1.oceňuje, že dohoda umožňuje vypracování přísných společných etických norem, výměnu osvědčených postupů a přezkum individuálních případů nezávislými odborníky, pokud o to v souvislosti s konkrétním prohlášením některého svého člena požádá orgán nebo poradní instituce, která je smluvní stranou dohody;

2.zdůrazňuje, že konečné rozhodnutí o uplatňování i nadále přijímají příslušné útvary orgánů a institucí; konstatuje, že každá konzultace konkrétního případu s nezávislými odborníky je zahájena na základě žádosti, kterou v souvislosti se svými členy předložila podle svých interních pravidel smluvní strana dohody; zdůrazňuje, že prohlášení o finančních zájmech kandidátů na komisaře by jako případy na vysoké úrovni, které přesahují zájmy dotčeného orgánu, měla být vždy přezkoumána nezávislými odborníky;

3.opakuje však, že Parlament i nadále rozhodně prosazuje, aby vznikl nezávislý orgán pro etiku, který bude moci z vlastní iniciativy vést vyšetřování a vydávat doporučení příslušným útvarům zúčastněných orgánů nebo institucí ohledně sankcí, jehož řádnými členy budou nezávislí odborníci a který bude mít pravomoc vůči členům i zaměstnancům orgánů, institucí a subjektů EU před nástupem do funkce, během funkčního období a po jeho skončení, jak uvedl ve svém usnesení ze dne 16. září 2021 Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 159. a potvrdil ve svých usneseních ze dne 16. února 2023 Úř. věst. C 283, 11.8.2023, s. 31. a ze dne 12. července 2023 Přijaté texty, P9_TA(2023)0281.;

4.vyjadřuje politování nad tím, že se Evropská rada rozhodla, že k dohodě nepřistoupí;

5.vyjadřuje politování nad neochotou Rady rozšířit působnost dohody na ministerské úrovni alespoň na zástupce členského státu, který vykonává předsednictví Rady, a to na základě argumentu, že pro přijetí společných minimálních norem pro zástupce členských států neexistuje ve Smlouvách právní základ; zavazuje se, že k řešení této právní mezery využije první přezkum dohody, a vyzývá nadcházející předsednictví Rady, aby její ustanovení mezitím uplatňovala dobrovolně; domnívá se, že členové Rady by se měli stejně jako poslanci Evropského parlamentu řídit pravidly stanovenými Radou na základě její vnitřní organizační pravomoci, která by v případě střetu norem měla přednost před vnitrostátní právní úpravou; v této souvislosti zdůrazňuje, že zástupci členských států v Radě jednají při přijímání právních aktů Unie jako členové Rady; zavazuje se, že se bude snažit získat právní vyjasnění ohledně toho, zda by mohla Rada na své členy uplatňovat společné minimální normy;

6.domnívá se, že dostupné zdroje musí umožnit řádné fungování vlastního institucionálního orgánu pro etické normy (dále jen „orgán“) složeného z jednoho zástupce každé smluvní strany dohody a pěti nezávislých odborníků, kteří jsou nápomocni institucionálním zástupcům a mají v tomto orgánu status pozorovatelů, a musí být dostatečné k tomu, aby bylo možné poskytovat veškerou nezbytnou podporu; vyjadřuje politování nad tím, že podle článku 17 dohody musí veškeré náklady na konzultace s nezávislými odborníky hradit žádající strana, což může vést k tomu, že se počet těchto konzultací sníží;

7.domnívá se, že je nezbytné, aby nezávislí odborníci, kteří mají být jmenováni na základě vzájemné dohody smluvních stran, nejen splňovali požadavky uvedené v čl. 5 odst. 2 dohody, které se týkají nanejvýše profesionálního jednání a zkušeností s funkcemi na vysoké úrovni v evropských, vnitrostátních nebo mezinárodních veřejných organizacích, ale rovněž byli odborně způsobilí zejména v oblastech etiky, integrity a transparentnosti;

8.zdůrazňuje zásadní úlohu nezávislých odborníků při posuzování individuálních případů na žádost smluvní strany dohody; domnívá se, že pro vypracování nebo aktualizaci etické normy by bylo velmi přínosné, kdyby každá smluvní strana zaslala nezávislým odborníkům malý náhodný vzorek případů;

