícímu vkladateli této úvěrové instituce, který se považuje za neprofesionálního zákazníka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 11 směrnice 2014/65/EU, pouze pokud jsou splněny podmínky uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku a v době nákupu jsou splněny obě tyto podmínky:a)vkladatel, který se považuje za neprofesionálního zákazníka, neinvestuje do nástrojů uvedených v tomto odstavci celkovou částku přesahující 10 % jeho portfolia finančních nástrojů;b)počáteční investice do jednoho nebo více nástrojů uvedených v tomto odstavci dosahuje výše nejméně 30 000 EUR.

Úvěrová instituce zajistí, aby podmínky uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce byly v okamžiku nákupu splněny, a to na základě informací poskytnutých neprofesionálním zákazníkem v souladu s odstavcem 3.

6b.Způsobilé nástroje uvedené v odstavci 6a prodávané emitující úvěrovou institucí jejím vkladatelům, kteří se považují za retailové investory, aniž by splňovali podmínky stanovené v uvedeném odstavci, se nezapočítávají do požadavků podle článku 45e nebo 45f po dobu, po kterou tyto nástroje drží vkladatel, jemuž byly prodány.

6c.Orgány příslušné k řešení krize v rámci posuzování způsobilosti k řešení krize v souladu s články 15 až 16 každoročně podle jednotlivých skupin a institucí sledují, do jaké míry retailoví investoři drží nástroje způsobilé pro MREL, a nejméně jednou ročně podávají zprávu o výsledcích orgánu EBA. “;

„7a. Členské státy nemusí uplatňovat odstavce 6a a 6b tohoto článku na nástroje uvedené v odstavci 6a, které byly vydány před ... [12 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

8.Do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] předloží EBA Komisi zprávu o uplatňování tohoto článku. Tato zpráva porovná opatření přijatá členskými státy k dosažení souladu s tímto článkem, analyzuje jejich účinnost při ochraně retailových investorů a posoudí jejich dopad na přeshraniční operace.

Na základě této zprávy může Komise předložit legislativní návrh změny této směrnice.“

„1. Členské státy zajistí, aby instituce a subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) trvale splňovaly požadavky na kapitál a způsobilé závazky, jsou-li vyžadovány a stanoveny orgánem příslušným k řešení krize v souladu s tímto článkem a články 45a až 45i.“

„10. Orgány příslušné k řešení krize mohou subjektům řešícím krizi povolit, aby splnily požadavky uvedené v odstavcích 4, 5 a 7 prostřednictvím kapitálu nebo závazků uvedených v odstavcích 1 a 3, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:a)u subjektů, které jsou subjekty G-SVI nebo subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 45c odst. 5 nebo 6, orgán příslušný k řešení krize nesnížil požadavek uvedený v odstavci 4 tohoto článku podle prvního pododstavce uvedeného odstavce;b)závazky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které nesplňují podmínku uvedenou v čl. 72b odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, splňují podmínky stanovené v čl. 72b odst. 4 písm. b) až e) uvedeného nařízení.“

„4. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících metodiku používanou orgány příslušnými k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro:a)subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi, pokud se na skupinu řešící krizi nevztahují tyto požadavky podle směrnice 2013/36/EU;b)subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, pokud se na daný subjekt nevztahují tyto požadavky podle směrnice 2013/36/EU na stejném základě jako požadavky uvedené v článku 45f této směrnice.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží orgán EBA Komisi do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

