A.vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a že tyto hodnoty jsou stanoveny v článku 2 Smlouvy o EU, odrážejí se v Listině a jsou součástí mezinárodních dohod o lidských právech; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty, které jsou vlastní i členským státům, tvoří základ práv osob žijících v EU;

B.vzhledem k tomu, že jakékoli zřejmé riziko závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU některým členským státem se netýká pouze dotčeného členského státu, v němž toto riziko vyvstalo, ale má dopad i na ostatní členské státy, na jejich vzájemnou důvěru, na samotnou podstatu EU a základní práva jejích občanů zaručená právními předpisy EU;

C.vzhledem k tomu, že oblast působnosti článku 7 Smlouvy o EU není na rozdíl od článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) omezena na povinnosti vyplývající ze Smluv, a vzhledem k tomu, že EU může posoudit, zda existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení společných hodnot v oblastech, které patří do pravomoci členských států;

D.vzhledem k tomu, že v roce 2018 zahájila Rada na návrh Evropského parlamentu postup stanovený v čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU s cílem řešit zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU Maďarskem; vzhledem k tomu, že od zahájení postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU proběhlo v Radě v rámci tohoto postupu šest slyšení ohledně situace v Maďarsku, avšak Rada se dosud nepokusila rozhodnout, zda takové nebezpečí existuje, a nepředložila maďarské vládě žádná doporučení;

E.vzhledem k tomu, že nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu je nanejvýš důležité, neboť se jedná o nástroj, který umožňuje účinnou ochranu finančních prostředků EU;

F.vzhledem k tomu, že se Komise rozhodla poskytnout Maďarsku v rámci plánu REPowerEU předběžné financování ve výši 0,9 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že toto předběžné financování může být poskytnuto bez jakýchkoli podmínek, nikoli však bez kontrol;

G.vzhledem k tomu, že Parlament dospěl ve svém usnesení ze dne 15. září 2022 k závěru, že od zahájení postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU přetrvávaly nebo podstatně zesílily četné obavy ohledně dodržování hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU ze strany Maďarska, a to včetně otázky nezávislosti soudnictví, korupce, střetu zájmů, nezávislosti a plurality sdělovacích prostředků, fungování ústavního a volebního systému a občanského prostoru;

H.vzhledem k tomu, že od přijetí tohoto usnesení se situace v některých těchto oblastech do omezené míry zlepšila, ve většině oblastí je nicméně stav stále znepokojivý a v jiných oblastech se ještě zhoršil; vzhledem k tomu, že v důsledku kroků maďarské vlády se objevily nové závažné problémy;

I.vzhledem k tomu, že v dubnu 2024 vyšly desítky tisíc Maďarů do ulic, aby protestovaly proti zmocňování se státu a korupci;

J.vzhledem k tomu, že v roce 2023 přijala maďarská vláda legislativní soubor soudních reforem zaměřený na řešení některých omezení nezávislosti soudnictví, mimo jiné posílením nezávislosti Státní soudní rady; vzhledem k tomu, že závažné nedostatky týkající se právního státu v systému soudnictví, které stále nebyly vyřešeny, zahrnují mimo jiné:–pravidla týkající se neodvolatelnosti současného předsedy Kúrie, tj. maďarského Nejvyššího soudu,–nedostatek skutečných záruk nezávislosti Kúrie,–nedostatečnou transparentnost a automatizaci systému přidělování případů v rámci Kúrie a netransparentnost pravidel týkajících se složení soudních senátů,–politický a správní tlak na nezávislost Státní soudní rady a jejích členů, mimo jiné prostřednictvím očerňujících kampaní,–pravidla týkající se jmenování, kariérního postupu a neodvolatelnosti soudců,–nedostatek skutečných záruk nezávislosti soudců, kteří přezkoumávají správní rozhodnutí,–rostoucí počet překážek bránících předběžnému předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“),–nedostatečná pravidla týkající se imunitních a disciplinárních řízení vedených proti státním zástupcům a soudcům,–politické vměšování do práce státních zastupitelství a jednotlivých státních zástupců,–nedostatek účinných podpůrných služeb pro oběti trestných činů;