9.domnívá se, že tento orgán by se měl opírat o stávající pravomoci orgánů a institucí žádat své členy o poskytnutí informací nebo o souhlas vnitrostátních orgánů se sdílením informací; domnívá se, že nezávislí odborníci by měli mít možnost vyměňovat si informace s vnitrostátními orgány, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů, přičemž s těmito informacemi musí zacházet stejně důvěrně jako orgán, který je poskytl; v této souvislosti zdůrazňuje, že pokud mají nezávislí odborníci vypracovávat řádně odůvodněná a řádně zdokumentovaná posouzení, měli by mít přístup k administrativním dokumentům zúčastněných stran, zejména té strany, která je v daném případě konzultuje;

10.konstatuje, že nezávislí odborníci ze svého středu jmenují mluvčího; domnívá se, že nezávislí odborníci by měli mít plnou autonomii, pokud jde o organizaci své práce a svolávání schůzí;

11.domnívá se, že orgán nebo poradní instituce by měly zveřejnit odůvodněné doporučení nezávislých odborníků, aniž by bylo dotčeno obecné nařízení o ochraně osobních údajů a osobní práva, spolu s rozhodnutím příslušného subjektu, který by měl poskytnout vysvětlení, nejsou-li doporučení plně dodržována;

12.žádá, aby orgán šel v transparentnosti příkladem a zveřejňoval všechna doporučení, výroční zprávy, rozhodnutí a záznamy o výdajích ve strojově čitelném veřejném formátu dostupném všem občanům, a to v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů, mimo jiné včetně písemného stanoviska nezávislých odborníků k sebehodnocení orgánů v souladu s článkem 10 dohody, a anonymizovanou a souhrnnou výroční zprávu za každý rok, v níž v souhrnné a anonymizované podobě shrne konzultace a otázky předložené stranami a následná opatření v souladu s čl. 7 odst. 4 dohody; zdůrazňuje, že je důležité v náležité míře chránit soukromí dotčených osob a ctít presumpci neviny; vyzývá smluvní strany dohody, aby vypracovaly společné pokyny pro konzultace s nezávislými odborníky a zveřejňování jejich doporučení;

13.domnívá se, že má-li být orgán plně účinný, musí kombinovat funkce stávajících orgánů odpovědných za etiku, a proto by každá zúčastněná strana měla v případech, které vyžadují zvláštní posouzení, nebo za účelem vypracování či aktualizace etické normy konzultovat nezávislé odborníky;

14.zdůrazňuje, že je třeba definovat, jakým způsobem bude stanoven mandát místopředsedy zastupujícího Parlament v tomto orgánu, a zavést vhodné mechanismy odpovědnosti;

15.považuje za nezbytné vyjasnit, kdo by byl náhradníkem Parlamentu v tomto orgánu;

16.domnívá se, že Výbor pro ústavní záležitosti by se měl podílet na stanovení mandátu místopředsedy zastupujícího Parlament v tomto orgánu a na zajišťování odpovědnosti místopředsedy a náhradníka; domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby se poslanci Evropského parlamentu mohli podílet na tvorbě norem, které pro ně budou závazné;

17.je i nadále odhodlán se konstruktivně podílet na přezkumu dohody, který má být proveden tři roky po jejím vstupu v platnost s cílem zlepšit a posílit fungování orgánu, jak stanoví článek 21 dohody;

18.připomíná svůj postoj, že orgán by měl mít možnost z vlastního podnětu vyšetřovat údajná porušení etických pravidel úředníky a jinými pracovníky orgánů EU a provádět šetření na místě a na základě záznamů s využitím informací, které shromáždil nebo které obdržel od třetích stran;

19.schvaluje uzavření dohody, která je připojena k tomuto rozhodnutí;

20.pověřuje svou předsedkyni, aby dohodu spolu s předsedou Rady, předsedkyní Komise, předsedou Soudního dvora Evropské unie, prezidentkou Evropské centrální banky, předsedou Účetního dvora, předsedou Hospodářského a sociálního výboru a předsedou Výboru regionů podepsala a zajistila její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

21.pověřuje svou předsedkyni, aby pro informaci předala toto rozhodnutí včetně jeho přílohy všem smluvním stranám dohody.