„Článek 45ca

Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky pro strategie převodu ▌

1.Při uplatňování článku 45c na subjekt řešící krizi, jehož upřednostňovaná strategie řešení krize předpokládá nezávisle nebo v kombinaci s jinými nástroji k řešení krize ▌použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce ▌, stanoví orgán příslušný k řešení krize v příslušných případech rekapitalizační částku podle čl. 45c odst. 3 přiměřeně na základě následujících kritérií:a)velikosti, modelu podnikání, modelu financování a rizikového profilu subjektu řešícího krizi nebo případně velikosti části subjektu řešícího krizi, která je předmětem nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce;b)akcií, jiných nástrojů účasti, aktiv, práv nebo závazků, které mají být převedeny na příjemce, jak je uvedeno v plánu řešení krize, s přihlédnutím k:i)hlavním liniím podnikání a zásadním funkcím subjektu řešícího krizi;ii)závazkům vyloučeným z rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 44 odst. 2;iii)zárukám uvedeným v článcích 73 až 80;iiia)očekávaným kapitálovým požadavkům pro jakoukoli překlenovací instituci, které by mohly být potřebné k uskutečnění odchodu subjektu řešícího krizi z trhu, aby byl zajištěn soulad překlenovací instituce s nařízením (EU) č. 575/2013, směrnicí 2013/36/EU a případně směrnicí 2014/65/EU;iiib)očekávanému požadavku příjemce, aby transakce byla kapitálově neutrální, pokud jde o požadavky platné pro nabývající subjekt.c)očekávané hodnoty a prodejnosti akcií, jiných nástrojů účasti, aktiv, práv nebo závazků subjektu řešícího krizi uvedených v písmeni b) s přihlédnutím k:i)veškerým závažným překážkám bránícím způsobilosti k řešení krize, které zjistil orgán příslušný k řešení krize a které ▌souvisejí s uplatněním nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce;ii)ztrátám plynoucím z aktiv, práv nebo závazků ponechaných ve zbytkové části instituce;iia)potenciálně nepříznivému tržnímu prostředí v době řešení krize;d)zda upřednostňovaná strategie řešení krize předpokládá převod akcií nebo jiných nástrojů účasti vydaných subjektem řešícím krizi nebo všech či části aktiv, práv a závazků subjektu řešícího krizi;e)zda upřednostňovaná strategie řešení krize předpokládá použití nástroje oddělení aktiv.

▌

3.Výsledkem použití odstavce 1 nesmí být částka vyšší než částka vyplývající z použití čl. 45c odst. 3 nebo objem, který je nižší než 13,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a nižší než 5 % celkové míry expozic příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku vypočtené v souladu s články 429 a 429a nařízení (EU) č. 575/2013.“;

„Požadavek podle čl. 45 odst. 1 pro subjekt řešící krizi, který je subjektem G-SVI, zahrnuje:“.

„Odchylně od prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce mateřské podniky v Unii, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, avšak jsou dceřinými podniky subjektů ze třetích zemí, splňují požadavky stanovené v článcích 45c a 45d na konsolidovaném základě.“

„a) jak byl požadavek na kapitál a způsobilé závazky stanovený v souladu s článkem 45e nebo 45f proveden na vnitrostátní úrovni, včetně článku 45ca, a zejména zda se jeho výše stanovená pro srovnatelné subjekty mezi členskými státy liší;“

„Povinnost uvedená v odstavci 2 přestane platit po předložení druhé zprávy.“

„1a. Odchylně od čl. 45 odst. 1 orgány příslušné k řešení krize stanoví vhodná přechodná období pro to, aby instituce nebo subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) splnily požadavky podle článků 45e nebo 45f nebo požadavky podle čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7, podléhají-li těmto požadavkům v důsledku vstupu ... [této pozměňující směrnice v platnost]. Lhůta, v níž mají instituce a subjekty splnit požadavky podle článků 45e nebo 45f nebo požadavky vyplývající z uplatnění čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7, je ... [čtyři roky ode dne použitelnosti této pozměňující směrnice].

Orgán příslušný k řešení krize určí pro požadavky podle článků 45e nebo 45f nebo případně požadavky vyplývající z uplatnění čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7 průběžné cílové úrovně, které musí instituce nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce splnit do ... [dva roky ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost]. Tyto průběžné cílové úrovně zpravidla zajistí rovnoměrné navyšování kapitálu a způsobilých závazků na požadovanou úroveň.