K.vzhledem k tomu, že přetrvávající závažné nedostatky v boji proti korupci a střetům zájmů mimo jiné zahrnují:–absenci výsledků v oblasti vyšetřování a stíhání a pravomocných rozsudků v případech korupce na vysoké úrovni,–neexistenci přísných předpisů týkajících se lobbingu, efektu otáčivých dveří a účinného dohledu nad majetkovými přiznáními,–nedostatek kompetencí a pravomocí Úřadu pro prověřování bezúhonnosti a jeho nedostatečný přístup k informacím a odpovídajícím zdrojům,–nedostatek veřejných konzultací a diskusí o protikorupčních opatřeních,–nedostatečnou odpovědnost státních zastupitelství, a to i v případech nedbalosti, porušení povinností a trestné činnosti,–politické vměšování do práce státních zastupitelství, která řeší případy korupce a trestné činnosti na vysoké úrovni;

L.vzhledem k tomu, že přetrvávající závažné nedostatky týkající se svobody a plurality sdělovacích prostředků mimo jiné zahrnují:–nedostatek funkční nezávislosti regulačního úřadu pro sdělovací prostředky a koordinátora digitálních služeb,–nedostatek redakční a finanční nezávislosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků a nedostatečnou pluralitu politických názorů ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích, které vládnoucí většina využívá k politické propagandě,–zneužívání reklamy zadávané státem v provládních sdělovacích prostředcích a nedostatek pravidel a transparentnosti v této oblasti,–očerňující kampaně namířené proti nezávislým novinářům a sdělovacím prostředkům,–rostoucí počet omezení přístupu k veřejným informacím,–nedostatek účinného vyšetřování použití špionážního softwaru ke sledování investigativních novinářů a jiných pracovníků sdělovacích prostředků,–koncentraci vlivu na mediálním trhu a nadměrný vliv vlády na mediální prostředí (mimo jiné prostřednictvím Středoevropské tiskové a mediální nadace neboli KESMA podle její maďarské zkratky),–možnost Úřadu pro ochranu suverenity podrobit sdělovací prostředky a novináře vyšetřování;

M.vzhledem k tomu, že přetrvávající závažné nedostatky týkající se ústavního a volebního systému a systému brzd a protivah mimo jiné zahrnují:–neexistenci spravedlivých podmínek pro volební kampaně, pokud jde o volby na místní a celostátní úrovni, a časté novelizace volebního zákona,–nedostatečnou transparentnost přípravy a přijímání právních předpisů a nedostatek odpovědnosti v rámci tohoto procesu,–přetrvávání oficiálního „stavu ohrožení“, díky němuž může vláda využívat rozsáhlé krizové pravomoci a prostřednictvím mimořádných nařízení rušit zákony na vyšší úrovni,–neexistenci smysluplné veřejné diskuse o návrzích důležitých zákonů,–oslabení vlivu nezávislých subjektů a tlak na jejich nezávislost,–používání souhrnných návrhů zákonů ke změně různých jednotlivých zákonů;

N.vzhledem k tomu, že přetrvávající závažné nedostatky týkající se fungování občanské společnosti mimo jiné zahrnují:–odrazující účinek různých zákonů, jejichž cílem je omezit existenci a fungování nezávislých organizací občanské společnosti, jako je zákon o transparentnosti organizací přijímajících zahraniční finanční prostředky a zákon o ochraně národní suverenity,–očerňující kampaně proti zástupcům organizací občanské společnosti a jejich šikana,–nedostatek veřejných financí pro nezávislé organizace občanské společnosti a finanční podporu provládních organizací či organizací s vazbami na vládu,–možnost Úřadu pro ochranu suverenity dohlížet na organizace občanské společnosti a jejich zástupce a vyšetřovat je;

O.vzhledem k tomu, že přetrvávající závažné nedostatky týkající se ochrany finančních zájmů EU mimo jiné zahrnují:–způsob, jakým fungují orgány zapojené do plnění rozpočtu EU,–systémové nesrovnalosti, nedostatky a slabiny v zadávání veřejných zakázek, včetně vysokého podílu nabídkových řízení s jedinou nabídkou a nedostatek hospodářské soutěže v rámci zadávání veřejných zakázek,–slabiny auditních a kontrolních mechanismů, které mají zaručovat řádné využívání fondů EU,–neodpovídající zajištění kapacit pro prevenci a trestání podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva EU spojených s plněním rozpočtu Unie nebo s ochranou finančních zájmů EU,–nedostačující uplatňování nástroje ARACHNE,–netransparentní využívání finančních prostředků EU nadacemi pro správu aktiv veřejného zájmu,–rozhodnutí Maďarska nezapojit se do činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce;