Orgán příslušný k řešení krize může stanovit přechodné období končící po [čtyři roky ode dne použitelnosti této pozměňující směrnice], je-li to řádně odůvodněné a vhodné na základě kritérií uvedených v odstavci 7, přičemž zohlední: a)vývoj finanční situace subjektu; b)vyhlídky, že subjekt bude v přiměřené lhůtě schopen zajistit soulad s požadavky podle článků 45e nebo 45f nebo požadavkem vyplývajícím z uplatnění čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7, a c)skutečnost, zda je subjekt schopen nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti nebo splatnosti, a pokud toho schopen není, zda je tato neschopnost individuální povahy nebo je způsobena narušením na úrovni celého trhu.“;

„4. Požadavky uvedené v čl. 45b odst. 4 a 7 a v příslušných případech v čl. 45c odst. 5 a 6 se nepoužijí po dobu tří let ode dne, kdy subjekt řešící krizi nebo skupina, jejíž je subjekt řešící krizi součástí, byly určeny jako G-SVI nebo mimounijní G-SVI, nebo od kterého se subjekt řešící krizi nachází v situaci uvedené v čl. 45c odst. 5 nebo 6.“

„Posouzením uvedeným v odstavci 1 tohoto článku se stanoví částka, v níž musí být závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů odepsány nebo konvertovány:a)aby se obnovil poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce v režimu řešení krize nebo v příslušných případech stanovil poměr překlenovací instituce s ohledem na jakékoli vložení kapitálu mechanismem financování k řešení krizí podle čl. 101 odst. 1 písm. d) této směrnice;b)aby byla udržena dostatečná důvěra trhu v instituci v režimu řešení krize nebo překlenovací instituci, s přihlédnutím k případným podmíněným závazkům, a aby instituce v režimu řešení krize mohla díky tomu po dobu alespoň jednoho roku nadále splňovat podmínky pro povolení a pokračovat v provozování činností, pro něž má povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo směrnice 2014/65/EU.“

„i) příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 59 vydaných institucí na základě pravomoci podle čl. 59 odst. 2 nebo“.

„Za výjimečných okolností může orgán příslušný k řešení krize prodloužit lhůtu jednoho měsíce pro předložení plánu reorganizace podnikatelské činnosti o další měsíc.“;

„Orgán příslušný k řešení krize může od instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) požadovat, aby do plánu reorganizace podnikatelské činnosti zahrnuly další prvky.“

„3. Pokud orgán příslušný k řešení krize na základě pravomoci uvedené v čl. 63 odst. 1 písm. e) sníží jistinu závazku nebo splatnou neuhrazenou částku ve vztahu k závazku, včetně závazku vedoucího k vytvoření účetní rezervy, na nulu, považují se uvedený závazek a veškeré povinnosti nebo pohledávky vzniklé v souvislosti s ním, jež neexistovaly v době výkonu pravomoci, pro všechny účely za uhrazené a v žádném následujícím řízení v souvislosti s institucí v režimu řešení krize nebo jakýmkoli nástupnickým subjektem v jakékoli následné likvidaci nejsou přípustné.“

„b) závazek není vkladem podle čl. 108 odst. 1 písm. a) nebo b);“

„Pokud orgán příslušný k řešení krize v rámci posouzení způsobilosti k řešení krize instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) v souladu s články 15 a 16 nebo kdykoli jindy zjistí, že v třídě závazků, která zahrnuje způsobilé závazky, činí výše závazků, které nezahrnují smluvní podmínku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, spolu se závazky, jež jsou vyloučeny z uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s čl. 44 odst. 2 nebo by mohly být vyňaty v souladu s čl. 44 odst. 3, více než 10 % této třídy, okamžitě vyhodnotí dopad této konkrétní skutečnosti na způsobilost dané instituce nebo subjektu k řešení krize, včetně dopadu na způsobilost k řešení krize vyplývajícího z rizika porušení záruk pro věřitele stanovených v článku 73 při uplatnění pravomoci k odpisu nebo konverzi způsobilých závazků.

Pokud orgán příslušný k řešení krize dospěje na základě posouzení uvedeného v pátém pododstavci tohoto odstavce k závěru, že závazky, které nezahrnují smluvní podmínku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, tvoří podstatnou překážku způsobilosti k řešení krize, uplatní v příslušných případech pravomoci uvedené v článku 17 s cílem odstranit tuto překážku způsobilosti k řešení krize.“

„2a. Instituce a subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) podávají orgánu příslušnému k řešení krize každoročně zprávu o:a)celkových zbývajících částkách všech závazků, které se řídí právem třetí země;b)v případě položek uvedených v písmenech a) a b):i)jejich složení, včetně jejich profilu splatnosti;ii)jejich pořadí v běžném úpadkovém řízení;iii)zda závazek není vyloučen podle čl. 44 odst. 2;iv)zda smluvní ustanovení obsahují termín požadovaný odstavcem 1;v)pokud bylo zjištěno, že zahrnutí smluvního uznání ustanovení o odepsání závazků v souladu s odstavcem 2 je právně nebo jinak neproveditelné, o kategoriích závazku podle odstavce 7.

Pokud jsou instituce a subjekty součástí skupiny řešící krizi, vypracuje zprávu subjekt řešící krizi týkající se skupiny řešící krizi v rozsahu požadovaném v odst. 1 druhém a třetím pododstavci.“;

„8a. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, aby upřesnila postupy a jednotné formáty a šablony pro oznamování orgánům příslušným k řešení krize pro účely odstavce 2.

Tyto návrhy prováděcích technických norem předloží orgán EBA Komisi do … [jeden rok ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

„e) instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) vyžaduje mimořádnou veřejnou finanční podporu, s výjimkou případů, kdy je tato podpora poskytována v jedné z podob uvedených v článku 32c.“;

„b) s ohledem na časové možnosti, potřebu účinně vykonat pravomoci k odpisu a konverzi nebo provést strategii řešení krize skupiny řešící krizi a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo skupiny v přiměřené lhůtě zabránila opatření jiná než opatření k odpisu nebo konverzi kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 1a, včetně alternativních opatření soukromého sektoru, opatření dohledu nebo opatření včasného zásahu.“

„m) pravomoc požadovat po příslušném orgánu, aby včas posoudil nabyvatele kvalifikované účasti, odchylně od lhůt stanovených v článku 22 směrnice 2013/36/EU a v článku 12 směrnice 2014/65/EU;“

„n) pravomoc podávat žádosti podle čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) č. 596/2014 jménem instituce v režimu řešení krize.“;

„a) s výhradou čl. 3 odst. 6 a čl. 85 odst. 1 požadavkům na získání schválení nebo souhlasu jakékoli veřejné nebo soukromé osoby, včetně akcionářů nebo věřitelů instituce v režimu řešení krize a příslušných orgánů pro účely článků 22 až 27 směrnice 2013/36/EU;“.

„3. Odstavec 1 se použije na jakoukoli finanční smlouvu, která splňuje všechny následující podmínky:a)smlouva zakládá novou povinnost nebo významně mění stávající povinnost poté, co vstoupí v platnost předpisy přijaté na vnitrostátní úrovni za účelem provedení tohoto článku;b)smlouva stanoví výkon jednoho nebo více práv na ukončení smlouvy nebo práv vymáhat práva ze zajištění, na které by se uplatnily články 33a, 68, 69, 70 nebo 71, pokud by se finanční smlouva řídila právem příslušného členského státu.“

„d) při určování ztrát, které by systému pojištění vkladů vznikly, pokud by instituce byla likvidována v běžném úpadkovém řízení, použije kritéria a metodiku uvedenou v článku 11e směrnice 2014/49/EU a v jakémkoli aktu v přenesené pravomoci přijatém podle uvedeného článku.“

„6a. Tento článek nebrání výměně informací mezi orgány příslušnými k řešení krize a daňovými orgány téhož členského státu, pokud je tato výměna stanovena vnitrostátními právními předpisy dotyčného členského státu. Pokud tyto informace pocházejí z jiného členského státu, jsou sdělovány pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, který je poskytl.“;

„6a. K usnadnění úkolů uvedených v čl. 10 odst. 1, čl. 15 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 a k výměně všech relevantních informací orgán příslušný k řešení krize instituce s významnými pobočkami v jiných členských státech zřídí kolegium k řešení krize a předsedá mu.

Orgán příslušný k řešení krize instituce uvedené v prvním pododstavci rozhodne, které orgány se zúčastní zasedání nebo činnosti kolegia k řešení krize, přičemž zohlední význam činnosti, která má být pro tyto orgány plánována nebo koordinována, zejména potenciální dopad na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech a úkoly uvedené v prvním pododstavci.