P.vzhledem k tomu, že přetrvávající závažné nedostatky týkající se zásad a pravidel pro jednotný trh mimo jiné zahrnují:–diskriminační praktiky uplatňované vůči podnikům působícím z oblastí označených za oblasti, jež mají pro maďarskou vládu strategický význam,–zneužívání veřejné a zákonodárné moci a používání zastrašovacích postupů vůči hospodářským subjektům působícím v oblastech označených za oblasti, jež mají pro maďarskou vládu strategický význam;

Q.vzhledem k tomu, že maďarská vláda se nezabývala ani dalšími problémy, které byly uvedeny v usnesení ze dne 15. září 2022 a týkají se základních práv, například otázkou:–akademické svobody,–svobody náboženského vyznání,–práva na rovné zacházení, včetně práv osob LGBTIQ,–práv příslušníků menšin, včetně Romů a Židů, a ochrany před nenávistnými výroky namířenými proti menšinám,–základních práv migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků,–hospodářských a sociálních práv;

R.vzhledem k tomu, že dne 23. prosince 2023 vstoupil v platnost zákon o ochraně národní suverenity; vzhledem k tomu, že v důsledku toho byl zřízen nový Úřad pro ochranu suverenity a byla přijata novela trestního zákoníku, která mimo jiné stanoví trest odnětí svobody za financování politických kampaní pomocí finančních prostředků ze zahraničí; vzhledem k tomu, že komisařka Rady Evropy pro lidská práva ve svém prohlášení ze dne 27. listopadu 2023 uvedla, že návrh tohoto zákona značně ohrožuje lidská práva a mělo by se od něj upustit; vzhledem k tomu, že Benátská komise ve svém stanovisku ze dne 18. března 2024 konstatovala, že omezení zahraničního financování politických stran a volebních kampaní jsou obvyklá a v zásadě odpovídají mezinárodním osvědčeným postupům a normám, ale že změny zákonů jasně nedefinují, jaký druh kampaní je zakázán a jak zjistit, zda byly financovány ze zahraničních prostředků; vzhledem k tomu, že Benátská komise ve svém stanovisku rovněž uvedla, že tyto změny nezohledňují spolupráci politických stran na mezinárodní úrovni, nevylučují financování mezinárodními organizacemi ani nestanoví povinnost dodržovat mezinárodní závazky, mezi něž patří závazky vyplývající z členství v EU; vzhledem k tomu, že dne 7. února 2024 rozhodla Komise o zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku, neboť byla toho názoru, že tyto právní předpisy představují porušení několika ustanovení primárního a sekundárního práva EU, včetně demokratických hodnot EU, zásady demokracie a volebních práv občanů EU, a některá základní práva zakotvená v Listině, například právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, svobodu projevu a informací, svobodu sdružování, volební práva občanů EU, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, zásadu zákazu sebeobviňování a povinnost mlčenlivosti advokáta, požadavky práva EU na ochranu údajů a některá pravidla platná pro jednotný trh;

S.vzhledem k tomu, že od přijetí průběžné zprávy dospěl Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci C-823/21 Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. června 2023, Komise v. Maďarsko, C-823/21, ECLI:EU:C:2023:504. Komise v. Maďarsko k závěru, že tím, že Maďarsko podmínilo žádost o mezinárodní ochranu předchozím předložením prohlášení o záměru na maďarském velvyslanectví nacházejícím se ve třetí zemi, nesplnilo povinnosti vyplývající z azylového práva EU;

T.vzhledem k tomu, že v rozsudcích Evropského soudu pro lidská práva ze dne 10. listopadu 2022 ve věci Bakirdzi a E.C. v. Maďarsko (49636/14 a 65678/14), které nabyly právní moci dne 3. dubna 2023, a v rozsudku ze dne 30. března 2023 ve věci Szolcsán v. Maďarsko (24408/16), který nabyl právní moci dne 30. června 2023, dospěl Evropský soud pro lidská práva k závěru, že došlo k porušení volebních práv voličů z národnostních menšin a k porušení předpisů v souvislosti se vzděláváním romských dětí v segregovaných třídách nebo školách, aniž by byla přijata odpovídající opatření k nápravě nerovností;