Orgán příslušný k řešení krize instituce uvedené v prvním pododstavci plně a předem informuje všechny členy kolegia k řešení krize o pořádání uvedených zasedání, o hlavních otázkách, o nichž se má jednat, a o činnosti, která se bude zvažovat. Orgán příslušný k řešení krize instituce uvedené v prvním pododstavci rovněž všechny členy kolegia plně a včas informuje o činnosti prováděné na těchto zasedáních nebo o prováděných opatřeních.“

„4a. Článek 84 nebrání výměně informací mezi orgány příslušnými k řešení krize a daňovými orgány téhož členského státu, pokud je tato výměna stanovena vnitrostátními právními předpisy dotyčného členského státu. Pokud tyto informace pocházejí z jiného členského státu, jsou sdělovány pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, který je poskytl.“;

„1. Pokud orgán příslušný k řešení krize rozhodne, že instituce nebo jakýkoli subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), jež jsou dceřiným podnikem skupiny, splňují podmínky uvedené v článku 32 nebo 33, oznámí tento orgán orgánu příslušnému k řešení krize na úrovni skupiny, pokud se jedná o jiný orgán, orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě a členům kolegia k řešení krize pro dotčenou skupinu neprodleně tyto informace:a)rozhodnutí, že instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňuje podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b) nebo v příslušných případech v čl. 33 odst. 1 nebo 2 nebo podmínky uvedené v čl. 33 odst. 4;b)výsledek posouzení podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. c);c)opatření k řešení krize nebo opatření v případě úpadku, která uvedený orgán příslušný k řešení krize považuje pro danou instituci nebo daný subjekt za vhodná.

Informace uvedené v prvním pododstavci mohou být zahrnuty do oznámení, která se podle čl. 81 odst. 3 sdělují adresátům uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce.“;

„Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může EBA pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“

„Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může EBA pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“

„4. Orgány příslušné k řešení krize v příslušných případech uzavírají nezávazná ujednání o spolupráci s relevantními orgány třetích zemí uvedenými v odstavci 2 tohoto článku. Tato ujednání jsou v souladu s rámcovým ujednáním EBA.

Příslušné orgány v příslušných případech uzavírají nezávazná ujednání o spolupráci s relevantními orgány třetích zemí uvedenými v odstavci 2 tohoto článku. Tato ujednání jsou v souladu s rámcovým ujednáním EBA a zajišťují, aby informace sdělované orgánům třetích zemí podléhaly záruce, že jsou splněny požadavky na profesní tajemství, které jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uvedeným v článku 84.“

„Členské státy zajistí, aby si orgány příslušné k řešení krize a příslušná ministerstva vyměňovaly důvěrné informace, včetně ozdravných plánů, s relevantními orgány třetích zemí pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:“;

„Členské státy zajistí, aby si příslušné orgány vyměňovaly důvěrné informace s relevantními orgány třetích zemí pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:a)v souvislosti s informacemi týkajícími se ozdravných postupů a řešení krize podmínky stanovené v prvním pododstavci;b)v souvislosti s dalšími informacemi, které mají příslušné orgány k dispozici, podmínky stanovené v článku 55 směrnice 2013/36/EU.

Pro účely druhého pododstavce zahrnují informace týkající se ozdravných postupů a řešení krize veškeré informace přímo související s úkoly příslušných orgánů podle této směrnice, zejména pokud jde o plánování ozdravných postupů a ozdravné plány, opatření včasného zásahu a výměny informací s orgány příslušnými k řešení krize ohledně plánování řešení krize, plánů řešení krize a opatření k řešení krize.“

„2. Pokud orgán příslušný k řešení krize zjistí, že použití mechanismu financování k řešení krizí k účelům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku pravděpodobně povede k tomu, že část ztrát instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) bude na uvedený mechanismus přenesena, použijí se zásady upravující použití mechanismu financování k řešení krizí stanovené v článku 44.“

„Jsou-li po skončení počátečního období uvedeného v odstavci 1 tohoto článku dostupné finanční prostředky nižší než cílová úroveň stanovená v uvedeném odstavci, pravidelné příspěvky získávané podle článku 103 se nadále vybírají, dokud není dosaženo cílové úrovně. Orgány příslušné k řešení krize mohou odložit výběr pravidelných příspěvků získávaných podle článku 103 až o tři roky, aby zajistil, že částka, která má být vybrána, dosáhne výše, která je úměrná nákladům na proces výběru, za předpokladu, že tento odklad nemá podstatný vliv na schopnost orgánu příslušného k řešení krize používat mechanismy financování k řešení krizí podle článku 101. Klesnou-li dostupné finanční prostředky na méně než dvě třetiny cílové úrovně poté, co jí bylo poprvé dosaženo, stanoví se výše těchto příspěvků tak, aby se cílové úrovně dosáhlo do čtyř let.“;

„3. Dostupné finanční prostředky, které se mají započítat k dosažení cílové úrovně stanovené v článku 102, mohou zahrnovat neodvolatelné platební přísliby, které jsou v plné výši kryty zajištěním ve formě nízkorizikových aktiv nezatížených jakýmikoli právy třetích stran, s možností s nimi volně nakládat a vyčleněných k výlučnému užití orgány příslušnými k řešení krize k účelům uvedeným v čl. 101 odst. 1. Podíl neodvolatelných platebních příslibů nesmí překročit 30 % celkové výše příspěvků získaných v souladu s tímto článkem. V rámci tohoto limitu orgán příslušný k řešení krize každoročně stanoví podíl neodvolatelných platebních příslibů na celkové výši příspěvků, které mají být získány v souladu s tímto článkem.“;

„3a. Orgán příslušný k řešení krize vyzve k plnění neodvolatelných platebních příslibů učiněných podle odstavce 3 tohoto článku, pokud je třeba použít mechanismy financování k řešení krizí podle článku 101.

Pokud subjekt přestane spadat do oblasti působnosti článku 1 a přestane se na něj vztahovat povinnost hradit příspěvky podle odstavce 1 tohoto článku, orgán příslušný k řešení krize vyzve k plnění dosud nesplněných neodvolatelných platebních příslibů, které byly učiněny podle odstavce 3. Pokud je příspěvek spojený s neodvolatelným platebním příslibem řádně uhrazen na první výzvu, orgán příslušný k řešení krize příslib zruší a vrátí zajištění. Není-li příspěvek řádně na první výzvu uhrazen, orgán příslušný k řešení krize si zajištění ponechá a příslib zruší.“

„Mimořádné následné příspěvky nepřesáhnou trojnásobek 12,5 % cílové úrovně uvedené v článku 102.“

„1. Členské státy zajistí, aby ve vnitrostátních právních předpisech upravujících běžné úpadkové řízení:a)následující položky měly stejný stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority pohledávek běžných nezajištěných věřitelů:i)vklady, které jsou vyloučeny z pojištění podle článku 5 směrnice 2014/49/EU;ii)část způsobilých vkladů právnických osob, které nejsou mikropodniky a malé a střední podniky, která přesahuje limit pojištění stanovený v článku 6 směrnice 2014/49/EU;iii)část způsobilých vkladů ústředních a regionálních vlád, která přesahuje limit pojištění stanovený v článku 6 směrnice 2014/49/EU;iv)část vkladů právnických osob, které nejsou mikropodniky, malými nebo středními podniky, jež by byly způsobilými vklady, pokud by nebyly provedené prostřednictvím poboček nacházejících se mimo Unii, které jsou pobočkami institucí usazených v Unii, která přesahuje limit pojištění stanovený v článku 6 směrnice 2014/49/EU;b)následující položky mají stejný stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority stanovený v písmeni a):i)pojištěné vklady;ii)systémy pojištění vkladů týkající se jejich pohledávky podle čl. 9 odst. 2 směrnice 2014/49/EU;iii)jiné způsobilé vklady než ty, které jsou uvedeny v písm. a) bodech ii) a iii), aiv)vklady, které by byly způsobilými vklady, pokud by nebyly provedené prostřednictvím poboček nacházejících se mimo Unii, které jsou pobočkami institucí usazených v Unii, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v písm. a) bodě iv).“;

„8. Pokud se nástroje k řešení krize uvedené v čl. 37 odst. 3 písm. a) nebo b) použijí k převodu pouze části aktiv, práv nebo závazků instituce v režimu řešení krize, má mechanismus financování k řešení krizí pohledávku vůči zbytkové části instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), pokud jde o veškeré výdaje a ztráty, které mechanismu financování k řešení krizí vznikly v důsledku příspěvků poskytnutých na řešení krize podle čl. 101 odst. 1 v souvislosti se ztrátami, které by jinak nesli věřitelé.