U.vzhledem k tomu, že Výbor ministrů Rady Evropy ve svých rozhodnutích týkajících se probíhajícího posíleného dohledu nad výkonem rozsudků Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Szabó a Vissy v. Maďarsko Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. ledna 2016, Szabó and Vissy v. Maďarsko, 37148/14, v konečném znění ze dne 6. června 2016., Gazsó v. Maďarsko Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. července 2016, Gazsó v. Maďarsko, 48322/12, v konečném znění ze dne 16. října 2015., Ilias a Ahmed v. Maďarsko Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 14. března 2017, Ilias and Ahmed v. Maďarsko, 47287/15. a Baka v. Maďarsko Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. června 2016, Baka v. Maďarsko, 20261/12. opakovaně vyjádřil obavy ohledně nevykonání těchto rozsudků;

V.vzhledem k tomu, že ve své hodnotící zprávě o pátém kole hodnocení Maďarska vyjádřila Skupina států proti korupci (GRECO) četné obavy ohledně účinnosti rámce, který byl v Maďarsku zaveden za účelem předcházení korupci mezi osobami s nejvyššími výkonnými funkcemi a příslušníky maďarské státní policie a pracovníky Národní ochranné služby; vzhledem k tomu, že skupina GRECO uvedla, že společným a obecným rysem veřejné správy a orgánů pro prosazování práva v Maďarsku je to, že většina opatření týkající se bezúhonnosti a předcházení korupci se zaměřuje na úředníky na nízké a střední úrovni, ale rámec pro bezúhonnost vztahující se na osoby s nejvyššími výkonnými funkcemi je velmi slabý a podmínky pro jmenování vyšších vedoucích pracovníků policie a Národní ochranné služby s sebou nesou riziko politizace;

W.vzhledem k tomu, že Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti ve své zprávě ocenila, že v Maďarsku došlu k určitému pozitivnímu vývoji, ale vyjádřila znepokojení nad zrušením Úřadu pro rovné zacházení, stigmatizací studentů ze znevýhodněného prostředí a rodin s nízkými příjmy, jako jsou romští studenti, výrazným zhoršením lidských práv LGBTI osob, sílící xenofobií ve veřejném diskurzu a politických projevech, jejímž terčem jsou zejména uprchlíci, žadatelé o azyl a migranti, muslimové a LGBTI osoby, nad mimořádně nízkou účinností právního rámce týkajícího se nenávistných projevů, neuplatňováním vnitrostátních strategií sociálního začleňování, zastavením státní podpory integrace uprchlíků a osob, kterým byla poskytnuta doplňková ochrana, a nad omezením přístupu k azylu v této zemi;

X.vzhledem k tomu, že Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen ve svých závěrečných připomínkách vyjádřil znepokojení ohledně situace v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv a nad skutečností, že maďarská politika rovnosti je založena výhradně na konceptu rodiny a za hlavní úlohu ženy považuje roli manželky a matky, a doporučil, aby Maďarsko přijalo opatření, která by se zabývala veřejným diskurzem namířeným proti rovnosti žen a mužů;

Y.vzhledem k tomu, že zástupkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě pro svobodu sdělovacích prostředků ve svém prohlášení po oficiální návštěvě Maďarska uvedla, že při pohledu na situaci v oblasti svobody sdělovacích prostředků v Maďarsku lze vysledovat systematický přístup, v jehož důsledku se některým názorům nedostává stejných základních podmínek k tomu, aby mohly být vyjádřeny;

Z.vzhledem k tomu, že Rada ve svém doporučení k národnímu programu reforem Maďarska na rok 2023 a ve stanovisku Rady ke konvergenčnímu programu Maďarska z roku 2023 (COM(2023)0617) doporučila, aby Maďarsko přijalo opatření ke zlepšení přiměřenosti systému sociální pomoci, zlepšení přístupu k účinným aktivním opatřením na trhu práce, zajištění účinného sociálního dialogu a zlepšení regulačního rámce a hospodářské soutěže v oblasti služeb v souladu se zásadami jednotného trhu a právního státu;

AA.vzhledem k tomu, že maďarská vláda neprovedla řadu rozsudků maďarského ústavního soudu, Soudní dvůr a Evropského soudu pro lidská práva týkajících se porušování hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU ze strany Maďarska a nereagovala na velkou většinu doporučení obsažených ve zprávě Komise o právním státu z roku 2023 ani na doporučení jiných mezinárodních orgánů, jako je skupina GRECO, Benátská komise a další;