9.Členské státy zajistí, aby pohledávky mechanismu financování k řešení krizí uvedené v odstavci 8 tohoto článku a v čl. 37 odst. 7 měly ve vnitrostátních právních předpisech upravujících běžné úpadkové řízení přednostní stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority stanovený pro pohledávky z vkladů a pohledávky systémů pojištění vkladů podle odstavce 1 tohoto článku.“

„1. Členské státy zajistí, aby v případech, kdy orgány příslušné k řešení krize přijmou opatření k řešení krize ve vztahu k úvěrové instituci, a za předpokladu, že je tímto opatřením zajištěno, že vkladatelé budou mít i nadále přístup ke svým vkladům, systém pojištění vkladů, k němuž je tato úvěrová instituce přidružena, přispíval ▌těmito částkami:a)je-li použit nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů, samostatně nebo v kombinaci s nástrojem oddělení aktiv, částkou pojištěných vkladů, která by byla odepsána nebo konvertována za účelem absorpce ztrát a rekapitalizace instituce v režimu řešení krize v souladu s čl. 46 odst. 1, pokud by pojištěné vklady byly zahrnuty do oblasti působnosti rekapitalizace z vnitřních zdrojů;b)v případech, kdy se samostatně nebo v kombinaci s jinými nástroji k řešení krize použijí nástroje převodu činnosti nebo překlenovací instituce:i)částkou nezbytnou k pokrytí rozdílu mezi hodnotou pojištěných vkladů a závazků se stejným nebo vyšším stupněm priority než vklady a hodnotou aktiv instituce v režimu řešení krize, která mají být převedena na příjemce, aii)v příslušných případech částkou nezbytnou k zajištění kapitálové neutrality příjemce po převodu.

V případech uvedených v prvním pododstavci písm. b), kdy převod na příjemce zahrnuje vklady, které nejsou pojištěnými vklady, nebo jiné závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, a orgán příslušný k řešení krize vyhodnotí, že se na tyto vklady nebo závazky vztahují okolnosti uvedené v čl. 44 odst. 3, přispívá systém pojištění vkladů:a)částkou nezbytnou k pokrytí rozdílu mezi hodnotou vkladů, včetně nepojištěných vkladů, a závazků se stejným nebo vyšším stupněm priority než vklady a hodnotou aktiv instituce v režimu řešení krize, která mají být převedena na příjemce, ab)v příslušných případech částkou nezbytnou k zajištění kapitálové neutrality převodu pro příjemce.

Členské státy zajistí, aby se instituce v režimu řešení krize po poskytnutí příspěvku ze systému pojištění vkladů v případech uvedených ve druhém pododstavci zdržela nabývání podílů v jiných podnicích, jakož i rozdělení výnosů v souvislosti s kmenovým kapitálem tier 1 nebo plateb na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 nebo jiných činností, které by mohly vést k odlivu finančních prostředků.

Ve všech případech nesmí být náklady na příspěvek ze systému pojištění vkladů vyšší než náklady na vyplacení vkladatelů vypočtené systémem pojištění vkladů podle článku 11e směrnice 2014/49/EU.

Je-li na základě ocenění podle článku 74 zjištěno, že náklady na příspěvek ze systému pojištění vkladů na řešení krize byly vyšší než ztráty, které by mu vznikly při likvidaci instituce v běžném úpadkovém řízení, má systém pojištění vkladů nárok na uhrazení tohoto rozdílu z mechanismu financování k řešení krizí v souladu s článkem 75.

2.Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k řešení krize určil výši příspěvku ze systému pojištění vkladů v souladu s odstavcem 1 po konzultaci se systémem pojištění vkladů ohledně odhadovaných nákladů na vyplacení vkladatelů podle článku 11e směrnice 2014/49/EU a v souladu s podmínkami uvedenými v článku 36 této směrnice.

Orgán příslušný k řešení krize oznámí své rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci systému pojištění vkladů, k němuž je instituce přidružena. Systém pojištění vkladů toto rozhodnutí neprodleně provede.“;

„2a. Pokud jsou prostředky systému pojištění vkladů použity v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) k příspěvku na rekapitalizaci instituce v režimu řešení krize, členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů převedl své podíly akcií nebo jiných kapitálových nástrojů instituce v režimu řešení krize na soukromý sektor, jakmile to umožní obchodní a finanční okolnosti.

Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů uváděl na trh akcie a jiné kapitálové nástroje uvedené v prvním pododstavci otevřeně a transparentně a aby při prodeji nedocházelo k jejich zkreslování nebo diskriminaci potenciálních kupujících. Každý takový prodej se uskuteční za obchodních podmínek.

2b.Příspěvek ze systému pojištění vkladů podle odst. 1 druhého pododstavce se započítává do limitů stanovených v čl. 44 odst. 5 písm. a) a v čl. 44 odst. 8 písm. a).

Pokud použití systému pojištění vkladů podle odst. 1 druhého pododstavce spolu s příspěvkem na absorpci ztrát a rekapitalizaci, který poskytli akcionáři a držitelé jiných nástrojů účasti, držitelé příslušných kapitálových nástrojů a jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, umožňuje použití mechanismu financování k řešení krizí, je příspěvek ze systému pojištění vkladů omezen na částku nezbytnou k dosažení limitů stanovených v čl. 44 odst. 5 písm. a) a v čl. 44 odst. 8 písm. a). Po poskytnutí příspěvku ze systému pojištění vkladů se mechanismus financování k řešení krizí použije v souladu se zásadami pro použití mechanismu financování k řešení krizí stanovenými v článcích 44 a 101.

Odchylně od omezení příspěvků ze systému pojištění vkladů podle druhého pododstavce tohoto odstavce se vyžaduje dodatečný příspěvek ze systému pojištění vkladů, pokud jsou splněny podmínky podle čl. 44 odst. 7. Tento dodatečný příspěvek se rovná částce poskytnuté mechanismem financování k řešení krizí nad 5% limit stanovený v čl. 44 odst. 5 písm. b), vynásobené podílem pojištěných vkladů jako součásti celkových závazků v rámci převodu.

První a druhý pododstavec se však nevztahují na instituce, které splňují alespoň některou z těchto podmínek:a)instituce byla ve skupinovém plánu řešení krize nebo v plánu řešení krize určena jako subjekt v likvidaci.“;b)instituce porušila svůj průběžný nebo případně konečný cíl MREL ve čtyřech čtvrtletích během čtyř let končících šest měsíců před zjištěním selhání nebo pravděpodobného selhání podle čl. 32 odst. 1 písm. a). Toto čtyřleté období nezohledňuje dvě po sobě jdoucí čtvrtletí bezprostředně předcházející tomuto zjištění selhání nebo pravděpodobného selhání.

„e) není splněn minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle článku 45e nebo 45f.“

„Spolupráce a výměna informací mezi institucemi a orgány“;

„Orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány, EBA, Jednotný výbor pro řešení krizí, ECB a ostatní členové Evropského systému centrálních bank poskytují Komisi na její žádost a ve stanovené lhůtě veškeré informace nezbytné pro plnění jejích úkolů souvisejících s tvorbou politik, včetně provádění posouzení dopadů, přípravy legislativních návrhů a účasti na legislativním procesu. Na Komisi a zaměstnance Komise se vztahují požadavky profesního tajemství stanovené v článku 88 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014*, pokud jde o obdržené informace.

______________________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).“

„Článek 128a

Simulace krizového řízení

1.EBA koordinuje pravidelná celounijní testování uplatňování této směrnice, nařízení (EU) č. 806/2014 a směrnice 2014/49/EU v přeshraničních situacích ve všech následujících aspektech:a)spolupráce příslušných orgánů při plánování ozdravných postupů;b)spolupráce mezi orgány příslušnými k řešení krize a příslušnými orgány před selháním a během řešení krize finančních institucí, včetně provádění programů řešení krize přijatých podle článku 18 nařízení (EU) č. 806/2014.

2.EBA vypracuje zprávu, v níž uvede klíčová zjištění a závěry těchto testování. Zpráva se zveřejní.“